Příběhy artefaktů? Kniha, v níž se čtenář stává detektivem

Místo rozsáhlých textů o historii nálezů čeká čtenáře interaktivní dobrodružství. Sami se stanou badateli a proniknou do způsobů, jakými vědci čtou minulost. Umožňuje to nová kniha Příběhy artefaktů. Vydaly ji výzkumnice z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.

Nápad na zhruba třísetstránkovou publikaci vznikl, když tým archeologů diskutoval o tom, jak udělat trochu jiný katalog ke stejnojmenné výstavě. „Navrhli jsme vymyslet gamebook a s ním i příběh o tom, jak se analytik na artefakty dívá, jak skládá indicie jako detektiv. Samozřejmě, že jsme všichni chtěli odlehčenou zábavnou verzi, proto je nakonec publikace oboustranná - zpředu katalog, zezadu gamebook. Zadní, gamebooková část, je poněkud podvratná a hravá,” říká jedna z autorek Ludmila Kaňáková, a odkazuje tak k listu uvádějícímu čtenáře do zápletky gamebooku nápisy Vědecký terorismus! nebo Sabotáž ve výzkumu. Stejný název jako kniha nesla také výstava, kterou hostilo Moravské zemské muzeum v Brně.

Trojice autorek Ludmila Kaňáková, Markéta Bačová Havlíková a Jarmila Bíšková si nejprve rozvrhly osu zápletky. „Já jsem pak rozpracovala úvodní oddíly a první dvě kapitoly jako základní syžet a směr vývoje příběhu. Na dalších jsme pracovaly podle své odbornosti a navzájem si kapitoly připomínkovaly a kontrolovaly návaznost odkazů,“ podotýká Kaňáková. Upřesňuje, že kniha je vhodná pro čtenáře staršího školního věku a starší. Většina nových informací v katalogové části knihy byla teprve nedávno publikována v prestižních mezinárodních odborných časopisech a nyní jsou vůbec poprvé prezentovány veřejnosti. „V této části jsou fotografie spíše žánrové, aby postihly zajímavější detaily než suchopárné fotografie v odborné literatuře. V gamebookové části jsou černobílé ilustrace generované z rozpočtových důvodů AI. Obálková strana gamebooku vznikala složitěji. Jejím předobrazem byly ručně malované akvarely, posléze graficky upravované,“ dodává Kaňáková Hladíková.

Knihu doplňuje hrací kostka. Má netradiční kvádrový formát a značení v podobě kroužků s tečkou. Toto značení hodnot hodu vychází z dobových zvyklostí zdobení kostěných a parohových nástrojů a dalších výrobků kružidlem. Předobraz kostky vychází z nálezu skutečných hracích kostech na slavném laténském oppidu Stradonice (2.-1. st. p. n. l.) „Je to vlastně trochu vtip, protože naše kostky se liší třeba tím, že nemají krychlový tvar a hodnoty 1 a 2. Používaly se však stejně.“ dodává Kaňáková.

Knihu vydala Masarykova univerzita v Brně. Zájemci o tištěnou verzi se mohou obracet na Jarmilu Bíškovou, elektronická verze vyjde v létě.

Ukázky z knihy