SΛTIS lab zkoumá proměny společnosti. Hledá řešení současných výzev podložená daty

Každý člověk po sobě zanechává den co den obrovské množství na první pohled neviditelných stop. Samy o sobě často neříkají téměř nic, vědci a vědkyně ze SΛTIS labu, jenž vznikl při Ústavu pedagogických věd FF MU, v nich však dokážou odhalit souvislosti, které pomohou lépe pochopit rychle se měnící svět i to, jak na tyto změny reagovat.

2. 6. 2026 Patrik Švec Věda a výzkum

SΛTIS lab aktuálně tvoří Tomáš Lintner (vedoucí), Markéta Žáková a Veronika Tesařová. Foto: archiv/ÚPV FF MU

SΛTIS lab (Social Data Analysis Lab) se zaměřuje na tzv. social data science – obor, který propojuje společenské vědy se statistikou a analýzou rozsáhlých datových souborů. „Klasický společenskovědní výzkum je jako ručně kreslená mapa. Social data science je spíš GPS s daty v reálném čase – zachytí pohyb celého města naráz a sleduje vzorce, dopravní zácpy i zkratky, které by ručně nikdo nezakreslil,“ vysvětlil vedoucí SΛTIS labu Tomáš Linter.

Velké databáze typu European Social Survey či World Values Survey nebo data partnerských institucí (například Manchesterské univerzity) umožní vědcům a vědkyním sledovat chování desetitisíců lidí, analyzovat miliony (online) interakcí téměř v reálném čase a hledat tak souvislosti, jež běžným metodám zůstávají skryté. Hlavním cílem je přinést daty podložené poznatky, které jsou využitelné například ve školách nebo ve státních institucích.

„Jako první jsme například prokázali, jak škodlivé může být nerovnoměrné přerozdělování ukrajinských žáků do tříd.“

Tomáš Lintner
vedoucí SΛTIS labu

Lintnerův tým se nyní například věnuje projektu ai:dolescence, který zkoumá vztah českých středoškoláků k umělé inteligenci. Zajímá ho nejen AI gramotnost a způsob využití umělé inteligence, ale také důvěra v AI. Vědci a vědkyně sledují například situace, kdy si mladí lidé vytvářejí k těmto nástrojům osobní vztah nebo jim svěřují problémy, které by dříve řešili s lidmi. Vedle toho se SΛTIS lab zabývá také dezinformacemi na sociálních sítích, kyberšikanou nebo darknetovými tržišti. U nich sledují, jak mezi uživateli vznikají komunity, šíří se informace nebo mění strategie prodeje drog.

Tématům spojeným se vzděláváním, technologiemi nebo společenskými změnami se Lintner věnoval už před vznikem laboratoře. „Jako první jsme například prokázali, jak škodlivé může být nerovnoměrné přerozdělování ukrajinských žáků do tříd nebo že současná forma motivačních stipendií na vysokých školách nemusí vést k lepším studijním výsledkům,“ uvedl. SΛTIS lab patří mezi první pracoviště svého druhu v Česku a chce na výsledky Lintnerova předchozího výzkumu navázat a dále je rozvíjet.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.