Jedním z klíčových témat, kterými se vědkyně z FF MU zabývají, je duševní zdraví mladé generace. Kateřina Koros Bartošová z Psychologického ústavu FF MU spolupracuje s Policií České republiky na predikčním projektu prevence kriminality Guardian – Ochránce dětí. Projekt pracuje s myšlenkou, že problémům lze často předejít dřív, než se naplno projeví. Cílem je včas rozpoznat rizikové situace, propojit relevantní instituce a zabránit eskalaci chování, které by mohlo vést k vážným následkům.

Alžběta Šašinková z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU koordinuje mezinárodní projekt Augmented Social Play, do něhož je zapojeno deset partnerů z pěti evropských zemí. Zaměřuje se na to, jak mohou digitální technologie pomáhat dospívajícím zvládat psychickou zátěž. Ambicí je vyvinout aplikaci, která mladým lidem nabídne podporu ve chvílích, kdy ji nejvíc potřebují.

Otázky duševní pohody se přirozeně prolínají se vzděláváním dětí, jež potřebují specifickou podporu. Nicol Dostálová z Ústavu pedagogických věd FF MU se v projektu DYSLEX podílí na vývoji metody, která mění způsob diagnostiky dyslexie v pedagogicko-psychologických poradnách. Využívá k tomu AI a data o pohybu očí získaná pomocí eye-trackeru.

Vedle práce s jednotlivcem se vědkyně FF MU soustředí i na širší společenský kontext. Barbora Navrátilová z Ústavu evropské etnologie FF MU se dlouhodobě věnuje jihovýchodní Evropě – regionu, který je ve veřejné debatě často redukován na několik málo zjednodušených obrazů. Ve svém výzkumu sleduje každodenní život, migraci i mediální reprezentaci a ukazuje, jak lidé v regionu sami utvářejí svou identitu. Její práce, nově podpořená grantem Career Restart, má potenciál ovlivnit nejen akademickou debatu, ale i výuku či kulturní politiku.

Podobnou snahu o porozumění současným kulturním fenoménům rozvíjí Veronika Mattová ze Semináře mongolských, korejských a vietnamských studií při Centru asijských studií FF MU. Zaměřuje se na jihokorejskou kulturu, digitální trendy a fenomén k-popu včetně parasociálních vztahů. Témata popularizuje v českém prostředí a dokazuje, že i popkultura může otevírat zásadní otázky o identitě a společnosti.

Velký úspěch si i v uplynulém roce vysloužily výzkumy brněnské archeologie. Zuzana Hofmanová byla v roce 2026 oceněna Nadací Neuron a zařazena mezi sedm nejvýraznějších vědeckých talentů České republiky v oblasti biologie. Archeologickému výzkumu Kréty a vztahu člověka a koně se dlouhodobě věnuje Věra Klontza. Odbornou práci propojuje s literární tvorbou a překlady z češtiny do řečtiny a ukazuje, že hranice mezi vědou a kulturou mohou být překvapivě prostupné.

Úspěchy však nekončí u etablovaných jmen. Na podzim získala řada nadějných vědkyň nejvyšší fakultní ocenění za své disertační práce, které se vyznačují tematickou odvahou i metodologickou precizností. Karolína Zlámalová z Katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU se ve své práci věnovala autobiografickým queer narativům a zkoumala, jak jejich podobu formují žánrová očekávání. Tereza Menšíková z Ústavu religionistiky FF MU analyzovala digitální aktivismus dalitů v Indii a vytvořila model mobilizačního potenciálu klíčových témat tohoto hnutí. Tereza Dlesková z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU se zaměřila na raně novověké pečetě světských osob a ukázala, jaký význam měly pro reprezentaci moci a společenské postavení elit.

Historii žen ve vědě se věnují Zdeňka Jastrzembská a Dagmar Pichová z Katedry filozofie FF MU. Jako vůbec první v Česku zmapovaly a popsaly osudy žen, které se podílely na vědění, vstupovaly do diskusí a přicházely s originálními myšlenkami. Monografie Jen mít dosti sil! Ženy v dějinách české filozofie a vědy představuje názory a díla vybraných českých filozofek a vědkyň a zasazuje jejich práci do celoevropského kontextu. Vybrané ženské osobnosti spjaté s filozofickou fakultou představuje také výstava Ženy na FF v minulosti a dnes.