Vědci dnes dokážou na základě archeologických nálezů poměrně přesně zmapovat, kde se jednotlivé římské kulty uctívaly. Co však zatím zůstává nejasné, jsou důvody, které za touto „geografií žitého náboženství“ stály. „Přestože jsme schopni sestavit mapu římských kultů v geografickém prostoru, stále není dostatečně probádáno, jaké faktory k této prostorové distribuci vedly. Budeme zvažovat profesní zakotvení jako jednu z možných hybných sil šíření římských kultů,“ vysvětlil Glomb.

Jinými slovy – tým bude zkoumat, zda to, co lidé dělali, mohlo ovlivňovat i to, v koho věřili. Zaměří se například na pracovní prostředí horníků, kteří při těžbě olova čelili smrtelným rizikům a možná právě v temných šachtách prosili o ochranu svého boha. „Projekt se tak dotýká univerzálního lidského chování – hledání způsobů, jak se vyrovnávat s hrozbami, které je těžké přímo ovlivnit,“ dodal Glomb.

Masarykova univerzita letos ve výzvě JUNIOR STAR uspěla celkem se třemi projekty. Na Filozofické fakultě MU přitom už působí dva držitelé tohoto prestižního grantu – Ondřej Srba ze Semináře mongolských, korejských a vietnamských studií FF MU a Martin Lang z Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA).

Grantová agentura České republiky od příštího roku podpoří 18 nových projektů JUNIOR STAR za více než 425 milionů korun. Cílem vysoce výběrové soutěže je obohatit českou vědu o nová výzkumná témata a umožnit nadějným začínajícím badatelkám a badatelům vědecky se osamostatnit.