Takřka fenomenálního úspěchu loni v dubnu dosáhl mezinárodní tým Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie, který zkoumal nejvýznamnější avarské lokality v dnešním Maďarsku. Pomocí analýzy prvních lidských genomických dat vědci a vědkyně zjistili, že Avaři do Evropy přišli z oblasti dnešního Mongolska. „Zjistili jsme podobnost populací na velmi velkou vzdálenost, to je v kontextu stěhování národů unikátní,“ uvedla tehdy Hofmanová s tím, že se podařilo objasnit asi 1 400 let trvající záhadu.

Zájem veřejnosti a médií loni v létě vyvolala také kniha ON, Kristián v montérkách z pera Šárky Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury. Ve více než čtyřsetstránkové monografii, kterou pokřtila na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, se zabývá kariérou oblíbeného prvorepublikového herce Oldřicha Nového. „Snažím se ho vnímat ne tolik jako soukromou osobnost, ale jako profesionálního herce v několika mediálních a kulturních průmyslech, jehož kariéra se vinula napříč pěti politickými režimy. V každém z nich musel čelit velmi specifickým výzvám, které ho nutily modifikovat jeho pečlivě budovaný hvězdný obraz a herecký typ. Zároveň musel zůstat stále stejný a rozpoznatelný pro široké publikum,“ popsala v rozhovoru Gmiterková.

Daleko za hranice České republiky se zase vydala Inna Mateiciucová z oddělení Pravěké archeologie Předního východu (PANE).) Společně s dalšími experty z Masarykovy univerzity v horách dalekého Ománu ověřovala hypotézu, podle které se tamější pravěcí lidé v dobách zhoršování klimatu, kdy se nížiny proměňovaly v pouště, stěhovali do horských krasových oblastí s dostatkem vody, vegetace a zvěře. Podle Mateiciucové byla výprava mimořádně úspěšná. „Kdyby se nám v příštích letech podařilo tyto starobyle vyhlížející artefakty absolutně datovat, mohl by jejich výskyt v horách severního Ománu přispět k osvětlení otázek kolem osidlování Arabského poloostrova lidskými populacemi z Afriky,“ vysvětlila v rozhovoru.

Připomeňme také, že řada vědkyň na podzim získala nejvyšší fakultní ocenění. Zvláštní Cenu děkana FF MU za popularizaci humanitních a společenských věd pak obdržela Jarmila Bednaříková z Ústavu klasických studií. Během své vědecké kariéry mimo jiné vydala pět obsáhlých monografií věnovaných Velkému stěhování národů, z obecného hlediska i hlediska jednotlivých etnik, která byla do stěhování národů zapojena, a přeložila některé dosud nepřeložené prameny, které z této doby pocházejí. Přestože jsou její práce navýsost odborné, současně jsou psány velmi srozumitelným stylem, takže našly velký ohlas i u širší veřejnosti, o čemž svědčí dotisky a opakovaná vydání.​