Zemní vosk využívali barbarští řemeslníci při výrobě kovových předmětů

Zemní vosk čili ozokerit používali při výrobě kovových předmětů barbarští řemeslníci ve 2. století našeho letopočtu. Výzkumný tým odborníků z několika vědeckých institucí, jehož členem byl také dr. Jan Jílek z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, to zjistil pomocí analýzy nedávno nalezených forem.

26. 11. 2021 Denisa Mazourková


Foto: <span>Evgeniia Tokmakova</span>

Formy neboli kadluby sloužily barbarským řemeslníkům ve 2. století a na počátku 3. věku našeho letopočtu k odlévání kovových předmětů. Při jejich výrobě zřejmě používali zmíněný zemní vosk. Vědci to zjistili na základě nedávné analýzy forem z několika moravských nalezišť. Zkoumané kadluby pocházejí z doby římské, kdy na našem území žily germánské kmeny.

Analýza podobných předmětů si žádá svůj čas. „Získání dat a jejich analýza se nedá přesně časově definovat. Nicméně to lze odhadnout na několik týdnů,“ uvedl archeolog Jan Jílek. Chemikům výzkumné skupiny dr. Lukáše Kučery a Mgr. Kláry Jagošové z Katedry analytické chemie Univerzity Palackého se v nalezených formách podařilo objevit chemickou látku ceresin, typickou pro zemní vosk. Vlastnosti této suroviny jsou vhodné pro výrobu voskových modelů, jež byly užívány jako pomyslný mezičlánek při výrobě předmětů ze slitin mědi.

Zatím se jedná pouze o nepotvrzenou úvahu, kterou vědci prověří na základě analýzy dalších kadlubů. „Pokud se podaří identifikovat ozokerit i u jiných kadlubů, mohli bychom uvažovat o jeho distribuci v rámci oblasti barbarika, například obchodem. Bude to tedy znamenat výrazný posun ve studiu mezibarbarských obchodních vazeb,“ vysvětlil Jílek.

V posledních letech na Moravě přibývá podobných nálezů forem pro výrobu voskových modelů. Nacházejí je archeologové během detektorové prospekce a také poučená veřejnost, která předměty odevzdává do muzeí. „Tím vypomáhá doplňovat archeologické poznání,“ dodal Jílek. Na komunikaci s poučenou veřejností se významným způsobem podílejí archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Právě díky dr. Pavlu Fojtíkovi, dr. Ivanu Čižmářovi a Mgr. Miroslavu Popelkovi se podařilo tyto vzácné nálezy zajistit a interpretovat.

Foto: Pavel Fojtík/Ústav archeologické památkové péče Brno

PhDr. Jan Jílek, Ph.D., působí jako odborný asistent na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v oddělení klasické archeologie. Zajímá se o dobu římskou, a to jak v prostoru římského impéria, tak barbarika, a o období velkého stěhování národů. Vedle toho také pracuje ve Východočeském muzeu v Pardubicích, kde pečuje o archeologické sbírky.

Chcete vědět víc?


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.