Nová databáze je přístupná veřejnosti i badatelům, a to na platformě Digiscripta. „Umožňuje dlouhodobé uložení všech dat, jejich zpřístupnění a otevřené sdílení. Jsou zde veškeré dostupné informace o textech, jejichž autorem je Jan Hus nebo které jsou mu připisovány, včetně rukopisné tradice, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a odpovídající sekundární literatury. Databáze zahrnuje také rozmanité zdroje a odkazy, je významným základem pro pokročilé výzkumy jedné z nejvlivnějších osobností pozdního středověku,“ uvedl Michal Lorenz z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU.

Platforma je podle něj určena historikům, filologům, kodikologům, odborné i laické veřejnosti. „Díky databázi současně vyvstávají nové otázky husovského bádání i tehdejšího učení,“ podotkl Lorenz.

Významný teolog, kazatel a církevní reformátor Jan Hus (cca 1371–1415) napsal během života přibližně 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání. „U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni,“ uvedla odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií FF MU.

Mezi dostupnými texty najdeme i Husovu obsáhlou korespondenci. Díla Jana Husa jsou charakteristická přístupným jazykem a srozumitelnou kompozicí: pro církev psal latinsky, pro prosté lidi česky. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve. Pro své názory byl Jan Hus 6. července 1415 upálen. „Husova literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů. Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh,“ přiblížila způsob někdejšího šíření Mutlová. Ve středověku byly texty odsouzeného kacíře často buď zničeny, nebo v nich byly vyříznuty či jinak znehodnoceny nadpisy s jeho jménem. I přesto se Husova díla dochovala v téměř 500 kodexech rozesetých po celé řadě evropských zemí.

U zrodu projektu databáze MIHOO stála historička a někdejší vedoucí Ústavu archivnictví a pomocných věd historických na FF MU Helena Krmíčková. Dále se na vzniku podíleli odborníci na latinskou medievistiku z Ústavu klasických studií FF MU Petra Mutlová, Zuzana Čermáková Lukšová, Pavel Ševčík a desítky studentů.

Databáze navazuje na více než sto let dlouhou tradici zpřístupňování Husova literárního díla. Započal ji Václav Flajšhans, pokračoval v ní František Michálek Bartoš a naposledy byla publikována jako katalog pramenů sestavený Pavlem Spunarem. Každý text je zde propojen s příslušným identifikátorem. Spunarův soupis vznikl v roce 1965 a od té doby došlo k upřesnění či revizi řady dalších detailů, včetně nových nálezů rukopisů. Od roku 2005 se pravidelné aktualizace ujala výzkumná skupina zabývající se Husovým literárním dědictvím, která působí při Ústavu klasických studií FF MU. I po aktuálním představení a spuštění databáze MIHOO budou odborníci a odbornice databázi rukopisů Husových textů dle potřeby dále doplňovat.