Raně středověké otroctví patří k tématům, o kterých se ve srovnání s pozdějšími obdobími dochovalo relativně málo přímých dokladů. Historických pramenů z této doby je omezené množství a zmínky o lidech z nižších společenských vrstev se v nich téměř nevyskytují. To komplikuje snahu zjistit, jak rozsáhlý obchod s otroky skutečně byl a jakou roli hrál v tehdejší evropské ekonomice.

Právě tuto mezeru v evropských dějinách doplní projekt archeoložky Zuzany Hofmanové, který získal prestižní podporu Evropské výzkumné rady (ERC). „Plánujeme využít moderní vědecké metody k identifikaci a poznání lidí, jejichž životy zůstaly v historických pramenech téměř nezachyceny,“ říká vědkyně.

Název projektu odkazuje na podobnost anglických slov slave (otrok) a Slav (Slovan). Podobnost má historické souvislosti s raně středověkým obchodem s otroky, v němž byly slovanské oblasti jedním z významných zdrojů zotročených lidí. Označení Slovanů se tak v některých jazycích postupně stalo také označením pro otroka. Projekt se přitom nezaměří pouze na Slovany. Výzkumníci prozkoumají materiál z několika evropských regionů a jeho cílem je sledovat obchod s otroky v širším evropském kontextu.

Informace z kosterních pozůstatků

Výzkumníky čeká analýza již nalezených kosterních pozůstatků. Pomocí archeogenetických a dalších biomolekulárních metod se pokusí z lidských ostatků získat informace, které nebylo možné zjistit tradičními archeologickými postupy. „Analýzy nám napoví, odkud člověk pocházel, jaké měl příbuzenské vazby, zda se během života přesouval mezi různými regiony nebo jak se v průběhu života měnila jeho strava. Antropologické zkoumání může současně odhalit známky fyzické zátěže nebo dalších podmínek, které ovlivnily jeho život,“ říká Hofmanová.

Žádný z těchto ukazatelů podle odborníků sám o sobě neprokazuje, že konkrétní člověk byl otrokem. Důležitá je jejich kombinace a také historický kontext. „Pokud například jedinec vykazuje známky náročného života, pochází z geograficky vzdáleného regionu a byl pohřben v oblasti, kde historické prameny dokládají významný obchod s otroky, může jít o důležitou indicii,“ doplňuje archeogenetička.

Projekt proto kombinuje více různých metod. Vedle lidských ostatků odborníky prozkoumají například také stříbro, které mohlo být používáno při platbách za otroky. Výzkumníci ověří jeho původ a prozkoumají, zda docházelo k jeho přetavování.

Výzkum zahrne kosterní pozůstatky z České republiky, Francie, Německa, Španělska a Švédska. Jedním z významných míst bude Praha, která je někdy podle historických dokladů považována za jeden z nejvýznamnějších, respektive podle některých interpretací největší otrokářský trh tehdejší Evropy.

Jednou z důležitých otázek přitom je, kde byli zotročení lidé po smrti pohřbíváni. Není například jasné, zda existovaly specifické pohřební kontexty spojené s otroky, nebo zda byli pohřbíváni společně s ostatními obyvateli. Výzkumníci proto nebudou pouze analyzovat již vytipovaná pohřebiště. Budou se také snažit identifikovat další archeologické kontexty, které by mohly souviset s lidmi, kteří prošli otroctvím.

Jak velký byl obchod s otroky?

Rozsah raně středověkého obchodu s otroky je mezi odborníky předmětem výrazné debaty. Odhady se liší o několik řádů a v některých případech počítají se stovkami tisíc zotročených lidí ročně. Jedním z možných přínosů projektu je testování těchto odhadů. Pokud se i při rozsáhlém výzkumu podaří identifikovat jen malý počet jedinců, u nichž bude možné zkušenost s otroctvím důvodně předpokládat, může to být argument proti nejvyšším odhadům. „Neméně důležité bude zjistit, jak obchodní síť fungovala. Které regiony byly zdrojovými oblastmi, které sloužily jako tranzitní centra a kdo na obchodu ekonomicky profitoval? Historické hypotézy v této souvislosti zmiňují například Franky, Vikingy, italská města nebo židovské obchodníky. Přímých dokladů je však zatím málo,“ dodává Hofmanová.

Projekt začne v dubnu 2027 a bude probíhat na Masarykově univerzitě, na Ústavu archeologie a muzeologie a v rámci CEITECu. Tým bude spolupracovat také se zahraničními institucemi včetně Institutu Maxe Plancka a s odborníky a muzei v jednotlivých zkoumaných regionech. Na projektu se bude podílet například i historička a archeoložka Janel Fontaine, autorka ceněné publikace o raně středověkém otroctví.

Terénní archeologický výzkum archeologové neplánují. Budou pracovat především s nálezy, které již objevili při dřívějších archeologických výzkumech a které jsou uloženy v muzejních depozitářích. Moderní analytické metody umožňují z těchto nálezů získat informace, které při jejich objevení nebylo možné zjistit.

Od velkých dějin ke konkrétním životům

Projekt podle Hofmanové nabídne pozoruhodné informace. A to i v případech, kdy odborníci nebudou moci jednoznačně určit, zda byl konkrétní člověk otrokem. „Analýzy poskytnou detailní informace o životě lidí z nižších společenských vrstev raně středověké Evropy. Právě to je pro mě na projektu důležité – propojit různé obory a regiony a podívat se na raně středověké otroctví nejen jako na ekonomický či politický fenomén, ale také prostřednictvím konkrétních lidí, kteří ho zažili,“ zdůrazňuje Hofmanová.

Projekt SLAVA představuje rozšíření dosavadního výzkumu Zuzany Hofmanové, který se soustředil především na střední Evropu. Zatímco předchozí projekty umožňovaly rekonstruovat život minulých populací a komunit, nový výzkum se více zaměří na individuální životní příběhy a jejich zasazení do širších evropských souvislostí. Finální zjištění tak mohou přispět nejen k lepšímu pochopení raně středověkého otroctví, ale také k formulaci nových otázek o pohybu lidí, společenských nerovnostech a fungování evropské společnosti v období, o němž existuje stále jen omezené množství přímých svědectví. „Získat ERC Starting Grant je těžké a vzácné. Děkuji celému svému týmu,” dodává Hofmanová.