Glasgow

I když nemusí být novinářská práce v ohnisku zájmu každého bohemisty, argumentuji, že by mělo být součástí bohemistického vzdělání povědomí o tom, jak se odlišuje novinářská praxe v ČR od novinářské praxe v zahraničí, neboť to výrazně ovlivňuje společenský diskurs o nejzávažnějších problémech současnosti. Takže tento kurs doporučuji (ale povinný samozřejmě není).

Co se týče zájemců o anglickou literaturu: Drobná potíž je, že velká katedra na Glasgow University se staví značně nevstřícně k sokratovským studentům, neboť jich mají strašně moc a další už nechtějí. Případné kursy k této problematice budete tedy moci tam navštěvovat jen neformálně (to je stejně jedno). Výměna, dohodnutá mezi Brnem a Glasgow University, se týká katedry Slavonic Studies, Central and East European Studies (to je katedra ekonomiky,politiky a sociálních věd) a katedry Scottish Literature. Můžete samozřejmě chodit na jakékoliv jiné přednášky a semináře kdekoliv na celé univerzitě, na katedře anglické literatury jen neformálně.

K tomu,co dál nabízíme my:

Veškeré kursy na katedře Slavonic Studies jsou koncipovány tak, aby během vašeho pobytu skončily jako kompletní celek. Tedy kursy budou dokončeny do Vánoc.

K dispozici je u nás pro vás v podzimním semestru tedy toto: 1. Stará česká literatura (od počátku až po baroko, včetně, cca 3 hodiny týdně) 2. Poválečná česká literatura (1945 - 1989, cca 3 hodiny týdně) 3. Exilová česká literatura (1971 - 1989, 2 hodiny týdně) 4. Podrobné studium jednoho poválečného českého autora ve vývoji - v podstatě celé dílo (buď Havel, nebo Hrabal, nebo Škvorecký, nebo Kundera, atd. - 2 hodiny týdně – Pozn.: loni jsme dělali Milana Kunderu, je to asi nejrozumnější, proto bych vybral jeho i v nadcházejícím roce. 5. Historie českého filmu (1. část, 2 hodiny týdně) 6. Slavonic Studies 1A - toto je tříhodinový kurs týdně, vedený v angličtině, jehož prostřednictvím vysvětlujeme studentům fenomén komunismu prostřednictvím toho, jak na něj reagovala literatura a kultura středo- a východoevropských zemí obecně. 6 z 12 týdnů tohoto kursu je věnováno české literatuře od 60. do 80. let. Je to sice v podstatě paralela, stručnější, kursu uváděného zde pod (2), avšak kurs velmi doporučujeme, neboť je zajímavé sledovat, jak se s informacemi o středo a východoevropské kultuře potýkají - v angličtině mezinárodní studenti, kteří tento kurs v hojném počtu (cca 50 frekventantů) navštěvují. Kurs často využívá videoukázek, diskusí o jednotlivých dílech, atd. 7. Sdělovací prostředky ve středovýchodní Evropě; komparatistický seminář o britských a českých médiích, viz výše.

Máme k dispozici na katedře přirozeně i další kurzy rusistiky a polonistiky; šéf katedry John Dunn je odborník na slovanskou filologii. Další podrobnosti o našich kurzech a naší specializaci najdete na www.arts.gla.ac.uk/Slavonic. Můžete taky chodit na kursy na katedře Central and East European Studies, která se zabývá středovýchodní Evropou z hlediska společenských věd.

Vaše jména musím nahlásit programu Socrates zde v Glasgow do začátku července. Program Socrates v současnosti nabízí letní kurzy angličtiny v domovské zemi (tj. v ČR) jako přípravu na cestu do Británie. Sdělte, zda o ně máte zájem.

Z kanceláří pro výměnu Socrates na vaší univerzitě dostanete nyní formuláře, které budete muset vyplnit a odevzdat jim. Byl bych rád, kdybyste jednu kopii poslali poštou i mně, i s fotkou. Jan Čulík, Department of Slavonic Studies, University of Glasgow, G 12 8QQ, Velká Británie, donesu to sám včas na zdejší úřad pro výměnu Socrates. Tím se předejde případným byrokratickým problémům.

Semestr začíná letos v Glasgow na podzim dříve než dosud, kolem 30. září , končí před Vánoci. Očekávám, že přijedete asi o týden předtím, přesné datum si domluvíme. Matrikulovat se budete v Glasgow až po příjezdu, tedy kolem někdy před 30. zářím, před začátkem semestru probíhá týden celouniverzitní informační kurs. Máte čtrnáct dnů od začátku semestru na to, abyste se přesně rozhodli, jaké kursy si chcete zapsat.

Naše katedra je relativně malá a velmi neformální a přátelská. Nechováme se pedantsky. Jem přesvědčen, že se vám u nás bude líbit. Sokratovský pobyt má dvě úskalí. 1. Finanční prostředky, které vám pro pobyt poskytuje Evropská unie/Socrates, jsou nedostatečné. Průměrné měsíční životní náklady na studenta v Glasgow jsou 500 liber. (25 000 Kč). Socrates vám však poskytne jen asi 300 liber měsíčně. Pobyt tedy musíte bohužel dotovat z vlastní kapsy. Vzhledem k tomu, že budete v Glasgow 10 týdnů, počítejte s náklady ve výši asi 20 000 - 25 000 Kč (mimo náklady na cestu). Tyto výdaje se nesmírně VYPLATÍ, neboť půlroční studium v Glasgow by vás normálně stálo jen na školném 150 000 Kč - jinými slovy: investujete-li do pobytu v Glasgow vlastních 20 000 Kč, dostanete od Glasgow University možnost studia, za něž tato univerzita normálně účtuje školné ve výši 150 000 Kč, a od Evropské unie 15 000 Kč měsíčně. Zahraniční studenti v Británii mohou pracovat až 20 hodin týdně. Lze tedy jít do Job Centra (zprostředkovatelny práce) a najít si třeba uklízení na pár hodin týdně a vydělat si trochu.

Jak se dostat do Glasgow: Pravděpodobně nejlépe letecky prostřednictvím Student Agency. Nyní existují přímé lety ČSA Praha – Edinburgh. Edinburské letiště je 36 mil od Glasgow, tedy asi 50 km, automobilem asi tři čtvrtě hodiny. Letadlo odlétá z Prahy ve 20.45 a je v Edinburku ve 22.15. Dáte-li mi předem vědět, odvezu vás z letiště. Jinak se musí letět do Glasgow přes Londýn, případně přes Amsterdam nebo Bristol, je to dražší a delší. Nejlevnější lety (pro nestudenty, je možné, že Student Agency má levnější!) jsou na www.easyjet.com, přes Stanstead v Londýně. Možnost koupě však pouze s kredit kartou, prostřednictvím internetu. Kupuje se každá část cesty zvlášť.

2. Pobyt v Británii je pro studenty tak drahý, protože je drahé a obtížně získatelné ubytování. Je dost obtížné získat ubytování jen na tři měsíce, ale zatím se to vždy podařilo. (Je šokující, že koleje na Glasgow University odmítají studenty ubytovat jen na část roku, je nutno najít ubytování v soukromí, zařídím to já. Loni bydleli studenti ve dvou pěkných bytech, platili za ně 200 – 220 liber měsíčně na osobu. Pokud je nutno použít veřejné dopravy, když je byt dále od univerzity, musíte připočíst výdaje cca další 2 libry denně. Budu to organizovat od konce léta, dřív se to zorganizovat nedá.)

Kromě činže (cca 200 - 220 liber na osobu) budete muset hradit elektřinu, plyn, případně telefon. Plyn a elektřina stojí, odhaduji, cca 90 - 100 liber na tři měsíce na byt; v bytě bývají tři - čtyři studenti. Za telefon platili asi 30 liber, za televizi se platí koncesionářský poplatek 25 liber na čtvrt roku.

PROBLÉM: Při najímání bytu je v Británii zvykem poskytnout najímateli zálohu ve výši jedné celé měsíční činže, která je studentu po odchodu z bytu a zaplacení všech účtů (plyn, elektřina, telefon, televize) vrácena (je to záruka, že byt student nezdevastuje). Proto bude zapotřebí si vzít navíc 10 000 Kč, které pak dostanete zpátky.