Konference Zrod kariérního systému v přímém přenosu se zaměřila na jednu z klíčových otázek současné vzdělávací politiky: jak nastavit kariérní systém pro učitele a učitelky, aby podporoval profesní růst a kvalitu výuky. Zuzana Šalamounová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity vystoupila v jednom z konferenčních panelů jako zástupkyně fakult připravujících budoucí učitele.
Konference, která proběhla 9. června 2026 v Praze, se zúčastnila řada odborníků. V první sekci věnované designu kariérního systému promluvili např. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Matěj Ondřej Havel, Michal Rehúš z Centra vzdělávacích analýz nebo Blanka Pravdová, ředitelka organizace Učitel naživo. Fakulty připravující budoucí učitele a učitelky reprezentovala Zuzana Šalamounová z brněnské filozofické fakulty.
Jednu z hlavních linek debaty tvořilo pojetí kariérního systému jako nástroje podpory profesního růstu. „Kvalitní školství stojí na skvělých učitelích. Proto jim potřebujeme nabídnout zajímavé příležitosti ke kariérnímu rozvoji, aby ani ti nejlepší ze školství neodcházeli a pomáhali dál zvyšovat jeho kvalitu,“ zdůraznil ministr školství Plaga. Blanka Pravdová připomněla, že současná příprava kariérního systému se může zakládat na již existujících pilířích: „Oproti prvním pokusům z roku 2017 nyní stavíme na pevných základech. Oporou při tvorbě kariérního systému může být jak Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, tak i Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy.“
„Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství je pro přípravu budoucích učitelů cílem, ale pro kariérní systém výchozím bodem. Může být začátkem popisu profesní trajektorie, tedy otázky, jak má profesní dráha učitele pokračovat dál,“ doplnila Šalamounová. Zkušenost fakult podle ní ukazuje, že lze nejen popsat úrovně kvality výuky, ale také k nim navázat vzdělávací podporu a vyhodnocovat, zda se změny skutečně odrážejí v přípravě učitelů.
Diskuse se dotkla také rizik implementace nového systému. Michal Rehúš varoval před tím, aby se kariérní systém stal pouze formálním mechanismem. Tato situace podle něj nastala na Slovensku, kde se atestace postupně proměnily v rozsáhlou byrokratickou strukturu.
Systém musí být navržen tak, aby podporoval kvalitu výuky, nikoli produkci dokladů a formálních výstupů, nestačí jej tedy pouze legislativně ukotvit. „Zavádění kariérního systému bude vyžadovat citlivou práci s profesní senioritou. Český učitelský sbor je výrazně zkušený: průměrný věk učitelů je 47,5 roku a více než třetina je starší 55 let. Kariérní systém proto musí být nastaven tak, aby u učitelů s delší praxí nevyvolával pocit ohrožení ani zpochybnění jejich profesní identity,“ dodala k celé věci Šalamounová.
Kariérní systém, na jehož realizaci se podílejí odborníci a odbornice z Filozofické fakulty MU, plně navazuje na dosavadní reformu přípravy učitelů a využívá existující kompetenční rámce. Nejbližší doba ukáže, zda se podaří připravit systém, který bude pro učitele srozumitelný, profesně důvěryhodný a skutečně podpůrný – tedy nástroj rozvoje kvality výuky, nikoli jen další administrativní povinnost.
Odborníci z univerzit i knihoven, rakousko-syrská umělkyně a studující z brněnského Biskupského gymnázia společně zkoumali, jak lze školní projekty využít k rozšiřování práce s vícejazyčnou literaturou ve vyučování.
„Největší radost mám, když studující odchází z výuky s pocitem, že se posunuli. A nejvíc mě baví hodiny, kdy sami převezmou iniciativu a přimějí mě úplně změnit cíle, se kterými jsem do výuky původně přišla,“ říká v podcastu Artefakt Marcela Křápková Hrdličková. Zdůrazňuje roli aktivity i komunikace, mimo jiné na příkladu badatelsky orientované výuky, a přidává i tipy na čtenářské aktivity využitelné přímo ve třídě.
