Film Culture: Brno 1945-1970

The History of Distribution, Exhibition and Reception

 
 
 







 
Name
Bratislavská: Antonín (*1938)
 
Home
Bydliště v poválečném období: Zábrdovice.
 
Passages from interview
Cena vstupenky pro nás jako kluky byla jen částečně důležitá, protože tenkrát cena vstupenky byla dvě, tři, čtyři koruny, maximálně pětikorunu. No a my činorodí proletáři jsme vraceli láhve, které se tehdy zálohovaly korunou, a taky byla výkupna všelijakých druhotných surovin, tenkrát vykupovali i kosti a papír, čili dala se nějaká ta koruna vydělat.

Přes stolařinu jsem se profesně kamarádil s výborným chlápkem, a ten nás zval v kině Jalta do kabiny. A tam jsme si mohli vzít s sebou pivo, chlebíčky, kouřit se tam nesmělo, to ne. Ale byly tam takové dva průzory, protože to byla povinnost, aby to bylo od diváků oddělené. A pokud si vzpomínám, tak ta skla byla v jakýchsi drážkách a kdyby byl oheň, tak by se něco přepálilo, aby ta skla spadla a oheň se nešířil.

V kině Kapitol jsem viděl snad osmkrát nebo desetkrát kreslený film Gulliverovy cesty. Měl senzačně udělanou hudbu. A taky jsem se zajímal o kreslení, po válce jsem si vystřihoval všechny ty námořníky Pepky, pak jsem to slepil do nějakého starého fotoalba. A to byl Námořník Pepek a Wimpy, kukuřičný klas. A Oskar, pes Pluto, Mickey Mouse.Ve Vídni vycházel celý časopis, který se jmenoval Mickey Mouse. Jenže k tomu jsem se dostal tíž, protože u nás v baráku po válce byla nějaká židovská rodina, později se legálně vystěhovali do Vídně a kluk z této rodiny to chtěl prodat, jenže měl měl moc krutou cenu, ale pár těch časopisů mi uvízlo, tak tři, čtyři.

Párkrát jsme byli v kinokavárně na náměstí SNP, tam dávali film Helga a jiné takové podivnosti zajímavé. Dali jsme si tam většinou tatarský biftek, pivo, kdo chtěl tak kafe nebo víno, docela obstojně to probíhalo... obsluhovalo se přímo při projekci, chodil číšník.
 
nahoru