sipka Anaximenés

sipkaVzduch

Zpracováno podle: W. K. C. Guthrie, A History of Greek Philosophy I (uváděno jako "G").

Zlomky

  1. ... stejně jako on [Anaximandros] tvrdí, že základní přirozenost je jedna a neomezená, ale nikoli neurčitá (ἀόριστον) , jak tvrdí Anaximandros, nýbrž určitá, neboť ji nazývá vzduchem; liší se ve svých existujících podobách řídkostí a hustotou. Když se zřeďuje, stává se ohněm, a když se zhušťuje, stává se větrem, pak oblakem a (když se zhušťuje ještě více) vodou, potom zemí, potom kameny; a ostatní věci vznikají z těchto. Také on činí pohyb věčným a tvrdí, že skrze něj se též uskutečňuje změna.

    Theofrastos u Simplikia, In Arist. Phys. 24, 26 (DK 13 A5)

  2. ... počátkem (ἀρχή) je neomezený vzduch, z něho povstává, co je, co bylo a co bude, bozi i božské věci a ostatní povstává z jeho potomstva. ...
    A je prý neustále v pohybu; neboť věci, které se mění, se mění pouze tehdy, jsou-li v pohybu.

    Hippolytos, Refutatio I 7, 1 (DK 13 A7)

  3. Jako naše duše, jsouc vzduchem, nás drží pohromadě a námi vládne, tak vítr [dech] a vzduch obklopuje celý svět.

    Aëtios, Placita D. 278, 8-11 (DK 13 B2)

sipka Anaximenés

sipka Anaximenés


sipkaZemě

  1. Pohyb existuje od věčnosti; říká, že když se vzduch stlačoval, vznikla nejprve Země, a to velmi plochá; proto se také, což je pochopitelné, vznáší na vzduchu ...

    A6 z Pseudoplútarchových Stromateis.

  2. Země je plochá, vznáší se na vzduchu a podobně též Slunce, Měsíc i všechna ostatní tělesa nebeská, jež jsou všechna ohnivá, se vznášejí na vzduchu díky své plochosti.

    A7 z Hippolyta.

  3. Anaximenés, Anaxagoras a Démokritos tvrdí, že příčinou její [tj. Země] nehybnosti je plochost: neboť neprotíná vzduch pod sebou, nýbrž zakrývá jej jako poklice, což je zjevně to, co plochá tělesa činí; ani větry jimi totiž nemohou pro jejich odpor snadno pohnout.

    A20, Aristotelés, O nebi 294b14-18.

  4. Anaximenés říkal, že má Země podobu desky stolu.

    A20 z Aëtia.

sipka Anaximenés


sipkaVýklad

sipka Anaximenés


sipkaNebeská tělesa

    Vznik nebeských těles
  1. ... a Slunce, Měsíc i zbývající nebeská tělesa mají svůj počátek vzniku ze Země. Vždyť prohlašuje, že je Slunce Země, že však rychlým pohybem získalo nadmíru tepla.

    A6 z Pseudoplútarchových Stromateis.

  2. Vznikla pak nebeská tělesa ze Země tím, že z ní vystupuje vlhkost, jejím zřeďováním vzniká oheň a z ohně stoupajícího do výše se tvoří hvězdy. A jsou i zemská těla v oblasti nebeských těles a zároveň s nimi se otáčejí.

    A7 z Hippolyta.

    3. Podoba a povaha
  3. Anaximenés říká, že hvězdy mají ohnivou přirozenost, avšak obsahují také tělesa země, která jsou jimi nesena a nejsou viditelná.

    A14 z Aëtia

  4. Anaximenés říkal, že je Slunce ploché jako list.

    A15 z Aetia

  5. Též Slunce, Měsíc i všechna ostatní tělesa nebeská, jež jsou všechna ohnivá, vznášejí se na vzduchu díky své plochosti.

    A7 z Hippolyta

    6. Pohyby kolem Země
  6. Říká, že se nebeská tělesa nepohybují pod Zemí, jak se domnívali druzí, nýbrž kolem Země, jako když se kolem naší hlavy točí plstěná čapka; a Slunce se ukrývá ne tím, že se dostane pod Zemi, nýbrž tím, že je zakrýváno vyššími částmi Země a že se zvětšuje jeho vzdálenost od nás. A hvězdy nehřejí pro velikou vzdálenost.

    A7 z Hippolyta.

  7. Anaximenés říká, že hvězdy se nepohybují pod Zemí, nýbrž kolem Země.

    A14 z Aëtia.

  8. Mnoho starých astronomů bylo přesvědčeno, že Slunce se nepohybuje pod Zemí, nýbrž kolem Země a této oblasti, a že mizí a působí noc proto, že je Země na severu vysoká.

    Aristotelés, Meteorologika B1, 354a28.

sipka Anaximenés


sipkaVýklad

sipka Anaximenés


sipkaZhodnocení

Vztah Anaximenovy kosmologie a filosofie

Guthrie:

V některých rysech je jeho kosmologie a kosmogonie naivnější než Anaximandrova. Zato skutečnost, že Anaximenés nechává i Slunce vzniknout ze Země, prozrazuje jeho nezávislost na náboženských koncepcích. Ovšem celkově je jeho teorie méně přesvědčivá než Anaximandrova. Navíc se možná pouze inspiroval v mýtických kosmogoniích, protože u Hésioda se říká, že Země zrodila Nebe.

Na rozdíl od Anaximandra vzniká oheň nikoliv zároveň se Zemí, nýbrž teprve výparem z ní - je ovšem těžko vysvětlit, jak došlo k vypařování, když tu nebyl žádný oheň. Dochovaný materiál nedovoluje vysvětlit, proč Anaximenés předpokládal, že nejdříve z části vzduchu kondenzací vznikla Země a že zředění vytvářející oheň je pouze sekundární proces, který vychází ze zemské vlhkosti.

Hypotéza zhušťování a zřeďování je plodná, ale nevěnoval tolik pozornosti detailnímu propracování systému.

Obecně je uspořádání kosmu stejné jako u Anaximandra: ve středu je Země a na ní voda, kolem ní vzduch nebo mlha a oheň včetně nebeských těles zaujímá nejhořejší místo.

Zcela zřejmě učinil ústup od Anaximandra v tom, že svět pro něj byl spíše polokoulí než koulí . Tím se blíží mýtickým vyprávěním. O tvaru nebo rozsahu vzduchu pod zemí není nikde ani zmínka. Země možná dosahuje až k obvodu kosmu, a proto nebeská tělesa nemohou jít pod ni.

Nad Anaximandra jde jenom v tvrzení z Hippolyta A7, že hvězdy nehřejí, protože jsou od nás daleko. Tím tvrdí, že jsou dále než Slunce.

Vzduch na rozdíl od Anaximandrova apeira je součástí kosmu, a dokonce jeho řídícím principem, od nějž vychází veškeré dění a to i na "kosmické" úrovni. Díky tomu je souvislost "filosofie" a kosmologie užší než u Anaximandra, u nějž apeiron nehraje při popisu kosmu žádnou roli. Anaximenova kosmologie - podoba a pohyb nebeských těles - naopak vzduch při výkladu hodně využívá. Výsledek je ale méně přesvědčivý. Anaximenovy spekulace v několika bodech zaostávají za Anaximandrovými.

sipka Anaximenés


sipkaKritika a domýšlení