29. 8. 2003, 10:15

• Nedávno jsem jel v Brně šalinou, kterou normálně moc nejezdím a upoutalo mne jedno hlášení. „Krematorium – zastávka“ Říkal jsem si, že mnohem vhodnější by snad bylo „Krematorium – konečná“, což tak většinou bývá a nevyhne se to nikomu, ale dopravní podnik, zřejmě vyznává jinou víru. Jde o to jakou. Za krematoriem zastávkou totiž začíná jiný svět – Běloruská, Švermova, kousek do Kalinky, ale to nějak nejde dohromady, to se tu nějak míchají náznaky dvou ideologií, které se moc neslučují. Možná chtěl jen dopravní podnik udělat radost jednomu profesorovi religionistovi, který v těch končinách bydlí. Ono s tím místem bydliště a profesí to asi nebude tak zcela náhodné. Historici české filosofie bydlí v Černých polích, naznačují tedy úzkou spojitost s úrodností české (a moravské, chcete-li) krajiny a pracovitostí tamo plahočícího se lidu, světoběžník se zájmem o francouzskou filosofii se dívá z oken svého domu na mezinárodní veletrhy všeho, hermeneutik se uzavírá v noblesní a tím trochu uzavřené čtvrti na Žlutém kopci, filosof ekologicky střihnutý bydlí skromně na zelené Lesné, ontolog na holé skále Kamenného vrchu, etik uprostřed města a hlavně hospod, kde kypí život ve všech podobách a v samotném historickém centru uprostřed všeho dění musí bydlet historička filosofie se zájmem o filosofii sociální. Bystrcké regálovité sídliště je útočištěm pečovatelky o katedrové knihy. Nutnost vždy se správně trefit v tomto bludišti stejného tříbí její smysl pro detail, který uplatňuje při četných korekturách. Průhledného logika tato empirie nezajímá, ten bydlí vysoko na kopci a z této výšky shlíží jen na formy.

10. 7. 2003, 00:14

• Tak jsme se - J. K. a P. H. - vypravili na Letní francouzsko-česko-slovenskou univerzitu, která se letos koná v Hejnicích. To je kousek od Frýdlantu, kus nad Libercem, za Raspenavou, v pěkném kraji. No ale nechci líčit krásu krajiny, i když asi je co. Setkali jsme se zde s něčím opravdu extraordinérním. Ubytování v klášteře, ale nemylte se. Ostatně už to, že zde mám připojení na Internet a píši do bloku o mnohém vypovídá. Představujte si luxus, technické vymoženosti, přehánějte a to bude asi tak to, co zde je k dispozici. A to není všechno. Nejbližší hospoda, pivo 11 za 13. A dobré. Ještě mají pivo 13, zatím nevím za kolik, zkusím zítra. Vše z místního pivovaru - vzpomínku pro R. B. 2x dr. Ale to ještě není všechno. Když jsme se ubytovali, dostali jsme mimo jiné i účtenku. Zvláštní účtenku. Na ní rozepsány všechny nápoje, které lze v objektu dostat a k nim ceny. Piva, vína, destiláty, nealko v cenách vyšších, ale přiměřených - pivo plzeňské 25, 2 dcl vína v láhvičce 30, whisky 50 atd. Ale to nejlepší je v tom, kde všude jsou tyto nápoje k dispozici. ... Všude. Samozřejmě v restauraci k jídlu. V baru v suterénu. V psacím stole na každém pokoji je zamaskovaná lednice a v ní vyjmenované nápoje. A každý sám sobě účtuje a dělá si čárky do přiděleného účtu. V restauraci si dává a píše si sám čárky, v noci dostane chuť a jde do báru, dá si, co libo a udělá si čárku, protože tam samozřejmě už není nikdo, kdo by obsloužil. To musíte sami. Nechcete nikam chodit, otevřete psací stůl, vyberete nápoj, uděláte čárku... jsem duchovně obrozen již po hodinovém pobytu v tomto zařízení. :-) Ráno budeme pracovat. :-(

03. 7. 2003, 14:54

• Obrázky řeknou více než slova. J. P. koupil fotopřístroj a je autorem většiny fotografií. Nebyl totiž spokojen s objektivností dosavadního obrazového zpravodajství. Nyní to prý bude mnohem lepší...

02. 7. 2003, 23:54

• To jsme se takhle při jedné příležitosti vypravili na Bláhovku na koleno a jedním z účastníků měl být i J. Z. Těsně před plánovaným odchodem nebyl najednou J. Z. k mání, odejít však bylo třeba, abychom byli na místě včas a měli tak jistotu, že bude kam sednout. To jsme zvládli a J. Z. stále nikde. Objednali jsme koleno, pivo a J. Z. pořád nikde. Koleno na stole, porcování započato, konzumace rovněž.... bylo to dobré, chýlí se to ke konci a přichází J. Z. Moc toho na něj nezůstalo. ... Včera jsme si to zopakovali. J. Z. přišel tentokráte včas, objednali jsme koleno a v tom okamžiku si J. Z. odsedl k vedlejšímu stolu ke známemu, který byl známý jen jemu a zanechal nás našemu osudu. S kolenem, které bylo záhy na stole. Když se vrátil, už toho na něj moc nezůstalo... Na zítra J. Z. objednal celý stůl a dvě kolena. Snad mu to tentokráte vyjde. Ale kdybyste někde slyšeli, že mu necháváme jen kosti, je to jen a jen jeho vina, jak jest popsáno výše.

  Někdo jen kosti a J. K. s J. P. a M. P. s Z. J., kteří se vrátili z Dijonu si dali právě jedno z těch kolen, o kterých je řeč výše, M. P. se při dobrém jídle a pití prořekl, že valnou část pobytu věnoval epistemologickému studiu pornografického filmového materiálu a zaujal ho problém klasifikace poloh a dostupnost kamery. Jestli řeba ve scénaři je napsáno "... a zaujmou polohu A23" (důvěrně přezdívanou lidmi z branže pavlína) nebo tak nějak, přičemž nejde jen o polohy fyzicky možné, ale navíc musí splňovat předpoklad průhledu odněkud až ke kameře. V řešení pokračoval i později na ulici a zatáhl do toho i J. P. Byli jsme z toho nakonec všichni tak tumpachoví, že jsme šli pracovat na fakultu a poté, když jsme se opět sešli s tím, že si dáme topinku s tatarákem, jsme tuto akci nějak manažersky nezvládli a místo jednoho tataráku a devíti topinek, jsme si dali tři tataráky s uvedeným počtem topinek. S tlustými břichy jsme už nevymysleli vůbec nic zajímavého. No, možná to bylo trochu jinak. Co si skutečně ti dva povídali, se dozvíte po klinutí nejdříve vlevo, potom vpravo na obrázek.