Důkaz.
Neboť dejme tomu: že svět nemá počátku v čase: tož uběhla až
k danému každému okamžiku věčnost a tudíž uplynula nekonečná řada po sobě
následujících stavů věcí ve světě. Než nekonečnost řady záleží právě v
tom, že nikdy nemůže býtí ukončena sukcesivní syntesou. Tedy jest nekonečná
uplynulá řada světová nemožná: tudíž, počátek světa nutnou podmínkou její
jsoucnosti, což bylo nejprve dokázati.
Zřetelem k druhému vezměme opět opak za daný: pak bude svět
nekonečně daný celek najednou eksistujících věcí. Nyní nemůžeme velikost
nějakého kvanta, nedaného v určitých hranicích při každém názoru,l) představiti
si jinak nežli syntesou jeho částí a totalitu takového kvanta jen úplnou syntesou
anebo opětovným přidáváním jednoty sobě samému2). Tudíž za účelem pochopení
světa, všechny prostory vyplňujícího, jako celku musila by syntesa částí
nekonečného světa býti pokládána za dokonanou, t. j. nekonečný čas musel by
vypočítáváním všech koeksistujících věcí považován býti za uplynulý, což je
nemožnost. Proto nekonečný agregát skutečných věcí nemůže býti za daný celek a
s tím zároveň ani za najednou daný považován.
|
Důkaz.
Neboť dejme tomu: že má počátek. Poněvadž počátek znamená
jsoucno, před nimž ušel čas, v němž věc nebyla, musel předcházeti čas, v niž
světa nebylo, t.j. prázdný čas. Ale v prázdném čase není vznik nějaké věci
možný, poněvadž žádný díl tohoto času nemá na sobě rozeznávací podmínku
jsoucna před známkou nejsoucna (at si třeba přijmeme, že povstal sám sebou nebo z
jiné příčiny). Může tudíž ve světě počnouti mnoho řad věcí, ale svět sám
nemůže míti počátek a jest vzhledem k minulosti nekonečný.
Co se týče toho druhého,. přijměme zase nejdřív opak: že totiž
svět prostorově jest konečný a obmezený: pak se nachází v prázdném prostoře
neobmezeném. Tedy by zde musel býti nejen poměr věcí: v prostoře, nýbrž také
věcí. ku prostoru.
Poněvadž pak svět jest absolutní celek, mimo nějž žádný
předmět názoru ' a proto ani korelát světa, se nenajde, k němuž by se vztahoval, tu
by poměr světa k prázdnému prostoru byl poměrem k žádnému předmětu.
Takový však poměr, tudíž i ohraničení světa prázdným prostorem, není nic ;
není tedy svět prostorově nikterak ohraničený, t. j. jest vzhledem k rozlehlosti
nekonečný.
|