Josef Coufal

* 15. 10. 1930 Ludslavice

Maturoval na reálném gymnáziu v Holešově (1949). V l. 1949–53 vystudoval filozofii a historii na Fakultě společenských věd VŠPHV v Praze. Působil na katedře dialektického a historického materialismu FF KU v Bratislavě (1953–61), na katedře filozofie a metodologie věd LF KU (1961–67), na katedře marxistické filozofie FF KU (1967–89) a konečně na katedře filozofie a dějin filozofie FF KU; v r. 1965 se habilitoval. Získal hodnost DrSc. V l. 1970–77 byl vědeckým tajemníkem Slovenské filozofické společnosti. Od r. 1996 je v důchodu, působí však ještě jako externí učitel.

Ve své vědecké, publikační a pedagogické činnosti se orientuje především na metafyzicko-epistemologické problémy, na rozbor základních filozofických kategorií (pohyb, čas, kauzalita, vzájemné působení aj.), s důrazem na jejich deterministický rozměr. Při překonávání hranic pojmů klasického determinismu, zvláště jeho chápání příčinnosti, se pokouší zdůvodnit v intencích dialektického typu racionality tvorbu nového pojmu příčiny jako vnitřního, podstatného, v rovině empirie přímo nezjistitelného vztahu protikladné jednoty způsobujícího a způsobeného. Ukazuje, že v tomto pojmu ztrácí smysl představa nekonečných působících řetězců a nekonečně složitých příčinných sítí a tedy i laplaceovský postulát absolutní inteligence. Z metodologického hlediska tento pojem integruje kauzální explanaci a kauzální predikci (resp. postdikci) do jednoho myšlenkového postupu, akceptujícího kontinuitu i diskontinuitu kauzálního procesu, což souvisí i s transformací pojmu čas a limituje autentickou kauzální predikci (explanaci) mírou „nejbližší“ kvalitativní změny; tento pojem ruší historicky zafixovanou záměnu příčinnosti a nutnosti, umožňuje v nových souvislostech zkoumat otázky teorie náhody, svobody, kondicionality, finality, vzájemného působení, praxe aj.

Bibliografie:
Príčina ako protirečenie a metoda, 1982;
Filozofia zachovania a zmeny, 1989.

Sborníky:
Die Grundeigenschaften der philosophischen Kategorien, Das dialektische Gesetz, 1964;
Kategoria vzťahu v determinizme, XV. světový filozofický kongres, 1984;
Sootnošenie kategorii „svjaz“ i „vzaimodejstvie“, Svjaz i obosoblennosť, Kijev 1988.

Časopisecké příspěvky:
Das Mass des erkenntnistheoretischen Optimismus im dialektischmaterialistischen Determinismus, Philosophica (Sb. FF KU v Bratislavě) 1976–77;
Einige Eigenschaften der kauzalen Prognose, Philosophica 1985;
Bemerkungen zum Problem der determination der Praxis, Philosophica 1985.

a