Karel Floss
* 19.
7.
1926 Hodonín
Za jádro filozofie pokládá metafyziku, o níž soudí, že je trvale oprávněná přinejmenším jako aporetická disciplína; vychází přitom z klasického řeckého základu (s důrazem na autokritického Platona v dialozích Parmenidés a Sofistés). Platonsko-aristotelovské východisko chce pomáhat dovršit v syntéze s neesenciálně pojatým Tomášem Akvinským, jenž se vymyká Heideggerově paušální kritice dosavadní metafyziky – zapomenutost na bytí se Tomáše netýká (srov. studie v E. Steinové), ale i s podněty z neevropských kulturních okruhů. Kromě zvýraznění bytí oproti bytnosti je podle F. třeba akcentovat a tvůrčím způsobem rozpracovat kategorie času (zakládající dějinnost křesťanské zvěsti) a triadismu (uvolňující od Augustina přes Komenského a Ch. S. Peirce až po bamberskou trinitární školu, E. Steinovou a teologii osvobození cestu od statického monismu k legálnímu pluralismu). Spřízněné tendence nalézá F. překvapivě i ve strukturalismu svého učitele J. L. Fischera (nesubstanční ontologie, zvýraznění kategorie relace), k jehož skladebné filozofii se hlásí též pro její silný sociální náboj (budoucnost Evropy je spjata s prosazením strukturálního, tj. skladebně-sociálního prototypu). Tyto rozvrhy a iniciativy jsou podle F. dobře slučitelné s autentickým, nefundamentalistickým křesťanstvím, přičemž právě křesťanská trinita může přispět k žádoucímu propojení mezi klasickým kulturním odkazem a oprávněnými nároky na disens a pluralitu – jedině trinitární spekulace je s to nabídnout životaschopný model vazby mezi dvěma základními pojmy veškeré dosavadní i budoucí ontologie, mezi jednotou a mnohostí. Výsledky své snahy o objasnění fenoménu triád a triadistiky, zejména v návaznosti na kategorii času a dějinnosti, předkládal jednak na mezinárodních kongresech (Řím 1974: Thomas v. Aqu. und die Kategorie der Zeit; Bonaventura v. B. und die Probleme der Geschichtlichkeit), jednak na komeniologických kolokviích (převážně v Uherském Brodě). Od 80. let spolupracuje s H. Beckovou trinitární školou v Bambergu (Bibliotheca Trinitariorum). Podílel se na komeniologických edicích, zejména na českém překladu a výkladu Obecné porady o nápravě věcí lidských J. A. Komenského (1992). Po r. 1989 se věnuje soustavněji též otázce, zda a jak může křesťanství přispět ke kulturnímu a sociálnímu rozvoji soudobé společnosti.
Bibliografie:
◦
Čas,
dějinnost a Aurelius Augustinus,
1991;
◦ Úvod do řecké a latinské filosofické terminologie a četby,
1992;
◦ Filosofický slovník (spoluautor),
1995;
◦
Úvod do latinské filosofické terminologie a četby, 2000 (s T. Nejezchlebem);
◦
Úvod do řecké filosofické terminologie a četby, 2002 (s M. Navrátilem);
◦
Bůh vždycky zatřese stavbou: rozhovor Sylvy Fischerové s K. F., 2011;
◦
Hledání duše zítřka, 2012 (s bibliografií prací).
Sborníky:
◦ Das Ost-West-Verhältnis im Lichte der Triadistik,
Entwicklung zur Menschlichkeit durch Begegnung westlicher und östlicher Kultur,
ed.
H.
Beck,
I.
Quiles,
1988;
◦ Der Trinitarier Komenský,
Leibniz und die Aufklärung,
J.
A.
Comenius' Contribution to World Science and Culture,
1989;
◦ Triaden – gestern,
heute und morgen,
Zwanzig Jahre Comeniusforschung in Bochum,
1990;
◦ J.
L.
Fischer a Ch.
S.
Peirce,
Česká filozofie první poloviny 20.
století,
1990;
◦ Teologie pro třetí tisíciletí,
Stav a perspektivy studia náboženství v Československu,
1990;
◦ Postavení a ráz ontologie v díle E.
Steinové,
Konec ontologie? ed.
I.
Holzbachová,
J.
Krob,
J.
Šmajs,
1993;
◦ K vývoji názorů na moderní umění u některých katolických teologů,
Náboženství v českém myšlení,
1993;
◦ Erfahrungen mit der Kathol.
Tübinger Schule – Tschechische Perspektiven,
Hans Küng – Neue Horizonte des Glaubens und Denkens,
ed.
H.
Häring,
H.
J.
Kuschel,
1993;
◦ Řecká filosofie v českém tomismu,
Řecká filosofická tradice v českém myšlení,
1996;
◦
Hlas J. L. Fischera je stále aktuální, J. L. F. 6. 11. 1894–17. 2. 1973, ed. J. V. Musil, 2001;
◦
Fundamentálna úloha lásky v dialógu medzi civilizáciami, eds. K. F., J. Letz, 2001;
◦
Mezináboženský dialog: Se zřetelem k tzv. abrahámovským náboženstvím, 2007;
◦
Víra a náboženské poznání u W. C. Smithe, Cesta k porozumění jinému, 2008;
◦
Hans Küng a jeho dílo, Hans Küng, teolog na hraně, 2008.
Časopisecké
příspěvky:
◦ Triády v myšlení a tvorbě,
SCeH 1983;
◦ Heuristická hodnota trichotomií,
SCeH 1985;
◦ Zčasovění utopie – More,
Andreae,
Komenský,
SCeH 1988;
◦ Vztah myšlení a jazyka – Komenský mezi Platónem a Wittgensteinem,
SCeH 1989;
◦ Progresivní prvky v Komenského kritice sociniánů,
SCeH 1989;
◦ Hledání řádu,
FČ 1991;
◦ E.
Steinová – od E.
Husserla k Tomáši Akvinskému,
Reflexe 1992;
◦ Comenius,
die Trinität und das dritte Jahrtausend,
Communio viatorum 1992;
◦ L.
Wittgenstein a Olomouc,
Proglas 1993;
◦ Triády – pojítko mezi filosofií a teologií,
SCeH 1994;
◦ Nepostradatelný myslitel a vychovatel,
AUPO 1994;
◦ J.
L.
Fischer a současnost filosofie,
AUPO 1995;
◦
Kalivodovo pojetí utopie a emancipace, Historicko-filozofické dílo Roberta Kalivody, Aluze 2000;
◦
Řád jako ústřední idea civilizace, Studia philosophica 1/2016.
Překlady:
◦ Křesťanství dnes (s kolektivem,
ed.
J.
Němec),
1969;
◦ M.
Schoof: Výzva nového věku,
1971;
◦ H.
Küng: Světový étos – Projekt (s B.
Horynou),
1992, 22000;
◦ A.
Rich: Etika hospodářství (s kolektivem),
1993;
◦ K.
J.
Kuschel: Teologie 20.
století (s kolektivem),
1995;
◦ J.
B.
Lotz: M.
Heidegger a Tomáš Akvinský,
1996;
◦
M. Kusánský: O vrcholu zření, 2003 (se studií);
◦
T. M. Schoof: Aggiornamento na prahu 3. tisíciletí (s. L. Kolářovou), 2004;
◦
H. Seidl: Bytí a vědomí (s R. Jurečkou), 2005;
◦
H. Schmidinger: Úvod do metafyziky, 2012;
◦
T. Akvinský: O Boží moci, 2015.
Literatura:
◦
K životnímu jubileu K.
F.,
SCeH 1991;
◦ E.
Schadel: Ternarius per omnia sparsus – K.
Floss' triadische Studien als Orientierungsimpuls für gegenwärtige Comeniologie,
SCeH 1991;
◦ ČF ve 20.
století,
1995;
◦ J.
Beránek: Interview s K.
F.,
Týdeník Rozhlas 1996;
◦
Filosofia kai synoyna. Sb. k 75. výročí narození K. F., ed. P. Dvorský, 2001.
a