Karel Floss

* 19. 7. 1926 Hodonín

Rodiče byli drobní živnostníci, jeho bratrem je Pavel F. – Od r. 1934 bydlel v Olomouci, kde také v l. 1937–45 studoval na Slovanském gymnáziu (1944–45 byl totálně nasazen). Po maturitě zapisoval slovanskou a klasickou filologii a filozofii na FF MU (1945–46) a FF UP (1946–50). V l. 1948–50 absolvoval Studium generale ordo praedicatorum (OP). Jeho hlavní učitelé byli F. Novotný, O. Králík, K. Janáček. Od 16 let se aktivně účastnil Akademických týdnů organizovaných M. Habáněm. R. 1950 je internován v Broumově, s návaznou službou u PTP do r. 1953. Po propuštění z PTP mohl najít zaměstnání pouze v zemědělském výzkumu, v oboru knihovnictví a informatiky (Olomouc, Praha). V 80. l. absolvoval na UK postgraduální studium aplikované logiky. V době totality pořádal bytové semináře (společně s bratrem Pavlem) a účastnil se Ekumenického semináře v Praze-Jirchářích (ve spolupráci s J. Němcem a L. Hejdánkem). Badatelsky spolupracoval s M. Habáněm a J. L. Fischerem, u něhož v r. 1968 obhájil dizertační práci o čase a dějinnosti (tiskem až 1991); téma vyrůstalo ze spolupráce s malířem R. Kutrou (srov. jeho knihu Die Schule des Sehens, 1994). Autorsky se podílel na samizdatových sbornících Corona amicorum (R. Kalivodovi, 1983) a Na hrázi neobvyklého osudu (J. Zumrovi, 1988). Od r. 1990 působí jako odborný asistent, od r. 1991 jako docent filozofie na katedře filozofie FF UP. V Sázavě n. Sázavou (kde má od r. 1985 trvalý pobyt) založil (1993) vzdělávací a ekologickou nadaci Prokopios, kde kromě jiných akcí pořádá Letní filozofické školy, a to v duchu Platonovy a Benediktovy ideje tvůrčího významu soubytí a soužití. V letech 1996–1998 byl členem Senátu českého parlamentu.

Za jádro filozofie pokládá metafyziku, o níž soudí, že je trvale oprávněná přinejmenším jako aporetická disciplína; vychází přitom z klasického řeckého základu (s důrazem na autokritického Platona v dialozích Parmenidés a Sofistés). Platonsko-aristotelovské východisko chce pomáhat dovršit v syntéze s neesenciálně pojatým Tomášem Akvinským, jenž se vymyká Heideggerově paušální kritice dosavadní metafyziky – zapomenutost na bytí se Tomáše netýká (srov. studie v E. Steinové), ale i s podněty z neevropských kulturních okruhů. Kromě zvýraznění bytí oproti bytnosti je podle F. třeba akcentovat a tvůrčím způsobem rozpracovat kategorie času (zakládající dějinnost křesťanské zvěsti) a triadismu (uvolňující od Augustina přes Komenského a Ch. S. Peirce až po bamberskou trinitární školu, E. Steinovou a teologii osvobození cestu od statického monismu k legálnímu pluralismu). Spřízněné tendence nalézá F. překvapivě i ve strukturalismu svého učitele J. L. Fischera (nesubstanční ontologie, zvýraznění kategorie relace), k jehož skladebné filozofii se hlásí též pro její silný sociální náboj (budoucnost Evropy je spjata s prosazením strukturálního, tj. skladebně-sociálního prototypu). Tyto rozvrhy a iniciativy jsou podle F. dobře slučitelné s autentickým, nefundamentalistickým křesťanstvím, přičemž právě křesťanská trinita může přispět k žádoucímu propojení mezi klasickým kulturním odkazem a oprávněnými nároky na disens a pluralitu – jedině trinitární spekulace je s to nabídnout životaschopný model vazby mezi dvěma základními pojmy veškeré dosavadní i budoucí ontologie, mezi jednotou a mnohostí. Výsledky své snahy o objasnění fenoménu triád a triadistiky, zejména v návaznosti na kategorii času a dějinnosti, předkládal jednak na mezinárodních kongresech (Řím 1974: Thomas v. Aqu. und die Kategorie der Zeit; Bonaventura v. B. und die Probleme der Geschichtlichkeit), jednak na komeniologických kolokviích (převážně v Uherském Brodě). Od 80. let spolupracuje s H. Beckovou trinitární školou v Bambergu (Bibliotheca Trinitariorum). Podílel se na komeniologických edicích, zejména na českém překladu a výkladu Obecné porady o nápravě věcí lidských J. A. Komenského (1992). Po r. 1989 se věnuje soustavněji též otázce, zda a jak může křesťanství přispět ke kulturnímu a sociálnímu rozvoji soudobé společnosti.

Bibliografie:
Čas, dějinnost a Aurelius Augustinus, 1991;
Úvod do řecké a latinské filosofické terminologie a četby, 1992;
Filosofický slovník (spoluautor), 1995;
Úvod do latinské filosofické terminologie a četby, 2000 (s T. Nejezchlebem);
Úvod do řecké filosofické terminologie a četby, 2002 (s M. Navrátilem);
Bůh vždycky zatřese stavbou: rozhovor Sylvy Fischerové s K. F., 2011;
Hledání duše zítřka, 2012 (s bibliografií prací).

Sborníky:
Das Ost-West-Verhältnis im Lichte der Triadistik, Entwicklung zur Menschlichkeit durch Begegnung westlicher und östlicher Kultur, ed. H. Beck, I. Quiles, 1988;
Der Trinitarier Komenský, Leibniz und die Aufklärung, J. A. Comenius' Contribution to World Science and Culture, 1989;
Triaden – gestern, heute und morgen, Zwanzig Jahre Comeniusforschung in Bochum, 1990;
J. L. Fischer a Ch. S. Peirce, Česká filozofie první poloviny 20. století, 1990;
Teologie pro třetí tisíciletí, Stav a perspektivy studia náboženství v Československu, 1990;
Postavení a ráz ontologie v díle E. Steinové, Konec ontologie? ed. I. Holzbachová, J. Krob, J. Šmajs, 1993;
K vývoji názorů na moderní umění u některých katolických teologů, Náboženství v českém myšlení, 1993;
Erfahrungen mit der Kathol. Tübinger Schule – Tschechische Perspektiven, Hans Küng – Neue Horizonte des Glaubens und Denkens, ed. H. Häring, H. J. Kuschel, 1993;
Řecká filosofie v českém tomismu, Řecká filosofická tradice v českém myšlení, 1996;
◦ Hlas J. L. Fischera je stále aktuální, J. L. F. 6. 11. 1894–17. 2. 1973, ed. J. V. Musil, 2001;
◦ Fundamentálna úloha lásky v dialógu medzi civilizáciami, eds. K. F., J. Letz, 2001;
◦ Mezináboženský dialog: Se zřetelem k tzv. abrahámovským náboženstvím, 2007;
Víra a náboženské poznání u W. C. Smithe, Cesta k porozumění jinému, 2008;
Hans Küng a jeho dílo, Hans Küng, teolog na hraně, 2008.

Časopisecké příspěvky:
Triády v myšlení a tvorbě, SCeH 1983;
Heuristická hodnota trichotomií, SCeH 1985;
Zčasovění utopie – More, Andreae, Komenský, SCeH 1988;
Vztah myšlení a jazyka – Komenský mezi Platónem a Wittgensteinem, SCeH 1989;
Progresivní prvky v Komenského kritice sociniánů, SCeH 1989;
Hledání řádu, FČ 1991;
E. Steinová – od E. Husserla k Tomáši Akvinskému, Reflexe 1992;
Comenius, die Trinität und das dritte Jahrtausend, Communio viatorum 1992;
L. Wittgenstein a Olomouc, Proglas 1993;
Triády – pojítko mezi filosofií a teologií, SCeH 1994;
Nepostradatelný myslitel a vychovatel, AUPO 1994;
J. L. Fischer a současnost filosofie, AUPO 1995;
Kalivodovo pojetí utopie a emancipace, Historicko-filozofické dílo Roberta Kalivody, Aluze 2000;
Řád jako ústřední idea civilizace, Studia philosophica 1/2016.

Překlady:
◦ Křesťanství dnes (s kolektivem, ed. J. Němec), 1969;
◦ M. Schoof: Výzva nového věku, 1971;
◦ H. Küng: Světový étos – Projekt (s B. Horynou), 1992, 22000;
◦ A. Rich: Etika hospodářství (s kolektivem), 1993;
◦ K. J. Kuschel: Teologie 20. století (s kolektivem), 1995;
◦ J. B. Lotz: M. Heidegger a Tomáš Akvinský, 1996;
◦ M. Kusánský: O vrcholu zření, 2003 (se studií);
◦ T. M. Schoof: Aggiornamento na prahu 3. tisíciletí (s. L. Kolářovou), 2004;
◦ H. Seidl: Bytí a vědomí (s R. Jurečkou), 2005;
◦ H. Schmidinger: Úvod do metafyziky, 2012;
◦ T. Akvinský: O Boží moci, 2015.

Literatura:
◦ K životnímu jubileu K. F., SCeH 1991;
◦ E. Schadel: Ternarius per omnia sparsus – K. Floss' triadische Studien als Orientierungsimpuls für gegenwärtige Comeniologie, SCeH 1991;
◦ ČF ve 20. století, 1995;
◦ J. Beránek: Interview s K. F., Týdeník Rozhlas 1996;
◦ Filosofia kai synoyna. Sb. k 75. výročí narození K. F., ed. P. Dvorský, 2001.

a