Jaroslav Hruban

* 27. 4. 1886 Valašské Klobouky
† 9. 7. 1934 Uherský Brod

Po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1904) a po ročním studiu teologie v Olomouci přešel na UK, kde v letech 1905–10 studoval francouzštinu a němčinu a pravidelně navštěvoval estetické (Otakar Hostinský) a muzikologické (K. Stecker) přednášky. R. 1910 byl na základě disertační práce Estetika sv. Augustina promován na doktora filozofie. Od šk. r. 1911/12 působil jako gymnaziální profesor němčiny, francouzštiny a filozofické propedeutiky v Uherském Brodě. Dvakrát neúspěšně žádal o zahájení habilitačního řízení (1915 na České technické vysoké škole v Brně, 1924 na Komenského univerzitě v Bratislavě). Aktivně se účastnil několika mezinárodních estetických i filozofických kongresů, v květnu 1924 přednesl na Pátém mezinárodním filozofickém kongresu v Neapoli příspěvek Une nouvelle découverte sur la section d´or (Nový objev o zlatém řezu).

 Už jeho prvotina K teorii hodnot estetických (1911) představuje ucelený pokus o formulaci otázek, ke kterým se potom neustále vracel. Zde se také ukázalo, že ve svých úvahách o estetických hodnotách, o jejich povaze, vývoji, poměru k „totalitě života“ se nebude vázat hranicemi pozitivistického vidění problémů. V Úvodu do esthetiky (1915) se pokusil o souhrnný pohled na její problematiku, vývoj, současné směry a také na její vlastní oblast bádání, na estetično a estetické hodnoty. Ve 30. letech věnoval estetice monografii Základy estetické hodnoty. S jeho životním a světovým názorem (novoscholastika) a zároveň odborným zaměřením byla v souladu i témata dalších prací, zejména přepracovaná disertace Esthetika sv. Augustina (1920; po 13 letech vyšla obdobně zaměřená, francouzsky psaná monografie Karla Svobody). Na H. estetický vývoj měly určující vliv cesty do Itálie, především tři návštěvy Ravenny, Dantova města (1912–1914). V rozsáhlé studii Dantův „pozemský ráj“ (1924) se zabýval vlivem ravennských mozaik na vznik a podobu některých částí Božské komedie a ujasňoval si přitom mnohé estetické a filozofické hypotézy. Zjištěnými paralelami duchovních dispozic („vědomí o transcendentním významu světového dění a transcendentním určení lidského ducha“) dokládá, že obě díla se opírají o absolutní hodnoty, zejména o ty, „pro něž je určena a za nimiž se vzpíná duše lidská“. Dantův ideál „pozemského ráje“ je ontologickou syntézou vesmíru, jenž vypravuje slávu Boží, a mravního zákona vloženého v duši člověka, onoho řádu, který má učiniti ho účastným věčné lásky Boží; je duchovním ideálem člověka, vytvořeným dle Božích přikázání a promítnutým do tradičních smyslových forem. Na rozdíl od dobových uměleckých vyjádření ráje (současný „ráj“ nemá podle něho vyhraněné „credo“ ani rozumové, mravní či estetické) nachází v Dantově Ráji většinou všechny prvky „víry i vědění, mravního konání i umění a estetického nazírání, pokud náleží duším objektivně v Bohu – dle křesťanské nauky – zakotveným“. V knize se vyskytuje termín „estetické absolutno“ („estetický prožitek maximální intenzity“, po tisíciletí poutající a povznášející evropské lidstvo), jemuž později v Ruchu filozofickém věnoval samostatnou studii. Patřil ke stálým spolupracovníkům tomistické Filozofické revue, která mu byla blízká vyznávanými křesťanskými hodnotami a ideály. V České mysli publikoval jednu studii a několik recenzí, přispíval také do uměleckého měsíčníku Dílo. Osvědčil se též jako básník, spisovatel a překladatel. Drobnější texty, básně a povídky publikoval v Arše, v románové trilogii Pouť do Ravenny (1921), Duše Mosaik (1927) a Felix Ravenna (1940) se vyznával ze svého obdivu k raně křesťanskému umění. Z francouzštiny přeložil novelu Anatola France Crainquebille (1920).

Bibliografie:
◦ K teorii hodnot esthetických, Výroční zprávy zemské vyšší reálky v Telči, 1911;
◦ Úvod do esthetiky, 1915;
◦ Esthetika sv. Augustina, 1920;
◦ Dantův „pozemský ráj“. Studie k jeho esthetice a metafysice, 1924;
◦ Základy esthetické hodnoty. Příspěvek k metafysice estetiky, 1930.

Sborníky:
◦ Esthetický řád v pojetí scholastickém a současném, Sb. mezinárodních tomistických konferencí v Praze 1932, ed. M. Habáň, 1933;
◦ Ravenské mosaiky v Božské komedii, Dante a Češi, 1921.

Časopisecké příspěvky:
◦ Poznámky k vývoji estetických hodnot se zřetelem k výchově estetické, ČM 1912;
◦ K estetice masaik, zvláště ravenských, Dílo 1913;
◦ Křesťanská forma umělecká, Na hlubinu 1926;
◦ Estetické absolutno, RF 1926/27;
◦ Estetická intuice, Umění a příroda, Umění a život, FR 1929;
◦ Základy estetické hodnoty. Příspěvek k metafysice estetiky, FR 1929–30;
◦ Biologický a sociologický výklad estetických hodnot, FR 1931;
◦ Estetická hodnota – zprostředkovatel mezi dvěma světy, FR 1932;
◦ Skutečnostní a neskutečnostní svět v oboru hodnot estetických, FR 1932;
◦ Psychologie a problém duchovosti, FR 1933–34;
◦ Estetická kultura a zduchovnění života, FR 1934;
◦ Estetický symbol, Psychologie symbolu, FR 1936;
◦ Jsoucnostní symbolika krásna a umění, Od psychologického experimentu k metafysice, FR 1940;
◦ Hudební a výtvarnický pol v estetické kultuře, FR 1941.

Literatura:
◦ K. Čapek: Dr. J. H., Úvod do estetiky (rec.), ČM 1915;
◦ K úmrtí J. H., FR 1934;
◦ V. Bitnar: Vzpomínka, Lidové listy 12. 7. 1934;
◦ Dr. J. H. jako estetik a filosof ducha, FR 1935;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ L. Hlaváček, Zapomenutý český estetik, Estetika 4/1977;
◦ Otakar Zich – J. H., estetikové z Hostinského školy, ed. R. Dykast, 2008.

hp, jg