Prokop z Kladrub

† 24. 4. 1453 Plzeň

R. 1402 získal na UK titul bakaláře a 1405 mistra svobodných umění; v r. 1412 byl děkanem artistické fakulty. V r. 1429 je zapsán na lipské univerzitě, kde se 1431 stal děkanem artistické fakulty; téhož roku zde získal licenciát. R. 1433 získal licenciát teologie a 1434 se stal doktorem teologie. R. 1443 zastával úřad děkana na univerzitě v Lipsku. Patřil k odpůrcům husitismu a utrakvismu. V Husově kvodlibetu (1411, přezdívka Yscus, pythagorovec) vystoupil s kvestií Utrum quilibet suo superiori homo subditus tenetur ei in singulis actibus indifferentibus obedire (Zda musí kterýkoliv poddaný člověk poslouchat svého pána ve všem bez rozdílu). Uvádí se rovněž mezi účastníky kvodlibetu M. Michala Čížka z Malenic (Praha UK IX F 7, fol. 38v–39r). Ve svém vlastním kvodlibetu (1417) přednesl principiální kvestii Utrum primum principium rerum naturalium possit aliquem effectum absque secundo principio concurrente producere et de novo productum in esse perpetuo tempore naturaliter conservare (Zda může princip přirozených věcí vytvářet následek bez součinnosti druhého principu a přirozeně udržovat nově vytvořenou věc po věčný čas v bytí). J. Tříška jej charakterizuje jako vlastence a milovníka Prahy a univerzity, pěstitele filozofie a věd, obratného rétora a disputátora.

Bibliografie (z díla):
◦ Výklad Sentencí (Lipsko 1429;
◦ Praha Kapit. F 19);
◦ Lipská kázání 1430–34 (Praha Kapit. F 19);
◦ Tractatus de communione unius speciei contra Iacobellitas; Summula contra intollerabilissimos heretice pravitatis articulos.

Literatura:
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ J. Kejř: Kvodlibetní disputace, 1971;
◦ J. Kadlec: Mistr Prokop z Kladrub, AUC – HUCP 1972 (s bibliografií);
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981;
◦ P. Spunar: Repertorium, 1985;
◦ Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995.

md