František Šeracký

* 11. 8. 1891 Klabava u Rokycan

† 26. 9. 1942 Praha

Po studiích na UK byl středoškolským profesorem (1918–27); v té době absolvoval studijní pobyty v Lipsku, Berlíně a Mnichově. V r. 1921 se habilitoval z experimentální psychologie na FF UK, kde se r. 1927 stal mimořádným a r. 1934 řádným profesorem psychologie. V l. 1927–34 byl rovněž ředitelem Psychotechnického ústavu Masarykovy akademie práce (tu se organizovala psychotechnická šetření na školách, různých oborech státní služby – železnice, policie, pošta, doly a hutnictví aj.) i v soukromých podnicích a továrnách (z hlediska racionalizace výroby, obchodu atp.). V r. 1934 se podílel na přípravě VIII. psychotechnického kongresu v Praze a od téhož roku redigoval (s J. Doležalem) Psychotechnickou ročenku.

Patřil k žákům F. Krejčího (s V. Forsterem, Č. Stehlíkem ad.), které zaujala především psychologie, i když v jeho prvních pracích vystupuje do popředí zřetel noetický. Na rozdíl od Krejčího zdůrazňoval v psychologii experimentální postupy; v tom ohledu ho zaujaly práce německého filozofa, historika filozofie a psychologa Oswalda Külpeho (1862–1915), zakladatele würzburgské školy experimentální psychologie (Denkpsychologie). (V r. 1929 vyšel český překlad Külpeho práce Einleitung in die Philosophie od H. Sýkory.) Oproti Krejčímu se zaměřoval také na studium vzájemných vztahů jednotlivých duševních jevů (k nimž řadil i nevědomé stavy) v rámci dané osobnosti, vybavené vždy jistými dispozicemi; proto také své stanovisko označoval jako „personalismus“. Pozornost věnoval rovněž psychologii dítěte. Zajímal se o behaviorismus a psychologickou charakterologii. Řada jeho prací vznikla na základě psychotechnické praxe.

Bibliografie:
◦ Teorie poznání a vědy, 1920;
◦ Kvantitativní určení barevného kontrastu u rotujících kotoučů, 1923;
◦ Potíže přechodu ze školy národní na měšťanskou, 1925;
◦ Experimentální psychologie a psychologie dítěte, 1926;
◦ Program pátého školního roku, 1927;
◦ Z naší výzkumné školy mateřské, 1929;
◦ Moderní racionalisace výroby z hlediska psychotechnického, 1929.

Sborníky:
◦ Experimentální metoda v psychologii, Sb. vzpomínek a prací vydaných k poctě univ. prof. F. Drtiny, ed. J. V. Klíma, 1921;
◦ Správná volba povolání, ed. F. Š., 1925;
◦ Psychologie a positivismus, Krejčího sb., 1929.

Časopisecké příspěvky:
◦ Idealism contra positivism, RF 1921;
◦ Rozhledy psychologické, ČM 1922–26, 1929, 1931–32, 1937;
◦ B. Spinoza a moderní psychologie, ČM 1927;
◦ Případ Hanussenův a vědecká psychologie. Litoměřický jasnovidecký proces, ČM 1930;
◦ Behaviorism a psychologie, ČM 1931;
◦ Glosy k Tvrdého Nové filosofii, Psychologická charakterologie, ČM 1932.

Literatura:
◦ V. Hoppe: Poznámky k Š. knize Teorie poznání a vědy, RF 1921;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ F. Š. (nekrolog), ČM 1943;
◦ ČBS, 1992.

jg, md