Jan Šimsa

* 2. 10. 1929 Praha

† 5. 4. 2016 Brno

Syn Jaroslava Š. a Marie Š., roz. Kohoutkové, která studovala filozofii a po uvěznění manžela se činně účastnila odboje 1939–45 a pak i politického života. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1948) studoval na Komenského ETF v Praze (1948–52). Jako student byl činný v Lize lesní moudrosti, Českobratrské církvi evangelické, Svazu mládeže a v Akademické Ymce. Jako duchovní působil v Pardubicích, v Praze na Vinohradech, v Klášteře nad Dědinou a v Prosetíně, kde v r. 1973 dostal zákaz veřejné činnosti duchovního. V r. 1952 byl fingovaně zatčen, v r. 1968 zadržen, po podpisu Charty 77 opakovaně vyslýchán. Při jedné z domovních prohlídek byl zatčen a odsouzen na osm měsíců pro fyzickou obranu své ženy, která chtěla uchovat poslední dopis Jana Patočky. Organizoval domácí tajné semináře, spolupracoval na strojopisných publikacích (zvláště sborníků), inicioval ekumenické rozhovory. V r. 1988 pracoval v přípravném výboru Masarykovy společnosti, v r. 1989 spoluorganizoval Občanské fórum v Brně, pak přípravný výbor sociálně demokratické strany. Zúčastnil se obnovy spolků YMCA, Akademická YMCA, Liga lesní moudrosti, Spolek přátel Milíčova domu. V l. 1991–94 redigoval KřR, přednášel o Masarykovi, Přemyslu Pittrovi, spolupůsobil při vydání spisů Boženy Komárkové.

Jako protestantský teolog se zabýval historickými a filozofickými tématy v souvislosti s aktualizací křesťanství v moderním a postmoderním světě. Od počátku své činnosti se pokoušel o moderní interpretaci evangelia a o přenesení forem práce s mládeží ze zrušené YMCA do evangelické církve. Podle cyklu jeho kázání z r. 1958 byl nazván aktualizační směr myšlení v českém protestantismu Nová orientace. Tento směr navazoval na Masaryka, Rádla, Hromádku, Bartha, Bonhoeffera, J. B. Součka a B. Komárkovou; pokoušel se v protestantském duchu přetvářet živé tendence současné filozofie a kultury a zdůrazňoval veřejnou odpovědnost křesťana i v totalitním zřízení.

Bibliografie:

Sborníky:
Causerie affectuese sur J. L. Hromádka, Christianism social VI, 1955;
Havlíček dnes, Havlíček dnes, ed. J. Mezník, J. Šrol a J. Š.: SI (Brno) 1978;
Hromádkova kritika Masaryka, Masarykův sborník VII, 1992;
Masarykovo pojetí pravdy, Masarykova praktická filozofie, 1993;
Havlíčkovské motivy v myšlení T. G. Masaryka, T. G. Masaryk, filozof a pedagog, 1993;
J. L. Hromádka jako Masarykův žák, Náboženství v českém myšlení, 1993;
Masaryk a moravské evangelictví, T. G. Masaryk a střední Evropa, 1994;
Masarykův pohled na církve v ČSR podle Světové revoluce 1925, T. G. Masaryk a sociologie, 1994;
Respekt k víře jiných – a Karel Havlíček Borovský, Problém tolerance v dějinách a perspektivě, 1995;
Česká otázka otázkou náboženskou? Náboženská dimenze Masarykova myšlení, 1995;
Je spolupráce a celoživotní přátelství filosofa a theologa něco běžného? Logos a svět. Sb. k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana, 1997.

Časopisecké příspěvky:
Das Wunder der Inkarnation und der Solidarität Gottes mit der Welt in der Theologie Hromadkas (s J. S. Trojanem), Communio viatorum 1970;
Bratrstvo, Český bratr, Evangelický kalendář, Kostnické jiskry, KřR, Literární listy, Magazín pro zdravý život, Moravské noviny, Mosty, Na každý den; SI časopisy: Hlasatel, Host, Liška, Palcát, Petra, Sklepník, Spektrum.

Překlady:
◦ D. Bonhoeffer: Na cestě k svobodě. Listy z vězení (s M. Heryánem, M. Černým), 1991.

Edice:
◦ Jaroslav Šimsa: Úzkost a naděje, dopisy, sny, události (s M. Šimsovou), 1969.

Literatura:
◦ Případ Šimsa, Studie (Řím) 1979;
◦ Slovník českých spisovatelů, Toronto 1982;
◦ M. Šimsová: Bibliografie J. Š. do roku 1984, Slovo a svědectví. Sborník příspěvků k 55. výročí narození J. Š., 1984;
◦ M. Šimsová: Dlouhý běh J. Š., 2020.

.

a