Vasil Kaprálek Škrach

* 14. 6. 1891 Prostějov

† 28. 5. 1943 Berlin-Plötzensee

Jeho otec Josef Š. byl vlastenecky smýšlející advokát, matka Marie Š. učitelka a lidovýchovná pracovnice. Po maturitě na prostějovském gymnáziu studoval (1910–14) klasickou filologii a filozofii na FF UK. Byl činný ve studentské organizaci České strany pokrokové (v r. 1913 jako předseda) a v l. 1913–14 redigoval její Studentskou revui (do níž psal články s tématy z filozofie, umění, náboženství a politiky). V r. 1911 se osobně seznámil s T. G. Masarykem (na univerzitě poslouchal jeho přednášky z dějin noetiky). S Alicí Masarykovou a E. Benešem spolupracoval v sociologické sekci studentské organizace a ve Sdružení akademicky vzdělaných žen. Od ukončení studií do konce r. 1918 byl na vojně. V dubnu 1919 se stal Masarykovým osobním knihovníkem, archivářem a literárním tajemníkem. Po Masarykově smrti přešel jako vrchní rada na ministerstvo zahraničí. V l. 1919–23 byl vydavatelem a redaktorem měsíčníku Služba, 1922–38 členem redakce ČM, redaktorem Masarykova sborníku, „časopisu pro studium života a díla T. G. Masaryka“, (I. sv. 1924–25, II. 1926–27, III. 1928–29, IV. 1930 otisk sborníku Masarykovi k 60. narozeninám, V. a VI. s názvem Vůdce generací 1930, 1931). Byl i redaktorem populárněvědných edicí Myšlenky a zájmy doby, Program, Knihovna ČM; podílel se na projektu Masarykova slovníku naučného. Účastnil se zakládání Masarykovy sociologické společnosti, působil v Masarykově lidovýchovném ústavu, Masarykově akademii práce, ve Společnosti Dostojevského. Byl členem sekretariátu VIII. světového kongresu filozofů v Praze (1934). Přispíval do řady časopisů a novin. Od poloviny 30. let se účastnil protifašistických akcí demokratické kulturní fronty, v květnu 1938 se podílel na manifestu představitelů čs. kulturního života Věrni zůstaneme! V březnu 1939 se zapojil do domácího odboje, spolupracoval s Politickým ústředím, s Petičním výborem Věrni zůstaneme, udržoval kontakty se zahraniční skupinou Benešovou. 24. června 1940 byl gestapem zatčen, vězněn na Pankráci, v Terezíně, Mnichově; v červnu 1942 ho berlínský Lidový soud odsoudil k smrti. – Š. manželka Ema, rozená Kaprálková, překládala z anglicky psané literatury krásné (F. W. Crofts, G. B. Shaw ad.) i odborné: Ch. R. Henderson: Základy sociální péče (s V. K. Š.), 1921, J. Ruskin: O lidech mezi lidmi (s V. K. Š), F. Bacon: Vybrané essaye (1928), F. W. Blackmar, J. L. Gillin: Základy sociologie (s F. Fajfrem, V. K. Š.), 1929 aj.

Jako vysokoškolský student se hlásil k pozitivismu a volnomyšlenkářství (jedním z jeho učitelů byl F. Krejčí). Potom jej však ovlivnil především T. G. Masaryk (hluboce na něj zapůsobila Masarykova práce Moderní člověk a náboženství, vydávaná na pokračování v ND už v l. 1896–98) a do jisté míry také E. Rádl (k jeho filozofickému programu se přihlásil i v projevu na VIII. světovém kongresu filozofů v Praze); pozitivismus pak považoval za jednostranný, svým odmítáním metafyziky nevyhovující nárokům na filozofii jako vůdkyni životem, učitelku umění žít. Stranil sociologii empiricky fundované, zároveň však „zúčastněné“, nezříkající se hodnocení společenských jevů. Ve vlastní badatelské práci se věnoval především studiu a propagaci díla T. G. Masaryka.

Bibliografie:
◦ Masaryk a positivism (otisk z čas. Služba), 1922;
◦ Cesta k Masarykovi, 1948.

Sborníky:
◦ Masarykova odyssea ve světové válce, Cestami odboje I, 1925;
◦ Poměr etiky a sociologie u F. Krejčího, Sb. ku poctě F. Krejčího, 1929;
◦ E. Radlov und Th. Masaryk, Der russische Gedanke I, Bonn 1929;
◦ Masaryk T. G., Masarykův slovník naučný IV, 1929 (také samostatně);
◦ Masaryk T. G., Naučný slovník aktualit, 1938.

Časopisecké příspěvky:
◦ Masaryk a studentstvo, Mladá generace 1918–19, č. 12–13;
◦ Masaryk und Husfeier im Jahre 1915, Union 1919 (červenec);
◦ Masaryk a positivism, Služba 1922;
◦ Masarykova práce pro mír, Kostnické jiskry 1923;
◦ Masaryk o Husovi, Přerod 1923, č. 18–19;
◦ Masaryk et la pensée française, La revue française de Prague 1923–25;
◦ Poznámky k naší filosofické tradici, ND 1923–24;
◦ Glosse über die tschechische Soziologie, Kölner Vierteljahrshefte für Soziologie, 1925;
◦ Masarykova Světová revoluce, ND 1925;
◦ Masarykův humanitism, Národní osvobození 1925, č. 66;
◦ Na okraji korektur Masarykovy světové revoluce, Lidové noviny 1925, č. 118;
◦ K filosofickému obsahu Světové revoluce, Masarykův sborník 1926–27;
◦ Leonard Nelson, ČM 1928;
◦ Masarykova myšlenka humanity, Sokolský vzdělavatel 1929, č. 2;
◦ Masarykova myšlenka humanity, Vůdce generací 1930–31;
◦ Masarykův socialism, Právo lidu 7. 3. 1931;
◦ Masarykova humanita a divinita, ND 1932;
◦ Rozhledy po české sociologii. Sociologický objektivism: J. L. Fischer, Uhlíř, Mertl, K diskusi o objektivismu v sociologii, ČM 1932;
◦ Masaryk a Wilson, Národní osvobození 6. 3. 1932;
◦ Masaryk a technika, Zprávy veřejné služby technické (příloha) 1935.

Edice:
◦ Aus Masaryks Werken, př. G. Flusser, 1921;
◦ Politické myšlenky, 1922;
◦ Aforismy z Masaryka o demokracii, 1923;
◦ T. G. Masaryk. Rukovět pořadatelům oslav jeho narozenin, s A. Rambouskem, 1925, 21926;
◦ Velicí mužové, 1926;
◦ Výňatky z děl Masarykových. Masaryk osvoboditel, 1928;
◦ Vybrané essaye, 1930;
◦ Masarykova práce, 1930;
◦ Masaryk mládeži, 1930;
◦ T. G. Masaryk: Moderní člověk a náboženství, 1934;
◦ Z tradice našeho dějinného myšlení, 1938.

Překlady:
◦ G. Berkeley: Tři rozmluvy mezi Hyladem a Filonoem, 1927; př. s Emou Š.

Literatura:
◦ V. Navrátil: Za V. K. Š., ČM 1945;
◦ J. Tomeš: Prezidentův archivář, Lidové noviny 14. 6. 1991;
◦ J. E. Karola: Š. stopa v dějinách českého myšlení, FČ 1992.

jg