Josef Zumr

* 19. 3. 1928 Úmyslovice u Poděbrad

Po maturitě na reálném gymnáziu v Táboře (1947) studoval (1947–52) na FF UK filozofii a slovanské literatury; 1952 PhDr. Od r. 1953 působil v Kabinetu pro filozofii (později FÚ) ČSAV; v r. 1974 byl z politických důvodů propuštěn. V l. 1974–88 se živil jako překladatel ve svobodném povolání; 1988–89 byl vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Od 1990 působí opět ve FÚ AV ČR (1990–92 ředitel ústavu); od 1994 je externím učitelem FF UP v Olomouci. Od r. 1990 je předsedou Kuratoria Ústavu T. G. Masaryka. Je řádným členem Mezinárodního filozofického ústavu (Institut International de Philosophie, Paris), redakčních rad periodik Analogon, Estetika, FČ, Masarykův sborník, Perspektiven der Philosophie (Würzburg).

Od počátku své vědecké dráhy se zaměřil na studium novodobého českého filozofického, sociálního a estetického myšlení. Vycházel z metodologických principů neortodoxně chápaného marxismu, vypracovaných v 50. letech v kolektivu historiků filozofie FÚ ČSAV, zejména z podnětů R. Kalivody a K. Kosíka. Podle těchto principů je třeba zkoumaný historický jev zachytit především ve společenské a ideové dialektické struktuře dané doby, posoudit jeho hodnotu ve vztahu k současné ideové struktuře a zvážit jeho přínos k řešení aktuálních světonázorových a filozofických otázek, a to ve snaze vytěžit z minulosti maximum myšlenkových hodnot. Z tohoto hlediska nejprve zpracoval, zčásti na základě archivních materiálů, ideové kontakty A. I. Gercena a českých radikálních demokratů. Do diskuze o tzv. školské filozofii, vylučované některými historiky z českých myšlenkových tradic, vstoupil svými pracemi o herbartismu. Tomuto nejvlivnějšímu proudu českého myšlení 19. století věnoval kandidátskou dizertaci o zakladateli tohoto směru J. F. Herbartovi a dílčí studie o jeho českých stoupencích. V souvislosti s tím vyzvedl význam herbartovské estetiky O. Hostinského jako jednoho ze zdrojů českého estetického strukturalismu a pokusil se v r. 1958 rehabilitovat tento směr, v té době u nás z ideologických důvodů odsuzovaný. Obdobně se snažil zhodnotit přínos J. L. Fischera ke koncepci filozofického a sociologického strukturalismu. Značnou pozornost věnoval dílu Ladislava Klímy. Filozoficky ho zařadil mezi předchůdce existencialismu ateistického typu a Klímovi umělci vymezil místo v kontextu evropské umělecké avantgardy. Připravil a komentoval také edice řady jeho prací, zčásti z rukopisné pozůstalosti. V několika studiích sledoval ideovou funkci tzv. antického ideálu v koncepcích filozofie českých dějin u jednotlivých myslitelů od dob národního obrození až do počátku 20. století a popsal jeho prolínání s domácí tradicí husitskou. Tuto problematiku zkoumal také v souvislosti s názory T. G. Masaryka, jež studoval i z jiných hledisek (pojetí pravdy, koncepce sociologie, spor o smysl českých dějin, komparace Masaryk – Komenský, Masaryk – Patočka, vztah k německé filozofii aj.). Vědeckoorganizačně se od r. 1990 podílel na budování Ústavu T. G. Masaryka, o jehož obnovení spolu s jinými vědci usiloval již v l. 1968–69. Hesly z dějin české filozofie přispěl do několika evropských encyklopedií (Filosofskaja enciklopedija, Moskva 1962–70; Slownik filozofów, Warszawa 1966; Encyclopédie philosophique, Paris 1992–95; Routledge Encyclopedia of Philosophy, London 1998). O různých tématech z dějin české filozofie přednášel při krátkodobých studijních pobytech od počátku 60. let v badatelských ústavech a na univerzitních pracovištích ve Varšavě, Moskvě, Berlíně, Heidelberku, Cáchách, Řezně, Drážďanech, Vídni, Štýrském Hradci, Lublani, Londýně, Paříži aj.

Bibliografie:
Máme-li kulturu, je naší vlastí Evropa. Herbartismus a česká filozofie, 1998 (s bibliografií J. Z.);
Dějiny Ústavu T. G. Masaryka, 2012.

Sborníky:
Čeští radikální demokrati a A. I. Gercen, J. V. Frič a demokratické proudy v české politice a kultuře, ed. K. Kosík, V. Žáček, 1956;
Některé otázky českého herbartismu, Filosofie v dějinách českého národa, 1958;
◦ Antologie z dějin československé filosofie I, ed. R. Kalivoda, J. Z. (úvod a komentáře se spolupracovníky, celková redakce), 1963;
Politické názory revoluční demokracie, Dějiny politických a právních ideologií, ed. V. Veverka, 1965, 21967;
Philosophie der Gegenwart in der Tschechoslowakei, Contemporary Philosophy, ed. R. Klibansky, Firenze 1971;
Karel Hynek Mácha a filosofie českých dějin, Sb. K. Kosíkovi k padesátinám, SI 1976;
Antika a česká filosofie 19. století, Antika a česká kultura, ed. L. Svoboda, 1978, bez uvedení autora;
Hostinský a Herbart, Pocta Otakaru Hostinskému, ed. R. Pečman, 1982;
Platónská inspirace mladého Masaryka a jeho kritika českých poměrů, Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata, SI 1982;
Robert Kalivoda aneb Svízelný život filosofa naší doby, Corona amicorum. R. Kalivodovi k šedesátinám, SI 1983 (též FČ 1990);
K počátkům českého strukturálního myšlení, Sb. k šedesátinám Olega Suse, SI 1984 (též Filozofia 1991);
Návraty Ladislava Klímy, Sb. k 60. narozeninám Zdeňka Pešata, SI 1987;
Ideová inspirace Bohumila Hrabala, Hrabaliana 1989, ed. M. Jankovič, J. Z., SI 1989, 21990;
Smích a metafyzika, Sb. k 60. narozeninám Jaroslava Kolára, SI 1989;
La responsabilité dans la tradition de la pensée tchèque , La Responsabilité/Responsibility, ed. P. Horák, J. Z., 1992 (česky FČ 1991);
Patočka et Masaryk, J. Patočka: Philosophie, phénoménologie, politique, ed. M. Richir, E. Tassin, Grenoble 1992 (česky FČ 1991);
Masaryk und die Herbartianer, T. G. Masaryk und die Brentano Schule, ed. J. Z., Th. Binder, Praha – Graz 1992;
Ladislav Klímas Revolte gegen die Absurdität der Welt, Perspektiven der Philosophie, Würzburg 1992;
Úloha antiky v ideových koncepcích české společnosti 19. století, Villa Lanna. Antika a Praha 1872, ed. J. Bažant, 1993;
◦ Karel Teige e l'estetica generale, Karel Teige. Architektura, Poesia, ed. M. Codeluppi, Milano, 1996;
J. L. Fischer a Ladislav Klíma, J. L. Fischer a filozofie 20. století, ed. J. Štěpán, 1996;
Jan Patočka a polští filosofové, Filozofia i czas przeszły. Prof. Czesławowi Głombikowi w 70. rocznice urodzin, Katowice 2005;
Kosíkovo pojetí dějin českého myšlení, Kalivodův zápas o marxismus bez pověr a iluzí, in E. Kohák, J. Trnka (eds): Hledání české filozofie, 2012.

Časopisecké příspěvky:
Dosti Hegela? LtN 1957, č. 4;
Prolegomena k Herbartově metafysice, AUC – PhH 1964;
Filosof a sociolog J. L. Fischer, LtN 1964, č. 45;
Augustin Smetana a Antonio Labriola, FČ 1965 (pol. Studia filozoficzne 1966; něm. Der Streit um Hegel bei den Slawen, 1967);
Herbartova filosofie ve vztahu ke Kantovi, Leibnizovi a Hegelovi, FČ 1965;
S Janem Patočkou o filosofii a filosofech, FČ 1967 (něm.: Perspektiven der Philosophie, Würzburg 1991, fr. in J. Patočka: Philosophie, phénoménologie, politique, Grenoble, 1992);
Die theoretischen und methodologischen Voraussetzungen der Herbartschen Metaphysik, Wiener Jahrbuch für Philosophie 1968;
Malé zamyšlení a trochu vzpomínání s Ludvíkem Svobodou, FČ 1968;
Vývoj českého strukturálního myšlení do roku 1930, FČ 1969;
Československá filosofie přítomnosti, FČ 1969 (slovinský Antropos, Ljubljana 1969);
Tvůrce a strážce hodnot. Ke genezi díla J. L. Fischera, FČ 1970;
Patočka a Masaryk, FČ 3/1991;
Masarykova pravda, Tvar 1994, č. 19;
Stoletý zápas o českou otázku, Kritický sb. 1995;
Tři etapy recepce Schopenhauera v českém myšlení, Archiwum historii filozofii i mysli spolecznej, (Warszawa) 1995;
Thomas G. Masaryk – Filozof humanosti in demokracije, Antropos 1995;
Katolická kritika Masarykových „Základů konkrétne logiky” a jiných prací z téže doby, FČ 2/2000;
Estetické studie Gustava Adolfa Lindnera, FČ 3/2008;
Proměna pojetí českých dějin v díle Karla Hynka Máchy, FČ 3/2010;
Filosofie dějin Edvarda Beneše, FČ 2/2013.

Předmluvy:
A. N. Radiščev a jeho dílo, A. N. Radiščev: Cesta z Petrohradu do Moskvy, 1954.

Edice:
◦ L. Klíma: Vteřiny věčnosti. Prózy, listy, eseje, sentence (s před.), 1967, 31990;
◦ Intentionalität, Werte, Kunst. Husserl, Ingarden, Patočka, 1995;
◦ E. Chalupný, česká kultura, česká sociologie a Tábor, 1999;
◦ Hrabaliana rediviva (spolued.: A. Cosentino, M. Jankovič), 2006.

Literatura:
◦ R. Kalivoda: Moderní duchovní skutečnost a marxismus, 1968;
◦ Z. Javůrek: Československá filosofie přítomnosti jako „integrace“ idejí a problémů, FČ 1971;
◦ Slovník českých spisovatelů, ed. J. Brabec a kol., SI 1978, 3. vyd. Toronto 1982, 4. vyd. (Slovník zakázaných autorů) 1991;
◦ Na hrázi neobvyklého osudu I–II, J. Z. k šedesátinám, SI 1988;
◦ L. Nový: 65 let J. Z., FČ 1993;
◦ Po cestách naléhavosti myšlení. Věnováno J. Z. k 65. narozeninám, ed. I. Šnebergová, 1993 (s podrobnou bibliografií prací J. Z. do r. 1993);
◦ Stopy a svědectví. J. Z. k jubileu, ed. Václav Tomek, 2003;
◦ R. Kalivoda: Zpráva o J. Z. a české filosofii, FČ 2/2013.

a