Informace
Vypracovaly:
Veronika Kucharská
II. ročník, leden 1998
V našem referátu se vás pokusíme informovat o různých pohledech na pojem informace a podáme stručný informativní přehled dalších důležitých pojmů, které se v odborné literatuře ve spojení s pojmem informace objevují.
V souvislosti s rozvojem moderních technologií ve 20. století se stal pojem informace běžně používaným , a to v nejrůznějších kontextech.
V teorii pravděpodobnosti informace označuje veličinu vyjadřující míru neurčitosti jevu. Informace v tomto smyslu se získává ze skutečně se realizujících jevů z množiny možných jevů. A je tím obsáhlejší, čím menší byla pravděpodobnost její realizace.
Teorie informace je matematickou teorií, která se zabývá zákonitostmi přenosu a zpracování informace. V této teorii pojem informace většinou zahrnuje pouze syntaktický aspekt znaků. Znaky však nejsou jen ve vztahu s ostatními znaky, ale také s jejich významy (sémantický aspekt znaků) a se systémy, mezi nimiž se uskutečňuje komunikace prostřednictvím znaků (pragmatický aspekt znaků).
Význam teorie informace spočívá především v tom, že se v jejím rámci podařilo stanovit exaktní míru informace, jejíž jednotkou je bit.
Kromě už zmíněných pohledů na informaci existuje celá řada dalších aspektů, které zde uvedeme pro lepší pochopení pojmu informace. Různí autoři rozdělují informaci např. na kvantitativní a kvalitativní, komunikační a nekomunikační, rozlišují dále informaci technickou a sémantickou, aktuální a potenciální, originální a reprodukovanou, starou a novou, kondenzovanou a zředěnou, kybernetickou a nekybernetickou, užitečnou a škodlivou, strukturní a signální, přirozenou a umělou. Tyto druhy se navíc různými způsoby prolínají.
Nepřesnost informace může být vyjádřena stupněm zředění informace v určité zprávě. Pro obdržení pravdivé informace musíme vykonat určitou operaci – je to proces pozorování a učení a jejich výsledky musí být zadrženy pamětí, aby nemusely být opakovány, tím dojde ke zhuštění informace. Můžeme rozlišovat mezi tzv. strukturální informací (tj. vnitřní, systém) a signální informací (vnější, volná, zpráva). Jejich vztah je vyjádřen mírou hustoty. Signální informace může být zhuštěna do strukturální. Čím více je nějaký systém organizovaný, tím vyšší je stupeň uložené a nahromaděné strukturální informace. Organizovaný systém představuje v jistém smyslu zhuštěný záznam toku času.
Rozvedu ještě rozdělení informací na potenciální a aktuální. Potenciální je informace, která není zrovna používána, je uložená např. v zárodečné buňce, v textu knihy, v paměti lidského mozku atp. Aby mohla být převedena v informaci aktuální, musí být nějak oživena, aktualizována. To se stane např. když se informace samičího vajíčka spojí s informací samčí buňky, vajíčko se začne rýhovat a podle uloženého informačního plánu vyvíjet v živý organismus, nebo když člověk oživí paměťová centra a převede jejich obsah do vědomí, nebo když za pomoci světla a práce mozku “reenergizuje” mrtvou stránku textu. Otázka vztahu potencionální a aktuální informace souvisí i s filozofickým problémem vztahu možnosti a skutečnosti.
Pojem informace se stal součástí jazyka filozofie. Různá filozofická hlediska se snaží dokázat, že pojem informace má místo v jejich konceptech a určují jeho vztah s dalšími filozofickými pojmy.
Například novotomisté zdůrazňují transcendentální charakter informace, která podle jejich názoru hraje zvláštní roli mezi ostatními pojmy užívanými vědou - je totiž prostředníkem mezi bohem a materiálním světem. Další závěry, ke kterým novotomisté během studia informace došli, se však neliší od údajů, které poskytuje současná věda.
Existencialisté se zabývali informací v souvislosti s pojmeme komunikace, který je důležitou součástí jejich filozofického systému. Existencialisté vidí svět jako kryptogram, kódovaný v jazyce, který je člověku nepochopitelný. Toto symbolické pojetí člověka a komunikace používá pojem informace v odlišném smyslu než v jakém je použito ať už v kybernetice, tak v teorii informace.
K rozvoji teorie informace oproti tomu přispěli mnozí představitelé pozitivismu. Například R. Carnap se ve svých pracích zabýval sémantickým aspektem teorie informace.
Novopozitivisté hledají podstatu informace v jejích jednotlivých projevech v oblasti znaků a symbolů používaných lidmi. Informace je tak považována za jednu z vlastností symbolů.
Ludwig von Bertalanffy ve své knize Člověk-robot a myšlení mluví o dvou druzích informací - 1) v oblasti diskurzívního symbolismu, to jsou informace z oblasti poznání, 2) v oblasti nediskurzívního symbolismu, které nesou informace zcela jiného druhu - od symbolů postavení, jako je např. automobil cadillac nebo vlajka, až k lyrické poezii, hudbě, mýtu, náboženství. Zdá se, že tyto symboly se týkají sdělování spíše hodnot než faktů. Bertalanffy též uvádí pojem tzv. emocionální informace - druhu informace, která se nedá vysvětlit teorií informace ani vyjádřit pomocí bitů nebo ano-ne v Booleově algebře. Nicméně slovo cadillac opravdu nese informaci o společenském postavení, hymna o vlasteneckých citech atp.
Informace pochází z informačního toku, který je závislý na kosmickém toku v universu. Universum je prostředí, v němž neustále dochází k různým fyzikálním procesům, které způsobují asymetrii a nerovnováhu v universu. Žádný proces v universu, ani informační, nemůže bez nich probíhat. Tato nerovnováha a asymetrie způsobuje, že procesy v universu mají orientovaný charakter a dochází při nich k nevratným změnám a k entropii – což je nevratná degradace energie při jejích přeměnách.
Každý informační systém zároveň produkuje fyzikální a informační entropii. Z hlediska filosofie je můžeme ztotožnit. Informační entropie vyjadřuje míru neznalosti, míru znehodnocení nebo omezení informace.
V tomto smyslu je informace chápána jako produkt složitých systémů, jak píše Josef Šmajs v práci Ohrožená kultura. Každý systém od určité úrovně složitosti musí část své struktury obětovat na informační funkce, a tato informace (nebo paměť) je vysoce stabilní, plní funkci protientropické bariéry, zajišťuje kontinuitu tohoto systému.
Vlastnosti poznávaného prostředí a poznávajícího subjektu vymezují hranice přístupnosti k informaci a zároveň jsou překážkami poznávacího procesu v přenosu z objektu na subjekt. To můžeme nazvat souhrnně – informační šum. Významně ovlivňuje výsledek poznávacího procesu, zmenšení výchozí rozrůzněnosti vysílaných informací. Poznávací proces není pasivní, ale i když subjekt má aktivní schopnost výběru ze širokého množství informací, informační šum vlastně provádí výběr místo subjektu. Oblast nepřístupnosti k informaci je tedy dána informačním šumem. Poznání je pak zjednodušené a hrubé. Částečný obraz o světě podaný našimi smysly považujeme za celkový a skutečný.
Problémy šumu, nadbytečnosti informací a schopnosti informace se vztahují k času. Informační tok má časové charakteristiky a určitou rychlost. Velmi pomalý přenos informace je spojen s vysokou redundancí a opačně.
Jednoduše řečeno, informační šum je stav, kdy B přijme informaci, která nebyla od A vyslána. Dalším jevem je tzv. ekvivokace, kdy se A snaží vyslat informaci, ale B ji nedostane.
Doufáme, že náš referát nebude příčinou stavů dezinformovanosti u našich kolegů a kolegyň, a naopak je povede k tomu, že se budou o informaci dále informovat v níže uvedené literatuře:
Literatura:
Bertalanffy, Ludwig von: Člověk-robot a myšlení. Praha, Svoboda 1972.
Entropy and Information in Science and Philosophy (sborník). Praha, Academia 1975.
Ursul, A.D.: The Problem of the Objectivity of InformationZeman, J.: Information Knowledge and Time
Šmajs, Josef: Ohrožená kultura. Brno, Zvláštní vydání 1995.
Zeman, Jiří: Teorie odrazu a kybernetika. Praha, Academia 1978.