Lč: a kde jste bydlela do roku devatenácet čtyřicet pět. kde jste se
narodila.

IK: v Brně.

Lč: a kde ste...

IK: já sem se narodila v Brně, v Brně sem vyrostla, a sem tady dodnes.

Lč: a na jaké [ulici]

IK: [v Židenicích,]

Lč: v Židenicích.

IK: a to byla ulice em která me- ména se střídala, takže to byla
Poděbradova, untrtenvajnbergen ((Unter den Weinbergen)), a teď je to
Viniční ulice.

Lč: ano

IK: ale já sem se přestěhovala, tam sem bydlela šedesát roků,

Lč: hm

IK: a pak sem se přestěhovala sem, to je část Židenic říká se tomu
Juliánov.

Lč: ale do roku čtyřicet pět ste pořád bydlela v [těch Židenicích.]

IK: [ano ano.]

Lč: a kde kde jste chodila do školy.

IK: do školy sem [chodila]

Lč: [na měšťanku,]

IK: na obecnou školu v Židenicích,

Lč: ano,

IK: a em od páté třídy sem studovala na dívčím reálném gymnáziu
((Státní dívčí reálné gymnázium)) v Brně na Mendlově náměstí.

Lč: a em později ještě ste...

IK: vysokou školu Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. ovšem s
přerušením, protože já sem maturovala v době hajdrichiády
((heydrichiáda))

Lč: ano

IK: v dvaačtyřicátým roce, školy byly zavřeny, a pak sem teprve,

Lč: po válce,

IK: mohla nastoupit na vysokou školu.

Lč: a kdy ste se vdala?

IK: (.) já sem pak
vystudovala, učila sem, stala sem se kantorkou, a já sem byla za války
zraněná při bombardování, takže sem přišla o ňáký prsa, tady sem byla
zraněná a nemusela sem po absolvování Filozofické fakulty nastoupit na
venkov, jak nás potřebovali, kantory, a nastoupila sem na Křídlovické
taky v Brně, tam sem zase jela učit, ačkoliv sem byla vyso-
středoškolská profesorka, tak sem učila na národní škole,

Lč: hm

IK: potom sem přešla na Hybešovu ((ulice Hybešova)) tam sem
ředitelovala, to už sem byla vdaná.

Lč: ale to bylo tedy až po válce ste se vdávala.

IK: ano, po válce.

Lč: v padesátých letech.

IK: padesát myslím.

Lč: hm a jaké bylo povolání vašich rodičů em [když ste byla malá.]

IK: [tatínek byl] voják,

Lč: hm

IK: československé armády, a kupodivu to souvisí s tim, když
válka skončila, tak on šel do civilu, a byl vedoucím kina.

Lč: aha

IK: takže

Lč: kterého?

IK: kina Jadran v Králově Poli.

Lč: aha

IK: no a maminka byla učitelka hudby, měla soukromou na klavír
vyučovala.

Lč: aha a měla ste sourozence?

IK: ne, já sem byla sama.

Lč: a vy ste tedy dosáhla vysokoškolského [vzdělání.]

IK: [ano.]

Lč: a to vaše povolání vlastně bylo celou dobu ste vyučovala.

IK: ano. potom byla základní em já sem ředitelovala na Hybešce ((ulice
Hybešova)), na em pětitřídní národní škole, potom sem em byla na
osmiletce, pak to byla devítiletka, pak sem přešla na Koněvovu, kde sem
dělala zástupkyni ředitele, a odtud sem přešla na Slovanské náměstí na
gymnázium, takže já sem se a tam sem skončila. a v
devětasedumdesátém roce.

Lč: hm

IK: tak skoro třicet roků sem učila, a to už na mě čekali v muzeu
moravském ((Moravské muzeum)), kde sem dělala třináct roků lektorku.

Lč: aha, takže potom ste ještě [(vyučovala.)]

IK: [ano, třináct] roků ještě učila.