![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||
Autor citátu Svatava_(1924).txt Kategorie citátu Další osobní údaje Citát
SM: em v té psychiatrické léčebně sem bydlela do roku, od narození do
roku štyřicet tři. LS: mhm, mhm ee dobře, eště bych se vás zeptal, jaké ste navštěvovala školy do toho roku devatenáct set čtyřicet [(pět)] SM: [no] e vobecnou a eee v když mně bylo jedenáct, dvanáct, jedenáct roků, to znamená třicet pět, sem začala chodit do gymnázia em na na Jarošovu ((třída Kpt. Jaroše)), to bylo klasický gymnázium, LS: mhm SM: tehdy se to menovalo. tak tam. LS: mhm SM: v tom roce e štyřicet tři, no já to musím podle těch [roků] LS: [jo jo] SM: (honem) páč si to takhle už nepamatuju, že, em takže dvacet čtyři a jedenáct je třicet pět, teda LS: ano. SM: tak LS: ano. SM: tak. LS: mhm SM: takže do toho pětatřicátýho em sem chodila e do školy ee do obecné, LS: mhm SM: v těch černovicích, kde sme tedy bydleli. no a vod toho pětatřicátýho sem začala chodit na to gymnázium. LS: a to gymnázium ste dokončila v kolikátém roce? SM: štyrycet tři. LS: štyřicet tři a potom ste? SM: e potom sem maturovala a šla sem, to byla válka, LS: no. SM: tak to se vůbec nešlo. tak sem šla prodávat do drogerie jedné. LS: mhm SM: tam byli známí vod mojich rodičů a takžé tam sem jako ee potom byla do těch, do toho, od toho třiaš- ne tři a e ano třiaštyrycátýho. třiaštyrycátýho, za dva roky byl bylo po válce na to v pětačtyřicátým, že. LS: mhm mhm. eště bych se vás teda zeptal, jaké bylo povolání vaši rodičů, stačí jenom opravdu [říct, čím] SM: [no tatínek] úředníkem byl tam v tom em v té psychiatrické léčebně. on tam byl jako takovej správce ee měl na starosti prostě různý věci no e em jako, protože tam by- by-, to je vlastně velká nemocnice, že, LS: mhm SM: em takže eee měl na starosti povlečení a a taky jídlo a prostě takový hospodářský správce bych tomu řekla, [tak to asi byl]. LS: [á paní mam]inka? SM: ta byla doma. [ta ta] LS: [ta byla doma]. SM: nešla nikam. LS: á měla ste sourozence? SM: neměla. LS: mhm SM: ne, byla sem sama. LS: ee takže to už sme vlastně říkali, vaše nejvyšší vzdělání, kterého ste dosáhla, bylo? SM: ta maturita v tom třiaštyrycátým roce. LS: mhm á vaše povolání teda ste říkala, že ste pracovala v té drogerii a SM: no tak ee se mně tam nakonec líbilo ((smích)) LS: ((smích)) SM: ale em myslím, že sem tam zůstala eště asi dva roky potom, no a potom mě kamarádka em zlákala na policejní ředitelství. to bylo taková to byla ohromná budova, dneska se vedle ee em počkejte policejní ředitelství bylo hm hm hm jak se to tam ((Benešova)) myslím. no tak prostě tam. tam sem teda začínala a tam sem byla až do, než sem se vdala. LS: mhm SM: pak sem em měla dítě, takže sem zůstala doma á (..) no to už potom em LS: a potom ještě když byste měla zrekapitulovat, co ste vlastně dělala jenom za povolání než ste odešla do důchodu? SM: no tak to sem byla pětadvacet roků u jedné firmy a byl, vlastně sem nastupovala u Královopolské, LS: mhm hm SM: jak technická úřednice, LS: mhm SM: no technická ne, raději em prostě byl to, byl to odbyt, takže to byla, to byla zase hospodářská LS: jasně. SM: funkce vlastně, že, no a tam sem byla od roku, jó, kdypak to bylo, kolik to bylo, LS: to nemusíte přesně [přesně říkat] SM: [no počkejte] e mé moji mojí dcerce byly dva roky, narodila se padesát štyři, tak padesát šest, od šestapadesátýho až do ((smích)) sem odcházela, sem říkala, že pětadvacet roků tam su, LS: mhm SM: takže tak to nějak bylo asi. Kód citátu (plný) 0.02.351 Kód citátu 02.351 Kód rozhovoru 31:5 Řádek v rozhovoru 85:226 nahoru |
|
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno