Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Autor citátu
Antonie_(1928).txt
 
Kategorie citátu
Celý rozhovor
 
Citát
Rozhovor vedla: Lucie Česálková
Rozhovor přepsal: Matěj Nytra
Datum a místo: 14. 7. 2011, Brno, sídlo Židovské obce





Rok narození: 1928

Bydliště do roku 1945: Rybářská ulice (Pisárky), předtím Křížová

Povolání rodičů: Otec správce, matka v domácnosti

Povolání narátora: neznámé


















LČ: e já právě na začátek vlastně bych potřebovala začít e vlastně
re- rekapitulací vašich osobních údajů,
AM: [mhm]
LČ: [budou] to úplně otázky jednoduché abysme měli na tom záznamu
vlastně [představeno]
AM: [mhm]
LČ: jak se jmenujete
AM: [ano]
LČ: [a tak] dále.
AM: beze všeho.
LČ: takže, ee zeptala bych se na vaše jméno,
AM: ano, já jsem a.m.,
LČ: na rok vašeho narození,
AM: devatenáct set dvacet osum.
LČ: a kde jste bydlela do roku čtyřicet pět, jak se to vlastně, vaše
bydliště jak se to třeba měnilo, (pokud) se to měnilo,
AM: ano, já sem se narodila v brně, a v třicátém roce, e se moje
rodiče (.) přestěhovali e na sportovní hřiště makabi co je blízko
(.) od dnešní riviéry
LČ: [mhm]
AM: [nebo] tehdejší už taky (.) a (bydleli) v pisárkách.
LČ: mhm
AM: [a]
LČ: [a do] té doby ste bydleli kde? předtím [ještě]
AM: [no] to sme bydleli e na křížové ulici.
LČ: mhm
AM: a e ten dům už nestojí tam, ten prostě, je e odstraněn, ( ) po
válce když se upravovalo e to staré brno, celé, tak ty sta- budovy
některé byly postiženy, samozřejmě ne jenom že by to byly tam staré
budovy ale ale samozřejmě frontou a bomba- hlavně bombardováním.
takže tam je e ta celá oblast na tom starém brně nová.
LČ: a pak ste tedy bydleli na těch pisárkách,
AM: no a potom sme bydleli ee bylo to vlastně v pisárkách, ale ulice
sahala ee právě z toho starého brna, [až do pisárek]
LČ: [mhm]
AM: takže to byla rybářská, ulice. to e sportovní hřiště židovské,
makabi, e bylo na ulici e když se to hledalo,
LČ: mhm [a]
AM: [ee tak] je to rybářská ulice, e myslím si to, pět.
LČ: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době,
AM: no tatínek e tam ee byl e přijal místo správce,
LČ: mhm takže jak ste se přestěhovali [tak on přijel]
AM: [tak e] s maminkou a se mnou sme se přestěhovali, když mi byly
dva roky, do toho e služebního bytu,
LČ: mhm
AM: který tam stojí ještě doteď protože to hřiště bylo e vybudovaný
(.) e jako e velice ohromný [areál]
LČ: [mhm]
AM: v pisárkách, jestli to znáte,
LČ: mhm
AM: tak je to pod tím [lesem]
LČ: [mhm]
AM: teče tam [svratka]
LČ: [ano]
AM: a e je byl to tam e fotbalový hřiště, a potom tam e byly
tenisový kurty, pros- tak a e a postavily se budovy e pro e děl- pro
společenský
LČ: mhm
AM: pro užívání, e vila pro restauraci, kavárnu a e bylo to hlavně
na letní měsíce, tak tam byla o- velká terasa,
LČ: mhm [mhm]
AM: [která] se užívala taky e jako taneční parket, no a jinak ee
byly tam aleje, e ovocný a a taky e kaštany vysázený pod kterýma se
sedělo, v letních měsících, louky, aby tam mohli lidé (.) trávit e
ty piknik aby si mohli dělat, a e prostě s dětma aby mohli na
loukách jít, a když bylo hezky a měli zájem tak mohli vyjít ven e
k řece, taky mimo mimo těch sportovních ee
LČ: jasně,
AM: akcí, tak mohli taky, e jako se rekreovat, no potom tam bylo
hřiště na košíkovou, atletická dráha, a všechno ostatní k tomu,
takže velký parkoviště a a e (.) takový nádherný areál
LČ: [mhm]
AM: [kterej] e v brně už nebyl nikde.
LČ: [a teď]
AM: [v tom] rozsahu, takže (.) společnost e která to ee teda e e se
tam hlavně v sobotu, ee jela tam se svýma rodinama, a e jinak se
hrály sporty, jako (.) to bylo, ee ří- (teda) klub makabi, ee
samozřejmě hráli s ostatníma klubama
LČ: jasně,
AM: v republice, a tak dále, no jinak a tak to bylo v letních
měsících, a byl tam taky denní pionýrskej [tábor]
LČ: [mhm]
AM: no k tomu příslušela kuchyň a a e když nebylo e dobrý počasí,
tak aby děti po obědě měly kde spat, jinak se spalo ee na lehátkách,
pod [těmi kaštany]
LČ: [mhm]
AM: to bylo e v bezprostřední blízkosti. (.) (už ten) jídelny nebo
verandy takové velké, kde se jedlo, a ty děti tam měly denní
pionýrskej tábor, kdo se přihlásil tak rodiče do určitých e nevím,
do určitých let možná
LČ: [mhm]
AM: [do čtrnácti] (.) a ty děti ee byly většinou z brna,
LČ: mhm
AM: a ee byd- (objednávali) (.) ee tedy e teda e tramvaj,
LČ: [(ta svážela)]
AM: [která byla] e byla u divadla, u starýho divadla ještě, jak je
na u nás tady (národní) divadlo, a tam stála tramvaj (.)
pravděpodobně asi v půl osmé, a ee tam ty děti nastoupily, rodiče je
předali vedoucím, a jely do pisárek a z pisárek šly pěšky
LČ: [mhm]
AM: [na to] hřiště, do toho tábora, a e ve- ee odpoledních hodinách
potom e po svač- ee před večeří, (.) jely zase
LČ: [(zpátky)]
AM: [šly do těch] pisárek, a u toho divadla si zase ty rodiče ty
děti rozebrali, tak to byl denní denní tábor, moc hezký. no tak se
tam hezky žilo,
LČ: a tatínek to spravoval, [teda]
AM: [a tatínek] no tak, každopádně tam byly kabiny
LČ: [mhm]
AM: [samozřejmě] e koupelny a všechno pro hráče, a všechno bylo
v pořádku, no a maminka udržovala ten pořádek, tenkrát se muselo i e
těm sportovcům, ale hlavně ee jedině teda, e <jedině> hm e (.) těm
fotbalistům, ee se praly ty dresy,
LČ: [mhm mhm]
AM: [a tatínek] je musel spravovat boty,
LČ: mhm
AM: ee (.) ty kopačky, všecko, to všechno náleželo k tomu,
LČ: mhm
AM: k té práci. no ale my jako děti sme měly tam dobrej život, mně
se tam v dvaatřicátým narodil můj bratr,
LČ: takže ste měla
AM: karel,
LČ: bratra sourozence,
AM: ano,
LČ: [mladšího]
AM: [sem] měla, (.) tak se narodil, já už sem měla čtyři roky, no a
tak sme to měly v dětství, a soustředily se tam jiné děti,
LČ: mhm
AM: z okolí a tak dále. takže ee to bylo něco úžasného, co všichni
říkali, a ty se máš dobře, když tady bydlíš, už děti to říkaly, že
nemusíš jet domů někam, jo, seš tady doma a (.) a ty rodiče dělali
všechno tam bylo, ohromný života až do osumatřicátého roku.
LČ: a jak ste to měla se školou, tam ste [chodila do školy a]
AM: [no tam] sem chodila do ee sem chodila do mateřské školy, a
potom na šilingrovo náměstí do e židovské školy.
LČ: mhm
AM: to patřilo (.) e to nepatřilo ee jako židovské obci, (.) ale
jinak tady makabi a to e ty kluby a všecko bylo ee samozřejmě ee
všechno bylo e podporovaný
LČ: mhm
AM: židovskou obcí. ee měli hodně členů, tady bylo (.) tady bylo
třináct tisíc lidí, byli tady registrovaní a ti co (.) byli na tom
dobře finančně, měli obchody a továrny, a banky, a tak dále, tak ee
prostě platili, aby se všecko vybudovalo.
LČ: a jakého [(z těch)]
AM: [a to se] ty příspěvky, té společnosti se dávaly podle daňových
LČ: [aha]
AM: [přiznání] (.) takže proto se shromáždilo tolik peněz, aby se
sport aby se mohly postavit, aby se podporovalo školství, studie,
nemocní lidi,
LČ: takže e to [to je ( )]
AM: [ee děti] sirotky, postavil se sirotčinec, byly vše- e byla tam
menza pro studenty, prostě všecko, a společenskej život aby byl,
stavěly se budovy, a hlavně se starali vo starý a chudý lidi. a vo
děti opuštěný, a podobně. prostě všecko, na všechno muselo být
peníze, tak ti co měli, ti lidi, tak dávali do té obce a s tím se
muselo hospodařit. podporoval se sport, a vš- ee vzdělání, což bylo,
u židů to nejdůležitější.
LČ: a jakého vzdělání vy ste dosáhla?
AM: no tak já sem chodila e na e pět tříd do do té školy obecné, na
to šilingrovo náměstí, tak já sem chodila, pěšky sem šla do pisárek,
vod tam sem jela tramvají,
LČ: [mhm]
AM: [na] pekařskou, to byla přímá tramvaj, (.) ee a jela až nahoru,
tramvaj jedna, a později se museli dokonce i na starým brně (.)
přestupovat, protože ta e tramvaj co jela nahoru tak tam přijela
z druhé strany, a (.) nepřijela z pisárek
LČ: mhm
AM: ee a tak sem e jezdila tam tramvají až do páté třídy, no a od
prvního gymnázia sem ee na první gymnázium sem byla na hybešové bylo
gymnázium
LČ: [mhm]
AM: [taky] postavený,
LČ: [jo]
AM: [židovský] gymnázium, a tam sem šla, ze školy, ale tam sem byla
jenom ee začátek třetí třídy a a e to se to už sem šla do
koncentráku.
LČ: a potom e ste měla jaké povolání, ve svém životě jako
AM: no tak já ee povolání, samozřejmě sem e doufala že e budu ee si
eště e že si něco vyučím, nebo vlastně sem chtěla jít do nějaké
školy, tady byla tenkrát ee rodinná škola, (.) e v pisárkách byla, a
to sem e si jako přála, to je pro e děvčata, to bylo e na všechny
(.) možný povolání, a to kdybych e prostě dokázala, a tak sem si to
tak představovala pro život rodinnej to bylo, i pro ee zaměstnání,
protože ty dívenky, co tam dělaly, tu ves- vesna [to byla]
LČ: [mhm jasně]
AM: menovala se, víte o tom něco,
LČ: mhm
AM: tak e tam se vyuči- tam nejenom e se vyučily, za prvé jak e se
samozřejmě všeobecný vzdělání, a potom se soustředily taky na e
ruční práce a co budou v životě potřebovat na e a doká- aby e
všechno co co bude potřeba pro rodinu, nejenom pros- ee se e ob-
objevit s manželem někde v ňákým prostředí rituály aby ho uměli taky
u- u- teda zařídit, udržet, (.) no a samozřejmě když přijdou děti
tak tam byla po- výchova dětí, a všechno po- se učili, ee jak se
budou o to dítě starat a vychovávat, jak to budou (.) e pěstovat
zdravotně a tak dále, no a potom se (.) potom byly ještě další
odborný e předměty a (...) já mám ((začíná plakat)) promiňte, já mám
takovej že když na to všechno vzpomínám tak vidím ty lidi a to mně
dělá trošku
LČ: mhm, rozumím,
AM: že nemůžu se dost ovládat, si to nemůžu prostě se citově
ovládat, (..) (to mě za chvíli přejde) (..) a (.) potom, e sem
chtěla říct ještě k té škole, (..) já si musím donést jenom
ubrousek, jo?
LČ: ano,
AM: takže.
((nahrávka pokračuje po přerušení))
LČ: no, mě by teď (ještě spíš) zajímalo jak ste pak pracovala, třeba
i
AM: no, já sem ještě k té [školi]
LČ: [ano]
AM: chtěla říct že sme potom ee potom měli předměty ee e vš- ee
nejenom všeobecné (.) e prostě e jak bych to ře- na všech sm- mířily
na všeobecný vzdělání že, ale ee od tam e takový odborný ee předměty
tam byly, že když (nás) to byl e ty čtyři roky obstáli maturovali,
tak je přijímali do [zdravotnictví]
LČ: [mhm]
AM: a potom, na na úřady, a mohli být e kuchařkama, už jako měly už
k tomu ten papír nemusely už (.) dělat výuční listy a tak dále (.)
no, a byly švadleny, a e a byl- a mohly dělat (.) jako aranžérky, a
[všechno]
LČ: [ano]
AM: tolik oborů, že (.) nevím jestli v takovým rozsahu něco je
LČ: mhm
AM: aby e to stačilo, dneska ten nárok je ee samozřejmě oprávněně
větší, na všechno, tak e to už dneska nemůže být, ale tenkrát
opravdu to stačilo a ee ty ženy mohly být i nejenom v rodině aby
obstály, ale ee jako manželky aji matky, a (.) e tak, aby jako mohly
taky eventuelně být zaměstnaný, (v určitým oboru) (.) tak ee na to
vzdělání ste se ptala, ale já jsem se vrátila, ee s- byla sem sama,
ee v koncentračním táboře v terezíně, ee a (.) a byla jsem tam ee
podle e co němci vydali, norimberský zákon. jelikož můj tatínek byl
křesťan, tak na ee on e jako maminku a mýho bratra, podle těch
zákonů, ee tak zvaně chránil doma,
LČ: mhm
AM: ee ale, samozřejmě to bylo do určité doby. ale, to se eště
nevědělo, zatím to vyšlo že chrání manželku a děti, ee ta árijská
strana. buď to byla žena, nebo muž, když bylo e smíšené manželství.
ale ee a tam ta hranice byla že, manželku ano, ale děti do čtrnácti
let. no a já jak sem měla čtrnáct let, tak ee už mě otec jako
nechránil. (..) no mezi- my sme e eště sem chtěl říct že sme se
z toho makabi přestěhovali (.) že e prostě v osumatřicátým už když
bylo obsazený rakousko (.) tak tady ee už byla taková proti- ee ee
nejenom že v brně bylo hodně němců, a fašistů, (.) tak už začala
protižidovská hodně, ee já bych řekla ta ee nálada,
LČ: (nálada)
AM: ee a začali to, ee i židům prostě tady ti e lidé a ee úřady, e
dávat najevo, e prostě že, v německu už norimberský zákony vyšly
v třiatřicátém roce, tak už se vědělo, už stál dachau, a už stál ee
eště buche- buchenvald ((míněno Buchenwald)) (.) a věděli že to
vraždí na ulici a vyhánějí, a lidé u- někteří kteří mají peníze tak
utíkají, do ciziny, ale, hodně už postupně ty lidi, a byly ty první
koncentráky (se) začaly budovat postupně, a vystěhovávali, tak to se
vědělo, ale tady se pořád tomu ňák nevěřilo, a (.) doufali že ee že
to tady ee na nás nepřijde. (..) ta lavina. ale e už v osumatřicátým
jak říkám, tak ee za prvé e z nás ee z páté třídy obecné, to se
vracím ještě zpět, tak sme museli tu budovu opustit, a (.) tady,
teda ještě naše budova, tady tato, existovala, tak první poschodí
(.) udělali obec- ee [třídy]
LČ: [mhm]
AM: obecné školy, pět tříd (.) udělali, takže, jeden rok sem tady
chodila, do devětatřicátého do páté třídy, no a tady nás přepadli
němci.
LČ: mhm
AM: v devětatřicátým patnáctého března. (.) no a celou tu dobu už ty
ee fašisti všechno proti nám vystupovali, tak my sme e se museli
z toho makabi taky, ee (..) eště, to patřilo eště židovské obci, ale
už se tam prostě nálada, a samozřejmě ta radost už nebyla z e toho,
ee života tam, a prostě to utiskování ze všech stran, ee by- ee tak,
bylo tak silný, že ee (.) to krásný, to sportování, ten život, a to
všechno, ee už nebylo samozřejmě tak rozvinutý, a naopak se tam ee
soustřeďovaly ee od ee ňáký krátký pobyty ee většinou mladých lidí,
kteří chtěli tehdy jít ještě do palestiny.
LČ: mhm
AM: to nebyl eště stát izrael jak je teď, e to bylo po první světové
válce, e bylo určený že tam bude, ee že to to území ee který e už
tam někteří ( ) ee židé byli, ale hlavně tam byli arabi protože
to území pozbyli (.) ee židé, když je římané vyhnali, tak ee, prostě
museli (.) e z toho historicky dokázaného státu, prohraným prohranou
tady touto válkou, (.) přestože (byl pronásledován) už předtím ale
vždycky se někdo zachránil a zas byla válka, zase někdo zachránil,
zas to budovali, zase (.) prostě to tak šlo pořád až (.) až e před
válkou už se toho (.) ujali, a (řekli si) že ee když je to
historicky dokázané tak ((krátce se pozdraví s příchozím)) e tak ee
(.) že ee se budou snažit ee aspoň e ze zač- ee prostě ten e stát
dostat zpět, ee což ee nejenom že měli historicky dokázaný, ale
prostě e by- ee nebylo možný protože to byla kolonie anglická, a e
tak židé ee začali ee teda š- ee vybrali e v celým světě dělali
sbírku (.) a když byly peníze tak ee začali vykupovat to území.
LČ: mhm
AM: ee vyk- a arabi a ty turečtí šejkové a tak dále, kteří už byli
majitelé těch e to těch ee částí té země, tak ee když v soukromí
majitele tak (.) prostě, beze všeho prodávali, a prodali to tady té
židovské
LČ: [mhm]
AM: [organizaci] e zase a (.) ale prodali jim ee samozřejmě skály,
(močály) (.) a pouště. ((mluví s pláčem)) a když to židé tady toto
koupili teda organizace židovská, kdo měl víru a národnost
židovskou, a tak ee se udělala ta akce, takže toto už bude vaše
území, to sme koupili, to patří e nám, soukromě, a (.) musíte tam
dělat ee musíte to obrátit ee v e urnou půdu, a tak abyste tam mohli
žít. (.) no a z- ee samozřejmě (.) lidé kteří e byli dobře situovaný
tak o to zájem neměli ale chtěli aby se (ten stát vrátil) a aby židé
tam žili aby ten stát existoval, když tam nebudou už (.) a pomohli
k tomu, a nejvíc teda e ti chudí lidi (.) e se tam začali a chudý
rodiny stěhovat, (a budovali a)
LČ: mhm a vy ste se pak teda [e z toho makabi]
AM: [a tak jenom chcu říct] že (.) na tom makabi se něk- byli taky
se školili, protože tam chtěli jít do [palestiny]
LČ: [mhm]
AM: mladí lidi, který eště byli buď v gymnáziu nebo dokonce byli na
vysoké škole, ale už se chtěli stěhovat,
LČ: mhm
AM: v tom osumatřicátém roce, (.) ee to už hodně lidí tam žilo, od
LČ: mhm
AM: od e před válkou, v [kraji]
LČ: [mhm]
AM: ne dlouho, ale potom před první válkou,
LČ: [mhm]
AM: [a potom] celou dobu, že? no a, e oni tady tito mladí lidi se
školili a hlavně se teda školili (.) e na ee na statku, a tak [dále]
LČ: [ano]
AM: když někdo to na- e potřeboval ty dělníky tak tam dělali i
zadarmo, aby se něco naučili, když přijdou aby uměli vzít [ten]
LČ: [ano]
AM: rýč do ruky, krumpáč, nebo něco, aby prostě všechno, něco něco
uměli o tom, hospodaření, (.) e celkově, e na venkově, jo?
LČ: ano,
AM: tak, až ten byli takže tam taky se dělaly přednášky, učili se, a
všechno, a taky e z toho makabi odjížděli potom e ty ee lidi e do té
palestiny, takže tam přijely autobusy, zavezli je (.) e zavezli je
do e bratislavy, a
LČ: mhm
AM: od tam už lodí, e se dostali dál, no a když to bylo později tak
(.) tak prostě bohužel, někteří tam ani nedojeli, už začala [těžká
doba]
LČ: [mhm ano]
AM: [všude] (.) tak to sem jenom chtěla říct k tomu makabi, a my sme
se přestěhovali, tatínek (.) ee vzal jeden pozemek nedaleko, a tam
byly takový (.) menší domky, tak jeden koupil, a eště e udělal
nástavbu, vět- aby to zvětšil, a (.) tam sme se nastěhovali.
LČ: mhm a teďka [ještě]
AM: [a] to nebylo daleko.
LČ: ano.
AM: a to je e už dneska to zase převzala výstaviště, jo? asi v tom
(.) [(v té poloze)]
LČ: [a jak ste teda] potom pracovala, [po návratu]
AM: [no]
LČ: [ee ještě]
AM: [ne, já sem] aha, e já sem jenom ještě chtěla říct že sme tam e
byli a e to už sem e jako šla do té do toho gymnázia a potom přijela
(.) byl třiačtyřicátej rok, v lednu, přijela jed- přišla jedna moje
kamarádka, to už sme měli zavřenou školu, a přišla ee ke mně, já sem
říkala že sem ráda že ee že přišla, e se za mnou podívat, a (..) a
ona řekla, no já sem přišla, ale e (.) ee nejenom že sem chtěl
s tebou mluv- ee tě vidět, ale já sem ti přišla říct že bohužel je
listina napsaná ee bude transport a v tom transportu seš ty i já.
pudeš do koncentráku. a podle těch norimberských předpisů, víš něco
vo tom, já říkám, vím. a je to jisté? a ona říkala, ano, můj otec
eště (.) pracuje na židovské obci, která tady byla na jednatřicítce,
v tom
LČ: [mhm]
AM: [sme] měli dům, tady e v té ulici (..) kapitána jaroše, tenkrát
legionářská, a ee tu listinu viděl. (..) takže a ee říkám, jano, a
co, co myslíš že já mám dělat, jo? (.) a řekla, tak řekneš to
rodičům, a můžeš mít s sebou třicet kilo, (.) oni ti dají, co
potřebuješ. já sem řekla, no tak rodičům, tak (.) ee no zatím eště e
kdy to má být, nebo povolání nepřišlo, (.) zatím, a ona řekla, ne,
zatím ne, nevím přesně kdy to bude, (.) ale bude to brzo. ale, já
sem říkala, tak prosím tě, buď tak hodná, neříkej nic mým rodičům,
(a jo to tvým taky neřeknu), že už sem na listině, protože každej
den kdy to nebudou vědět je to lepší. (..) a (.) tak, sem jim to
neřekla, a prostě sem na to myslela, a mezitím se staly takový
události že nás němci odtama hnali a do čtrnácti dnů, a (.) ee
tatínkovi, e teda rozkázali srovnat to se zemí, (.) no a tak lidé si
to rozebrali, my sme spali každej někde (spali sme čtyři) (.)
samozřejmě nás brzo ráno vypouštěli aby e žádní sousedé ( ) (.)
no a můj tatínek (by měl) a ještě mimo to že byl zaměstnanej, na tom
makabi jako správce tak (.) e ee ještě měl obchod s uhlím, a
s dřevem. (.) a takže tam udělal, ee nad těma e já bych řekla,
boxama, kde bylo uhlí, tak (.) se udělala taková palanda, a nahoře a
tam se dal nábytek, a všel- dost věcí, co se dalo převézt, a (.)
teda nebylo tak nejnutnější k dennímu životu, a zatloukli to tam
LČ: [mhm]
AM: [špatnýma] deskama a prostě jako vypadalo to jako, nahoře sklad,
nebo to, že, to si teda přes válku jako nikdo nevšiml vůbec že tam
je všechno, a ňákej bídnej byt, ee sehnal, na hybešové ulici
jednopokojovej co ani ee domovnice nechtěla bydlet, tak od tam sem
šla do lágru, tam sem spala den, to už se rodiče dozvěděli,
LČ: mhm
AM: (.) a to mě přišli vybavit, ee kamarádka maminky a ( ) maminka
moje, (..) ((šeptá)) (do toho koncentráku se úplně zhroutila) (...)
no, a tatínek mě doprovodil, já sem předvolání do toho transportu
dostala až do prahy.
LČ: mhm
AM: ale tak byl přesto zvláštní vagón, protože my sme nesměli nikam
chodit a ee samozřejmě, e a jezdit vlakem a tramvají, a jenom na
jedné plošině, a to se potom taky zak- zakázalo lístky a tak dále,
to bylo strašně omezený a e několik potravin, a my sme neměli
potravinový lístky, jenom tatínek.
LČ: (..) no a když se teď dostaneme k tomu
AM: jo,
LČ: hm eště e kinu,
AM: ano,
LČ: tak e vzpomínáte si kdy ste byla poprvé v kině?
AM: hm no tak přesně samozřejmě to není tak jednoduché, ale tatínek
e s námi chodil, ee když sme byli malí, ale až ee s- e bratra vzal
na klín, a to mně bylo když měl bratr dva roky tak já sem měla šest,
že? no tak e šel s nama do kina,
LČ: a kam ste
AM: na starým brně bylo kino,
LČ: mhm
AM: (.) ee grand, estli ste už o tom slyšela? (..) naproti pivovaru.
LČ: ano.
AM: a bylo tam e eště za tím kinem bylo veliký koupaliště.
LČ: a jak často zhruba ste třeba chodili eště?
AM: velice nepravidelně, [málo]
LČ: [nepravidelně]
AM: tatínek neměl čas a (.) my sme do toho kina potom chodili hlavně
se skupinou dětí
LČ: [mhm]
AM: [který] sme se v pisárkách sešli, a šli sme a společně sme zase
ee vrátili se protože můj bratr byl malej, a ma- [rodiče]
LČ: [mhm]
AM: nedovolili aby sme šli sami, i když já sem byla o čtyři roky
starší, zatím ne, až měl bratr když měl bratr ee pět let tak já už
sem měla devět, tak to už si pamatuju, že e s tou skupinou sme
chodili ale jinak do toho biografu e takový dva roky jenom s rodič-
e s maminkou, jenom většinou e většinou s tatínkem a někdy taky
s maminkou.
LČ: chodili ste teda [výhradně do toho]
AM: [do toho grandu] a e jak začla nevím přesně kdy, ale potom bylo
eště jeden biograf, ten byl na výstavišti, jestli [ste o tom]
LČ: [mhm]
AM: taky slyšela. tam bylo už moderní kino, moderní budova, oproti
tomu grandu, to byla taková (.) já vím že e ti hoši s- starší co
byli takoví e prostě <divoký> do toho kina se strašně hrnuli, na
šaplina ((míněno Chaplina)) a na to, vše- všechno co hráli, ty němý
filmy, laurel a hardy, ne? a takový, tak ty ře- ty e to nazývali
<kistňou, kistňou, brněnsky> že tam ee že ta budova byla jenom vidět
zeď a vchod a pokladna, byla zvenku, a když ty ee a prostě vchod (.)
e dvojitý dveře, na (rozměr) takový
LČ: [mhm]
AM: [asi] ve velikosti kdyby tam vjelo auto, no a bylo to, a ta celá
budova mně připadala trošku spuštěná,
LČ: mhm
AM: a plátno, a tak dále, no a někdy to ee taky poruchy byly, to si
pamatuju, (.) ee při tom [promítání]
LČ: [aha]
AM: (.) a tak dále, no ale my děti sme všechno dobře prožívaly, no a
potom eště sme chodily na to výstaviště, (.) a to už rodiče nesměli
vědět že tam deme, protože to bylo všechno zakázaný, a maminka nám
řekla a tatínek (.) hlavně maminka, děti nechoďte nikam ať se
nedostaneme do neštěstí, většího než máme. (.) takže my sme tam
chodily jako na černo.
LČ: [tajně]
AM: [sme jenom] šly za dětma ale (.) ale šly sme do toho biografu
taky.
LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)]
AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný]
LČ: [mhm] kapesný.
AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu>
LČ: a jak jak bylo
AM: a potom jednoho dne to skončilo, protože my sme si tam sedly a
zhas- e začal film, zhaslo se, začal film, najednou vstala jedna
paní velká fašistka, předstoupili k němcům, a vstala okamžitě
rožněte jsou tady židovský děti. (.) nebo děcka, jo? no a tak (.) ee
prostě ten ee uvaděč tam rožnul, a ona ukázala na nás. (.) a tenkrát
už se nosily hvězdy tak samozřejmě my sme je neměly, nevzaly si
hvězdy nebo sme si je schovaly, musely sme nosit hvězdy. no
samozřejmě my sme šly za dětma a šly sme do biografu tak sme je
neměly, že? ale stejně na nás ti fašisti čekali a kdoví jak to bylo
všecko. a ještě sme chodily do školy sem a tak dále, a u židů se
slaví ee teda volný den a ten svátek, v pátek večer začíná v sobotu
(.) je svátek, takže my sme měly školu v neděli.
LČ: mhm
AM: voni věděli že deme do školy tak na nás čekali a (.) a zuřili že
v neděli chodíme do školy že jako to jako bylo proti jejich mysli,
LČ: mhm
AM: oni nechodili vůbec, oni nebyli vůbec já myslím nevěřili v boha
nebo něco, ale toho se chytli, katolické víře, (.) protože katolická
víra dycky byla (.) e bohužel (.) (lety) tisíciletí pronásledovala
židy.
LČ: (.) a do toho kina ste chodili třeba v který den?
AM: (.) a, toho se taky chytl hitler, (.) ((mluví s pláčem)) chopil,
že měl za sebou, (.) katol- křesťanskou celou společnost, v celým
světě.
LČ: a když ste teda chodily do školy v neděli, kdy ste chodily do
toho kina?
AM: (.) no [tak]
LČ: [nebo, jak to bylo]
AM: [to sme byly dopoledne]
LČ: [jo dopoledne]
AM: [v kině dopoledne]
LČ: [mhm] mhm takže potom, třeba.
AM: málo. no ale to už ee s- to už sme (.) e říkám, tak do toho kina
(.) ee sme chodily no tak eště e eště už se nosily hvězdy,
LČ: mhm
AM: ale to sme tam byly já vim, já dvakrát a za takových podmínek
sme byly vyho- vy- například vyhnaný z toho kina. tak ten řekl
poďte, no a šly sme, samozřejmě sme to doma neřekly, ale ee ty děti
to řekly doma a ty rodiče, to mamince řekly.
LČ: mhm
AM: ee a hm (.) maminka jenom říkala ať se to tatínek nedozví,
protože on by tam šel a to by byla ještě větší, to by bylo velký
neštěstí.
LČ: a třeba ve škole ste se o kinu ňák bavili? nebo
AM: o čem?
LČ: o o filmech, jako e že by se to zmiňovalo třeba učitelé nebo
[tak něco]
AM: [jako?]
LČ: jako při výuce třeba,
AM: no v občanské výchově, proč ne. všeobecný to bylo.
LČ: (..) a a v té době byl pro vás film ňák důležitý třeba e pokud
jde o hry nebo [o to jak se děti spolu povídají, nebo]
AM: [tak samozřejmě že to bylo] ee vždycky zajímavý, že? (.) no a e
radost, samozřejmě, sme byli tak jak, když sme byli men- byla menší
tak, na kašpárka a tak dále, na pohádky, to se chodilo, doma nebyla
televize, nebylo, jenom ňáký rádio, (.) e velmi e jednoduchý, (.)
takže to byl všecko velice sme prožívali. byly rodiny bohatý který
už měly tady byly na tom mnohem líp, s tou technikou. ale u nás to
nebylo, a stačilo to (co bylo málo) dostali sme se všude, (potom) e
židovská společnost pro ty děti dělala všechno, hlavně byly když
byly svátky a (.) a e tak se dělaly veliký oslavy, a a setkání a
tam, e samozřejmě vystupovali e vystudovali herectví, byli
spisovatelé, (všecko)
LČ: a když [byste]
AM: ((mluví s pláčem)) [a byli] hudebníci, (kdo) my sme měli takovej
krásnej život, (.) zúčastňovali a všude sme šli, (.) rodiče všude se
zúčastňovali, a když sme nemohli, tak, když rodiče nemohli, tak
vždycky se někdo našel kdo nás (.) doprovodil a s- ee vrátil, a byli
sme taky e sme cvičili
LČ: [mhm]
AM: [v tom] makabi, že, v letních měsících na hřišti, a v zimě na
stadiony, a to sme měli všechno (.) pronajatý a (.) makabiády byly,
(.) prostě všechno, kdo na co byl nadaný a chtěl tak, (.) e měl
možnost, no.
LČ: a když si vzpomenete na ten ještě na to kino grand, jak ste ho
jakoby vnímala, jako co si (přímo) třeba vybavíte, když si na něj
vzpomínáte, [na to]
AM: [mhm]
LČ: kino,
AM: no tak, hm e samozřejmě sme e byli rádi že něco tak, ale e ten
pocit té úzkosti e byl velice silnej, (.) když sme tam chodili. (.)
pořád sme měli strach z té společnosti, (až) nás někdo uvidí, a bude
neštěstí, (.) tak jak maminka řekla, (.) že když nás chytnou, tak
zatknou rodiče, (.) a všecko to sme už věděli že tam de vo život,
(.) no, ne vyloženě tak, ale věděli sme že musí nastat veliký
neštěstí. (..) protože už byla válka, ((mluví s pláčem)) (.) a lidé
mysleli (.) ( ) (.) ztráceli (a nedělo se nic)
LČ: (..) a samotné to kino, potom, jak na vás působilo jako prostor,
třeba, líbilo se vám [tam?]
AM: [ano] no velice bylo hezký, moderní, všecko. jak celý
výstaviště, že? to bylo krásný už, postavený předtím, (tak) (.) sme
na e veletrhy s rodičema chodili každý rok,
LČ: a ve srovnání s tím druhým kinem, v tom [starém městě]
AM: [no samozřejmě] e to bylo, jistě nepřirovnatelný, taková s- tam
byl takový (.) pocit, já (nevím) jako <kdyby to udělali z ňákého
skladiště, nebo> prostě takový (.)e ee no, nám to bylo ale e (.)
úplně jedno,
LČ: a
AM: <hlavně že tam byly filmy>
LČ: a by-
AM: ((pousmání)) <to sme nebyli tak úzkoprsí> no a že to kino bylo
hezký, a e to bylo moc fajn, ale (.) toto nám vůbec nevadilo, ale
když tam hráli hezčí film tak sme šly tam. (.) to sme se je- e
střídaly, podle toho co sme chtěli vidět.
LČ: a jak ste si ty filmy teda vybírali, co vás tam na nich
[zajímalo]
AM: [no tak většinou] sme se domluvili, kamarádky, [a ( )]
LČ: [takže ste] znaly třeba herce? nebo, podle herců? nebo [podle
něčeho jinýho]
AM: [no, taky] taky trošku.
LČ: (..) a jaký filmy ste měla ráda, teda v té době, jako, ty na
které ste chodila, [které to byly]
AM: [no tak já] sem chodila většinou už kvůli bratrovi, tak na ty
[dětský filmy]
LČ: [ano]
AM: (tak) jak sem řekla, (.) čaplin ((míněno Chaplin)) a ((smích))
LČ: grotesky,
AM: grotesky, a tak dále, ale to už jako, veškerý filmy sem viděla
až po válce.
LČ: ano. mhm
AM: cizí, všechny.
LČ: [a když]
AM: [a ee] sem chodily laviny filmů, ruských a amerických,
anglických, a to bylo, prostě (sme) e tady ste mohla jít taky jako,
ee kdyby byl čas tak (.) ale jednou v týdnu sem se vždycky snažila
po válce jít
LČ: mhm
AM: na film protože, ee jiný zdroje informací nebyly, tak velký,
jenom ty filmy, nebo divadlo, nebo (.) literatura, a e (..) to
nebylo, pro mě tak všecko jednoduché.
LČ: (je mi to jasné)
AM: protože já sem e (když ste se ptala) jestli už sem mohla něco
dělat takže to (sme si) jenom tak všecko představovali. (..) ((mluví
s pláčem)) nemohla sem. protože já sem přišla (.) mezitím co sem
byla já pryč tak to bylo v třiačtyřicátým v dubnu, sem jela do
terezína, a přijela sem, a (sem se) to náhodou přišla jedna
sportovkyně která mě hned když sem přišla do terezína, a byla tam e
při té kontrole, byla v té (.) už tam byla ňákou dobu, a e byla
takový e samozřejmě ty jednoduchý práce dělali vězni, všechno, tak
ona byla v takové organizaci, přitom jak, například lidi (.)
přijížděly transporty, a odjížděly (.) a ona tam byla, a jinak tam
byly esesačky, esesáci, při těch prohlídkách, když sme přijeli, ale
(.) ona teda ee (.) mě uviděla, (.) a jak to bylo možný, (.) taky, i
když měla tu službu, tak neznamenalo že se mohla ke mně ňák
přiblížit ňák, ale v určité době jo, potom. (.) ale e když to bylo
možný, a už bylo po prohlídkách a všechno už (.) e sme pozbyli, co
sme měli s sebou, a tak dále, a e tak už tak ona se ke mně dostala a
řekla, ((mluví s pláčem)) já (si na tebe pamatuju) (.) ty seš
tonička (.) michalová, vy ste bydleli na makabi, my sme tam cvičili.
říkám, já si na tebe taky vzpomínám. a ona měla už, ona už chodila
na vysokou školu tak měla dvaadvacet nebo něco, a ona řekla, neboj
se, já se na (.) já (.) dám na tebe pozor, (..) a (…) ty (..) e
řekni že (.) e chceš bydlet v dívčím lágru (..) a potom že bys
chtěla pracovat (.) v zemědělství, to řekni (.) při tym, oni to
budou všechno zapisovat, a já tě tam zavedu. ona ty lidi odve- vedla
tam. no a to oni zapsali a ona mě vedla. (..) byla tam krátkou dobu,
než (se potom nevrátila už) (..) (vyjela) transportem, dalším, pryč.
(ale) my sme měli malej transport, (sto padesát) (..) když nás dali
do těch e jako kasematy, ty (.) ee znáte terezín? jo? jak je e
[obklopenej]
LČ: [mhm]
AM: těma valama a tak, tak tam když přišel transport tak se do těch
valů, tam byly místnosti, e tak tam se dělala ta registrace, a od
[tam se]
LČ: [mhm]
AM: vodili ti lidi ven. (.) a (..) takže (.) e tam, e jenom sem
chtěl říct, že sme tam přišli a (..) e byli sme ve velké místnosti
kde sme se vešli, tam byly jenom takový malý okýnka, a ňáký světlo.
no, a esesáci s nama, a esesačky, a teď nám řekli že (.) podívejte
se, vy ste přišli sem, (.) a když e budete dodržovat ee pořádek, a
vaše předpisy, (.) a nebudete se vymykat té organizaci, toho tábora,
tak ee se budete mít lepší jak naši vojáci na frontě. ale když ee to
nedodržíte tak (.) ee (.) tady nezůstanete. (..) tak to je to
nejhlavnější je to že, jestli máte u sebe nějaký kontraband, (.) to
znamená peníze, zlato, stříbro, léky, cigarety, a vůbec nějaký
cennosti, tak můžete tady za tu plachtu, tam sou bedny, hoďte to
tam, nikdo to nebude kontrolovat od koho to tam je, (.) a nic se vám
nestane. (.) v případě, (.) potom bude kontrola, pro ženy sou tady
ženy, vojenské, (.) a pro muže muži. (.) bude prohlídka tělesná,
nejenom zavazadel, a v případě že se někdo z vás, u někoho něco
najde, tak celej ten transport okamžitě jede dál do polska. (..) tak
každej z vás si vezme (..) e na svědomí (..) tady tuto cestu. oni
řekli (co a jak) (..) teď já sem si řekla, mně kamarádka vod mé
maminky mně do podvazkovýho pásu zašila marky, plný, v noci to
dělala a ee a ee všechno mě dali, plný kapsy, zubní pastu, léky,
všelijaký ee no všecko, mýdlo, a všechno mně dali, a měla sem takový
malinký dva kufry, a na záda jednu deku, (.) do ruksaku, a teď sem
řekla, můj tatínek tak těžko dře, má vydělal hodně peněz, a sehnal
nám jídlo, všecko, všechno kupovali na venkově, (protože) bral to
dřevo, na těch pilách kupoval, a tak měl velký známosti, tak všechno
kupoval, a z toho sme žili, protože jinak (by sme) ne- neměli sme
lístky, e takový aby se z toho dalo žít, (.) a teď to mám dat, a teď
sem si takhle rozhlížela, a vidím kousek vedle stojí (.)
(treontýnka) vajzová ((míněno Weissová)) ta bydlela (.) ee já na
hybešové a ona bydlela e na (.) bez- e ne, (tak byla) bezručova, ale
(.) hned ústí do hybešové taky ulice, a (.) e měla ještě bratra (.)
a ona ona šla se mnou do toho transportu, on ještě zůstal doma, a
najednou ju vidím, ona měla takovej, její e rodiče byli bohatí, její
tatínek byl architekt, (.) zahradnická se ta ulice menovala, možná
se menuje pořád, a ona měla takovej krásnej zelenej lyžařskej oblek
( ) a na tom měla velkej pás, ee (..) e kožený, a najednou ju
vidím, ona sundá ten pás a nůž, a takhle to (.) rozřezávala, protože
to velkýma stehama bylo samozřejmě sešitý, vadily tomu pásu, a
padaly z toho marky, a zlato, všecko padalo na zem, tak to šla,
hodila to do té bedny, tak, a tam, viděla sem jak lidi tam chodí
taky, tak já taky. tak sem vzala ten pás a hodila sem ho tam.
všichni to udělali. a pak byly prohlídky, (.) a to ostatní nám vzali
stejně. no (..) [(to)]
LČ: [a potom]
AM: ee takhle, to začalo.
LČ: (..) a pokud ste chodili ještě do toho kina, tak ee měli ste ve
zvyku si tam nosit třeba ňáké pochoutky? nebo ee
AM: [to ne]
LČ: [to ne?]
AM: to ne, to nebylo ve zv- neviděla sem, (.) [nevim]
LČ: [a že] byste se třeba bavili v kině při filmu nebo [ste jenom
sledovali]
AM: [myslim že ne, byli] sme všichni e prostě tak
LČ: (..) [a]
AM: [ee] tak sme byli zaujatí, a tak nás to bavilo, a že sme se
nebavili, nemůžu říct.
LČ: (.) a na třeba, e takže vy ste chodili hlavně na [ty dětské]
AM: [to nebyla] celkově taková, já bych neřekla že to byla taková
nálada ee jak je teď, že? samozřejmě volná a to všechno, pro všechny
lidi.
LČ: (.) a třeba na filmy které nebyly pro děti ste chodili?
AM: ne.
LČ: ne, to ne.
AM: (..) já sem se přece jenom chtěla vrátit, to nevadí, ať je
zapsa- nam- <namluvený> ((pousmání)) že sem nemohla po válce, e v ú-
potom e ve čtyřiačtyřicátým roce zrušily tyto norimberský [zákony]
LČ: [mhm]
AM: a začali nový, opravili je, a to znamenalo, že maminka nebyla
chráněná ani její
LČ: mhm
AM: a její e děti nebo, [jejich děti]
LČ: [mhm]
AM: a ti muži co měli (.) židovský manželky tak na ně se vztahovaly
taky norimberský zákony. (.) a nebo, na ženy který ee měli židé,
[žida]
LČ: [mhm]
AM: za manžela, a děti. no a to se stalo ve čtyřiačtyřicátým roce,
že maminka dostala transport, e s mým bratrem, tenkrát měl dvanáct
let.
LČ: mhm
AM: no a tatínek řekl, tak, bohužel, deš do toho transportu, nedá se
nic dělat, musíš dělat aby ses zachránila, ale karlíčka nevezmeš
s sebou. ten měl dvanáct let, (můj bratr). on řekl, jak ee ale, teď
co já budu dělat? co já řeknu? jak to bude? když nevezmu to toho
chlapca s sebou. (.) a ten e jí vyplňoval ten život, když já sem
byla pryč, a vůbec jako každé mamince dítě, ale rodičům řekl
((krátké pozdravení s příchozím)) ee je to, (.) ee (.) je to strašně
těžký ale, prostě, ho nevezmeš s sebou, abys mu zachránila život. a
ona řekla, co jim řeknu? když se budou ptat. no řekni, od prvního
bombardování si děcko neviděla, (.) že se nevrátil domů, a že tak
oni na bí- tak on bude pro ně nezvěstnej. (.) a ona řekla, co když
mně nebudou věřit, co se se mnou stane, tatínek řekl, doufám že ne,
ale, prosím tě (.) ((mluví s pláčem)) prosím tě, na nic nemysli,
jenom že se karlíček musí zachránit, a že nepude do lágru, protože
tyto děti nepřežívají. (.) no, a maminka, teda šla se strachem sama,
ale tam byl takovej chaos že (.) nikdy se ne- e říkala že, že to ani
ee e ňák e se jí vůbec se jí neptali, kde to děcko je. byl tam ňákej
chaos v té době,
LČ: [mhm]
AM: [že] ona prošla bez něho, a už (.) prostě byla registrovaná sama
a (.) no a přijela do terezína, v praze byla zavřená e šest měsíců.
(.) potom přišla do terezína, v únoru, tak sem se vo ní starala a
byla hrozně zlomená, už z té celé války, a z toho že já sem byla
pryč, (.) a nevěděli vo mně, (protože) já sem (dycky) občas sem (.)
ee neměli stopy, (.) tak ee (.) e bylo to pro e ni velmi těžký, no
a, ee můj tatínek (.) ale za čtrnáct, to se dozvěděl, zase od
jednoho policisty českýho protektorátního, že za čtrnáct dní budou
sbírat ty muže. a tak šel za e za svojím kamarádem, (.) ee panem
šturzou, on byl, na hybešové měl, eště e za války, a měl to předtím,
byl závodník a mechanik, (.) automechanik, tak tam měl autoservis,
dílny, a měl tam velký učiliště, a tatínek za ním šel, a říká, já
sem celej nešťastnej slyšel sem že já du do transportu za čtrnáct
dní, moje žena už je pryč, a já ee se bojím vo mýho syna, co tady
bude s dvanáctiletým (.) chlapcem. a von řekl, prosím tě von má ty
auta a ty motorky tak rád, a tady bude, přijde sem, jo? já mu dám
modráky a já tady mám osumnáct učňů, von se tady ztratí. tady je pod
světlem největší tma. protože já smím oprav- tady smíme opravovat
jenom (.) vozy vojska německýho, gestapa, německé policie, konec. a
nesmíme ani civilu, ani němcům nic opravovat, tady nemá civil co
dělat, a momentálně pro něho je to to nejnebezpečnější jsou lidi.
(.) němci i češi, jsou pro něho nebezpeční, protože někdo prozradí
že je tady, a (.) už ho nikdo neuvidí. (..) tak tatínek říkal fajn,
tak mu nechal peníze a všecko, tam ten byt se zatloukl, tam bylo
jedno okno z toho e bytu, a to se zase, přízemí, na dvoře to se
zatlouklo škaredýma deskama, ty dveře který šly do toho bytu se taky
daly desky, aby to vypadalo že tam skladiště, (.) on dostal klíče,
karlíček dostal klíče vod dílny, a vod ee a vod toho, ee od
kanceláře, a k té dílně, a skutečně, ((mluví s pláčem)) a říkal pan
šturza po válce že on byl nejlepší učeň. jemu se nemuselo dvakrát
říct co má donést.
LČ: mhm
AM: když přijely auta, a mechanici si ho brali, v zimě, jezdil na
masarykovým okruhu generální jízdy,
LČ: mhm
AM: když dělali po opravách, (.) v (lednu), a potom byly cesty (
) chvála bohu přežil. a rodiče jenomže se vracím k tomu, (.) ((mluví
s pláčem)) no a já sem přijela s maminkou (.) nazpátek a tak sme ho
hledali a bože, chvála bohu sme se s ním setkali a potom nám tatínka
dovezli ale toho nám dovezli zabalenýho v dece, (.) protože tatínek
on se (vrátil a přišel) o obě nohy. (…) a já sem toho tatínka (.)
víc sem neměla eště s- no, (už sem) (.) skoro měla sedmnáct let, tak
sem ho dostala na vozíku, maminka byla nemocná na srdce, bratr tři
roky nechodil do školy, (musel se) učit aby se dostal do školy aby
(.) šel jenom o jeden rok později, aby ty dva roky trošku, aby mu
odpustili, protože on měl jít tři roky zpátky do školy, měl třináct
let. měl jít do čtvrté třídy (..) a s ním sem se učila, a museli sme
z něčeho živit (tak tatínek dostal ) tak já sem, já sem to
všecko (.) dostala s- já. takže (.) bylo (.) pro mě bylo úžasný když
sem jednou v týdnu se dostala do biografu nebo sem šla na ňákou
přednášku, (.) [a nebo sem si]
LČ: [mhm jasně]
AM: něco přečetla, málo, ale o tatínka sem e e ze starýho brna, to
sme bydleli potom na hybešové, ráno sem vstávala ve čtyři hodiny (.)
do tramvaje mně lidi pomohli (.) e s tím vozíkem, a jeli sme tam, a
to trvalo tři roky, ee než tatínek dostal protézu, protože [bohužel]
LČ: [mhm]
AM: v jednom místě ještě ta jedna noha nebyla dobrá, tak (byl) zase
operovanej protože nebylo to dobrý, když ho zachránili, v březnu se
to stalo, e vlak ho přejel (.) e v cestě do lágru, když šli, ale tam
byli český [železničáři]
LČ: [mhm]
AM: a ti ho okamžitě zabalili
LČ: mhm
AM: a e odvezli ho a ještě ho hned ho v nemocnici operovali. takže
to přežil dokonce, (.) tu amputaci. v březnu, v pětačtyřicátým roce,
kdy nebyl konec války. (.) a tak já sem to vedla, tenkrát se zboží
muselo vozit, nosit, (.) všecko, všecko, od vaření, teď nám vrátili
zahradu, všecko nám vrátili, tam se muselo pracovat, (.) to (už)
samozřejmě nešlo všechno, no tak já (.) (sem nemohla nikam)
LČ: jasně.
AM: takže ale, (..) byl to ((pláče))
LČ: a
AM: (…) ((s pláčem)) vlastně sem zůstala s rodiči a můj bratr, když
jemu bylo sedmnáct, no tak jel do izraele, a říkal že už to nechce
tady prožít všecko, (.) a že se to může opakovat, i když já sem mu
říkala že ne, ale to bylo marný, on chodil zase do (.) do těch ee
společnosti nejenom do společnosti e sportovní, ale taky do toho e
zájmů, že se školil že pojede do palestiny, a tak jel. a vodjel i
když maminka to těžko snáš- ale tatínek ho viděl jako (.) když si to
přeje ( ) nebyl ještě vyučenej mechanik, ještě mu trval e rok
mu chyběl.
LČ: mhm
AM: se učil potom, [jako (učeň)]
LČ: [mhm mhm]
AM: aby to stihl všechno. (…) škoda že jsem nevzala fotku. (…) a
loni zemřel, (v sedmdesáti osmi letech) ( ) (..) má dceru, ( )
jsem byla u hrobu ( )
LČ: (…) a když ste spolu teda chodili ještě do toho kina, tak ee kde
ste získávali informace o tom co se hraje,
AM: (.) no
LČ: ee na [plakátech]
AM: [no tak] já myslím že určitě jo, určitě, všecko, fotografie,
byly takový jednoduchý skříňky venku,
LČ: mhm
AM: tam byly fotografie a plakáty a všechno. možná že se to tak
nedemolovalo, dneska by to tak nemohlo být, úplně otevřený, že?
LČ: (.) a podle toho ste si vybírali na co pudete,
AM: (.) no moc ne. nám stačilo když sme tam (.) e když sme tam
přišli, mohli jít jenom v neděli ((pousmání))
LČ: a e
AM: my sme se nemohli vůbec podle ničeho řídit, a potom už vůbec
LČ: [(jasně)]
AM: [potom] vůbec podle ničeho a naprosto zakázaný. (.) to ty starší
ročníky vám můžou něco říct o tom
LČ: mhm
AM: ale ee o těch kinech samozřejmě z první republiky a měli asi
takovej život ale, moji rodiče neměli e na zábavu čas, a taky nikdy,
nikdy nešli bez nás, jo?
LČ: mhm
AM: kam mohli vzít děti.
LČ: jasně.
AM: nikdy nás v životě jak teď jedou rodiče na dovolenou třeba i,
některý sami, nebo bez dětí, ee najdou takový (.) e dovolený, kam
nemůžou vzít děti, na moře, nebo někam kde š- ne k moři, to jedou
třeba samozřejmě většinou rodiny, ale když jedou na velký výlety a
(pak tam ) nebo prostě, víc náročný, tak neberou děti, to u mých
rodičů nestalo nikdy.
LČ: [a]
AM: [kam] nemohly děti tam se nešlo, buď se tam šlo nebo nešlo, ale
nebylo, ani jednou v životě se to nestalo, (když) sme byli malí.
LČ: a pokud ste na ty filmy tak ee tam dycky nebyl jenom ten hlavní
film ale třeba i ňáké krátké filmy, předtím, nevzpomínáte si na to?
na [třeba týdeníky? nebo]
AM: [no tam ne, tam ne] jinak to bylo, až po válce, to bylo všechno
[samozřejmě ( )]
LČ: [a třeba] ani týdeníky si [nepamatujete]
AM: [ne nebyly, ne]
LČ: [ne]
AM: nic. na ty dětský ne.
LČ: mhm
AM: jinam, jinde sme nebyli. o tom vám bohužel nemůžu říct, já sem
už vaší kolegyni říkala že (.) že to vode mě nebude (..) dosti (.)
in- to informativní, ((pousmání)) (.) já sem jenom chtěla takový
vysvětlení k tomu dat, osobní trošku.
LČ: a (.) hm třeba pokud ste chodili s tatínkem tak ten film vybíral
on nebo to bylo taky jedno,
AM: nechodil, nikdy. na ty dětský filmy sme chodili [sami]
LČ: [sami]
AM: (.) málo chodili rodiče, sem tam někdo byl, ale to už museli mít
obavy ale my sme dycky (.) nás bylo víc dycky do toho biografu, když
sme šly děti, takže, a rodiče moji, ti by neměli vůbec čas.
LČ: ale vy ste předtím říkala že ste s tatínkem chodili, ne? na
začátku,
AM: no, málo ale. [no no víc]
LČ: [jo jo]
AM: víc ee ale do kina ne,
LČ: [mhm]
AM: [do kina ne], to ne, to velmi málo. spíš na do divadla,
LČ: mhm
AM: kdyžtak do divadla, to na ty dětský (.) představení. [do typosu]
LČ: [mhm] (.) mhm
AM: a eště měli (jich) e vždycky to bylo nejvíc bylo v typosu.
LČ: mhm
AM: dětský představení. to jo, chodil, do divadla. (.) někdy aji
maminka, ale málo, většinou musel tam někdo zůstat, neexistovalo aby
(.) někdo, aby správce, ani e druhej není aby tam nebyl, v takovým
obrovským areálu, e aby to tam bylo bez organizování, e bez ňákýho
dozoru, určitýho.
LČ: vy ste ještě mluvila o těch poruchách v kině, to bylo co? přesně
AM: no tak s- e samozřejmě, proud a všechno možný.
LČ: a jakpak to vypadalo, když se teda stala [ta porucha, jak to
vypadalo v sále]
AM: [no jo no, tak ee ti kluci] velký, to víte jak křičeli, (.)
dělali legraci, byli sme potmě a (.) když to bylo to delší dobu tak
sme to nevydrželi tak sme šli ven. <někdy sme se vrátili a někdy ne,
no>
LČ: (..) a oni pak znovu promítali,
AM: no pokud se to podařilo ( ) [no]
LČ: [mhm]
AM: (.) protože potom už hráli zase filmy tak, (.) další pro
dospělí,
LČ: mhm
AM: my sme třeba (.) ee odcházeli tak už musel být jinej film takže
to se nikdy nedohonilo, nevím jak to dělali. (.) tak sme se smáli
jak to dopadlo všecko,
LČ: a kam ste si chodili sednout třeba v kině, seděli ste vpředu
nebo,
AM: no tak, kd- ee když sme přišli včas tak e neseděli sme úplně
vpředu, to sme věděli že to je pro nás (.) nejhorší, takže sme se
snažili sednout pár, několik řad (.) od plátna, to jo. (.) a když
nebylo místo tak (.) tak sme seděli e kde bylo <místo zkrátka>
LČ: (.) dobře, a máte třeba ještě ňákou zvláštní vzpomínku s kinem
spojenou, co sme tady neuváděly,
AM: [ne]
LČ: [třeba] ne?
AM: jinou ne.
LČ: mhm tak v tom případě vám poděkuju,
AM: nemáte [zač]
LČ: [byla ste moc hodná]
AM: [nebylo] to pro vás ee dostatečně e technicky, e vůbec (.) e
cenné, co sem vám [vyprávěla]
LČ: [ale] to ne, to [určitě bylo]
AM: [technicky] to jenom takový, (..) jak jsem už říkala vaší
kolegyni že (.) to prostě, nemám, neznám, nic (.)
LČ: [ale to]
AM: před válkou takovýho co by bylo hodnotný na moj- co se týká e e
nejenom programu ale, herců, a prostě, ňákýho vývoje určitýho, nebo.
to nemůžu.
LČ: ale to bylo užitečný. tak děkuju.
AM: já [taky]
LČ: [děkuju]



konec rozhovoru
 
Kód citátu
0.
 
Kód rozhovoru
46:2
 
Řádek v rozhovoru
6:974
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno