Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Autor citátu
Ludmila_(1920).txt
 
Kategorie citátu
Dětství (do deseti let)
 
Citát
LČ: mě by zajímalo ještě jednou, vy ste mluvila o kasárenském kině,
o tom, že ste tam chodila vlastně na začátku. já sem se chtěla znovu
zeptat, kde přesně to bylo?

LŠ: ( ) to je hrnčíř- souměrná s Hrnčířskou.

LČ: aha

LŠ: víte?

LČ: vím no.

LŠ: to je Hrnčířská a druhá je kabá- u Hrnčířské musíte vystoupit,
protože to je jako, a dete kousek a hned zase ta souměrná ulic na
horu je Kabátníkova.

LČ: a to bylo v nějakém běžném domě v zástavbě teda?

LŠ: ne ne ne. z toho potom byla ta Zbrojovka.

LČ: aha, takže to bylo ve Zbrojovce.

LŠ: ano, to byla taková Zbrojovka tam, jo.

LČ: a ta místnost samotná, kde probíhala ta představení, ta vypadala
jak?

LŠ: no, to bylo němý tam ještě, víte, tam hrála ta vojenská hudba
tak byl tak nějakej muzikant tam a to bylo němý.

LČ: ano, a ta místnost? ve které se to [promít-]

LŠ: [to tam měli] nějaký takový udělaný to kino tak myslím aj sál to
potom byl, nebo tak něco víte?

LČ: a byly tam sedadla... prosím?

LŠ: bylo to dost veliký.

LČ: velký? a byla tam sedadla běžná, nebo jenom židle?

LŠ: ne, tam byly jenom takový židle ((smích)).

LČ: a to teda pořádali ti vojáci?

LŠ: ano ano. ano, to bylo jako pro ty vojáky, no ale tak my sme tam
tak taky šli, no.

LČ: takže tam mohli vojáci i běžná veřejnost?

LŠ: no málo tam chodili to né, ne toto taky chodili někteří lidi,
ale málo.

LČ: a jakto že vy ste tam tedy chodili, když ...

LŠ: no tak děcka pustili, no.

LČ: aha, jako jenom děti vás tam pustili.

LŠ: za padesát halířů ((smích)).

LČ: aha. aha. a ti vojáci tam byli přítomní na těch představeních?

LŠ: ti vojáci tam hodně chodili, to bylo plný vždycky.

LČ: a ta představení, vlastně jak vypadal, co bylo na programu?

LŠ: na programu, ale Ondráková ((Anny Ondráková)) eště hrála víte ty
herci, německý, no.

LČ: a nějaké vojenské filmy, to tam nepromítali?

LŠ: ne ne ne ne.

LČ: ne.

LŠ: vůbec ne.

LČ: a třeba nějaká jiná představení krom toho filmu to tam nebývalo,
nějaká...

LŠ: já nevím, jestli tam měli něco potom eště ti vojáci jinýho, ale
to taky nebylo každej den to kino.

LČ: jasně. a jak vy ste věděli, co oni tam zrovna hrají? oni měli
tam taky nějaké plakáty?

LŠ: ale nám to bylo jedno. ((smích))

LČ: jo, vy ste tam jenom tak šli, že zrovna...

LŠ: my sme tam jen tak šli a a voni tam měli napsaný, že dneska
zrovna jako představení.

LČ: mhm mhm

LŠ: filmový, no. na dveřích to bylo ( )

LČ: takže to spíš byl nějakej jejich jakoby kulturní sál, kde
promítali filmy.

LŠ: ano ano

LČ: jo.

LŠ: ano ( ) měli tu Zbrojovku, a vojáků tam nebili tož že?

LČ: mhm

LŠ: ale, nějakej čas po válce to bylo.
 
Kód citátu (plný)
01.01.352
 
Kód citátu
01.352
 
Kód rozhovoru
54:169
 
Řádek v rozhovoru
1722:1831
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno