Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Autor citátu
Ludmila_(1926).txt
 
Kategorie citátu
Dětství (do deseti let)
 
Citát
LČ: a ee třeba ještě bych se vrátila k tomu, když se chodilo s tou
ee s tou školou, tak byste si vzpomněla [jak t-]

LT: [na co?]

LČ: se školou, když ste chodili do kina (.) tak jak to bylo vlastně
organizované? jestli se chodilo při vyučování nebo po vyučování
nebo...

LT: mimo ee mimo vyučování.

LČ: a to bylo těsně po škole nebo ( )

LT: ne ne to bylo (.) prostě takhle za vyučováním.

LČ: za vyučováním (takže) dopoledne třeba?

LT: ano

LČ: a ty filmy byly třeba nějakým způsobem jako vybírané, že to byly
nějaké výchovné filmy nebo to byly obvykle ee normální běžné kin-

LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už
nevzpomenu.

LČ: a byly to teda hrané filmy nebo...

LT: ano

LČ: nějaké dokumentární, to ne?

LT: a strašně sem to neměla ráda.

LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním?

LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání
společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to
vzpomínám.

LČ: takže to vlastně už nebylo tak příjemné jako jít do kina sama
[vlastně?]

LT: [ne]

LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik
tříd najednou?

LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala

LČ: dobře.

LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný

LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly
jinak než...

LT: no byly podstatně hlučnější.

LČ: (hlučnější)

LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly
hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že.

LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami,
tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo?

LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky
tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo
hodně.

LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil.

LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu>

LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete?
jako ee kde přímo budete sedět?

LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď
(.) no jinak byly číslovaný sedadla.

LČ: a to bylo nějak třeba cenově odliš- ee odlišené (.) ty ee jakoby
ty sedadla (.) kde se sedělo, jestli to stálo někde víc nebo míň?

LT: no to se třeba řeklo pá- pět řad jo? a těch pět řad třída třída
obsadila.

LČ: a a běžně když se chodilo do kina tak ee lístek stál stejně
třeba za první řadu i (.) za...

LT: ne ne ceny byly rozdílný.

LČ: a takže jako děti ste chodili třeba na ty levnější místa nebo
ne?

LT: no to už i mezi dětima hrálo roli (.) protože vím, že mně leckdy
záviděly, že sem si mohla dovolit to lepší sedadlo.

LČ: aha (.) takže to trošku jako vám záviděly (právě to)

LT: no to to bylo vždycky bylo je a bude, že.

LČ: a a vy ste si teda většinou rači koupila lepší sedadlo než byste
šla s- s něma do toho (.) takže vlastně to, kde se sedělo, mělo taky
taky důležitost (.) vlastně vodkaď ste ten film viděla.

LT: protože ty první řady, to bylo (.) ty byly nejlevnější, tak ty
byly na stání.

LČ: i na stání byly?

LT: i na stání bývaly.

LČ: a to bylo v těch kinech ale v Židenicích asi ne (.) spíš?

LT: víte že to už nevím (.) vím určitě že bylo na stání (.) ale v
kerých kinech? já mám pocit, že i ve městě (.) hlavně ve městě (.)
protože tam pak to bylo podstatně levnější.
 
Kód citátu (plný)
01.01.352
 
Kód citátu
01.352
 
Kód rozhovoru
55:94
 
Řádek v rozhovoru
945:1061
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno