Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Autor citátu
Jiri_(1924).txt
 
Kategorie citátu
Pozdní dětství a adolescence
 
Citát
LS: dobře, dyš teda se přesuneme, dyš ste byl v tom Brně, tak jak
často ste tady chodil do toho kina, týdně zhruba tak, když byste
měl.

JN: já já bych řek tak jedou až dvakrát týdně.

LS: mhm, jednou až dvakrát týdně.

JN: jednou až dvakrát týdně, někdy sem to tak vynechal, někdy zase a
em em chodili sme jak sme jak jesi to za to vůbec stojí, jo, to sme
si domlouvali mezi klukama, řikali, hele, támhle je dobrej em dobrej
western, jo, nebo tak...

LS: no.

JN: tak sme tam šli a a potom byly pamatuju si, pak byly ty filmy
někerý byly slušný třeba sluš- Noční motýl, esi ste to byla taková
em jako že do toho dalo více více více prachů se do toho dalo, jo.

LS: to se vám líbilo?

JN: bylo to nákladnější, jo, bylo to bylo to docela pěkný no, taky
tam bylo vo těch prostitutkách, tak se mi to líbilo, no a to to byly
to to různý to byly některý, tak já už si to nepamatuju, vite.

LS: to nevadí, řekněte co si pamatujete, teď mluvíme o těch filmech,
tak třeba co pro vás byl dobrý film, podle čeho vy ste se
rozhodoval, co byl dobrý film podle vás.

JN: no, jednak aby to byla psina, jo, to bylo jedno měřítko, potom
em ale byly tam vážný věci, kerý mm jo, někdy se tam řešily různý
růz- různý ty a no tak (..)

LS: em třeba jestli pro vás bylo i důležité, kdo v tom filmu hrál.

JN: jo.

LS: měl ste svoje oblíbené herce a herečky?

JN: no to byl tenkrát eště Marvan ((Jaroslav Marvan)) myslím a
Smolík ((František Smolík)) nebo jak se menovali.

LS: hm.

JN: pamatuju si.

lS: hm.

JN: to em samozřejmě že s-, no Voskovec s Werichem ((Jiří Voskovec a
Jan Werich)), to to sme se snažili na to jít a pamatuju si, že nám
nám třeba nedoporučovali, to to bylo ještě předtím vlastně někerý
kantoři to nedoporučovali, abysme na to necho- abysme na to nešli
nebo tak, no to bylo tak jako když nám řekli, na kerej film máme jít
no.

LS: a čím to zdůvodnili třeba že tam nemáte jít?

JN: no že to je em že to je neni pro mládež ta výchova a tak, no.

LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna,
tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady
navštěvoval?

JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to
laciný, potom bylo myslím ňáký kino myslim taky v tý sokolovně jo,
nebylo tam?

LS: em myslíte Sokol? Sokol měl svoje kino, moment jak se mi tady...

JN: v Sokolský ulici, tam em byl stadion tam byl stadion
sokolskej...

LS: kino Stadion, nebylo to kino Stadion?

JN: to je pravděpodobný, jo, tak tam sme někdy šli, tam to bylo vo
něco dražší jo, to hrála ta koruna hrála velkou velkou roli.

LS: jo?

JN: no neměli sme prachy a eště k tomu sme neměli jídlo, víte, tak
se to nedalo, to bylo blbý.

LS: ale na kino dycky se muselo najít.

JN: no muselo se nebo tak em vono stejně dycky se to nedalo utratit
tak za to, no.

LS: mhm, jo takže ste říkal em Studio.

JN: Studio a to to na ten Stadion.

LS: Stadion, [a eště nějaké kino]

JN: [na Stadion sme chodili] a eště já nevim, jak se to tam menovalo
čoveče tam dole...

LS: zkuste si třeba ulici jenom vzpomenout, můžeme to tady dohledat.

JN: ulici em myslim Štefanikova. ((pravděpodobně kino Moravia))

LS: tak já se podívám, jestli to tady není, Štefánikova...

JN: to je proti Lužánkám, jo, tam bylo kino, takový menší tam sme
taky chodili.

LS: Štefánikova to tady bohužel teda nikde nemám, tenkrát ta ulice
se menovala jinak že jo?

JN: to se co sem tady tak asi štyrykrát se přemenovala.

LS: Štefánikova ulice naproti Lužánkám, řikáte.

JN: no bylo to kino naproti Lužánkám no, dyš se šlo vod jak se sakra
dyť sem tam tudle jel, no já mám s tou pamětí mám velký...

LS: ne to vůbec nevadí.

JN: no to se tam dyš se de vod města tak je to první stanice.

LS: mhm, Moravské náměstí.

JN: vod Moravskýho náměstí dyš se de, tak je to první...

LS: Moravské náměstí, potom je Pionýrská? Pionýrská.

JN: tak před.

LS: Antonínská.

JN: Antonínská.

LS: Antonínská.

JN: tam to bylo někde vedle Antonínský.

LS: ehm tak jak je dneska Městské divadlo myslíte? ne.

JN: proti to bylo.

LS: proti Městskému divadlu?

JN: ale proti blíž ještě k Antonínský.

LS: blíž ještě, já vím, že tam bylo někde Univerzum, Metro se to se
to menovalo pak to kino.

JN: si to si napamatuju tak...

LS: ale bylo tam ještě jedno.

JN: takovej krcálek to byl.

LS: mhm, takže tam ste taky chodil.

JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono
víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika
třeba postupně.

LS: mhm mhm

JN: jo, takže my sme si to vybrali, abysme se aby to přišlo
nejlacinějc.

LS: takže ste čekali, až...

JN: až až až to tam příde.

LS: až to příde do toho lacinějšího kina.

JN: potom byl už takovej systém, že třeba voni to promítali tejden,
anebo někerý to sme vědeli, co se tak sme se podle toho sme se
zařizovali.

LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější
pro vás to kino.

JN: no to Studio.

LS: a proč bylo zrovna oblíbený.

JN: protože je laciný.

LS: protože bylo nejlacinější, jiný...

JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co
sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo.

LS: mhm.

JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili
do Krpole nebo tak.

LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo
vevnitř, nebo...

JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte.

LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil
spoustu...

JN: jó.

LS: tak kdybyste měl [porovnat]

JN: [tak velký rozdíly] nebyly.

LS: ne?

JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.

LS: vzpomenete si třeba na nějaké detaily z toho interiéru toho
kina, nebo přístup zaměstnanců k těm návštěvníkům?

JN: no skala ((Scala)), to bylo slavnostní kino, jo, to b- to bylo
jako takový reprezentační, potom em tam jak se sakra menuje em
naproti, když se jede vod nád- z nádraží a zahybá se jed- jednička
zahybá... ((kino Kapitol))

LS: hm.

JN: tak hned nap- naproti v tom tam je pořád je tam ňáký kino.

LS: pořád je tam eště?

JN: tam je a je je aspoň mám dojem, že pěkně zařízený, tam sme taky
někdy byli, sakra jak se to tam menuje.

LS: já teda bohužel zase nevim, co myslíte. ani ulici nevíte, jak se
ta ulice menuje?

JN: no je to, je to dyš se jede vod nádraží.

LS: mhm.

JN: zahne jede jednička a zahne doleva vod nádraží, jo.

LS: a jakým směrem dyš jede?

JN: no dyš jede z nádraží tou jedničkou sem do města do měs- centra
nebo a pokračuje.

LS: jo jo jo Šilingrovo Šilingrovo náměstí, nemyslíte? na Šilingrově
náměstí? tam bylo taky kino, tam jezdí jednička okolo mám dojem.

JN: Šilingrovo náměstí, je to [je nahoře]

LS: [ne ne ne] tam jednička nejezdí, to je to je nahoře.

JN: nahoře, hergot.

LS: tak na to asi nepřídeme, to [to nevadí]

JN: [ale tam] tam tam bylo kino dycky a bylo bejvalo slušný jako
víte takový lepčí.

LS: hm.

JN: no takový a je to tam dodnes jo,
 
Kód citátu (plný)
01.02.353
 
Kód citátu
02.353
 
Kód rozhovoru
34:66
 
Řádek v rozhovoru
877:1134
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno