Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Autor citátu
Antonie_(1928).txt
 
Kategorie citátu
Pozdní dětství a adolescence
 
Citát
no a
potom eště sme chodily na to výstaviště, (.) a to už rodiče nesměli
vědět že tam deme, protože to bylo všechno zakázaný, a maminka nám
řekla a tatínek (.) hlavně maminka, děti nechoďte nikam ať se
nedostaneme do neštěstí, většího než máme. (.) takže my sme tam
chodily jako na černo.
LČ: [tajně]
AM: [sme jenom] šly za dětma ale (.) ale šly sme do toho biografu
taky.
LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)]
AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný]
LČ: [mhm] kapesný.
AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu>
LČ: a jak jak bylo
AM: a potom jednoho dne to skončilo, protože my sme si tam sedly a
zhas- e začal film, zhaslo se, začal film, najednou vstala jedna
paní velká fašistka, předstoupili k němcům, a vstala okamžitě
rožněte jsou tady židovský děti. (.) nebo děcka, jo? no a tak (.) ee
prostě ten ee uvaděč tam rožnul, a ona ukázala na nás. (.) a tenkrát
už se nosily hvězdy tak samozřejmě my sme je neměly, nevzaly si
hvězdy nebo sme si je schovaly, musely sme nosit hvězdy. no
samozřejmě my sme šly za dětma a šly sme do biografu tak sme je
neměly, že? ale stejně na nás ti fašisti čekali a kdoví jak to bylo
všecko. a ještě sme chodily do školy sem a tak dále, a u židů se
slaví ee teda volný den a ten svátek, v pátek večer začíná v sobotu
(.) je svátek, takže my sme měly školu v neděli.
LČ: mhm
AM: voni věděli že deme do školy tak na nás čekali a (.) a zuřili že
v neděli chodíme do školy že jako to jako bylo proti jejich mysli,
LČ: mhm
AM: oni nechodili vůbec, oni nebyli vůbec já myslím nevěřili v boha
 
Kód citátu (plný)
01.02.353
 
Kód citátu
02.353
 
Kód rozhovoru
46:26
 
Řádek v rozhovoru
489:519
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno