![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||
Autor citátu Jaroslav_(1926).txt Kategorie citátu Pozdní dětství a adolescence Citát
LG: a měl ste ňáké oblíbené kino?
JB: no právě tady tu Lípu ((Lípa)), ten Bajkal že na té Vranovské, no tak to byly moje nejoblíbenější, prže sme to měli kousek od baráku, že. LG: a pamatujete si třeba jak to v té Lípě ((Lípa)), nebo v tom Bajkalu ((Bajkal)) vypadalo? JB: no to bylo dobrý no, tak třeba v té Lípě ((Lípa)), se takhle chodilo po schodech dóle a pěkný kino to bylo no. a pokud si teda pamatuju, to už je let, že, no taky no. a jak řikám pro mě to byla taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli tam nesedí náké špunt jak já. LG: a vyvedli vás třeba někdy z kina? JB: ne, ne ne LG: ne? a... JB: jak řikám, to byl známej od té babičky ten co to pouštěl, LG: mhm jo JB: a ten dycky řekl vždycky počkejte až se setmí, tak nás tam pustil, a jednou nás tam nechtěl pustit, to asi tam byla nějaká kontrola, tak měl strach, jo, no tak sme museli jít dom. LG: jo? a pamatujte si který film to byl? [na který vás nepustil?] JB: [to nevim]. jak řikám, to byly ty americký, no, takový filmy, anebo německý anebo český anebo... (.) takhle francouzský a anglický filmy se moc nehrály, to až po válce, jo. Kód citátu (plný) 01.02.353 Kód citátu 02.353 Kód rozhovoru 49:70 Řádek v rozhovoru 642:679 nahoru |
|
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno