![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||
Autor citátu Irena_(1922).txt Kategorie citátu Dospělost Citát
LČ: a když ste teda pracovala v tom ateliéru, to už ste třeba chodila
do kina s někým jiným než předtím na gymnáziu? v těch letech... IK: ano, to sme byly tam partyja děvčat, která šila, LČ: hm IK: všelijaký věci anebo malovala nebo tak, takže to sem chodila s nima, tam se potom... LČ: a chodily ste častějc nebo pořád tak jako stejná ta. IK: tak asi, tak se to, ale já myslím, že stejně sme chodily do kina. LČ: takže nevnímáte nějaký rozdíl, když ste chodila s těmi spolužačkami a potom s těma kamarádkama, že byste... IK: no tak jistě ta úroveň byla jinší, že, víc sme chodily možná na český filmy LČ: aha IK: s těmi děvčaty, ta děvčata byla většinou z venkova, LČ: hm IK: co tam v tom tom ateliéru pracovala, takže em no tak možná že s nimi sem chodila méně, protože oni dojížděly vlastně do toho ateliéru. LČ: a sama byste teda nešla třeba do kina. IK: jó, klidně. LČ: jo, taky? IK: klidně, no. LČ: to vám nevadilo. IK: ne. právě že bylo, bývalo zatemnění, ale že sme se vůbec nebáli, já bych třeba teďka se bála jít v noci po městě sama. no tak jednak sem stará, a tak dále, ale víte, tenkrát bývala, byl strážník, který měl určitý obvod, a ten chodil, pořád, celou, čili já sem věděla, že když vystoupím z elektriky, tak že ho na tom rohu potkám, a že dojdu klidně domů. takže bylo tak bezpečněji, i když to bylo velice zlé, že jo. LČ: a myslíte si, že když ste teda pracovala s těma dívkama z toho venkova, že oni si teda vybíraly jiné filmy než [( )] IK: [oni měly] radši ty české filmy, LČ: hm IK: že, s našima. LČ: hm a em vnímala ste třeba, že by se ňák měnila atmosféra v kinech a chování před koncem války, když už ta atmosféra byla trošku jiná s blížícím se koncem války? že by to i v těch kinech se nějak projevovalo? ňáké uvolnění nebo tak? neví- nevzpomínáte si. IK: no tak, řekněme že už si víc lidi troufli, třeba i se zasmát nějaké scéně, která zesměšňovala určitou situaci třeba v té německé armádě, tak prostě už se všude cítilo, že se blíží ten konec, že je naděje, že to skončí, že, to to rozhodně bylo v lidech cítit. Kód citátu (plný) 01.03.354 Kód citátu 03.354 Kód rozhovoru 27:149 Řádek v rozhovoru 1200:1263 nahoru |
|
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno