![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||
Autor citátu Ctirad_(1931).txt Kategorie citátu Důvody a význam návštěvy určitého filmu Citát
em na ty německý filmy vím, že sem určitě se těšil, a se
zájmem sem šel na film minchhausn ((Münchhausen – Dobrodružství barona Prášila)), což byl baron Prášil. německej barevnej film, em takhle to na to sme se vysloveně těšili, to pro nás byla i taková ňáká technicky velmi nová zkušenost, a zdál se nám, že je zdařilej. myslím, že sme vo něm taky museli mluvit nejenom doma, ale i s další mládeží, která teda vokolo se toho účastnila. ale co sme mluvili, to nevim. rozhodně to bylo spíš em kladný než ňáký, že bychom zaujímali ňáká stanoviska, to určitě jo. a eště nějak, no a vím, že moje maminka například, přesto že sme byli teda česky cítící rodina, takže si chválila hans mózra ((Hans Moser)), teda vídeňskýho komika, kterej taky v těch říšskejch filmech hrál, ale vona ho vnímala spíš jak Rakušáka, jako Vídeňáka, a to nebylo vnímáno s takovou jakousi štítivostí. JV: hm CN: se zdálo, že je dobrej takovej. takovej rakouskej Vlasta Burian jakejsi, že. JV: hm a když ste mluvil o tom baronu Prášilovi ((Dobrodružství barona Prášila)) německým, tak myslíte, že to na vás zapůsobilo kvůli té technické novosti toho filmu? nebo... CN: tak asi že já sem si ani nebyl vědom, že tady de vo techniku ňákou, ale prostě nový bylo, že ten film byl tak barevnej, zřejmě taky byl dost výpravnej, nákladnej, narozdíl od takovejch těch českejch filmů, který měly spíš zase rodinnou takovou dimenzi jenom, a tohleto teda bylo něco velkorysýho, em z hlediska techniky já sem neměl nikdy zvláštní technický teda záliby, takže víc mně to asi dávalo teda prostě takovou barvitější em ilustraci toho příběhu, která teda v barvách a v té herecké kvalitě se asi velmi vymykala tomu, co sem vídával předtím. museli sme taky ještě vidět, já nevim jestli to byl právě ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) nebo ňákej jinej film, kdy ještě za protektorátu sme právě v tom kině Studio dostali takový brejličky, s dvojí barvou, a viděli sme teda plasticky. JV: hm CN: ňákej barevnej film. ale kterej to byl, to nevim. možná že se třeba dopídíte, že to byl ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) anebo ňáká eště jiná německá.... JV: a nevíte, v kterým roce to třeba bylo? zhruba? CN: no tak muselo to být, počkejme, abych si to úplně teďka neplet. hm ne, raději nebudu dělat pokus, to bych si, to bych si asi jenom vyplňoval prázdné místo ňákou svou fantazií. nedovedu říct. JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle, viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel] CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda hlavní, JV: hm CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým filmu. a volba byla snadná, páč žádnej jinej takovej film nebyl, takže nešlo si volit mezi několika stejně, stejně teda jakoby lákavýma technickýma možnostma. Kód citátu (plný) 04.08.375 Kód citátu 08.375 Kód rozhovoru 33:77 Řádek v rozhovoru 773:836 nahoru |
|
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno