Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Jméno
Jan
 
Příjmení
Pivec
 
Citáty
Miloslava_(1925).txt
V: ještě nějaký takový podobně výrazný zážitek, který by se k nějakému filmu vázal, k dalšímu? říkala ste třeba Muži nestárnou. MM: no, ty Muži nestárnou, to, brala sem to i tehdy jako legraci, ale, ale bylo to hezký, ten film, ten se mně líbil. JV: co se vám na něm líbilo? co vás tam zaujalo? MM: ((smích)) no mně na tom, no v dnešní době by to nikdo nijak nebral, páč je to normální realita, jo, tak prostě se žije. ale tehdy to bylo něco úplně mimořádnýho ((smích)) že si namluvil babičku, maminku a vzal si dceru. no a velice se mi tam líbil ten Pivec ((Jan Pivec)), to, to, hrál to, hrál to velice fajn. a ta Zita Kabátová, to byla [vynikající herečka.] JV: [takže ta, ta ztvárnění] té role MM: ano, ano, ano.
Ludmila_(1920).txt
Muži nestárnou, jo, za úsměv jediný má krásná paní tam zpíval Pivec ((Jan Pivec)) ((smích)) Muži nestárnou, tam hrála, tam hrála, počkejte kerá tam hrála, Zita Kabátova.
Irena_(1922).txt
Muži nestárnou, ježiš, no ano, Muži nestárnou, Pivec ((Jan Pivec)), že, tam hrál a Zita Kabátová? jo?
Jarmila_(1925).txt
Muži nestárnou, tam hrál ten (.) Pivec, Pivec ((Jan Pivec)),
Jarmila_(1926).txt
o ale, tak pak tam byla ňáká (lujze filip), s tou sem byla na Muži nestárnou. to byl Pivec ((Jan Pivec)), že? JV: hm
Jarmila_(1926).txt
JC: ne ne, děkuju. ten ee, ten, že von vlastně JV: hm JC: ten Pivec ((Jan Pivec)), no, jo, to byla, ta písnička byla hezká a pak ta, pak tak poslední byla ta Jarmila Smejkalová, že, a Zita Kabátová, no tak, to si, to už tak jako, někerý ty filmy jak voni je vopakujou, tak to člověk si všecko domyslí, že ale, ale to byl pěknej film ty Muži nestárnou, no.
Zdenek_(1927).txt
ZP: Muži nestárnou, Pivec ((Jan Pivec)). JV: ehm. ZP: tam hrál tři role. JV: já se můžu podívat, na to. ZP: Pivec! ((Jan Pivec)) JV: ano. ano, hrál tam Pivec ((Jan Pivec)). ZP: Pivec, a von se dycky zamiloval, nejdřív do em jedné ženy, pak okouzlil její dceru a nakonec její vnučku, že.
 
Film — Hrají
Muži nestárnou, 1942
Filosofská historie, 1937
Štěstí pro dva, 1940
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno