Code name
Conditions and circumstances of screenings
Quotes — Quote category Dagmar_(1929).txt vlastně byly taky retro, byli sme jednou, to byla taky
Němka, jmenovala se La Jana, byla to tanečnice a ta byla krásná,
vona byla jak Indka. a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický
hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem
říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se
ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to
přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se
na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit,
protože to bylo trapný, a, divim se, že sem tehdy, jak se znám, tak
dneska bych vstala, šla bych dozadu do té kabiny, tam bych zaklepala
a řekla bych, haló, strejdo, přehodit, protože vy ste si to ňák
popletl. a to sem seděla a koukala sem se ustrašená na to. nevim ani
kolik mně , to už jedno, ale byla sem svobodná, a jak byl
člověk hloupej. Ludmila_(1923).txt ee prostě
třeba se stalo, že se jim přetrhl film. no tak byla ta chvíle,
PV: hm
LH: kdy to opravili, a zase jelo dál. Ludmila_(1923).txt LH: [ale v těch řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em
přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle,
PV: hm
LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže Jarmila_(1926).txt JC: si pamatuju, dávali tu Vídeňskou krev ((Vídeňská krev)), to je
taky taková, krásný melodie a ((směje se)) voni voni taky začalo
houkat, tak sme to ani nedokončili, jo. Jarmila_(1926).txt JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny,
tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to
líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho-
byli někdy, v těch černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce,
tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu
nebo, sem to tak ňák potřebovala, no.
JV: to je pěkné.
JC: a tak sem tam byla, a taky houkali,
JV: hm
JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle
kolejí do té Líšně. Jarmila_(1926).txt JC: [no to sem,] třeba ta Vídeňská krev měla krásný melodie, no že
sme ten konec neviděli. pak sme,
JV: neviděla ste konec?
JC: voni, voni nám vypli proud, nebo měli, už, už houkali nebo něco,
JV: hm
JC: to sme neviděli. Miroslav_(1931).txt MH: akorát si pamatuju, že jednou, teď tedy jak je Baťův palác a
kino Kapitol jak bylo,
AV: ano, ano.
MH: tak tam je spodní voda,
AV: aha.
MH: voni ji musí odčerpávat a jednou to měli pokažený to čerpadlo a
já vím, že že voda sahala až asi do páté řady.
AV: až do páté řady.
MH: až do páté řady.
AV: a hrálo se?
MH: hrálo se. Miroslav_(1931).txt MH: jinak nic tak nevím... no tak, se stávalo, že prostě vobčas
vypli eletriku, že.
AV: stávalo se to.
MH: stávalo. hlavně v těch padesátých šedesátých letech dost často
vypínali...
AV: hm.
MH: i v domácnostech. Emilie_(1922).txt tak do Beseďáku ((Besední dům))
tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak
nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový,
v tech řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo
co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější. no tam už
sem si pak užívala... Emilie_(1922).txt N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven
natrvalo.
EF: ano.
N1: kdežto v těch řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam...
EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i
v řečkovicích]
LR: [mhm ( )].
EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a
všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že.
LR: mhm.
EF: ano ale když v řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný
mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to
dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc)
úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo. Emilie_(1922).txt N1: ta přestávka asi musela být, že museli, technikou nestačili. tam
nebyli třeba d- e dva, dva promítací stroje nebo, jo, jak teď sou,
jo. jeden začne a druhý na to navá- a byl jeden a ten musel vyměnit
kotouč (a to byla) přestávka. z technických důvodů. Emilie_(1922).txt EF: asi tak. no nevím, jinak, ňáký. bych ňáký události ňáká, že by
se něco. Akorát, že někdy sme museli z kina ven, že se bom-
bombardovalo, byly si- ty sirény, že a muselo se jít do krytu.
akorát, to někdy ehm, (že) to člověka postihlo, ale jinak.
LR: to ste přímo zažila i?
EF: prosim?
LR: to bylo časté?
EF: nó, tak jo, no, ale zrovna sme nemuseli být v kině, třeba sme
byli někde jinde.
LR: mhm, mhm.
EF: ale v tom kině třeba nás to někdy taky em
LR: taky dostihlo.
EF: chytlo no. Jarmila_2_(1926).txt JG: víte, co sme zažili v tom Metru ((Metro))? když bylo po
osvobození, tak to rarita, to [víte].
JV: [mhm].
JG: dneska se člověk tomu zasměje.
JV: [povídejte].
JG: [když ste] si koupil lístek,
JV: mhm.
JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko
zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako
filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky.
JV: [mhm].
JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky,
nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás
[chrstlo].
JV: [vystoupilo].
JG: to vám lidi úplně u-
JV: ((smích))
JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene
na takový blbosti, no. Jarmila_2_(1926).txt JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový
to plastický,
JV: hm
JG: no tak to teda byl řev, jo.
JV: s těma brýlema.
JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po
vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo
těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým
způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily.
JV: počkejte, kdy myslíte.
JG: no em
JV: nemyslíte [Jurský park?]
JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no]
JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.]
JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty
brýle nasazený, jo, [no, tak něco.]
JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.]
JG: [jo, že už de de na tebe, ano.]
JV: hm
JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.]
JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně?
ste říkala [ňáký (jakoby)]
JG: [no to byl ten] sifon
JV: sifon.
JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to
votočil a prskl to jako na nás, jo?
JV: hm
JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v
klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou,
jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám,
to byly úryvky]
JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.]
JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no.
JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký,
JG: jo, jo, takové epizody.
JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala?
JG: no, to bylo po válce.
JV: po válce.
JG: to bylo určitě po válce.
JV: tak těsně, nebo, nevíte.
JG: to já kdepak.
Marie_(1915).txt MH: ale že by byla přestávka mezi filmem, to ne. leda když se jim
přetrhl film, to se stávalo. šlo stop, tak než to slepili, tak
rozžali, ale, Miroslav_(1923).txt JV: mhm dobře. á byla tam ňáká přestávka mezi tim? přestávka.
MJ: e no napřed jó, když měli jeden aparát a než tu aj
v aj bylo několik em když měli jednu aparatůru,
JV: mhm
MJ: že jo.
JV: a
MJ: no tak tam byl kotouč, že jo, a najednou em to zhaslo, že jo, a
to trvalo pár minut než ee tam dali druhej díl a pak se (vinul)
druhej díl a pokračovalo to d-
JV: mhm
MJ: ovšem to byly ty venkovský nebo ty malý kina, ale pak už měl
každý dva a e automaticky jak jeden přešel něk- e tak n- no teďka je
to taky, no teďka už ne, teďka sou ty digitály, to je dneska jinýho.
JV: mhm á co se dělo v té pauze než vyměnili ten film?
MJ: nic.
JV: nic.
MJ: se čekalo a lidi se mohli bavit. Jiri_(1922).txt Lč: a mluvil ste vlastně i o tom, z čeho se skládal ten program
projekce, byly tam vlastně nějaké přestávky?
JH: vždycky. ze začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino
Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film.
Lč: mhm
JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe.
Lč: a co se dělalo o těch přestávkách?
JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám
dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi
sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem
nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru
((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty
přestávky nebyly. ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) určitě.
Lč: a vzpomněl byste si, že třeba došlo k nějakému přerušení pásu nebo?
JH: jo, to se stávalo, to bylo dost často.
Lč: a jak na to lidé reagovali?
JH: no nic, to se vzalo jako samozřejmost a jéé , rožnul se sál, chvilku
se počkalo, to se to jelo, to jako vždycky to teda mělo odezvu takovou v
tom sále že, ale že by někdo jako nadával nebo něco, protože to byla
samozřejmost tehdy. Zofie_(1925).txt že ee toho Pepka
námořníka ((Pepek námořník)) a to že sem viděla právě v těch kinech
kde, na tom náměstí Svobody ((Úderka)), kde hráli ee jako
nepřetržitě, že jo, to se ee tam hráli několik krátkých filmů
JV: ano tam bylo takové cy- takový cyklus
ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, Zofie_(1925).txt ŽH: ty přestávky byly, když se byly ňuká, no oni právě v těch
některých kinech
JV: hm
ŽH: neměli dvě aparatury, aby to navazovalo, tak to přestávka byla,
že se musely měnit ňáký
JV: pamatujete se
ŽH: to si pamatuju, ale při tej širly tempelovej ((Shirley Temple))
si to nepamatuju, že by to bylo. tam asi v té Jaltě ((Jalta)) měli
ee dvě reprodukce, že to hned navazovalo. ž- dvě ee aparatury,
[protože to se]
XX: [promítačky (tam otočili)]
ŽH: nějak že ty ee vo-
JV: ano ano
ŽH: si pam[atuju jak to]
XX: [promítačky]
ŽH: vozili ty kotouče
JV: tam to je, že tam vlastně jakoby je to přichystáno [a běží to a
a hned to přeskočí]
ŽH: [byly a hned hned]
JV: takže to nemusí člověk ee
ŽH: ano
JV: ručně [vyměnit].
ŽH: [přetáčet] ano nebo vyměňovat tak nějak.
JV: je to několik že ee kotoučů [na ten]
ŽH: [ano]
JV: jeden film takže tam vlastně [(se musí hm hm)]
ŽH: [na to si vzpomínám,] že byly někdy př- ale při kterejch
filmech, to už nevim, no ro- jistě [to bylo v té]
JV: [ale v Jaltě ((Jalta)) to nebylo]
ŽH: v starší době.
Irena_(1922).txt
IK: no, né, když em ono bylo dost těžké, když byly titulky, že, vnímat
ten děj a em a vnímat titulky. takže to pro nás byla ohromná úleva,
když sme ten zvuk, no, zpočátku někdy se to zadrhlo, že, tak se přetrhl
film, muselo se znovu navazovat, rozsvítilo se, čekalo se, ale to byl
veliký zlom teda ten em, ale já si v tom zvuku, ale já si vzpomínám, že
když ten černobílý na barevný, takže ty první barvy byly moc takový
skoro nepřirozený nám připadly. a em já vím, že se nám někdy zdálo, že
v té, tak jako byla černobílá fotografie a barevná, tak em dost dlouho
sme si myslím zvykali na ten barevný film. Irena_(1922).txt ovšem stávalo se třeba, že
kino zavřeli,
Lč: hm
IK: museli sme, přerušili film, ať to byl jakýkoliv, a teď se em
pouštělo z kina, tam stáli vojáci, a museli sme ukazovat khen karty. to
byly vlastně průkazy.
Lč: a z jakýho důvodu to přerušili tu projekci.
IK: protože oni odváděli mladý lidi na práci do Německa.
Lč: aha, takže využili toho, že sou lidi v kině a pak...
IK: a když neměl tu khen kartu, nebo pracovní knížku, že byl
zaměstnaný, tak em ho odvedli.
Lč: aha
IK: tak oni ty mladý lidi chytali.
Lč: takže tohodle ste se přímo účastnila, ňáké takové pro- prověrky
vlastně.
IK: ano Bozena_(1924).txt BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.
JV: mhm
BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo] Bozena_(1924).txt BK: ne to ne ale ale když někdo udělal nějaký poznámky, tak to vím,
že se rožnulo a hned se pátralo, kdo kdo tam dělal něco, jo
JV: mhm
BK: takový že že sme se [ztratili]
JV: mhm
BK: co by se mohlo stat
JV: když někdo řekl něco během promítání, [tak se to jako
registrovalo a vyšetřovalo]
BK: [no no něco jo ano ano] někdo třeba si udělal poznámku takhle,
jo jak se dycky může udělat, ale
JV: měla ste teda strach během toho [představení]?
BK: [no určitě] určitě ano (...) Milan_(1932).txt ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to
zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP - Ohne Pause)),
LR: hm
ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch,
jo, Milan_(1932).txt LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky
ML: ano
LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]
ML: [jo]
LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.
ML: no podle toho, jak se nám to líbilo. Milan_(1932).txt LR: hm a vzpomínáte si na své první návštěvy kina po osvobození? [na
atmosféru.]
ML: [no pochopitelně,] jéžiš panenko marja, to vám řeknu hned. kino
Kapitol,
LR: hm
ML: jo? kino Kapitol, teď mluvím jako vodborník geolog.
LR: ((smích))
ML: je postavený na vodě.
LR: jo.
ML: a tam se musí čerpat voda. jo, i teď, jo, aby nedocházelo prostě
k zaplavení toho ee toho suterénu. a pochopitelně na jaře čtyřicet
pět se voda nečerpala,
LR: hm
ML: takže prvních pět sedadel v kině Kapitol bylo zaplavenejch. no
teda né ty sedadla, ale zkrátka a dobře ee dalo by se tam sedět
jedině v gumákách.
LR:
ML: jo,
LR:
ML: a promítal se tam, promítaly se tam ruský válečný filmy. no
vesměs to byly z toho, em týdeníky z fronty.
LR: hm
ML: jo, takže na to si vzpomínám, páč tam sme chodili. jo a vim že
teda prvních pět sedadel to bylo jako em nedostupných. Libuse_(1924).txt a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti,
nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo
takové kino ((Ohne Pause, později čas)), které, ale já už nevím jak
se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo
pořád dokola. Miloslava_(1925).txt MM: zajímavý je, že sem si vzpomněla, teď nedávno, už mi to úplně
zapadlo, že v kinech vždycky bývala přestávka. zřejmě proto, že z
těch technických důvodu, jo tam ňák to museli na jiný kotouč nebo
přetočit, a v té přestávce se teda prodávala limonáda a nějaký
lízátka a takový věci.
Miloslava_(1925).txt JV: a když ste mluvila vo těch přestávkách, tak ty byly, že ten film
se uprostřed přerušil,
MM: ano
JV: byla pauza,
MM: ano
JV: nevím jak dlouhá, pět deset minut?
MM: ano
JV: a pak se to dopromítalo.
MM: běželo to dál, ano.
JV: a to bylo pravidelně nebo jenom občas.
MM: no, ze začátku to bylo pravidelně. já si myslím, že to bylo z
nějakých technických důvodů.
JV: a pak už to teda ten film byl celý, pak už se nepřerušovalo.
MM: celý, ano.
JV: a to bylo tak zhruba od jaké doby? v jakých letech?
MM: hm, to nedovedu vodhadnout.
JV: takhle, chodila ste už na gymnázium nebo třeba ještě na obecnou
školu.
MM: no
JV: bylo to pozdějc?
MM: no, ne ne ne, to určitě když sem chodila na gymnázium, tak už to
nebylo. Jiri_(1924).txt taky se dělaly pokusy, že
se, že sme si museli koupit tam tenkrát to bylo všecko laciný asi za
padesát halířů takový brejle papírový a na jednom byl žlutý papírek
a na jednom byl nebo čer- byl červená a na druhým byl zelená a na na
to na na na plátně se promítaly dvěma barvama, čili každý voko nám
vidělo a vono to bylo bylo to úžasně plastický, (čili to nějak to
zhaslo nebo).
LS: hm, a co to bylo za film, tady jak jste viděli s těmi brýlemi,
to si nevzpomenete?
JN: to si nevzpomenu.
LS: ani kino, kde to bylo?
JN: to bylo zřejmě ve Studiu ((Studio)), jo, no tam chodili hodně
studenti do to ho Studia ((Studio)) tam to bylo takový to bylo
laciný, Jiri_(1924).txt JN: em o přestávce taky se mohlo někdy stát, vono někdy totiž
někerej ten film se em musel ňák že to nestačili to navázat, jo, že
to, takže byla krátká přestávka, jo, a ale to em to už to bylo ( )
pak už to měli zařízený, že měli dvě mašiny tam a... Zdenek_(1927).txt JV: a eště vzpomenete si em v tom Zbýšově u Brna em jak ste byl
poprvé v kině, em jak to představení vypadalo, jestli třeba bylo
přerušované nějakýma em výstupama nebo...
ZP: em, ne, bylo jenom vždycky se přerušilo, dyš von přeměňoval jo
em kazetu jako s filmem, tak to sme museli počkat než to přehodil a
pak se promítalo dál.
JV: a mezitím se teda jenom čekalo? mezitím se...
ZP: ne ne ne, to se čekalo, to se rozsvítilo, a povídalo se Zdenek_(1927).txt JV: ehm. kino Moderna v Paláci Beta...
ZP: ano.
JV: na Dominikánském náměstí. tento biograf byl v suterénních
prostorách...
ZP: ano.
JV: paláce, a občas při náhlých a vydatných deštích bylo
zaplavováno, Marie_2_(1921).txt a taky se
stalo ee ty předpremiéry tady e v Metru ((Metro)), tam strýc pouštěl ty
filmy, tak sem často chodila, že sem se nemohla dostat třeba večer,
(nemohli sme), tak sem šla do té kabiny, kde jako ee on pouštěl a dívala
sem se tím (.) okýnkem a litm- ee jak to jako jde já vím kolikrát, že ee
ten film začal hořet nebo hmm
Lč: a to ste [chodila,]
MS: [přetrh-]
