Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Služby v kině
 
Citáty — Kategorie citátu
Dagmar_(1929).txt
DB: byla tam byl tam bufet [takzvanej byl] jo, byl
Dagmar_(1929).txt
DB: že sme, kdepak sme, že bysme chodily pořád do jednoho kina jako slepice ne tak to ne, to to nemělo smysl protože všude se snažili, upoutat ty lidi, každý to kino mělo svýho [majitele] LR: [mhm] DB: a ten hledal a kupoval filmy, že? tak on se tím živil vlastně, on byl e jak se to řekne dneska [no] prostě LR: [podnikatel] DB: no podnikatel, no, no podnikatel <ne> LR: <ne> DB: to asi n- ne to by mně tam nesedělo. prostě měl svýho svýho člověka, kterej to tam vobsluhoval v té kabině a staral se o to em, měl tak uvaděčky, ty chodily v plášti glotovým takovým ňákym a e vždycky nastoupily, uváděly lidi. já nevim, jestli se to dneska dělá DB: no, dneska jenom v divadle, jak ste řikala vlastně, [že... v kině, v kině se tohle už nedělá] DB: [áha, to bylo v kině, no vidiš, holčičko,] tak to sme... ano, trhala lístky tam jedna a druhá vodila LR: mhm DB: až k sedadlu vás zavedla. kde sedíte, co sedíte, proč tam sedí ten, když tam nemá co dělat třeba, že jo. nebo sme ji zavolali, zavoláme uvaděčku, uvaděče. nebo se taky chodilo v ky- ((smích)) <to vám bude připadat jako jako ňákej blbej fór, prostě> von měl takovej válec s takovou ňákou čudlou nebo co, a takový prostě to jako na na vzduch, když tam saje a teď von prošel to kino. úžasná lesní vůně jo? se tam roz- [rozplynula] LR: [mhm] no, to bylo taky v kině
Dagmar_(1929).txt
LR: [to je zají-]. a v j- to bylo jako ve [všech kinech nebo] DB: [no. a to už nevím] LR: to už nevíte DB: to [už nevím] LR: [a to byla] jenom lesní vůně nebo to byly různý? DB: no, lesní, [to na víc] se nezmohli LR: [lesní vždycky. ((smích))] DB: protože ta chemie nemohla za té války moc ňák si [vymejšlet] LR: [mhm] DB: ale bylo to voňavý, bylo to příjemný, nebylo to e prostě e asi tam nebyly ty freony nebo c- no nebyly, kde by je vzali.
Dagmar_(1929).txt
B: ale to bylo tak příjemný, to bylo tak jak jak když sedíte v lese LR: mhm DB: a ne, že by to vás pošplíchal nebo něco, to von tak do vzduchu, teď se to rozplynulo, po té hlavní té šel, že? teď to obešel, no a bylo to LR: mhm DB: voňavý
Dagmar_(1929).txt
LR: a přístup zaměstnanců? (.) uvaděče měly všech- všechna kina? DB: ano, to měly. a přístup zaměstnanců já sem se s žádnym nedostala do žádného konfliktu, <takže> sem můžu říct, že sem ani žádnýho [neviděla]
Dagmar_(1929).txt
DB: a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia ((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne, tam nic [nebylo] LR: [mhm] DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.) nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
Dagmar_(1929).txt
LR: a když ste říkala, že tam byly ty reklamy, [ta groteska...] DB: [za čtyři koruny] no to bylo drahý [čtyři] koruny LR: [no] DB: to byl drahej [lístek] LR: [mhm] DB: no, reklamy tam byly, [ano]
Dagmar_(1929).txt
a to sme vždycky šly a pamatuju si, že to stálo snad korunu nebo padesát halířů LR: mhm DB: na dětský takzvaný, odpoledne LR: mhm DB: a potom, to už bylo horší za války LR: jasně DB: to sme neměli kenkarty takzvaný vod patnácti let,
Ludmila_(1923).txt
PV: a někteří říkali, že třeba se někdy prodávalo nějaký jídlo mezi těma filmama, anebo že tam byl nějaký program, LH: ne ne ne, nic se tam neprodávalo, PV: hm LH: nic se neprodávalo, každý byl rád, když měl na ten lístek.
Helena_(1927).txt
LR: dobře, tak a teď by mě zajímalo, jak ste se obvykle v kině chovala? například jestli ste měla ve zvyku v kině konzumovat jídlo nebo nápoje? HH: no, to ee <nápoje teda ne,> ale protože u- v každém tom kině bylo skoro bifé,
Helena_(1927).txt
a potom v Kapitolu ((Kapitol)), mně se zdá, tam měli dokonce, nebo to bylo v té Moskvě ((Moskva)), tam měli bifé, tam se mohlo ee konzumovat i káva, víno,
Helena_(1927).txt
to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly dokonce i na desátou byly LR: mhm HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
Edita_(1926).txt
to sem chodila do té Lucerny ((Lucerna)) s tou kamarádkou sme chodily hodně do f- do kina. to stálo korunku,
Edita_(1926).txt
KH: takže spíš, že to hráli v Lucerně ((Lucerna)), že ste chodila do [Lucerny] ((Lucerna)) EB: [ano, že] ano ano. a tam se měnilo myslím každý týden, nebo ještě dvakrát do t- , nevím, to už si taky nepamatuju, ale tam sme chodily hodně často.
Edita_(1926).txt
ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve- pořád ta Lucerna je na LG: [jo jo, mhm.] EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet
Edita_(1926).txt
Lucerna to bylo v žabinách ((Žabovřesky)) vobyčejný (.) to. tam ještě chodili s takovým (.) foukali ten e voňavej vzduch a to.
Vera_(1923).txt
sice sme chodili, to bylo za korunu, SM: mhm VB: do těch prvních šesti řad, SM: mhm VB: to bylo za korunu. když ste šla zavčas, tak ste dostala, že, ale do té šesté řady,
Vera_(1923).txt
jako že ste když ste přišla později, tak ste nemusela obtěžovat lidi z řad, SM: mhm VB: vedle ( ) jako zprava zleva, šla ste středem kam to bylo blíž, to vás biletářka uvedla. SM: mhm VB: no SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom, VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e když to viděla že je to volné tak nám to poradila. SM: mhm hm VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý. SM: mhm VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že?
Vera_(1923).txt
SM: [ne] a ta a co byly po té osmé hodině jak ste říkala VB: [taky ne] SM: [tak] to nebyly nepřístupné, [jenom že byly pozděj] VB: [to nebyly ani] jenom že byly to byl ten film který probíhal už v těch šest hodin SM: mhm VB: a potom byl v těch osum. SM: jo, [takže ne] VB: [ale bylo] potom kino představení ve čtyři hodiny, to je myslím dodnes.
Vera_(1923).txt
SM: a v těch městských kinech tam teda VB: tam vždycky tam to bylo, [tam byla šatna] SM: [hm tam ste si mohla] mhm VB: tady ne, tady ste si musela dát kabát na kraj. SM: jo. a vlastně ste říkala že v tom Kapitol vás vždycky uvedli až na místo, že? VB: ano, všude v kině ve městě. SM: ve městě jo? VB: no SM: a a e VB: tam byly biletářky, tak jak v divadle. SM: mhm a v těch předměstských kinech tam, tam e [lišil se] VB: [ne] SM: ňák přístup těch zaměstnanců? nebo tam [tam nebyli?] VB: [tam] př- tam stál ten co utrhoval lístky SM: mhm VB: a řekl máte řadu, běžte až dopředu, nebo je to vpravo vlevo SM: mhm VB: poradil nám, ano, to je pravda, ale aby nás uvedl, tak jako uváděli ve městě nebo v divadle (.) to ne.
Vera_(1923).txt
no hudba tam byla, ano, to ano, to tam hrála, to tam měli někde vzadu za plátnem, jak když pouštěli potom film, tak tam hrála, tam nebylo ticho. SM: mhm VB: no tam, potichoučku tak tišeji hrála pořád hudba. bylo to pěkný kino, pro nás tenkrát to bylo pěkný.
Vilemina_(1919).txt
e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl <takovej problém
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a dále by mě zajímalo, jak ste se obvykle v kině chovala. jestli ste třeba měla ve zvyku konzumovat jídlo nebo nápoje, protože v kině byl třeba bufet, tak jestli ste byla zvyklá, nevím jestli jak v žabov- Žabovřeskách jestli byl bufet? ((v kině Lucerna)) VB: no ne, ne bufet tam nebyl,
Vilemina_(1919).txt
no tak to se votvíralo pět minut před začátkem. LR: mhm VB: takže to každej už honem honem na si se- [za chvílu] LR: [mhm] VB: pustili e tu hudbu LR: mhm VB: no a pak e kdo hraje co co se hraje a začal film,
Jarmila_(1926).txt
jo, třeba, voni ještě to, vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí. JV: hm JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí.
Jarmila_(1926).txt
to bylo pár korun, to bylo, já mám dojem, že to dětský bylo dokonce za padesátník, si myslím, ale nevím to tak zas jistě, ale korunu určitě.
Jarmila_(1926).txt
JC: a tam ještě, to už sem měla ty děti, tak to je tak padesát čtyry, padesát pět, čtyři koruny tři koruny, no.
Jarmila_(1926).txt
JV: a předtím v těch třicátých letech? to ste tak platila kolik? JC: no tak si myslím, že korunu [nebo ee] JV: [třicátá, čtyřicátá léta.] JC: mně se něco plete, že děti platily padesátník.
Vera_(1913).txt
VP: jo, četlo se to, LR: mhm VP: titulky. LR: mhm VP: a hrála při tom kapela taková, nějakej orchestříček LR: mhm VP: tak to sem chodila na takový LR: mhm VP: to eště to bylo v sokolovně ve Frýdlantě
Eva_(1928).txt
kino Union, to bylo opravdu pro takový chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř padesáti.
Eva_(1928).txt
yl taky rozdíl v tom, že když ste vešel, tak byl prostě bufé. mohl si tam koupit nějaký ten bonbón.
Eva_(1928).txt
LS: setkala ste se s tím, že by tam byla hudba, v tom kině? ES: reprodukovaná hudba byla. LS: reprodukovaná hudba? ES: ano. LS: a měla ste to ráda, tady ty doprovodné programy? ES: (...) tak (..) když to byla hudba, která mně vyhovovalo, já sem vždycky měla ráda džez ((jazz)), tak sem nikdy proti tomu nebyla. LS: hm. ES: takovou dechovku, to už sem si mohla odpustit. ((smích))
Miroslav_(1931).txt
AV: <hm>. v těch kinech, prodávaly se nějaké cukrovinky [a takové věci]? MH: áno, tam byl bifé, AV: bifé, [přímo]. MH: [bifátko] tam bylo... AV: hm. MH: tam se (dalo) koupit cukrlata, pití.
Miroslav_(1931).txt
AV: a, ta menší kina, byla to kina, kde třeba chodilo méně lidí nebo vždycky bylo plno? MH: ne- nebylo plno, záleží na tom, jakej film, no. AV: hm. MH: někdy byl(o) vyprodaný, někdy byl třeba jenom polovina. AV: hm. (.) [á]... MH: [a ceny] byly různý, že. AV: no. MH: třeba já nevím, jeden čas nejlacinější v té Lucerně ((Lucerna)) stálo korunu. AV: hm. MH: a v premiérovým bylo šest, vosm, deset. AV: hm. MH: před vosmašedesát-, v osmačtyřicátým. AV: hm. MH: no a pak to zvýšili na šestnáct až dvacet, no.
Miroslav_(1931).txt
AV: kupoval jste si lístky nějak dopředu, šlo to kupovat nějak dopředu na ty premiéry? MH: no, dalo se předprodej, ale vobyčejně bylo dostat AV: hm. MH: před před představením. AV: před přímo, před představením.
Miroslav_(1931).txt
MH: jak říkám, člověk byl zvyklej do Lucerny ((Lucerna)) za korunu. ((smích))
Marie_(1921).txt
třeba sme dostali první řadu, za korunu dvacet, první řadu ((směje se)),
Marie_(1921).txt
LČ: a chodila byste třeba na to opakovaně, když se vám to líbilo? MD: nó, tak to, tó asi tak jednou třeba, ale víckrát ne. to nésu jak můj syn. ten rači, ten na to maj fejr lejdy ((My Fair Lady)), ten byl myslím aspoň desetkrát. ((směje se))
Marie_(1921).txt
LČ: [a tam že takže] se lišilo vstupné. MD: no. ((směje se)) LČ: a jak hodně se to třeba lišilo MD: prosím? LČ: jak výrazně se to lišilo? MD: (.) no tak já nevim, já ňák, já už si nevzpomínám, kolik potom pozdéš bylo. my sme ještě chodívali ještě za korunu nebo tak padesát nebo tak nějak, že, jako děcka, potom už to bylo víc, že. ale teď si ani nevzpomínám kolik. to ani nevim. LČ: ale mezi těmi kiny tedy byly rozdíly v ceně. MD: no tak to, jako v ceně, ce- cenu? LČ: nó, vstupného. MD: vstupný? tak já si myslím, že na ty večernější, co byly, jo, to muselo být určitě víc, jo. ale na ty dětský, tak to ne, to bévalo stejný. LČ: a kina mezi sebou byly rozdíl, kolik byste dala třeba v Kapitolu ((Kapitol)) a v tom Excelsioru? ((Excelsior)) kolik byste zaplatila za vstupné? MD: tak ee kolik jako? já si myslím, že v tom byly rozdíly, ale já už si nepamatuju, kolik sme, kolik sme platili.
Marie_(1921).txt
no a pak po přestávce mám dojem že, že tam aj nabízeli nějaký, nějaký ty, něco tam nabízel. LČ: občerstvení MD: hm, něco tam nabízeli
Peter_(1922).txt
PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,] PSz: [foajé] ((foier)) hm PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím, PSz: hm PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli, a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo, tenkrát.
Peter_(1922).txt
PSz: tam se to lišilo podle sedadel právě. vy ste říkal že ste si sedal kam [chtěl ale ono to bylo rozdělený] PD: [no vodpoledne jo.] PSz: odpoledne, mohlo to být šedesát halířů a mohlo to být i šest korun, takže... PD: no jo, já si vzpo- vzpomínám na dvě koruny padesát, nebo tak nějak.
Emilie_(1922).txt
že, a škola za nás zaplatila, protože to byly vstupné korunu, že, no tak za nás zaplatili tu korunu a ještě byla sleva na padesát haléřů, takže ee jako to škola nám to takhle, ale to bylo velice málo.
Emilie_(1922).txt
myslím, že v týdnu se nehrálo. ne, jenom sobota, neděle. a takže tak to tam bylo a mám dojem, že to byl Sokol. Sokol.
Emilie_(1922).txt
EF: [no odpoledne, odpoledne] se hrálo tak pro děcka jako takový ňáký ta pohádka a večer potom v sobotu večer, v neděli odpoledne pro děcka a večer pro dospělé.
Emilie_(1922).txt
tak do Beseďáku ((Besední dům)) tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak nějak.
Emilie_(1922).txt
ale ono se tehdy chodilo totiž mezi prodávat dycky mezi těma, tak chodili prodávat nějaký ty bonbóny anebo něco,
Emilie_(1922).txt
LR: a oni chodili ee před představením? N1: v přestávce. LR: [v přestávce]? EF: [v přestávce], ano. LR: aha. EF: byla jedna přestávka vždycky a v té chodili. LR: mhm a (prodávalo se to)? EF: ano a prodávali. N1: a stříkali voňavku mezi lidi. EF: jo a jo, stříkali voňavku ( ), mezi lidi. ano, voňavý, ano parfém. musíš mně dycky napovědět něco. jo, stříkali voňavku, máš pravdu. a měli takovej před sebou koš takovej, jo, jo, a tam ste si mohla vybrat ňáký ty cukrlátka jo a a prostě bonbónky a (všelijaký takový) cukrlátka.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč, byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme přikázaný, že sme museli obsadit první řadu. JV mhm. JG: protože tam [jako nikdy kontrola]. JV: [tam nechodilo moc lidí]. JG: tam to byly ty nejlevnější lístky, JV: jasně. JG: to stálo ale kačku [dvacet]
Jarmila_2_(1926).txt
JG: víte, co sme zažili v tom Metru ((Metro))? když bylo po osvobození, tak to rarita, to [víte]. JV: [mhm]. JG: dneska se člověk tomu zasměje. JV: [povídejte]. JG: [když ste] si koupil lístek, JV: mhm. JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky. JV: [mhm]. JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky, nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás [chrstlo]. JV: [vystoupilo]. JG: to vám lidi úplně u- JV: ((smích)) JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene na takový blbosti, no.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový to plastický, JV: hm JG: no tak to teda byl řev, jo. JV: s těma brýlema. JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily. JV: počkejte, kdy myslíte. JG: no em JV: nemyslíte [Jurský park?] JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no] JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.] JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty brýle nasazený, jo, [no, tak něco.] JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.] JG: [jo, že už de de na tebe, ano.] JV: hm JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.] JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně? ste říkala [ňáký (jakoby)] JG: [no to byl ten] sifon JV: sifon. JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to votočil a prskl to jako na nás, jo? JV: hm JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou, jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám, to byly úryvky] JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.] JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no. JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký, JG: jo, jo, takové epizody. JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala? JG: no, to bylo po válce. JV: po válce. JG: to bylo určitě po válce. JV: tak těsně, nebo, nevíte. JG: to já kdepak.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: a třeba tenkrát ta před tou válkou, během války, em ee daly se koupit třeba i jídlo sebou em konzumovat, nebo pít nápoje během představení. JG: né, ne. to ještě vzpomínám, chodili zase em s s tou vůní, víte, jak vyšplichovali. JV: že JG: sme seděli, jo, tak jako aby změnili vzduch, páč to, JV: jo JG: co takový malý kino, JV: hm JG: dyť to bylo raz dva vydýchaný, že. tak to ste viděl jak šel, tak jako když stříkáte stromky, a takovým způsobem, no. JV: a to se ďálo třeba po em každém představení? nebo před představením, nebo během [přestávky?] JG: [né, během,] během během té em JV: [během projekce] JG: [tak asi v polovině] toho. JV: jo. JG: no. protože em přestávka nebývala tak ani. JV: vzpomenete si na tu vůni třeba, co vám to [evokovalo?] JG: [no, taková jako] lesní, JV: lesní. JG: něco takovýho. no ale to bylo raz dva pryč. JV: hm JG: to jenom jak sedlo na ty lidi, tak to byl konec.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce ((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet neplatili.
Jarmila_(1925).txt
JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo,
Jarmila_(1925).txt
LČ: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo? JH: hm [ne myslím že ani ne.] LČ: [nebo nevíte ( )] JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a byla možnost si třeba u kina něco koupit takhle? JH: no tak už tam začínaly být takový ty všelijaký ty vafle a nevím co <cukr- já si to nepamatuju.> LČ: mhm JH: to s- to chcete po mně moc LČ: ale vy ste si to nekupovala ( ) JH: ne ne ne.
Jarmila_(1925).txt
LČ: [ale tak některá kina] třeba ještě nebyla. JH: ne ne ne. LČ: takže ste nezažila JH: ne, to záleží t- jaký film koupili jaký kou- jaký voni půjčili film to kino (.) v osumadvacátým roce, no, tak v třicátým taky mohli vypučit němé, já nevím (.) hm
Jarmila_(1925).txt
JH: [byly] dražší aj ty kina ve středu města (.) to vím určitě, byly dražší.
Borivoj_(1927).txt
BH: a kino bylo až vodpoledne LH: [(až odpoledne)] BH: [buďto] ve štyry, v šest, nebo v osum hodin.
Marie_(1915).txt
a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl pianista, který to doprovázel hudbou.
Marie_(1915).txt
MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za korunu v první řadě.
Marie_(1915).txt
MH: žádná kontrola uvádění, nic.
Marie_(1915).txt
finančně by to bylo jako, to bylo laciné, to, já nevím kolik, jenom si pamatuju tenkrát to korunu <potém> LS: ((smích)) MH: a jinak, to bylo asi tak do pěti korun asi, to bylo levný prostě.
Marie_(1915).txt
a eem a ta Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím. LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další z hudebníků? MH: ne, jenom pianista.
Miroslav_(1923).txt
tak tam sme chodívali, jako děcka pokud nám naši dali tu dvě koruny, nebo korunu padesát,
Miroslav_(1923).txt
MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo podle e sedadel,
Miroslav_(1923).txt
MJ: ale chodili a šprycali takovou tu lesní vůni, protože tam byl to vy- vět- klimatizace nebyla, že jo, když tam bylo narvaný lidma, tak to byl (.) k zalknutí, ale to to my sme necejtili to em si člověk necítí, že je toto, že jo, ale tak to patřilo jako em jako sme dycky vstávali a čuchali honem k <sobě (ty)> ((smích)), šak víte co to je, jo, ten... JV: ano. MJ: sprej. chodil kolem a to patřilo jako, to je dobrý kino, oni nám tam aj řekněme za eee pokropí a nebo nám tam ee nás tam prostě ee dají takovej požitek, že je tam vůně, provoní to ten vzduch. a to jenom tak, to dělali v Lucerně ((Lucerna)), jinak ne. JV: mhm takže jenom v Lucerně ((Lucerna)) tohle to dělali? to nedělali i v jiných kinech? MJ: já sem to nikde neviděl. možná, nevím.
Miroslav_(1923).txt
MJ: ale u ť- u těch němých filmů prej, ale to sem nezažil, u těch lepších kin, když ee tam hráli, tak tam byl klavírista, kterej improvizoval podle toho, co se v kině ee dělalo, že jo, JV: mhm MJ: když tam byl ňákej to, tak on začal ((rytmické klepání o desku stolu)) em jako silněji ňákej boj a když bylo ňáký trochu zamilovaný, tak ee změnil do tóniny a hrál takový, no prostě ee jaro a tak, no. a to sem zažil myslím jednou, už nevím, ale mně by to nic neříkalo, no, ale vím, že se, že to říkali, že tam je, to bylo i na těch plakátech, že jo, že je tam klavírní doprovod. ((smích)) JV: mhm MJ: to patřilo jako em aby ta cena se zaplatila, no.
Miroslav_(1923).txt
no byly no samozřejmě. to byly přece em jak v divadle sedadla a to bylo, dokonce tam byl bufet, že jó a někdy aj přestávky byly v kině, ale to málo kdy a em to bylo nóbl posezení, že jo,
Miroslav_(1923).txt
MJ: některý filmy to měly tak t- tó jako v divadle jak se šlo aj tam bylo foajé ((foyer)) a tam byl aj bufet nebo co, ale to em to bylo málo.
Jiri_(1922).txt
totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina, a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let. LČ: aha. JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo.
Jiri_(1922).txt
JH: no tak eh, promítalo se středa, sobota, neděle.
Jiri_(1922).txt
LČ: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom... JH: jenom šatny. jenom šatny, ale na to si pamatuju, to v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), prostě když bylo venku vedro, tak ten východ té Slávie ((Kino Slávia Židenice)) měl takový dveře na boku, tak to se otevřelo, aby tam prostě šel trochu vzduch. no a když bylo šeredné počasí nebo něco, tak chodili a stříkali takovej parfém, LČ: mhm JH: mezi lidi jako, takovou vůni, tak to si pamatuju jak jako kluk eště.
Jiri_(1922).txt
JH: ano, no většinou no jo no. nepamatuju doopravdy ne- nevím, nevím, esi... nechodil tam? někde prostě s takovou jako... LČ: ošatkou? JH: nůší jako to s tím s bonbónama, tak mně něco prosvítá, víte, že přímo před tím kinem, že chodili totiž, tam bylo zásadně bylo tak vždycky myslím, že to bylo jasné, že reklamy, že takový ty, dokonce můj tatínek tam taky měl, že jo, Jan H., holičství. že jo. to byly diáčky ((diapozitivy)) takový, že, pak byl vždycky byl žurnál, že, napřed do okupace to byl náš žurnál, potom byl německočeskej žurnál, že, a pak teprve bylo kino. takže to vždycky bylo takových nejmíň dvacet, pětadvacet minut než začal film. a teď se mi nějak tak prosvítá, jesi někdo prostě nechodil s nějakým takovým mezi lidima, že by někdo, to nevím, to doopravdy nevím.
Jiri_(1922).txt
otiž tam byla výhoda ta, že nebylo číslování. LČ: jo JH: tam bylo jenom prostě peníze do té řady, peníze do té řady a peníze do té řady, jako tři. kolik se to platilo tehdy si nepamatuju, protože my sme měli teda takzvanou permanentku že, a kdo prostě přišel dřív, tak si mohl sednout do té zadní řady, že, za ty peníze, a kdo přišel později, tak musel sedět třeba v první druhé řadě a podobně. takže lidi chodili, někteří chodili později a někteří chodili až po těch.
Jiri_(1922).txt
LČ: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by? JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru ((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to prostě byl ten. LČ: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší, než do ee levnější... JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a tři koruny, že to bylo. LČ: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo? JH: já si myslím, že jo.
Jiri_(1922).txt
LČ: a co se dělalo o těch přestávkách? JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím.
Zofie_(1925).txt
ŽH: my sme měli ňáký la- legitimace a [mám dojem,] JV: [kartičky] ŽH: že sme na ty její ((Shirley Temple))filmy měli slevy, že sme platili tři koruny jenom vstupný, místo pěti. JV: místo obvyklých pěti korun.
Zofie_(1925).txt
já si nevzpomínám že byl, a bylo to taky cenově potom dostupný JV: mhm ŽH: Jalta byla d- dražší rozhodně, tak jak dneska sou ty kina různě [cenově přístupný]
Irena_(1922).txt
IK: [té se říkalo] <blechárna, protože to sme, to bylo hrozný kino, ale ten Světozor, to bylo hezký kino, bylo še- (šikmé,) ta Hvězda taky byla, takže od všudu bylo vidět, a chodili sme za korunu za dvě, podle toho...
Irena_(1922).txt
IK: no, to se tam prodávalo sice, ale nebylo to myslím moc zvykem. no tak ňáký bonbony se žvýkaly, že, nebo tak, ale já si myslím, že obecenstvo bylo ukázněnější. prostě... LČ: ale ta možnost koupit si byla [v některých kinech.] IK: [ano to tam] vždycky ňáký stánek byl, pití ne, pití dovnitř ne, to ňáký ten bonbon nebo něco, že, ale jinak... LČ: a to bylo v těch městských kinech ale spíš, ne? IK: no, ale aj takhle, víte, já si nepamatuju, že by em to tak rušilo.
Irena_(1922).txt
ale můj směr kulturní byl do toho Sokola. teď my sme nacvičovali na různá vystoupení, nebo my sme pomáhali třeba když tam to bylo to kino, tak to kino bylo ve správě Sokola, ten Sokol z toho měl určitý užitek, takže my sme všechny služby tam konali zdarma. třeba bratr Petr byl jako vedoucím toho kinoodboru, sestry si střídaly službu jako uvaděčky, LČ: aha IK: jedna sestra tam měla takový malinký bifé a prodávala, a em my sme i úklid obstarávaly.
Irena_(1922).txt
LČ: takže se ta kina lišila i vstupným, IK: ano LČ: kolik se platilo. IK: ano. to tady do těch okrajových to se chodilo za korunu do první třetí nebo štvrté řady, no a dvě a tři koruny se platilo tadyhle, no, v těch větších, no, já si pamatuju, že na tu Kleopatru ((Kleopatra)) bylo vstupný padesát korun, a to tenkrát byla suma, to si nemohl každej dovolit. LČ: takže se to lišilo i podle filmů? IK: ano, určitě, určitě, a ta LČ: a to i v tom období před před válkou? nebo za války? IK: no rozhodně, v těch městských kinech bylo dražší kino, jak na okraji, to rozhodně.
Bozena_(1924).txt
BK: ne ne to ne naši taky nebyli nijak moc zámožní, takže to ani těch i když to byl třeba ten film představení za korunu, za dvě JV: hm BK: to sem (myslim) moc nechodila, [ale já sem, no jistě]
Bozena_(1924).txt
BK: nikdy nikdy vůbec neexistovalo pití. JV: mhm BK: nanejvýš o přestávce tam byl bufet, JV: mhm BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic, kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.
Milan_(1932).txt
ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten, uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), <takže mu to> bylo ňáký dost divný, protože my sme jaksi byli,
Libuse_(1924).txt
a to zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.
Libuse_(1924).txt
LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a takhle, no tak.
Libuse_(1924).txt
LM: vzpomínám a vzpomínám si eště dobře třeba v tom v tom Královým Poli ((pravděpodobně kino Adria)), kdy se hrávalo na klavír k tomu filmu. tam byl člověk, který prostě e hrál na klavír, teďka byla přestávka, protože ten ten buben jak došel, že ee dneska em máte film v jednom kuse, ale dřív se to skládalo zpravidla ze dvou kusů, ze dvou těch bubnů, takže byla přestávka jak došel jeden, tak bylo pět minut přestávka a začalo pokračování, no. pak byla velká vymoženost, když se začaly em nosit em eskyma. to byly takové takové pěkné ty tyčinky ne, tak to bylo takové jako em zvláštní. a tak jináč.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm mhm. a ňáká živá do- vystoupení doprovázela ty filmy, spíš ty němé, ta hudba nebo [to byla reprodukovaná hudba] LM: [to jenom ano ano to byl byl to byla] ee to byla, ne na klavír hrála MB: na klavír LM: zpravidla zpravidla tam byl člověk, který skutečně tam hrál na klavír. no tak em to je a co hrál to to člověk nevnímal, že, to bylo takové jako e podmalování, ale em my byli soustředěni spíš na to, co co vidíme.
Svatava_(1924).txt
no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala, kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em a takže to vybavení no e em některý kino nemělo šatnu třeba <a ale> to bylo zrovna, ale počkejte, ale vlastně aj to ávia ((Avia)) chtěla sem říct ta ávia ((Avia)), ta měla šatnu. LS: hm SM: možná něják později, když se tam vcházelo takhle na levé straně měla šatnu. čili šatnu se dá říct měla všich- všechna kina. ((smích))
Miloslava_(1925).txt
MM: tehdy v první řadě seděl jenom ten, kdo měl korunu na kino. JV: hm MM: stálo v první a myslím v druhé řadě korunu, protože to byl udělané tehdy tak, že ste měl <úplně zvrácenou hlavu>.
Miloslava_(1925).txt
MM: zajímavý je, že sem si vzpomněla, teď nedávno, už mi to úplně zapadlo, že v kinech vždycky bývala přestávka. zřejmě proto, že z těch technických důvodu, jo tam ňák to museli na jiný kotouč nebo přetočit, a v té přestávce se teda prodávala limonáda a nějaký lízátka a takový věci. JV: a to ste si teda vy nikdy nekoupila. MM: nejvýš nějakou tu limonádu když sem měla, když bylo v létě a bylo teplo nějakou žíz- žízeň, ale jinak já sem teda byla vždycky soustředěná na to. JV: a ostatní diváci, kolem vás, kupovali potraviny, nápoje, MM: no, kupovali, ale ne nějak moc, ale že by se nějak moc, v té přestávce většina zůstala sedět.
Miloslava_(1925).txt
MM: ve všech kinech, všude se tak jako jednalo, což úplně se pak, úplně se v pozdějších letech opustilo, prostě máte lístek teď samozřejmě tam není úplně světlo, je tam přítmí i před tím než se začne hrát, když tam chodí lidi, takže někdy byl dost problém si to místo najít. JV: tenkrát bylo tedy rozsvíceno. MM: nebylo, taky bylo takové příšeří. JV: hm, myslíte že bylo menší nebo větší, <nebo stejné> MM: no, teď je větší JV: dneska je teda poměrně velké MM: ano, velké. to když sem byla naposled v té Lucerně ((Lucerna)), tak tam byla skoro tma.
Miloslava_(1925).txt
MM: no protože to, to je, mně to tehdy připadalo takový, no, ti lidi právě že vás uváděli, tak ste si je pamatoval, oni vás samozřejmě ne, ale vy ste si ty lidi pamatoval, kdo tam byl, takže člověk zjistil, jestli je tam ten stejný nebo jestli je tam někdo jiný a jako dítě sem měla pocit jako, takový příjemný pocit, jak kdyby mě tam někdo vítal nebo něco takového.
Miloslava_(1925).txt
MM: kino Alfa, z toho kina Alfu, Alfy, si vzpomínám, to je zajímavý, nejvíc na ty šatnáře a šatnářky. tam byla velká šatna a tehdy se dávalo teda do šatny v kině zcela běžně. taky to bylo teda i způsobem jak sme se tehdy oblíkali. i na jaře se nosil třeba kostýmovej kabátek, v kterým se nesedělo a tam si vzpomínám, že byla veliká šatna a tam ty šatnářky byly teda velice obratný a šikovný.
Miloslava_(1925).txt
MM: [tak třeba ta ta skala ((Scala)),] ta byla taková, taková jako lepší, jo, že tam bylo aj dole bylo takový to bifátko, kde se prodávaly všelicos takový ty bombóny a já nevim co všecko
Miloslava_(1925).txt
a to kino, to bylo koruna, tam ňáká ta první druhá řada, pak dvě, pak pět, no a jestli to bylo ještě víc, to nevim, to se nepamatuju. JV: pět korun za tu lóži? MM: možná že ta lóže stála teda deset, no ale jinak tak většinou to tam bylo tak okolo pěti korun. JV: a deset korun už je docela dost. MM: no ale i těch pět nebylo zas tak málo.
Miloslava_(1925).txt
MM: ne, ne, to sem neviděla. ale, ale bývaly v té Lucerně ((Lucerna)) kdysi za mého nejranějšího mládí, tam opravdu ještě, sice se mluvilo, ale někdy tam býval ještě stával bokem klavír a ten na to něco hrál, jako doprovod k tomu. JV: takže ten film byl zvukový. MM: ten film byl zvukový ale ještě JV: ale zároveň, MM: ano. JV: zároveň [tam byla ta produkce] MM: [ano, protože] protože to, tak jak dneska máte ty filmy podbarvený tou hudbou prakticky pořád, tak tam, tam to nebylo tak, jo, čili tam jako třeba před tím filmem a předtím, to bylo vlastně tam jenom mluvilo, ale ten zvukový doprovod nebyl. tak on tam opravdu, taky sem si až teď na to vzpomněla, bývalo to tam, jo, klavír, JV: to trvalo tak do kdy, jak dlouho si to ještě pamatujete? MM: no tak to bývalo jenom, já nevím tak, do těch deseti let mých, potom už ne. JV: to znamená do roku třicet pět. MM: třicet pět. JV: pak už ne.
Ctirad_(1931).txt
ale druhá věc působící na mě byla že, že v některém tom kině, teď nevím jestli mám říct ve Studiu ((Studio)) nebo kde, že rozprašovali ňákou takovou, takovou voňavou látku, která v kapénkách se prostě tak roznášela, že to příjemně vonělo. tak to je takovej příjemnej zážitek, když se ptáte na příjemné a nepříjemné. nejsem si vědomej žádnejch dalších takovejch vjemů.
Ctirad_(1931).txt
ale že teda ňáký pytliky s bonbonama nebo něco takovýho možná už tehdy se daly tam koupit, ale mě se to netýkalo teda. JV: hm takže myslíte, že tam byly bufety teda v těch kinech. CN: spíš to byli procházející prodavači. JV: hm CN: dokonce možná že něco i vyvolávali nebo naznačovali, ne ňákým křikem ale, ale bylo teda očekáváno, že to nabízejí. JV: hm CN: něco takového, a platilo se to potom ještě právě v té řadě tak jaksi spíš než bufetovým systémem, taková donáška až na místo. JV: a ti teda chodili kdy v tom programu, tihle ti, před před filmem? CN: to muselo bejt zřejmě v době mezi mezi týdeníkem nebo jak se to menovalo, a vlastním filmem. JV: hm dobře. CN: nebo při těch reklamách ještě, tak ňák prostě v takovým čase, kdy se nevyžadovalo koncentrace.
Ctirad_(1931).txt
nebo jaká byla em třeba taková ta obslužnost třeba u šatny, teď ani nevím, jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše, ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla, nenabízela se. JV: hm CN: nevim, zdá se mně, že v tom taky byl trošíčku ten rozdíl, ale to si musíte ověřit ňák objektivně, já to, já to skutečně nebudu asi schopen říct.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm a byla tam ňáká přestávka mezi tím týdeníkem a tím hraným filmem? CN: em to tam možná byla. to tam bylo, a někdy se právě tam prodávaly, jestli se to už tehdy prodávalo tak jako, myslím že ano, ještě procházeli ňácí, JV: hm CN: procházel jeden, pravděpodobně, autorizovanej ňákej prodavač, a něco, co se tam požívalo, ňákej, ale Ledňáček jak říkám, to ještě nebylo tehdy, tak to musela být ňáká, JV: hm CN: lízátka, nebo něco takovýho. my sme to nekupovali.
Jiri_(1924).txt
sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino, pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino, možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala ((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.
Jiri_(1924).txt
vešlo se tam hodně lidí a pak pak jak sem chodil do Sokola, tak já sem měl kino za korunu nebo za padesát halířů, čoveče.
Jiri_(1924).txt
JN: do toho centrálu ((Central)). LS: a ještě nějaké další to bylo? JN: ne, já si nepamatuju. LS: ne. JN: že bych měl em jo, že bych měl, poněvač ( ) vyloženě německý kino, tak tam ze zásady voni tam měli plagáty dycky ale ale na někerý směli jenom Němci, jo, to třeba na někerý představení, ale tam tam bych bejval nikdy nešel, jo.
Jiri_(1924).txt
LS: a jak to na vás působilo, dyš ste viděl svůj první barevný film, předtím vlastně všechno černobíle. JN: no, já, to se mi líbilo samozřejmě, to jako, jak to působilo em bylo tam vyšší vstupný teda určitě. LS: jo? JN: jo, to voni si přida- přidali třeba dvě koruny, že, místo těch třech to stálo pět, tak sme se podrbali za uchem.
Libuse_(1928).txt
a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion, no ale to bylo jako, tam by, to už sem tam pak nechodila. tam byly dětské filmy, jo, ten Pepek námořník a Sněhurka a sedm trpaslíků, takže to sem tam chodila, to vím, že vstupné stálo asi korunu nebo tak.
Libuse_(1928).txt
KH: no, a když si vemete jako dětskou zkušenost, když ste tak do těch deseti let, jestli ste byla v kině nebo jestli si vzpomenete na svou první návštěvu kina jako vůbec? LN: no to si vzpomínám, to bylo, to sem seděla skoro v první řadě, že, a přišla sem tam, já mám dojem, že to nebylo ani, ty lístky nebyly ani očíslované, prostě to bylo podle té ceny, že. tak za tu korunu, to byly ty nejlacinější, to byla první, druhá, třetí nebo čtvrtá řada, podle toho, když sem přišla brzo, tak sem si sedla, že jo, trošku dál, ale jinak to nebyly, to byla vstupenka, ale která neměla ani číslo sedadla a tak, tam bylo hodně dětí, že jo, tak ( )
Libuse_(1928).txt
luxusnější, to taky byly dražší ty lístky, potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak to byly takový už.
Zdenek_(1927).txt
ve Zbýšově u Brna. ZP: ano. JV: em, filmová představení se konala v místním hostinci, U Šaurů. em bylo to v malém sále, který sloužil i pro jiná, pro jiné účely. bály a tancovačky, schůze horníků, a tak dále. em, tak tady bych se zeptala, jak často se tam ty filmy promítaly, jak často... ZP: to si přesně nevzpomínám, ale myslim, že to bylo jednou týdně. JV: mhm, a který den asi? ZP: myslim, že to bylo v sobotu.
Zdenek_(1927).txt
však to sem tam taky psal myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě. JV: ehm. ZP: a vůbec, ty ceny tehdá těch vstupenek tehdá nebyly vo moc větší, já si tak vzpomínám byl nejmíň byly dvě kor- nebo štyři koruny, šest korun, osum korun, to už se chodilo do lóže.
Zdenek_(1927).txt
ZP: em, ne, bylo jenom vždycky se přerušilo, dyš von přeměňoval jo em kazetu jako s filmem, tak to sme museli počkat než to přehodil a pak se promítalo dál. JV: a mezitím se teda jenom čekalo? mezitím se... ZP: ne ne ne, to se čekalo, to se rozsvítilo, a povídalo se, mám dojem, že tam bylo i nějakej to byla hospoda, no tak tam chodili na sodovku nebo na něco takovýho se tam chodilo, bifet tam žádnej nebyl, ale na to na tu sodovku nebo na něco se šlo třeba napít, ale nějaký vystoupení mezitím, nic tam nebylo mezi, během té přestávky.
Zdenek_(1927).txt
JV: tady ste psal zase o tom kině Stadion, na Kounicově ulici, em ste psal, že tam byl široký bufet. ZP: bufet, jo. JV: em byl tam celkem široký bufet, kde se prodávaly limonády, housky se šunkou nebo salámem... ZP: ano. JV: jedna stála korunu nebo korunu dvacet, podle toho, byla-li se salámem nebo šunkou, a různé sladkosti prodávané na váhu. ale ne... ZP: na kusy. JV: em neprodávané na váhu ale na kusy. em jedno sisi bylo za pět haléřů. ZP: víte co je to sisi? takovej ten štvereček, takovej ten skoro gumovej bombón placatej, já nevim, jestli se to ještě dneska, ještě se to dneska, taková karamelka to byla, ale nebyla to jako karamel z cukru, ale bylo to ovocný, tomu se říkalo sisi a to jedno sisi stálo pět halířů.
Zdenek_(1927).txt
a dokonce kdyš bylo jako teplé počasí a ten vzduch byl vydýchán, tak tam chodil s takovým rozstřikovačem vůní, to tam rozstřikoval, jo, aby to bylo jaksi se osvěžilo.
Zdenek_(1927).txt
ZP: tam panovalo, že tam vždycky tam byly šatny. jo, eště ( ) sou dneska taky. em nevím es- jestli byly ty šatny aj u těch menších kin, ale myslim si že jo, třeba kino Lucerna měla šatnu, kino, myslim že byly ve všech kinech byly šatny.
Zdenek_(1927).txt
prodávaly se, to sem ani neřekl, em před každým filmem se prodávaly programy toho filmu. to už se dneska nedělá. tenkrát jako dyš de člověk do divadla, tak si můžete koupit program, dneska za strašný peníze, byli sme na Mozartovi tam v Městským divadle, za program chtěli ale sto deset korun, jo. kdežto tehdá ten program stál já nevím možná dvě tři koruny. vstupné bylo štyři, šest, osum, že, pak možná i víc, dvanáct, jo, a ten program byl za tři za štyry koruny. nekupovali sme si ho, šetřili sme.
Zdenek_(1927).txt
před kinem, před kinem ste mohla, tam byl bifet, vodevřenej, tak ste mohla jít do toho bifetu a tam si koupit nějakej, jak řikám tu sodovku nebo čokoládu, bombóny, jo ale <z úsporných důvodů> jako študáci sme na to neměli.
Marie_2_(1921).txt
byly ee, pokud muž dělal průmyslovku, tak sme tam tam bylo jedno kino, na Šilingrový ((Šilingrovo náměstí, kino Excelsior)), tam sme chodili. jak je pošta, v tom domě. a tam sme chodili za korunu a to byly tři řady. (.) a do té třetí řady sme chodili.
Marie_2_(1921).txt
MS: [za války] to nebylo. my sme byli tak nenáročnej národ, že nám stačil kolikrát když nebyly, tak obyčejná židle nám přistrčili tam, abysme to viděli. LČ: takže s- byla jako praxe, že když nestačila místa, tak ee MS: dávali ži- [ano ano, židle. bokem, bokem.] LČ: [tak dávali židle, aha. takže], takže se stávalo, že [bylo vyprodáno a a lidé chtěli ještě víc, tak se přidávaly židle]. MS: [ano, ano, ano, ano, ano, ano, ano. mhm. mhm. mhm.] LČ: a to bylo často? [nebo] MS: [no] na ty e na ty dobrý filmy. a většinou na ty národně, nebo na třeba ten německej když sme viděli oblíbený herce oni tam měli taky dobrý herce a to ne, že by jenom naši. a tak to byly přeplněné a to se v- e ten film opakoval hodně dlouho, dokud [byla, dokud byl zájem.] LČ: [mhm, dokud byla zájem]. mhm. [a] MS: [a] lidi neměli nic.
Marie_2_(1921).txt
LČ: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co MS: bylo, bylo to [tam dražší.] LČ: [mhm na vstupenky.] [takže,] MS: [no.] LČ: proto tak ( ) MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a asi proto s-
Libuse_(1929).txt
protože se jim to nelíbilo tak šel pryč a zase mohl přijít, já nevím to stálo pár korun, nebo korunu, myslím že dokonce korunu jeden čas je to stálo,
Jarmila_(1931).txt
JV: [no jistě] no my sme nějak bohatá rodina moc nebyli, že, takže jako a všichni sme to vítali, že to vstupný nebylo drahý, no tak, ono myslím nejdražší vstupný bylo pět korun stejně ve všech kinech myslím takhle PS: mhm JV: no ale štyři tři dva za ty dvě koruny sme chodili (.) dost často jenom tak.
Jarmila_(1931).txt
JV: [no] málo tak jedině v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) PS: v Řečkovicích JV: (no to že bylo) sokolský moje kmotřenka tam o přestávce v předsálí prodávala <cukroví> ((smích)) a takže
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm k tomu se ještě dostaneme, to mě zajímá ( ) tato vzpomínka na ty Kluky na řece ((Kluci na řece)) ale ee u u toho Řečkovického kina ((Kino Sokol v Řečkovicích)) ee e platilo tam ee že tam asi chodilo hodně lidí z těch Řečkovic? [že jo] JV: [hm] ale tam to nebylo na místa, já myslím že PS: nebylo to na místa JV: já myslím, že kam si kdo sedl tam seděl ale možná že dopředu a dozadu že možná byl rozdíl v cenách.
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm a vy ste říkala, že eee tam někdo vaše známá ee vaše kmotra prodávala cukrovinky JV: no no PS: ee takže ty cukrovinky bylo možné si vzít do sálu nebo jak to fungovalo? JV: ale asi jo tam se šustilo papírkama furt, to víte, to bylo to tak to bylo aji v divadlech bohužel strašný PS: takže to bylo běžný třeba u těch dětských (přes den) JV: no nějaký takový ty bonbóny se tam prodávaly na cumlání a takový blbůstky, PS: mhm JV: vono to bylo za pár halířů tenkrát že jako...
Rut_(1934).txt
LG: a ta vaše oblíbená kina e ty měly ty byla jako pro vás přitažlivá e kvůli té blízkosti nebo jako byla ještě v něčem jako lepší než ty ostatní? RM: <no> jako (.) děckám se nám to líbilo, protože (..) to bylo něco takovýho (.) velikýho, úžasnýho (.) teďka tam byly ty bifé, tam byly bonbóny <tak to se nám líbilo, že, tady toto>
Rut_(1934).txt
a potom byly takový malinký jako (.) kinečka, ale v každým kině bylo bufé (.) v každým (.) aspoň [ty bonbony] LG: [(v každém)]? RM: nebo něco takovýho tam bylo vždycky (.)
Rut_(1934).txt
RM: no taková skala ((Scala)), to bylo (.) když se vlezlo do toho (.) jenom (.) ten (.) vstup do toho byl nádhernej ty schody dolů (.) to bylo něco ohromnýho (.) Kapitol taky (.) a (.) Alfa (.) to byly všecky takový (.) byly šatny (.) všechno to bylo já ani nevím jestli sou dneska šatny v kině (.) nějakým (.) to všechno bylo
Frantisek_1932.txt
pak sme chodili do kina Radosť ((Radost)) LG: mhm FR: to je na Cejlu LG: jo. FR: jo? LG: mhm FR: na Cejlu (..) a tam sme chodili e hm e do první do třetí řady to bylo za korunu <nebo za dvě koruny.> ((smích))
Frantisek_1932.txt
FR: [ne] to neexistovalo, (.) jo, potom, (to) zavedlo jednou, když byly e večerní [programy] LG: [mhm] FR: (.) tak chodili a prodávali prostě jak je dneš- dnešní le- le- e Ledňáček, LG: [jo] FR: [a to byla] prostě zmrzlá voda e a to se lízalo, LG: jo. mhm. a to bylo u těch večerních projekcí [jenom?] FR: [e u u] pouze u těch večerních. LG: mhm. a (.) to fungovalo jak, to (jakoby) přímo před tím filmem [tam přišla ňáká slečna] FR: [moment e před] filmem ee e to obcházely LG: mhm FR: a prodávali a potom během přestávky, ne během filmu ne.
Alzbeta_(1930).txt
AB: tak sme třeba (.) šli na dva filmy. protože sme ((smích)) <měli zmeškáno> LG: ((smích)) AB: <no> seděli sme třeba za dvě koruny v první řadě když už sme neměli peníze, ale ee hodně sme chodili, hodně.
Alzbeta_(1930).txt
LG: mhm a třeba v tom kině to se tam se e se nedalo nic koupit? nebo jakoby nebylo to běžné? AB: to já už si nepamatuju.
Antonie_(1928).txt
LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)] AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný] LČ: [mhm] kapesný. AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu>
Josef_(1929).rtf.txt
no tak tam sme chodilo buďto za kačku do Grandecu ((Grand)) anebo za kačku dvacet do Elite no, ale nejradši sme měli Tom Mix krále západu ((Tom Mix král západu)).
Josef_(1929).rtf.txt
JU: my sme měli kino jak já sem se pak voženil s mou paní kósek tak jak k trolejbusu tak my sme v týdnu když něco hráli co sme neviděli tak sme tak sme tak sme šli, LG: mhm JU: to stálo do kina bylo štyry nebo pět kaček,
Jaroslav_(1926).txt
a jak řikám pro mě to byla taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli tam nesedí náké špunt jak já. LG: a vyvedli vás třeba někdy z kina? JB: ne, ne ne LG: ne? a... JB: jak řikám, to byl známej od té babičky ten co to pouštěl, LG: mhm jo JB: a ten dycky řekl vždycky počkejte až se setmí, tak nás tam pustil, a jednou nás tam nechtěl pustit, to asi tam byla nějaká kontrola, tak měl strach, jo, no tak sme museli jít dom. LG: jo? a pamatujte si který film to byl? [na který vás nepustil?] JB: [to nevim]. jak řikám, to byly ty americký, no, takový filmy, anebo německý anebo český anebo... (.)
Jaroslav_(1926).txt
LG: a em a třeba jedl ste v tom kině, pil ste tam něco nebo tak? JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet
Jaroslav_(1926).txt
JB: to ste nepoznala co a jak to ste, to vám utrhl lístek a šla ste si, LG: mhm JB: a byly ty uvaděčky no takový, který vás uvedly a tady v této řadě anebo takhle, jo, vám ukázaly jo a to, no a takže to všady bylo takový normální,
Rudolf_(1920).txt
RS: [jako já] nevím ee jako třeba (na) na Marxové bylo kino který se menovalo Lido bio PS: (ano) RS: jo? na Marxové (.) a na Marxové tam (sme zase) vlastně chodili na dětský představení když sme byli malí a na Novej rok nám místo vstupenek dávali vyšívané kapesníčky (.) na Nový rok místo vstupenek sme dostali každej e vyšívanej kapesníček na Marxové ee
Rudolf_(1920).txt
PS: a na ten Nový rok jak vám dávali ty kapesníčky to bylo jenom na dětské představení neb-... ? RS: co to? PS: když vám dávali ty kapesníčky e ty vyšívané kapesníky [jak vám dávali] RS: [ty (vyšívané)] kapesníčky byly místo vstupenky PS: ano a to bylo na dětské představení? RS: a to dostal každej... e k- nevím to bylo jenom vyšívanej kapesníček bez jakýhokoliv toho PS: mhm RS: udání nebo tak ale e (byly) tam e e kv- květeč- kvítečka a tak dále a byl a byla tam já nevím eště eště tam bylo něco možná napsanýho to si nevzpomínám
Rudolf_(1920).txt
RS: [to] bylo dětský představení jenom [dětský představení]... PS: [jenom dětský a to]... RS: byla sem tam ňáká maminka když [měla] PS: [mhm] RS: moc malý děcko kerý se ch- chtěl chtěla dívat na ty šaškoviny [všelijaký] PS: [mhm] RS: a tak dále PS: a to bylo který den? RS: to? PS: v který den v [týdnu]... ? RS: [v neděli] PS: v neděli RS: to bylo vždycky v neděli PS: [odpo-] RS: [vždycky] v neděli a (i Marxová) ((Lido bio)) byla taky jenom v neděli pro nás teda jako pro ty děcka s těma ka- kapesníčkama tak to bylo tam (.)
Rudolf_(1920).txt
RS: Jas byl víc jako sokolský a Sibiř legionářský a ty dvě kina byly od sebe vzdálený já nevím sto padesát metrů dvě (stě) na hlavní ulici oba dva u tramvaje PS: mhm RS: zastávka u Sibiře ((Sibiř)) a zastávka u Jasu ((Jas)) a ee tyto kina se domluvily na začátcích aby (jim) když bylo pršelo nebo padal sníh a byla zima tak aby mohli přecházet z jednoho kina na druhý PS: mhm RS: mhm (tím byli) jako mladí jako ee třeba já ze svou e dívkou a jiní a jiní e byli rádi že byli tady v kině a e byli americkej film třeba a pak byl konec tak šli přes celou tu ulici do Jasu ((Jas)) a tam (šli) zase na nějakej jinej film jo? PS: mhm RS: takže to bylo e udělaný proto že bylo pět hodin začátek a sedum hodin začátek a druhej byl půl šesté a půl osmé PS: mhm RS: byly začátky a ty ee pozdější začátky byly v Jasu ((Jas)) u toho sokolovny kdežto ty dřívější byly ee u těch legionářů ((Sibiř)) PS: mhm RS: protože u toho Jasu ((Jas)) byla zrovna hospoda taky jó? a pak tam byli hodně ee sokoli e bylo hodně moc sokolů kdekdo chodil do s Sokola cvičit vod děcek až po dospělý chlapy a ženský když pak měli průvod tak to byl průvod přes celou přes celý Husovice jó? to to byla tenkrát taková éra kdy tady tyto ee organizace jako je Sokol měly e velkou návštěvnost
Rudolf_(1920).txt
jako vobšlápnutý že sme na do toho Ponrepa ((Ponrepo)) dostávali kvalitní filmy víte i cizí i třeba americký nebo tady ty t- taneční nebo já nevím ee prostě kvalitní filmy že bylo furt obsazený ale když byl někdy (nevím) branej jako musel tam jít aj ruskej film tak to manželka dycky tam šla do čekárny kde seděli u kamen takoví chudáci staří starej fotr a stará baba a ne- nešli do kina voni tam byli v teple jako PS: mhm RS: aby nemuseli doma topit tak vona je pozvala (.)
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm a vzpomínáte si kdy ste byl poprvé v kině? RS: to (poprvé) v kině sem byl myslím na v Lido bio na Marxové kde sem dostal ten kapesníček PS: aha (.) takže na nový rok? RS: to bylo na nový rok PS: mhm
Rudolf_(1920).txt
a pak už sme tam chodili e už jenom jako hotoví maturanti když sme byli po deseti letech po dvaceti letech tak tam byla restaurace a tam sme to tam v té na té Marxové ee vždycky voslavovali PS: [a vzpomínáte]... RS: [jedli pili]
Rudolf_(1920).txt
NS: ty spodní sedadla byly rozdělený e e cenově PS: mhm NS: od první do páté řady dvě koruny vod páté asi do štrnácté tři koruny a poslední řady plus balkon štyři koruny PS: mhm RS: nejlacnější [vstupenky měly kina] NS: [pokud tam byl]... RS: v Židenicích PS: mhm RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina] NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl příplatek korunu RS: a ty byly nejlacinější NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor RS: Světozor pak [byl] PS: [Sport] RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient)) PS: e RS: a chodili tam naš- e do kina e vod mé manželky tatínek a maminka kteří byli velký e š- e spořilci tak voni šli e pěšky do Židenic PS: mhm RS: a tam šli za korunu do kina PS: mhm mhm RS: koruna byla vpředu jim to nevadilo dědovi babičce taky ne tak (šli)
Rudolf_(1920).txt
r- ten ee Richard co chodil se mnou do školy chodil dolů do bufetu do Ponre- do (.) do Ponrepy jo? e chodil kupovat cigarety PS: mhm a oni se [o- o-]... RS: [dycky] seděl tam v teplákách koupil cigarety se mnou poplkal jo dlouho sme plkali a pak zase v- v- vykouřili tam jednu cigaretu pak si vzal další cigarety a šel navrch PS: a... RS: a já sem šel do kina
Rudolf_(1920).txt
NS: a to nebylo tam ty bufety takový? RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna a v Sibiřu ((Sibiř))? (.) to ani nevím čoveče jestli tam něco bylo NS: ne e RS: nebylo [tam v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic]? NS: [ne v Sibiřu ((Sibiř)) ne] RS: (jenom) jenom v Jasu ((Jas)) bylo NS: mhm RS: ale v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic to si pamatuju to byl legionářskej e film a voni byli takoví spormajstři PS: mhm RS: (takže) tam neměli žádnou PS: mhm NS: tam nebyly ani prostory na to RS: jenom pokladní tam byla
Libuse_2_(1928).txt
to byl Kapitol, nebo to byl byla skala ((Scala)), nebo Jalta, nebo Alfa, tak to už byly, už to bylo lepší, no, už to bylo takový, už ste tam dostala třeba koupit něco, tu vodu, tu sodovku, nebo prostě něco už se tam dalo koupit. pozdějš už možná i ňáký ty bonbóny nebo něco. my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_(1922).txt
((Excelsior)), tam se hodně dávaly německý a rakouský filmy teda. a tam sem teda jako často chodívala, protože to bylo kousek, a druhá věc je, že to bylo laciné, protože vím, že, do první a druhé řady se nechodilo, to bylo strašně blízko, LG: [mhm] LV: [ale] ee mám dojem že, to stálo dvě koruny a za tři koruny byla taková ta šestá sedmá řada,
Libuse_(1922).txt
LV: [to teda] nebylo zvykem. myslím, že tam bylo bifé LG: jo LV: ale ee nevím. ale na pití ani ne, spíš na bonbóny, ale LG: na bonbóny LV: ne. ne ni- to todle ne, to už bylo drahý, tam se to se šetřily (ty) jako peníze LG: mhm LV: to nebylo tak jednoduchý tehdá.
Libuse_(1922).txt
ale jináč že že by tleskali lidi, ne. zvedli se a spěchali k šatnám, protože se dávalo do šaten že ee když chtěl být člověk rychle, tak to měl na klíně, ale (..)
Libuse_(1922).txt
LG: a ee konkrétně? třeba jaký byl rozdíl mezi Alfou ((Alfa)) a tím excelziorem ((Excelsior)) LV: no velkej, protože do ee do toho do excelzióru ((Excelsior)) bylo vstupné nejlacinější dvě kačky a myslím do té Alfy ((Alfa)) byl pět nebo šest korun. no tak to teda byl.
Libuse_(1922).txt
LG: a ta blechárna ((neidentifikováno))? LV: ježiši, ratejna bych řekla, no, jé (..) holej sál, takhle šly židle, ani nevím jestli měly tyč mezi sebou teda, jo? a e nic nic tam teda jako, tam nebyla ani šatna, ee tam jako nic jako nebylo, teda, no vidíte, a stačilo to, (..) úplně to stačilo.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no poprvé, no to už to bylo hned jak zač- eště aj byl němej film, když sme chodili, my sme bydleli na té Kabátníkově, a tam byly ee spíš kasárny, LČ: mhm LŠ: víte? jak jak potom tam byla ta továrna, že, LČ: ano LŠ: tak před tím tam byly kasárny. no a tak tam se hrálo, to byl němej film a voni tam hráli vojáci, LČ: aha, [takže v těch kasárnách měli?] LŠ: [Ludmila_(1920).txt
LŠ: před kinem, tam byl bufet takovej skoro v každým kině takovej malej bufet, prodávali tam něco na pití a nějaký ty curklata.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a jaká byla ta nabídka těch nápojů a cukrovinek? LŠ: no LČ: co to vlastně bylo? LŠ: bylo toho tam dost, víte, a tak tak byla tam taková obyčejně nějaká sle- děvčica nebo tak, jo, LČ: mhm LŠ: aj kolikrát byla fronta před tím. LČ: a to byly nějaké limonády? LŠ: jo ty sodovky jak se říkalo eště to se tak za zaklaply. LČ: a to ste museli LŠ: nalili to do skleniček a nebo do těch, co se zahazujou, víte, do tech umělejch. LČ: do kelímků. a to bylo možné si vzít do kinosálu? přímo? LŠ: no to bylo až až v tom a že tam nemohl nikdo bez lístka, víte? jako to trhali ty lístky tam, LČ: mhm, takže vy ste s tím občerstvením mohli do kinosálu? LŠ: ne to ne, dovnitř ne to se nesmělo. LČ: jenom s těmi sladkostmi. s pitím ne. LŠ: ne. s pitím ne.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak přestávka, to bylo tak chvilku. tenkrát ještě chodili tak víte s tema šplíchačkama, LČ: tam osvěžovali vzduch? LŠ: osvěžovali vzduch, jo. LČ: o přestávce. LŠ: o přestávce. LČ: a to byly nějaké speciální zaměstnankyně nebo kdo to dělal? LŠ: to byly zaměstnankyně tam, jo, asi, třeba uklízečka nebo tak víte? tak si to ještě vzala mimo. LČ: a to byly nějaké jako parfémy nebo? LŠ: jo, takovej parfem nějakej LČ: tam osvěž- LŠ: jo jo jo
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak to sme si zase vybírali, víte jak je to drahý. to ještě sem byla malá, že. LČ: takže ty projekce těch němých filmů byly levnější? LŠ: no němej byl levnější, jo. to k tomu hrála nějaká taková hudba, víte, LČ: a orchestr nebo... LŠ: ne ne ne tak to bylo já nevím co to tenkrát bylo. LČ: pouštěli z desky teda nebo. LŠ: takový nějaký desky jo jo pouštěli.
Ludmila_(1920).txt
LJ: a stupňovaly se nějak ceny lístků v kině? třeba vepředu byly levnější nebo třeba. LŠ: no tak, jak už se nedostali tak museli dopředu, no. LJ: a cena se nelišila? LČ: jak se lišila cena lístků? LŠ: no cena se řešila, ano, cena to byly levnější vpředu, no. LČ: mhm LŠ: no lístky. to bylo podle řad, no, třeba vo korunu nebo vo dvě
Ludmila_(1920).txt
LČ: a ta místnost samotná, kde probíhala ta představení, ta vypadala jak? LŠ: no, to bylo němý tam ještě, víte, tam hrála ta vojenská hudba tak byl tak nějakej muzikant tam a to bylo němý.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a jakto že vy ste tam tedy chodili, když ... LŠ: no tak děcka pustili, no. LČ: aha, jako jenom děti vás tam pustili. LŠ: za padesát halířů ((smích)).
Ludmila_(1926).txt
myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa, protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no
Ludmila_(1926).txt
LČ: a co ste o těch přestávkách konkrétně dělali? LT: no tak se šlo na limonádu, protože obvykle tam bylo bifé (..) tak kafe se tehdy tak jako to se (.) to né, to nebylo, no ale limonáda (.) a a když sme šli s nějakým přítelem, tak koukal koupit nějaký bonbóny, že (.) takovou pozornost.
Ludmila_(1926).txt
LT: no podívejte se, ty kina ve městě byly takový elegantnější (.) líp větraly (.) kdežto ty židenický kina, tam se muselo o přestávce větrat a pouštěly se různý, tehdy to nebyly sprej, tehdy to byly nějaký takový nějaký foukačky navoněný (.) aby se tam vůbec dalo dejchat.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a takže se lišil nějakým způsobem třeba ten interiér? [mezi těmi kiny?] LT: [no rozhodně,] rozhodně (.) taky tam bylo cenově to ee rozdílný, že ty vstupenky ve městě byly dražší než v těch Židenicích. LČ: a nějak výrazně dražší nebo? LT: jo tak to už si nevzpomenu, ale myslím si že ano.
Ludmila_(1926).txt
LČ: nebo nějaký hudební doprovod, že by tam hrál? ee nějaký... LT: no tak to na všech byl živý hudební doprovod. LČ: takže si vzpomínáte na... LT: to se hrálo na kla- ve městě už mám pocit, že ne (.) ale v těch Židenicích určitě byl klavír. LČ: takže tam někdo doprovázel? LT: no taky zezadu ste slyšela to natáčení, sem tam se jim přetrhl film (.) to všechno tam bylo. LČ: a v kterém kině nebo v kterých kinech v těch Židenicích byla tohlecten ee tohlecto živé doprovázení? to bylo ve všech nebo jenom konkrétně? LT: to bylo ve všech (ta hudba) ten živý doprovod ten byl ve všech LČ: a všude byl klavír nebo se to nějak [lišilo]? LT: [no tak] to už nevím co tam všechno bylo.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a a běžně když se chodilo do kina tak ee lístek stál stejně třeba za první řadu i (.) za... LT: ne ne ceny byly rozdílný. LČ: a takže jako děti ste chodili třeba na ty levnější místa nebo ne? LT: no to už i mezi dětima hrálo roli (.) protože vím, že mně leckdy záviděly, že sem si mohla dovolit to lepší sedadlo. LČ: aha (.) takže to trošku jako vám záviděly (právě to) LT: no to to bylo vždycky bylo je a bude, že. LČ: a a vy ste si teda většinou rači koupila lepší sedadlo než byste šla s- s něma do toho (.) takže vlastně to, kde se sedělo, mělo taky taky důležitost (.) vlastně vodkaď ste ten film viděla. LT: protože ty první řady, to bylo (.) ty byly nejlevnější, tak ty byly na stání. LČ: i na stání byly? LT: i na stání bývaly. LČ: a to bylo v těch kinech ale v Židenicích asi ne (.) spíš? LT: víte že to už nevím (.) vím určitě že bylo na stání (.) ale v kerých kinech? já mám pocit, že i ve městě (.) hlavně ve městě (.) protože tam pak to bylo podstatně levnější.
Augustin_(1924).txt
AU: no nejstarší vzpomínky na kino to byly kina em na Rokycanové, to se menovalo myslím Slávia ((Kino Slávia Židenice)). voni tomu říkali blechárna, protože tam chodili, nechci říct, ty přičmoudlíci, že, ale, anebo v Černovicích ((pravděpodobně Slovan)), ale to už si dneska nevzpomenu jak to kino se menovalo. prostě co byly ty kina nejbíž. já sem nemohl do drahého kina, že. takže za korunu, za dvě koruny nejvejš. to sme chodili někdy aj dokonce do první řady, tam se nám smáli, to sme museli polosedět a pololežet v tom sedadle, páč to sme blízko plachty, ne, ale, no jako děcka nám to bylo jedno, hlavně když sme to viděli.
Augustin_(1924).txt
AU: blízko. a tam do města, jako do skaly ((Scala)), nebo tak tam byly potom lístky dražší, tam ste nemohla za korunu. LČ: hm AU: tam byly myslím šest korun nejnižší lístky nebo tak.
Augustin_(1924).txt
LČ: a kupovali si to lidi jako předem někde, nebo v kině. AU: ano tam byly em já si pamatuju, ještě že ste to řekla, myslím v tom kině skala ((Scala)) nebo někde byly takový bych řekl, takový stánky maličký, ne stánky, tam prodávali, takové pult, za tím byla paní nějaká a měla tam různý bonbóny. LČ: hm AU: to si lidi kupovali předtím. no, já když sem měl hlad, tak sem měl takový voříšky v tom cukru obalený. proto su <taky bez zubů dneska.> LČ: a třeba nápoje taky se tam prodávaly? na- nápoje. AU: nápoje jo, sodovky, pití takový, ano. ale jestli víno a takový, to nevim, to možná, ojediněle někde ale nepamatuju si. LČ: hm AU: já sem vo alkohol neměl zájem. LČ: ale tak třeba ňáké limonády nebo... AU: limonády určitě. tam byly sodovky a různý druhy takový, no prostě někdo se napil předtím, že, protože tam byly všude byly toalety, dalo se aj během představení odskočit, když bylo potřeba,
Augustin_(1924).txt
ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), LČ: hm AU: to bylo prostě dřevěný židle a, prostě abyste si sedla, akorát si pamatuju, že kolikrát chodila ta paní a šplíchala tam nad lidi, jo, procházela tam kolem, buď to byla voňavka nebo něco, aby ten vzduch se osvěžil, LČ: a to se dělo i jinde, nebo jenom tam. AU: to se to se dělo aj v těch Černovicích ((pravděpodobně kino Slovan)) mám dojem.
Augustin_(1924).txt
no když to vezmete, tak přindete pozdě do kina, tak vás uvaděči uváděli s baterkou,
Ludmila_(1922).txt
JV: to se menovalo Lípa. a tenkrát se menovalo taky Lípa? nebo až později. LH: ano. nevím jestli se menovalo tehdy, ale oni mívali dost dobrý filmy, a laciný.
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře, tak dobře, tak teďka bychom se vrátily teda zpátky, k tomu dotazníku zase, a em zeptala bych se jestli bylo ňáké, v Brně kino které ste neměla ráda, kam byste ne- nešla. které se vám nelíbilo. LH: no, tady jak je na- to se mně nelíbilo moc kino, ale nemohla sem ňáké zavrhnout. v Pisárkách ((kino Meteor)). JV: v Pisárkách. LH: v Pisárkách. JV: a ne- nevzpomínáte si jak se menovalo? LH: nevím už jak se menovalo, ale voni, voni tam neměli moc ňáký, nějakejch těch to, a oni se dycky tak nějak, kolik je ti roků. to to to je až od osumnácti nebo, a voni nebyli ňák em nelíbilo se mi. já sem tam byla jenom jednou nebo dvakrát a už sme tam pak nechodili. tak jak je tam, jak tam ta tekla, a na té druhé straně bylo jiný kino, tak tam to nebylo. JV: hm LH: no, tam to nebylo. tam byly dvě kina. a tam bývala potom em tam byla taky se chodilo koupat. tam byla plovárna. a tam to stálo třeba pět korun, a kousek dál se šlo do Pisárek zadarmo.
Ludmila_(1922).txt
JV: hm a to třeba se prodávalo v tom kině? nebo kde LH: ty cukrlátka? JV: ano. LH: ne to byla tam dycky přišla paní em tam byl dycky takové stánek, a mohla ste si em vybrat, tam měli různý věci, různý věci tam měli. JV: takže tam byl přímo stánek v tom kině, LH: ano, ano, přímo v tom.
 
Atlas.ti kód
362
 
Rodič kódu
Struktura sítě kin, filmová představení
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno