Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Důvody a význam návštěvy kina
 
Citáty — Kategorie citátu
Dagmar_(1929).txt
DB: [nóó], každý týden LR: každý [týden] DB: [nic] jinýho nebylo jinýho LR: nic jinýho DB: odpoledne se šlo do kina
Dagmar_(1929).txt
LR: a když ste chodila často do toho kina, tak to pro vás asi hodně důležité kino, že jo, [v té době] DB: [byló. určitě.] LR: [á] DB: [to byla] taková jediná bych řekla zábava mimo [knih]
Dagmar_(1929).txt
no protože opravdu ne- a to ještě byly uhelný prázdniny. to se vůbec neučilo, to sme přišli do školy v kabátech, tam nám dali stránka ta a ta, to a to, tamto, vono a přijďte za týden to nebylo to bylo všechno. to byl poslední ten poslední dva tušim roky a ty byly opravdu hustý LR: mhm DB: to se to se ne- když sme se neučili, tak sme chodili do kina ((smích))
Dagmar_(1929).txt
ale zase mě němčina dost bavila, já sem jí e ne měla ráda, ale já sem se dost- k něčemu dostala no, tak mě to bavilo LR: mhm DB: a tak sem na ty filmy taky chodila. i holky chodily, protože naše filmy taky byly, tam hrály právě ty hodně ta bárová ((Lída Baarová)) tam hrála, zitová ((neidentifikováno)) tam hrála. (.) a kdo tam ještě... pak už se objevila golová ((Nataša Gollová)), Inka Zemánková taky zpívala v tom filmu [slunečnice] ((Hotel Modrá hvězda))
Dagmar_(1929).txt
to se prostě šlo do kina, tam se něco čekalo, že něco uvidíme. napětí prostě nebo na zamilovaný filmy někdo chodil, že? a někdo chodil na všecko.
Dagmar_(1929).txt
to s- to je celý celej ten filmovej... ale hodně sme řikám, hodně nám filmy daly, to si dneska uvědomuju, teď při té řeči, protože člověk se nad tím nikdy nezamyslel. ale opravdu tam bylo všechno. humor, cit, písničky, trable všelijak- e to se neřikalo trable, nó ale tak, nešťastný lásky a šťastný lásky a rozvraty a nevěry a, a prostě, jakej život byl, takovej [byl] LR: [mhm] DB: problémy děcek třeba, že, holek v dospívání taky tam byly a, a mm no prostě tam to bylo obsáhlý. vychovávalo to. ukazovalo to něco.
Dagmar_(1929).txt
DB: na to chodily celý rodiny, totiž. to byla taková slavnost, v neděli se šlo do kina LR: mhm DB: nebo do Obřan nebo do Pisárek a to by vejlet na celej den, no, šlo se s dětičkama do kina, když pršelo. no a tak no. rodinný filmy to bývaly vlastně no. hodně jich bylo. děcka se na to vydržely dívat, dospělý se zabavili, že a. no a šlo se domů.
Dagmar_(1929).txt
LR: tady toto, ale vy ste pořád chodila [vlastně] DB: [no, protože] to byly český filmy LR: mhm DB: i německý filmy byly, ale ale ty už neměly s válkou nic [společnýho] LR: [mhm] DB: to byl prostě produkce Německa no a co se dalo dělat no tak sme sme šli. byly tam titulky český, že, zase pro nás. a em byly to taky hezký... byly to hudební filmy hodně a taneční filmy to byly, to nebyly žádný prostě em
Dagmar_(1929).txt
LR: a takže se vás ani nemůžu zeptat, proč ste si vybírala vlastně tato kina. to bylo DB: no, protože sme to měli [blízko]
Dagmar_(1929).txt
LR: a bylo pro vás třeba důležité, ja-, já už vim, že ste říkala že pro vás nebylo důležité jaké to bylo kino, ale třeba zrovna e jestli ste e. teda když ste se nechala překvapit, co [bude] na programu, tak jestli ste si aspoň vybrala to kino? DB: [no, no] LR: jestli ste řekli a dneska e zůstaneme v Židenicích nebo dneska pojedeme DB: to ne LR: to vůbec DB: ne LR: prostě vždycky záleželo [tak] DB: [ne] LR: mhm DB: ne. tam hrají film s hainsem rímanem ((Heinz Rühmann)), jedeme tam
Ludmila_(1923).txt
prosim vás, být v kině, no to se nám líbilo. i když to bylo němé. dyť sme nic jinýho neměli.
Ludmila_(1923).txt
ten němý film, a taky se ukazovalo jenom třeba, přijeli jako s tím filmem, jezdili po vesnicích, PV: hm LH: a ukazovali prostě jako někde v tom z těch filmů jako co dovezli, a a něco bylo, no tak to víte, taky když se to prostě dozvěděli sme, že je to něco nového, a že přijeli s filmem, no tak taky sme na to chodili. no,
Ludmila_(1923).txt
no tak to, to se říkám, když sme měli trochu peněz nebo sme slyšeli, že se v Králově Poli em něco teda vy- významného jako tohle, no tak sme si zašli do toho Králova Pole. PV: hm LH: protože to víte, to, to se tak mezi náma dozvědělo. chodili sme do Sokola, chodili sme tohle, no tak sme věděli, co se kde asi děje, no tak sme šli do kina.
Ludmila_(1923).txt
PV: né, určitě ještě mnoho víc. já bych se chtěla zeptat, vy ste ráda chodila do kina, že jo. LH: no tak ee jinou možnost sme neměli.
Ludmila_(1923).txt
do města se chodilo už i když sem byla vdaná, tak sme chodili na filmy, který byly vyhlášený, tak to jako už po té válce. po té válce se snad začalo chodit na ňáký vyhlášený filmy, který prostě, byla tam bárová ((Lída Baarová)), Nedošínská ((Antonie Nedošinská)), prostě tohle, Pištěk ((Theodor Pištěk)),
Ludmila_(1923).txt
ale říkám, to byly filmy, který natáhly lidi, který byly teda něco už.
Ludmila_(1923).txt
[no a] do toho Králova Pole sme se dostali jednou za čas. když sme měli peníze. PV: hm LH: takže to bylo tř- to to to sme si museli teda všichni pěkně ušetřit. nebo sme si domluvili teda, tak sme si honem našetřili peněz a to taky nebylo tak často. PV: hm LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli.
Ludmila_(1923).txt
PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.] LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v řečkovicích ((Kino Sokola v řečkovicích)) to bylo lacinější.
Ludmila_(1923).txt
takže peníze hrály velkou roli tady v tom, abysme mohli chodit do kina.
Helena_(1927).txt
LR: a byl pro vás v tomto dětském věku film důležitý? HH: no jistě, tam se člověk dozvídá kolikrát takový dobrý věci, že. (..) jak se má chovat, a co je- co je dobré a co je špatné, že tam byl ten rozdíl vždycky, něco bylo dobrý, no a pak se to třeba zase změnilo, něco špatného LR: [mhm] HH: [a to s-] to bysme si mohli vybrat. tak ee to já... já su teda dost na film, mám ráda film, no, mám pěkný vzpomínky na to, no.
Helena_(1927).txt
tady byly taky ee, třeba kina, čas u [nádraží] LR: [mhm] [u nádraží] HH: [tam se], člověk chodil po městě, měl ještě čas, nebo někdo spěchal na vlak, šel na vlak, tak si šel do kina, kdykoliv si tam sedl, LR: [mhm] HH: [a] zase kdykoliv odešel, to bylo výborný, LR: mhm HH: a potom bylo, totéž kino bylo taky na náměstí Svobody ((Úderka)), tak ee taky sem někdy tak, byla sem ve městě, tak sem si tam zašla no a chvilku sem poseděla.
Helena_(1927).txt
LR: mhm, a proč ste chodila právě do těchto kin? HH: proč? LR: mhm HH: no byly [nejblíž] LR: [nejblíž] HH: nejblíž [no], LR: [mhm]
Helena_(1927).txt
[když se] nám [něco] LR: [mhm] HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer, já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly dokonce i na desátou byly LR: mhm HH: představení, ale to už sme jako [nechodili], LR: [mhm] HH: ale na tu šestou hodinu, to bylo tak výhodný, [no]
Edita_(1926).txt
a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo
Edita_(1926).txt
KH: a pamatujete si, proč ste nechodila do Lucerny? EB: (..) to bylo... já sem se učila ve městě a pro mě do m- jet nebo nebo... já už si to tak nepamatuju. vim, že ale že sem chodila ve městě do kina.
Edita_(1926).txt
Ale hodně sem chodila do Moderny do kina. LG: mhm. EB: tam totiž sme měli známou a ta měla z- dostávala zadarmo dva lístky a vždycky nám je dávala. oni totiž na plotě měli vystaveny z Moderny ee ty filmy, které se právě promítaly. LG: jo. EB: a tím dostali dva lístky zadarmo, ona nemohla ona (.) odpoledne musela pomáhat rodičům, ty měli restauraci a čepovala a toto a nám ty že sme byly kamošky, tak nám dávala ty dva lístky a my sme to měly zadarmo v té Moderně.
Edita_(1926).txt
LG: hm. a řekla byste, že ten film pro vás byl důležitý v tom věku? EB: určitě. LG: a jak vás teda ovlivňoval nebo? EB: jak mě ovlivňoval? no j- jak hudebně, tak ee řekneme protože sem chodila e bo byly krásný filmy rózmery ((Rose-Marie)) a Byl lásky čas a a tenkrát tady to nevím jesi fred aster ((Fred Astaire)) jesi už nebyl po válce, ne ale my sme fred astér ((Fred Astaire)) s džingr rogrs ((Ginger Rogers)) taky viděli. no hudebně hodně (.) jako. LG: (a s-) EB: a potom ty filmy hrozně taky jemný, to to žádný tam nebyly v- velký to líbání a LG: ((smích)) EB: a to všechno. my sme žili trošku jinak že no, ž- s- svět se mění.
Edita_(1926).txt
ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve- pořád ta Lucerna je na LG: [jo jo, mhm.] EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet a tak sem vždycky vod našich dostala a...
Edita_(1926).txt
nám se to líbilo, času sme měly.
Edita_(1926).txt
: to se nevybíralo, to že sme měli ty lístky zadarmo, tak sme mohli a v Lucerně ((Lucerna)) no tak j- myslím, že sme nevyb- no. LG: prostě co bylo EB: co bylo, to se vzalo.
Vera_(1923).txt
no nejvíc tam na to Staré Brno k tomu pivovaru, ((kino Grand)) SM: mhm VB: a potom tam e nahoru do toho Excelsioru ((Excelsior)), na to Šilingrovo ((Šilingrovo náměstí)) tam taky to bylo. kdy byla ta levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten čas nebo Úderka to zas nebylo tak drahý. SM: mhm VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý filmy. SM: e na prosím? VB: na celý filmy. SM: jo na celý film, jasně. VB: ano, na ty (.) takřka dvě hodiny, když hrály SM: mhm mhm VB: podle toho jak byl dlouhý. SM: a byl ňáký e důvod proč ste chodila právě do těchto kin jako dítě? VB: no protože to bylo levné. SM: mhm takže, takže e VB: no. SM: třeba ne kvůli tomu že to bylo blízko, ale VB: no taky blízko, a museli sme chodit na šestou, protože později sme nás maminka ne- nepustila, že jo, no taky sme byli děti, že?
Vera_(1923).txt
M: mhm já se jenom ještě zeptám, e jestli byl pro vás v tom dětském věku film důležitý. VB: no nebyl. ne, to ne. SM: ne. VB: ne nebyl. SM: takže ste to brala spíš jako ňáké zpestření volného času [( )] VB: [tak jednou za týden] nebo za čtrnáct dnů, to sme nechodili tak často, SM: hm VB: protože i když stálo potom už to bylo byly třeba tři koruny, no ale to víte, byli sme tři, už chodil i bratr, s chlapci do kina,
Vera_(1923).txt
SM: jo a proč, proč ste chodili zrovna do toho edyzonu ((Edison)), VB: no když tam hráli ňáký pěkný film. SM: mhm a ta tam e hráli někdy jako ňáké filmy, které které ste vyloženě chtěla vidět? nebo VB: těch který nás zajímaly, nebyly na Starým Brně SM: mhm VB: tak sme zašli tam. SM: na ten Dornych, ((Edison)) [jo]
Vera_(1923).txt
SM: a před válkou ste měla ňáké oblíbené kino? VB: no to sme šli i do toho města. někdy. SM: mhm VB: podle toho jak sme m- měli ňákou tu korunu.
Vera_(1923).txt
SM: a bylo pro vás důležitější e to to místo toho kina? a nebo a nebo ten film, šla ste radši na film nebo do kina, to znamená, VB: no na film, SM: na film ste chodila, VB: na film, no do kina to ne. SM: to ne, to [pro vás to nemělo] VB: [mhm ne to]
Vera_(1923).txt
já sem chodila moc ráda do kina. já sem byla taková kinařka. SM: byla. VB: no. i sestra. my sme chodily, sestra to víte všude, a maminka ji tak víceméně posílala se mnou,
Vilemina_(1919).txt
tak kino ((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to, jako kona- e e LR: mhm VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to bylo levný,
Vilemina_(1919).txt
protože e já sem byla myslím v Kapitolu ((Kapitol)) na náměstí na Katanským ((Scala)), tenkrát se říkalo LR: mhm VB: tam sem byla za svůj život dvakrát. tam to bylo celkem drahý, LR: mhm VB: pro mě, tak tam sem moc ne, ale tam když dávali novej film, to se dycky dávalo dýl, ne jak teďka každý den něco jinýho, LR: mhm VB: víte, a tak e, když bylo něco pěknýho tak, a když tam byli herci, co se narodili v Brně, LR: hm VB: tak to bylo takový e že to (sou naši) lidi ((smích)) ale no tak, měli sme z toho radost, že (z tama) dost jich pochází.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a proč ste chodila právě do toho kina ((Lucerna)) v Žabovřeskách, VB: no LR: předpokládám protože ste tam bydlela, v Žabovřeskách, VB: no bydlela a tam to bylo celkem levný kino, LR: aha VB: to ne ve městě přece jenom to bylo dražší.
Vilemina_(1919).txt
LR: jestli pro vás byl film důležitý, takhle v tom dětském věku, VB: no tak e bylo to pro mě něco takovýho svátečního.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm. a co se vám líbilo na té Lucerně ((Lucerna)), líbilo se vám tam něco? proč ste tam chodila, nebo... VB: tak e to bylo e takový jednoduchý kino, LR: mhm VB: ale e bylo to tam takový příjemně, LR: mhm VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam, tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky, tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli , LR: aha, byla to jakože vaše známá, VB: no, maminčina. LR: maminčina známá.
Jarmila_(1926).txt
JC: no tak já vám, tak jako ee musim třeba, tak sem ráda chodila do toho kina i do toho divadla, protože sem to tak ňák potřebovala, no tak...
Jarmila_(1926).txt
JC: chodit, no, to jo, to, to si nedovedu představit, že bysme nešli do kina, to už tak bylo, a vono taky bylo to, i když třeba, tak na to kino vždycky bylo, to bylo pár korun, to bylo, já mám dojem, že to dětský bylo dokonce za padesátník, si myslím, ale nevím to tak zas jistě, ale korunu určitě.
Jarmila_(1926).txt
JC: já si myslím, že sem chodila dost často, protože... JV: takže [se to myslíte nezměnilo.] JC: [nic jinýho, nic jinýho,] nic jinýho tak jako to by- to byla taková zábava, ten to, ty filmy,
Jarmila_(1926).txt
dovopravdy tou televizí vlastně to je tolik, už člověk do sebe dostává těch všelijakejch těch, že už, a když šel do toho kina jednou za týden, tak mu to zůstalo něco dýl, jo
Jarmila_(1926).txt
JC: to vám říkám, že to sme viděli v tom Brně málo, my sme tam tak, byl takovej výlet pro nás no, ale tak ňák sme měli ty kina doma, no tak sme nepotřebovali do toho Brna, že?
Jarmila_(1926).txt
JC: ale bylo to taky tím, že my sme, vono nebylo co, jo? to nebylo kam jít. a já myslím, že tak ee že ten člověk potřebuje nejenom tu, tak já sem ráda pracovala, já sem, si nevzpomínám, že bych, bych byla určitě nešťastná, kdybych dneska nemohla najít práci, a to si vůbec nedovedu představit, jo, jak co se dneska děje. ale ee takže mě to tak všecko jaksi, tak ne, že by formoval člověku ten život, ale určitě měl ten film vliv [na to, na to vyrůstání,]
Vera_(1913).txt
LR: mhm a byl pro vás film, když ste byla malá důležitý, kino? VP: jo to mě bavilo [moc] LR: [mhm] VP: bavilo mě moc kino, mimoto mě bavilo jako ten tenis LR: mhm VP: když už sem byla taková slečna jako trochu
Vera_(1913).txt
VP: no to bylo pod ee jak by řekli, no když rodiče řekli, že pudem, no tak sme [šli]
Vera_(1913).txt
VP: jo ale (..) (no) chodili sme do těch Husovic do kina chodili, zas to bylo poměrně blízko LR: mhm VP: my sme bydleli v čechově čtvrti nahoře
Vera_(1913).txt
VP: no já myslím, že by to tak aji bylo, protože já sem nebyla takovej velkej milovník nebo já sem byla, ale já sem neměla v té době tu náladu pro to LR: mhm VP: neměla sem tu volnost pro to a hm hm takže já sem to tak jako [neprožívala] LR: [mhm] VP: jo, a pak už byla televize LR: mhm VP: tak na to už mi stačila televize [potom] LR: [jo] VP: jo, takže už sem potom nemusela [chodit]
Eva_(1928).txt
ES: protože sem měla (.) hodně příbuzenstva- LS: hm. ES: tak sem se vždycky s někým svezla. tak sem už říkala, že sem tak jednou týdně chodila. protože tenkrát ty ceny byly velmi přijatelné
Eva_(1928).txt
LS: dobře. takže ty kina, které ste navštěvovala, to už ste vlastně říkala, do těch deseti let. proč zrovna tady tyhle kina, která ste zmiňovala? vy ste zmiňovala Excelsior. tuším, že ki- ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru ((Excelsior)). LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))? ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)).
Eva_(1928).txt
LS: hm. a proč zrovna tady do těch kin? proč ste si nevybírala nějaká jiná? ES: já sem si nemohla vybírat. já sem musela souhlasit s tím- LS: aha. ES: kdo mně zaplatil vstupenku. LS: jasně. takže vy ste vlastně se musela přizpůsobit tomu? ES: ano. přizp- tomu- LS: kdo šel s vámi do toho kina? ES: tomu mýmu doprovodu, ano.
Eva_(1928).txt
LS: hm. a byl teda pro vás důležitý ten film tady v tomhle raném věku? ES: ano. LS: ano? ES: byl. hlavně, jak se má člověk chovat ve společnosti, že ano? to už sem viděla u těch filmových hvězd, že (..) vždycky když se de do nějaké veřejné místnosti, takže musí jít muž napřed, žena za ním, takže já sem tím byla jako poučená hodně. LS: hm. ES: třebas při stolování. to sem všechno odkoukala. LS: takže tohle všechno mělo na váš vliv. ES: vliv na mou výchovu.
Eva_(1928).txt
LS: změnila kina z toho důvodu. mhm. (..) a měla ste v tom věku potom od těch deseti let dál své oblíbené kino, které ste navštěvovala úplně nejraději? ES: tak (...) myslím, že to byl ten Union. LS: a co se vám na něm tak líbilo? ES: že sem tam mohla tu paní pokladní vždycky obalamutit. ((smích))
Eva_(1928).txt
že- pro mě bylo to vždycky, když sem šla do kina, tak to bylo nadšení. i když ten film třebas nestál za nic, že ano. tak pro to děcko to mělo vždycky, dítě si vždycky našlo v tom kinu nějaký plus. LS: hm. ES: i když třeba, LS: hm. ES: to nestálo za nic.
Eva_(1928).txt
ES: no, já myslím, že ten, kdo kupoval ty lístky, tak (...) musel se řídit podle finančních možností. LS: hm. ES: když měl, tak samozřejmě se šlo do kina, kde hrál se film, i když to bylo v tom dražším kině. jako v tom (...), LS: čili hrály roli spíš finance a ne to, jak, ES: finance, vždycky.
Miroslav_(1931).txt
AV: mhm. hm, takže pro vás to kino bylo něco takového magického, že jste chodil... MH: bylo nutnost, ano.
Miroslav_(1931).txt
MH: poněvadž tehdy člověk, nebylo tehdy, televize nebyla... AV: hm. MH: nic nebylo, že. AV: hm. MH: tak člověku to přišlo samozřejmý, že šel do do kina, dneska to je pohodlnější... AV: hm. MH: si sednout, otevřít si pívo a dívat se.
Marie_(1921).txt
Lč: a proč ste vlastně chodili právě do těch, protože byly... MD: tak, protože to bylo blízko, že, a tak prostě sme si netroufali někam dál, že jo, to by nás ani nepustili.
Marie_(1921).txt
Lč: takže teď už se to jakoby v tu dobu se to neorientovalo podle toho, že to je blízko, ale spíš [podle té nabídky]. MD: [né, to už] to už prostě kde co hráli, jo? kde co hráli, no.
Marie_(1921).txt
Lč: a ta kina, když ste si je teda vybírala, tak ste si je vybírala podle toho, s kým ste tam šla nebo em že třeba... MD: no, tak podle toho, co se mně jako líbilo, co hrají, že.
Marie_(1921).txt
Lč: a ještě se teda vrátíme k tomu, jak ste si vybírala ten konkrétní film, na který ste šla do kina, jestli bylo důležitější třeba to kino, nebo ten samotný film. MD: já si myslím ten samotný film.
Marie_(1921).txt
Lč: ale vlastně když ste, když ste chodila jako děti, tak to ste říkala... MD: no tak to byly, to byly většinou, to bylo většinou, říkám pro děti takový ty, tý, takže to sme šli, to sme šli prostě, že sme šli do [kina].
Marie_(1921).txt
Lč: a tyhlecty vlastnosti, které ste zmínila, jakože něco reprezentativního, hrálo to roli, když ste si vybírala, kam pudete, MD: ale ani tak, ani tak ne. no tak když tam, když hráli prostě něco hezkého, něco hezkýho hráli, no tak šlo, na ale podle toho taky, kolik bylo peněz, že. [vstupný] ((směje se))
Marie_(1928).txt
MB: nó to v těch řečkovicích ((Kino Sokol v řečkovicích)), ale to bylo ee kino jako takový v sokolovně, víte... LH: [ehm.] MB: [se] tam promítalo. LH: á jaký, nebo proč to bylo právě toto kino, bylo to tím, že bylo nejblíž to kino? MB: ano.
Marie_(1928).txt
LH: vůbec? ták á v- vy ste říkala, že moc do kina nechodila v tu dobu, takže ee dá se říct, že ten, to kino vás v tu dobu do těch deseti let ňák pro vás nebylo důležité, že ste ňák mm častěji nechodila do kina... MB: ne.
Marie_(1928).txt
LH: ehm, ehm a jinak kromě těch řečkovic, kromě té sokolovny ((Kino Sokol v řečkovicích)), měla ste třeba nějaké jiné oblíbené kino, třeba v Brně, ve městě? MB: no ee to sem jinam nechodila tehdá. LH: a kdyby ste si vzpomněla... MB: protože to se muselo dojíždět zase, že.
Marie_(1928).txt
LH: ták ee, takže stále ty ty řečkovice, em takže nedá se říct, že by em ss, dá se v podstatě říct, že to kino v těch řečkovicích ((Kino Sokol v řečkovicích)) ste navštěvovala hlavně kvůli tomu, že bylo, že bylo blízko, že ste nemusela dojíždět [nikam nikam dopra- ...] MB: [no blízko a chodili] tam jako o spolužáci a a všichni i jako...
Marie_(1928).txt
MB: protože ee jednak z s do kina sme museli dojíždět, že á musela už s ee být taková příprava a oblečení všechno, tak radši teda to kino bylo takový mm [hned.]
Marie_(1928).txt
LH: ehm, a chodila ste do kina více nebo méně než dříve, během protektorátu? MB: (..) no řekla bych, že (.) žé že jako že to bylo stejný, protože nakonec jiný zábavy nebyly.
Peter_(1922).txt
no a potom sem jako do školy a potom začal, já vím že sem do biásků chodil velmi často, poněvadž existovalo něco jako soutěž. kdo pude nejvíc do biásků. a já sem měl malej kalendář, takovej červenej, a tam sem si zaznamenal bio- biografy a filmy, a taky kolegové někteří to měli, a kdo měl víc, ten to měl dobrý. a já sem toho měl dycky nejvíc. ((smích)) PSz: takže to byla vaše soutěž jako kamarádů, PD: [jo jo] PSz: [né nějaká] jako reklamní akce. PD: ne ne, to byla soutěž kamarádská, více méně, žádný ceny nebyly. PSz: hm PD: leda cena kdo unik rodině spíš, že jo.
Peter_(1922).txt
a já myslím že to byla z části moje opozice, proti rodinným, rodinnému pohledu na na umění. že to bylo divadlo a nic než divadlo.
Peter_(1922).txt
PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.] PD: [jo, tam sem musel.] PSz: to [to,bylo hm] PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou, PSz: hm PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)),
Peter_(1922).txt
PSk: a když ste vybíral ty filmy podle plakátů, hrálo potom ňákou další roli to v kterém kině se to hraje? řekl [ste si] PD: [ne] PSk: to ste [jel kamkoli] PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat. PSk: hm PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako, PSz: hm PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu ((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)). PSz: hm PD: a víc, nevim. PSk: takže okrajová kina už byly mimo váš dosah? PD: no páč sme bydleli ve městě, tam se vůbec se vo to nezajímal. PSz: ale rozdíly mezi těmi kiny ste ňák vnímal asi [jako] PD: [no ale] jenom topograficky. PSz: ne [v kvalitě] PD: [ne kvalita-] ne kvalitativně. PSz: hm PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no. PSz: hm PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo.
Peter_(1922).txt
PD: to bylo důležité, pro výchovu, ačkoliv ve škole se vo tom vůbec nemluvilo. ta škola dělala latinu a češtinu, a to jak německá tak česká, PSz: hm PD: o biografu ani, ani slovo. PSz: takže ste vnímal že biograf je něco nižšího, PD: absolutně nesouvisí s kultúrou. PSz: hm PD: ač sem seděl v Bílé nemoci a tak dále, to sem věděl, ale ve škole se o tom nemluvilo.
Peter_(1922).txt
PSz: a kdybyste teď měl zpětně zhodnotit, co pro vás em film znamenal v tom období dospívání, jakou to mělo hodnotu pro váš em vývoj vlastně? celkový? PD: no já myslím že to byla základní škola, určitého druhu umění také. PSz: hm PD: já sem, snad proto že rodiče byli tak přísně zamířený na divadlo, pro mě to byl vlastní svět, o tom moc nevěděli, PSz: hm PD: já sem se v tom pohyboval, věděl co to je, a někdy ovšem byly styčné body, to vám vyložim ještě.
Peter_(1922).txt
PSz: a to období vlastně těsně po když em na konci války, to ste byl v Praze. PD: no jo to sem byl čas- to sem byl půl roku v lágru, tak filmy nebyly. ale o protektorátních filmech, to sem chodil hodně do biásků, nic jinýho nebylo celkem, takže, a hlavně byl českej film, takže sem to sledoval dost podrobně, taky sem o tom napsal v tý knize. PSz: hm PD: a o Praze jako. PSz: a vy, vy ste tehdy měl pocit že nemáte jiné kulturní vyžití, a proto chodíte do kina? nebo... PD: no ne, byla literatura a bylo divadlo, ale já sem tíhnul zase k filmu.
Peter_(1922).txt
PSk: a za těch univerzitních studií teda po válce to pro vás nehrálo roli kino? nechodili ste ste s [kamarády nebo s dívkou] PD: [málo, málo, poněvadž] sme měli jednak moc práce na univerzitě, PSk: hm PD: a jednak pořád kutil člověk politicky diskutoval, to nebyly diskuze o filmu, to byly diskuze o sociální demokracii, jestli vydrží nebo nevydrží, PSz: hm PD: vo národních socialistech a tak dále a tak dále. PSz: čili vy ste tehdy považoval kino za něco co už je minulost pro vás? nebo PD: to ne, to nemohu říci, ale nebylo to číslo jedna. PSz: hm PD: člověk měl starosti politické, jak to dopadne vlastně že jo. a to na universitě bylo hlavně důležitý, páč, kdo přednášel, kdo byl vyhozen z fakulty, kdo byl vyhozen ze studentů, a to byly důle- důležitější otázky tenkrát. a myslím že sou důležitější.
Peter_(1922).txt
PD: ta byla, tam byly hodně zastoupeny střední vrstvy, a málo chudých lidí. takže ty, tam bylo hodně zájmu o kulturu, to je samozřejmý, ale to kino to bylo přece jenom dost plebejský ještě, PSz: hm PD: na tom stupni, to to spíš českej film zajímal páč to byl, bylo mluveno česky nebo, herečky, české, Rolf Wanka, a tak dále a tak dále, PSz: hm PD: ale já mám dojem že to žáci byli takový jako fajnovky. z rodin slavnejch em právníků brněnskejch a tak dál. PSz: hm čili to šlo spíš nahoru jakoby sociálně. PD: to sociálně šlo nahoru. PSz: hm PD: a ten film nebyl sociálně, PSz: hm PD: dost nahoře ještě, myslím. to ještě páchlo zábavou, to nebylo ještě umění. PSz: hm PD: myslím. ale to sou takový dojmy že jo.
Emilie_(1922).txt
no a moji rodiče, protože na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima, takže...
Emilie_(1922).txt
o mhm takovej zázrak velikej, že. no a (bylo) to němý, jo, bylo to takový poskakování všelijaký. no ale bylo to kino.
Emilie_(1922).txt
LR: ee a jak často ste jako dítě do svých těch deseti let v té době, kdy ste chodila do té občanky ee chodila do kina? jak často? EF: no, to jedině, to sem já jako soukromě nechodila, jedině když škola prostě něco takovou ňákou pohádku za odměnu, že sme byli třeba hodní, jo, tak prostě nás vyvedla do toho kina, to byla ňáká snad pohádka, ale to mně nějak neutkvělo ani v paměti, páč toho bylo tak málinko, že to to ani... už taky to, že sme se do těch Kounic ((Dolní Kounice)) museli jít,
Emilie_(1922).txt
LR: dobře. a takže vy ste chodila, jak ste řekla za odměnu jako od školy do kina, že vás ( ). EF: no ano, no to sme byli moc všichni, ne já, ale všichni, sme byli moc hodní, když nás tam prostě jako mhm ten pan učitel zavedl, že, a škola za nás zaplatila, protože to byly vstupné korunu, že, no tak za nás zaplatili tu korunu a ještě byla sleva na padesát haléřů, takže ee jako to škola nám to takhle, ale to bylo velice málo.
Emilie_(1922).txt
Jistě, to sme probírali. to byla událost veliká. pro nás. mhm.
Emilie_(1922).txt
LR: a mezi místními o to byl zájem? EF: no jistě, to víte že jo. dyť to bylo em to byla jediná kultura zanešená, že, plus nějaké to divadlo, který se tam ochotnický hrálo, to taky teda byl, bylo mhm když tam přijelo nějaké pojízdné divadlo, tak to pro nás taky bylo ohromný zážitek, že. ta kultura tam.
Emilie_(1922).txt
LR: a jaký byl názor rodičů na film a na kino? EF: no tak ti byli rádi, že taky někam vyšli, protože práce od nevidim do nevidim. jak to bývalo na venkově, že, a takže pro ně to bylo zážitek, když se do toho kina, oni nechodili pravidelně nebo něco, to byla náhoda, když se dostali, když práce to dovolovala, že. takže tak asi.
Emilie_(1922).txt
LR: byl pro vás v tomto věku, v tomto dětském věku, film důležitý? EF: (.) no tak důležitý em em řekla bych, (.) em takový zvláštní a vzácný. tak bych to řekla. pro nás venkovany tehdy. [vzácný a zvláštní].
Emilie_(1922).txt
LR: potom do toho Besedního domu [a ještě] ste chodila někam v této době? EF: [ano]. no, em em, to byla výjímka, výjimka, když hrál ve městě prostě ňáký hráli film, kterej jako výhledově se nedostal do toho Králova Pole. LR: mhm. EF: jo, tak to a chtěla sem ho vidět, tak to výmečně. na kterym my sme tam... já už ani nevim, na kterym takovym sme tam byli. (.), to si už nepamatuju. ale byly to někdy... LR: takže výmečně? EF: výmečně, opravdu výmečně. tam to taky stálo dost peněz a penízky nebyly.
Emilie_(1922).txt
LR: mhm. a byl nějaký důvod, proč ste chodila zrovna... nebo proč byl, proč bylo oblíbené zrovna to kino, ten Besední dům? EF: no, jednak bylo blízko. N1: vysoký, prostornější. EF: prostornější, ano, ano. bylo vysoký, nebylo to takový em takový malý jenom a udušený, jo? už to bylo vopravdu a bylo to ty židle už nebyly (rovno), ale bylo to...
Emilie_(1922).txt
a v pondělí jsme mívali ve škole vaření a v poledne byla hodina volno. a já jim ten film děvčatům vykládala. my sme měly, mohly jít dom na tu hodinu třeba na oběd a my sme nešly, protože děvčata řikaly, ne, ne, budeš nám vykládat, cos včera viděla. no a já strášný, já sem to vždycky všecko, já sem to uměla vykládat, no. LR: mhm. EF: [tak asi]. LR: [takže] vy ste byla ve třídě vlastně známá, že chodíte do kina? [třeba] [ostatní spolužačky nechodily tak často]? EF: [jo, jo]. [ne, ne], ne, ne, ne. no protože do školy eh tam do řečkovic tam chodily děvčata, který byly třeba z Jehnic, z Ivanovic, ty to měly daleko moc, že, a všechno, takže em nás, co sme tak mohly chodit, bylo málo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek ((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde sem zjitila, že vona hraje, jo?
Jarmila_2_(1926).txt
JG: ((smích)) já fakt nevím. jakmile se křiklo, že se někam může jít, tak už sme mazali.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)), JV: hm JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady, jo? a teď vylezete ven, a všude tma, JV: hm JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na člověka hrozně blbě působilo.
Jarmila_2_(1926).txt
a když vám bylo osvobození, tak to už mně bylo devatenáct, a to už se člověk, to už hodně se vědělo, že teda ty koncentráky a to, tak člověk byl strašně zvědavej, a zase sem šla do kina, šla sem na takový ty hrůzy, JV: hm JG: a vyjdu ven a najednou klid a pohoda, jo. ((smích)) JV: že to [ste měla jako naopak přesně. ((smích))] JG: [víte, zas úplně tak, no, no to to sou] takové zajímavé, no, to sou...
Jarmila_2_(1926).txt
JG: pokud byly peníze a nebo tam byl někdo známej, že sme se dostali.
Jarmila_2_(1926).txt
ale většinou sme věděli, nebo sme tam měli ňákýho uvaděče známýho, že se nemuselo platit. JV: takže vám to bylo jedno, kam ste šla, když to tak řeknu. vy ste spíš šla JG: no, jakmile byla možnost, JV: hm JG: tak sme, kam byste jinam chtěl chodit. potom nakonec divadla zavřeli vůbec, že.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: [ale tak] vy ste chodila i do jiných kin, že jo. nejenom tam, kde byl ten pan uvaděč, ale i do těch ostatních. JG: no říkám, když hrála někde marika rek ((Marika Rökk)), tak mně to bylo jedno.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: [já sem myslel ještě do těch] deseti let. JG: a jo, jako ještě dřív. JV: no, no, no. JG: tak to pro mě víc znamenal ten Kašpárek Turek v tom ((Dopz)).
Jarmila_2_(1926).txt
JG: em já si myslím, že ee tedy do roku třicet šest, pokud byla možnost, anebo naši šli a náhodou mě vzali sebou, JV: hm hm JG: jako sourozenci, tak sem šla taky. ((smích)) prostě, JV: no JG: em se tím vyplnil volný čas, bych řekla, že, ale to už si nevzpomínám, [to je to]
Jarmila_2_(1926).txt
JV: jo, hm. a měla [ste třeba ňáké svoje jedno oblíbené kino?] JG: [to už se taky em] vybíralo, né, tak ani ne, kino to už potom se, když bylo po pětaštyrycátým se vybíralo podle filmů. ale jinak tady, co byly tak jako nejblíž, jo, když to bylo dřív. JV: takže ste chodila do kin v okruhu vašeho bydliště. JG: ano.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: a třeba takže ani pro vás vlastně tím pádem nebylo důležité, kde to kino je, em kde ten film se hraje, v jakém kině, spíš to bylo vo tom, kam [šlo jít.] JG: [no ta to] tak úplně ne, JV: ne? JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce ((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet neplatili. JV: jo, to bylo pouze v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia)). JG: ((smích)) JV: tam ste měli zdarma přístup. JG: protože tam byl ten JV: uvaděč. JG: uvaděč. ((smích)) jo. JV: a a á JG: takže tam sme věděli, že můžeme kdykoliv. páč on totiž jiný uvaděč tam neexistoval, jenom ten jeden. JV: hm JG: takže kdykoliv tam člověk jako přišel, tak měl volný vstup.
Jarmila_(1925).txt
protože ee sem se zajímala o kulturu vždycky a a chtěla sem mět taky ten rozhled trochu, no a tak když sem přišel nějakej no teď už ne ve stáří,
Jarmila_(1925).txt
Lč: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji? JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo.
Jarmila_(1925).txt
Lč: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala [( )]? JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž
Jarmila_(1925).txt
Lč: a řekla byste, že třeba ee ovlivňoval film nějakým způsobem to, jak ste se jako děti třeba chovaly nebo jak ste si hrály [nebo o čem ste si po-]...? JH: [víte co ovlivňovalo]? do dospívání vás ovlivňovalo, že ste snila vo krásným životě když hrála třeba Lída bárová ((Lída Baarová)) a hrála Mandlová ((Adina Mandlová)), to bylo z krásný interiéry k- kde se to odehrávalo, no tak to děcko sní, že tak jednou třeba se taky bude mít no (.) asi tak to přidává takovýho optimismu do života jo? [a] Lč: [takže] takovou fantazii vlastně. JH: fantazii, jo, a takový přání jako, ale my sme užívali dětství hodně jinak přírodu, [jo].
Jarmila_(1925).txt
JH: no (.) bylo no, začli sme chodit do tanečních, tam si namluvíte nějakýho kluka, jo, a chodíte do kina, protože v protektorátě nesměly být zábavy, němečtí vojáci umílali umírali na frontě, takže nesměli sme se bavit nijak, všechny zábavy zakázaný, takže bylo pro nás jenom kino (.) jenom kino a taneční a ty taneční,
Jarmila_(1925).txt
Lč: mhm a měla ste některá z těch kin třeba oblíbená? nebo lišil se váš vlastně [postoj k těm kinům]? JH: [nám to bylo jedno,] my sme šli na ki- my sme šli na film, nám bylo jedno, co kerý kino, dívali sme se na program a podle programu sme vybírali [kino].
Jarmila_(1925).txt
Lč: [takže] pro vás byl nejdůležitější ten film, na který ste šla [ani ne to kino]? JH: [ten film] Lč: do kterého ste šla? JH: ne to ne (.) to ne.
Jarmila_(1925).txt
Lč: takže ste si většinou četla a to kino bylo spíš vlastně dalším rozptýlením, nebo co ste vlastně jinak se jak ste se jinak bavila? JH: no tak ee já vám řikám ee kino kino už bylo víc tak jako jinak se žilo, to se nedá vykládat dneska. dneska je všeho a pf se uplně už za toho ee za těch komunistů bylo plno kin a plno filmů. všelijakých, i když ruskejch třeba, ale sem tam sem pustili taky nějaké dobré film hm tak já nevím, co bych vám ještě řekla.
Borivoj_(1927).txt
BH: no tak v té době nic jiného nebylo, tak byly kina.
Borivoj_(1927).txt
BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino Lido Bio. LH: ehm. BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio ((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil. LH: a... BH: nejčastěji. LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?] BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže... LH: hm. BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil.
Borivoj_(1927).txt
H: [tak myslim] dvakrát do týdne. [(ně-)] LH: [dvakrát do týdne.] BH: [no jó určitě.] (.) pač jiná zábava nebyla.
Borivoj_(1927).txt
LH: ste říkal teda, že ste navštěvoval hlavně tyto tři kina, to Lido Bio, Bajkal a oránii ((Orania)). proč právě tyto kina, byla to jenom ta blízkost, nebo [třeba i...] BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl větší (.) eh (.) okruh. LH: ehm. BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název pochopitelně, mm no tak sem tam šel. LH: ehm. takže se dá říct, že spíš šel na film, než do kina, že vám bylo jedno, jestli to je kino v centru, nebo na okraji, ale zajímal vás hlavně... BH: [ano.] LH: [(ten) film.] BH: ano.
Borivoj_(1927).txt
LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději? BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno. LH: ehm. BH: jenom když sem zjistil podle titulku, co tam hrají, zaujalo mě to, tak sem šel. LH: ehm. takže nějak jako ne- nehrálo [roli (to kino?)] BH: [né, ne, ne, ne] ne v- žádnou preferenci jsem nik- k žádnému (kinu)...
Borivoj_(1927).txt
LH: tak se teda s, takhle narychlo to nenajdu. a (..) a éé a chodil ste třeba ještě do různých kin podle toho, jestli ste šel třeba s kamarády, nebo mhm s maminkou třeba. jestli ste si vybíral různá kina, nebo zase mm bylo hlavní ta (.) [( ).] BH: [hlavní] hlavní bylo prostě evv (..) co se hrál za film, kterej mě zaujal, kino ať to bylo zz co se jel řekněme se z toho sem jel až dd do Králova Pole, když prostě tam byl f- film, kterej (.) bych chtěl vidět. LH: ehm. BH: takže kina, kina mě prostě jako jako vlastní kina mně nic neříkaly, prostě bylo to film, hlavně film šel.
Borivoj_(1927).txt
BH: myslim, že sem chodil stejně, stejně, zas mě prostě mě (.) když některej film sem chtěl vidět, tak sem na něj šel. LH: ehm. BH: ale, že bych, jenom že bych musel jenom do kina, protože du do kina, ne.
Marie_(1915).txt
MH: já sem cho- nejvíc sem chodila do kina za války. LS: hm MH: páč to em divadlo nebylo, a kino bylo po ruce, finančně dostupné,
Marie_(1915).txt
MH: ale do kin sme nechodili. LS: hm MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.
Marie_(1915).txt
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení.
Marie_(1915).txt
protože jiná kultura nebyla, bývaly koncerty Na hradbách ((Městské divadlo Na hradbách)), na Kolišti prostě, tam byl takovej altánek a tam bývala vojenská hudba, a jinak... LS: hm a MH: zatemnění...
Marie_(1915).txt
u nás bydlela sestřenka, mladší než já, sme byly dvě holky mladý, tak s- i se sestrou sme tam chodívaly. a em hlavně kde to bylo nejblíž.
Marie_(1915).txt
LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše nejoblíbenější a proč. MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod domova.
Marie_(1915).txt
MH: [ano, ano (.) ne, to] em ee ani já sem nebyla ňákej fanda na kina.
Marie_(1915).txt
LS: vy ste říkala, že ste navští- navštěvovala [třeba (.) no?] MH: [no eem] až v pozdějších letech. za války, jak sem říkala. to bylo hlavně ta nejbližší kina, to se daleko nechodilo.
Marie_(1915).txt
MH: no, podívejte se, umřela maminka, a em ten život byl takovej beznadějnej, a tím, že byla u nás ta sestřenka mladá, no tak se šlo do kina, semo tamo. ale em tak ňák, abych byla fanda, LS: hm hm MH: to vo sobě říct nemohu.
Marie_(1915).txt
em já já sem vám řekla, já sem nebyla fanda na kino.
Miroslav_(1923).txt
takže jít do kina, to byla taková, no to byla jediná lidová zábava, pokuď ee se lidi nezpívali sami v hospodách nebo co, tak nic jinýho nebylo, to nebyly když to s- vy nevíte, že nebyla televize, ani rozhlas tehdy .
Miroslav_(1923).txt
a v za války nebylo nic jiného než kino, ve Zlíně, tam sem chodil často, no.
Miroslav_(1923).txt
MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)), JV: mhm MJ: Kapitol, JV: ano. MJ: a Kapitol a Moderna to bylo v kině jal- Jalta? tam jak je ten palác, já nevím, to máte asi, těch film- byl těch kin bylo [patnáct] JV: [ano Jalta, Jalta] MJ: [asi v Brně,] no. JV: mhm MJ: to byly takový ty, bych řekl trochu nóblejší. JV: mhm á změnilo se potom e [ten vý-] MJ: [a taky] na Stadion, protože to bylo sokolský a my sme podporovali Sokol na k na k e e do e s- na Starým Brně bylo taky [kino] ((Kino Grand))
Miroslav_(1923).txt
JV: jestli ste chodil s kamarády do jiných kin než s rodiči? MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino čas)) a e v k em na ee v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv, no a podle fil- to už sme si vybírali podle filmů a tak,
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. ee a byl v tomto dětském věku do těch deseti let vašeho věku, byl pro vás film důležitý? nebo návštěva kina, byla pro vás důležitá? MJ: no ee zajímavá. e něco e něco úplně mimořádnýho. JV: mhm MJ: protože nic takovýho sme nikdy neviděli, to bylo naše e kromě divadla ovšem, divadla, to sme chodili na opery a tam chodil málokdo a to nebylo jako lidové nebo běžné, ale do kina, to byla nejlido- nejlidovější zábava, bylo taky v- většinou vyprodaný a nebo byly návaly a podobně a tam sme chodili jako em víceméně rádi, ale em pokud sme měli, ono to stálo ňáký peníze, no.
Miroslav_(1923).txt
MJ: to sme aj když sme e chtěli jít sami tak oni řekli, že nám tu pětikorunu nedají, že jo, že nám dají dvě koruny a tak sme chodili do těch kin na periferii a těch míň co dávaly co byly lacinější.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á teda bylo důležitější ten film ee než to kino na který ste še- do kterého ste šel. že ste si hlavně vybíral podle filmů a ne podle kina? nebo obráceně? MJ: em podle filmů. JV: podle filmů. MJ: a podle ceny teda. ((smích)) JV: mhm. takžé třeba kdyby byl až na Komárově někde ňáký film, který ste chtěl vidět, tak byste tam jel? nebo někde třeba jinde. MJ: (.) no jo, ale, ty filmy tak oni tak kolovaly, ono většinou (.) do do do daleka bych nejel teda do Komárova, tam sem nebyl nikdy. to by už musel být kor film, ale to se nepamatuju, že bych kvůli filmu e že by dávali jenom v zapadákově to ať to si tak to už nevim. JV: mhm MJ: toto vám moc neo- na to neodpovím.
Miroslav_(1923).txt
ty prťáky, to bylo adaptovaný , starý místnosti probouraný. č- filmy letěly, že jo, to byla zábava lidu, tak to byl jak to byly velký rozdíly, ale u mě to nehrálo roli, spíš ta cena.
Miroslav_(1923).txt
MJ: a chodili sme s kamarádama a jako děcko to sem, to byl takovej víceméně svátek, když sem šel do kina. no málo taky těch filmů, tolik nebylo, já nevim. no za protektorátu nic jinýho nebylo, ani divadla e se český opery už moc nehrály, to se muselo, no prostě. (..) to se chodilo do kina dosť.
Jiri_(1922).txt
já bych vám řekl jenom jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina, a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let.
Jiri_(1922).txt
Lč: a byl v té době, v těch deseti až patnácti letech, pro vás film nějak důležitý, jako zvlášť, že byste si třeba em... JH: že by to ve mně něco zanechalo? nebo něco takovýho? ne, já sem to bral asi jako takovou legraci. nebo prostě nějakej přídavek k tomu tehdy.
Jiri_(1922).txt
Lč: a do těch kin v těch Židenicích ste chodili, protože ste to měli blízko nebo... JH: pravděpodobně. Lč: že to pro vás bylo eh, tak Světozor to byl. JH: ano, ano ano Světozor. Lč: a eh to to bylo vaše nějaké oblí- nejoblíbenější kino, ten Světozor nebo... JH: ne, ale mám dojem, že tehdy ty filmy, které tam hrály, že nám jako víc vyhovovaly, jako mladým. Lč: mhm, a líbilo se vám třeba i tím, jak vypadalo? nebo... JH: no tak, kdybych tak srovnal například, já nevím, tu na sokolovně co bylo kino, že, tak Lč: tu Hvězdu. to byla Hvězda JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó do tý blechárny, a ten Světozor mně připadal prostě takovej jako nejsympatičtější, nejpřijatelnější a taky ten výběr filmů mám tam dojem, že byl na tehdejší dobu takovej nějakej pro nás přijatelný, ovšem ne- nepamatuji si prostě, jaký to byly filmy.
Jiri_(1922).txt
Lč: jestli ste měl nějaké zábavy, kterým byste dal přednost před kinem? JH: no já sem zas tolik do toho kina nechodil, abych byl prostě jako byl maniak a něco jinýho,
Zofie_(1925).txt
ŽH: no alf- v Alfě ((Alfa)) ne, tam v té pasáži Jalta, to sem měla kousek domů. vím, že sme chodily se sestrou a měly sme legitimace a byly sme, ale řikám, to trvalo tak půl roku, protože já sem vlastně em v těch patnácti vodešla do toho ee v v srpnu třicet devět sem odešla do Zlína.
Zofie_(1925).txt
JV: ne ne ne mhm. a ta Jalta teda em že těch kin tady bylo samozřejmě víc, že, takže ta Jalta, proč ste si vybrala právě tu Jaltu, nebo měla [ste k tomu ňáký specifický, (to kino)] ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy JV: samy ŽH: samy se sestrou JV: mhm ŽH: ano JV: bez doprovodu rodičů ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch] JV: [em dospělé, dospělýho, člověka] ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu.
Zofie_(1925).txt
JV: em á takže takže to nebylo tak, že by ee vlastně ste tu Jaltu ((Jalta)) preferovala kvůli tomu interiéru, ale bylo to opravdu jenom kvůli [té dostupnosti] ŽH: [jenom kvůli té] širlej ((Shirley Temple)) ano a kvůli tomu, že sem to měla blízko JV: mhm ŽH: a no že sem mohla chodit sama. že sme mohly chodit samy se sestrou JV: že jinam by vás třeba nepustili o samotě, kdybyste musely ee k- kdybyste chtěly do jiného kina asi ŽH: no ani sn- n- ne nepustili, no JV: že by to třeba [už bylo dál] ŽH: [my sme ani] JV: ee z ruky, že byste musely ee delší dobu e [cestovat] ŽH: [prostě] to Staré Brno a em a Úvoz a a ta Jalta, to nebylo, to byl takovej okruh JV: hm ŽH: nejbližší nám, tak snad kvůli té dostupnosti JV: mhm ŽH: že sme tam došly pěšky, nemusely sme jet tramvají JV: takže neměla ste potřebu třeba jako vyzkoušet ňáké ee ŽH: jiné [kino určitě ne, netoužila sem po tom, nelákalo mě to, no] JV: [cizí kino jako nelákalo vás to ne ne, byla ste spokojená] s tím, se širly ((Shirley Temple)). ŽH: ano.
Zofie_(1925).txt
JV: v té ee dobře a ta, říkáte, že ste si vlastně ee že si pamatujete, že byly třeba ošoupanější ty kina em teď nechme názvy stranou, to není tak důležité em tam vlastně ste se dostala ee jak? protože ste říkala, že vlastně ste neměla potřebu jako chodit do jiných kin ee která, ty nezná- ani eště mimo teda tu Jaltu ((Jalta)) a to náměstí Svobody ((Úderka)) ŽH: asi mně někdo řekl, že se tam něco hraje em co bych mohla [zhlédnout] JV: [jo takže už] ŽH: c- co nebylo nepřístup- [nepřístupný]
Zofie_(1925).txt
JV: takže mě zajímalo jako jestli třeba si vzpomenete, jak ste se dostala do jinýho kina, úplně, jestli vám ňáký kamarád třeba doporučil, tam mají zajímavý film, nebo jestli to bylo třeba ee z vaší vlastní zvědavosti, že ste si řekla, tak a teď zkusím ŽH: ne kvůli kinu ne, ale kvůli filmu [určitě sem tam šla] JV: [takže spíš kvůli filmu] hm hm ŽH: s- ee spíš kvůli filmu.
Irena_(1922).txt
IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
Lč: a jak to tam třeba vypadalo v těch městských kinech. měla ste ňáké úplně nejoblíbenější? že byste... IK: no tak se (spíše), myslím, em my sme to volili, jak to mělo návaznost na dopravu. Lč: aha IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích,
Irena_(1922).txt
Lč: hm takže ste mohla do toho kina [si jít, když ste chtěla.] IK: [to takový, jó, to] my sme si tak vyžívali ten, my sme prostě na tom, ta doba byla taková nepříjemná, že my sme se snažili, no, přehlušit to zlé, co bylo kolem nás. em samozřejmě že jednak se dívám na ten protektorát dnes, jaká to byla hrůza, ale my sme byli mladí, a každé mládí chce co pro sebe co nejvíc, že, čili my sme se snažili ten den vychutnat vopravdu, pokud se dalo jenom, a em hlavně si říkám, my sme si tu zábavu dělali. nám ji nikdo nedělal, že, čili my sme si museli em najít ten směr, který sme chtěli, protože em ti dospělí měli příliš mnoho starostí, aby nás uchránili od toho zlého, no tak aby nás uživili, že, aby nás nechali, no tak, ale byly to hezký léta, no byla sem mladá,
Irena_(1922).txt
IK: no, no to to byla taková pro nás určitý, no jak, jak bych to řekla. no chodili sme hodně do kina, hodně, pořád, protože to byla taková, taková zábava, která u mládeže převažovala.
Bozena_(1924).txt
JV: ale já myslím spíš v tom pozdějším věku BK: a v pozdějším věku to sme už byly takový skupinky těch známých i s dětima, takže dycky sme si to nějak obstarali hlídání a chodili sme do kina, (šli sme,) protože to bylo blízko.
Bozena_(1924).txt
JV: ale takže vy ty kina ste preferovala spíš podle toho, že byly blízko, že ste nemuseli [jezdit] BK: [no jistě] jo jo vono taky nic ještě tenkrát tak nejezdilo JV: mhm BK: to byly vlastně ty elektriky jezdily jenom kousíček, že, pak se chodilo pěšky, tak to se snažilo chodit, všude sme vlastně chodívali pěšky.
Bozena_(1924).txt
JV: a myslíte, že byl v tom věku pro vás film důležitý? BK: (ani ne) ani ne JV: ne BK: no samo- samozřejmě to bylo, to byla novinka, že, to bylo něco (novýho)
Bozena_(1924).txt
JV: [ale víte, já se ptám] třeba v tom věku v dětském věku do těch deseti let ste měla opravdu jakoby k tomu filmu nějakej zvláštní vztah, jestli ste ho měla ráda, jestli ste třeba se o tom bavila s kamarády nebo se spolužáky ve škole? BK: ne ne to ne [to] JV: [ne] BK: ne, to spíš bylo jako sváteční záležitost. JV: sváteční záležitost.
Bozena_(1924).txt
JV: ale řekla byste třeba, že byl pro vás film důležitý tenkrát jako pro dítě? BK: ne ne JV: ne BK: ne tak proti proti těm dnešním dětem, to tedy určitě ne.
Bozena_(1924).txt
BK: [n- no že když] sme ne tak ne to byly všechno přepychový krásný kina JV: mhm BK: a to bylo vlastně když sme šli třeba na- do Kapitolu ((Kapitol)) nebo do kina Alfa, to bylo za jak je teď centrum, tak za tím bylo kino Alfa, tak to byly všechno pro nás vlastně svátek, to byly brněnský kina a ty byly opravdu takový, nebyly tak obyčejný jako třeba tady ty ty menší kina nebyly (tak sme to všechno) sme prožívali úplně jinak mlá- mládí se jinak vše vše
Bozena_(1924).txt
JV: ale tenkrát v tom dětství v tom úplně jakoby v tom nejranějším dětství nebo do těch deseti let, když ste chodila s tatínkem ee BK: no JV: až na vyjímky ee BK: no JV: tak ee tam vlastně hrálo hrála hlavní roli ee ta skutečnost, že ty kina byla blízko BK: no [taky] JV: [a pak] jakoby v druhém plánu ste řešili ten program a nebo to spíš bylo podle toho, co hráli? BK: to spíš bylo co podle čeho co byli hráli, ano JV: takže důležitý byl ten film BK: ano, určitě, [protože] JV: [ale jestli] to kino bylo dál, tak ste se klidně [projela] BK: [no to sme] ano ano ano za tím se šlo dál- daleko JV: mhm BK: a třeba i když nic nejezdilo, tak to se samozřejmě když šla větší skupina, tak to se nikdo nebál jít, že
Bozena_(1924).txt
BK: [no my sme mohli jít] my sme mohli jít okolo kina a tam si to přečíst a teď sme říkali, tam bysme chtěli jít a kdy kdy který den bude pršet, většinou se hrálo celý týden ten jeden film,
Bozena_(1924).txt
JV: a ee stále byla ta důležitěj- stále v tom i v tom pozdějším věku bylo e na prvním místě úplně ten konkrétní film, nikdy ste neupředňostňovala třeba polohu, že by to kino bylo ee v nějakém těsném sousedství, neměla ste problém zajet třeba do vzdálenějšího kina. BK: no to ne, to ne to ne, tak zase sem nikdy po nějakým filmu netoužila, že bych musela jet až daleko, on se potom třeba hrál za nějaký čas i blíž.
Milan_(1932).txt
LR: dobře, a kina ste navštěvoval ty za humny, jak ste [řekl, a ještě] ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety, LR: hm ML: takže my sme neměli od rodičů na ňáký takový. ale zkrátka a dobře, když sme šli sami, LR: hm ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k doběhnutí domů. LR: hm ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion, LR: hm ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v Žabovřeskách ta, Lucerna. LR: jo, takže tahle tři kina ste navštěvoval jako malý. ML: a jinak to jinak prostě tady ty ve městě, to už bylo dost takový,
Milan_(1932).txt
LR: kina, biografy, filmy, nic. a ten film byl pro vás v tomto věku v tomto dětském věku důležitý? ML: no podívejte se, byla to změna. jo pá- co sme tenkrát měli jako dítka. jo, to byly buďto, buďto to byly knížky, ale to prakticky byly takový, ty knížky, no to se neobměňovalo za protektorátu. to byly knížky z první republiky, to byly takový typický, já nevím Broučci,
Milan_(1932).txt
LR: hm a v té době protektorátu ste chodil do kina pořád stejně nebo častěji. ML: podle toho, jaký tam byly filmy, to znamená chodilo se na to. podívejte se
Milan_(1932).txt
LR: a ee která kina ste navštěvoval. už ste říkal, že v tom dětství ste navštěvoval převážně ta ML: to byly prostě, LR: [Lucerna, Stadion] ML: [to byly tady ty] kde sme to měli u toho, no a potom vobčas se šlo, vobčas se šlo do města, LR: hm ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů.
Milan_(1932).txt
LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino? ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio. LR: a co se vám na na těch kinech líbilo. ML: za prvý, že to bylo blízko LR: blízko. ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový, i když to Studio bylo ee bylo kino jako malý, čili bylo to na úroveň takzvaný jak se tomu říkalo blechárny, LR: hm ML: no to byly tady ty kina, kerý byly na předměstí, jo. LR: hm ML: tomu se říkalo blechárny. jo, a mělo to svoje vopodstatnění, poněvadž vod tamtuď byla velká naděje, že si člověk ňákou tu blechu přinese, jo, podle toho, co tam chodilo ((smích)) LR: a podle toho, co tam chodilo nebo podle toho zařízení. ML: ne, podle toho prostě, podle publika, kerý [tam chodilo,] LR: [aha aha] ML: jo? a tak to tak prakticky do toho Studia ((Studio)) sme chodili taky rádi, protože to bylo takový, vono to bylo takový rodinný tam, víte, to bylo, no víte proč se to menovalo Studio?
Libuse_(1924).txt
do Studia ((Studio)), to bylo vedle vedle em (.) jak to tam to tam bylo, tam byla (..) dneska proti soudu, co je na Kounicové nebo vlastně to není Kounicová, to je Burešova, ee tak ee tam byl studentský domov, Masarykův studentský domov potom a nevím, jestli tam není stále a vedle [toho] MB: [jo jo jo] na té u té Botanické, [tam si myslím že to tam je, mhm, mhm, mhm] LM: [no je to Botanické mezi bota- Botanickou a a] tam to tou spodní. a ehm tak tam sme hlavně chodili, protože tam to bylo strašně, no přijatý pro studentskou a vůbec pro kapsu mladých lidí a byly tam výborné české filmy.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm. takže teď jenom, to ste vlastně ste mi už říkala, že to bylo to vlastně v té sokolovně [a potom v té čejči] LM: [ano, ano, ano] MB: mhm. takže pak tady je vlastně otázka, proč to byla tato kina, takže u vás to, tím, že ste nebyla v Brně, tak to byla prostě ta dostupnost [ta místní, takže vlastně tam] LM: [no to byla ta, ta dostupnost,] tak my sme sme sem jezdili a to velice často, protože sme tady měli hromadu rodiny, tak ee sme jezdili jezdili i sem, ale nemůžu říct, že bych si tak něco velice, chodili sme do kina, to ano, ale že bych si to pamatovala, to zas to [zas]
Libuse_(1924).txt
LM: [no tak] tak kladný samozřejmě, protože v té době, to bylo kus kultury. jednak při všemu byl žurnál, aktuality v tom před před filmem, že MB: mhm LM: aktuality různé, což byly vždycky velice zajímavé, to se pak nebyla televize no a rozhlas byl sluchový vjem, že, ale tam byl, to bylo s obrazem. tak ee to teda se chodilo dá se říct každý týden do kina.
Libuse_(1924).txt
MB: ne, ne jde to výborně. ee potom tady mám vlastně ještě poslední otázku jakoby k tomu období do těch deseti let a a to je em jestli můžete ňák říct ve vztahu právě jenom tady k tomu období ee jak pro vás ten film, jestli p- pro vás byl ten film důležitý. jestli to můžete ňák popsat. LM: no tak em dětská zvědavost. MB: mhm LM: asi tak bych to em jako nasadila na tu dětskou zvědavost, protože rozum eště teda nedospěl tak, tak daleko tak se šlo ze zvědavosti, co to bude.
Libuse_(1924).txt
LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý týden, [to sme chodili] MB: [každý týden] mhm LM: každý týden MB: a jednou nebo LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda nejlacinější, no ale s kvalitními filmy. MB: mhm, mhm LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co, ale je to pravda.
Libuse_(1924).txt
LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme šli. ((smích)) . ((smích))
Libuse_(1924).txt
MB: mhm, vlastně to už ste, to už ste říkala mhm. (.) takže e u toho výběru ee toho představení bylo důležitější ten film pro vás, neb- než né vlastně em né kino, ale výběr filmu LM: e-e vy mě, ano ano rozhodně MB: mhm, to bylo důležitější
Libuse_(1924).txt
MB: a takže vlastně z toho programu ty eee takové ty úvodní právě ty žurnály, bylo to pro vás zajímavé? LM: bylo, protože ee televize nebyla, pochopitelně, tak sme najednou viděli něco ze světa. tak to bylo velice. no kvůli žurnálu se chodilo vlastně můžu říct do kina, protože sme tam uviděli něco, ee něco, em co sme neviděli, nebo nemohli vidět. e takže to to bývalo bývalo zajímavé. MB: mhm, mhm. LM: ano a před každým před každým filmem to bylo.
Libuse_(1924).txt
LM: ki-, ty film- e ty ty kina byly hromadné kryty. MB: jo, ehe ehe LM: e že když e když e byl poplach ee em e s e s teda za- zahoukaly sirény, tak v to to bylo takové ve městě, tak to se všecko stahovalo do těch, tam byl největší prostor v podzemní, tak to se vš- bylo v těch kinech. MB: mhm mhm LM: a já sem nikdy nikde v ee žádném nebyla MB: ne. LM: ne. MB: mhm mhm LM: ale vim, že to bylo.
Svatava_(1924).txt
SM: ovšem taky zase sem ještě pořád zůstávala věrná tomu domácímu, protože ee pokud sem byla, to mně bylo tehdy jedenáct roků, tak určitě ee sem nesměla si jet třeba večer někam do kina, že do města, ačkoliv oni byly i odpolední představení ve štyři hodiny bývaly.
Svatava_(1924).txt
no ale em no tak už vod těch patnácti roků asi pravděpodobně, že sme dycky se ňáký holky domluvily a ee jely sme do ňákýho kina, protože tam dávali hezký český filmy, že em herce sme samozřejmě všecky znaly ((smích)),
Svatava_(1924).txt
SM: [bylo to kino ed-]. tak tam tam teda, ale pak teda si vzpomínám, že em rodiče občas taky chodili do té ávie ((Avia)). LS: taky. SM: protože to měli kousek že na naší ulici to bylo, takže chodívali tam.
Svatava_(1924).txt
LS: a potom když ste e nastoupila do toho zaměstnání, došlo k nějaké změně, v tom výběru těch kin, kam ste chodila? SM: (.) e no tak ve výběru kin ne, možná ve výběru filmů, ale e v- pořád to bylo pro mě nejblíž dosažitelný, LS: mhm SM: e protože e sem pořád bydlela em do toho (.) padesátýho roku asi em v těch červnovicích, čili odtuď to bylo dost jako e týž k dosažení, že, e když člověk se chtěl dostat do města, no ale tak e sem teda většinou, to říkám, hlavně tady ty čtyři kina, to byly.
Svatava_(1924).txt
SM: . nó tak já nevím, ale já si myslím, že to nebylo kinem, ale že to bylo filmem. že prostě když v tom některým fi- em kině dávali film, kterej sme chtěli vidět ee říkám, to byly většinou ty em no tak LS: mhm SM: český aj rakouský, že německý teda, tak eee sme šli do kina do toho k- kde to dávali právě. no.
Svatava_(1924).txt
LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině? SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla, myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala ((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta]
Svatava_(1924).txt
SM: (...) no tak určitě to byly (.) hlavně teda ale ty týdeníky teď zase byly. protože tam se nám třeba pražská revoluce že jo o tom tady my sme moc nevěděli. nebo sme to neprožili. televize nebyla, . čili chodili sme hlavně na týdeníky, abychom teda se dověděli ee jak to tam vlastně bylo a teď se ukazovali samozřejmě aj ti postižení, co byli že co em co byli popravení a tak, takže t- tam sme se teprve e o všem pravdivě dovídali z těchto týdeníků, no. ovšem to bylo to to tak pravdivý bylo myslím tři roky vod toho pět a LS: no [no no no]. SM: [do osmaštyrycátýho] a potom se to tak převrátilo, <že teda> už nás to zase přestalo hned bavit. ((smích)).
Miloslava_(1925).txt
MM: vždycky Lucerna. JV: a nikdy ste nezamířily nikam jinam. MM: ne, nikdy sme nezamířily nikam jinam. ono, já, ono to bylo taky tím, že jednak sme bydleli ještě tehdy ta doprava městská byla tedy slabá, tak my sme chodily vždycky pěšky a tam to bylo teda nejblíž a mimo to babička mě potom už brala na filmy, takzvaně mládeži zakázané, na kterých teda vlastně nebylo nic závadného, ale v té době to tak bylo, takže já sem ve svých třeba dvanácti letech viděla třeba filmy, mládeži nepřístupné, protože babička to tam měla tak zařízené, protože jak se začalo hrát, tak nám tam přistavili dvě židle a sledovala sem ten film, protože jinak bych se tam na to teda nedostala.
Miloslava_(1925).txt
JV: možná na nepřístupné filmy už moc rošťáci nechodili. ale takže důvod, proč právě tohle kino bylo především, že bylo nejblíž. MM: ano, ano. JV: ste nemusely nikam daleko MM: ano, ano.
Miloslava_(1925).txt
JV: byl pro vás film v tomhle věku důležitý? MM: byl. já sem se na to vždycky velice těšila. JV: chodila ste ráda. MM: chodila sem moc ráda. JV: a bylo to z důvodu toho, že ste vlastně s tou babičkou trávily společně čas anebo, nebo, MM: ne, jednalo se čistě jenom o to kino, páč s babičkou sem trávila volný čas i jinak. JV: a takže se zeptám, to, co vás na tom lákalo, nebo proč ste tam chodila ráda, na nějaké ty důvody, vzpomněla byste si? MM: no, připadalo mně to takový, když se šlo do kina, takový sváteční, teď sem tam viděla něco, co sem normálně neviděla, protože to byly všechny ty prvorepublikové filmy ať už to byly naše nebo ty cizí, tak to byly takové ty limonády, které se mi teda jako dítěti velmi líbily, no tak to byl asi ten důvod.
Miloslava_(1925).txt
MM: a občas sme chodívali i do takových malých kin, protože sme nechodili do kin, ale chodili sme na filmy, na filmy a na herce, JV: takže, hm MM: a pokuď, pokuď ten film se hrál někde, třeba si vzpomínám že v Židenicích bylo kino Svět ((dříve Hvězda, Astra)). tak tam sme taky byli několikrát, protože ten fi-, hrál se tam určitý film, který sme chtěli vidět, ono to bylo tak že, nebylo to tak rozdělený jako dneska, že byly ty premiérový kina, ale em tam se to hrálo, třeba týden, to sme se ňák na to třeba nedostali, tak sme šli až pak tam. JV: takže pro vás nebylo důležité při výběru konkrétního filmu ee nebylo pro vás důležité to kino [jako takové, ale především teda] MM: [né, né, né] ten film, ano.
Miloslava_(1925).txt
MM: no, určitou roli hrály, ale největší roli hrál ten film, takže samozřejmě do takové blechárny sem šla pouze tehdy, pokud tam byl nějakej film, kterej sem chtěla vidět a kterej sem jinak nestačila, JV: kterej vám za to stál. MM: ale jinak, kterej mně za to stál, ale jinak do takových těch, těch určitých, to sem chodila dost nerada.
Miloslava_(1925).txt
JV: hm. em sem se ptal, jakou roli hrál film v životě, nebo mezi dalšími kulturními aktivitami vaší babičky, tak ste řekla, že poměrně vysokou, u vás to bylo jak? byl pro vás film důležitý? MM: no, JV: důležitější než třeba četba knih nebo chození do divadla? což asi ano, protože ste řekla, že ste, nebo tak ňák sem vydedukoval, že ste asi do kina chodila radši než do divadla, ale... MM: no to bylo daný tím, že, to kino, to divadlo bylo takový prostě svátečnější, a tam je to všecko tak bezprostřední, JV: divadlo že bylo sváteční. MM: divad- divadlo bylo svátečnější,
Miloslava_(1925).txt
JV: to je dobře. ale ještě teda předtím než ste se odstěhovala, mimo Brno, tak v této době toho dětství, puberty, dospívání, tak v téhle době to kino hrálo jakou roli, bylo to důležité? MM: no, bylo, bylo. já sem se vždycky na to kino strašně těšila.
Ctirad_(1931).txt
takže pravděpodobně sem byl nějak průměrnej, jako všichni nějak se tam chodilo, když byl nějakej novej českej film, to většinou nebylo velmi často,
Ctirad_(1931).txt
CN: tehdy ovšem nebyla televize, že, JV: hm CN: em a i ty kulturní příležitosti potom dokonce později i divadla už byly em zavřený v Brně, takže ten film, to byla jediná neomezená a poměrně velmi hustě nabízená příležitost, když se vezme ta síť těch kin, JV: hm CN: a jejich látce.
Ctirad_(1931).txt
my sme bydleli na Tučkově ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové) začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až tří kin. em dneska se všecka menujou jinak respektive neexistujou už. myslím, že nejbližší mně bylo kino Stadion. JV: hm CN: nemusim říkat, kde bylo, to asi máte všecko už v tech materiálech. JV: hm CN: nejbližší i nejenom místně, ale i takovým jako atmosférou nebo i zvykem. JV: hm CN: toto bylo naše kino prostě. takže ňákej pravidelnější kontakt tam musel bejt, páč tam sem se cítil prostě vysloveně jako ve vlastním prostředí. druhý bylo Studio. JV: hm CN: to víte kde je, že, JV: ano. CN: na Cihlářské Art kino, a předtím bylo Metro. JV: hm CN: což je Městské divadlo dneska, že. JV: ano. CN: tak tam sme to měli blíž, blízko, a takovou solidností to trošku odpovídalo takové té středostavovské em úrovni, na které my sme se chápali.
Ctirad_(1931).txt
CN: ale že bych jako vůbec nikam jinam nešel, tak ten Central, to je opravdu, tam byly ty dětský moje vzpomínky, nevim jak sme zrovna tam na to připadli, taky vůbec nevím, jestli to tak bylo, že že ty filmy byly vyhrazený jenom pro určitý biografy, em nevim, to nedovedu říct.
Ctirad_(1931).txt
CN: a jak se to slušelo v takové té měšťanské společnosti na ty opery sme chodili. nevzpomínám si, že by maminka šla třeba na činohru. em to, to taky může něco říkat, ten film teda nahrazoval asi dramatickou oblast vůbec u ní. JV: hm CN: no a u mě teda patrně tak taky, no.
Ctirad_(1931).txt
tam sme byli právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola, JV: hm CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny, JV: hm CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli takovým pocitem určitě povinnosti, že JV: hm CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou zábranu, opatrnost, aby se moc, JV: hm CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy
Ctirad_(1931).txt
JV: a eště bych se zeptala, to už sme částečně zodpověděli, em ale jestli byl pro vás v tomto věku film důležitý. jestli pro vás hrál nějakou významnou roli. CN: asi ne. ne. řekl bych že že to, tak jako si asi nevybavuju funkci rozhlasu, v tom věku, tak si taky nevybavuju ňákou zvláštní důležitost filmu pro mě, ale ale byl tam prostě, jako, JV: hm CN: možná že je důležitý protože to bylo tak samozřejmý, jaksi, JV: hm CN: že sem to ani tohle nevnímal jako samostatnou otázku, ne ne, myslím že ne.
Ctirad_(1931).txt
dopoledne do kostela a vodpoledne do kina. JV: hm CN: na tyhlety dětský věci. JV: dobře, a třeba to pro vás mělo nějakou funkci tady to každotýdenní setkávání, třeba mělo to funkci s tím, že ste se setkával s kamarády CN: no ano, spíš takovou, ano, ano. JV: hm CN: a bylo to takový em, prostě parta která, já sem nebyl takovej vyslovenej teda typ kolektivní, ale prostě ano, tam šlo vo to bejt spolu nějak možná, z vlastní iniciativy, už ne s rodiči, že jo, JV: hm CN: tak to mělo tuhletu roli jakousi sociální to hrálo. JV: hm CN: protože ten vobsah sám, nevim jestli, jestli, ten asi nebyl tak nezbytnej pro moje myšlení, abych, abych chodil na pohádky, nebo na co co to tak bylo, nejspíš pohádky tam musely bejt. JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky, setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli? CN: no to byli kluci ze ze třídy. JV: hm dobře. a potom, po tom skončení toho kina ste třeba někam šli společně eště, nebo? CN: to si, myslím že asi ne. jistě že sme se domů loudali nebo tak, že sme to teda nebrali rovnou čarou domů, ale, ale jako nějaký zvláštní ještě další posezení nebo nějaká akce, to se většinou myslím nedělalo.
Ctirad_(1931).txt
CN: ano. ale zase pořád zůstávalo myslím nej- nejspíš při těhle těch, o nichž sem mluvil na začátku, že nám jako tak, JV: hm CN: připadaly nejbližší.
Ctirad_(1931).txt
že dokonce kdyby něco takovýho, nějaká, nějakej skandál tohoto typu byl, tak že bych si to musel pamatovat, páč platilo jako obecně, že člověk tam šel, aspoň zde, v Brně, nebo v tech kinech o nichž hovořím, že se tam šlo s takovou jakousi kázní, nebo s očekáváním hodnoty.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm dobře. a teďka bych se zeptala, jestli pro vás bylo důležitější kino, ve kterém se ten film hraje, anebo ten film. podle čeho ste si to vybíral, jestli ste radči šel do toho kina, na ňáký film, který se tam zrovna hraje, CN: asi ten film. JV: hm CN: asi ten si myslím teda i když limitováno to pak bylo počtem těch kin, která sem považoval za em za blízká, ne na druhý konec Brna, rozhodně takoví fandové pro filmovou tvorbu sme nebyli, abychom někam vážili dalekou cestu, ale tam kde sme teda normálně konzumovali filmy, tak když tam bylo něco, co bychom byli rádi viděli tak, tam se to odehrálo.
Ctirad_(1931).txt
JV: a takže myslíte, že pro vás nehrál ten, to vybavení, nějaký lepší, em v těch kinech, nehrál pro vás CN: no nebylo by hrálo určitě, ale možná ty tradiční em směry, kam sme chodili, teda už samy o sobě em determinovaly v podstatě jaký prostory nám sou nejběžnější. JV: em dobře takže ste vlastně nemusel chodit do těch nejlepších kin. CN: ne,
Jiri_(1924).txt
JN: vyhlásil Americe válku, dodneška nemaj uzavřenou mírovou smlouvu to ((smích)) no a tak to jsme chodili na různý filmy, poněvadž vono to bylo laciný. to víte, tak já sem za štyry stovky musel tady vyžít,
Jiri_(1924).txt
JN: to bylo zřejmě ve Studiu ((Studio)), jo, no tam chodili hodně studenti do to ho Studia ((Studio)) tam to bylo takový to bylo laciný, to já si pamatuju,
Jiri_(1924).txt
JN: jo, taky, to víte, taky sme, no, chodili sme, nejvíc se chodilo do toho Studia a hlavně totiž tenkrát em třeba ten jeden film dávali v několika kinech na střídačku, takže my sme si vybrali kde to bylo blízko a kde to bylo laciný, jo, to sem musel každou korunu tenkrát počítat, to víte.
Jiri_(1924).txt
JN: jo, no my sme chodili do různejch fil- do různejch to už si tak nepamatuju, víte, přesně. do toho Unionu ((Union)) se chodilo často jednak že tam bejvaly ty grotesky a kolikrát tam byly filmy em který sme chtěli vidět, nějaký ty nějaký ty kovbojky a tak, no.
Jiri_(1924).txt
LS: to sem se chtěl právě zeptat, co co to bylo za filmy, co vám promítali tady ty, na které ste museli chodit. JN: to byla nějaká propaganda, já už já už si to nepamatuju. LS: nepamatujete a jak ostatní třeba spolužáci na to reagovali? JN: no každej byl nasranej s prominutím, jo, to sme tam chodili, museli chodit, jo, ale to to to se stalo asi jenom dvakrát, voni z toho udělali víceméně slavnost LS: aha aha JN: jo, slavnost a nějakej em něco přesvědčovali přesvědčovali nás tam, že to vyhrajou, jo. LS: a to bylo v rámci výuky ste chodili? JN: to em výuka nevýuka, celý půldne sme tam byli třeba. LS: aha aha aha, takže to bylo spojený vlastně jenom vám promítli film nebo ještě vám něco k tomu řikali... JN: tomu pro- prom- to to tam řečníval ten ten blbec německy a česky von si pamatuju jak řikal, že němčina, to bude to esperanto v Evropě, jo, prostě, jo pak ho pověsili po válce ho pověsili hned tam proti Lékařský fakultě, tam je tělocvična německá a tam ho po- po- pověsili.
Jiri_(1924).txt
no anebo dyš ten tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká, ne, vy tam dete dobrovolně.
Jiri_(1924).txt
LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna, tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady navštěvoval? JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to laciný,
Jiri_(1924).txt
JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika třeba postupně. LS: mhm mhm JN: jo, takže my sme si to vybrali, abysme se aby to přišlo nejlacinějc. LS: takže ste čekali, až... JN: až až až to tam příde. LS: až to příde do toho lacinějšího kina. JN: potom byl už takovej systém, že třeba voni to promítali tejden, anebo někerý to sme vědeli, co se tak sme se podle toho sme se zařizovali.
Jiri_(1924).txt
LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější pro vás to kino. JN: no to Studio. LS: a proč bylo zrovna oblíbený. JN: protože je laciný. LS: protože bylo nejlacinější, jiný... JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo. LS: mhm. JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili do Krpole nebo tak. LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo vevnitř, nebo... JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte. LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil spoustu... JN: jó. LS: tak kdybyste měl [porovnat] JN: [tak velký rozdíly] nebyly. LS: ne? JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.
Jiri_(1924).txt
LS: takže která vlastně z těch z těch zábav pro vás byla taková nejpřednější? JN: no nejlacinější bylo kino, jo.
Libuse_(1928).txt
jak sem studovala gymnázium, tak sem chodila skoro každou sobotu. to sem chodila, protože sme bydleli na té Grohové a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion,
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm, a jak na vás tyto filmy působily? měl ste nějaký pocit z toho, nebo nějaký zážitek, zajímavý? ZP: ne. já bych řekl, že z toho sme si nic neodnesli, em spíš to bylo tak em většinou teda na pobavení. sme jaksi tak strávili ty dvě hodiny sme strávili tady em tím zážitkem. moc sem si z toho nevodnesl.
Zdenek_(1927).txt
JV: ano, a byl pro vás v tom dětském věku film důležitý? ZP: em důležitý jako em jako em zdroj zábavy. em nějaký výchovný em působení bych řekl, že to bych z toho nevodnesl. že to byla pro nás taková zábava, že sme ty dvě hodiny nebo půldruhé hodiny tam strávili a koukali se na ty grotesky.
Zdenek_(1927).txt
tak tam bylo malý kino, ekcelzior ((Excelsior)) se menovalo a oni každý vždycky dyš přijely do Brna, tak dycky šly do toho ekcelzioru ((Excelsior)) do kina. JV: a proč zrovna tam? ZP: nevím. nevím, možná že to bylo blízko teda em blízko em nádraží, protože voni přijely, voni bývaly ve Střelicích, tak přijely do Střelic, a chodívaly do toho ekcelzioruv ((Excelsior)) do kina. proč, to vám neřeknu, protože byly eště blíž kina, toho nádraží, ale to byly poměrně takový premiérový kina, dost drahý. kdežto tohleto bylo teda né premiérový kino, to bylo takový levnější kino, tak chodily do toho ekcelzióru ((Excelsior)).
Zdenek_(1927).txt
JV: a hráli hrálo roli to kino jako vypadalo hrálo... ZP: hrálo. hrálo to roli. JV: em v tom, do kterého kina ste šel? ZP: ano, m- mělo. dyš se šlo do toho premiérovýho kina, tak to bylo takový trošičku svátek, jo, že sme šli, že sme aj jaksi se lepší voblíkli, do těch ostatních kin se chodilo tak se chodilo normálně, že jo, občansky, ale pak dyš se šlo do toho lepšího kina, tak se šlo asi jako dn- možná už to dneska neni, ale asi jak se chodilo do divadla. jo, že už to bylo něco takovýho lepšího. kdežto do těch ostatních kin se chodilo tak v takovým občanským voblečení, normálně. ale tam se chodilo tak jako ve s- slavnostnějším, ve společenštějším oděvu.
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře, a když teda říkáte, že ste chodil často do toho Stadionu ((Stadion)), em, má to nějaký důvod, jako proč ste chodil zrovna... ZP: byl blízko, ten vstup, protože tam byly ty to sme chodili na ty dětský představení, tam se hrá- a byly normálně i večerní představení. tak na ty večerní představení sme jako děcko nechodili, ale pak už jak sme byli dospělí, tak to tam chodili aj na ty večerní představe- em (měli sme) eště kromě, to musím říct, eště kromě toho em Stadionu ((Stadion)) sme měli Studio, dneska Kino Art, to bylo taky naše voblíbený, protože bylo to taky blízko. a bylo, to Kino Art bylo tak em abych řekl mně dost sympatický. nevím proč, vono bylo menší to kino, myslím taky tam byla rovná podlaha, to bylo to sympati- em měl sem k tomu tam jakejsi vztah, k tomu kinu, Studiu ((Studio)), dnešní Art. JV: dobře. ZP: občas sme chodili do Lucerny ((Lucerna)), to je taky blízko, a někdy sme jeli do toho Králova Pole, to bohužel nevím už jak se to kino jme- jmenovalo v tom Králově Poli. už ho taky zrušili, tam byly dvě kina, ten Jadran, ale předtím vlevo bylo ještě jedno kino ((kino Union)), to nemáte v přehledu?
Zdenek_(1927).txt
JV: takže chtěla bych se ještě dál zeptat, jestli jste třeba potkával v kině své známé? nebo jestli to byl takový prostor, kde vlastně ste se mohli setkávat? ZP: ne. JV: že byste tam chodil za účelem třeba... ZP: ne, ne, do kina se šlo na kino.
Zdenek_(1927).txt
JV: em, dyš ste teda šel do toho kina s bratrem hovořili ste třeba potom cestou z kina třeba o tom filmu, který ste viděli? ZP: ano, to sme se bavili, em dokonce sme jaksi tak hodnotili, dělali sme si takovou jakousi kritiku toho představení, to sme hodnotili, teda já nevím, esi tehdá sme tak jaksi znali, jak se režie po- po- em projevuje na tom filmu, ale em hodnotili sme em hodnotili sme výkony jednotlivejch em jednotlivejch protagonistů, herců co tam hráli, jak hráli tak to vim, že sme se vo tom bavili. nebavili sme se moc, ale ačkoliv taky sme vzpomínali teda na ten děj, co se tam odehrávalo, a vim že teda, em můžu říct, že to em už pak teda jako v těch, dyš sme chodili na ty hraný filmy, tak že em z toho sem měl takovej jakejsi dojem, že to na mě působilo, že sem si z toho vždycky něco jaksi odnesl. že to nebylo tak jenom že bych to tam tak jako dřív, že sem to tam díval jako na něco, ale že už sem si z toho něco vodnesl.
Zdenek_(1927).txt
ZP: ne, ne. dyš sme se vybrali film, tak sme šli na to, ať to em bylo třeba někde. jak řikám, dyš sme nestihl- chodili sme skoro na všechny filmy, kerý v Brně se promítaly, to můžu říct. a dyš sme nějakej nestihli v těch premiérovejch kinech, tak sme šli teda na nějakej ten na někde, kde se to pak promítalo někde na předměstí. a my sme to stihli, sme skutečně byli takoví filmoví fandi. em nic jinýho nebylo, že.
Zdenek_(1927).txt
. takže tady píšete vlastně, že ste chodil hlavně do kina. ZP: hlavně do kina se chodilo. JV: a proč hlavně do kina? proč více než do divadla? ZP: to em jakési lidovější teda, přístupnější. jak vám řikám, do divadla se nedalo jít normálně. to ste se musela nachystat, voblíct pěkně, a šlo se do divadla. kdežto do toho kina se šlo aj někdy, když se nešlo do toho premiérovýho, tak se šlo normálně, jak se chodilo celej den. čili bylo to takový masovější bych řekl em v jako sdělovací prostředek.
Marie_2_(1921).txt
tehdy nebylo rádio tehdy nebylo nic. tehdy se chodilo do kostela, aby se nějaké něco člověk dozvěděl a tak ti lidi chodili do toho kina,
Marie_2_(1921).txt
MS: tak to vám, no bylo to úplně něco jinýho, celý týden se vykládalo po dědině co tam bylo a jestli tam ten nebo onen byl ee v tom kině a prostě na týden měli jako zábavu soukromně, žes tak jako promítali a a vykládali a co by se stalo, kdyby to nebo ono a, ale to se nechodilo tak často a ty filmy se tak neměnily. to byly ehm bůhhvíjak dlouho se promítal jeden film. [to]
Marie_2_(1921).txt
Lč: a v tom dětském věku pro vás byl film nějak důležitý? to že ste teda [mohla ( )] MS: [no asi že jo, asi že jo], že byl. protože člověk mohl přemýšlet, uviděl něco novýho, co jako na venkově nebylo. a (.)
Marie_2_(1921).txt
MS: jo, že co sme nakukovali do toho něm- na to němý kino, tak to víte, že jo, že sme si vykládali. ale tak teda do to úplně do těch raných dětských let, to už člověku, to nebylo tak důležitý a tak to uniká. ale bylo to pro nás úplně svátek, to se vykládalo bude tady kino, bude tady kino! h- vh- honem, pudeme do kina! to šla celá Kratochvílka, všichni, protože ti lidi tam neměli nic jinýho, jenom práci. chlapi chodili do havírny, ženský chodily na pole. a vychová- babičky vychovávaly děti. (.) naše babička ehm ta nás vychovávala od s- od všech s- svých dětí, bylo nás tam kupa, tak když maminky byly na poli, tak nás vychovávaly.
Marie_2_(1921).txt
Lč: a hmm co se vám na tom kině vlastně líbilo? proč by bylo [( )] MS: [všechno]. že sem věděla o světě.
Marie_2_(1921).txt
MS: jaký filmy tam p- ukazovali ee promítali, to už já nevím, ale my sme se úplně těšili, já teda aspoň sem se těšila strašně do toho kina, že se něco dovím a já sem o tom potom dlouho přemýšlela. a vždycky sem říkala, co kdyby tak a to a táta povídal, to sme ještě neměli děti, říká, prosímtě pěkně, já ti dám podruhý padesátihalíř a ty mně, tak já do toho kina nepůjdu a ty mně to všechno vyložíš.
Marie_2_(1921).txt
Lč: a vnímala ste teda rozdíl třeba mezi tím Metrem ((Metro)), mezi tím kinem mladých ((Jugendkino - Kino pro mládež)), mezi těmi kiny jako s- proč byste si vybrala, že půjdete tam, proč byste si vybrala, [že půjdete] MS: [já měla ráda] všechny. já měla ráda všechny, já sem měla rá- ee radost, že prostě ee vybočíme z toho všedního dne a že něco uvidíme ee o čem já ráda přemýšlím. a mně to třeba dva tři dny trvalo, že sem přemýšlela nad nad tím. a zkraje teda eště e do- v těch kinech dávali americký filmy.
Marie_2_(1921).txt
ale potom to jako později Němci už ne- j- jak přišli sem Němci, to byly jenom německý a naše filmy a a e to byly (.) to sme se zase dozvěděli, i i když to byla nepravda ty žurnály, to byl před každým filmem, že ukazovali, jak to vojsko pokračuje, jak ee jak ee kdo ee jakou část vyhrál území, jestli Rusové nebo j- Němci.
Marie_2_(1921).txt
ale jinak my sme měli určený a to sme se já sem se aspoň těšila, nechci mluvit za muže, opravdu do toho do každýho kina sem se těšila. co bude novýho a tak. jak to dopadne a já sem si domýšlela potom.
Marie_2_(1921).txt
Lč: takže vlastně to mělo i takový mhm vlastně sociální význam ten [ten prostor, že ste mohli se setkat.] MS: [byl, ano ano ano ano]. prakticky to se nikam nešlo, ven se nemohlo, pomalu ste nemohla ani ee do Prahy nebo tady to bylo za těch Němců tak přísný a a do toho kina se šlo opravdu a každý z radosti, že se něc- samozřejmě, že sme cestou nadávali, ee na ten žurnál, protože to bylo všechno (.) (tendenční) podle toho Němci co chtěli dát
Marie_2_(1921).txt
Lč: . a ee ty vlast- to jak bylo to kino vybavené, jak bylo zařízené, hrálo to nějak roli pro vás, že byste do něj chodila radši, nebo ne? MS: ne, nám to bylo [jedno. my když] Lč: [to vám bylo (jedno).] MS: vidíme jako, viděli sme kino. a mohli sme být dot- v tom kině. a mohli sme vykládat o tom kině. ale, to [nebylo] Lč: [takže to] pohodlí [nehrál-] MS: [za války] to nebylo. my sme byli tak nenáročnej národ, že nám stačil kolikrát když nebyly, tak obyčejná židle nám přistrčili tam, abysme to viděli.
Marie_2_(1921).txt
tak ten zájem byl dost a potom ee že to byla zábava levná, víte. to nikdo neměl z těch mla-. to byl představte si, že to byli mladý lidi, ve vašem věku. začli, nic neměli, byla rodina, tak oni těch peněz nikdo neměl tolik, aby si mohl vymýšlet, nebo to nebo ono. byl rád, že to nějakou tu zábavu, že má takový určitý vybočení z toho všedního života, že něco uvidí, že zapomene na ty svoje problémy v tom kině. a jako já už to opakuju se, že sem měla třeba dva dny co přemýšlet nad tím.
Marie_2_(1921).txt
ty filmy šly do velkých kin. až tam to bylo obehraný, tak šlo do těch a my do těch velkých kin málokdy sme přišli, (protože) tam byly, bylo to trochu daleko, hledali sme to nejbližší místo, kam bychom jako mohli jít a potom to byly lístky dost drahý, já u- nevím kolik. já [nevím]. Lč: [takže] vy ste do centra do kin nechodili právě s ohledem na to, že to bylo dál, a že, MS: d- [hlavně dál,] Lč: [že byly] MS: ano, hlavně [dál.] Lč: [že ste] cho- se snažili [blízko vlastně] MS: [ano, ano.] Lč: domu. co [nejblíž]. MS: [tehdy] totiž k nám do černých Polí ee nebyla doprava žádná. to sme choď- museli chodit [pěšky]. Lč: [pěšky]. MS: tam nejel autobus tam (nemělo) ni- nejezdilo nic.
Marie_2_(1921).txt
Lč: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co MS: bylo, bylo to [tam dražší.] Lč: [mhm na vstupenky.] [takže,] MS: [no.] Lč: proto tak ( ) MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.]
Marie_2_(1921).txt
Lč: a po osvobození ste nějak z- začla chodit brzo třeba na atmosféru v kinech po [osvobození se-] MS: [na to sme] byli asi zvědaví, to sem chodily ty americký filmy po válce, tak to jo. to sme byli zvědaví a myslím, že se hodně chodilo do kina. Lč: že se hr- začlo právě i [proto,] MS: [mhm.] Lč: že byly ty novinky, [jiný program].
Jarmila_2_(1925).txt
man- manžel, co zemřel teď ten druhý JV: mhm JJ: a náš tatínek mě vytáhli mě (poď) pudem do kina (...) my sme šli do kina (.) a přišli sme po sedmi hodinách ráno domů, tak to už konec, šlus! už sem v kině nebyla, ale tak (.) [možná] JV: [a to bylo jaký rok (todle)] JJ: tak namátkově sem někdy byla v tom Jundrově [se podivat ( )] JV: [jaký jaký byl] vlastně rok, jak ste řikala tady tu příhodu, že ste se vrátila ráno? JJ: to sme byli já nevim to sme byli někdy (.) na ňákým filmu (..) ježiši já si nevzpomenu co už to bylo JV: a kdy to mohlo tak být, v jaké době, kolik vám mohlo být let? JJ: to bylo někdy (..) počkejte v šestapa- někdy v sedumapadesátým JV: mhm JJ: no tak nějak [to mohlo být]
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: tak sme zas honem utikaly JV: [(šly ste) ( )] JJ: [na na dalši] tohle, to nam tak akorát vyšlo, jo JV: mhm JJ: no tak podle toho, jak co kde dávali, no (.) tak
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: no tak podle toho, jak co kde dávali, no (.) tak JV: jo JJ: pač tenkrát se za války nehodilo nikam do kavárny JV: mhm JJ: nebo někde (.) zábavy nebyly (.)
Jarmila_2_(1925).txt
ale mám dojem, že to bylo poprvně když sme byli v první měšťance JV: mhm JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti ((Výstaviště)) JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči? JJ: to sme byli ze školou JV: ze školou JJ: tam jako JV: mhm JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo nějaký (.) něco tam prostě JV: mhm JJ: bylo (.) [no a tak]
Jarmila_2_(1925).txt
pokuď ee tak (.) to vite, než ( ) já sem, my sme bydleli tam vlastně tenkrát to bylo vic takový (.) vopuštěný JV: hm JJ: jo (.) my sme bydleli (.) až tak jako bych řekla až (byste vzal) za Veslařskou až tak JV: mhm JJ: jako tenkrát to bylo strašně vopuštěný, to si (.) ste si netroufal tam chodit JV: hm JJ: to (.) jako děcka že (...)
Jarmila_2_(1925).txt
JV: em vzpomněla byste si, jestli ee vlastně tenkrát byl pro vás film důležitý nebo považovala ste ho za něco důležitého? mluvila ste třeba o něm, o o nějakých těch hercích nebo JJ: [no tak]... JV: [různých] scénách třeba s kamarádkami nebo se spolužačkami, které vlastně, vy ste ten film viděly společně, [(že)] JJ: [(tak)] my sme tenkrát jako děcka (.) vlastně to sme byly jako děcka JV: mhm JJ: že (.) tak sme nějak tak ee tohle (.) až potom větší už s kamarádkami, tak spíš už JV: mhm JJ: ten se nám líbil nebo to se nám líbilo, jo, to už prostě jako víc taklec (.) aji sme měli všelijaký brali sme si tenkrát byli JV: mhm JJ: ten (.) nevim jak se to jmenovalo (.) Kinorevue
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: tak tenkrát vlastně (.) za války když to vezmete, co byla ta mládež taková (.) tak kam měli jít? JV: mhm JJ: (jedině) do kina, že, no a my sme bydleli, pro mě to bylo z ruky JV: mhm [rozumim] JJ: [někam] tam jit do kina
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a pak ste tam už přestala chodit? JJ: no poněvač pro mě to bylo z ruky JV: hm JJ: jo, pro mě to bylo z ruky taklec chodit do města do kina (.) to sme chodili akorát kdyžtak když něco dávali v té sokolovně u nás v Jundrově ((kino Vesmír)) JV: hm JJ: se promítaly filmy v te sokolovně (.) tak sme (řekneme) jako děcka třeba šly JV: [hm] JJ: [do te] sokolovny, jo
Jarmila_2_(1925).txt
JV: až teda za té války [(a to jak ste začala...)] JJ: [až potom v té válce tam] pak už sme víc jako, poněvač to už nám bylo těch (.) ee řekněme těch štrná- ee těch patná- šesnáct sedumnáct, že (.) to už potom už víc jako (.) (povídám) to už sem přišla víc do toho města
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: my sme tam většinou pracovali tenkrát nás tam bylo hodně JV: mhm JJ: právě z Jundrova hodně děvčat, takže my sme šly zase zpátky, to sme kdyžtak třeba náhodou v tym Jundrově, když něco pěknýho dávali, že sme ze zešly, ale jinak (tak nějak)... JV: mhm (..) a vlastně tam tam ste chodili do sokolovny do Jundrova? ((kino Vesmír)) JJ: no (.) pač tenkrát já (.) my sme za války potom bydleli už (.) blíž k Jundrovu jako (.) kousek od kina, tak bych JV: [mhm] JJ: [řekla] jo takže my sme to měli (.) JV: [mhm] JJ: [to už] sem spíš s těma holkama šla (.) do toho Jundrova třeba do kina ((kino Vesmír)) nebo když bylo pěkně, tak, nás to ani tak netáhlo do kina
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: no tak většinou sme chodivaly JV: mhm JJ: spolu to sme to sme teda hodně užily JV: jo? JJ: to bylo období, kdy sme hodně užily jako, pač za jedno (.) my (sme neměly) kam jít JV: hm JJ: sme se zešly odpoledne, jo... JV: takže to kino pro vás vlastně [bylo takový ee místo...] JJ: [tam vlastně to kino bylo tak sme dycky] většinou zalezly JV: mhm JJ: někde do kina, jo (.) no a (.) [tam někdy] JV: [to ste chodila třeba...] JJ: někdy sme šly aj večer, jo, někdy sme n- ee někdy sme byly jenom akorát to vodpoledne, jo
Jarmila_2_(1925).txt
JV: [(měla) ste třeba jakoby nějaké] oblíbenější kino než to než ty ostatní? [nějaké které ste měli měla opravdu ráda?] JJ: [no tak to bylo tenkrát] ste si nevybrali JV: hm JJ: to bylo všechno stejný JV: jo (myslim) JJ: to byly kina jako (.) ať to byla ta nebo to bylo to JV: [hm] JJ: [bylo] to všechno [stejný]
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: to si to si pamatuju ten Krb bez ohně si pamatuju, to sme viděli aspoň pětkrát, [tak]... JV: [a čím] vás to tak zaujalo? ja- jaktože ste na to tolikrát ? JJ: já nevim, to bylo em (..) mě se tam třeba strašně líbila ta pisnička, jak vona zpívá tu ukolébavku [tomu] JV: [hm] JJ: děťátkovi (..) jo (.) to se mně tam líbilo (.) (u ní) (.) jak ona stála u toho a Dvorský ((Alois Dvorský)) stál kousek za ňou JV: mhm JJ: to to mám furt to si na to si [nezapomenu] JV: [to si pamatujete] teda jako [to si-] JJ: [jo] JV: silně vidím JJ: no to bylo snaď ee (.) jinak to byl celkově pak tam hrála (Miroslava) Milošinská ((neidentifikováno)) (..) JV: mhm JJ: já už si nepamatuju všechny ty co tam (.) prostě samí ty staří herci JV: mhm JJ: tam hráli (.) a bylo to skutečně fakt (.) já sem řikala to (.) snaď (.) by byl (pěkné ale jenom) jesi se to dochovalo (...) [( )] JV: [ten] film ste pak už neviděla později? JJ: ne po ee mně se zdá, že po válce to ešče ešče sem někde viděla JV: mhm (.) ale třeba v televizi že byste... JJ: ale to už potom po té válce už člověk neměl takové tu příležitost (..) ale já mám dojem já... to to už si nevzpomenu (..) že po té válce to ešče (...)
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: tak tehdy byly s takovýma všelijakýma těma zápletkama že všelijaký tohle, ale tak já (.) bych řekla (..) my sme tenkrát poněvač tenkrát vlastně jiná zábava nebyla JV: mhm JJ: za vál- za války (.) před válkou sme byli děcka (.) že JV: hm JJ: a za války žádná zábava taklec nebyla, po válce už zas už začli trošku všelijaký ty zábavy, tak už bylo už ste měl zas jinou zábavu, že, (když) ste nešel do kina tak se šlo (.) někam byla někde nějaká zábava nebo něco JV: [hm] JJ: [že] (.) tak tam už to bylo jinačí zas, ale za války ste neměl [kam]
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: každá neděle sme byli v kině (.) [to byla naše, protože kam] JV: [protože v sobotu byl pracovní den] JJ: sme měli jít? sme se zešly vždycky s holkama a kam sme měly jít?
Libuse_(1929).txt
já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly, takže sme chodili na pohádky a, SM: mhm LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně pravidelně, protože televize nebyla, SM: mhm LS: nic takového,
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím. LS: protože tam všude jinde to bylo daleko.
Libuse_(1929).txt
SM: na filmová představení? LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne- někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec školního roku a tak.
Libuse_(1929).txt
SM: mhm a byl pro vás film v tom dětském věku důležitý? LS: ano velmi. velmi, já sem se strašně těšila
Libuse_(1929).txt
LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře.
Libuse_(1929).txt
LS: no já sem je neznala ta ta kina, ve městě, SM: mhm LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků, tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že. SM: mhm mhm LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)), nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla dražší kina, tam byli tak komfortnější,
Libuse_(1929).txt
SM: jestli pro vás bylo důležitější, eh když... LS: že bylo jedno esi du do kina na cokoliv? SM: mhm LS: ne. SM: ne, [takže] LS: [ne] SM: takže bylo pro vás důležitější [vlastně] LS: [no bylo] ano. SM: ten film. LS: i když to pro mě byl takový útěk z domova, protože nevlastní matka mě neustále honila do práce a pracovala sem na zahradě a prostě sem toho volného času jako jako dítě neměla, ale mm takže to byl můj útěk z toho domova dost (.) ale byla sem často zklamaná, když sem šla teda na něco co sem myslela že je pěkné a, SM: mhm LS: výsledek nebyl.
 
Atlas.ti kód
374
 
Rodič kódu
Návštěva kina
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno