Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Author
Dagmar_(1929).txt
 
Quote category
Whole interview
 
Quote
Rozhovor vedla:Lucie Roušová
Rozhovor přepsala: Lucie Roušová
Datum a místo: 3. listopad 2008, FAV





Rok narození: 1929
Bydliště před rokem 1945: Matěje Procházky 11 (dnes Taussigova,
městská část Židenice)
Povolání: Korespondentka v Československém svazu mládeže, pracoviště
na Cejlu. Poté redaktorka závodního rozhlasu v ZKL v Líšni. V době,
kdy už měla narátorka děti, začala pracovat jako pokladní
v Rozmarýnu. V důchodu pak narátorka pracovala jako vrátná na
Babákových kolejích.












LR: takže to je můj první rozhovor, takže...
DB: takže hodně štěstí [((smích))]
LR: []. ták
DB: no, jdeme na to
LR: nejdřív bych si chtěla shrnout některé e osobní údaje, které už
o vás víme, ale pro jistotu, abysme
DB: dobře
LR: věděli
DB: jen se do toho [dejte]
LR: [takže] jmenuje- jmenujete se Dagmar B.,
DB: no
LR: bydlíte na Jiráskově, jak ste už vlastně uvedla, v [Brně],
DB: [hm]
LR: a narodila ste roku devatenáct set dvacet devět
DB: ano
LR: mhm, a bydlela ste před rokem čtyřicet pět v Židenicích [v ulici
Matěje Procházky číslo jedenáct]
DB: [ano. ano. ano]
LR: do obecné školy ste chodila v Židenicích, pokud vím
DB: ano
LR: a mohla byste upřesnit roky, kdy ste chodila do obecné školy?
DB: tak to mně nebylo ještě šest, já jsem říjnová, v září sem šla do
školy. dvacet d- dvacet devět. třicet pět!
LR: třicet [pět?]
DB: [no]. třicet [pět]
LF: [a] takže až do roku čtyřicet asi
DB: no pět let
LR: takže do roku [čtyřicet]
DB: [no] pět let obecná škola
LR: mhm, a potom ste chodila do měšťanky? [taky v Židenicích?]
DB: a pak [sem chodila do měšťanky] v Židenicích na Balbínové zase
tam nahoře
LR: mhm
DB: a, to je vše. pak sem chodila do Vesny
LR: [mhm]
DB: [tři] roky, než ji zavřeli, těsně před sem končila třetí ročník
tak ji zavřeli Němci, sme byli poslední ročník
LR: mhm, a do té měšťanky [ste chodila? (po těch letech)]
DB: [pak. tři roky jenom]
LR: takže to bylo čtyřicet až čtyřicet tři nejspíš
DB: ano
LR: mhm
DB: no čtyřicet tři to končilo. [zavřeli školy. mhm]
LR: [čtyřicet tři to končilo. mhm]
DB: jo
LR: ee a teďkon, jenom opravdu stručně abychom si [udělali nějaký
přehled]
DB: [nó jenom se vůbec]
LR: ee jaké jaké e jestli se vás můžu zeptat, jaké bylo povolání
vašich rodičů před tím rokem čtyřicet pět
DB: e, no tak před tím rokem, jako za první republiky takzvané a za
[války]
LR: [mhm]
DB: tatínek byl oficiál č- na dr- na ředitelství e státních drah
LR: mhm
DB: ano. a maminka ta byla v domácnosti, jak se to tehdy nosilo
LR: mhm
DB: a potom šla na totálajnzac ((Totaleinsatz)) takzvaný
LR: [mhm]
DB: [jak] ty ročníky musely co měly odrostlejší děti tak byla ve
zbrojovce
LR: aha. [dobře]
DB: [tam] pracovala pro říši.
LR: mhm. [děkuju] a měla ste bratra nebo sestru?
DB: ne, já [jsem sama]
LR: [ne, vůbec]. mhm
DB: já sem sama
LR: a ještě bych se chtěla zeptat, jakého vzdělání ste dosáhla?
DB: no tak to je asi všechno. pak jsem si dělala kurz tam u inženýra
Ziskala, to bylo psaní strojem, těsnopis a takový, [účetnictví a
takový ty běžný] věci
LR: [mhm, dobře]
DB: no a pak už sem byla hotova. [((smích))]
LR: [jo], a jaké bylo teda vaše povolání, [vlastně v průběhu vašeho
celého života]
DB: [má panenko]. to se nedá, to se nedá. e-e. ne
LR: ((smích)) [aspoň přibližně]
DB: [začínala] sem jako korespondentka v Brně na got- na Cejlu
tehdejším. tam sem byla pro zajímavost zaměstnaná s Jaroslavem
<dýtlem> ((Jaroslav Dietl)). ten nám dělal takovýho šéfa, úderky,
čées ((ČS)) svaz mládeže ((Československý svaz mládeže)). prostě do
Líšně sme jezdili a takový, př- při členských schůzích sme
vystupovali, no byli sme svazáčci no prostě to byla taková doba [no]
LR: [mhm]
DB: a potom sem co sem dělala? pak sem byla ee, v Rozmarýnu sem
pracovala jako [pokladní]
LR: [mhm]
DB: ňáký roky. pak sem byla sem taky v zékáel ((ZKL)) v Líšni, tam
sem dělala, em vlastně to bylo na poř- napřed tu redaktorku toho
závodního rozhlasu, to sem si připravovala zprávy z těch zasedání
těch cechů a ředitel mi to schvaloval a já sem to přečetla do
mikrofonu potom, tam sem byla dost dlouho. potom sem šla do toho
Rozmarýnu, protože tam byly platový podmínky dobrý a děti byly
LR: [mhm]
DB: [takže] se to prostě tak ňák hodilo. no a potom co? potom už
celkem... ((vstupuje sekretářka a nabízí narátorce občerstvení,
narátorka odmítá.)) no a končila sem vlastně na kolejích
LR: [mhm]
DB: [jako] důchodce už jako vrátná,
LR: [mhm]
DB: na Babákových [kolejích] mezi klukama, mezi bandou. takže
k mládí, v- vo tom mládí dnešnim vim [svý]
LR: [((smích))]
DB: tam sem vlastně prostě prodělala tu, sametku
LR: mhm
DB: a pak sem zůstala doma. měla sem úraz hlavy, tak sem zůstala
doma.
LR: dobře, děkuju. a tak teď už se přesuneme spíš [k těm biografům].
DB: [hm]
LR: tak se chci zeptat, kdy pro vás skončilo to pravidelné
navštěvování kina? [kdy ste přestala...]
DB: [no, až] byly děti
LR: jasně
DB: to byl rok padesát dva, a to už nešlo ňá- to už prostě nebyl
[zájem]
LR: [mhm]
DB: začala televize taky, ta byla, prostě nová, [že]
LR: [mhm]
DB: pár let, no tak to byla televize no a potom... no ale hlavně to
bylo za války, to sme byly v kině s holkama každý týden
LR: mhm
DB: to sme, napřed sem chodila i na dětský si [vzpomínám]
LR: [mhm], dobře, no k tomu se ještě určitě dostaneme
DB: no
LR: a takže právě teďkon se přesuneme [ee]
DB: [ten rok] padesát dva no, prostě po naro- při naro- po na-
LR: mhm, to ste přestala
DB: [jak se děti narodily], tak už to kino teda nějak nešlo. [a]
televize.
LR: [jasný]. a televize
DB: ano
LR: ee takže teď se právě přesuneme do té dětské zkušenosti [vaší]
DB: [ano], dobře.
LR: ee a do toho období, kdy vám bylo přibližně těch deset let, [kdy
ste navštěvovala tu obecnou školu]
DB: [no, no, ano.]
LR: á vy ste teda tu obecnou školu navštěvovala asi do roku
devatenáct set čtyřicet, takže se budeme bavit o tom roku devatenáct
set třicet pět až čtyřicet. a [vzpomínáte si] vůbec na svoji první
návštěvu kina?
DB: [to bylo]. ne
LR: ne, vůbec. a jaké sou vaše nejstarší vzpomínky vůbec na kino,
jestli si vzpomínáte?
DB: no, ty nejsou moc dobrý. byla sem s tatínkem ee v Kapitolu
((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
LR: mhm
DB: kreslenou, to byla tehdy bomba. no ano byla, doslova, kreslený
barevný film to bylo něco. tak sme si sedli na balkón, a já vim, že
sem se šíleně bála, jak ta Sněhurka letí tim lesem, šla a teď ty
větve oz- ožily no a prostě to bylo hrozný, takže málem sme odešli
<z toho kina> protože... nevim, kdy to bylo, ale byla sem hodně malá
LR: hodně malá
DB: no, to byl asi první. no a potom šly filmy prostě e grotesky a
ten, jak se jmenoval, e Poslední Mohykán, to byla taky hrůza, to šli
sme prostě na to šli a my sme z toho byli uplně <vyděšený> no a to
byly tam byly tři kina, takže my sme měli, z čeho [vybírat] v
Židenicích
LR: [mhm]. a jak často ste vlastně jako malá chodila do kina. [tak
do těch deseti let]
DB: [nóó], každý týden
LR: každý [týden]
DB: [nic] jinýho nebylo jinýho
LR: nic jinýho
DB: odpoledne se šlo do kina
LR: jo?
DB: no, protože to bylo, rodiče měli pokoj od nás asi a my sme
trávili čas v kině ovšem na čem, to už vám ne- to byl myslim šaplin
((Charlie Chaplin)) a, no prostě to bylo ještě za první [republiky]
LR: [mhm]
DB: takže tam byla možnost všeho, hlavně ty grotesky všelijaký
kreslený, to si nemůžu vůbec [pamatovat], že?
LR: [dobře]. a s kým ste chodila do kina?
DB: no s ko- s děckama.
LR: s kamarády?
DB: s kamarádkama
LR: s kamarádkami
DB: tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom
foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po
sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].
LR: [a s rodiči] ste chodila jenom jako malá
DB: no úplně [malá] no
LR: [úplně malá]
DB: tak to bylo asi poprvé to strašný, ee a to sem se potom po
letech dozvěděla ta Sněhurka tak hezky mluvila ovšem to bylo
dabovaný ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), že jo, nebo nebylo to
dabovaný to bylo asi s titulkama, protože tehdy se snad ani
nedabovalo nebo co. ale dozvěděla sem se, že tu Sněhurku mluvila ta
džesika flečr ((Jessica Fletcher))
LR: [mhm]
DB: [ta] co, teď dá- ty detektivky já sem to prožívala najednou sem
vod ní četla, že od ní četla, teda o ní jako že mluvila Sněhurku
<tehdy>
LR: ((smích))
DB: to mě překvapilo to byla mladá, že, hezká [holka] tehdy
LR: [mhm]
DB: no a jinak to [nic no, tak tam byly tři]
LR: [takže vlastně rodiče pak byli už rádi], že ste [šla s
kamarádkami a]
DB: [no, my sme my sme] měly takový, to byla Milena, Naďa, naše milá
sestřenice a to sme byly čtyři pět a to sme vždycky šly a pamatuju
si, že to stálo snad korunu nebo padesát halířů
LR: mhm
DB: na dětský takzvaný, odpoledne
LR: mhm
DB: a potom, to už bylo horší za války
LR: jasně
DB: to sme neměli kenkarty takzvaný vod patnácti let, a my sme se
chtěli dostat <na ty filmy, který>... vždycky šli ňáký dospělí, tak
sme se přidali, a že jako k nim patříme. někdy to prošlo, někdy to
neprošlo. <takže> tak asi [no]
LR: [a] vy ste vlastně řikala, že v těch Židenicích byly tři [kina]
DB: [ano]
LR: a navštěvovala ste všechny nebo?
DB: všechny
LR: všechny
DB: no jistě
LR: a ještě nějaké jiné nebo jenom v Židenicích?
DB: no, v Kapitolu ((Kapitol)) s- chodili sme do Kapitolu
((Kapitol)) teda takzvanýho, pak do skaly, skalu ((Scala)) sem
znala, pak sem znala centrál kino ((Central)),
LR: [mhm]
DB: [to] je dneska na náměstí Svobody. dneska tam už není, ale tam
byla, co tam bylo, Úderka nebo, Úderka tušim že tam byla. tam hned
jak je řezník na rohu, tak tam bývalo kino.
LR: mhm
DB: centrál ((Central)). zara leandr ((Zarah Leander)) tam zpívala
<takže> vim, že bylo, Modrý Anděl, marlen dytrichová ((Marlene
Dietrich)), no prostě taková doba. marika rek ((Marika Rökk)), ta
teda za války letěla to už si Němci, jestli vám to něco řiká nevím.
prostě byla to úžasná babka
LR: mhm
DB: tančila na tehdejší dobu, dneska když sem se na to dívala na
Vídni, tak říkam safra a dyť vona bejvala <hezčí>
LR: ((smích))
DB: vona je furt stejná, to je stejnej film, ale ten vkus se mění.
ten vkus už [už]…
LR: [mhm]
DB: tlustý nohy [takový]
LR: [((smích))]
DB: no a tak prostě proti těm dnešnim baletkám, ty vypadaj už jinak,
že?
LR: [mhm]
DB: [tak] doba se změnila. no, bylo tam kino ee, na go- na Gajdošové
dnešní tam byla Hvězda v Sokolovně.
LR: mhm
DB: pak tam bylo kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)) na
[Rokycanové]
LR: [mhm]
DB: pak tam byl Světozor na Vojanové. všechny fungovaly, všechny
byly obsazený, do všech kin se chodilo
LR: mhm
DB: bylo tam hodně vždycky lidí a [děcek]
LR: [takže] ste neměla nějaké své oblíbené v této době
DB: né ne ne ne ne. to ne, to naprosto ne
LR: a takže se vás ani nemůžu zeptat, proč ste si vybírala vlastně
tato kina. to bylo
DB: no, protože sme to měli [blízko]
LR: [blízko]. a, tamta třeba jak ste říkala skala ((Scala)), tak do
těch [ste chodili]
DB: [no tak] do těch sem chodila ne s s to ne s děvčatama, to sem
nechodila
LR: [mhm]
DB: [to] ne. to už bylo pozdějc
LR: to už bylo později, no, [dobře]
DB: [to] už bylo za války
LR: [to už]
DB: [a to] už sme se ňák rozdělily, protože holky musely do práce,
e, jak jim zavřeli školy, tak šly někam do přadláren nebo co, dělat
a já sem šla tehdy na pracovní úřad, byl nálet, já sem utekla domů,
tatínek mně nechal dát ruku do <sádry, tak sem měla>, neměla sem
zlomenou, da- dali mně ruku do sádry a já sem [nemusela]
LR: [mhm]
DB: pak už mě nevolali
LR: takže vlastně, když ste chodila do té obecné školy, tak ste
chodila hlavně v těch Židenicích
DB: v Židenicích do kina, ano
LR: mhm
DB: na dětský, na všechny ty a to tu to kino hm už tam neni žádný,
jedno bylo na Sokolovně to vybombardovali
LR: [mhm]
DB: [v tom] velkym náletu, v roce štyrycet čtyry. jo, to to bylo
krásný kino. jmenovalo se Hvězda, a mělo to po obou stranách toho
plátna krásný hvězdy vy- plasticky vystouplý barevný z takových
světýlek
LR: [mhm]
DB: [toho] kina bylo škoda, no už se nikdy neobnovilo, už prostě,
padl strop tam dolu prostě tam byl nálet, na Židenice do- dost dost
dost velkej nálet to byl tehdy v tom čt- v letě. a to oni, tam se
něco proslýchalo, že i u nás to se kousek od od nás tam u kasáren
tam takovej dopad toho byl, že tam prostě e ňák lítali tam do do
Lidovýho domu taky trefili, no prostě bylo to tam hodně blízko nás.
tak sme se tetelili [doma]
LR: [mhm]
DB: kdy nám to taky padne na hlavu no ale nic se nestalo. řikali, že
si prý ti Američani to špatně ňák načasovali místo té ostarky
((neidentifikováno)) toho, té Líšně takže to ňák brzo spustili, my
sme byli vzdušnou čarou kousek, že, nevim
LR: mhm
DB: no odneslo to hodně lidí, zbytečně a nevinně. nehledě k těm
škodám co prostě ještě spáchali, celá Stará Osada vlastně takzvaná
byla vybombardovaná, ty sedláci a to a byl... teď tam stojí věžáky
obrovský
LR: mhm
DB: strašný baráky teda, to je děs uplnej.
LR: můžu se vás zeptat a jaký byl názor vašich rodičů na kino? na
film, jestli se [o tom bavili s vámi]
DB: [nó maminka, ta] měla ráda hlavně americký filmy
LR: [mhm]
DB: [tehdy] za první republiky. to byly ty americký herečky všecky,
musela bych hodně vzpomínat, a tatínek ten ne.
LR: ne
DB: tatínek byl em prostě to byla em tatínek byl na kopanou. to byla
takzvaná, jak se to jmenovalo, Bradova západomoravská župa
fotbalová, on tam byl funkcionář jako, mimo svý zaměstnání tam
chodil. a to se kopalo, liga se [kopala]
LR: [mhm]
DB: měli e kanceláře měli, ee jak byla Rovnost, kdysi na na
LR: mhm
DB: na to Moravským náměstí takzva- Lažanský ((Lažanského náměstí))
to bylo. Moravský náměstí, tak v prvnim patře nebo ve druhym tam
měli kanceláře, já sem tam taky chodila, a viděla sem na německej
dům ((Německý dům)), tam přímo, jak tam cvičily ty brunhildy na tom
na těch terasách. no tak tatínek ne, tatínek [byl sportovec] a...
LR: [ten ne] a nevadilo mu, že chodíte do kina, to ne nebo jo?
DB: né, vůbec [né]. néé
LR: [ne]((smích))
DB: já sem měla velice tolerantní rodiče, a ta maminka od mé
kamarádky, no ta byla kinařka ta odebírala kinoreví ((Kinorevue)),
ten časopis. tam byly vždycky ty hvězdy všecky, ty americký, naše,
prostě co byly tehdy v kurzu.
LR: mhm
DB: to byla bárová ((Lída Baarová)), že, mandlová ((Adina
Mandlová)), Zita Kabátová, to byly ty nejstarší vlastně, ta její
sestra Zorka Janů. no a to potom za války začali točit tu turbinu
((Turbina)) [třeba]
LR: [mhm] s bárovou ((Lída Baarová)) e a takový už ty známější, to
už možná znáte i vy ty [filmy]
LR: [mhm]
DB: prostě s těma, pro pamětníky takzvaný no, a to už sme chodili do
kina pořád, pořád a pořád. protože televize nebyla no tak to sme
jako, to sme brali jako... pak že byly kina zavřený to, jak byl ten
Stalingrad, že? ovšem nevim, jak dlouho
LR: mhm
DB: nevim, jak dlouho to bylo. jak to u toho Stalingradu projeli
Němci takže tam, to se nesmělo tancovat a nic prostě všechno bylo
zakázaný, to byl takovej jejich smutek a my sme to museli <snášet> s
nima a jinak vo těch, já nevim, no tak ty tři kina tam byly, byly
hezký, udržovaný, dneska tam neni nic, dneska tam sou nějaký
skladiště
LR: [mhm]
DB: [nebo] já nevim, co tam je, a lidi prostě přestali do kina
chodit no
LR: a [když ste chodila]...
DB: [a hodně se chodilo] do kina
LR: mhm, hodně
DB: hodně
LR: a když ste chodila do školy, do té obecné, [tak]
DB: [no]
LR: co co vlastně učitelé říkali na filmy, bavili ste se o nich
nebo]
DB: [nikdy]
LR: vůbec
DB: ne, [to se] to se nenosilo.
LR: [žád-] mhm
DB: ne ne ne ne ne. to ne.
LR: mhm. takže vlastně vy ste říkala, že ste chodila hodně často
[takže... ano]
DB: [holky zvlášť byly], kluci zvlášť ve škole, my sme neměli třídy
[společný
LR: [mhm]
DB: to nebylo, vůbec. měšťanka měla vchod z druhé strany uplně než
my, my sme nepřišly vůbec do styku s klukama.
LR: mhm
DB: to nebylo
LR: a když ste chodila často do toho kina, tak to pro vás asi hodně
důležité kino, že jo, [v té době]
DB: [byló. určitě.]
LR: [á]
DB: [to byla] taková jediná bych řekla zábava mimo [knih]
LR: [mhm]
DB: já sem teda dostávala spoustu knih, takže mám ještě z dětství
mám spousty knih a hezkých, protože já sem měla tetu učitelku a ta
<neměla> nic jinýho na práci, než okamžitě každý svátky, Vánoce,
knihy, knihy, knihy, knihy. ovšem našla pochopení, já sem hodně
četla
LR: mhm. a e teda když to pro to pro vás bylo tak důležité to kino,
[tak jestli ste měli ňáké]
DB: [no, důležité...]
LR: zvyky nebo ňáké hry, jestli ste zpívali písničky s kamarádkami
DB: tak já ty písničky umím dodneška. [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: <co se tam zpívaly>
LR: jaké třeba? [jestli si vzpomínáte], že ste hodně zpívali
DB: [no tak] [((německy zpívá))]
LR: [((smích))]
DB: to zpívala marika rek ((Marika Rökk)) no, tak já si to pamatuju.
anebo zara leondr ((Zarah Leander)) tím jejím hlasem takovym
((německy zpívá hlubokým hlasem))
LR: ((smích))
DB: <no prostě to bylo moje mládí nó>. vám to je dneska k smíchu,
ale to to tak bylo, a ty ty písničky no ty se zpívaly, Falešná
kočička, dávali na na Kobližné takovou kočičku, z tuhýho papíru, to
se otevřelo, tam byly všechno, kdy se to hraje, co se hraje, kdo tam
hraje, zaklaplo, propagace, že [jo], to bylo hezký
LR: [jasně]
DB: a Falešná kočička nó, to byl, no těch herců bylo moc
LR: mhm
DB: potom sem ee to byli ee vlastně e, ferbaska ((Věra Ferbasová))
nojó, dyť na ferbasovou ((Věra Ferbasová)) sme lítaly kde hrála, tam
[sme] všude byly
LR: [mhm]
DB: protože to sme si nenechali ujít. dyť to byla, dneska když se na
to dívám, ráda se podívám, že, když ona hraje tu holčičku malou s
tou mašličkou, [že]
LR: [mhm]
DB: a přitom jí je kolik, dvacet nebo kolik, ani nevim už, jak se to
menovalo. no prostě mělo to zápletky, bylo to, mělo to cit ten film,
byly takový ty filmy, e něco to člověku řeklo a mám dojem, že to
člověka i vychovávalo, kdežto dneska těžko můžu říct, že by to
vychovávalo, to e-e, to ne, dneska se na to nedá ani dívat, dneska
se mně to vůbec, je to příliš příliš otevřený a myslim, že je to
škoda, a když vidim ty holky, jak se, e to nebudem zabíhat, [to]
nemá cenu
LR: [asi ne]. ee tak [teďka]
DB: [ty vztahy] jsou jiný mezi těma mladýma lidma než byly mezi
náma. my sme byli takzvaně, odstup
LR: mhm
DB: takovej odstup prostě. to když vidim, von přiletí tam na véúté
((VUT)) třeba do té tramvaje přiletí, teď si posadí, všichni, holka
stojí a von na ni mluví a vykládá si s ní a nechá ju stát já sem ji
ř- a vona se s nim baví hezky. já sem ji chtěla říct, slečno, to
kdyby se stalo mně ve vašich letech, tak toho kluka do smrti
[nevidim, nepoznám, neznám]
LR: [((smích))]
DB: a to nás určitě vychovával ten film
LR. mhm, [dobře]
DB: [pro-] protože, to teď už na to přicházim, sama, protože
vlastně, tam bylo všechno, tam byly ty vztahy, tam byla láska, tam
bylo matka, otec, rodina, i když byla narušená takzvaně jako se
dneska řiká, tak už to bylo něco jinýho, už se nám to nelíbilo, už
sme s tim nesouhlasili prostě. dneska, no tak bude rozvedená, no,
tak hurá
LR: mhm
DB: <hotovo>
LR: můžeme se teda [přesunout] e k tomu dalšímu období
DB: [no jistě]
LR: vlastně když ste [chodila] do té měšťanky
DB: [ano]. no.
LR: takže po tom vlastně roku asi...
DB: to byla válka
LR: mhm, to byla válka a právě mě zajímá, jak často ste chodila do
kina v tomto období, jestli se to ňák [změnilo]
DB: [ne]
LR: ne, [vůbec, pořád ste chodila často]
DB: [ne, ne, ne, ne]. buď sme hrály [žolíka] u nás na dvoře jako
holky, protože učení nebylo holt, děvče
LR: [mhm] ((smích))
DB: no, nebylo! voni neměli zájem, aby tu mládež vzdělávali. dějepis
nebyl vůbec, ten byl zakázanej. ten sme doháněli potom na té Vesně v
pětačtyřicátym, kdy sem tam přišla, tak sme dostali takový e
natištěný prostě, cyklostylem nebo čím a teď sme se to museli hustit
prostě, všechny ty naše dějiny, my sme to neznali, protože z těch
knih to vás nebaví, abyste si to jako holka sama [četla]
LR: [mhm]
DB: no a tak prostě sme chodili chodili sme taky do kina, protože
nebylo, co dělat za války
LR: a jak často ste chodili?
DB: každý [týden]
LR: [každ-] každý [týden]?
DB: [nó], když se měnil program
LR: mhm
DB: nó, to bylo na to hrajeme do pátku, vod pátku hrajeme toto. ano
deme
LR: [((smích))]
DB: [tak sme šli]. je to mládeži přístupný, vod kdy do kdy, do
kolika let. a to sme sledovali prostě by- to byly takovýdle plakáty
obrovský
LR: mhm
DB: vylepený někde, na sloupech a na na těch plotech a tam sme si to
vybrali
LR: mhm, takže nic vám neuniklo [((smích))]
DB: [né ne ne ne ne], to sme si to sme si řekli na co pudeme, kdy na
to pudeme, jestli to stihneme. někdy sme šli dvě []
LR: [((smích))]
DB: no protože opravdu ne- a to ještě byly uhelný prázdniny. to se
vůbec neučilo, to sme přišli do školy v kabátech, tam nám dali
stránka ta a ta, to a to, tamto, vono a přijďte za týden to nebylo
to bylo všechno. to byl poslední ten poslední dva tušim roky a ty
byly opravdu hustý
LR: mhm
DB: to se to se ne- když sme se neučili, tak sme chodili do kina
((smích))
LR: ((smích)) a [a]
DB: [ale] to už bylo horší, to už byly ty slátaniny německý, to už
bylo prostě horší. ale zase mě němčina dost bavila, já sem jí e ne
měla ráda, ale já sem se dost- k něčemu dostala no, tak mě to bavilo
LR: mhm
DB: a tak sem na ty filmy taky chodila. i holky chodily, protože
naše filmy taky byly, tam hrály právě ty hodně ta bárová ((Lída
Baarová)) tam hrála, zitová ((neidentifikováno)) tam hrála. (.) a
kdo tam ještě... pak už se objevila golová ((Nataša Gollová)), Inka
Zemánková taky zpívala v tom filmu [slunečnice] ((Hotel Modrá
hvězda))
LR: [mhm]
DB: to už si prosadili zase určitý, to už vlastně začínal ten em ten
džes ((jazz)) takzvanej, že jo? i ňáky ty švédský filmy sem přišly
tuším ee něco vo učitelovi to bylo tehdy, tam byla moc hezká hudba,
to si pamatuju dodneška. a ta Slunečnice no to to byl džez ((jazz)),
to sme kóukali jak t- uplně, my sme byli... fakt teda teď si
uvědomuju, jak moc ten film působil na člověka. a jí- jímá mě hrůza,
když si uvědomim, jak ten film působí na dnešní generaci. to mě teda
uplně bere. protože to bude špatný. (.) [nevim]
LR: [a]
DB: nevim, no. ne neni to vono
LR: mhm. a která kina ste navštěvovala? pořád v těch [Židenicích v
té měšťance nebo už ňáká jiná?]
DB: [ne ne ne ne ne né. to sme jezdili] do j- jak je Jalta, to byla
kino Moderna tam se jmenovalo, pak to byl ten centrál ((Central)),
pak to byl Kapitol, skala ((Scala)) nebo Dopz nebo, jak se to řikalo
tehdy. no tak to už sme se, e to už sme se odvazovali takzvaně. to
už nám to ty Židenice malý [nestačily]
LR: [ne]
DB: to už sme sedli na šalinu a frrr do města. (.) [to už]
LR: [a]. mhm
DB: no, to už šlo, to už sme byly [pomalu] slečny nebo co
LR: [to už]
DB: no nebyly sme, mně bylo šestnáct, když skončila válka, že?
LR: mhm
DB: ale to už sme si troufaly a hodně, hodně
LR: a měla ste své nějaké oblíbené kino z těchto?
DB ne.
LR: ne, [nebylo vůbec žádné, které by se vám líbilo?]
DB: [ne, no, film, rozhodující byl film]. no pozor, taky jo. když to
bylo v Židenicích tak to kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)), té
sme říkali blechárna [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: nevim proč. měli tam dřevěný sedadla vobyčejný, to nám asi ňák
vadilo nebo co, jinde byly ty polštářky a takový ty p- prostě
potažený, jo? řikali sme a když a to je ve Slávii ((Kino Slávia
Židenice)) no a to nevadí, jdeme
LR: ((smích))
DB: takže to to nám to se nám nelíbilo, ovšem prostředí hrá- ještě
Alfa kino bylo
LR: mhm
DB: do alfy ((Alfa)) sme taky chodili hodně, no
LR: ale ňáké nejoblíbenější ste [neměla. záleželo na programu]
DB: [né, to kdepak], to bylo tolik kin, že to ee v Králově ((Královo
Pole))... v Husovicích byly dvě kina! my sme to měli kousek. tam
bylo Sibiř a Jas
LR: mhm
DB: tam byly dvě kina. vobě jsou dneska zavřený. jedno bylo na
Sokolovně, to byl Jas. no a tam sme chodili odpoledne taky, no
vidite, jó. my sme chodili kolem vody sme sešli tam a to sme byli
hned v Husovicích, dneska to zabrala zbrojovka, takže tam se projít
nedá, ovšem, zbrojovka už není a hm neotevřeli to tam ten průchod
takzvaně zadem, tam je to všechno hrozně rezavý škaredý, je to
prostě na vodpis. celá zbrojovka
LR: a bylo vůbec nějaké kino, do kterého ste třeba ani nechodila? do
kterého ste nechtěla chodit? nebo to ne?
DB: tak to myslim [né]
LR: [ne]
DB: to bylo všechno tak vybavený, že to to to by ne ne. ňáký kino
bylo taky na starym brně ((Staré Brno)), to už je zbořený. všude sme
tak s- prostě takzvaně, brňáci řikaj blomcat nevim, co to je,
<blomcáme>. tak sme chodili po po po městě a e myslim, že sme byli
skoro ve všech. i v Králově Poli Oko, Morava, tam Jadran ještě nebyl
LR: mhm
DB: první širokoúhlé to už bylo po válce
LR: to už bylo po válce no
DB: no. ale jinak né ne. oblíbený kino to ne, to sem ne. ty byly
všechny tak... to bylo ten standard byl tak jak jaksi hm tehdy to
dávala ta doba, že to kino bylo něco, to bylo polodivadlo [vlastně]
že?
LR: [mhm] takže to bylo vybavený. no
LR: a vybírala ste si ňák kino, s kým ste zrovna šla? třeba s tou
kamarádkou sem chodila do toho [kina, s tam s tou sem chodila do
tamtoho]
DB: [hmmm.] ne ne ne, všichni společně
LR: všichni společně?
DB: nó, pak už se přidávali samozřejmě pánové, [že jo?]
LR: [mhm]
DB: to už ke konci války to už sme chodili jako jinak. to už byly
takový ňáký... na- zakoukali sme se prostě no a to už prostě bylo
trošku jinačí, ale chodili sme i s těma rukama
LR: mhm
DB: byla zábava no a pak se šlo domu, to už jako. asi ňáký
doprovázení bylo asi bylo no, ale to bylo všechno
LR: mhm. a mě by ještě zajímalo, jak vlastně se tehdy ty lidi v tom
kině chovali, jestli třeba by mě zajímalo, jestli ste v kině
konzumovali nápoje nebo jídlo nebo to vůbec
DB: byla tam byl tam bufet [takzvanej byl] jo, byl
LR: [byl tam bufet?]
DB: ale že by tam někdo... no v kině ty popkorny myslite, [no to. to
ne]
LR: [nene, to nemyslim, myslim něco jiného, třeba...] takže vy ste
si koupili v bufetu něco, a mohli ste si to sníst v kině [nebo bylo
to normální]
DB: [to nikdo nedělal].
LR: ne? vůbec ste nejedli, [nepili]
DB: [ne], to bylo jak polodivadlo. [vám říkám], to ne to si
LR: [to bylo jak...]
DB: když někdo zašustil bonbónama pytlíkem, tak už se všichni
votáčeli a napomínali a prostě, už jim to nebylo [vhod]
LR: [mhm]
DB: aby tam někdo jedl ňákej čoklbuřt, [ nepadalo do úvahy>]
LR: [((smích))]
DB: když se šlo do kina, no někdy se šlo do kina e prostě lidi
chodili i ze zaměstnání do kina, takže žádná jako přehlídka módy tam
nebyla no za války taky, co chcete mít za módu, že jo? každej měl
přešitý nějaký šaty, to sem nenáviděla ježišmarja, to sem
nenáviděla. maminka když něco tak kombinovala, tak já už sem byla
nervózní z toho. ale to nebylo tak, že bysme chodili se ukazovat, to
se prostě šlo do kina, tam se něco čekalo, že něco uvidíme. napětí
prostě nebo na zamilovaný filmy někdo chodil, že? a někdo chodil na
všecko. no, tak to je těžký, to se teď nedá
LR: mhm, [a], ano
DB: [ale] aby to bylo něko- to to jídlo nebo [ne], tak to vůbec ne
LR: [ne], a vlastně ten bufet tam měl teda jaký účel? to ty lidi [si
koupili o přestávce nebo?]
DB: [tam byly, tam bylo buďto předtim]
LR: [mhm]
DB: [ste] si něco dala, když prostě e tam člověk přišel a měl těch
tu čtvrthodinku, koupíte si lístek, než sejdete dolu do skaly
((Scala)) třeba, když se [chodilo]
LR: [mhm] tam bylo schodů jak do toho do e do tunelu někam, a ta
ještě myslim jede [skala] ((Scala))
LR: [je], je skala ((Scala)) no
DB: jo, teď si to uvědomuju. no a už mně to nic neřiká. no tak tam
ste si něco dala, koupila ste si čoko- čokoláda se jedla, to jó to
se jedlo. ale aby tam někdo si rozbalil salám a <rohliky, tak to,>
nebo vlašák nebo picu ((pizza)), tak to ne, to vůbec. ne ne ne ne
ne, ne.
LR: a když se promítal ten film, tak mě by zajímalo, jestli ste
nějak hlasitě reagovali na [něj]
DB: [vyloučeno]
LR: ticho
DB: vyloučeno
LR: mhm
DB: [ne]
LR: [takže] ste se ani vůbec třeba nebavili [s s jinými diváky.
zasmáli]
DB: [zasmá- zasmáli sme se],
LR: [mhm]
DB: ale to bylo [všechno]. někdo si zaplakal. jo taky, chodili
ubrečený z kina, to se dneska nemůže stát, protože jedině brečet nad
tím, co sem viděla a kolik to stálo peněz. ale nad tím obsahem asi
ne, to nevim. ((smích)) já su takovej skeptik, že? ale nezlobte se,
já mam něco za sebou, já když to srovnám tak, bohužel. nula
LR: nula
DB: nula
DB: takže ste se vůbec třeba, když ste seděly vedle sebe s
kamarádkou, tak ste si ne- tak ste si říkaly až po skončení [toho
filmu]
DB: [to se vůbec, né, to vás okřikovali druzí]
LR: mhm
DB: klobouk, když si dáma nechala, tak, sundat klobouček, milostivá
a takle [no]
LR: [mhm]
DB: to s- se chodilo třeba i v klobouku no. nebo ň- to to to nebylo,
to řikám, to b- to bylo tak společenská takový společenský setkání
spíš než... každý se tam choval tiše, slušně a (.) no prostě, to je
vše. tiše a slušně
LR: a o těch filmech ste se bavili až při cestě [zpátky z kina]
DB: [venku], no jistě
LR: mhm
DB: jistě. jako sme pronášeli kritiku. anebo sme vyšli ven a řikali
to bylo <blbý>
LR: ((smích)) a když se třeba publiku ten film líbil, tak mě by
zajímalo, jestli pak třeba následoval [někdy i potlesk. jo?]
DB: [tleskali? ne. ne.]
LR: ne? vůbec? [nikdy ste nezažila?]
DB: [ne ne ne ne ne] ne, ne
LR: mhm
DB: ne
LR: dobře
DB: vůbec takový projevy m, ne to nebylo, to nebylo, nepamatuju si
vůbec
LR: mhm
DB: to bylo všechno v tichosti a... tak jak se chováte v divadle
[dneska]
LR: [mhm]
DB: tak se choval tak se lidi chovali v kině.
LR: mhm
DB: to bylo něco jinýho
LR: no a teď by mě zajímalo, jak ste si vybírala ty konkrétní filmy.
vlastně vy ste šl- dalo by se říct, vy ste šla na všechno, [co sem
pochopila, jak se měnil program]
DB: [jak se měnil program, ano], tak to co sem co se nám líbilo
LR: mhm
DB: prostě v tom žánru, třeba s- ale vono se nám líbilo všechno
LR: mhm
DB: tam nebyly takový rozdíly, prostě buďto to bylo zamilovaný nebo
to bylo dobrodružný nebo to bylo smutný, tragický ňáký drama, no ale
to všechno bylo hezký
LR: mhm
DB: to to vám něco dalo, to to ste se poučila nebo nebo ste se
zamyslela n- no dneska se nemůžete zamyslet, protože to sou slova,
že to ó hrůza ((smích)). [no]
LR: [a] když ste si teda vybírala ty [filmy, tak... vy ste si
nevybírali].
DB: [no. my sme si n- nevybírali]
LR: vy ste šli prostě na všechno [co...]
DB: [my sme] chodili do kina
LR: vy ste chodili do [kina]
DB: [mhm]
LR: mhm
DB: a nechali sme se překvapit, co tam [bude]
LR: [aha], aha
DB: no
LR: a bylo pro vás třeba důležité, ja-, já už vim, že ste říkala že
pro vás nebylo důležité jaké to bylo kino, ale třeba zrovna e jestli
ste e. teda když ste se nechala překvapit, co [bude] na programu,
tak jestli ste si aspoň vybrala to kino?
DB: [no, no]
LR: jestli ste řekli a dneska e zůstaneme v Židenicích nebo dneska
pojedeme
DB: to ne
LR: to vůbec
DB: ne
LR: prostě vždycky záleželo [tak]
DB: [ne]
LR: mhm
DB: ne. tam hrají film s hainsem rímanem ((Heinz Rühmann)), jedeme
tam
LR: mhm
DB: hotovo
LR: <dobrý>
DB: protože on byl zábavnej, vtipnej a em slušnej a vždycky prostě
to tam něco b- bylo to úžasný. teo lingen ((Theo Lingen)) a a hans
mózr ((Hans Moser)) když hráli prostě Rakušáci, paula weselý ((Paula
Wessely)) a to. byly hezký filmy který se daly vidět a, a ty nám
něco prostě prostě to bylo tak no
LR: [mhm]
DB: že sme, kdepak sme, že bysme chodily pořád do jednoho kina jako
slepice ne tak to ne, to to nemělo smysl protože všude se snažili,
upoutat ty lidi, každý to kino mělo svýho [majitele]
LR: [mhm]
DB: a ten hledal a kupoval filmy, že? tak on se tím živil vlastně,
on byl e jak se to řekne dneska [no] prostě
LR: [podnikatel]
DB: no podnikatel, no, no podnikatel <ne>
LR: <ne>
DB: to asi n- ne to by mně tam nesedělo. prostě měl svýho svýho
člověka, kterej to tam vobsluhoval v té kabině a staral se o to em,
měl tak uvaděčky, ty chodily v plášti glotovým takovým ňákym a e
vždycky nastoupily, uváděly lidi. já nevim, jestli se to dneska dělá
DB: no, dneska jenom v divadle, jak ste řikala vlastně, [že... v
kině, v kině se tohle už nedělá]
DB: [áha, to bylo v kině, no vidiš, holčičko,] tak to sme... ano,
trhala lístky tam jedna a druhá vodila
LR: mhm
DB: až k sedadlu vás zavedla. kde sedíte, co sedíte, proč tam sedí
ten, když tam nemá co dělat třeba, že jo. nebo sme ji zavolali,
zavoláme uvaděčku, uvaděče. nebo se taky chodilo v ky- ((smích)) <to
vám bude připadat jako jako ňákej blbej fór, prostě> von měl takovej
válec s takovou ňákou čudlou nebo co, a takový prostě to jako na na
vzduch, když tam saje a teď von prošel to kino. úžasná lesní vůně
jo? se tam roz- [rozplynula]
LR: [mhm] no, to bylo taky v kině
LR: ((smích))
DB: no, prosim, já sem říkala, že vás to [rozesměje]
LR: [to je zají-]. a v j- to bylo jako ve [všech kinech nebo]
DB: [no. a to už nevím]
LR: to už nevíte
DB: to [už nevím]
LR: [a to byla] jenom lesní vůně nebo to byly různý?
DB: no, lesní, [to na víc] se nezmohli
LR: [lesní vždycky. ((smích))]
DB: protože ta chemie nemohla za té války moc ňák si [vymejšlet]
LR: [mhm]
DB: ale bylo to voňavý, bylo to příjemný, nebylo to e prostě e asi
tam nebyly ty freony nebo c- no nebyly, kde by je vzali. protože já
když přijdu do koupelny po našich, a tak řeknu panebože. tady by kůň
padl. <to>, to já to nesnášim, ani v tramvaji, já bych kolikrát, mně
přijde, že musim vystoupit, že to nemůžu cítit, někdo to má takový
zvláštní takovej ten, já nevim, co to je zač, to je [jedno]
LR: [to je jedno] ((smích))
DB: ale to bylo tak příjemný, to bylo tak jak jak když sedíte v lese
LR: mhm
DB: a ne, že by to vás pošplíchal nebo něco, to von tak do vzduchu,
teď se to rozplynulo, po té hlavní té šel, že? teď to obešel, no a
bylo to
LR: mhm
DB: voňavý
LR: a kde ste získáv- získala ste vůbec někde ty informace o těch
filmech? jestli ste s- [dívala ste se na ten program...]
DB: [no tak jako dítě ne, pochopitelně]
LR: [mhm]
DB: [jako] dítě ne. jako režizéři nás taky nezajímali, ty nás
zajímali až hodně pozdě, kdo to [natočil] třeba, že?
LR: mhm
DB: ale jinak e co takle, no hlavně, kdo tam hrál
LR: mhm
DB: to bylo důležitý, protože to byli oblíbení herci, ne tak jak
dneska je jich nametenejch tam z toho z JAMU nebo vodkuď a teď se
tam všichni pro- no prostě, to byly hvězdy
LR: mhm
DB: a za těma se chodilo
LR: a kde ste získávala ty informace? jestli v novinách nebo jenom
vám stačily ty [vývěsky]
DB: [no tak] to m to to ne to. z té kinoreví ((Kinorevue)) vod té
kamošky, vod té Mileny, ta maminka to prostě... a co co uvidíte v
kinech
LR: mhm
DB: to bylo někde myslim v ňákym kam, vycházelo Kam v Brně
LR: [kam]
DB: [ale] to byla jiná forma uplně
LR: [mhm]
DB: [to] byla novinová forma jako noviny
LR: mhm
DB: to ještě mám někde doma, že sem vám to nedonesla. no fákt, Kam v
Brně. a teď tam bylo napsaný, co, jaký hud- jaký koncerty se
pořádají jaký prostě [todle]
LR: [představení]
DB: no a to tam všechno [bylo]
LR: [mhm]
DB: takže asi vodsuď, a hlavně z těch plakátů
LR: mhm
DB: a hlavně kdo tam hrál
LR: takže i pro vás bylo důležité, kdo tam hrál, že jo. to ste si,
to ste [říkala]
DB: [tó], no tak důležitý ne, ale třeba s- to člověka zaujalo. řekne
si, zase ho uvidim nebo zase jí uvidim, a to to byly idoly, dyť to
byly, e to byly hvězdy m, co se dotýkaly hv- dotýkaly nebe, že?
dneska co, taková ferbasová ((Věra Ferbasová)), dyť to ta když se
myslim někde objevila no. prostě to byla to byl pojem, [ten člověk]
LR: [mhm, a měla] ste oblíbeného herce, herečku, někoho?
DB: naše?
LR: naše nebo zahraniční
DB: no tak Svatopluk Beneš se mně líbíval jako, pak se mně líbíval
schránil ((Raoul Schránil)), ze začátku. a dneska nevim proč
((smích)) <když ho vidim v těch filmech>, tak to nevim. tou noblesou
asi na nás působil jako když nám bylo těch dvanáct třináct let asi
asi tak. no a z hereček (.) z hereček. no ta e s- pochopitelně, že
nás n- především ta ferbasová ((Věra Ferbasová)) [zaujala]
LR: [mhm]
DB: protože ta podávala výkony, to nebylo, to bylo něco jak širlej
[templ] ((Shirley Temple))
LR: [mhm]
DB: ta ta Američanka že, ta holčička, no tak to bylo něco podobnýho,
no tak, to byla taková kopie trošku nó a tak sem se nám to líbilo
nó. ta móda byla pěkná, hezky se oblíkali. byl tam hezkej interiéry
taky, těch bytů a tak vůbec všeho, nedošínská ((Antonie
Nedošinská)), dyť to byla hvězda
LR: mhm
DB: [ne]
LR: [a] vzpomínáte třeba na nějaké ty filmy s nimi, s nedošínskou
((Antonie Nedošinská)) s ferbasovou ((Věra Ferbasová)) nebo
DB: no třeba ta Kvočna, to bylo hezký. nebo když hrála s tím e novým
((Oldřich Nový)), prostě bylo to něco jako jako na Pygmalion takové
em parodie nebo já nevim si prostě jak tam přijde a prodává ty
tkaničky. nedošínská ((Antonie Nedošinská)) tam hraje její tetu,
nový ((Oldřich Nový)) tam je jako, že jí naučí [mluvit]
LR: [mhm]
DB: a číst a kdesi cosi a počítat jak se to, nevim jak se to
jmenovalo prostě. ((Falešná kočička)). e a ferbasová ((Věra
Ferbasová)) tam v tom hrála, učila se ten pražskej žargon taky,
myslim od od ko- ( ) byl kohout ((Jára Kohout)) (.) jo, kohout
((Jára Kohout)) hrál toho jejího [učitele]
LR: [mhm]
DB: nó, tak to jó. a takový filmy prostě... nebo burian ((Vlasta
Burian)) se taky objevoval (.) když to bylo vo tý vo ňáký e ňáká
regulace se tam měla stavět ((Ryba na suchu)) a ty bratři, ty
sourozenci mm sourozenci, sourozenci, ty kluci vod toho ježiši vod
toho (.) teď je za hranicemi, em, (.) režizér velkej (.) Amadeus no
LR: forman ((Miloš Forman))
DB: Formanovy ((Miloš Forman)) dvojčata tam hrály malý kluky,
namalovali kozu jako zebru a... prostě byly to takový naše filmy, z
našeho prostředí, no, tak to to tehdy za války letělo [takzvaně]
LR: [mhm], a, když ste třeba měla tu ferbasovou ((Věra Ferbasová))
zrovna ráda, tak jestli se na ni na ty filmy chodila opakovaně,
[jestli třeba zrovna]
DB: [ne, ne, ne, ne, ne]
LR: ne vůbec, to ste vůbec nechodili opakovaně na filmy, [že by...]
DB: [to se totiž] nepodařilo
LR: to se nepodařilo
DB: ne, to bych musela v tom týdnu, kdy to hráli
LR: mhm
DB: protože pak to zmizlo a objevilo se okamžitě něco [jinýho]
LR: [mhm]
DB: a ňáký retro tam nebývalo
LR: [mhm]
DB: [kino], ne
LR: takže vy ste třeba když se vám to líbilo, tak už ste vlastně pak
ani neměli možnost jít na to [znova připomenout si to]
DB: [ne ne ne, ne, ne, to z-] to z- to [zmizlo]
LR: [mhm]
DB: protože se točily filmy jako na běžícím pásu. ano, to bylo ho-
hodně [filmů]
LR: [mhm]
DB: to si člověk vůbec nevz- nevzpomene, co tam bylo všecko a, a to
byly (.) e vlastně byly taky retro, byli sme jednou, to byla taky
Němka, jmenovala se La Jana, byla to tanečnice a ta byla krásná,
vona byla jak Indka. a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický
hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem
říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se
ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to
přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se
na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit,
protože to bylo trapný, a, divim se, že sem tehdy, jak se znám, tak
dneska bych vstala, šla bych dozadu do té kabiny, tam bych zaklepala
a řekla bych, haló, strejdo, přehodit, protože vy ste si to ňák
popletl. a to sem seděla a koukala sem se ustrašená na to. nevim ani
kolik mně <bylo roků>, to už jedno, ale byla sem svobodná, a jak byl
člověk hloupej. no, tak to byla taky La Jana, to byla taky jedna
taková s ní bylo hodně filmů. nějaký vyzvědačky a takový ty, ty
věci, nó
LR: mhm
DB: a spousta německejch herců tam bylo, a a m, tak se mně líbili
no. se mně líbil, jak von se jmenoval, aksl fon ambersr ((Axel von
Ambesser)), a to byl takovej hr krásnej chlap, ježiš, ten byl
krásnej, nebo johanes hestrs ((Johannes Heesters)), ten krásně
zpíval zase, ten zpíval ty gondoliéry dělal a takový. no prostě to
byl válečnej film, to byla válečná doba, to už nám ty naše český
filmy no už taky byly ještě, ale už nám to nedovolili, že, už toho
tolik nebylo a cpali, jako sem teď cpou američtí producenti ty
jejich, co se jim nepodaří nebo podobně, že, tak to nacpou nám a a
my se na to díváme, nebo vy se na to díváte, nebo kdo se na to dívá,
já nevim, kdo na to chodí. ale, to bylo tak, že se tam prostě nám
začaly ty německý filmy [a to]
LR: [mhm] a bylo pro vás důležité, jestli byl ten film černobílý
nebo barevný
DB: to byl jenom černobílý
LR: třeba ta sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) byla barevná [a
to bylo opravdu jenom...]
DB: [no anó], to byla bomba!
LR: to bylo opravdu ojedinělé
DB: a potom začali Němci s tim [technikolorem] ((Technicolor))
LR: [mhm]
DB: to byla ta marika rek ((Marika Rökk)) ta s- ta začalo to m, ale
to byla válka, to už byla válka
LR: to už byla válka, ale tak, [a to to už teda...]
DB: [sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) byla s-] a gros- kres-
kreslený grotesky ty byly jenom vod toho disneje ((Disney)), to bylo
americký
LR: mhm
DB: a ty byly [barevný!]
LR: [mhm]
DB: ale naše filmy byly černobílý
LR: mhm
DB: naše filmy za první republiky nebyly [barevný]
LR: [mhm]
DB: ani jeden
LR: no naše ne, ale tak, když třeba přišla ta diznyjovka ((Disney)),
tak to ste se těšili, že to bude barevné? (.) nebo ty [německé
filmy, když už teda byly barevné ty válečné, tak to ste se těšili,
že přijde barevný film]
DB: [no, ty. no anó. to jistě. no anó]. no tak bylo to zas na
koukání l- tak ja byste měla černobílou televizi a pak [ste]
najednou byla barevná, že?
LR: [mhm], <jasně>
DB: a člověk se potom už ani ani mu to pak nepřijde, nezavděčíte se
((smích))
LR: ((smích))
DB: <že? tak nějak no>
LR: mhm
DB: takže to je všechno, to s- to je celý celej ten filmovej... ale
hodně sme řikám, hodně nám filmy daly, to si dneska uvědomuju, teď
při té řeči, protože člověk se nad tím nikdy nezamyslel. ale opravdu
tam bylo všechno. humor, cit, písničky, trable všelijak- e to se
neřikalo trable, nó ale tak, nešťastný lásky a šťastný lásky a
rozvraty a nevěry a, a prostě, jakej život byl, takovej [byl]
LR: [mhm]
DB: problémy děcek třeba, že, holek v dospívání taky tam byly a, a
mm no prostě tam to bylo obsáhlý. vychovávalo to. ukazovalo to něco.
dneska to bohužel ne
LR: a když ste vlastně vy jako malá chodila do kina, tak e promítaly
se ještě v té době ještě němé filmy [nebo] už vůbec
DB: [ne]
LR: takže vy ste neměla vlastně šanci
DB: no viděla [sem je] ale v televizi
LR: [viděla s-] až v televizi samozřejmě. no ale v kině v té době to
už se pořád promítaly ty nové a nové, [žádné] retrospektivy nebo...
DB: [no š-] šaplin ((Charlie Chaplin)) byl hodně, že, to se vždycky
ukázalo, právě sem skončil ((neidentifikováno)) ((smích)). takový
věci [no]
LR: [mhm] ale to v kině ne
LR: v kině [ne]
DB: [němý] kino sem nezažila
LR: mhm
DB: ne
LR: a hrálo pro vás nějakou roli, v které zemi byl ten film
[natočený]? taky ne
DB: [né, to naprosto né]
LR: jestli to byl český, [německý], americký
DB: [né], no tak to jo, to zase <hrálo>, to teda hrálo, to sem
americký filmy sem milovala
LR: mhm
DB: protože to byly to byly taky... ale ee no nemužu říct, že bych
je milovala, tehdy snad jo, dneska už si dám pozor, <už to nebudu
řikat>
LR: radši ne
DB: už to nebudu řikat. ale byly byla tam klasika, byly to prostě
třeba mm z těch řek- řeckých motivy tam byly a prostě a ty moderní
ty jejich prostě ty černoši, že, [a]
LR: [mhm]
DB: včera myslim byl fred astér ((Fred Astaire)) a džindžr rodžrsová
((Ginger Rogers)). a už se mně vůbec nelíbil, skákal tam jako šašek
ten step byl úžasnej, to teda úža- to asi ho nikdo nepřekoná na
světě. protože, nevim jak to kdo posuzuje, to je taky těžký, někdo
si řekne, on tam skáče, ale když člověk vidí, co s- ten člověk
prostě udělal, teď třeba ten moment, a řekne kdybych si to měl
zkusit, tak s- to je vyloučený, že, prostě ne- nezvládl by to,
neudělal by to a... člověk se pořád učí dítě, pořád se učí. pořád
LR: mhm
DB: i teď. no. tak nějak. ((smích))
LR: ((smích)) a které filmy ste měla ráda a které ne nebo spíš co co
[dělalo film] dobrým filmem? co s- co...
DB: [mm e-e, tehdy byly všechny filmy dobrý.
LR: ((smích))
DB: byly. když ste hledala (.) když ste tam něco hledala, tak ste to
tam našla, šla ste na takový film, který vám to dal
LR: mhm
DB: a jinak, co, škoda času
LR: mhm
DB: vybrala sem si film, který mi něco dal, i když sem byla třeba
holka. ale rozhodně bych třeba nešla na nějakou indiánku nebo prostě
na něco co mě vůbec jako nezajímalo, ňákej vinetů ((Vinnetou)), no
to už je něco jinýho, ale ty ty Mohykáni ((Poslední Mohykán)) a to
to bylo strašný, to byly skalpy a ty v- jak řvali a j- polonazí
jezdili no to bylo t- v černobílým to bylo to byl <děs>! a kluci na
to chodili, ale my [ne]
LR: [mhm], a co vy ste si teda vybíraly nejradši?
DB: mm no tak říkám, my sme chodily na ty grotesky jako malý holky,
no a potom ty naše takový ty začaly začaly ty naše filmy, takový
[ty] rodinný filmy takzvaný
LR: [mhm]
DB: Otec Kondelík a ženich Vejvara, že jo. evička gérová ((Eva
Gerová)). no. krištof veselý ((František Krištof-Veselý)). a zase
ta... pištěk ((Theodor Pištěk)), a nedošínská ((Antonie
Nedošinská)). no, to byly takový rodinný filmy
LR: mhm
DB: na to chodily celý rodiny, totiž. to byla taková slavnost, v
neděli se šlo do kina
LR: mhm
DB: nebo do Obřan nebo do Pisárek a to by vejlet na celej den, no,
šlo se s dětičkama do kina, když pršelo. no a tak no. rodinný filmy
to bývaly vlastně no. hodně jich bylo. děcka se na to vydržely
dívat, dospělý se zabavili, že a. no a šlo se domů.
LR: a jaké jiné druhé druhy zábavy ste měla ráda, vy ste říkala, že
ste četla knihy [hodně]
DB: mhm
LR: chodila ste teda do kina. [a ještě něco?]
DB: [dětský knihy sem...] teď táhnu do knihovny, kde to mám ten
ranec
LR: ((smích))
DB: pořád cho- do dvou knihoven chodim. ee, (.) co ste řikala?
promiňte. [((smích))]
LR: [ee no jestli], teda vy ste říkala, že [ste měla ráda filmy...]
DB: [jó, zábavy]
LR: zábavy no, [přesně tak]
DB: [tanec!] ((smích))
LR: tanec
DB: tanec, ano
LR: a divadlo třeba? [to už]
DB: [no taky]
LR: taky
DB: taky, ještě na... když na Veveří stála stará budova
LR: [mhm]
DB: [hrával] tam Rudolf Krátký. hrával tam nový ((Oldřich Nový)),
tady z- taky hrával. tak tam sem chodila. jó, dyť já sem vlastně...
jéžišmane, dyť já sem chodila s maminkou do [divadla]
LR: [mhm]
DB: Na hradbách, do Zemskýho ((Zemské divadlo)) takzvaného, jak se
dneska jmenuje já nevim
LR: mhm, to teď nevim, já nejsem původně z Brna, [takže...]
DB: [dobře], ale já to nevim jako brňák
LR: ((smích))
DB: to bylo Zemský divadlo ((Zemské divadlo)), normálně, tam ta nová
škatula to mě nezajímá vůbec, ale tady to starý naše divadlo, tam
sme chodily s maminkou, protože maminka chodila tatínkovi pomáhat,
když dělal toho tajemníka té [fotbalové] župy
LR: [mhm]
DB: tak ona mu chodila pomáhat, odpoledne mu něco psala na stroji
nebo tak. to bylo za první republiky, že? a, byl tam jeden pán t-
prostě tam ee hodně chlapů, to byli samý mužský, mužský, mužský. a
byl tam jeden e rozhodčí, kterej pískal jako fot- zápasy a mimo jiné
dělal nápovědu v divadle.
LR: mhm
DB: a právě v tom zemáku ((Zemské divadlo)). a on nás... <to bylo
dobrý>. to byla takhle jeviš- tady je jeviště, tady je hlediště,
tady na jevišti jsou takový boky, dřevěný vysoký a tam sou lóže. a
my sme tam [chodily]
LR: [mhm]
DB: s maminkou, a tam hráli samý operety. Vladimír Konůpka, Karel
Kosina, mery bártů ((Mary Bártů)), prostě Loukota, Jindra Loukota a
tam sem prožívala vodpoledne vždycky s maminkou v sametovejch šatech
krajkovej límec. a mě to ale bavilo, to byly samý operety, Mé štěstí
má zlaté vlasy, třeba tam e tam nehráli opery jako dneska, tam hráli
operety a hráli to odpoledne
LR: mhm
DB: nebo tak ňák vo pěti, a tam sem chodila s maminkou
LR: mhm
DB: a to sem byla děcko. a o a potom ten [tanec]
LR: []
DB: to ten mě teda u- ten mě udělal uplně. to je pff, to se nedá
vůbec povidat, to s- všechny tance, co byly, tak všechny sme museli
umět, a to sme chodili. Gustav Brom tady hrával, v pasáži, v Oáze. v
Besedním domě armády nebo jak se to jmenovalo se tančilo venku. no a
různě prostě, v těch i v nějakejch těch bárech sme <byli>. a hodně
se tancovalo
LR: mhm. a já bych se ještě chtěla zeptat na ty kina
DB: no
LR: jestli se jestli byly ňáké rozdíly. třeba se lišil lišil ten
interiér těch kin
DB: o tom sme už mluvily
LR: já vim, že sme o tom už mluvily, ale třeba kdybyste mohla být
konkrétní, j- e jak [to vypadalo třeba ten sál nebo]
DB: [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly
LR: mhm
DB: hlavně ve vnitřním [Brně]
LR: [mhm]
DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl]
LR: [mhm]
DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta
Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla.
to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě
bylo to povýšený na divadlo, víceméně
LR: mhm. a třeba pokladny tam vypadaly jak? v těch kinech. taky byly
rozdíly mezi těma na předměstí nebo to už ne?
DB: mm
LR: to ne
DB: e-e
LR: a přístup zaměstnanců? (.) uvaděče měly všech- všechna kina?
DB: ano, to měly. a přístup zaměstnanců já sem se s žádnym nedostala
do žádného konfliktu, <takže> sem můžu říct, že sem ani žádnýho
[neviděla]
LR: [mhm]
DB: mimo těch uvaděček, který musely být slušný i kdyby si to ten e
host nezasloužil ten návštěvník, tak ty musely být [slušný]
LR: [mhm]
DB: a žádný incidenty tam nebyly, že by se někdo opil nebo tam dělal
výtržnosti nebo něco, ne, to vůbec ne. to prostě všecko bylo tak tak
bych řekla korektní
LR: mhm, a ty uvaděčky měly třeba nějaké uniformy?
DB: sem řikala, glotovej plášť [většinou]
LR: [jo, to ste řikala,] to máte pravdu
DB: nó, jako třeba v divadle, mívaly glotový pláště, límečky bílý.
žádný jméno, cedulku, kdo je kdo, že jo? to to se nenosilo. ale byla
slušná, měla baterku
LR: mhm
DB: když někdo přišel pozdě nebo přišel na reklamy. běžely reklamy
před rek- po reklamách byla malá groteska [většinou]
LR: [mhm]
DB: pak teprve hlavní film. tak někdo to tam proš- pro- mm pro-
prostě, něco si tam dal třeba a nestihl třeba tu grotesku, přišel na
hlavní film, protože ho to nezajímalo. tak malou baterečku, svítila
na zem pěkně, zavedla ho kde si... von většinou seděli na kraji,
protože kdo kdo věděl, že sedí vprostřed, tak ten si to moc jako ani
nedovolil, aby všichni vstávali kvůli němu, a tak posvítila mu, von
si tam posadil a zase vodešla a
LR: mhm
DB: no, to byla taková služba
LR: a když ste říkala, že tam byly ty reklamy, [ta groteska...]
DB: [za čtyři koruny] no to bylo drahý [čtyři] koruny
LR: [no]
DB: to byl drahej [lístek]
LR: [mhm]
DB: no, reklamy tam byly, [ano]
LR: [no] právě tam byly e ten program se sestával právě jako z
několika [reklamy], hlavní film
DB: [části]
LR: tak jestli jestli ste šla i na ty [reklamy, jestli vás to
bavilo?]
DB [jistě], my sme byli vod [začátku]
LR: []
DB: jistě. ano. opalovací krém a... slunéčko sl- sluníčko a pegy, to
byl ten krém, budeš brzy hnědý, [
]
LR: [((smích))]
DB: <reklamy>, no to tam bylo, a to dávali asi sklíčka nebo ňáký co-
cosi, protože to bylo [barevný]
LR: [mhm]
DB: tak křiklavě barevný tak prostě uplně děsně, a to bylo hezký. a
pár reklam bylo a pak byl ten... někdy byla groteska, někdy nebyla,
maličká tak, já nevim, osm minut deset minut nebo co. ((narátorka
žádá tazatelku o sklenici vody)) italský filmy taky tady byly (.) za
války, jak se se Němci kamarádili s taliánska ((Itálie)). tak tady
byly i italský [filmy]
LR: [mhm]
DB: ale ty nás moc jako ne- nebraly
LR: mhm
DB: marčelo mastrojány ((Marcello Mastroianni)) a sofia lorenová
((Sophia Loren)), ty už tehdy začínali. to nám přišlo takový
vyzývavý, takový prostě, nebyl to náš styl, jak sme takoví
knedlíkoví Češi. [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: [no]
LR: [a] ještě by mě zajímalo, jestli ste byla někdy třeba u někoho
doma a měl vlastní promítačku, to ne?
DB: ne
LR: to si...
DB: takový štěstí sem neměla
LR: to bylo málo lidí mělo
DB: asi jó
LR: mhm
DB: to to se ani ani nevim, kdo by to [měl]
LR: [mhm]
DB: teď někdy to vidim, že tam ňákej e spisovatel nebo em ňákej
umělec, že na osmimilimetrovým filmu sem natáčel [tam] děti
LR: [mhm]
DB: jak skáčou a kdesi cosi a... jako za první [republiky]
LR: [mhm]
DB: ale jinak ne
LR: a ještě by mě zajímalo něco o o tom období protektorátu, vy už
ste teda samozřejmě o tom mluvila, ale ještě nějaké [věci]
DB: [no]
LR: ee jestli e vlastně tam byly nějaké změny že jo po tom roku tř-
po tom roce třicet devět v těch biografech. tam byly německé nápisy?
tuším?
DB: no, [přirozeně]
LR: [a] j- jak e jestli to na vás ňák působilo
DB: no, se nám to [nelíbilo]
LR: [nelíbilo]
DB: protože to n- no prostě my sme s tím nesouhlasili, že, v duchu a
vůbec jako všichni byli Češi byli, většina teda byla proti tomu, a
hlavně tam byly ty žurnály.
LR: mhm
DB: z té fronty
LR: mhm
DB: to ty nás to tam bylo pořád. (.) prostě ty dobývali pořád, už to
dobyli, to dobyli a to e to, tak lidi to sledovali, prostě chlapi
zase byli zvědaví jak to na těch frontách vypadá a jako, že kam se
doš- e... chytali každý slovíčko, já vim, že tatínek se strýcem
prostě, ty slyšels, von tam řekl prostě, že se usto- že udělali
prostě ňáký ús- prostě né ústup to ne, ale oni to řekli tak
diplomaticky v tom, že, řikali, tak to dostali na frak, <prostě už
se radovali z toho, jo?>, že to ti ně- Němci prostě tak zaobaleně
řekli, a voni už si z toho vydedukovali, že už asi jde fronta
zpátky, no tak asi no, a jinak byly titulky český, německý
LR: český, německý
DB: nó
LR: mhm
DB: no, anebo česky mluvili a německy to tam bylo promítaný
LR: mhm
DB: prostě co s- jako pro Němce nebo já nevim proč, protože to nikdo
stejně nečetl z Čechů, že jo? co by z toho měl? když se to česky
mluvilo. aneb- to už potom hlavně ty žurnály to to z toho sme byli
tak tak dost špatní, protože to bylo pořád ta válka, válka, to tam
nacpali do toho, to bylo pořád ty děla a to všecko, jak to střílí a
jak e obsazujou to to Rusko, tu Ukrajinu , v v ja- jakých podmínkách
ty lidi žijou, jak tam bydlí, prostě takový e zemljanky a to všecko
tam se s tim hono- honosili, že em to je jedno [no]
LR: [mhm]
DB: a jak je věšeli a všecko, to bylo všecko v žurnálech
LR: mhm, a v této době, vy ste vlastně říkala, že ste chodila pořád
do toho kina, jestli se to nějak změnilo, nezměnilo, že jo? vy [ste
řikala, že ste...]
DB: [né, jenom nám] přidali tady toto
LR: tady toto, ale vy ste pořád chodila [vlastně]
DB: [no, protože] to byly český filmy
LR: mhm
DB: i německý filmy byly, ale ale ty už neměly s válkou nic
[společnýho]
LR: [mhm]
DB: to byl prostě produkce Německa no a co se dalo dělat no tak sme
sme šli. byly tam titulky český, že, zase pro nás. a em byly to taky
hezký... byly to hudební filmy hodně a taneční filmy to byly, to
nebyly žádný prostě em myslim, že poslední film co bylo než tu
Hvězdu ((Hvězda)) vybombardovali, že to byl paracelzus
((Paracelsus)), tušim, že to hráli, ten doktor, jak tam... to bylo
taky drastický to bylo. no a pak to pak to, to byl asi poslední
film, co sem tam
LR: já sem teď myslim, že to byl Východ slunce teda, co sem četla,
zrovna včera sem si něco četla o Hvězdě ((Hvězda)) a tam bylo tušim
že Východ slunce a pak vlastně, že ani nikdo nevěděl, že je to
poslední film, který tam hrajou. [a to já]
DB: [a já nevim], jestli to byl on
LR: nevim
DB: ale em bylo to bylo to e [ška-]
LR: [vlastně] v tom čtyřicátém [čtvrtém]
DB [to byl] bylo nový kino
LR: mhm
DB: nově zřízený, krásný, moderní, veliký. ježíš, ty kina byly tak
krásný, takový obrovský. a fascinovaly mě ty hvězdy, byly takový
vypouklý, takle a teď takový mozaikový a teď to všema barvama hrálo,
ty hvězdy se vždycky rozsvítily. bylo to hezký kino no ale, bohužel.
někde se chodilo z boku, někde se chodilo vod plátna, že, někde se
chodilo proti plátnu, každý to kino bylo jinak ten interiér byl
jinačí
LR: mhm
DB: a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak
jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia
((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne,
tam nic [nebylo]
LR: [mhm]
DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.)
nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
LR: mhm
DB: za války už sme jezdili hodně do města, protože sme jezdili do
školy, každej někam a to už sme se někde sešli a šli sme do kina
LR: mhm
DB: nebo tak ňák, a to jako malí tak teda ještě v tý měšťance, tak
to sme chodili na ty na ty odpolední filmy hlavně, protože večer za
za za rajchu to nás ne- ani nepustili naši ven. to sme se moc
neprocházeli po [venku]
LR: [mhm]
DB: bylo zatemnění, že? všude tma jak v ranci. a tramvaje, ty měly
takový světýlko jenom, co si svítilo na koleje. a to sme vůbec nikam
nešli, to bylo takový ponurý, takový nepěkný. večer ne, to sme byli
doma
LR: a když byl ten [protektorát], tak změnil se ten váš výběr těch
filmů, na které ste chodila? chodila ste i...
DB:[no] no, tak překvapili nás ty [Němci]
LR: [mhm]
DB: jakou měli techniku, že to bylo zas něco úplně jinýho. a oni
měli hodně hodně takových těch e manželských filmů bych řekla. jako
prostě e ňák e že by ty manželský problémy vznikaly jo? a tak tam
zase tam se řešily, zas to byli mladí lidi ovšem, [že?]
LR: [mhm]
DB: a na úrovni, ne žádný ňáký <pelešení nebo něco prostě>, něco že
co se jim nelíbilo, a měli to hezký hezky udělaný, a hlavně ty
taneční filmy a hlavně hudební [filmy]
LR: [mhm]
DB: na to byl... a a [veselohry]
LR: [mhm]
DB: veselohry byly úžasný. ten teo lingen ((Theo Lingen)) a hans
mózr ((Hans Moser)), to byla dvojka, ten byl takovej malej, že, mózr
((Hans Moser)), Rakušák, lingen ((Theo Lingen)) byl takovej vysokej
a vždycky tak precizně všecko dělal prostě, a to byly jak dva opaky,
že? a ty když se daly dohromady, nebo paul herbigr ((Paul
Hörbiger)), ten hrál s tou ves- e paula weselý ((Paula Wessely)),
že? to byla maminka romy šnajdrové ((Romy Schneider)), a to byli...
no a ta ta ta hrála krásně, to byla mladá tehdy, a oni měli zase tam
o té Vídni a o tom rako- Rakousku a a to vínečko tam, tam to prostě
na to na tom si zakládali zase no, na tom, na té rakouské
gemýtlichkajt ((Gemütligkeit))
LR: mhm
DB: to voni jsou takový nó. Němci byli tvrdší, že? zase em měli zase
jiné em jiný názory na život, to se tam poznalo prostě, a my sme
byli takoví dobrosrdeční trouby. [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: to máme asi v povaze, nedívám se na hodinky, jenom se mně
[votočily. já se nedívám! ne nedívám se]
LR: [jo. už se stejně blížíme ke konci]. já se chci ještě zeptat,
když se blížil ten konec války, tak jestli se ňák změnilo to chování
těch diváků, to chození do kina
DB: m co máte na mysli blížil se konec války? [to nikdo netušil
jistě]
LR: [e, to nikdo netušil], ale vy ste třeba říkala, že ten tatínek s
tím strýcem, se [dívali...]
DB: [nó, tak] to už potom, to už sledovali hlas [Ameriky] ((Hlas
Ameriky))
LR: [mhm]
DB: tak už se kašlalo na ňáký náznaky z ze strany Němců, kteří by to
tam do toho žurnálu vůbec dali. to už se poslouchala hlas [Ameriky]
((Hlas Ameriky))
LR: [mhm]
DB: a to už se vědělo na čí s- která bije, to už bylo <jasný> pro
ně, pro chlapy
LR: mhm
DB: že jo? my sme z toho... já sem vůbec nevěděla p- když byl
protektorát, já sem věděla že se něco děje, ale já sem nevěděla co
LR: jasně
DB: to sem vůbec netušila. no t- tatíček Masaryk ((Tomáš Garrigue
Masaryk)) byl hotovo, no co, ve škole. jinak em sme, pak sme to
poznávali krok za krokem, že? až do toho hořkýho konce, jejich
LR: mhm
DB: našeho ne. no bylo to zlý. nebylo to hezký, vůbec, e-e, nebylo
to hezký, škoda těch let. (.) [škoda] těch let
LR: [a] když přišlo to osvobození, konec války, tak jestli si
vzpomínáte na ty první návštěvy kina, jestli tam byla nějaká jiná
atmosféra?
DB: nó, tak <určitě byla>, pochopitelně, protože to s sebou nesla ta
euforie vůbec, že že prostě je po válce
LR: mhm
DB: to vám bylo všechno jedno, je po válce! to sou slova, který
prostě ovlivnily každýho, co s- se už co to už bylo jedno
LR: mhm
DB: jak to bylo německý, okamžitě vod toho pryč a bylo po válce, tak
bylo po válce, to už ste prožívala prostě to to ten pocit, to si
nedovede nikdo představit, co co nás čeká, co bude, jak to bude, no.
jak to bylo ((smích)). takže tak asi, ale že by to ovlivnilo lidi,
no tak přišli zase e já sem vlastně viděla e ježiš, já sem to, já
sem byla v Oslavanech přes frontu, tam nás tatínek dovezl k jedněm
lidem. Brno Brno hlídal tady sám. nechtěl abysme tady byly s
maminkou, tak nás odvezli na venkov. do Oslavan. a tam byla ňáká
dědina, ježiš z- Zakřany nebo něco takovýho, bylo to asi půl hodiny
cesty, a von, najednou někdo řekl, (.) hrají tam americkej film.
jéžiši, to bylo hrozný, to byla taková šalanda jakási, obyčejný
židle, kde kdo jakou židli měl, kde to našel, <prostě to bylo uplně
jedno>, to si donesli a z z hospody a vod- vodevšad normální židle,
každý si sedl, ten tak, ten tak, žádný řady. a teď se čekalo, co
bude. a kdybyste mě zabila, tak já nevim, kterej film to byl a já
sem na něm byla. a byl to americkej film. a ňákej ňákej prostě uplně
já nevim, co to mohlo bejt, já vůbec nevim. ale vim, že byl
americkej, e byl dokonce myslim, nebyl ani s titulkama s ničim a
jenom, že tam byla nějaká hudba, že tam bylo něco a to nás prostě
uplně, sme to snad ani nevnímali co hrají, prostě že to byl
americkej film, tak sme všichni půl hodiny sme utíkali přes pole
kamsi a každej tu židli popadl, která byla, teď sme seděli a koukali
sme no, a potom už, jak sme přišli do Brna, no tak to byly hlavně
ruský filmy potom se objevily, který nebyly špatný, [pozor]
LR: [mhm]
DB: nebyly špatný, byly teda drastický některý, ale byla to taková
byla válka, a to my sme ani tu stranu války neznali. a tam sme ji
poznali á (.) bohužel si pak ublížili tím, že udělali to co udělali
no. mohlo to být jinak a to nebudem řešit
LR: mhm
DB: to není kino []
LR: [to není kino]
DB: no
LR: a teď tady mam uplně už poslední, já tady mam takový seznam
filmů
DB: no
LR: tady vám ho můžu takhle ukázat, mám tady i nějaké obrázky,
plakáty
DB: mhm
LR: a to sou ty filmy, které byly promítané v českých kinech právě v
roce od roku třicet pět do roku čtyřicet [pět]
DB: [mhm]
LR: a jestli třeba si na nějaké [vzpomenete, že ste...]
DB: [jé tady ten] bych chtěla vidět
LR: ((smích))
DB: to už nikdy nebylo
LR: jestli...
DB: [no]
LR: [které] z nich, patřily k těm vašim oblíbeným, jestli některý se
vám líbil, jestli si vzpomínáte?
DB: a co mam s tim udělat? mam [to] zatrhat?
LR: [no]. ne, nezatrhejte, řeknete řekněte mi třeba, na který [si z
nich vzpomínáte]
DB: [a vy si to budete pamatovat?]
LR: já si to <zaznamenám>
DB: aha. Sobota, dobrej film, tam hrála [vítová] ((Hana Vítová))
LR: [mhm]
DB: vzpomínám si na to. Neviděli jste Bobíka?, velice dobrý film,
vélice dobrej film teda. m minchhauzna ((Münchhausen – Dobrodružství
barona Prášila)) ano, baron Prášil, toho hrál, jak von se jmenoval.
LR: mhm, já to tady myslim někde mám
DB: e e e e. ježiš, jak von se [jmenoval]
LR: [tady], že by to byl Hans Albers?
DB: hans albrs ((Hans Albers)), [jo]
LR: [jo]
DB: no. e Muži nestárnou, to bylo taky dobrý, tam hrál pivec ((Jan
Pivec)), Vídeňská krev, vínr blút ((Wiener Blut – Vídeňská krev)),
ano, tam byla výborná zpěvačka. Roztomilý člověk, Oldřich Nový,
Opereta, to je taky německej film, taky sem ho viděla, to sem
neviděla, český muzikant ((To byl český muzikant)), korbelář
((Otomar Korbelář)), burian ((Vlastna Burian)). e to se mně moc
líbilo, tady todle. Ducháček to zařídí, burian ((Vlasta Burian)),
sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) známe. Dobrá země nevím. Svět
patří nám, jó. Tři muži ve sněhu, anó. to byl plachta ((Jindřich
Plachta)), e ten hugo hás ((Hugo Haas)) a ještě kdosi, nevim.
Moderní doba, to je čeplin ((Charlie Chaplin))
LR: mhm
DB: cácorku ((Cácorka)) neznám a Mata Hari taky znám
LR: mhm
DB: cácorku ((Cácorka)) [neznám]
LR: [a] pamatujete si třeba některý z nich, opravdu si vybavujete e
kde ste byla v kině na něm [nebo s kým? to už...]
DB: [((smích)) né], panenko, to ne
LR: to už už ne
DB: to ne, to ne, to ne. to je vyloučený, tak tadyto akorát
LR: to ste říkala vlastně, že ste byla s tatínkem, že?
DB: to byl asi první takovej film
LR: [mhm]
DB: kterej mě uplně, jak ty ty větve se na tu Sněhurku ((Sněhurka a
sedm trpaslíků)), jak to ožilo všecko, viděla ste ji, [kreslenou]?
LR: [viděla]
DB: no, to je hrozný přece pro malý děcko. to je něco jak Karkulka.
to je taky horor, to není [pohádka] no, tak jistě, že si pamatuju,
Roztomilý člověk, Vídeňská krev si pamatuju, minchhauzna
((Münchhausen – Dobrodružství barona Prášila)) si pamatuju. bobíka
((Neviděli jste Bobíka?)), samozřejmě všechny skoro ty herce tam.
Sobota, tam hrála vítová ((Hana Vítová)) tuším. e vítová ((Hana
Vítová)) (.) (tajtová) ((neidentifikováno)) možná, nevim to jistě.
no, Město ztracených nevim. Opereta. jestli to je to, co myslim, tak
to byl asi rakouskej film. teď nevim. Opereta?
LR: opergang ((Opfergang – Její oběť)), to bude asi
DB: (..) e-e. tak to (.) to je opfr! to je oběť, to neni opr
LR: mhm
DB: to je opfr []
LR: [((smích))]
DB: to neni Opereta, tak to je vše
LR: mhm
DB: ale to si [nepamatuju]
LR: [to si] nepamatujete
DB: e-e
LR: no a to už sme u konce a jenom bych se vám vás chtěla zeptat,
jestli je ještě něco, co byste chtěla říct o [kinu o]
DB: [podivat] se na ty obrázky bych <chtěla> [((smích))]
LR: [klidně. určitě]
DB: Mata Hari, greta [garbo. ((Greta Garbo)) aha]
LR: [( ) seřazené], tam sou buď plakáty anebo výjevy z těch
filmů, tohle by měla být právě ta Cácorka
DB: tak to nevim, to sem neviděla, toto je Moderní doba
LR: mhm
DB: že jo? toto je [ve sněhu] ((Tři muži ve sněhu))
LR: [Tři muži ve sněhu.]
DB: to sou dva a ten třetí byl nevim. ten si ne- nemužu si prostě...
todle jo, to je jasný. ((čte německý nápis na plakátě k filmu Dobrá
země)) ert? ert? co je to ert? ((Good Earth – Dobrá země))
LR: to je d- film Dobrá země
DB: tak to sem jo ert, ahá, to je gud ert ((Good Earth – Dobrá
země)), Dobrá země, no, ale to sem neviděla (.) voltr konoli
((Walter Connolly)), to je moc [starý]
LR: [mhm]
DB: to je to je jasný, to je vona, e to je jasný. Dejn debr ((Deanna
Durbin)), ježiš tu sem milovala, tu sem milovala, to sem byla z toho
uplně paf z té holky, ale takle nevypadala, ona byla hezčí
LR: ((smích))
DB: ne, to je ňáký zretušovaný
LR: to jó, [no, to je ňáký plakát]
DB: [vona byla úplně jinak]. U pokladny stál, no samozřejmě,
korbelář ((Otomar Korbelář)) ano, To byl český muzikant. m- Město
ztracených, to e-e taky ne. mi nic neřiká. co je toto?
LR: no, to by měla být právě ta Opereta. nevím
DB: to je opfr to je f
LR: já já [vím, ale...]
DB: [opfrgang] ((Opfergang – Její oběť))
LR: mhm
DB: jako oběť a ces- cesta nebo něco takovýho, ale to to to se mně
ne- [tak to nevim]
LR: [možná v češtině] se to jmenovalo Opereta
DB: ale ne- roztomilý [člověk] ((Roztomilý člověk))
LR: [mhm]
DB: no takle to bejvalo
LR: mhm
DB: takhle to bylo všechno dvakrát. kvůli těm Němcům, no to je von!
lingen ((Theo Lingen)) a mózr ((Hans Moser)). [to] jsou ti dva
LR: [aha]. aha ((smích))
DB: to sem vám řikala
LR: jo, to ste [říkala no]
DB: [to sou] voni, no teo lingen ((Theo Lingen)) to je jak vyšitej.
Vladimír Slavinský, muži n- nó jistě. nó, to je hans albrs ((Hans
Albers)), jo ten hrával takový námořníky a takový prostě s fajfkou a
takový ty. Tanečnice, jo to je glázrová ((Marie Glázrová)), to bylo
blbý, ježiš, to nebylo hezký, vona se na to nehodila, vona vůbec
jako taneč- ne. taky, hans albrs ((Hans Albers)) jo. ten taky hodně
hrával
LR: [mhm]
DB: [tajten], nevim, jak se jmenuje, ale hódně hrával. hans albrs
((Hans Albert)), bobík ((Neviděli jste Bobíka?)) nó. áno.
LR: a tohle by měla být Její oběť
DB: (..) to je americkej film. podle [herečky]
LR: [mhm]
DB: a podle toho herce. neznám je jménem, ale vim, že sou [to]
LR: [mhm]
DB: jó tak to je tady mandlovka ((Adina Mandlová)). tady je boháč
((Ladislav Boháč)) . m vítová ((Hana Vítová)). tajto nevim, co to je
za za tu. tak jo. tak dík, [to bylo krásné]
LR: [já vám děkuju]
DB: ((smích))
LR: já vám moc děkuju
DB: jó? bylo toho dost?
LR: no, určitě, já myslim, že máme materiálu
DB: (..) eště by mě zajímalo
LR: nó
DB: jestli nevíte, jak se jmenovalo to kino na Cejlu
LR: na Cejlu?
DB: to byl to byla Radost, ale jestli se nejmenoval Bajkal
LR: jó
DB: mhm
LR: to vám teďkon nevim, teda na Cejlu
DB: hned naproti té trestnice bej- no samotný to stojí, špalík [je]
to
LR: [mhm], e
DB: je to Radost
LR: to teď vám neřeknu
DB: teď to už neni kino, protože je tam ňáký e jak voni to jmenujou,
co to mlátí, skvoš ((squash)) a takový ty [věci] tam sou
LR: [mhm]
DB: ale e bývalo to Bajkal tušim. nemáte tam Bajkal.
LR: Bajkal
DB: náhodou
LR: Bajkal taj právě nikde nevidim [vůbec]
DB: [bylo] kino Bajkal. v Brně. bylo. máte tady mezeru [((smích))]
LR: [((smích))]
DB: no... ježíš, teď teď sem se podívala na hodiny <teprve>. to je
hodin! já musim do knihovny (.) ne? Bajkal nemáte, to je zajímavý
ale, zkuste to někde [vypátrat]
LR: [určitě to...] tady. už to vidim, Bajkal e bylo to tady je
několik názvů, brněnské [varieté...] ((Brněnské varieté))
DB: [dovolíte?]
LR: ano určitě. tady je vlastně název Bajkal, e jak se to jmenovalo
poté nebo alternativní název, ale tady vlastně sou názvy, jak se to
ještě e jak se tomu ještě říkalo
DB: kino Rádio, tak [to vůbec]
LR: [Rádio] nebo [České varieté]
DB: [bombardování], v únoru. tak to znamená, že bylo po něm
LR: mhm
DB: a proč tady nemáte adresu?
LR: adresu mám, ale tu mám... to byste musela vydržet to jako mám
v počítači, protože tadyto mám vytištěné jenom
DB: mhm
LR: ale určitě tam mam adresu. a vlastně buď Brněnské varieté, Kino-
Varieté, České varieté a pak to byl vlastně ten Bajkal od devatenáct
set třicet pět.[a to Brněnské varieté to je devatenáct set
devatenáct, to je... a Rádio se to...]
DB: [no jo, tak to já si nemůžu pamatovat. to já si nemůžu
pamatovat. zajímalo by mě...] a Rádio taky ne. [taky...]
LR: [tak se] to jmenovalo podle podle našich informací od srpna
devatenáct set čtyřicet
DB: mhm, tak to teda vůbec. kino Rádio? to tam ne- to vůbec neznám
jako brňák, sem v životě neslyšela. není to pak to v Králově Poli,
co bylo zrušený, teď je tam z toho sekáč? na rohu? [((smích))]
LR: [nevim ((smích))]
DB: [no z-]
LR: [můžu] se vám hned podívat
DB: znám Brno dost, ale toto teda neznám
LR: kde to byló
DB: hm
LR: a Cejl padesát dva tady
DB: tak jo, to je vono
LR: mhm
DB: tak to byla a vy to máte no a to se nejmenovalo Rádio
LR: tady to je, Rádio od třetího srpna [devatenáct set čtyřicet]
DB: [já to vidim]. já to vidim. (.) pak bylo bombardovaný a teď se
to... teď tam je e řikám ňáký [sportoviště]
LR: [mhm] a hrají tam skvoš ((squash)) [a takový věci.]
LR: [mhm, jo, jo]
DB: a v Husovicích v tom Jasu, tam prodávali zase sekáč. měli tam
bedny takový obrovský v s- kinosále. už můžu jít? ((smích))
LR: určitě, můžete. já už...


konec rozhovoru
 
Quote code
0.
 
Interview code
1:273
 
Interview line
4:1650
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno