Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Author
Edita_(1926).txt
 
Quote category
Whole interview
 
Quote
Rozhovor vedl/a: Haklová, Kristýna; Gorecká, Lenka
Rozhovor přepsal/a: Frodlová, Tereza; Stránská, Blažena
Datum a místo: 19.3.2009/???viz disk Klub seniorů Komín; FAV








Rok narození: 1926
Národnost rodičů: Matka Češka, otec Němec.
Bydliště do roku 1945: Ulice Tábor, městská čtvrť Žabovřesky.
Povolání: Narátorka šla ve věku svých 14-ti nebo 15-ti do učení na
prodavačku, toto povolání poté vykonávala. Později po dobu několika
let pracovala jako vedoucí v obchodě s textilem.
Povolání rodičů: otec zahradník, matka v domácnosti
Sourozenci: bratr, nar. 1933


















KH: ee tak si to zopakujem (...) tak my si teda teď zkusíme, vy ste
mi říkala, vy ste mi říkala, vaše první návštěva kina...

EB: byla v těch, na tom filmu kin kong, ((King Kong)) a to mně mohlo
být tak (.) jedenáct dvanáct let. a to sem byla v Lucerně
((Lucerna)) s maminkou.

KH: a líbilo se vám to?

EB: no bylo to, byl strašidelný film. to byla tak (.) kin kong
((King Kong)) byla gorila, která unesla mladou ženu, jo a to, no
líbilo se mi, byla sem z toho celá (.) no nadšená. ((smích))

KH: mhm, a jinak teda, když ste ještě byla na obecný škole, tak ste
nechodila moc do kina?

EB: ne ne ne, já sem by-, ne ne ne ne to sem nechodila nikde.

KH: mhm

EB: (..) já sem byla nad- nadšená bruslařka, a tak v zimě tó člověk
byl věčně na ledě.

KH: hm, a kdy ste teda začla pravidelně chodit do kina?

EB: nó až (.) před válkou, když mně bylo tak těch třináct let. to
sme měli náhodou zdarma lístky od jednech (.) kamarádky, a tak to
sme chodili do Moderny ((Moderna)) do kina.

KH: mhm, a můžete říct, jak ste k těm lístkům vlastně přišli?

EB: jak sme přišli? nó oni měli restauraci a před restaurací plot, a
na tom plotu byla z té Moderny ((Moderna)) měli vystavený, co budou
hrát. a tím pádem, že ty to tam měli, tak oni jim dali zdarma jako
na d- dva lístky zdarma do kina. no a tak sme s-, ona nám to dávala,
že nemohla a my sme tam chodili. a to sme teda viděli hodně
amerických filmů tenkrát (.) velice moc. a (.) byli sme nadšený,
a...

KH: a vy ste vy ste mi říkala, že ste měli oblíbený herce (jesi je)
[pamatujete].

EB: [no, tak] to já sem měla, jak říkám, já sem měla roberta tajlora
((Robert Taylor)) a ona tyrone povera ((Tyrone Power)). a takže sem,
sme byly i na tom filmu Dáma s kaméliemi a (..) jó a tyrone pover
((Tyrone Power)) hrál zoro mstitel ((Zorro mstitel)). a ((smích))
vím, že sme chodily i na štanwykovou ((Barbara Stanwyck)), to byla
jako manželka tyrone po- éé, toho roberta tajlora ((Robert Taylor)).
a potom sme hodně mm edy nelzon ((Eddie Nelson)), makdonaldová
((Jeanette MacDonald)) (..) a velice v těch amerických filmech tss
Byl lásky čas a rouzmerý ((Rose-Marie)) a různý filmy krásný. anebo
fred astr ((Fred Astaire)), dyť to byl stepař přece. teď sme taky
nedávno viděli vo něm filmy. džo- e džingr rougrs ((Ginger Rogers))
s ním tančívala.

KH: hm.

EB: nó.

KH: to ste chodila s tou kamarádkou?

EB: s tou kamarádkou. to sem, já sem měla, to my sme byly velký
kamarádky a to vydrželo dosti dlouho.

KH: hm, a to ste mi říkala, takhle před protektorátem, že ste
chodila takhle často do kina...

EB: to sem chodila do té Lucerny ((Lucerna)) s tou kamarádkou sme
chodily hodně do f- do kina. to stálo korunku, tak na to vždycky nám
dala babička nebo maminka. a to sme chodívaly.

KH: hm (.) tak ste měla tydlety dvě kina, Lucerna a Moderna.

EB: Lucerna a Moderna.

KH: hm

EB: vono bylo víc těch, že těch je skala ((Scala)), Kapitol a
ekselsior ((Excelsior)) byl.

KH: hm

EB: to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to
si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol...

KH: no a jaký mezi těma kinama byl rozdíl, pamatujete si? mezi
Modernou ((Moderna)) a Lucernou ((Lucerna)), jesi nějaký [byl?]

EB: [jo no] Lucerna byla malá, pro míň lidí, že a k-

KH: hm

EB: Moderna už byl (.) velké kino. tam už bylo víc těch (.) lidí.

KH: a lišily se třeba i ty typy lidí, co tam chodily?

EB: jejda, to jako děcka sme si nevšimly, to [vůbec ne]

KH: (nevšimly)

EB: vůbec ne

KH: (..) no a vzpomenete si, z čeho se skládal ten program toho
představení filmovýho?

EB: program se skládal (..)

((jiný ženský hlas poznamenává: týdeník byl))

EB: týd- jó, že byl týdeník a (.) mm za Německa byla vochnšau
((Wochenschau)), že, a ňáké ty kratší filmy byly taky.

KH: no a z těch týdeníků pamatujete si něco, co tam bylo, reagovali
na ně nějak diváci?

EB: ne, ne ne, vůbec se, ne ne ne, vůbec se nereagovalo, to by si
nikdo nedovolil zareagovat nějak, aby kritizoval nebo (.) nebo
<něco>.

KH: no a před před tím týdeník vlastně ještě jakoby před
protektorátem, jakoby jesi pamatujete jesi ten program složený i
z něčeho jinýho, než z toho [celovečerního filmu?]

EB: [a ne], my sme vždyc- jesi z něčeho byl složenej, ale my sme
čekali na film.

KH: hm.

EB: to si ani člověk jako byl mal- no mladej, že, a to ho nezajímalo
ani.

KH: a povídaly ste si s tou kamarádkou vo těch filmech, když ste šly
třeba z kina?

EB: no tak to z-, to víte že jo, že sme vzpomínaly vždycky jak to co
bylo a jak to dopadlo a hodně sme říkaly bylas na nějaký film, a
byls tu štanvykovou ((Barbara Stanwyck)) právě a ona dělala nějak
prostitutku a byla na tom špatně a měla ee dítě za svobodna. my sme
hrozně tam plakaly, jo, v kině a i když sme šly z kina tak sme
plakaly, až domů sme přišly a rodiče, co s nama je. a tak sme jim
vykládaly jak to bylo smutný a (.) takže my sme reagovaly tak anebo
sme byly na kora terí ((Kora Terry)) a to hrála mm německá herečka a
hrála dvouroli, marika rek ((Marika Rökk)) hm ta hrála dvouroli a
byla špatná a jedna byla dobrá, ta špatná tenkrát padla propadišť-
propadlištěm a my sme s Blankou v kině vstaly a pleskaly a bravó a
<lidi se po nás dívali. tak sme se styděly a sedly sme si zas>
děvč- děvčiska, že. ((smích))

KH: hm, a říkala ste vaši rodiče nechodili do kina?

EB: ne, moje rodiče nechodili, ne ne ne. já sem akoráť s maminkou
tak sme chodily do divadla na Veveří, a tam sme chodily na bidýlko,
to se stálo, a vždycky sme šly hrozně brzo, abysme mohly být opřený
jako o ten, no jak se řekne, no zábradlí.

KH: hm.

EB: to sem viděla, to tam ještě hrál Kosina ((Karel Kosina)),
Konůpka ((Vladimír Konůpka)), ale ženské už si role nepamatuju si
jména žen.

KH: no a ve škole se spolužákama ste si třeba povídali o filmech?

EB: nepamatuju [si].

KH: [nepamatujete] si?

EB: ne ne ne.

KH: takže vy ste vlastně do kina, pro vás to bylo jakoby
s kamarádkou Blankou jenom, že ste měly...

EB: jen s tou Blankou, ano s tou kamarádkou. (.) jinak s tou sme moc
kamarádily, s tou sme byly denně, ona u nás i spávala, to sme byly
velký kamarádky. až do doby než sme se vdaly, tak sme každá už měla
zase svoje starosti a... (.)

KH: no a potkávaly ste ješť- i někoho jinýho v tom kině. třeba
diváky, který tam taky [chodili]?

EB: [ne], nepamatuju si vůbec, že bych někoho potkala známýho, ne
ne.

KH: no a jak ste si vybírala konkrétně ty filmy?

EB: vůbec nevybírala. to co hráli, tak se na to šlo. (..) to se
nevybíraly.

KH: takže spíš, že to hráli v Lucerně ((Lucerna)), že ste chodila do
[Lucerny] ((Lucerna))

EB: [ano, že] ano ano. a tam se měnilo myslím každý týden, nebo
ještě dvakrát do t- , nevím, to už si taky nepamatuju, ale tam sme
chodily hodně často.

KH: takže ste viděla vlastně skoro všechno v tý Lucerně.

EB: hodně, no, moc. (.)

KH: no a informace o filmech ste získávala nějak?

EB: ne.

KH: nikde?

EB: ono akorát byla reví ((revue)). ta vycházela, ale na to sme
neměli jako finance nebo to. to se nekupovalo, ne.

KH: takže vy ste vlastně věděla jenom že jakoby o těch hercích jenom
že vy ste věděla kde hráli a tak.

EB: hm a já myslím, teď sem si tak vzpomněla, jestli nebyly, když
bylo jako kino venku, jesi nebyly napsaný obsah toho [filmu].

KH: [jo.]

EB: to je možný, no.

KH: jo. (.) no a nezkoušela ste, jestli ste si nebrala domů ňáký
plakáty nebo tak?

EB: ne, mě to nez-, ne ne ne ne ne ne ne. já jedině, co bych vzala,
tak ro- toho roberta tajlora ((Robert Taylor)), to by byl můj. ale
ty nebyly, ne ne ne.

KH: hm (.) no a bylo pro vás teda důležitý, kdo v tom filmu hrál?

EB: ne (.) ne. rádi sme šli, že, na ty známý, to se radši, že, ale
vůbec to, to byl klárk gejbl ((Clark Gable)) a špencr trecy
((Spencer Tracy)) a hemburnová ((Katherine Hepburn)) a... ne, bylo
to jedno, protože to bylo všechno překrásné filmy.

KH: no a pamatujete si černobílý nebo barevný filmy?

EB: všechno černobílý, všechno černobílý.

KH: úplně. a viděla ste ee ještě ňákej němej film tenkrát?

EB: ne ne ne, já sem neviděla, ne.

KH: a vzpomínáte si osvobození, vlastně když končila válka, jak ste
šla, jesi ste, jak ste šla třeba poprvé do kina, když když jako
[bylo po osvobození?]

EB: [to to sem šla] akorát je s manželem a to sme šli do na Nové
ulici Metro bylo. a to sme viděli nějaký film s Oldřichem Novým
((Oldřich Nový)).

KH: hm

EB: a potom se nechodilo, potom přišly děti a nechodilo se do kina a
nebyly na to ani peníze.

KH: no, tak to bylo vlastně před před protektorátem. tady to byla
vzpomínka [těsně...]

EB: [už protek-]

KH: po protektorátu

EB: ano.

KH: a během protektorátu ee, si pamatujete, ste chodila i do jinejch
kin, nebo změnilo se to nějak?

EB: no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly
((Scala)), zase do té mode- Moderna.

KH: hm

EB: to už se do Lucerny ((Lucerna)) nechodilo, to se chodilo do
městských kin.

KH: a pamatujete si, proč ste nechodila do Lucerny?

EB: (..) to bylo... já sem se učila ve městě a pro mě do m- jet
nebo nebo... já už si to tak nepamatuju. vim, že ale že sem chodila
ve městě do kina.

KH: hm.

EB: ale to se chodilo většinou jedině na tu, na tu nejbližší na tu
šestou anebo...

KH: jo.

EB: protože ono všechno bylo zatemněný, že, a to večer člověk
nechodil ven.

KH: takže ste chodila o něco dřív a do kina.

EB: ano.

KH: který bylo blízko. (..) no a chodila ste víc nebo míň za toho
protektorátu do kina? nebo nějak podobně?

EB: no já myslim, že už sem chodila míň než spíš, než když sem byla
jako děvče mladý.

KH: [no a pak...]

EB: [no byla sem] taky mladá. ((smích))

KH: ((smích)) no určitě.

EB: no. ((smích))

KH: no a pamatujete si zhruba jak často?

EB: no asi jednou do týdne nebo jednou za čtrnáct dní.

KH: [hm]

EB: [sem] určitě chodila.

KH: no a změnil se ňák výběr filmů?

EB: ne. ne to se chodilo to, co se hrálo, tak se chodilo. a na český
filmy, že, hodně.

KH: hm. a no a s kým ste tenkrát chodila do kina?

EB: no s klukama. a s děvčatama taky, že to...

KH: že už těch kamarádů bylo víc [když ste chodila.]

EB: [myslim] že jo. ((smích))

KH: a to byli jako vaši kamarádi z učení třeba nebo odkuď ste je
znala?

EB: z učení, ano. já sem chodila na Husovou sme měli pokračovací
školu. do pokračovací sem tam chodila.

KH: hm. no a měnilo se ňák chození do di- do kina, nebo ty diváci
jak se chovali, když končila válka?

EB: já mysím že ne. (.) tenkrát sme museli být rádi že sme rádi, že.

KH: hm. a jakou roli pro vás hrálo jakoby ve který zemi ten film
vznikl, jo, jesi byl [třeba českej...]

EB: [to mně bylo lhost-], mně to bylo úplně lhostejné. hlavně že to
bylo zamilované. ((smích))

KH: hm.

EB: (a hezký)

KH: no a který filmy ee vlastně ste měla nejvíc ráda? nebo ráda...

EB: já sem ráda měla (.), co hod- co se zpívalo, že, jak byla ta
makdonaldová ((Jeanette MacDonald)) a a edy nelzon ((Eddie Nelson)).
potom sem měla hrozně ráda toho stepaře fred astr ((Fred Astaire))
(jej) s rougrsovou ((Ginger Rogers)), i jiný.

KH: no a kupovala ste si teda nebo měli ste doma třeba gramofonovou
desku nebo tak [jako že byste měli...]

EB: [ježiš, gramofon] sme měli na natáčení s tou troubou. jo no
jistě.

KH: a měla ste třeba ňejaký filmový melodie doma nebo ty písničky
z filmů?

EB: ne ne.

KH: ne.

EB: ne, to kupovala maminka a ta měla jiný, než my děvči-

KH: a hrála ste na ňákej hudební nástroj? [(nehrála ste si něco)...]

EB: [ne ne, vůbec na nic.]

KH: a ňákej film ste viděla vícekrát, [že byste třeba...]

EB: [ne ne], vim že sme šli jednou a mm mm...

KH: hm. no a ňáký jiný druhy zábavy který ste měla ráda? vy ste
zmiňovala maminku, že ste chodily [do divadla.]

EB: [no to] do divadla. jenže tenkrát co? tenkrát nic nebylo.
tenkrát divadlo, kino a výlety, že? to sme chodili řekneme Svatý
Antoníček nebo do Vranova na Vranov tam.

KH: no a co třeba poslech rozhlasu?

EB: no tak rozhlas až řekneme byl (.) sme měli rádio, no tak se
poslouchalo. a hodně sem, vím, že hodně ee (..) hokej jo a jak byly
ty na- vím že bóža modrý, ((Bohumil Modrý)) to byl brankář, jó a že
sme jim hrozně fandili. ty byli po- no tak to už zase...

KH: hm a chodila ste někdy jako přímo na nějaký zápas tenkrát?

EB: já sem začala chodit hodně po válce s manželem sme chodili na
fotbal.

KH: hm, a vedle teda vedle teda toho divadla, kina a tak, měla ste
ještě nějaký koníčky?

EB: ne.

KH: a četla ste třeba?

EB: četla sem, hodně sem... já sem měla sousedku, která jako tam
byla jako velká jako dívčí knihovnu měli dcerku a tak tam sem si
pučovala. to sem četla hodně.

KH: (..) no a chcete ještě něco dodat? nebo něco jakoby vzpomenete
si ještě na nějakej zážitek třeba silnej z těch kin nebo tak?

EB: hm, nevím no, nevím, (.) co bych mohla říct, jakej zážitek.

KH: vy ste říkala, že si pamatujete dost těch německejch herců, že
ste některý [měla ráda.]

EB: [jo, no tak] jistěže, člověk je obdivoval. zara leandr ((Zarah
Leander)), ta měla to, ta zpívala, ta měla překrásnej hlas. potom,
já si teď nevzpomenu. těch německejch herců sem viděla hrozně moc a
já si teď jména nevzpomenu, ne. ((smích)).

KH: ne, to vůbec nevadí.

EB: ne.

KH: a co třeba ty filmy, jak sme si tu ukazovaly. (.) [pamatujete si
nějakej?]

EB: [to ne.]

KH: nemusí bejt německej.

EB: ne

KH: my sme se bavily vlastně o americkejch filmech, českejch
filmech, [co ste viděla...]

EB: [nó] hodně sem viděla českých. s Ferbasovou ((Věra Ferbasová)),
s Mandlovou ((Adina Mandlová)), s Bušovou ((Helena Bušová)),
s Nedošinskou ((Antonie Nedošínská)), Korbelář ((Otomar Korbelář)),
Boháč ((Ladislav Boháč)), no hrozně moc filmů a pěkných, hezkých. co
teď i dávají v televizi.

KH: a díváte se na ně ještě teď?

EB: dívám, dívám se, dívám. s Burianem ((Vlasta Burian)), že,
s Werichem ((Jan Werich)). to sou... jenže to teď nevím, jestli bylo
předtím.

((přítomné ženy šeptem napovídají filmy Dívka v modrém, Maskovaná
milenka))

EB: ((po přítomných ženách opakuje)) Dívka v modrém, Maskovaná
milenka. to <bychom> ((smích))

KH: že bysme to ňák daly dohromady.

EB: áno.

KH: tak já vám děkuju. já si myslím, že sme to zvládly.

EB: nemáte za co, <člověk rád.> ((smích))


Konec 1. části rozhovoru
















LG: tak já bych se vás (.) na začátek zeptala na celé vaše méno a
příjmení.

EB: mhm (.) edita b.

LG: mhm a narodila ste se?

EB: devátého třetí šestadvacet, devatenácet dvacet šest.

LG: mhm a bydlela ste kde?

EB: pořád v Brně.

LG: a em v Brně?

EB: v Táboře, to je v žabinách ((Žabovřesky))

LG: mhm.

EB: a teďka bydlim už třicet let, přes třicet v Komíně.

LG: jo (..) a vdávala ste se v kterém roce?

EB: já sem se vdávala v šestaštyrycátým, ale mně manžel zemřel a
potom sem se vdávala (.) v asi dvaašedesátým (..) podruhý.

LG: mhm. má- máte děti?

EB: mám dva syny. z prvního manželství, mně manžel zemřel na
tuberkulózu.

LG: mhm. a jaké bylo vaše povolání?

EB: já sem byla vyučená prodavačka a (.) nakonec několik let sem
byla vedoucí u textilu a jako vedoucí v obchodě.

LG: mhm. jo teda to sem ještě vynechala e školy, jaké ste studovala?

EB: ee e ž- ee štvrtou měšťanku.

LG: mhm. em a ta škola byla (.) kde, v které části?

EB: e no ee Jakubské náměstí,

LG: mhm.

EB: chodila sem do německé.

LG: jo a jaké bylo povolání vašich rodičů před rokem [štyrycet
(pět)]?

EB: [jé můj tatinek] byl zahradník a maminka v domácnosti.

LG: mhm. a měla ste nějaké sourozence?

EB: bratra. a ten byl horníkem poslední dobu, ale zemřel už je to
[hodně dlouho].

LG: [mhm], byl starší, mladší?

EB: mladší, mladší vo sedum let.

LG: mhm. em (.) tak jo a kdybyste tak měla říct e kdy ste tak pře-
přestala navštěvovat kina? prostě e...

EB: navštěvovat kina kdy sem přestala?

LG: mhm.

EB: asi před dvaceti lety.

LG: jo.

EB: jak tady (.) přišlo tady t- devětaosmdesát, do té doby se [jaksi
jakžtakž]...

LG: [jo jo].

EB: chodilo.

LG: tak jo, tak teď tu mám první okruh otázek

EB: ano.

LG: a ty otázky se týkají em té doby, než ste ukončila obecnou školu
(...), takže (.) e vzpomínáte si na e na první návštěvu kina?

EB: ano, to sem byla s maminkou v kině Lucerna a kin kong ((King
Kong))

LG: ((smích))

EB: to by la ta (..) e

LG: jo.

EB: orangutan nebo h-

LG: jo.

EB: ano, to byl můj, to mně bylo třináct dvanáct jo sem, to byl
první film.

LG: a em m- máte, pamatujete si něco detailně z toho filmu nebo
prostě přímo z té návštěvy?

EB: no tak z té návštěvy moc ne, ale to právě teď už to bylo i
v televizi že to.

LG: mhm.

EB: ale to já si pamatuju jak vona ju (držela) a byla na té věži

LG: jo.

EB: a držela tu slečnu jo v (.) těch rukách, v ee těch chňap- e.
((smích))

LG: ((smích)) a ee jak často ste do svých deseti let chodila do
kina?

EB: no do desíti let to né. to sem chodila s našima řekneme ee na
Kašpárka Turka a takový.

LG: jo.

EB: to jako

LG: mhm.

EB: do desíti ne. ale potom dvanáct třináct sme hrozně moc chodili
do kina.

LG: a s kým ste do toho china ee kina chodila?

EB: s kamarádkou.

LG: s kamarádkou.

EB: velká kamarádka, to sme byly potom až jak sme měly děti.

LG: a s rodiči ste teda nechodila do toho [kina]?

EB: [ne] ne ne ne.

LG: a proč ne?

EB: maminka nechoď- no nebyli (..) nebyli tak majet- nechodila

LG: jo jo.

EB: je nezajímalo.

LG: mhm.

EB: prá- no (..)

LG: jo a ta ehm ta vaše kamarádka to byla ona byla Češka nebo?

EB: Češka.

LG: Češka. A které kina ste teda navštěvovala nejvíc?

EB: nejvíc u nás v žabinách ((Žabovřesky)) Lucernu.

LG: Lucernu.

EB: Ale hodně sem chodila do Moderny do kina.

LG: mhm.

EB: tam totiž sme měli známou a ta měla z- dostávala zadarmo dva
lístky a vždycky nám je dávala. oni totiž na plotě měli vystaveny z
Moderny ee ty filmy, které se právě promítaly.

LG: jo.

EB: a tím dostali dva lístky zadarmo, ona nemohla ona (.) odpoledne
musela pomáhat rodičům, ty měli restauraci a čepovala a toto a nám
ty že sme byly kamošky, tak nám dávala ty dva lístky a my sme to
měly zadarmo v té Moderně.

LG: mhm a jaký byl názor rodičů na teda na ten film a na kino?

EB: to vůbec sme nemluvili ne ne.

LG: nemluvili ste o tom, takže (se to neřešilo)?

EB: [ne ne ne ne, moji] rodiče ne to

LG: jo.

EB: je to nezajímalo.

LG: a ve škole se to nějak řešilo?

EB: taky ne.

LG: ty filmy?

EB: ne.

LG: takže se učitelé třeba k tomu nevyjadřovali?

EB: ne ne ne, vůbec.

LG: hm. a řekla byste, že ten film pro vás byl důležitý v tom věku?

EB: určitě.

LG: a jak vás teda ovlivňoval nebo?

EB: jak mě ovlivňoval? no j- jak hudebně, tak ee řekneme protože sem
chodila e bo byly krásný filmy rózmery ((Rose-Marie)) a Byl lásky
čas a a tenkrát tady to nevím jesi fred aster ((Fred Astaire)) jesi
už nebyl po válce, ne ale my sme fred astér ((Fred Astaire)) s
džingr rogrs ((Ginger Rogers)) taky viděli. no hudebně hodně (.)
jako.

LG: (a s-)

EB: a potom ty filmy hrozně taky jemný, to to žádný tam nebyly v-
velký to líbání a

LG: ((smích))

EB: a to všechno. <no> my sme žili trošku jinak že no, ž- s- svět se
mění.

LG: a teda zpívali ste si třeba písničky z těch filmů?

EB: (.) mm no určitě taky, když nějaká hezká t- ee Dani- Daniela
Durbinová ((Deanna Durbin)), to byla zpěvačka vel- jo, mladá
děvčica, ta měla překrásné písničky, zpívaly sme si některý.

LG: a napodobovaly ste třeba nějak ty svoje oblíbené herečky?

EB: ne.

LG: takže ste se ani podle nich...

EB: ne to sme byly trdlata né. to vůbec neexisto- ne ne ne, tenkrát
né.

LG: a em bavili ste se o těch filmech s kamarády hodně?

EB: no hrozně moc.

LG: ((smích))

EB: <to sme jako>. ale spíš my dvě ee dohromady sme si jako

LG: jo.

EB: vybavovaly ten film a ne- e anebo sme byly v kině a e tam byl
takovej problém ee byly to sestry a jedna hol- jedna hodná a druhá
zlá ee a jo ale to už bylo ne, to bylo taky, to bylo za války a ee
nevím jak se to menovalo a to byla (...) no nevím která herečka ale
ona dvě roli, špatnou zlou a hodnou

LG: mhm.

EB: a ta hodná právě měly na jevišti vystupovat ta jedna z nich a ta
zlá propadlištěm šla dólu <jo> a my s Blankou, se menovala ta moje
kamarádka, sme stouply a pleskaly v kině. a bravo, jo, a teď sme si
najednou lidi se po <nás> dívali a to všechno e co vyvádíme tak sme
si sedly a <krčily> sme se tam no. jo to hrála marika rek ((Marika
Rökk))

LG: marika rek ((Marika Rökk))

EB: to byla marika rek! ((Marika Rökk)) tenkrát no, jak se film
menoval to už nevím ale...

LG: a-

EB: anebo sme chodily když z filmu a plakaly a přišly sme domů k té
k- ke mně ne, ale k té k těm kamarád- rodičům od té kamarádky a
plakaly a plakaly, ty nám řekli, co se stalo <a my sme z kina>
přišly celý uslzený ((smích)).

LG: a v té době ste chodila do toho kina jak často teda?

EB: no já mužu říct určitě jednou až dvakrát týdně. určitě.

LG: mhm. a tak teda nejvíc ste navštěvovala tu Modernu a tu
(Lucernu).

EB: ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve-
pořád ta Lucerna je na

LG: [jo jo, mhm.]

EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet
nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet a tak sem
vždycky vod našich dostala a...

LG: jo a teď teda ste říkala, že že teda dvakrát týdně a změnilo se
se nějak ta četnost těch návštěv ee v době kdy ste ee nastoupila do
zaměstnání, uzavřela sňatek?

EB: no tak já sem šla v patnácti nebylo mně celých patnáct sem se
šla učit (.) jako prodavačka k soukromníkovi.

LG: mhm.

EB: a (..) to sem chodila potom na německé filmy.

LG: jo.

EB: to sem a zase to vytrval- to bylo tech jednou za týden nebo to
(.) pořád to vydrželo, protože to byly hezký filmy že.

LG: jo.

EB: nám se to líbilo, času sme měly.

LG: takže se ta e četnost těch návštěv nijak nezměnila, prostě ste
stále...

EB: ne, to jednou [týdně určitě].

LG: [mhm, dobře] (..) jo a (.) potom teda i později třeba po tom
sňatku nebo tak, tak ste navštěvovala pořád ty samá kina?

EB: ne, to sme chodili, to byla na Leninové tam je Stadion

LG: mhm.

EB: a tam bylo letní kino

LG: jo.

EB: tak sme i do letního kina chodili (...) no tak ale potom mě e že
sem se vdala v sedumaštyrycátým se mně narodil první syn, že, potom
v dvaapadesátým druhý a ty finance

LG: jasně.

EB: to všecko nebylo tak, abychom

LG: mhm.

EB: navštěvovali kino tolik.

LG: a (.) kdybyste měla říct, které z těch brněnských kin bylo vaše
nejoblíbenější?

EB: (...) nejoblíbenější (.) no tak že to bylo nejblíž ta Lucerna.

LG: jo.

EB: (jinak...)

LG: a (.) zůstalo vašim oblíbeným kinem vlas- doteď? nebo do té do
toho osumdesátého devátého, kdy ste říkala, že ste přestala
navštěvovat ty kina?

EB: to sme různě chodili do Kinokavárny.

LG: jo.

EB: ale jednou řekneme za dva měsí- nebo takhle to

LG: jo jo.

EB: to už e-e, to už smě měli jiné, potom přišla televize a jak
přišla televize.

LG: mhm.

EB: tak kino přestalo. akorát mmě jenom syn (.) jednou řekl, abych
na to šla, to bylo nějak (.) jak to nunátko mluvilo to byl americkej
film jo, jak se mělo narodit (..) kdo to mluví ((Kdopak to mluví))

LG: jo.

EB: nebo tak nějak se to menovalo a potom mně řekl Kolju ((Kolja)),
tak na to mně taky <koupil lístek> ((smích))

EB: tak na tom sem byla.

LG: (a kde)

EB: ve skali ((Scala))

LG: líbilo se vám to?

EB: jó, jo.

LG: na tom ste teda byla ve Skale ((Scale)) jo?

EB: ve Skale ((Scale) na Kolji ((Kolja)) ano. ale to už je teď že.

LG: no jasně.

EB: ja nevím jestli deset let nebo kdy ten film (.) byl promítán.

LG: a bylo v Brně nějaké kino, které ste z jakéhokoliv důvodu neměla
ráda?

EB: ne.

LG: ne?

EB: ne ne.

LG: (...) jo a vybírala s- vy ste teda říkala, že ste si ee do toho
kina Lucerna chodila hlavně protože to bylo nejblíž.

EB: že to bylo hned sme no jistě to c- e

LG: [takže nezá-...]

EB: [domů deset] minut, pět minut.

LG: a bylo rozdíl třeba v tom když ste šla do kina sama nebo s tou
přítelkyní nebo pak třeba nevim s nějakým přítelem?

EB: ježiš <kdepák, to sme> neměly ani kamarád- to sme byly děcka že
dvanáct třinác- nepa-

LG: a mysim mysim mysim třeba potom pozděj když ste...

EB: e-e já si nepamatuju, že... no ee s nastávajícím manželem to sme
byli...

LG: s nastávajícím manželem ste chodila taky do Lucerny?

EB: ne to sme chodili na Novou ulici Metro se to menovalo to kino
sme tam byli na oldřichu novým ((Oldřich Nový)) no ((smích)) si
pamatuju

LG: a tam to kino... jaký bylo rozdíl teda mezi (.) tím Metrem a tou
Lucernou? vypadalo to v tom Metru jinak?

EB: no já v Metru měli i lože [jako nahoře jak toto to je]

LG: [takže to bylo takové] lepší jo?

EB: no jistě, Lucerna to bylo v žabinách ((Žabovřesky)) vobyčejný
(.) to. tam ještě chodili s takovým (.) foukali ten e voňavej vzduch
a to.

LG: jo.

EB: jejda ((smích))

LG: hm a jako teda když když ste chodila jako dítě do toho kina tak
měla ste ve zvyku konzumovat nějaké jídla nebo nápoje?

EB: né, ne ne ne.

LG: ne?

EB: ne ne ne.

LG: a bavila bavila ste se s tou kamarádkou během té projekce?

EB: v kině?

LG: mhm.

EB: kdepák.

LG: ne?

EB: kdepák.

LG: a pamatujete si, že by třeba někdo (.) nemyslim třeba vy nebo ta
vaše kamarádka, ale kdokoliv [z toho sálu]...

EB: [nerušil] nikdo.

LG: takže...

EB: ne.

LG: ne?

EB: ne, ne ne. Ne ne.

LG: a třeba tleskali po skončení toho filmu (.) lidi?

EB: tak to si nepa- myslím, že ne (.) myslím, že ne.

LG: á (.) potkávala ste v kině nějaké své známé (..) nebo
(nějaké)...?

EB: no tak to tam v té Lucerně určitě, to určitě to bylo.

LG: a třeba hovořila ste s nima o tom filmu?

EB: ne.

LG: ne?

EB: ne. ne ne.

LG: jo, tak chodila ste... byla s- ste někdy jako dítě na ňákém
nepřístupném filmu?

EB: (..) jednou (.) vím že to bylo vod patnácti, teď si vzpomínám

LG: mhm.

EB: sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do
Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti
šestnácti let a <Blanku tam pustili a mě ne>.

LG: <vás ne?>

EB: <vím, že sem přišla, já sem teda byla vychovaná taky u babičky
hodně a že sem brečela> ((smích))

LG: ((smích))

EB: <nepustili mě, ne> ((smích))

LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]?

EB: [to víte], že jo! to vite a <smála se>! ((smích))

LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla
koupit ten lístek a on...

EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že
by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla

LG: jo.

EB: strašně <něšťastná>

LG: jo, takže ( )

EB: a šla sem dom.

LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film?

EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film.

LG: českej.

EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina
Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]

LG: [jo].

EB: a ((smích))...

LG: a byla ste někdy v kině bez placení?

EB: ne...

LG: ne.

EB: ne, ne ne ne ne, to tenkrát byla trošku jiná... to by si člověk
nedovolil.

LG: tak to byste se...

EB: ani myšlenkou!

LG: tak rozhodně byste nebyla první co co děláme ty rozhovory, která
která by šla bez placení.

EB: bylo jich už?

LG: no n- nevim jestli moc, protože

EB: ano.

LG: já sem já sem jako těch rozhovorů zatím moc nedělala,

EB: ano.

LG: ale určitě byste nebyla <první>

EB: <nebyla>? ((smích))

LG: em chodila ste do kostela?

EB: (..) no já sem byla vychovaná totiž, mě vychovávala vod asi dvou
roků až do těch patnácti let babička. a ta byla velice pobožná,

LG: mhm.

EB: ale řiká mně, Dita, do kostela nemusiš chodit, Pána Boha najdeš
všude,

LG: jo.

EB: ale (.) musíš žít slušně a toto vite, to bylo u nás a to už
teďka by byla, teď se, dneska sem to právě vykládala, to už babička
se narodila osumnácet sedumdesát jo. to už přece by byla pani hrozně
stará že, teď je dvatisic-, nó, to by bylo e, tenkrát už měla tady
tyto myšlenky a takhle myslela, vite (ne), velice pobožná žila (.)
no tak ono trošku tenkrát byl jinej svět, tenkrát bylo všechno
trošku jinak (.) ono nemůže vše- nic zůstat že stejně... a tenkrát
ona mmě řikala, Dita, přijde doba, kdy budeš volat telefónem a budeš
toho člověka vidět! a to sem byla prcek, osum, deset let. a tenkrát
ona tady toto řikala. (..) to byla nádherná že-, nádherná! (.) já
taky, já nechodím do toho kostela, my sme chodili tak vo Vánocích a

LG: mhm jo.

EB: Velikonoce, jo a to, a já (.) myslim, že žiju slušným životem a
strašně moc věřim, že se s tou Omamou uvidím (..)

LG: mhm.

EB: vite. protože že je mi štyryaosumdesát a to už tady člověk je
tak na té návštěvě (..) hrozně si

LG: ne.

EB: toho <považuju>. ne, já sem šťastná, já ee já... i když mám
nemoci <a to všechno>, no ale, je mně dobře...

LG: tak to je důležité, že ( )

EB: je, je je.

LG: a teda ee vaše rodina se hlásila k takzvaně nějaké církvi?

EB: ne.

LG: ne?

EB: ne, jen (...) no tak katolíci byli.

LG: [katolíci].

EB: [to byli] katolíci, takhle jo.

LG: em podle čeho ste si vybírala film, na který ste šla (do toho
kina)?

EB: to se nevybíralo, to že sme měli ty lístky zadarmo, tak sme
mohli <jít že> a v Lucerně ((Lucerna)) no tak j- myslím, že sme
nevyb- no.

LG: prostě co bylo

EB: co bylo, to se vzalo.

LG: mhm.

EB: ale viděla sem nádherný, nádherný filmy. tenkrát, když mně bylo
těch třináct čtrnáct.

LG: mhm.

EB: před válkou, to mně bylo dvanáct a to to v- právě v té Moderně
to (..) s Greta Garbo a robert tajlor ((Robert Talyor)), edy nelzon
((Eddie Nelson)), makdonaldová ((Jeanette MacDonald)), nádherný
filmy.

LG: em a (...) pamatujete si n- na nějaký asi nejlepší film, co ste
viděla? jestli byl nějaký, který...?

EB: nejlepčí film? možná (.) že byla Dáma s kaméliemi.

LG: jo.

EB: jo a nebo s edy nelzon ((Eddie Nelson)) s makdonaldovou
((Jeanette MacDonald)) rozmeri ((Rose-Marie)) (..) a Byl lásky čas
(..) jo, potom (..) potom sme viděli i fred astr s asteri ((Fred
Astaire)), ten stepař jo, to byl s tou džingr rógrs ((Ginger
Rogers)) jo.

LG: jo.

EB: a teďka

LG: mhm.

EB: je v televizi dávali aj.

LG: mhm, mhm. takže to s-, to se vám e líbily se vám filmy jako
hudební a tak?

EB: mně hrozně moc.

LG: mhm.

EB: my totiž jak sem cho- e n- na měšťanku chodila, tak sme e
chodili zpívat do (.) rozhlasu jako, [takže trošičku]...

LG: [rozhlasu]?

EB: do rozhlasu, jako (.) škola jo.

LG: jo.

EB: (vybraný) to a já sem teda byla mezi nima, no tak to už je
všechno to už je...

LG: ne tak ře- řekněte o tom něco třeba.

EB: no to ee ředitel byl velice hudebně (.) nadaný

LG: mhm.

EB: no a vybral si nás pár a (.) my sme v rozhlasu a ta kamarádka ta
Blanka právě já sem nebyla tak průbojná, ale ona ano, a tak to i
slovem uváděla, ale já si už z toho... jenom toto tak vím,

LG: mhm.

EB: ale že bych mohla vyk- ne.

LG: jo dobře.

EB: ale měla s- měly sme dobrý hlas, jako když nás vybral, tak asi
sme

LG: ((smích))

EB: trošku nám to pasovalo.

LG: a kde ste získávala informace o těch filmech?

EB: o těch filmech? no (.) v Lucerně to bylo, že,

LG: jo.

EB: vystavený a e jak řikám to ta Moderna ta e (.) jo ta (.) právě
(.) oni měli restauraci ty Linhartovi, a to bylo všechno i domy
tenkrát měly ploty a na tom plotě bylo právě vystavený ty f- ty co
hrají filmy, bylo to ve skle, za sklem jo. a tak sme právě věděli,
co tam hrají. jinak my sme tak moc do města nechodili [jako].

LG: [jo jasně]. a vy ste zmínila Linhartovi...

EB: Linhartovi v Táboře.

LG: no.

EB: tam jak (.) bylo Šilhanovo sanatorium, to je Tábor,

LG: mhm.

EB: a e ty rodiče právě vod té Jitky měli restauraci, to už i staří
měli zase jinde a oni, na rožku Tábor a Veveří jo, no a tak jako s-,
ta dcerka, to k- kdysi tak bylo, že když měli majetek a no
majetek... když jako byli soukromníci, tak ty děti musely tam
pracovat že a tak <ta> Jitka dodnes se s ní potkávám taky ještě žije
a sme vždycky rádi když se vidíme jo, tak jako vona tam musela, né
že by tam byla do večera, ale určitou dobu tam musela čepovat.

LG: a jim teda patřila ta ee [restaurace],

EB: [to jim patřilo tenkrát]

LG: [která byla nějak] spojená s tim (..) kinem ste říkala?

EB: ne spojená, to byl plot, to bylo [všude]

LG: [jo! takže na tom plotě...]

EB: [i u domu] a na tom plotě byla právě [vystavená z té Moderny
((Moderna)))].

LG: [jasně už to už to] chápu.

EB: ano, ano.

LG: a nějaké filmové noviny a časopisy to ste... ?

EB: jé, ono bylo tenk- (.) reví ((revue)) byla

LG: jo.

EB: tenkrát vycházela, ale to všechno stálo peníze,

LG: jo jasně.

EB: a to jako...

LG: a třeba (.) přátelé nějak em mluvili o nějakém filmu a vy ste
pak na to chtěla jít nebo...?

EB: (.) no tenkrát ne.

LG: ne.

EB: e-e ( ) nebo možná, že někdy někdo něco řekl a my sme potom s
manželem třeba šli,

LG: jo.

EB: to (.) as- možná (.) [jo]

LG: [tak] ale řikala ste, že nejvíc ste se teda řídila podle těch
plakátů ( )

EB: podle těch plakátů, co bylo.

LG: a bylo pro vás důležité ee hm kteří v- herci v tom filmu hráli
(jako) jestli to byli [vaši oblíbení]... ?

EB: [ale to vite], že sme se těšily když ((smích))

LG: ((smích))

EB: můj voblíbenec byl e (.) robert tajlor ((Robert Taylor)) a (.)
zase Blanka měla tyrone povér ((Tyrone Power))

LG: ((smích))

EB: jo ((smích)) to s- to sme (.) no ale chodily sme všechno. to
((smích)), děvčiska...

((osoba vzadu: můj oblíbenec byl rols samka. ((Rolf Wanka)) ))

EB: ((smích)) no jo, to byl

LG: ((smích))

EB: byl Rolf Wanka ten (.) hrál český filmy už za války.

((osoba vzadu: Český i německý))

EB: a on potom (.) až jako (..) on hodně hrál nevim teda s kterou
teď naší herečkou, ale potom jak bylo po válce, tak šel ee do
Rakouska a hrál rakouské filmy.

((jiná osoba: ( ) a když sem měla manžela, řikám, já sem milovala
Rolfa Wanku ((Rolf Wanka)) platonicky))

LG: ((smích))

((jiná osoba: a (.) můj muž řiká, no vidíš a mě sis přece vzala a já
povídám, no ty máš jiné přednosti.))

LG: ((smích))

((jiná osoba: tak (.) pardon.]

LG: ne, nic se neděje. em a měla ste nějakou oblíbenou herečku?

EB: no tak tenkrát sme měli hrozně rádi Gretu Garbo a makdonaldovou
((Jeanette MacDonald))

LG: jo.

EB: ta co zpívávala krásně a štanviková ((Barbara Stanwyck)), to
byla právě žena toho (.) roberta tajlora ((Robert Taylor)) jo, to
byli manželé a potom sem viděla ješte roberta tajlora ((Robert
Taylor)) (.) hrál po válce nějakej film, ale už s- vím, že byl
rozvedený, to sem četla a (.) vzal si nějakou Němku tenkrát, ale (.)
no tak, ale kdy zemřel to už nevím.

LG: a co se vám na tom herci nejvíc líbilo? proč to byl váš
nejoblíbenější herec?

EB: no proč... to nebylo kvůli hraní voni <hráli všeci dobře i on>

LG: ((smích))

EB: to nevim, byl to můj <typ a dodneška>

LG: je mně to jasné. ((smích))

EB: <jaksi mám ten typ těch mužů jo> ((smích))

LG: ((smích)) a stalo se, že ste třeba na nějakém filmu, ve kterém
on hrál, šla (.) opakovaně?

EB: to víte že jo. jo, jo.

LG: a máte nějaký rekord?

EB: ne ne, to si nepamatuju, ale vím, že sme e na některé filmy šly
dvakrát. to jo ((smích)) ale i naš- naše české filmy, když byly (.)
za války jaksi a to. to si pamatuju Krb bez ohně, to hrála právě
Zita Kabátová a (.) teď si nevzpomenu na jeho méno ten herec.

LG: takže, když se vám ten film líbil, tak e ste na něho šla
víckrát.

EB: no tak když byly penízky.

LG: jo.

EB: když maminka dala nebo toto, tak sme šly, já sem spíš dostávala
vod babičky.

LG: a bylo pro vás důležité, jesi ten film byl černobílý nebo potom
už pozdě byly barevné... ?

EB: jójda tak to už (.) to tenkrát bylo jenom [černobílý]

LG: [tenkrát teda]...

EB: [že], za války taky

LG: aha.

EB: že, to bylo až pozděj.

LG: a měla ste radši potom... které filmy ste měla radši?

EB: ty barevný.

LG: barevné filmy.

EB: no mysim ty barevný že.

LG: jo. a ee kdybyste si měla vybrat

EB: no.

LG: mezi němým a zvukovým, tak asi byste...

EB: no určitě zvukový, to n- němý to ještě tenkrát hráli na klavír
že a to všechno, tam byl klavírista že k tomu filmu hrával, a t- to
je něco, co já už sem nezažila.

LG: jo. a ee em jakou roli pro vás hrálo to, teda (.) ten v které
zemi ten film vznikl?

EB: to mně bylo jedno.

LG: bylo vám to [jedno].

EB: [tenkrát] sme chodili na americké filmy, že, potom to bylo
zakázaný, že.

LG: mhm.

EB: za vál- no ale to ještě válka trvala dva tř- e možná dva roky a
e ty filmy ještě byly, myslím já (.) to bych se roz- nevím
stoprocentně.

LG: jo, takže vám to bylo v pods- podstatě jedno jo?

EB: úplně, úplně.

LG: a který f- typ filmů ste teda měla ráda, ste říkala (že jako)...

EB: no zamilovaný.

LG: zamilované?

EB: <zamilovaný> tenkrát.

LG: takže zamilovaný film, když tam hrál herec vašeho typu.

EB: no.

LG: a ještě se tam zpívalo.

EB: no (.) a <ještě se> no to ste řekla dobře.

LG: jo tak tady je otázka s tím s tím opakovaným navštěvováním, o
tom už sme mluvily. jo (.) a měla ste teda em ňáké jiné koníčky
kromě toho chození do kina?

EB: no tak koníčky sem byla výborná v ruční práci.

LG: mhm.

EB: vy- vynikající úplně, protože jednou, to už sem byla starší (..)
sem mohla mít možná pětatřicet, a byla sem v kasi, protože já sem
zůstala (.) jako v obchodě.

LG: jo.

EB: a toto a příde paní platit, já řikám, paní učitelko, a ona se na
mě podivá (.) a říká, Editko, ja řikám, a jak ste mě poznala, že prý
podle očí a potom takovou žákyni má člověk jednou za život.

LG: to je krásné.

EB: já sem měla, já sem řekneme byla ruční práce, já sem je udělala,
děvčata ještě na to byl čas jo, jako dělaly a já už sem dělala tři
věci řekneme.

LG: mhm.

EB: a taky já sem se, to dosvědčí každej, já pletení... moje práce
je (..) pletení, ty sou po celým světe pomalu.

LG: jo?

EB: ano. protože řekneme za (.) e éry komunistické no tak nic neb-
že, hodně lidí ee od rodičů syni dcery o- odešli, utekli ano a teď
ty rodiče co? já sem byla v obchodě, jako vedoucí, měla sem
galanterku, měla sem to, tak sem nabídla vlnu to všechno a hned sem
jim aj upletla a voni kdyžtak poslali a nebo když tam někdy za-, tak
s-

LG: mhm.

EB: no, a teď když už sem byla stará, už sem byla v důchodě, tak to
(..) kniha, měla sem známou paní knihovnici a no různý, já sem byla
hrozně známá, to tady Renata řiká, tys byla vždycky umělkyně na ty
věc-

((další osoba: krásný pletený věci))

EB: né já dovopravdy.

LG: no já vám to věřím.

EB: jo ((smích)), já bych tak ne-, to (.) já nejsu, že bych se
vychloubala. [já jen že je to]

LG: [ale to není vychloubání]

EB: ne to není, to byla pravda.

LG: jo.

EB: jenže je to teď to bude pět let, v září, sem měla infarkt (..) a
zakázali štrikování (.) tak sem okamžitě přestala. já sem upletla, i
když sem pracovala, že manžel ten měl tuberkulózu a (.) peněz nebylo
a (.) tak já sem (.) i při zaměstnání sem ty dva svetry za měsíc
řekneme udělala. prvně sem začala, brala sem padesát korun za svetr.
a nejvíc sem brala, řekneme, teď tu poslední dobu, co sem pletla,
těch tři sta korun. tak sem ty dva tři svetry upletla.

LG: tři sta korun [za svetr]

EB: [za sve-].

LG: to není moc.

EB: no to není vůbec nic, děvčátko, já sem brala dvě stovky až tady
u nás, když sem pletla děvčatům, ježišmarija ty seš blázen a toto
(..) tak mně Renata dávala tři stovky za svetr. jenže mě to,
ježišmarija, to bylo moje hoby ((hobby)) obrovský, obrovský. a taky
su bez něho (.) zase žiju dál.

LG: ((smích))

EB: ((smích))

LG: a říkala ste teda, že ste zpívala, když ste byla...

EB: jó no tak to nebudem vo tom, to bylo jenom v té školi a tak

LG: jo ale já tam ale mám právě em k tomu prostě otázku, co ste
dělala, když ste byla dítě kromě toho, kromě těch návštěv kina, tak
ste zpívala v tom rozhlase...

EB: no tak to bylo ee no co sem jinak dělala. do kina chodili, učili
sme.. jo! a bruslit. to je, to bylo bruslení. to tenkrát byl soňa
hénije ((Sonja Henie)) na vrcholu jo a to všechno tak vždycky Omamá
říká, jejda Dita, to bude soňa hénije ((Sonja Henie)), to sem měla
to bylo (..) venku že byly stadióny a ee tak tam mě už byl i (.)
maškarní ples a jejda, vidite, teď sem si tak vzpomněla. bruslení,
to bylo něco.

LG: a navštěvovali ste třeba divadla nebo?

EB: j- to s tatínkem, jo, z divadla sem, když sem byla malá,

LG: mhm.

EB: tak s tatínkem, to byl Kašpárek Turek a s maminkou sem chodila
do starého divadla, to je zbořený na Veveří, a to sme vždycky šly
hrozně brzo, na stání k té k té tyčce, abysme mohly být vo- opřený a
to a jéžiši já si teď nevzpomenu, jak se menovali ty hlavní herci
(..) tak znám..., nevzpomenu (to de moc rychle)

LG: to nevadí.

EB: to ( ) moc, ne ne.

LG: i když si...

EB: chodili sme moc do divadla. a co sme teda, i s manželem, ten
teda nerad t-, a (.) v devětaosmdesátým hráli (.) Na tý louce zelený
a to byl takovej (...)

((další osoba: krásné.))

EB: takový divadlo, že?

((další osoba: no.))

EB: to bylo, ale prů- tak jejda tam se pleskalo, to je po tom
devětaosmdesátým vlastně to bylo. když tady ty komu- to přišlo a to
ještě bylo uvolněný že, protože můj manžel byl jako politicky
zavřenej v padesátých letech.

LG: jo?

EB: no to je všechno pryč, to je. on už zemřel je to rok. rok a půl.

LG: a em taneční zábavy ste navštěvovala?

EB: jéžiš, taneční zábavy! to sme jako děvčiska (.) chodily do ee
Huska se menoval, ten taneční mistr, to byla jedna pani, která u
Husky poklizela a měla dceru a ee Žižlavská, no a my s Blankou sme s
ní kamarádily a (.) tam právě bylo hrozně moc chlapců, to bylo to se
hrálo na klavír, tam bylo hrozně moc chlapců, a my sme byly děcka
takový (.) patnáct jo toto a ta právě řekla, oni potřebujou děvčata
a tak sme tam chodily, to stálo já nevím kolik peněz že, to se
muselo zaplatit ty hodiny, a my sme tam chodily zadarmo protože
((smích))

LG: [ste měly dobré].

EB: [] jo no a tak (.) já sem hroz- já sem se
tam naučila výborně tančit

LG: mhm.

EB: a vím, že sem tančila hrozně dobře. že kdysi sem sme byli s
manželem nebo něco to a přišel pro mě jeden takovej mladší pán a
řekl pani, a ee to už v letech, to mně mohlo být těch padesát nebo
něco, řiká vite když bych zavřel voči, tak myslím že ste úplně
mladica, jak vy <tančíte> ((smích))

LG: ((smích))

EB: <jé, teda na co já si nevzpomenu!> ((smích))

LG: vy máte zajímavé historky.

EB: jéjda, to mně sousedka řiká, Dito ty kdybys vykládala, protože
(.) já sem si svoje zkusila po válce v kouničk- ((Kounicovy koleje))
to je jedno jo, řiká, ty kdybys vykládala různý ty, to je na tři
životy, co tys prožila. a to byly zlý že první manžel na tuberkulózu

LG: no.

EB: [umřel, že já ty dvě děti]

LG: [no to muselo být hrozné.]

EB: teď ten malej to chytl (.) ve žlázičkách jo (.) to se na to se
přišlo (.) a když manžel první zemřel, tak mně doktorka ta dětská,
co sme k ní chodili řikala, to byl zázrak, zázrak že vy ste, protože
manžel vykašlával krev jo, dával i děcko když já sem do práce přišla
sem jednou dom a von měl, to si pamatuju, měl (.) zavařeninu jo a
malýmu dával, svou lžičkou mu dával (...) já sem z toho byla
zoufalá, ale no tak všechno, přežili sme to a všechno je dobrý
((smích))

LG: to je důležité.

EB: to je důležitý, to je důležitý.

LG: a tak teda zpátky teda k těm kinům. jaké byly (.) no vy ste teda
řikala, že ste navštěvovala prakticky jenom tú Modernu a

EB: to a e [Lucernu] ((Lucerna)).

LG: [a Lucernu] ((Lucerna)) a tak, jaké byly mezi těma kin- kinama
rozdíly?

EB: no vel-, no tak velké, protože Lucerna to to byl menší že ( )

LG: mhm.

EB: já sem ještě chodila do toho starýho, jak ta Lucerna potom jí ee
renovovali nebo to takže s- se to vylepčilo všechno. a to byl
velkej, město a Žabiny, ((Žabovřesky)) to byl velkej rozdíl.

LG: a tak mě by to

EB: no.

LG: celkem zajímalo, jak to tam vypadalo před tou rekonstrukcí, jesi
si jesi si to teda pamatujete v té Lucerně ((Lucerna)).

EB: ah to to vám neřeknu, tak vím že spravili ty židle že to, ty
křesílka sme jinak seděli, teď osvětlení, teď i to plátno (...) no
bylo to vylepčený no jak dyž člověk doma maluje a

LG: jo.

EB: vylepčí si všechno.

LG: a v té (.) Moderně ((Moderna)) tam to vypadalo jak?

EB: no děvčátko, to byl velkej sál velký hm...

LG: jo.

EB: já nevim, nemůžu to tak popsat, už (.) jinačí no.

LG: jo jo jo.

EB: ale tam myslim nebyly ty balkóny jak v Metru ((Metro)).

LG: ee a Metro to zase bylo (úplně jiné)?

EB: na té Nové. [no to se...]

LG: [to bylo zase] úplně jiné kino ste říkala, to bylo takové už
hodně hodně lepší.

EB: lepčí na té Nové no no no no no. teď je tam divadlo.

LG: mhm. a z čeho se skládal program té projekce? myslim teda jestli
obsahoval nějaké živá vystoupení, týdeníky, krátké filmy, přestávka
jestli tam byla?

EB: no týdeník byl určitě (.) [nějakej].

LG: [jo a tak pamatujete] si si na to na ty týdeníky?

EB: ne, děvčátko, ne.

LG: ne?

EB: ne ne.

LG: jo a em nap- e

EB: že hodně lidi, to si teď pamatuju, že hodně řekneme chodili do
té Lucerny ((Lucerna)) až po týdeníku.

LG: jo?

EB: že je tam pouštěli, ano ano, to si teď vzpomínám, že na ten
týdeník, ale to muselo být za rajchu (.) to bylo potom za války.

LG: mhm a p- a proč?

EB: no protože nechtěli vidět ten týdeník.

LG: jo jas-

EB: jo že to bylo válečný že vo válce a toto všechno a voni na to
(.) nechtěli to vidět, to to vím že se chodilo a že člověku někdy to
přišlo že ruší a tak no no no chodilo se (.) po týdeníku.

LG: a byla teda nějaká přestávka tam?

EB: jo to už nevím, ale mysím že (.) nevím nevím to bych (.)

LG: mhm.

EB: jenom...

LG: a účastnila ste se někdy promítání nějakého filmu v domácnosti?

EB: ne ne ne.

LG: ne? takže s- nikdo nikdo neměl tu ( )

EB: ne ne ne ne ne.

LG: jo jo jo. jo a tak teď tu mám otázky, které se vztahují k
protektorátní době. hm (...) no e jak na vás teda působily ty změny
po roce třicet devět, kdy začaly teda platit ty protektorátní
předpisy?

EB: já nevim ja sem si toho vubec ani...

LG: neuvědomova-?

EB: a- ne. ne ne. to se šestadvacát- to sem byla třináct štrn-, ne
vůbec

LG: jo mhm.

EB: mně to nepřišlo ne ne. akorát co bylo teda co j- člověk ale zas
to nějak nevním- nebo nevim (.) že sme bydleli v tom Táboře a nap-
dál tam byly Kounicovy koleje, vite, a že člověk věděl jak

LG: jo jasně.

EB: tam ty ee

LG: no ano.

EB: zachází

LG: mhm.

EB: s lidima (.) vite to. jenže o tom to se všechno jako tutlalo to
byl č- (..)

LG: no vy ste vy ste řikala teď

EB: no.

LG: když si to uvědomuju, že ste byla poprvé takhle v kině když vám
bylo (.)?

EB: třináct let, ne ne vlastně, to sem musela být mladší.

LG: jo. dobře [teď sem si až uvědomila]

EB: [to sem teď si to] áno [to sem musela být mladší]

LG: [že by to bylo vlastně za protektorátu]

EB: když byl ten kin kong ((King Kong))

LG: [jo jo].

EB: [jistě.]

LG: (počkejte) já to tady dokonce myslím... (...) ne nevidím to
tady. (...) a

EB: no.

LG: em ja- některá teda ty brněnská kina byla spíš německá a některá
česká jakože e [aspoň u těch jiných ( )]?

EB: [no tak já] sem to nevnímala.

LG: jo.

EB: já sem to nevním- nevim nevim nevim, no vono ee česká, bylo? ((k
další osobě)) ta je tady neni. byly teda že by byla čes-, já sem to
ne- já nevim,

LG: jo.

EB: o tom já nevim.

LG: a em vnímala ste třeba takové věci jaké byly ehm třeba povinné
německé titulky ve filmech nebo (..)? jestli s-...

EB: no protože když sme chodili na ty americký filmy, to bylo jenom
všechno s titulkama.

LG: mhm.

EB: to bylo... vite já totiž sem měla maminku Češku a tatinka Němce.

LG: jo.

EB: jo, jenže tenkrát na tom vůbec nezáleželo (.) že a teď se
najednou začaly dělat za války potom ty rozdíly.

LG: jasně. (...) no a když ste teda

EB: no.

LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam
byly v době toho protektorátu české nebo německé?

EB: no české.

LG: české.

EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala

LG: [jasně.]

EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)

LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly
ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...?

EB: určitě.

LG: takže?

EB: určitě, určitě, spiš německy než česky.

LG: jo.

EB: určitě.

LG: a em (...) vnímala ste takové věci jako třeba byl zákaz vstupu e
židovského obyvatelstva do těch kin a jesi se to jako dodržovalo
nebo?

EB: no tak (.) e em já jak s babičkou toto se strašně odsuzovalo (.)
hrozně.

LG: mhm.

EB: s vím, že když přišla nějak začátek války nebo co, naši totiž ee
ch- k nám chodila návštěva židi, Češi, to všechno bylo ee jo a vím
že, když zemřel Masaryk, tak Omamá řiká, tak a teď je konec (..) to
už nikdy nebude (.) tady takový, to bylo ještě za první republiky,
(jak když) žil Masaryk, jo ona už (.) prezidentu Beneš- no tak to
tenkrát ja to vykládám co mně jenom řekla že

LG: jo jasně.

EB: a (.) pro ně byl ten Masaryk ja nevim takovej (.) to my všechny
sme ho strašně zbožňovaly (...)

LG: a tak teda...

EB: jo a teď tady s těma židama, jak

LG: jo.

EB: ste řikala. to právě když přiš- to sem taky ještě byla děvčisko
že těch třináct nebo něco, tak naši vím že Omamá mně dala dávala
baličky, abych nesla (.) to bylo někde na Kolišti, mně řekli, tebe
si nikdo nevšimne, a nosila sem těm známým židům nějaký (.) jídlo
nebo asi nebo já nevim.

LG: jo.

EB: ( ) teda byli nebo nevim proč to, toto si nepamatuju, to s-,
jenom právě abych něco tam donesla.

LG: a v době teda (..) v- toho protektorátu té války (.) chodila ste
do toho kina víc nebo (.) míň nebo prostě se to nezměnilo?

EB: no já bych řekla že (.) že sme chodili tolik tak že to bylo
zadarmo

LG: mhm.

EB: a za války (.) já sem byla u soukromníka a ee asi sem byla hodná
holka, byl to německej obchod a oni mně za čtvrt roku, když sem se
tam učila

LG: no.

EB: musela sem se učit tři roky a oni mně za čtvrt roku platili celé
tři roky jako po vyučení.

LG: [jo].

EB: [takže] já sem měla (..) hod- dosti peněz (.) jako.

LG: jo a (v době t-)...

EB: jo ale nějak že bych je utrá- (.) ne.

LG: a v době toho učení vám teda bylo kolik, když ste tam byla?

EB: já sem šla ve čt- tak nějak po čtrnáctým roku.

LG: jo mhm.

EB: jo sem šla a tři roky sem se učila.

LG: jo.

EB: (nebo) patná- tak nějak.

LG: jasně. em (..) to ste pořád f- chodila do toho kina s tou
kamarádkou v tom...?

EB: né to už ne.

LG: to už ne?

EB: to už ne, to už ne, to už ne.

LG: [(a teda...)]

EB: [to už sme] te te teda tu dobu potom my sme se zase hodně
skamarádily až (..) po válce jako sme zase začaly (.) až sme se
vdaly, to byla určitá doba, kdy jako sme se nestýkaly.

LG: [takže (.) vy]

EB: [ale trošk-]

LG: vy ste s tou Blan- Blankou

EB: s Blankou.

LG: do toho kina chodila před tím [než ste (nastoupila)]

EB: [před tou] válkou ano

LG: jo.

EB: ano a (..) po válce a toto.

LG: a teda e během té války ste chodila do toho kina s kým?

EB: no tak asi s klukama.

LG: s klukama?

EB: ((smích)) <asi jo> ale už začinají chodit. ((k zvonku a hlasům v
pozadí))

LG: jo. a tak ono to už bylo...

EB: bóže to už.

LG: jo jo jo. hm jo a když ste teda chodili ee chodila

EB: no.

LG: chodila s těma klukama

EB: no no no.

LG: do těch kin

EB: ano.

LG: na ty filmová představení, tak (.) podle čeho ste si ty filmy
vybírali v té době?

EB: pf to já nevím.

LG: to už si

EB: to nevím, to podle toho, co hráli,

LG: jo.

EB: tak se šlo.

LG: a to ste pořád navštěvovala tu...?

EB: ne to sme chodili i do Kapitolu ((Kapitol)). [jo to už]

LG: [jo v té době] ste teda navštěvovala jiná kina?

EB: jo, no no

LG: a

EB: za války určitě.

LG: a za války ste teda navštěvovala [ten Kapitol].

EB: [no ten] Kapitol, Skalu ((Scala)) (.) t- tenkrát se myslím
menoval dops ((Dopz)) (.) nevim to s-

LG: [dobrý den.]

EB: [dobr-, ahoj. ((k příchozí))] aj do (.) těch malých, to byly
různý eksolzior ((Excelsior)) byl tady (..) to byly různý kina.

LG: a tady z těch kin ste měla ee které kino nejradši?

EB: pf to mně bylo jedno,

LG: bylo vám to jedno.

EB: co akorát hrají.

((rozhovor na několik sekund přerušen dialogem s jinou osobou))

LG: a pamatujete si jak se v tom kině ee během toho protektorátu ti
lidi chovali? (.) jako jestli třeba já tu mám napsané, že se třeba
promítal ten týdeník a objevil se se tam třeba Hitler nebo (..)
jestli bylo po- jestli bylo povinné hajlování a takové věci? jesi se
se to muselo během toho týdeníku dělat?

EB: ne.

LG: ne?

EB: já sem v životě bych nehajlovala.

LG: jo jasně.

EB: v životě.

LG: ale jestli ste třeba neviděla jiné lidi?

EB: tak to s- já si toto fakt

LG: mhm.

EB: nepamatuju. ale j- to vite že byli potřeš- jéžišmarija to je v
každé době.

LG: no jasné. (...) jo a pamatujete si na první návštěvu kina po
konci války? po osvobození? jes-

EB: ne.

LG: ne?

EB: ne. to sme byli mladí a byl konec války a byli sme ((smích))
<(to sme) úplně> ne kdepák, na to sme nemysleli.

((rozhovor na několik sekund přerušen dialogem s jinou osobou))

LG: jo a tak teď tu mám poslední otázky,

EB: no.

LG: které se teda vztahují ee no některé věci se se tam asi budou
opakovat. vy ste teda řikala, že ste bydlela ee v tom tady v tom ko-
Komíně?

EB: no teď bydlim v Komíně.

LG: v Komíně.

EB: to sme bydleli v Táboře, [na veve- jak je Veveří].

LG: [v Táboře a to byla] to byla e byla to čtvrť německá nebo vy ste
tam převážně bydleli Češi?

EB: to bylo napůl.

LG: napůl?

EB: ale možná víc Češi.

LG: víc Češi.

EB: že tam bydleli.

LG: a pak ste se přec- přestěhovala?

EB: no já sem, manžel byl (politickej) a já sem tady (.) z té rodiny
německé, tak sem čekala na byt, mně bylo dvacet let sme zažádali vo
byt, až mně bylo padesát, tak sem teprv dostala byt, třicet let!

LG: třicet let.

EB: třicet let. někdo si myslí, že je teď těžkosti, ale ty byly
vždycky.

LG: mhm. třicet let.

EB: třicet let. a to ještě, že manžel jako šofér jezdil s
generálním, ten si ho vzal tenkrát k sobě, jezdil s generálním
ředitelem a ty stavěli jako (.) s průkopníkem (.) byty takže napůl
dostali ty a napůl od průkopníka a tak sme (.) protekčně dostali byt
tady toto.

LG: jo a...

EB: ale zase si ho vážim. mám hrozně hezkej byteček, jednopokojovej,
cihlovej, hrozně se mně dobře bydlí.

LG: ( )

EB: ((smích))

LG: a byla v Brně nějaká kina, která byla typicky německá?

EB: jo to nevim.

LG: nevite.

EB: nevim, možná, že byly všechny, ale já nevim.

LG: a vy ste navštěvovala tu (.) ste řikala, že ta škola byla?

EB: tady na Jakubské.

LG: a to byla česká škola?

EB: německá.

LG: německá škola?

EB: německá, ale já sem chodila prvně do české školy.

LG: a pak ste přest-

EB: a potom, jak přišlo to, tak mě dali jako (.) že maminka byla
Češka a tatinek vždycky Němec jo to nebyli nějak toto a tak sem
chodila do ee obecné do české a do měšťanky do německé potom.

LG: jo takže se se teda si nedá říct, že ste ž- že ste že ta vaše
rodina prostě byla německá?

EB: ne.

LG: ne?

EB: babička ano, ano z tatínkovy strany pořád, to sou i řekneme, oni
sou fon ((von)) jo, byli, byl to fon tošanovic jo.

LG: jo jo.

EB: ale maminka ta byla (..) ee z od Prahy, Černý Kostelec, táta po
ní chtěl, aby se dala na německou stranu a (.) a maminka
nepřestoupila,

LG: mhm.

EB: řiká ne a to já si u maminky strašně strašně vážím.

LG: jasně. (...) no (.) já tu mám teda všechny otázky

EB: no.

LG: které se teda

EB: nó.

LG: moc na vás nesedí. a ch- vy ste řikala, že ste em tak během
třeba té války chodila ste do kina s německými přáteli nebo?

EB: ano taky, jistěže. protože já sem, no.

LG: a s těma německýma ste cho- chodila do kterých kin (.) nebo?

EB: to s- (.) to bylo f- jedno.

LG: jedno to bylo.

EB: já sem měla za války sem měla řekneme vod té Blanky nebo něco,
já sem měla český kamarády, já sem měla německý kamarády.

LG: mhm.

EB: tó (.) jednou sme tak byli (.) jako (.) naučený jo za první
republiky k nám chodi- to bylo jedno a tak to pokračovalo stále.

LG: jo a jak ste teda vnímali ty týdeníky promítané během e během té
války? (..) jasné no, mhm, jo, je mně to jasné. a jako ee dítě byla
ste nebo potom později byla ste třeba v Junáku, v Sokole nebo?

EB: ne.

LG: v žádné teda

EB: ne.

LG: organizaci ste nebyla?

EB: ne. ne ne, ne. nikdy.

LG: jo. a teď tu mám (.) otázku

EB: no.

LG: jaký byl teda osud vaší rodiny na konci té války?

EB: (...) hodně težký. ta babička bydlela v Zábřehu, měli tam vilu,
bydlela s dcerou a s dědečkem, a ty v šestaštyrycátym (.) byli jako
vystěhovaný, žebřiňák a, ale všeci oni tak z toho Brna (.) dávali do
jednoho místa, jo a to bylo u Mnichova, a já sem se s našema, to už
teda babička dědeček byli mrtví, s těma sem se neviděla, asi vod
štyryaštyrycátého roku až (...) až sem byla v důchodě tak teprve s-
mě teta mohla pozvat,

LG: mhm.

EB: tak sem teprve sme se viděly až po tolika letech. já sem
jednaosmdes- asi v třiaosmdesátým sme se poprvé viděly vod
štyryaštyrycátého roku.

LG: tak to je ( )

EB: a já zase sem taky měla jít na ten odsun, ale že maminka byla
Češka (.) a hrozně plakala tenkrát a vš- šli sme (.) na na tu
policii, tak mě dali do těch kouniček ((Kounicovy koleje)), ale
možná, že to byla větší tragédie, než ten odsun, kdybych bývala šla
(...) to byla katastrofa tenkrát pro osumnáctiletou holku hrůza.

LG: a...

EB: ale všechno se vydrželo a zase člověk žije dál.

LG: a vaši rodiče teda...

EB: no tatínek (.) ee maminka s tatínkem už potom nežili

LG: mhm.

EB: od toho (.) řekneme devětačt- čtyrycátého roku, tak.

LG: jo a tak (.) je je něco o čem byste chtěla ještě se zmínit co se
[vztahuje k kinu nebo tak]?

EB: [ne (.) ne]. <ne ne to je to, je to, ne vo ničem už ne>

LG: jo tak já tady mám teď seznam filmů, které byly (.) v té době
hodně populární, tak jesi si třeba na ňáký film vzpomenete.

EB: cvai hercn in draj firdrtakt ((Zwei Herzen im Dreiviertel-Takt –
Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu)) toto.

LG: mhm.

EB: jo.

LG: jo.

EB: to neznáte

LG: a a

EB: hadimršku. ((To neznáte Hadimršku))

LG: a e kdybyste třeba k tomu filmu něco (.) na co si si třeba
pamatujete z toho filmu nebo jesi se vám líbil ten film.

EB: Mata Hari no tak, Moderní doba, šak t-, to nebyly tak Tři muži
ve sněhu, ale to nebyly filmy..., Svět patří nám, Frič (Martin
Frič)), Dobrá země, Dobrá země to sem buďto knihu četla anebo sem
ten film viděla.

LG: mhm.

EB: no Sněhurku a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků))

LG: jo vlastně.

EB: vod dizn- ((Disney)) no. Tři děvčátka pokračují, to byla asi ta
co sem vo ni řikala, vo té zpěvačce, ( ) To byl český muzikant (
), Město ztracených, Maršál ((C. a k. polní maršálek)) (.) asi taky.

LG: mhm.

EB: Opereta, vily foast ((Willi Forst)) no jo to bylo ale po ve
válce, roztomilý ((Roztomilý člověk)) Martin Frič, Vídeňská
((Vídeňská krev)) víne blůt ((Wiener Blut)), Muži nestárnou, no
jistě. mynchnhaus ((Münchhausen - Dobrodružství Barona Prášila)), no
taky, ale toto je za války, to je..., la palóma ((La Paloma)) (.)
taky, (...) no (.) s- sou tady některý filmy jesi byste chtěla, já
teda je p- právě mám tady jenom napsaný.

LG: jo a tam máte napsaný jaký filmy teda?

EB: no já to, já si ty f- e ména filmů už si tak netoto, si
nepamatuju. vím že ten tyron neboé ((neidentifikováno)) to sem si
tak..., Zoro mstitel ((Zorro mstitel)) že

LG: mhm.

EB: ta rozmeri ((Rose-Marie)) byl ten edi nelzon ((Eddie Nelson)) s
tou makdonaldovou ((Jeanette MacDonald)), Byl lásky čas, jo potom
ještě byl laue a hardy ((Laurel a Hardy)) ty ty

LG: jo

EB: jo, no ((smích))

LG: grotesky.

EB: <no> no a Greta Garbo to sem viděla hrozně moc filmů s ní,

LG: jo?

EB: moc. ale nepamatuju si tak, vím, že

LG: jo jasně.

EB: ta Dáma s kaméliemi.

LG: takže to byla jedna z vašich oblíbených hereček ta Greta?
((Greta Garbo))

EB: no tenkrát byla tenkrát byl t- to ještě bylo víc těch hereček,
ale tady že si na ni tak, ta štánviková ((Barbara Stanwyck)) byla
no, ale (.) to byly jiný ještě herečky, ale to si člověk už tak ty
ména a to nepamatuje.

LG: jo.

EB: tak jo.

LG: takže teda už nechcete nic dodat?

EB: nechci nic.

LG: ne? tak jo

EB: ne.

LG: tak já vám...


konec rozhovoru
 
Quote code
0.
 
Interview code
5:236
 
Interview line
3:2386
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno