Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Author
Vera_(1923).txt
 
Quote category
Whole interview
 
Quote
Rozhovor vedla: Soňa Morgenthalová
Rozhovor přepsal: Matěj Nytra
Datum a místo: 8. 6. 2010 v Brně












Rok narození: 1923, otec Čech, matka Slovenka

Bydliště: Do roku 1932 bydlela narátorka v ulici Pod Červeným kopcem
((dnes Táborského nábřeží, Staré Brno)). Poté se přestěhovala na
Slovensko, odkud se po roce vrátila do Brna, kde bydlela na ulici
Křížová ((Staré Brno)). V roce 1942 se narátorka vdala a
přestěhovala na Renneskou ((Štýřice)).

Povolání: Narátorka se vyučila švadlenou, roku 1940 začala pracovat
jako tovaryška. V roce 1943 byla totálně nasazená a do konce války
pracovala ve Zbrojovce. Od roku 1960 pracovala jako švadlena a poté
jako manipulantka ve spořitelně.

Povolání rodičů: otec pekař, matka ve službě, poté neznámo
Sourozenci: sestra 1924, bratr 1926






SM: tak. už by to mělo fungovat. takže já se vás e nejdříve zeptám
na vaše celé jméno,
VB: (.) B. Věra.
SM: ano, a váš rok narození?
VB: dvacátého sedmého první devatenáct set dvacet tři.
SM: mhm,
VB: v Brně.
SM: ano
VB: [e]
SM: [a]teď jestli byste mohla říct e, kde všude jste bydlela do toho
roku čtyřicet pět.
VB: do roku čtyřicet pět jsem bydlela, já jsem se narodila (.) na
Starém Brně a tam (.) jak je ten nový hotel postavený za vodou,
SM: hm
VB: ten německý hotel. tam jsem bydlela do mých devíti let.
SM: a ee nepamatujete si přímo ulici?
VB: Pod Červeným kopcem, se to menovalo tenkrát, a teď se to menuje
(.) na ňákým, ňákým nábřeží. ne Bakalovo, ale (.) nevím jaké je to
nábřeží, neznám. ((Táborského nábřeží))
SM: no to nevadí. a potom teda ste se přestěhovala v těch devíti
letech?
VB: v těch devíti letech, protože tatínek umřel
SM: [mhm]
VB: [tak sme] se stěhovali a maminka byla Slovenka, k ní do rodného
města k její mamince. ale tam maminka nemohla být, protože tam
nevydělala, tam by nás neuživila, tak sme se vrátili do Brna. a
bydlela jsem potom až do mého, než jsem se vdala, tak jsem bydlela
na Křížové padesát pět. a potom jsme bydleli jako u maminky
manželové, a to bylo zase Polní, ne Polní ulice (.) tady je ta
Švancarova nebo Reneská ((Renneská)) jak se to teď menuje,
Dvorského.
SM: mhm
VB: Dvorského ulice. tak tam jsem bydlela. no a pak po převratě
v pět- pětačtyřicátým roce sme dostali byt na lajtnerové
((Leitnerová)). a na lajtnerové ((Leitnerová)) jsem bydlela až do
roku dva tisíce jedna, než jsem se přestěhovala sem. a tady v tom
domově bydlím jako o těch osum let.
SM: mhm mhm. a když ste se teda přestěhovali na to Slovensko, tam
jste bydleli jak dlouho?
VB: rok.
SM: rok [takže do]
VB: [( )]
SM: těch desíti let asi, [že?]
VB: [ano] a tam nás ani moc neměli rádi, tenkrát jak opravdu se
říkávalo že Slováci Čechy rády něma- nemají,
SM: <mhm>
VB: tak jsme se, sestra se učila nejlíp, ta měla samé jedničky, i
tam. ale, přesto že jsme byli šikovní, tak tam ty děti byly takový
jako nechci říct zaostalejší, ale takový jinačí.
SM: mhm
VB: a tak my sme tam se dobře učili, tak nás tam moc (.)
SM: neměli [rádi]
VB: [neměly] rády. tak já s- maminka, tatínek pocházel z Prostějova,
tak sme se stěhovali zpátky do Brna, maminka nás vzala na ty dva
měsíce, to bylo od od konce školy, jeden rok jsme tam chodili
(jenom) do školy.
SM: hm mhm
VB: a stěhovali jsme se do toho Brna a my my sme byli ty dva měsíce
v Prostějově na prázdninách. (a) mezitím maminka dostala (ten) byt a
bydleli jsme na té Křížové. Křížová padesát pět, to je naproti teď
jsou tam ( ) naproti nynější pošty.
SM: mhm a to je co za městskou část?
VB: co je to?
SM: ee jaká je to ta městská část? ta Křížová?
VB: Staré Brno.
SM: Staré Brno. [mhm]
VB: [no] já sem pořád na Starém Brně, až teď jsem tady [v
Bohunicích]
SM: [jo] mhm
VB: ale táhlo mě to sem, protože to je, na hřbitov jsem chodila
pořád
SM: mhm
VB: a to je kousek na ten hřbitov.
SM: jo. dobře, a do toho roku čtyřicet pět, jaké jste navštěvovala
školy. kromě toho teda toho roku na tom Slovensku, tak jste chodila
e
VB: na star- e na Mendlově náměstí, napřed, z Křížové ulice na
obecních pět tříd, a osum tříd jsem potom chodila, e tři třídy tam e
to, jaká je to tam ulice, z Úvozu tam. z té strany. teď je to tam
jinak rozděleno, ale tam ta budova stojí.
SM: mhm
VB: ta budova je na Mendlově náměstí. a pak když jsem se učila, tak
jsem chodila do, tři roky do pokračovací školy. v Zábrdovicích. jak
se to tam menovalo, za Zbrojovkou to bylo, Zábrdovice.
SM: mhm hm. a vy ste vy ste začala pracovat kdy?
VB: já sem začala pracovat až v roce, dcera je v devětačtyřicátým
narozena, a bylo jí (.) jedenáct let.
SM: mhm
VB: tak jsem začala pracovat, kdy
SM: e ( )
VB: štyrycet devět a jedenáct
SM: šedesát
VB: v šedesátým
SM: v šedesátém roku.
VB: hm,
SM: a pak ste teda, jestli byste potom mohla zrekapitulovat jak jak
jaká e jste dělala povolání potom?
VB: potom jsem dělala jako ve spořitelně, manipulantku ve
spořitelně.
SM: mhm
VB: tam jsme měly konta na starosti, nové knížky když někdo založil
novou knížku, tak jsme zakládaly podle těch, ne podle jména, jsme
abecední takovou kartičku tam měly, tak to jsme zakládaly. jsme tam
byly tři a všechny tři děvčata jsme byly švadleny,
SM: mhm
VB: bývalý. to byla taková shoda.
SM: jo, a vy ste vlastně předtím už říkala, že ste pracovala e ještě
předtím jako švadlena, že?
VB: ano. [no vyučená, já sem]
SM: [před tou man- manipulantkou]
VB: se učila od třicátého sedmého roku do čtyřicátého. a potom jsem
pracovala tři roky, necelý tři roky jsem tam byla po vyučení, jako
tovaryška. a pak mě totálně nasadili, byla jsem ve Zbrojovce, ale
dlouho ne. jenom do konce toho, to bylo, když jsem se ve čtyřicátém
vyučila, tři roky po vyuč- vyučení to bylo čtyřicet tři, a nakonec
jsem byla do toho pětačtyři- od toho čtyřicet tři, od dubna, to bylo
v dubnu, až do konce (.) do toho pětačtyřicátýho roku.
SM: mhm mhm dobře. e teď jestli byste mohla říct, jaké bylo povolání
vašich rodičů?
VB: tatínek byl vyučený pekař, a maminka, ta byla jenom, když to
víte jak to na tom Slovensku bylo, ta šla v patnácti na ten do
služby, do Žiliny.
SM: mhm
VB: tatínek ( ) tam sloužil na vojně a tam se namluvili,
SM: mhm
VB: a tak se potom vzali, no ale ne hned, až tatínek dosloužil vojnu
a tak.
SM: mhm
VB: a potom, on byl z Brna, tak se přestěhovali do Brna. a bydleli
napřed v podnájmu a pak jsme dostali tam ten byt. tam bylo takové
německé cvičiště, a byl tam vzadu takový, trojbytovka taková, tak
tady byl jeden byt a tady byly dva byty. tak my jsme bydleli tak
v tomto (bytě)
SM: mhm a vy ste už předtím zmiňovala, že že ste měla sourozence,
tak jestli byste mohla říct kolik ste měla sourozenců.
VB: dva. sestru o rok mladší,
SM: mhm
VB: a bratra o tři, o tři a půl roku,
SM: mladší,
VB: no,
SM: mhm (..) e (.) a jestli byste mohla říct kdy pro vás skončilo
takové to pravidelné navštěvování kina.
VB: mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho
kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo
potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím
co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice
často, protože televize tenkrát nebyly,
SM: mhm
VB: my sme televizi si koupili až bylo dcerce té starší jedenáct
let, pozdě.
SM: hm (.) takže takže i do po- i do pozdního věku jste
VB: no
SM: pravidelně jste [navštěvovala kino?]
VB: [ano chodívali do kina]
SM: mhm
VB: do divadla méně, já sem chodívala do divadla s kamarádkou, jsme
měly předplatné na tom na e Lidické ulici tam bylo takové malé ki-
divadlo, jestli to tam je eště teď to divadlo, na ( ) když
vejdete na Lidickou tak po pravé straně hned kousek, tak já nevím
kolik číslo to může být, dvanáct, čtrnáct, ale tam pořád něco je,
ale to není ki- to je pořád divadlo, ale jak se to teď menuje,
SM: hm
VB: to je nějaké menší divadlo.
SM: to asi jo. hm. dobře, tak bychom se zaměřily na na vaši dětskou
zkušenost s kinem, to znamená asi do toho e roku, asi do vašich
deset desíti let. nejdříve bych se vás zeptala, jestli si vzpomínáte
na svoji úplně první návštěvu kina,
VB: (.) no tak (.) my sme chodívali napřed do di- tak do takového
loutkového divadla, tam do kláštera do s- do kostela,
SM: mhm
VB: no tak, myslím až už jsem začala chodit do školy, tak už
spolužačky některé už chodily do kina, a tak sme tak začali chodit
do toho kina. tak když vidím ty staré filmy s tou adynou mandlovou
((Adina Mandlová)) a tam s tou, Věrou Ferbasovou ((Věra Ferbasová))
a s takovými
SM: mhm
VB: herečkami starými a těmi herci, Hrušinskýho ((Rudolf Hrušínský))
sme milovali.
SM: mhm
VB: a tak sme chodívali do toho kina. pak sme ve škole z- zlobili,
tak sme si povídali, už bylo po přestávce, už nás napomínali. tak
sme si ty tam ty svoje (.) co se nám líbilo a nelíbilo, povídali.
SM: mhm, takže ste si povídali o o těch filmech? nebo [o nebo nebo]
VB: [no o filmech]
SM: spíš o těch hercích?
VB: no o hercích taky, no tak o těch hercích sme moc nevěděli.
SM: mhm
VB: to nebyl, bylo Kino časopis už tenkrát, no ale to bylo dost ta-
dost peněz pro nás.
SM: mhm
VB: pro mě teda aspoň pro mě, že? no
SM: mhm
VB: kdo byl zámožnější, tak ten si to koupil a přinesl to do třídy a
tak sme si to tam prohlíželi a tak.
SM: mhm (.) a by- měli ste z toho potom ňáký větší postih, že tam
rušíte, nebo to bylo jenom
VB: ne. to ne. dvojky z mravů ne. [tam to]
SM: [to ne]
VB: <sme nedostali>
SM: mhm. a e kdybychom se ještě vrátily k té první zkušenosti, e
nevzpomenete si úpl- úplně nebo, jaká je vaše nejstarší vzpomínka na
to kino, je to až s těmi spolužačkami? nebo tř- třeba předtím,
VB: no, na tom výstavišti, tam byl tam hrávali (.) to byl cizí film,
ale jak se menovali ti dva herci, takoví, (ti) už zemřeli, ale
dlouho hráli (.) hm
SM: mně de spíš možná o o tu vzpomínku jak jak to na vás působila
třeba ta atmosféra toho kina, nebo jak to s- nebo s kým ste třeba
byla poprvé v kině, jestli třeba s rodiči, nebo
VB: ne, s maminkou sme chodívali, ano,
SM: mhm
VB: maminka s náma chodívala do kina. ale takhle se spolužačkami.
SM: takže se spolužačkami.
VB: no,
SM: mhm, a jak často ste třeba do těch do těch e cé cé á ((cca))
deseti let e chodí chodila do kina,
VB: moc často ne. sice sme chodili, to bylo za korunu,
SM: mhm
VB: do těch prvních šesti řad,
SM: mhm
VB: to bylo za korunu. když ste šla zavčas, tak ste dostala, že, ale
do té šesté řady, ale to nebylo te- to plátno bylo kousek e u těch
lavic prvních takže nebylo to tak zlý, sme museli sme takhle hlavu
nahoru,
SM: mhm
VB: zaklonit,
SM: jo ((smích))
VB: <abysme dobře viděli> pro- před náma neseděl nikdo (ale), abysme
viděli na na plátno.
SM: mhm. e vy ste teda říkala, že ste chodila nejvíc se
spolužačkami, a s maminkou, a chodila ste [ještě s někým jiným?]
VB: [no potom] s manželem sme chodili.
SM: a e a m- teď myslím ještě to období když ste byla dítě,
VB: kdy jsem měla?
SM: kdy když ste byla e kdy vy jste byla dítě ještě.
VB: aha, tak no e jak říkám, jenom ze začátku toho školního roku
z těch prvních tříd a tak,
SM: mhm mhm (.) a a e do kterých kin ste teda chodila jako dítě?
VB: no nejvíc tam na to Staré Brno k tomu pivovaru, ((kino Grand))
SM: mhm
VB: a potom tam e nahoru do toho Excelsioru ((Excelsior)), na to
Šilingrovo ((Šilingrovo náměstí)) tam taky to bylo. kdy byla ta
levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten Čas nebo
Úderka to zas nebylo tak drahý.
SM: mhm
VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas
opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý
filmy.
SM: e na prosím?
VB: na celý filmy.
SM: jo na celý film, jasně.
VB: ano, na ty (.) takřka dvě hodiny, když hrály
SM: mhm mhm
VB: podle toho jak byl dlouhý.
SM: a byl ňáký e důvod proč ste chodila právě do těchto kin jako
dítě?
VB: no protože to bylo levné.
SM: mhm takže, takže e
VB: no.
SM: třeba ne kvůli tomu že to bylo blízko, ale
VB: no taky blízko, a museli sme chodit na šestou, protože později
sme nás maminka ne- nepustila, že jo, no taky sme byli děti, že?
SM: mhm
VB: děcka e školou povinní. až už potom si pamatuji v měšťance, to
už potom sme už z nás šlo víc, to už šli i od nás z domu chlapci,
SM: mhm
VB: co byli tak stejně staří jak my, tak sme chodívali. už i na tu
osmou hodinu.
SM: jo.
VB: právě ta Jiřinka, s tou sme se nachodily.
SM: mhm
VB: ona byla, oni měli doma e oni tam měli domovnictví, a ona byla
z početné rodiny, ale maminka byla švadlena a ona pořád šila doma,
no takže e jako byla na tom dost dobře. no, tak s tou nejčastěj.
SM: mhm (.) a jaký byl názor vašich rodičů, vlastně na film a na
kina,
VB: ale maminka chodila ráda s náma do kina. ale na ty české filmy.
na ty cizí sme moc rády nechodily. protože ty titulky, ste tak
dobře, já třeba ano, ale maminka ty tak rychle nepřečetla, protože
ona tu češtinu tak dobře, do poslední chvíle neznala.
SM: hm
VB: přece jenom, i v pozdních letech něco jí zůstalo na tu její řeč,
tak na to ( ) po slovensky
SM: jo, jo. e a vzpomínáte si jaký byl postoj školy? třeba k filmu?
VB: no tak e pokud to byly filmy jako takový přístupný mládeži, tak
to nebyli, nic neděl- neříkali nic proti tomu.
SM: mhm
VB: ale nesměli sme chodit na, právě jak začaly ty filmy na tu osmou
hodinu, to byly, tak to jako stíhali, to sme neměli chodit.
SM: to e a to vyloženě třeba říkali ve škole že e že že vám že že
máte zakázáno chodit na ten film?
VB: no zakázáno. přímo zakázáno ne, ale nerady to slyšely, a my sme
se taky vždycky nepřiznali ( )
SM: a ony se vás na to vyptávaly?
VB: no ptaly se, protože když slyšely, že si o [tom povídáme tak]
SM: [mhm] mhm
VB: ( ) že jo měly o to zájem,
SM: a nestalo se třeba že byste narazili na učitele v kině, nebo
VB: ne. ne, ale já sem ani nenarazila na nějaký takový zlý učitele,
já si dost vzpomínám od mé první třídy, jsem měla dobré učitele, no
SM: mhm
VB: no, i v těch i v té druhé třetí, první druhé třetí měšťance, si
vzpomínám na pana učitele Zezulu, ten to byl náš e e mate- teď je to
matematika, to byly tenkrát počty a měřičství se to jmenovalo,
SM: mhm
VB: tak to byl náš učitel a potom pan učitel Prachař, ten zase byl
přírodopis a přírodozpyt.
SM: mhm
VB: přírodozpyt to je jako,
SM: názvy? nebo
VB: ne. přírodopis to víte co je.
SM: mhm
VB: ale přírodozpyt to se dělají ty pokusy všelijaký,
SM: mhm
VB: fyzika.
SM: jo. mhm. <dobře>
VB: <tak v lidové řeči>
SM: jo, jo jo
VB: ale na vys- na tom na vysvědčení byla známka přírodopis
přírodozpyt, ale to já sem měla vždycky trojku, mně ty znamínka a
v tom e v tom přírodozpytu, v té fyzice, ( ) mně nešlo do hlavy.
SM: mhm <tak každému jde něco, že jo> já se jenom ještě zeptám, e
jestli byl pro vás v tom dětském věku film důležitý.
VB: no nebyl. ne, to ne.
SM: ne.
VB: ne nebyl.
SM: takže ste to brala spíš jako ňáké zpestření volného času [( )]
VB: [tak jednou za týden] nebo za čtrnáct dnů, to sme nechodili tak
často,
SM: hm
VB: protože i když stálo potom už to bylo byly třeba tři koruny, no
ale to víte, byli sme tři, už chodil i bratr, s chlapci do kina,
SM: mhm
VB: tak už chtěli jsme všichni. já sem chodila i se sestrou. ( )
ona byla o ten rok, chodily jsme stej- do stejné školy, bratr ne,
ten chodil na Křídlovickou, my sme chodily na to Mendlovo náměstí.
SM: mhm (.) dobře. tak teď se budeme zabývat dalším okruhem, to to
sou vaše divácké návyky, nejdřív se vás zeptám, jak často ste
chodila e do kina vlastně po tom ukončení té obecné školy. nebo
potom,
VB: jak sem chodila?
SM: [jak často]
VB: [jak často?] no tak každý týden ne. tak dvakrát za měsíc.
třikrát.
SM: mhm takže ste
VB: protože těch korun nebylo.
SM: hm takže ste vlastně chodila méně často než předtím? jako dítě?
VB: ano
SM: mhm
VB: no potom už bylo taky dražší vstupné,
SM: (.) no, a potom e vy ste se vlastně vdávala v tom roce čtyřicet
dva, že
VB: ano.
SM: a e potom potom, po té svatbě se to se to změnilo ta četnost
chození do toho kina?
VB: no, ze začátku byl manžel v tom Německu, jak sem vám říkala,
SM: no
VB: a když se vrátil, tak sme chodili každý týden do kina.
SM: mhm
VB: on chodil rád do kina.
SM: ale to už vlastně bylo neby- ve čtyři- e ve čtyřicátém
VB: pětačtyřicátém, po válce.
SM: po válce [až to bylo]
VB: [ano] ano [po válce]
SM: [hm] mhm mhm e a která kina ste potom navštěvovala později.
VB: no to sme šli někdy do toho města tam k tomu divadlu to kino
Kapitol.
SM: a to už ste chodila s manželem?
VB: ano [s manželem]
SM: [jo s manželem]
VB: jo hm
SM: a e třeba potom jak (ste se) vrátila vlastně z toho Slovenska, e
(.) d- to bylo v těch deseti letech, že
VB: ano,
SM: tak to ste to ste chodila do kterých kin, ještě,
VB: no na to Staré Brno tam, ((kino Grand))
SM: to pořád tam,
VB: no, tam
SM: mhm
VB: dál ne.
SM: jo. e (.) a
VB: někdy někdy sme šli do toho kina Dornych, ((Edison))
SM: mhm
VB: tam na to (.) jak se menovalo to na Dornychu. mám to napsáno,
vůbec ( ) jak je to napsáno, (..) edyzon ((Edison)).
SM: edyzon ((Edison)). jo.
VB: to bylo pěkné kino, to bylo trochu větší než tam ta naše stará
kina na tom Starém Brně,
SM: mhm
VB: ale, a taky bylo vybombardováno. já sem se tenkrát potom setkala
v tom stejným domě po válce s paní, která tam bydlela v tom domě kde
to kino bylo jak byla ta bylo to bombardování, ( )
SM: mhm
VB: ( ) to tam
SM: jo a e to ste měla trošku, trochu trochu už dál, že, to to kino
Dornych ((Edison))
VB: ano,
SM: a tam ste
VB: ale my sme chodili od nás, z té Křížové tak po Poříčí, kolem
vody tudy zadem, tak jako
SM: aha
VB: až po ten viadukt a tam to byla taková polní cesta, tam. tak sme
šli tudy.
SM: jo a proč, proč ste chodili zrovna do toho edyzonu ((Edison)),
VB: no když tam hráli ňáký pěkný film.
SM: mhm a ta tam e hráli někdy jako ňáké filmy, které které ste
vyloženě chtěla vidět? nebo
VB: těch který nás zajímaly, nebyly na Starým Brně
SM: mhm
VB: tak sme zašli tam.
SM: na ten Dornych, ((Edison)) [jo]
VB: [mhm]
SM: jo jo, a měla jste ňáké svoje oblíbené kino?
VB: no tak oblíbený, jedině to na tom, na té Hybešové ((kino Grand))
potom až už až po té válce,
SM: mhm
VB: až už sme bydleli na té lajtnerové ((Leitnerova)), tak sme
chodili většinou tam. to bylo kousek od nás. a hráli tam cizí filmy,
dost, a nám to nevadilo, pak už to byly filmy namluvené, později,
že?
SM: mhm
VB: takže nám to už připadalo jako náš film. tak jak dnes když se
dívám na staré filmy. já se dívám pořád na každý starý film,
SM: hm
VB: třeba v pondělí teď vychází (.) tam hraje ten starý (.) hraje
tam toho detektiva,
SM: jo Hříšní lidé města pražského, že?
VB: ano, <no>
SM: <jo>
VB: ano. no to
SM: <s panem marvanem> ((Jaroslav Marvan))
VB: marvan ((Jaroslav Marvan)), ano no to vy to znáte líp než já, já
už zapomínám.
SM: ((smích))
VB: [no já sem vám říkala]
SM: [to se stává]
VB: že vám toho moc nepovím, protože zapomínám. no
SM: ale však to je v pohodě, zatím ste toho řekla hodně. no. e je-
jenom se ještě zeptám, e na té Hybešové ((kino Grand)) to se e mě-
měla ste ňáký důvod proč to bylo vaše nejoblíbenější kino, bylo to
třeba kvůli tomu, že tam dávali ty cizí filmy, nebo
VB: ne, to to nám bylo jedno, ty výhody žádný sme neměli tam. [( )]
SM: [tak takže]
VB: to bylo nastejno,
SM: mhm a to už teda bylo po válce, to co ste měla oblíbené to kino
na té Hybešové ((kino Grand))
VB: po válce.
SM: po válce.
VB: no,
SM: a před válkou ste měla ňáké oblíbené kino?
VB: no to sme šli i do toho města. někdy.
SM: mhm
VB: podle toho jak sme m- měli ňákou tu korunu.
SM: jo, a tak že byste měla fakt vyloženě ňáký kino do kterého ste
ste ráda chodila, které ste měla třeba nejradši,
VB: my sme chodili do k- k tomu kapito-, k tomu divadlu, do toho
kina Kapitol,
SM: mhm
VB: tam sme rádi chodili.
SM: a tam se vám na tom líbilo co, [na tom]
VB: [to bylo] velké kino, pěkné, takové úplně jiné proti těm našim
malým kinám na tom Starým Brně.
SM: a jak se třeba lišilo.
VB: prosím?
SM: jak se jak se třeba konkrétně lišilo, od těch kin
VB: no, velikostí a tím zařízením celým.
SM: a pamatujete si na to zařízení?
VB: pamatuji, ta sedadla byla lepší tak, a bylo obsáhlejší, a byla
středem byla ulice, jako že ste když ste přišla později, tak ste
nemusela obtěžovat lidi z řad,
SM: mhm
VB: vedle ( ) jako zprava zleva, šla ste středem kam to bylo blíž,
to vás biletářka uvedla.
SM: mhm
VB: no
SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom,
VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e
když to viděla že je to volné tak nám to poradila.
SM: mhm hm
VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý.
SM: mhm
VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že?
SM: jo.
VB: já už sem nebyla už tady (rok) sem nebyla v divadle.
SM: mhm (.) a potom e nebo nebo takhle se zeptám, bylo bylo v Brně i
ňáké kino, které ste vyloženě neměla ráda? do kterého ste chodila
nerada?
VB: (.) no to tos- to byly třeba některá kina, já sem je ani
neznala, jenom názvy,
SM: mhm
VB: takže nevím, já sem nechodila tak ňák, já většinou na to Staré
Brno, a nebo jak říkám do toho kina Kapitol, byli jsme i v tom kině
Excelsior, co bylo na Šilingrově náměstí, a někdy jsme se dívali
v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli.
tam to bylo lepší jak na tom v tom Čase ((Čas)), se nám to zdálo
lepší, takový obsáhlejší to bylo.
SM: mhm
VB: než tam u toho, nádraží.
SM: no. (..) hm a potom potom třeba pozd- později ještě jste měla
sta- ste nenarazila na kino na které do kterého ste třeba potom
nikdy nešla protože se vám tam nelíbilo?
VB: ne.
SM: ne.
VB: ne. to byla pěkná kina ve městě,
SM: mhm
VB: jenomže drahá pro nás
SM: mhm
VB: jak pro koho, no
SM: samozřejmě.
VB: to je jak dodneška,
SM: hm to jo.
VB: jak dodneška to je. málem na stejné úrovni bych řekla,
SM: hm
VB: (když) mají lidi méně peněz, tak jdou do těch levnějších kin, a
nebo třeba tenkrát moje dcera už já sem chodila, v tu dobu co sem
byla ve spořitelně tak tam sme měli taky jednu členku, která se
starala o ty divadla, o ty levnější vstupenky když byly.
SM: mhm
VB: tak to sme chodívali. a dcera moje, ta byla taky zaměstnaná, tam
na té na tom Šilingrově náměstí v těch (spojích), a ta měla zase
spolupracovnici, která měla na starosti kina, i ta měla na starosti
i i (.) no chodí- jezdili sme na prá- na ty prázdniny, jak se to
jmenovalo,
SM: rekreace?
VB: na rekreace týdenní,
SM: mhm
VB: no, za sto osumdesát korun. to bylo výhodný.
SM: to jo no. (.) no tak, já se vás teďkon zeptám, jak jak ste se
obvykle chovala v tom kině,
VB: hm no dobře sme se chovali. nepovídali sme během filmu,
SM: nepovídali ste si?
VB: ne. to sme si nepovídali.
SM: e a stalo se že byste třeba jedla ňáké jídlo nebo něco pila
během toho filmu?
VB: ne, to sme, takhle sme se potom až sem chodila s manželem, tak
sme se takhle, jednou zaplatil vstupenky manžel a jednou já. a
jednou koupil on, byla taková cukrárna na Křížové na Starém Brně a
tam menovalo se to Rupa, já nevím co to bylo za zkratku,
SM: hm
VB: to byla továrna Rupa,
SM: mhm
VB: jak byl rop, byl taky taková cukrár- tak kdy- vyráběli
cukrovinky, a tak tam sme si koupili třeba za tu cenu, toho lístku,
za tu korunu, ste si koupila třeba na to nikdy nezape- nezapomenu,
taková to byla směs čokoládová s burskými oříšky, a to stálo dvě
koruny deset deka tam,
SM: mhm
VB: takže tam sme dali za kino dvě koruny a ještě jsme měli s sebou
bonbóny,
SM: ((smích))
VB: bonbóny ne, ale bonbóny takhle ty, ty tvrdý ani ne, ale tak z té
čokolády něco,
SM: mhm
VB: nebo tyčinky byly takové čokoládové, takové jenom asi tak
SM: a to ste, to ste teda potom jedli v tom kině?
VB: však to nebylo, to nešustilo, [to ani ne to bylo]
SM: [no jasně]
VB: <to sme nikoho nerušili>
SM: ((smích)) e a pamatujete si že by třeba n- ňácí diváci hlasitě
reagovali na ňák- na některý film?
VB: no, vykřikovali tam někteří, když byly ty cizí filmy potom jak
začaly, tak bylo to třeba (.) já si pamatuju na ňáký kovbojský film,
a tak vykřikovali chlapci, nenech se, anebo dej mu to, nebo tak jako
aby ho zbili,
SM: mhm
VB: a takhle v tom smyslu, to tak, ale to se nám nelíbilo. to i
manžel [odsuzoval]
SM: [mhm]
VB: jako kluk, že? jemu bylo tenkrát devatenáct, mně bylo, on byl o
rok jenom starší, (mně) bylo osumnáct.
SM: mhm
VB: sme spolu začali brzy chodit taky sme se brzy vzali jemu bylo
jednadvacet a mně dvacet.
SM: mhm (.) a pamatujete si že by se třeba během filmu nebo po filmu
ozýval ňáký potlesk?
VB: ani ne.
SM: ne.
VB: ne, to si nepamatuju,
SM: mhm
VB: ne. to si povídali, to bylo pěkný, nebo to nestálo za to, na to
sme nemuseli chodit a tak, to byly takový připomínky. ale tleskat
nebo takhle to nebylo.
SM: m-m, m-m
VB: no. to si nepamatuji ani ve městě, třeba v tom Kapitolu
((Kapitol)), ne. nepamatuju si že by, to v divadle ano, tam je to
asi tak samozřejmě, že?
SM: mhm
VB: tam i během (.) během předsta- během č-
SM: př- toho představení [se někdy taky tleská]
VB: [no (taky) začnou tleskat]
SM: no [no no]
VB: [té herečce] nebo herci, když se jim líbí.
SM: mhm. a potkávala ste v kině třeba své známé?
VB: ano tam nás bylo dost známých.
SM: mhm
VB: někdo koupil lístky, někdo předem třeba pět lístků šel koupit,
to už sme se domluvili ve škole, a už někdo pro to šel, nebo někoho
bratr. můj bratr ne, ten byl mladší, ten jaksi, o ty tři roky, ten
ještě neměl zájem o to tak. ale co měly spolužačky starší
sourozence, tak ti už, když už bylo něco, aby ten film, abysme to
stihli to ten lev- ty levné vstupenky,
SM: mhm
VB: tak už si tam šel zavčas, jak otevřeli pokladnu, věděl už
v kolik hodin, tak už potom šel a přinesl.
SM: jo. a potom třeba ste s- e ste spolu hovořili o tom filmu?
cestou z kina nebo
VB: no, když sme šli z kina kdo bydlel na našem konci, tak sme si
ještě o tom povídali.
SM: mhm
VB: po cestě.
SM. jo, dobře. (.) e já se ještě teď vrátím k tomu vašemu dětství, e
pamatujete si že byste chodila n- někdy na nepřístupné filmy?
VB: ne, [tak to ne]
SM: [ne] a ta a co byly po té osmé hodině jak ste říkala
VB: [taky ne]
SM: [tak] to nebyly nepřístupné, [jenom že byly pozděj]
VB: [to nebyly ani] jenom že byly to byl ten film který probíhal už
v těch šest hodin
SM: mhm
VB: a potom byl v těch osum.
SM: jo, [takže ne]
VB: [ale bylo] potom kino představení ve čtyři hodiny, to je myslím
dodnes.
SM: no,
VB: že? ve čtyři hodiny odpoledne bývá,
SM: v některých kinech,
VB: no v některých kinech.
SM: takže na nepřístupné filmy jste nechodila.
VB: ne, to sme nechodili.
SM: mhm a chodila jste někdy do kina bez placení?
VB: je, tak to ne, to bych nešla.
SM: ne?
VB: m-m to bych si netroufla.
SM: ani z ňáké recese třeba,
VB: ne.
SM: ste nešla. mhm
VB: to my sme nebyly takový kamarádky, já sem neměla, my sme nebyly,
já já nevím jak bych se vyjádřila, takový ne záš- záškolačky to
nemyslím, to byly takový děvčata,
SM: mhm
VB: který šly raději do kina, a nešly do školy na e od- my sme
mívali někdy i odpolední vyučování,
SM: mhm
VB: na obecné. (.) no ale, měli sme náboženství a potom, když bylo
náboženství, ta katecheta ten tomu se to doneslo, protože byla
taková děvčata, která chodila, my sme chodili do kostela, ale já sem
chodila jenom v neděli, ale někdo chodil častěj. naše maminka byla
Slovenka, ale v neděli sme do kostela chodívali. ale až tatínek
umřel tak maminka přestala chodit do kostela.
SM: mhm
VB: řekla že ji pánbůh vzal manžela takže má ( ) zůstala tady se
třema sirotkama no, nechtěla chodit.
SM: mhm mhm
VB: nechtěla už sama, nebyla tak věřící. ale já sem zůstala věřící.
tak
SM: mhm
VB: my sme zůstaly se sestrou sme chodívaly, sestra chodívala ráda
do ki- do ki- já sem chodívala do kostela, však teď ho (mám ani
nevím) ale já sem tam myslím (dala ) dceři, měla jsem takový
kostel na Starém Brně, a (tam) to mě udivilo že tam bylo bylo
napsáno bazilika svaté panny marie ((Bazilika Nanebevzetí Panny
Marie)), a (dyť je) to kostel, a bazilika je také kostel, já nevím,
[já už tomu tak nerozumím tak]
SM: [já myslím že] asi jo.
VB: no a ses- dcera ty náboženství ne- tenkrát nebylo, když oni
chodili do školy.
SM: mhm
VB: no to bylo, to museli být opravdu takoví zbožní lidé, na tom, my
sme jako, [nevím]
SM: [a a] ke které církvi ste se hlásila?
VB: do které?
SM: ke které církvi ste se hlásila,
VB: k římskokatolické [církvi (že ano)]
SM: [římskokatolické mhm] a stá- stá- stávalo se [třeba no]
VB: [já sem byla u křtu], u přijímání, u biřmování. a svatbu jsem
měla v kostele, a všechno na tom Starém Brně.
SM: mhm
VB: protože jsem se tam pohybovala, no.
SM: jo. a stávalo se vám třeba že by že by ta návštěva kostela vám
zabránila v tom jít do kina nebo [naopak]
VB: [ne] ne to ne, my sme chodili ráno na mši, o půl deváté,
SM: mhm
VB: na devátou jako.
SM: jo. e a myslíte si že že to vaše vyznání ovlivňovalo e ňák jaké
filmy ste si třeba vybírala?
VB: ne,
SM: ne. takže nemělo to vliv.
VB: nemělo to na to vliv.
SM: a nepamatujete si třeba že by se ňáké filmy promítaly na faře?
my sme chodili, na faru ne do kina, ale my sme tam chodívali na
loutkové divadlo, [jako děti, no]
SM: [na to loutkové divadlo, jak ste říkala] a že by se promítaly
filmy, to si nepamatujete.
VB: ne.
SM: to [tam nebylo]
VB: [to si nepamatuju]
SM: mhm
VB: ale to loutkové divadlo to bylo dlouho, a za korunu, oni za-
napřed to
SM: mhm
VB: takhle, napřed to bývalo jako zdarma, pak už za to žádali
korunu,
SM: mhm
VB: tak nevím jestli koupili ňákej novej ten přístroj, nebo něco,
SM: hm (..) dobře, tak teď se zaměříme přímo na filmy, (.) nejdřív
se vás zeptám, jak jak ste si vybírala vlastně konkrétní film, na
který ste šla do kina?
VB: no na ty české filmy, sme chodívali,
SM: mhm
VB: já už si ty názvy nepamatuju.
SM: a bylo pro vás důležitější e to to místo toho kina? a nebo a
nebo ten film, šla ste radši na film nebo do kina, to znamená,
VB: no na film,
SM: na film ste chodila,
VB: na film, no do kina to ne.
SM: to ne, to [pro vás to nemělo]
VB: [mhm ne to]
SM: mhm a kde jste získávala informace o těch filmech,
VB: no to bývaly oni vždycky měli jako takový plakát tam byl a tam
měli psaná ty kina kdy co kdy co budou hrát. tak jsme si to mohli
dopředu jako, promyslet, ve škole propovídat s děvčatama,
SM: mhm
VB: anebo potom už s manželem sme chodili, no my sme chodili
manželův bratr, a měl ještě dva kamarády a od nás tady ta Jiřinka
chodila, sestra ještě její spolužačka. tak sme tak chodili čtyři a
čtyři,
SM: mhm
VB: takový dět- takový e jak bych řekla takový mládenecký to bylo,
SM: mhm
VB: ale bylo to takový veselý. my sme tam měli tam na tom jak je
teď, na Starém Brně na Křížové, (.) spořitelna.
SM: mhm
VB: tak tam byl tam bylo veliký prostranství, tam bylo (.) tam byl
zájezdní hostinec, teď už nevím jak, modrý lev ((U modrého lva)) ten
byl tam dál na Křížové, ale jak se toto jmenovalo nevím, a oni to
zbourali, tam bylo prostranství a tam přijíždělo (.) přijížděla
přijížděly kolotoče (.) a takový mohlo se tam (všelijak) a takový
zápasnický, taková aréna
SM: mhm
VB: tam se kluci mohli no, kluci mlad- malí ale ne takoví už ti
studenti a nebo já nevím, studenti třeba ne, ale ti co se učili jako
učni, studenti ti tam neměli o to takový zájem. (víte) to byla,
taková bych řekla jiná kasta, studenti a z dělnický rodiny,
SM: mhm
VB: jenom ty
SM: jo,
VB: co se učili. (..) a tak to tam, tam sme chodívali, tam sme u
kolotočů, já sem ráda jezdila na kolotoči. a s manželem a ten jeho
bratr, vždycky sme jak to byly ty řetízkové kolotoče tak nás si
přitáhli a pustili, však to znáte z filmů,
SM: [jo]
VB: [ze starých]
SM: <jo>
VB: no, jak to bývalo
SM: mhm
VB: taková přijela přijely kolotoče, nebo přijel cirkus, tam přijel
takový malý cirkus, a to maminka nám vždycky na to ty korunky dala
[abysme se mohli podívat]
SM: [mhm mhm]
VB: na zvířátka a tak,
SM: jo jo. dobře, takže vy ste vlastně říkala že ste že ste četli ty
ty vývěsky s tím s tím [programem]
VB: [ano ano]
SM: a četla ste třeba i ňáké noviny nebo časopisy
VB: hm ne,
SM: ne,
VB: ne,
SM: takže takže jenom [podle těch]
VB: [nekupovali sme] časopisy
SM: jenom podle těch vývěsek ste se řídili?
VB: no, maminka byla zaměstnaná (.) v reálným gymnázium to bylo, na
křen- na na Poříčí, teď je to vysoká škola na Poříčí, ale ne tady
(hned) ta pr- potom je nová, tady byla tady byl učitelský ústav ze
začátku, ale to Poříčí až tam vzadu, až k těm Novým sadům,
SM: no,
VB: tam, tam jako byla uklízečkou, tam byla (.) dvacet let.
SM: jo.
VB: (.) myslím si že to bylo takových dvacet let. (.) po té válce
(..) ne, za války, za války tam byla, a potom když ta- když přišli
vojáci už e němečtí, to zabrali, tak pracovala na výstavišti,
v kancelářích uklízela.
SM: mhm
VB: a po válce se tam vrátila. a pak tam byla až do toho
devětačtyřicátého roku, v devětačtyřicátém roce šla do důchodu, a
mně se v devětačtyřicátém za měsíc narodila dcera.
SM: dcera.
VB: takže sem byla ráda že maminka byla doma, když sem potřebovala
radu.
SM: mhm mhm (.) e já se vás z- já se vás teďka zeptám jestli bylo
pro vás důležité e kdo ve filmu hrál,
VB: ano bylo. známí herci kteří který sem měla ráda, a hráli tam,
tak to sme do kina vždycky šli.
SM: a měla ste své oblíbené herce teda?
VB: měla sem. měla.
SM: a můžete jmenovat třeba někoho? koho ste měla ráda?
VB: no jak se říkala, toho [hrušinského] ((Rudolf Hrušínský))
SM: [hrušinského] ((Rudolf Hrušínský))
VB: a raul schránil ((Raoul Schránil)),
SM: mhm
VB: a aspoň pět jich bylo takových pěkných herců, to byli ( )
SM: takže hlavně takové ty jako hezké mladíky?
VB: no, a ty herečky a tak to bylo, Nedošinskou ((Antonie
Nedošinská)) sem měla, Pištěka ((Theodor Pištěk)) ráda, a takový
herce, takový co bylo, z takové současnosti víc.
SM: mhm
VB: něco bylo z takové zámožné rodiny, ( ) tatínek měl továrnu a ta
dívka jako byla taková, a třeba, nevím v kterém filmu to bylo, když
ten herec byl tak z takové obyčejné rodiny a ne- nechtěli to třeba
dovolit, a tak, já sem tam měla ráda takový ze současnosti,
SM: mhm
VB: a takový pravdivý. já když se na ty staré filmy dívám tak si
úplně vzpomenu na to svoje mládí.
SM: e a a třeba e chodila ste i na komedie? třeba ste vůbec
nezmínila Vlastu Buriana ((Vlasta Burian)) který byl hodně
[populární]
VB: [no] toho Buriana ((Vlasta Burian)) ano, na toho sme chodili
právě na to výstaviště, na to do toho kina Elite.
SM: mhm
VB: ale, ještě takoví ti dva cizí herci, von byl takovej hubenej a
ten byl zas tlustej a
SM: Laurel a Hardy?
VB: ano, to sme rádi chodili
SM: mhm
VB: na ty filmy
SM: tak na, takže na grotesky,
VB: ano, na grotesky. mhm
SM: jo,
VB: no.
SM: a bylo pro vás důležité jestli film byl černobílý nebo barevný?
VB: tenkrát nebyl žádný barevný,
SM: [žádný]
VB: [tenkrát] byly jenom černobílé filmy. a dnes mně to nevadí když
je to černobílý, jak včera to bylo, ne včera, v pondělí.
SM: mhm
VB: dnes je úterý?
SM: e dnes je středa.
VB: no tak
SM: nebo úterý, ((smích))
VB: já už [já vám nevím]
SM: []
VB: tady mám jídelní lístek a já se večer podívám co budeme mít ráno
( )
SM: mhm e tak to sme se bavili o o té barvě a bylo pro vás důležité
kd- jestli byl film zvukový nebo němý?
VB: tak němý filmy já sem moc nezažila. já sem už
SM: hm
VB: zažila víc ty
SM: víc ty zvukové,
VB: ano,
SM: mhm
VB: ale taky sem měla ráda to ten vojenský film, co teď tam hrál
Hrušinský ((Rudolf Hrušínský)), zabili nám Ferdinanda, [jak se to
menovalo]
SM: jo do do dobrý vojá- voják Švejk? Švejka, (.) voják Švejk.
((Dobrý voják Švejk))
VB: ano, ano,
SM: podle e
VB: ano.
SM: podle Haška ((Jaroslav Hašek)) to bylo zfilmováno, no. a ten už
byl barevný, ten [Švejk ((Dobrý voják Švejk)) s tím Hrušinským
((Rudolf Hrušínský)) že]
VB: [no místy] kdy byl e ten to to bylo na dva díly to vysílali, a
ze začátku tam zas byl jenom černý film. a pak už to bylo barevný.
SM: mhm oni totiž byli pak ještě, ony byly dvě verze toho švejka
((Dobrý voják Švejk)) no. protože jeden byl starší, ten byl myslím
černobílý,
VB: aha tak to nevím,
SM: tak to možná
VB: já sem teď viděla myslím to bylo letos to bylo, ne loni, letos a
viděla jsem dva díly. toho
SM: jo
VB: Švejka. ((Dobrý voják Švejk))
SM: mhm e (.) jakou roli pro vás hrálo ve které zemi ten který film
vznikl,
VB: (..) no tak (..) nevím.
SM: bylo pro [bylo to]
VB: [ruský] filmy na to sem se zrovna nemusela dívat. [já sem]
SM: [a proč] třeba ste neměla ráda [ty ruské?]
VB: [já nevím] (ale) nevím. třeba tam byla ta pohádka, kterou já sem
nikdy neviděla až teď, a taky taková věhlasná pohádka,
SM: Mrazík?
VB: no.
SM: jo.
VB: to sem nemusela vidět.
SM: mhm (..) tak
VB: ono to bylo taky, nebylo to namlu- namluveno, bylo to pořád
s titulky,
SM: hm
VB: potom už v tom e věku už mě to pak nebavilo, když sem byla
starší a nebo dospělá vůbec.
SM: mhm takže ste radši chodila třeba na české filmy? než
zahraniční?
VB: na český, nebo na zahraniční, ale na to sem zrovna [nemusela]
SM: [na ruský] ne?
VB: moc ne. (.) manžel ten jo, ale já ne.
SM: mhm takže potom jestli jestli ten film byl třeba francouzský
[nebo německý]
VB: [to ano] to sem mohla, na edif piaf ((Edith Piaf))
SM: mhm
VB: pi- jo říkám to [dobře]
SM: [jo jo]
VB: Piaf ((Edith Piaf))
SM: to ste chodila?
VB: no. Hrbáč si pamatuji,
SM: mhm
VB: ten film.
SM: (..) a které filmy ste měla ráda a které ne. co třeba pro vás
dělalo film dobrým filmem.
VB: (.) no to nevím jak bych se vyjádřila, co by
SM: e (.) třeba žánrově, chodila ste radši na ty komedie nebo na
dramata,
VB: ne, komedie raději.
SM: raději komedie. hm
VB: no takový veselý
SM: jo.
VB: veselý film když to byl, veselé filmy.
SM: a říkala ste že ste vlastně měla radši e když se ty filmy
odehrávaly v současnosti že?
VB: ano.
SM: takže historické filmy ste moc neměla ráda?
VB: ne. já sem neměla ráda ani dějepis,
SM: mhm
VB: a nemám dodneška. já se nemusím dívat když, teď bylo na
pokračování něco v televizi ale já se na to nemusím dívat.
SM: mhm
VB: ((smích)) nevím proč sem taková.
SM: <to nevadí> (.) e a šla ste šla ste na ňáký film víckrát?
VB: šla šli sme no. manžel sice moc mu to nebylo vhod, anebo řekl
však běž sama, a já sem sama nechtěla jít.
SM: mhm
VB: já sem říkala no tak sama jako bych nikoho neměla. protože sme
děti hned neměli, budovali sme, že,
SM: hm
VB: a dcerka se narodila až v devětačtyřicátým roce, to bylo vlastně
po šesti letech, když to tak spočítáte, od prosince v dubnu to bylo
šest let.
SM: no no.
VB: no.
SM: e (.) [jo a]
VB: [( )]
SM: pamatujete si třeba na který film ste šli víckrát? konkrétně?
VB: (.) je tak to už nevím, na ňáký český film. a nebo to bylo něco
co se manželovi líbilo ňák, já nevím.
SM: mhm
VB: (.) ne. to tak kdyby ste ještě přišla před pěti lety tak to ano,
ale teď co, já už dva roky co sem poprvé spadla sem takhle.
SM: hm hm
VB: bohužel.
SM: (.) no to nevadí.
VB: co nadělám, nic.
SM: a ještě se zeptám jaké jaké jiné druhy zábavy ste měla ráda,
VB: no tancovat jsme nechodili rozhodně, protože manžel netancoval.
a to mě mrzelo.
SM: hm
VB: ale když měli třeba zábavu ňákou, tenkrát bývaly ty rudé
prapory,
SM: mhm
VB: nebo MDŽ
SM: a to už bylo potom po válce, že?
VB: po válce no.
SM: a před válkou [ještě?]
VB: [předtím] předtím bývaly tam na Starém Brně jak je zámeček
((Letohrádek Mitrovských)), v tom parku, k výstavišti jak se de,
SM: no no,
VB: tak teď bývají i výstavy v tom zámečku ((Letohrádek
Mitrovských)),
SM: mhm
VB: tak ten tam byl veliký park, a tam bývaly hody.
SM: jo.
VB: a tam chodili takoví chlapci co chodili z manželové třídy, tak
ty už uměli tancovat, konkrétně jeden tady chudák tady vidím akáty,
tak tenkrát běžela filma, filma, píseň,
SM: mhm
VB: vidíte, ( )
SM: <to nevadí>
VB: byla píseň, Akáty bílé,
SM: mhm
VB: a tak když tady to vidím tak si na to vzpomenu, a on chudák
spáchal sebevraždu,
SM: mhm
VB: (měl rakovinu)
SM: hm (.) a to ste teda chodila na ty hody, a říkala ste vlastně že
ste měla předplatné do toho divadla že [s tou kamarádkou]
VB: [no to až sem byla sama] s [kamarádkou z domu]
SM: [to už bylo, aha] takže to bylo
VB: ano.
SM: to bylo až potom,
VB: to bylo, ano
SM: to bylo až pozdě. a e potom e teda před tou válkou, to ste
nechodila [třeba do divadla?]
VB: [ne ne] ne
SM: mhm
VB: to až sem byla v té spořitelně, jak říkám že tam byla ta jedna
(..)
SM: mhm a a ňáký třeba sport ste provozovala? nebo
VB: ne.
SM: ne. ( ) ste se
VB: já sem nemohla, neměla čas, my sme museli chodit mamince pomáhat
do školy,
SM: jo, mhm
VB: no, vzala si, představte si že sme na prá- o prázdninách umívali
všechna okna ve škole,
SM: hm
VB: maminka si to vzala, aby nám mohla po prá- po po prázdninách
zas, bylo potřeba různé věci, všechno nebylo zadarmo, jak se říká,
že dávali všechno zadarmo,
SM: hm
VB: muselo se taky něco koupit. a něco bylo oblečení a podobně.
SM: mhm
VB: naštěstí my sme měli dobrýho strýce š- krejčího v Prostějově,
maminka koupila látku tady a on nám ušil kabát.
SM: mhm (..) dobře. tak, to sme se teďkon e bavily o těch filmech
VB: no,
SM: a teď teď se ještě vrátíme na chvíli přímo k těm kinům, to ste
to ste vlastně už hodně o tom řekla, že, o o těch různých kinech, e
já jenom ještě ještě jestli byste mohla třeba doplnit jaké byly
konkrétně rozdíly v někerých těch kinech, říkala ste že vlastně ten
Kapitol, že to bylo takové
VB: dobr- pěkné [kino]
SM: [pěkné kino] že?
VB: Kapitol nebo skala ((Scala)) na Moravském náměstí, to
SM: [no]
VB: [byla] pěkná kina.
SM: a e [třeba]
VB: [Alfa] taky,
SM: mhm
VB: no. ve městě byla pěkná fi- kina, ale na tom e předměstí, že? se
říká,
SM: mhm (.) a třeba si pamatujete, jak vypadal ten interiér těch
předměstských kin?
VB: no to byla taková dřevěná sedadla to nebylo nic moc.
SM: mhm (.) a e [vlastně]
VB: [žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila
nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát.
později už potom na té po válce na té Hybešové to ano, tam už ano.
SM: mhm
VB: ale takhle předtím ne.
SM: a v těch městských kinech tam teda
VB: tam vždycky tam to bylo, [tam byla šatna]
SM: [hm tam ste si mohla] mhm
VB: tady ne, tady ste si musela dát kabát na kraj.
SM: jo. a vlastně ste říkala že v tom Kapitol vás vždycky uvedli až
na místo, že?
VB: ano, všude v kině ve městě.
SM: ve městě jo?
VB: no
SM: a a e
VB: tam byly biletářky, tak jak v divadle.
SM: mhm a v těch předměstských kinech tam, tam e [lišil se]
VB: [ne]
SM: ňák přístup těch zaměstnanců? nebo tam [tam nebyli?]
VB: [tam] př- tam stál ten co utrhoval lístky
SM: mhm
VB: a řekl máte řadu, běžte až dopředu, nebo je to vpravo vlevo
SM: mhm
VB: poradil nám, ano, to je pravda, ale aby nás uvedl, tak jako
uváděli ve městě nebo v divadle (.) to ne.
SM: mhm mhm (.) a pamatujete si z čeho se obvykle skládal program
ten té projekce? celý ten program vlastně kin- v kině?
VB: no v začátku byly ty zprávy tak jak teď myslím, já nevím, já sem
nebyla v kině jak
SM: mhm
VB: <na těch Vratných Lahvích ((Vratné lahve))> a to to byl film, že
to to byl týdeník předtím. a to bývalo taky vždycky co ve světě se
děje, něco, ale ne tak z dlouze jak třeba teď,
SM: mhm
VB: tak ob- obšírně tak (.) jak třeba v televizi taky, jiné zprávy
jsou na jedničce ((ČT 1)), jiné zprávy jsou na Nově, že,
SM: mhm tak to bylo tak že nejdřív byl ten týdeník
VB: mhm ano, a potom běžel teprve film.
SM: mhm a to už byl ten hlavní film, [že jo.]
VB: [ano] hlavní film.
SM: a e byla tam někdy přestávka? mezi mezi tím nebo?
VB: v těch e lepších kinech ano, ale já už si nepamatuju tam na
Starém Brně myslím ne.
SM: m-m, a pamatujete si třeba že by tam e e eště byly ňáké reklamy
nebo
VB: tenkrát tam neprobíhaly žádný reklamy.
SM: ani hu- třeba hudební představení, nebo do- doprovod
VB: ne. no hudba tam byla, ano, to ano, to tam hrála, to tam měli
někde vzadu za plátnem, jak když pouštěli potom film, tak tam hrála,
tam nebylo ticho.
SM: mhm
VB: no tam, potichoučku tak tišeji hrála pořád hudba. bylo to pěkný
kino, pro nás tenkrát to bylo pěkný.
SM: mhm
VB: když si člověk na to vzpomene, kam chodil do kina, jaký to bylo
SM: hm
VB: že? tak. dnes by tam nešel.
SM: a měla ste třeba e zájem o ty doprovodné části, ten ten týdeník,
bavilo vás to sledovat?
VB: ale ano. (.) bavilo.
SM: jo?
VB: já dodneška se, teď teda ty povodně, to nemusím vidět
SM: [hm]
VB: [(to tady)] oplaču, (.) ale (.) vidím ráda zprávy, vždycky si
pustím, zprávy.
SM: mhm
VB: pokud já se dívám třeba na ten f- to můžu říct, film Ulice, [tak
tý-]
SM: [ten seriál, ne]
VB: no, a potom jsou hned zprávy, tak potom sou zprávy z Novy, tak
zůstanu u Novy.
SM: mhm jo. e ještě se zeptám jestli ste někdy byla přítomná
promítání v domácnosti?
VB: ne,
SM: ne. a zna- znala ste třeba někoho kdo měl promítačku a promítal
doma filmy?
VB: no možná v těch lepších rodinách, ale já sem neměla opravdu
nikoho takhle spolužačku takovou.
SM: mhm mhm
VB: která by měla doma kino.
SM: dobře. teď tady už máme v podstatě předposlední část, a ta se
týká konkrétně protektorátu, takže nej- nejdřív bych se vás zeptala
jak na vás působily vlastně ty změny po tom roce devatenáct set
třicet devět, kdy začaly platit ty protektorátní předpisy,
VB: no na mě je- jenom přišly toho patnáctého března tak na mě to
zapůsobilo tak strašně protože moje mistrová byla Němka,
SM: mhm
VB: sice se menovala Dohnalová, měla tam jednu e tovaryšku, která
byla taky Němka, a ta se taky měla české jméno, už nevím to jméno.
konečně se toho dočkali. a potom, v pětačtyřicátém roce š- tam si
namluvila v tom kde maminka pracovala, e tam byla šucpolicie,
((Schutzpolizei)) to je ochranná policie,
SM: mhm
VB: takzvaná. tak si tam někoho vzala, a dvě děti a kufříček a šla
na odsun.
SM: hm
VB: na to nerada vzpomínám. (.) je mně jich líto. ale, ta doba
nebyla dobrá.
SM: mhm
VB: a manželova maminka když ovdověla tak pracovala tam s ním,
člověk který, po válce on který teda takhle, zabudoval do rádia
krátké vlny abysme mohli poslouchat Londýn,
SM: mhm
VB: právě, Ameriku, a někdo ho udal a zavřeli ho.
SM: jo.
VB: byl zavřený ve štajnu ((Stein)) to je v Rakousku, dostal za to
třináct let, ale představte si že ta válka skončila a on tam byl
jenom tři roky.
SM: mhm
VB: no, tak to bylo, na to nerada vzpomínám, na ten protektorát,
opravdu
SM: [mhm]
VB: [nerada]
SM: a [kdy se]
VB: [my sme] z německé rodiny nikoho neměli,
SM: [mhm]
VB: [maminka] byla Slovenka, tatínek z Prostějova, my my sme taková,
sousedy sme měli Němce, jak z jedné strany tak z druhé strany, když
sme vyrůstali (.) ten mně dodneška, z Německa psával, až teprve
loňský Vánoce nenapsal, ale já sem psala, a on už neodepsal,
SM: mhm
VB: a ona ani neodepsala. tak asi umřel.
SM: hm a
VB: on byl to byli hodní Němci.
SM: mhm a když se ještě zaměříme na ty kina, tak e vy ste vlastně
chodila docela do hodně kin, pamatujete si že by některá kina v tom
protektorátu byla brána že sou jako německá a některá česká? to
znamená že třeba do některých chodili více Němci.
VB: no tak na já nevím, pokud byl takový německý film tak to víte že
tam šli.
SM: mhm
VB: ale já si ně- na německý filmy si nepamatuju, že bysme ňák moc
chodili,
SM: a a přímo třeba ta kina, že že by Němci Němci chodili do ňákých
e vybraných kin v Brně? (.) jestli si nepamatuje ze
VB: oni měli byl ten Německý dům tady
SM: mhm
VB: tak jestli tam se nezhrocovali, tam jestli něco nebylo, a to
nevím.
SM: to nevíte.
VB: ne.
SM: mhm (.) a za toho protektorátu chodila jste do do kina více?
nebo méně než předtím,
VB: no méně, protože
SM: [méně]
VB: [sem tady] vlastně byla dost sama, manžel tady nebyl,
SM: mhm
VB: tak sem nikam nechodila.
SM: jo.
VB: já už sem hleděla abych ňákou korunku mamince pomohla vydělat,
SM: mhm
VB: už jsem se snažila.
SM: (.) a e a bě- během to- toho během té války byla ste vůbec vůbec
někdy v kině?
VB: ale myslim ano, to sem byla.
SM: mhm a pamatujete si třeba j- jestli jestli to chování, nebo jak
se ňák, cho-
VB: ne,
SM: cho- chovali diváci během toho
VB: ne [ne ne]
SM: [představení?] to si nepamatujete?
VB: to si netroufali, to víte, že to bylo takový dost hlídaný no,
SM: mhm takže takže
VB: no,
SM: když třeba se objevil v týdeníků e Hitler tak,
VB: no,
SM: tak nikdo, nikdo nic s-
VB: kdyby někdo dělal ňákou poznámku, to víte, to bylo jak e teď
potom za těch komunistů, to to bylo taky jak za Hitlera.
SM: mhm mhm
VB: hlídali jeden druhýho, byli lidi takoví prospěcháři, kteří
z toho těžili,
SM: hm
VB: když někoho udali. a já si myslím to se děje dodneška.
SM: hm (.) a potom s tím blížícím se koncem války e s- ja- jak se
vaše chození do kina vlastně změnilo, (.) nebo začala ste potom více
chodit opravdu až po té [válce?]
VB: [až] až po válce. no
SM: mhm a pamatujete si že třeba, když už se fakt opravdu blížil
konec té války, že by se ňák změnilo to chování těch diváků v kině?
nebo
VB: ne.
SM: ne, mhm no a potom, vlastně po válce, e vzpomínáte si na ty
první první návštěvy kina po osvobození?
VB: no tak začali sme brzy chodit do kina,
SM: brzy
VB: chodili jsme, no.
SM: mhm a pamatujete si třeba na atmosféru těch těch představení,
jestli se to ňák lišilo
VB: kina byla plná, chodili lidé do kina. obzvlášť tady v jak říkám
u nás, tam,
SM: mhm
VB: ale i ve městě, ve městě. bylo hodně potom, později po- tak za
čtyři, za pět let už byla kina vyprodána.
SM: mhm
VB: (.) dnes taky někdy myslím, já nevím jak je to dnes.
SM: jak kdy no,
VB: hm podle toho co se hraje.
SM: mhm dobře, [tak teď se]
VB: [ale teď se hrají] hodně cizí filmy, že?
SM: to ano, no,
VB: a moje vnuci, moji vnuci, vnučka je to, tak rády chodí na takový
filmy.
SM: mhm
VB: prosim tě, přece se nebudeme dívat na to co ses ty dívala před
padesáti lety, nota bene ještě víc, ve než padesát.
SM: mhm
VB: <a já říkám, ale tam hrají takoví hezcí herci> a oni řeknou,
babi prosim tě.
SM: ((smích)) dobře ta- já tady teď na na konec mám vlastně seznam
filmů e které e které byly v době, vlastně v roce své premiéry jako
nej největšími hity. sou tady vždycky vždycky zahraniční a český
film, tak jestli byste se na to mohla podívat a, třeba jestli si
vzpomenete co ste viděla nebo, nebo jestli se vám s tím pojí nějaká
vzpomínka?
VB: (..) ale ano. (..) Sněhurka a sedm trpaslíků, to sme chodili,
Ducháček to zařídí, U pokladny stál, To byl český muzikant, na tom
sme byli několikrát, to kdo to hrál, známý herec
SM: (to byl) kor Korbelář ((Otomar Korbelář)) myslím?
VB: ano, myslím no. (.) Muži nestárnou, taky. (.) ale
SM: tady to ste ještě byla asi malá, z to- z toho počátku, to si
[možná tak nepamatujete]
VB: [hm no] ale
SM: to je myslím od roku dvacet tři, tady to začíná,
VB: mhm to ne.
SM: tak to si možná ještě nepamatuje- nebo ne- (já sem si to asi)
spletla, to není od roku dvacet [tři ( )]
VB: [to Mata Hari si pamatuji] ale neviděla sem to, ale že to tady
hráli, to si to, vím, to byl německý film.
SM: mhm
VB: Svět patří nám, to sme viděli.
SM: od roku dvacet devět to tady začíná, (jasně)
VB: no,
SM: takže to vám bylo šest let asi.
VB: no to sem ještě tak moc do kina nechodila, to sme chodili dlouho
tam na na to divadýlko.
SM: jo.
VB: ale líbilo se nám tam.
SM: mhm
VB: to byli taky obětaví e členové tam toho,
SM: mhm
VB: té víry,
SM: jo.
VB: že hráli pro ty děti.
SM: hm
VB: to bylo pěkný, to se mně líbilo.
SM: a to ste
VB: U pokladny stál, to byl pěkný film.
SM: a to ste vlastně říkala že na toho e To byl český muzikant, že
na to na tom ste byli víckrát,
VB: no, to sme viděli víckrát, ano,
SM: a pamatujete si co se vám na tom tak líbilo, že ste e [že ste
šli znova?]
VB: [no to bylo takový ryze] český.
SM: mhm
VB: takový po té válce bylo všecko takový, jiný.
SM: mhm
VB: všecko vám bylo takový bližší, že ste už slyšela víc těch Čechů,
SM: mhm
VB: než těch sl- Němců.
SM: jo.
VB: přesto že jsou tady dodneška někteří,
SM: hm
VB: že
SM: a ještě ještě třeba si vzpomínáte na ten na ňákou na ňákou
vzpomínku, co se vám s konkrétním ňákým tím filmem pojí? třeba s kým
ste na tom byla nebo,
VB: no to už sme chodili s manželem [potom]
SM: [to ste už chodili] s manželem, že?
VB: no jako ještě jako e e chodili, ne,
SM: mhm
VB: ale jako, až už sme e až sme spolu byli, bydleli jsme už spolu,
jako že vdaní anebo vzíti, tak sme byli až v tom pětačtyřicátém
roce, tak sme spolu nejvíc chodili,
SM: mhm
VB: než přišly děti. a potom mě posílal samotnou do kina, když něco
hráli já bych bývala šla ráda,
SM: mhm
VB: no, nechtěla sem. (.) Roztomilý člověk, to hrál Oldřich Nový.
SM: mhm
VB: operety sem měla ráda, my sme chodily často s kamarádkou, ještě
kamarádka žije, ona je o rok mladší, ale už ji taky bolejí nohy, už
nechodí moc, tak ta ta chodila ráda na ty operety. naposledy sme
byly v e tom kině, a v tom divadle na men- na Zelném trhu
SM: mhm
VB: to obnovili, po kolikati letech,
SM: jo,
VB: a tenkrát sme byly na tom, já vzpomí- já mám ((odchází najít
programy)) to všechny programy mám schovaný, jak sem chodila do
divadla,
SM: to máte z divadla programy, mhm
VB: z kina ne.
SM: z kina [nemáte]
VB: [ale z divadla], podívejte se, plný sáček
SM: plný sáček,
VB: opravdu, (.) tady to sme viděly v divadle,
SM: mhm
VB: na tom
SM: Višňový sad,
VB: na té Lidické
SM: mhm
VB: v tom, není tady napsáno jak se menoval ten film? to bylo sice
od Čechova ((Anton Pavlovič Čechov)), bylo to ruský, ale bylo to
pěkný.
SM: Višňový sad.
VB: mhm
SM: a to to ste viděla v divadle že?
VB: no tam na té Lidické.
SM: ano.
VB: na hégerové ((Hana Hegerová)) sem byla, adventní koncert to už
si ani nepamatuju. ferstrova komorního pěveckého sdružení
((Foersterovo komorní pěvecké sdružení)), chodívala sem často no,
podívejte se, mám plnou, už se to trhá tak sem to dala do tašky,
SM: mhm
VB: plno programů, tak sem chodívala do divadla. do kina už potom
ne, [( )]
SM: [a třeba] a z kina ste si třeba schovávala něco, ňáké lístky?
[nebo]
VB: [ne]
SM: nic.
VB: ne, to sem neschovávala. ani toto lístky taky sem nes- pak sem
hodně (.) ona ta, Lucinka studovala, ta co dělala ty e francouzštinu
češtinu, má baletní školu.
SM: mhm
VB: ale paní doktorka tenkrát naznala že to není pro ni, aby to
nedělala.
SM: mhm
VB: tak tam chodila tolik let, na Lesnou do té školy hudebně
taneční, a pak ještě tolik let chodila na vysokou, (tak)
SM: mhm
VB: já říkám, Lucinko ty seš věčná studentka. a to sou právě (.) tam
z těch (.) vystupovala i naše Lucinka, sem si napsala.
SM: mhm mhm (.) já se jenom [ještě zep-]
VB: [tak, o kinech] vám neřeknu, bohužel.
SM: ale to ste řekla toho hodně. já se jenom zeptám, jestli byste
chtěla ještě k tomu něco dodat, právě k tomu jak ste chodila do
kina, nebo jak
VB: dodat to kdybych byla o dvacet let mladší tak chodím do kina
pořád.
SM: mhm
VB: já sem chodila moc ráda do kina. já sem byla taková kinařka.
SM: byla.
VB: no. i sestra. my sme chodily, sestra to víte všude, a maminka ji
tak víceméně posílala se mnou,
SM: mhm
VB: ona ji otravovala, proč Věra může chodit a já ne. no já sem byla
o ten rok sice starší, o rok a půl,
SM: mhm
VB: a tak už maminka nás tak oddělovala. ale když sme potom začaly
chodit spolu, už už jako, tenkrát ještě nebyla přehrada, a teprve se
stavěla. my sme chodily kolem vody pěšky a, sestra už, on měl
spolužáka manžel, a on studoval učitelský ústav ten Honza, však
(chudák už je pryč) všichni už poumírali, představte si.
SM: mhm (..) dobře, tak já už to teda ukončím ten rozhovor, děkuju
vám a to je teda konec.
VB: není zač.



konec rozhovoru
 
Quote code
0.
 
Interview code
6:153
 
Interview line
3:1429
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno