Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Author
Zdenek_(1927).txt
 
Quote category
Late childhood and adolescence
 
Quote
JV: ehm, dobře. a o přestávce vy ste teda říkal, že dyš ste byl dítě
eště, do těch deseti let, tak že ste si kupoval to sisi o přestávce.
a jak to bylo teďka, když ste byl starší? o přestávce?

ZP: tak možná sme se šli projít, ale většinou eh eště takhle, to už
se nedělala přestávka, to už em jak se začlo, tak to běželo, tam už
přestávky potom nebyly. začalo těma reklamama, týdeník, to příště co
se bude hrát, ten krátkej film, tam už přestávky nebyly. to už se
jelo bez přestávky. před kinem, před kinem ste mohla, tam byl bifet,
vodevřenej, tak ste mohla jít do toho bifetu a tam si koupit
nějakej, jak řikám tu sodovku nebo čokoládu, bombóny, jo ale <z
úsporných důvodů> jako študáci sme na to neměli.

JV: ehm, dobře, takže ani jako přestávka mezi...

ZP: ne.

JV: těma krátkýma filmama...

ZP: ne, nebyla.

JV: dobře.

ZP: to se to se běželo jenom.

JV: a takže teďka bych se zeptala, vlastně to už sme taky o tom
hovořili, jestli ste chodil i na nepřístupné filmy, takže to ste
chodil, od těch třinácti let ste se pokoušel...

ZP: á, um tak snažili sme se dostat, jak řikám, někdy nás někdy nás
ten biletář vodhalil a nepustil nás, ale většinou sme se nějak
dostali. brácha byl vo ty tři roky starší, tak ten tam už mohl, ale
tam mě vždycky nějakým způsobem protáhl a sme šli vobá dvá.

JV: em takže ste chodil em se svým bratrem...

ZP: jo.

JV: na ty nepřístupné filmy.

ZP: jo, jo, jo.

JV: em, takže jakým způsobem, to ste říkal, že ste se snažil vypadat
starší...

ZP: jó, to vim, že sme si třebá em že sme si dávali do bot nebo
nějaký podpatky abysme byli vyšší, voblíkali sme se, abysme byli
starší, že sme nosili třeba ten klobouk, že sme si vzali na hlavu,
em sme se dělali trošičku starší, no.

JV: a byla v Brně nějaká kina, o kterých se vědělo, že spíš tam tu
mládež pustěj?

ZP: ne.

JV: ne? a bylo třeba nějaké kino o kterém ste věděl, že vás tam
určitě nepustěj, že to ani nemá cenu zkoušet?

ZP: e em, to záleželo, záleželo to skutečně na tom biletářovi,
kterej tam třeba stál a trhal ty lístky, jestli nás tam pustí, ale
em myslím, že ne, myslím že ne, nebylo, ne ne ne ne. nedalo by se
říct, že byly nějaký benevolentnější kina a nějaký míň benevolent-
přísnější.

JV: a jaký ste měl pocit z toho, že ste se dostal na nepřístupný
film?

ZP: nó, bylo to takový em tak cejtil sem se tak jako starší, že em
myslím, že em ta závadnost toho filmu nebyla nikdy taková, jak sou
třeba dneska filmy, to nebylo, že tam něco se vodehrávalo, nějaký ty
milost- ty milostný scény tam bylo, ale jak řikám, takový nějaký
milování <tam> to si nevzpomínám. vim na jeden film, na kerej sem
ale tehdá nepřišel, to sme to byla ta extáze ((Extase)) Machová, jo,
to sem ten film sem neviděl, a eště byl jeden jeho film, to se
menovalo něco nějaká neděle ((Ze soboty na neděli)) to byla.
nevzpomenete si, jak se menoval Machatého ((Gustav Machatý))...

JV: neděle, em...

ZP: nějaká neděle.

JV: teďka nevim.

ZP: to je jedno, ale byla extáze ((Extase)) a eště ten jeden film,
tak ty sem neviděl ani jeden. to sem neviděl ani jeden z těch filmů.
 
Quote code (full)
01.02.353
 
Quote code
02.353
 
Interview code
36:167
 
Interview line
1676:1760
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno