Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Code name
Children’s matinee
 
Quotes — Quote category
Dagmar_(1929).txt
to sme, napřed sem chodila i na dětský si [vzpomínám]
Dagmar_(1929).txt
[no, my sme my sme] měly takový, to byla Milena, Naďa, naše milá sestřenice a to sme byly čtyři pět a to sme vždycky šly a pamatuju si, že to stálo snad korunu nebo padesát halířů LR: mhm DB: na dětský takzvaný, odpoledne
Ludmila_(1923).txt
[ale] ňáké pohádky, aby pro nás zvlášť pro děti, PV: hm LH: to neexistovalo.
Helena_(1927).txt
to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i na- e na dětsk- na odpolední představení,
Helena_(1927).txt
n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou [jednou], LR: [mhm] HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch dvou hodin asi, LR: mhm HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, LR: mhm HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.
Jarmila_(1926).txt
to bylo pár korun, to bylo, já mám dojem, že to dětský bylo dokonce za padesátník, si myslím, ale nevím to tak zas jistě, ale korunu určitě.
Marie_(1921).txt
MD: jé, no to právě sme chodili na to Starý Brno, na ten ee na to Mendlovo náměstí tam, jo, tam sme většinou chodili, tam. Lč: a to ste chodila s rodiči nebo s [dětmi?]. MD: [né], to sme, to sme, to bylo třeba pro děti, jinak sme od- odpoledně, né jako večer, jo, odpoledně a to bylo pro děti nějaké toto, tak to sme se sestrou a vlastně sestra ještě né, vona ještě, vona ještě né to, prostě tam.
Peter_(1922).txt
PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický, tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem, a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona si myslela že to na mě působí. já sem spíš ty americký komedie,
Emilie_(1922).txt
EF: [no odpoledne, odpoledne] se hrálo tak pro děcka jako takový ňáký ta pohádka a večer potom v sobotu večer, v neděli odpoledne pro děcka a večer pro dospělé.
Jarmila_(1925).txt
JH: [my] sme byli rádi, že nám dali korunu a abysme mohli jít na do dětský na toho lauera hardyho ((Laurel a Hardy)) [no]
Jiri_(1922).txt
Lč: a v té době ste teda do žádných jiných kin nechodil, až do těch patnácti? JH: no. tak takový (nějak), já si nepamatuju, jestli byly dětský představení nebo ne. rozhodně sem teda nechodil nějak odpoledne nebo něco.
Jiri_(1922).txt
. ale mám dojem, že byly i nějaké odpoledný odpolední, že byly nějaké filmy, takové pohádkové pro děti a to, ale já sem nikdy nebyl.
Zofie_(1925).txt
ŽH: [v tej Jaltě ((Jalta))] mám dojem, že tam i dopoledne, nevím, jestli to bylo už před tím rokem třicet devět JV: hm ŽH: pak tam byl i dopoledne ee Strýček Jedlička, ale to už myslím bylo až v v pozdějších letech, JV: mhm ŽH: že tam byla taková představení dopoledne pro děti. ale nevzpomínám si, v kterým to bylo roce, to bylo stále v té Jaltě ((Jalta)) XX: to to muselo být po až po válce, protože Strýček Jedlička hrál Madla zpívá Evropě ŽH: možná no XX: a to bylo to bylo ňák ve štyrycátým roce [natočené] ŽH: [to já už si] XX: a to byl ještě malej kluk. ŽH: moc nevzpomínám, no.
Zofie_(1925).txt
JV: a vzpomenete si třeba ee em když ste byly na tom dětském, na té dětské projekci, na tom představení, jak jak reagovaly ostatní děti, jako byl byly to třeba hlasité reakce nebo [nebo jako] ŽH: [no určitě] JV: nebo prostě smály se nahlas nebo [mluvily nahlas] ŽH: [určitě] určitě, o mluvení ne ale s- smích a dokonce třeba i tleskot při při při JV: takže hlasitá reakce tam byla ee ŽH: určitě
Bozena_(1924).txt
JV: hm a když třeba ještě tady budeme u toho věku té ee u ee měšťanky ee tak vzpomněla byste si třeba na těch školních představeních nebo i když ste třeba byla s tatínkem, potažmo pak s kamarády, tak jak ste třeba jaké byly reakce diváků, jak se lidé e v kině chovali, jestli třeba tleskali nebo e komentovali ten film BK: ne ne JV: ani jako děti? BK: ne, no samozřejmě když to bylo dětský představení, tak možná ty děti určitě
Libuse_(1928).txt
a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion, no ale to bylo jako, tam by, to už sem tam pak nechodila. tam byly dětské filmy, jo, ten Pepek námořník a Sněhurka a sedm trpaslíků, takže to sem tam chodila, to vím, že vstupné stálo asi korunu nebo tak.
Libuse_(1928).txt
KH: no, a když si vemete jako dětskou zkušenost, když ste tak do těch deseti let, jestli ste byla v kině nebo jestli si vzpomenete na svou první návštěvu kina jako vůbec? LN: no to si vzpomínám, to bylo, to sem seděla skoro v první řadě, že, a přišla sem tam, já mám dojem, že to nebylo ani, ty lístky nebyly ani očíslované, prostě to bylo podle té ceny, že. tak za tu korunu, to byly ty nejlacinější, to byla první, druhá, třetí nebo čtvrtá řada, podle toho, když sem přišla brzo, tak sem si sedla, že jo, trošku dál, ale jinak to nebyly, to byla vstupenka, ale která neměla ani číslo sedadla a tak, tam bylo hodně dětí, že jo, tak ( ) KH: a jak často ste jako dítě chodila? LN: no to sem chodila tak, nejmíň tak jednou za týden a to bylo obyčejně v sobotu, protože ve všední den sem ani nechodila. ale pak v sobotu nebo v neděli to tam hráli pro ty děti.
Zdenek_(1927).txt
tak sme chodívali my s bratrem sme chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion, se menovalo, pak se to předělalo, menovalo se to Dukla, pak z toho udělali to nahrávací studio rozhlasu a tam se chodívalo, to bylo nejbližší kino, bylo takový dost moderní, však to sem tam taky psal myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě.
Zdenek_(1927).txt
v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici, kde se později nacházelo kino Dukla. em.
Zdenek_(1927).txt
JV: z úvodu jednu otázku, jak dlouho ste chodil do kina pravidelně? ZP: jak myslíte, ee? JV: no třeba že ste chodil do kina, řikáte, dejme tomu každou sobotu... ZP: během, to bylo každou sobotu sme chodili, matka po vobědě si lehla, dala nám každému teda dvě koruny a vypadli sme z baráku, myslim že to bylo ve dvě hodiny nebo ve tři hodiny ale myslim, že to bylo ve dvě hodiny vod dvou do štyř, nebo do půl štvrté, takové představení, mělo to vždycky přestávku, jo, to sem tam taky psal, vobyčejně to byly kreslený grotesky ale aj hraný grotesky to byly. jo. JV: ehm. ZP: což už dneska se teda nedělá, že. ale tak tam sme chodili, každou sobotu sme tam byli.
Zdenek_(1927).txt
JV: em, a pokračovala bych s tim kinem Stadion, kam ste chodili, tam sem eště nedočetla všecky informace. em, takže to kino Stadion, dál. hlediště bývalo obsazené tak ze dvou třetin. promítaly se americké kreslené, i hrané grotesky, kreslené sem měl raději. mezi kreslenými dominoval Kačer Donald, Pepek námořník, a občas i miky maus ((Mickey Mouse)). také jedna kreslená groteska se nám líbila, o mužíčkovi, který vznikal z kreslené čáry. hrané grotesky obyčejně popisovaly příhody party dětí v amerických chudinských čtvrtích. em, takže dokázal byste říct, proč se vám líbily více kreslené gro- grotesky, než ty hrané? ZP: mně se líbí dodnes. ((smích)) nevím, tak bylo to takový barevnější, živější to bylo, ty hraný grotesky byly takový em míň jaksi přitažlivý, ty kreslený byly efektiv- efektnější. JV: ehm, a kterých bylo víc, bylo víc kreslených nebo hraných? ZP: bylo to tak myslím půl na půl. že byly aj ty kreslený, bylo do té přestávky myslím byly ty em em to už nevím, jestli ty hraný grotesky a potom byly ty kreslený grotesky, ty disnejovky ((Disney)). ale nebyly to jenom disnejovky ((Disney)), byly tam si vzpomínám aji jiný třeba to přesně nevím co to byl, to byl takovej panáček, kterej vystoupil z toho z toho papíru, nebo na- z té čáry a byly tam všelijaký kouzla. to už si moc teda nevzpomínám kdo to byl autor téhleté grotesky kdo byl.
Libuse_(1929).txt
SM: a bylo třeba běžné, že byla během toho programu nějaká přestávka? LS: ano to potom byla obyčejně přestávka, pokud si myslím tak byla přestávka, aspoň když tam byly děti, a já si myslím že jestli byla potom pro dospělé vždycky přestávka nevím, ale aby děti mohly asi na záchod ještě nebo em se uklidnit, nevím, ale byla přestávka, bývala přestávka.
 
Atlas.ti code
357
 
Code parent
Programme
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno