Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Code name
Conditions and circumstances of screenings
 
Quotes — Quote category
Dagmar_(1929).txt
vlastně byly taky retro, byli sme jednou, to byla taky Němka, jmenovala se La Jana, byla to tanečnice a ta byla krásná, vona byla jak Indka. a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit, protože to bylo trapný, a, divim se, že sem tehdy, jak se znám, tak dneska bych vstala, šla bych dozadu do té kabiny, tam bych zaklepala a řekla bych, haló, strejdo, přehodit, protože vy ste si to ňák popletl. a to sem seděla a koukala sem se ustrašená na to. nevim ani kolik mně , to už jedno, ale byla sem svobodná, a jak byl člověk hloupej.
Ludmila_(1923).txt
ee prostě třeba se stalo, že se jim přetrhl film. no tak byla ta chvíle, PV: hm LH: kdy to opravili, a zase jelo dál.
Ludmila_(1923).txt
LH: [ale v těch řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle, PV: hm LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel, protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže
Jarmila_(1926).txt
JC: si pamatuju, dávali tu Vídeňskou krev ((Vídeňská krev)), to je taky taková, krásný melodie a ((směje se)) voni voni taky začalo houkat, tak sme to ani nedokončili, jo.
Jarmila_(1926).txt
JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny, tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho- byli někdy, v těch černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce, tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu nebo, sem to tak ňák potřebovala, no. JV: to je pěkné. JC: a tak sem tam byla, a taky houkali, JV: hm JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle kolejí do té Líšně.
Jarmila_(1926).txt
JC: [no to sem,] třeba ta Vídeňská krev měla krásný melodie, no že sme ten konec neviděli. pak sme, JV: neviděla ste konec? JC: voni, voni nám vypli proud, nebo měli, už, už houkali nebo něco, JV: hm JC: to sme neviděli.
Miroslav_(1931).txt
MH: akorát si pamatuju, že jednou, teď tedy jak je Baťův palác a kino Kapitol jak bylo, AV: ano, ano. MH: tak tam je spodní voda, AV: aha. MH: voni ji musí odčerpávat a jednou to měli pokažený to čerpadlo a já vím, že že voda sahala až asi do páté řady. AV: až do páté řady. MH: až do páté řady. AV: a hrálo se? MH: hrálo se.
Miroslav_(1931).txt
MH: jinak nic tak nevím... no tak, se stávalo, že prostě vobčas vypli eletriku, že. AV: stávalo se to. MH: stávalo. hlavně v těch padesátých šedesátých letech dost často vypínali... AV: hm. MH: i v domácnostech.
Emilie_(1922).txt
tak do Beseďáku ((Besední dům)) tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový, v tech řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější. no tam už sem si pak užívala...
Emilie_(1922).txt
N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven natrvalo. EF: ano. N1: kdežto v těch řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam... EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i v řečkovicích] LR: [mhm ( )]. EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že. LR: mhm. EF: ano ale když v řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc) úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo.
Emilie_(1922).txt
N1: ta přestávka asi musela být, že museli, technikou nestačili. tam nebyli třeba d- e dva, dva promítací stroje nebo, jo, jak teď sou, jo. jeden začne a druhý na to navá- a byl jeden a ten musel vyměnit kotouč (a to byla) přestávka. z technických důvodů.
Emilie_(1922).txt
EF: asi tak. no nevím, jinak, ňáký. bych ňáký události ňáká, že by se něco. Akorát, že někdy sme museli z kina ven, že se bom- bombardovalo, byly si- ty sirény, že a muselo se jít do krytu. akorát, to někdy ehm, (že) to člověka postihlo, ale jinak. LR: to ste přímo zažila i? EF: prosim? LR: to bylo časté? EF: nó, tak jo, no, ale zrovna sme nemuseli být v kině, třeba sme byli někde jinde. LR: mhm, mhm. EF: ale v tom kině třeba nás to někdy taky em LR: taky dostihlo. EF: chytlo no.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: víte, co sme zažili v tom Metru ((Metro))? když bylo po osvobození, tak to rarita, to [víte]. JV: [mhm]. JG: dneska se člověk tomu zasměje. JV: [povídejte]. JG: [když ste] si koupil lístek, JV: mhm. JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky. JV: [mhm]. JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky, nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás [chrstlo]. JV: [vystoupilo]. JG: to vám lidi úplně u- JV: ((smích)) JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene na takový blbosti, no.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový to plastický, JV: hm JG: no tak to teda byl řev, jo. JV: s těma brýlema. JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily. JV: počkejte, kdy myslíte. JG: no em JV: nemyslíte [Jurský park?] JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no] JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.] JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty brýle nasazený, jo, [no, tak něco.] JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.] JG: [jo, že už de de na tebe, ano.] JV: hm JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.] JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně? ste říkala [ňáký (jakoby)] JG: [no to byl ten] sifon JV: sifon. JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to votočil a prskl to jako na nás, jo? JV: hm JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou, jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám, to byly úryvky] JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.] JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no. JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký, JG: jo, jo, takové epizody. JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala? JG: no, to bylo po válce. JV: po válce. JG: to bylo určitě po válce. JV: tak těsně, nebo, nevíte. JG: to já kdepak.
Marie_(1915).txt
MH: ale že by byla přestávka mezi filmem, to ne. leda když se jim přetrhl film, to se stávalo. šlo stop, tak než to slepili, tak rozžali, ale,
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á byla tam ňáká přestávka mezi tim? přestávka. MJ: e no napřed jó, když měli jeden aparát a než tu aj v aj bylo několik em když měli jednu aparatůru, JV: mhm MJ: že jo. JV: a MJ: no tak tam byl kotouč, že jo, a najednou em to zhaslo, že jo, a to trvalo pár minut než ee tam dali druhej díl a pak se (vinul) druhej díl a pokračovalo to d- JV: mhm MJ: ovšem to byly ty venkovský nebo ty malý kina, ale pak už měl každý dva a e automaticky jak jeden přešel něk- e tak n- no teďka je to taky, no teďka už ne, teďka sou ty digitály, to je dneska jinýho. JV: mhm á co se dělo v té pauze než vyměnili ten film? MJ: nic. JV: nic. MJ: se čekalo a lidi se mohli bavit.
Jiri_(1922).txt
Lč: a mluvil ste vlastně i o tom, z čeho se skládal ten program projekce, byly tam vlastně nějaké přestávky? JH: vždycky. ze začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film. Lč: mhm JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe. Lč: a co se dělalo o těch přestávkách? JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru ((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty přestávky nebyly. ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) určitě. Lč: a vzpomněl byste si, že třeba došlo k nějakému přerušení pásu nebo? JH: jo, to se stávalo, to bylo dost často. Lč: a jak na to lidé reagovali? JH: no nic, to se vzalo jako samozřejmost a jéé , rožnul se sál, chvilku se počkalo, to se to jelo, to jako vždycky to teda mělo odezvu takovou v tom sále že, ale že by někdo jako nadával nebo něco, protože to byla samozřejmost tehdy.
Zofie_(1925).txt
že ee toho Pepka námořníka ((Pepek námořník)) a to že sem viděla právě v těch kinech kde, na tom náměstí Svobody ((Úderka)), kde hráli ee jako nepřetržitě, že jo, to se ee tam hráli několik krátkých filmů JV: ano tam bylo takové cy- takový cyklus ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli,
Zofie_(1925).txt
ŽH: ty přestávky byly, když se byly ňuká, no oni právě v těch některých kinech JV: hm ŽH: neměli dvě aparatury, aby to navazovalo, tak to přestávka byla, že se musely měnit ňáký JV: pamatujete se ŽH: to si pamatuju, ale při tej širly tempelovej ((Shirley Temple)) si to nepamatuju, že by to bylo. tam asi v té Jaltě ((Jalta)) měli ee dvě reprodukce, že to hned navazovalo. ž- dvě ee aparatury, [protože to se] XX: [promítačky (tam otočili)] ŽH: nějak že ty ee vo- JV: ano ano ŽH: si pam[atuju jak to] XX: [promítačky] ŽH: vozili ty kotouče JV: tam to je, že tam vlastně jakoby je to přichystáno [a běží to a a hned to přeskočí] ŽH: [byly a hned hned] JV: takže to nemusí člověk ee ŽH: ano JV: ručně [vyměnit]. ŽH: [přetáčet] ano nebo vyměňovat tak nějak. JV: je to několik že ee kotoučů [na ten] ŽH: [ano] JV: jeden film takže tam vlastně [(se musí hm hm)] ŽH: [na to si vzpomínám,] že byly někdy př- ale při kterejch filmech, to už nevim, no ro- jistě [to bylo v té] JV: [ale v Jaltě ((Jalta)) to nebylo] ŽH: v starší době.
Irena_(1922).txt
IK: no, né, když em ono bylo dost těžké, když byly titulky, že, vnímat ten děj a em a vnímat titulky. takže to pro nás byla ohromná úleva, když sme ten zvuk, no, zpočátku někdy se to zadrhlo, že, tak se přetrhl film, muselo se znovu navazovat, rozsvítilo se, čekalo se, ale to byl veliký zlom teda ten em, ale já si v tom zvuku, ale já si vzpomínám, že když ten černobílý na barevný, takže ty první barvy byly moc takový skoro nepřirozený nám připadly. a em já vím, že se nám někdy zdálo, že v té, tak jako byla černobílá fotografie a barevná, tak em dost dlouho sme si myslím zvykali na ten barevný film.
Irena_(1922).txt
ovšem stávalo se třeba, že kino zavřeli, Lč: hm IK: museli sme, přerušili film, ať to byl jakýkoliv, a teď se em pouštělo z kina, tam stáli vojáci, a museli sme ukazovat khen karty. to byly vlastně průkazy. Lč: a z jakýho důvodu to přerušili tu projekci. IK: protože oni odváděli mladý lidi na práci do Německa. Lč: aha, takže využili toho, že sou lidi v kině a pak... IK: a když neměl tu khen kartu, nebo pracovní knížku, že byl zaměstnaný, tak em ho odvedli. Lč: aha IK: tak oni ty mladý lidi chytali. Lč: takže tohodle ste se přímo účastnila, ňáké takové pro- prověrky vlastně. IK: ano
Bozena_(1924).txt
BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic, kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor. JV: mhm BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]
Bozena_(1924).txt
BK: ne to ne ale ale když někdo udělal nějaký poznámky, tak to vím, že se rožnulo a hned se pátralo, kdo kdo tam dělal něco, jo JV: mhm BK: takový že že sme se [ztratili] JV: mhm BK: co by se mohlo stat JV: když někdo řekl něco během promítání, [tak se to jako registrovalo a vyšetřovalo] BK: [no no něco jo ano ano] někdo třeba si udělal poznámku takhle, jo jak se dycky může udělat, ale JV: měla ste teda strach během toho [představení]? BK: [no určitě] určitě ano (...)
Milan_(1932).txt
ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP - Ohne Pause)), LR: hm ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch, jo,
Milan_(1932).txt
LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky ML: ano LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat jak [dlouho] ML: [jo] LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali. ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.
Milan_(1932).txt
LR: hm a vzpomínáte si na své první návštěvy kina po osvobození? [na atmosféru.] ML: [no pochopitelně,] jéžiš panenko marja, to vám řeknu hned. kino Kapitol, LR: hm ML: jo? kino Kapitol, teď mluvím jako vodborník geolog. LR: ((smích)) ML: je postavený na vodě. LR: jo. ML: a tam se musí čerpat voda. jo, i teď, jo, aby nedocházelo prostě k zaplavení toho ee toho suterénu. a pochopitelně na jaře čtyřicet pět se voda nečerpala, LR: hm ML: takže prvních pět sedadel v kině Kapitol bylo zaplavenejch. no teda né ty sedadla, ale zkrátka a dobře ee dalo by se tam sedět jedině v gumákách. LR: ML: jo, LR: ML: a promítal se tam, promítaly se tam ruský válečný filmy. no vesměs to byly z toho, em týdeníky z fronty. LR: hm ML: jo, takže na to si vzpomínám, páč tam sme chodili. jo a vim že teda prvních pět sedadel to bylo jako em nedostupných.
Libuse_(1924).txt
a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti, nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo takové kino ((Ohne Pause, později čas)), které, ale já už nevím jak se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo pořád dokola.
Miloslava_(1925).txt
MM: zajímavý je, že sem si vzpomněla, teď nedávno, už mi to úplně zapadlo, že v kinech vždycky bývala přestávka. zřejmě proto, že z těch technických důvodu, jo tam ňák to museli na jiný kotouč nebo přetočit, a v té přestávce se teda prodávala limonáda a nějaký lízátka a takový věci.
Miloslava_(1925).txt
JV: a když ste mluvila vo těch přestávkách, tak ty byly, že ten film se uprostřed přerušil, MM: ano JV: byla pauza, MM: ano JV: nevím jak dlouhá, pět deset minut? MM: ano JV: a pak se to dopromítalo. MM: běželo to dál, ano. JV: a to bylo pravidelně nebo jenom občas. MM: no, ze začátku to bylo pravidelně. já si myslím, že to bylo z nějakých technických důvodů. JV: a pak už to teda ten film byl celý, pak už se nepřerušovalo. MM: celý, ano. JV: a to bylo tak zhruba od jaké doby? v jakých letech? MM: hm, to nedovedu vodhadnout. JV: takhle, chodila ste už na gymnázium nebo třeba ještě na obecnou školu. MM: no JV: bylo to pozdějc? MM: no, ne ne ne, to určitě když sem chodila na gymnázium, tak už to nebylo.
Jiri_(1924).txt
taky se dělaly pokusy, že se, že sme si museli koupit tam tenkrát to bylo všecko laciný asi za padesát halířů takový brejle papírový a na jednom byl žlutý papírek a na jednom byl nebo čer- byl červená a na druhým byl zelená a na na to na na na plátně se promítaly dvěma barvama, čili každý voko nám vidělo a vono to bylo bylo to úžasně plastický, (čili to nějak to zhaslo nebo). LS: hm, a co to bylo za film, tady jak jste viděli s těmi brýlemi, to si nevzpomenete? JN: to si nevzpomenu. LS: ani kino, kde to bylo? JN: to bylo zřejmě ve Studiu ((Studio)), jo, no tam chodili hodně studenti do to ho Studia ((Studio)) tam to bylo takový to bylo laciný,
Jiri_(1924).txt
JN: em o přestávce taky se mohlo někdy stát, vono někdy totiž někerej ten film se em musel ňák že to nestačili to navázat, jo, že to, takže byla krátká přestávka, jo, a ale to em to už to bylo ( ) pak už to měli zařízený, že měli dvě mašiny tam a...
Zdenek_(1927).txt
JV: a eště vzpomenete si em v tom Zbýšově u Brna em jak ste byl poprvé v kině, em jak to představení vypadalo, jestli třeba bylo přerušované nějakýma em výstupama nebo... ZP: em, ne, bylo jenom vždycky se přerušilo, dyš von přeměňoval jo em kazetu jako s filmem, tak to sme museli počkat než to přehodil a pak se promítalo dál. JV: a mezitím se teda jenom čekalo? mezitím se... ZP: ne ne ne, to se čekalo, to se rozsvítilo, a povídalo se
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm. kino Moderna v Paláci Beta... ZP: ano. JV: na Dominikánském náměstí. tento biograf byl v suterénních prostorách... ZP: ano. JV: paláce, a občas při náhlých a vydatných deštích bylo zaplavováno,
Marie_2_(1921).txt
a taky se stalo ee ty předpremiéry tady e v Metru ((Metro)), tam strýc pouštěl ty filmy, tak sem často chodila, že sem se nemohla dostat třeba večer, (nemohli sme), tak sem šla do té kabiny, kde jako ee on pouštěl a dívala sem se tím (.) okýnkem a litm- ee jak to jako jde já vím kolikrát, že ee ten film začal hořet nebo hmm Lč: a to ste [chodila,] MS: [přetrh-]
 
Atlas.ti code
361
 
Code parent
Infrastructure of cinemas; screenings
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno