Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Code name
Reasons for and meanings of watching a particular movie
 
Quotes — Quote category
Dagmar_(1929).txt
potom sem ee to byli ee vlastně e, ferbaska ((Věra Ferbasová)) nojó, dyť na ferbasovou ((Věra Ferbasová)) sme lítaly kde hrála, tam [sme] všude byly LR: [mhm] DB: protože to sme si nenechali ujít.
Dagmar_(1929).txt
pro-] protože, to teď už na to přicházim, sama, protože vlastně, tam bylo všechno, tam byly ty vztahy, tam byla láska, tam bylo matka, otec, rodina, i když byla narušená takzvaně jako se dneska řiká, tak už to bylo něco jinýho, už se nám to nelíbilo, už sme s tim nesouhlasili prostě.
Dagmar_(1929).txt
ale zase mě němčina dost bavila, já sem jí e ne měla ráda, ale já sem se dost- k něčemu dostala no, tak mě to bavilo LR: mhm DB: a tak sem na ty filmy taky chodila. i holky chodily, protože naše filmy taky byly, tam hrály právě ty hodně ta bárová ((Lída Baarová)) tam hrála, zitová ((neidentifikováno)) tam hrála. (.) a kdo tam ještě... pak už se objevila golová ((Nataša Gollová)), Inka Zemánková taky zpívala v tom filmu [slunečnice] ((Hotel Modrá hvězda))
Dagmar_(1929).txt
prostě buďto to bylo zamilovaný nebo to bylo dobrodružný nebo to bylo smutný, tragický ňáký drama, no ale to všechno bylo hezký LR: mhm DB: to to vám něco dalo, to to ste se poučila nebo nebo ste se zamyslela
Dagmar_(1929).txt
tam hrají film s hainsem rímanem ((Heinz Rühmann)), jedeme tam LR: mhm DB: hotovo LR: <dobrý> DB: protože on byl zábavnej, vtipnej a em slušnej a vždycky prostě to tam něco b- bylo to úžasný. teo lingen ((Theo Lingen)) a a hans mózr ((Hans Moser)) když hráli prostě Rakušáci, paula weselý ((Paula Wessely)) a to. byly hezký filmy který se daly vidět a, a ty nám něco prostě prostě to bylo tak no
Dagmar_(1929).txt
LR: takže i pro vás bylo důležité, kdo tam hrál, že jo. to ste si, to ste [říkala] DB: [tó], no tak důležitý ne, ale třeba s- to člověka zaujalo. řekne si, zase ho uvidim nebo zase jí uvidim, a to to byly idoly, dyť to byly, e to byly hvězdy m, co se dotýkaly hv- dotýkaly nebe, že? dneska co, taková ferbasová ((Věra Ferbasová)), dyť to ta když se myslim někde objevila no. prostě to byla to byl pojem, [ten člověk]
Dagmar_(1929).txt
a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny,
Dagmar_(1929).txt
sem byla v Oslavanech přes frontu, tam nás tatínek dovezl k jedněm lidem. Brno Brno hlídal tady sám. nechtěl abysme tady byly s maminkou, tak nás odvezli na venkov. do Oslavan. a tam byla ňáká dědina, ježiš z- Zakřany nebo něco takovýho, bylo to asi půl hodiny cesty, a von, najednou někdo řekl, (.) hrají tam americkej film. jéžiši, to bylo hrozný, to byla taková šalanda jakási, obyčejný židle, kde kdo jakou židli měl, kde to našel, <prostě to bylo uplně jedno>, to si donesli a z z hospody a vod- vodevšad normální židle, každý si sedl, ten tak, ten tak, žádný řady. a teď se čekalo, co bude. a kdybyste mě zabila, tak já nevim, kterej film to byl a já sem na něm byla. a byl to americkej film. a ňákej ňákej prostě uplně já nevim, co to mohlo bejt, já vůbec nevim. ale vim, že byl americkej, e byl dokonce myslim, nebyl ani s titulkama s ničim a jenom, že tam byla nějaká hudba, že tam bylo něco a to nás prostě uplně, sme to snad ani nevnímali co hrají, prostě že to byl americkej film, tak sme všichni půl hodiny sme utíkali přes pole kamsi a každej tu židli popadl, která byla, teď sme seděli a koukali sme no,
Dagmar_(1929).txt
ne. tam hrají film s hainsem rímanem ((Heinz Rühmann)), jedeme tam LR: mhm DB: hotovo
Ludmila_(1923).txt
do města se chodilo už i když sem byla vdaná, tak sme chodili na filmy, který byly vyhlášený, tak to jako už po té válce. po té válce se snad začalo chodit na ňáký vyhlášený filmy, který prostě, byla tam bárová ((Lída Baarová)), Nedošínská ((Antonie Nedošinská)), prostě tohle, Pištěk ((Theodor Pištěk)),
Ludmila_(1923).txt
PV: hm (.) já bych se ještě zeptala, bylo pro vás třeba důležitý, jestli byl film černobílý nebo barevný? tenkrát. LH: no tak jistě ten ee barevný PV: [barevný.] LH: [byl] lepší, pochopitelně. to už si ani člověk nedovede představit jako ten prostě ten tmavý film jenom. to, ten zvítězil, ten barevnej, a ta mluva, to všecko, to jakmile se to prostě pořád zlepšovalo, PV: jo. LH: no tak to víte že nás to jako děcka, když sme byly děcka, prostě sme koukaly na to jak, PV: hm LH: <oči sme si mohli na to, víte?> ((smích))
Ludmila_(1923).txt
no tak když se nám líbil, tak sme zase těm ee řekli děcka, viděli ste to? nebo ee pudem se podívat? no a zase, jestli sme měli peníze, tak sme se mohli jít na to podívat. když sme neměli, tak sme nemohli jít. PV: hm LH: tady hrály furt peníze. a hrají peníze celej život.
Edita_(1926).txt
[no, tak] to já sem měla, jak říkám, já sem měla roberta tajlora ((Robert Taylor)) a ona tyrone povera ((Tyrone Power)). a takže sem, sme byly i na tom filmu Dáma s kaméliemi a (..) jó a tyrone pover ((Tyrone Power)) hrál zoro mstitel ((Zorro mstitel)). a ((smích)) vím, že sme chodily i na štanwykovou ((Barbara Stanwyck)), to byla jako manželka tyrone po- éé, toho roberta tajlora ((Robert Taylor)). a potom sme hodně mm edy nelzon ((Eddie Nelson)), makdonaldová ((Jeanette MacDonald)) (..) a velice v těch amerických filmech tss Byl lásky čas a rouzmerý ((Rose-Marie)) a různý filmy krásný. anebo fred astr ((Fred Astaire)), dyť to byl stepař přece. teď sme taky nedávno viděli vo něm filmy. džo- e džingr rougrs ((Ginger Rogers)) s ním tančívala.
Edita_(1926).txt
KH: hm (.) no a bylo pro vás teda důležitý, kdo v tom filmu hrál? EB: ne (.) ne. rádi sme šli, že, na ty známý, to se radši, že, ale vůbec to, to byl klárk gejbl ((Clark Gable)) a špencr trecy ((Spencer Tracy)) a hemburnová ((Katherine Hepburn)) a... ne, bylo to jedno, protože to bylo všechno překrásné filmy. KH: no a pamatujete si černobílý nebo barevný filmy? EB: všechno černobílý, všechno černobílý.
Edita_(1926).txt
LG: hm. a řekla byste, že ten film pro vás byl důležitý v tom věku? EB: určitě. LG: a jak vás teda ovlivňoval nebo? EB: jak mě ovlivňoval? no j- jak hudebně, tak ee řekneme protože sem chodila e bo byly krásný filmy rózmery ((Rose-Marie)) a Byl lásky čas a a tenkrát tady to nevím jesi fred aster ((Fred Astaire)) jesi už nebyl po válce, ne ale my sme fred astér ((Fred Astaire)) s džingr rogrs ((Ginger Rogers)) taky viděli. no hudebně hodně (.) jako. LG: (a s-) EB: a potom ty filmy hrozně taky jemný, to to žádný tam nebyly v- velký to líbání a LG: ((smích)) EB: a to všechno. <no> my sme žili trošku jinak že no, ž- s- svět se mění.
Edita_(1926).txt
akorát mmě jenom syn (.) jednou řekl, abych na to šla, to bylo nějak (.) jak to nunátko mluvilo to byl americkej film jo, jak se mělo narodit (..) kdo to mluví ((Kdopak to mluví)) LG: jo. EB: nebo tak nějak se to menovalo a potom mně řekl Kolju ((Kolja)), tak na to mně taky <koupil lístek> ((smích)) EB: tak na tom sem byla.
Edita_(1926).txt
: to se nevybíralo, to že sme měli ty lístky zadarmo, tak sme mohli <jít že> a v Lucerně ((Lucerna)) no tak j- myslím, že sme nevyb- no. LG: prostě co bylo EB: co bylo, to se vzalo.
Edita_(1926).txt
LG: a bylo pro vás důležité ee hm kteří v- herci v tom filmu hráli (jako) jestli to byli [vaši oblíbení]... ? EB: [ale to vite], že sme se těšily když ((smích)) LG: ((smích)) EB: můj voblíbenec byl e (.) robert tajlor ((Robert Taylor)) a (.) zase Blanka měla tyrone povér ((Tyrone Power)) LG: ((smích)) EB: jo ((smích)) to s- to sme (.) no ale chodily sme všechno. to ((smích)), děvčiska...
Vera_(1923).txt
SM: mhm mhm (.) e já se vás z- já se vás teďka zeptám jestli bylo pro vás důležité e kdo ve filmu hrál, VB: ano bylo. známí herci kteří který sem měla ráda, a hráli tam, tak to sme do kina vždycky šli. SM: a měla ste své oblíbené herce teda? VB: měla sem. měla. SM: a můžete jmenovat třeba někoho? koho ste měla ráda? VB: no jak se říkala, toho [hrušinského] ((Rudolf Hrušínský)) SM: [hrušinského] ((Rudolf Hrušínský)) VB: a raul schránil ((Raoul Schránil)), SM: mhm VB: a aspoň pět jich bylo takových pěkných herců, to byli ( ) SM: takže hlavně takové ty jako hezké mladíky? VB: no, a ty herečky a tak to bylo, Nedošinskou ((Antonie Nedošinská)) sem měla, Pištěka ((Theodor Pištěk)) ráda, a takový herce, takový co bylo, z takové současnosti víc.
Vilemina_(1919).txt
no to byl Pat a Patachon, LR: mhm VB: <to byl cizí film.> protože tam bylo, maminka povídá e vodpoledne to bylo, prej, pudem do kina. já povídám ee a můžu? no to víš, no vona, e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl <takovej problém> ale, to to byl první film, to si pamatuju, protože to byla samá legrace, no tak.
Vilemina_(1919).txt
víte, a tak e, když bylo něco pěknýho tak, a když tam byli herci, co se narodili v Brně, LR: hm VB: tak to bylo takový e že to (sou naši) lidi ((smích)) ale no tak, měli sme z toho radost, že (z tama) dost jich pochází.
Vilemina_(1919).txt
jak se to menovalo, ty kina, to už si nepamatuju to, ale já sem měla oblíbený herce, když sem se chtěla na ně podívat,
Jarmila_(1926).txt
JC: no, abych vám řekla pravdu, já nevím, kdy ten film byl, to už sem měla kamarádku tu Božku, a byly sme na nočním, motýlu ((Noční motýl)). šestnáct mně bylo. to už sem rok pracovala, JV: hm JC: a to sem to sem proplakala, protože sem strašně těžko nesla, jak von se k tej, ten Svatopluk Beneš k té Haně Vítové ((Hana Vítová)) zachoval, jo? vona vlastně ee si, vona pak kvůli němu měla, si myslím život vzala nebo ně- nebo něco. to zas ten Hrušínský ((Rudolf Hrušínský)) v té Humoresce ((Humoreska)) nebo, to mám možná popletený, JV: hm JC: ale v tom, měla sem ho za takovýho em lotra, toho, ale pak sem ho měla hrozně toho Svatopluka Beneše ((Svatopluk Beneš)) ráda, protože to byl, to byl herec teda, to se musí nechat. a von uměl ty lordy, a a takový to anglický zahrát krásně, že. ale to sem byla nešťastná tenkrát, tak to na mě, takže dá se říct, že ten film ee vlastně člověka tak ňák us- usměrňoval nebo, nemůžu říct, že by mě zkazil, ale ukázal mi trochu ten, a to sem z toho byla nešťastná teda. to sem byla, to mně bylo šestnáct, to už se,
Jarmila_(1926).txt
JV: em stávalo se vám to často, že na vás ten film působil, nebo že ste si u něho uvědomila ňáké věci, nebo na vás, JC: ano JV: ňákým silným způsobem zapůsobil, protože třeba tadyten zážitek byl [poměrně silný, takže,] JC: [no to sem, to sem těžko nesla, ano] JV: jestli se to třeba stávalo častějc, u více filmů. JC: no protože sme to vlastně prožívali. no tak já sem pak taky hodně četla, to je pravda, tak taky některý ty knihy, že, musim říct, ale ten film dovopravdy zapůsobil, ten měl veliký, bych řekla...
Jarmila_(1926).txt
JC: no muselo tam vo něco jít tak jako, no ňákej problém a to, a tak. to sme si aj poplakali, že, třeba voni třeba byly ty časopisy, za války byla Moravanka, Hvězda, List paní a dívek, a ve hv- teďka ty romány vycházely a byly zfilmovaný, jo? tak to bylo, ty Umlčené rty, to vám, to bylo takovej film, to muselo být za války eště, JV: hm JC: protože vona ee nějak měla ňákou nehodu a ztratila paměť, dceru si vzala bohatá rodina, a vona u ní sloužila. to sme proplakali všecko, to se, [to se plakalo, jo.] JV: [že se vás to tak dotklo.] JC: Umlčené rty se to, a vona pak si měla brát někoho bohatšího, protože byla z bohaté rodiny, to tak vlastně v těch filmech bylo, že? JV: hm JC: to buďto ta chudobná tak taky se dostala, JV: takže ste to [prožívala ( )] JC: [jó, a ty Umlčené rty,]
Eva_(1928).txt
a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..) z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee, LS: hm. ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné, LS: depresivní ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly mrtvoly. LS: mhm ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy.
Eva_(1928).txt
LS: teď by mě zajímalo, které filmy ste měla ráda a které ne. co pro vás dělalo film dobrým filmem. ES: tak kde zvítězilo dobro. (...) tak třebas ee (...) i teďka jsou ty filmy, kde třebas on má masku a teďka hájí to dobro, tu čest a nakonec zvítězí. tak vždycky film, ve kterým zvítězilo dobro. LS: takže to pro vás bylo zásadní? ES: tak. LS: to byl pro vás dobrý film? ES: ano. LS: aby to mělo šťastný konec. ES: ano, ano.
Eva_(1928).txt
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film. LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film? ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže. LS: mhm. ES: a když teda sme se doslechli, že třebas je to ee závažný v tom německým, tak sme šli na ten německej film. LS: mhm. ES: dyž byla kritika jako třebas,
Miroslav_(1931).txt
no a chodil jsem hodně, dávali tady tři filmy s Ritou Hejvort ((Rita Hayworth)), že jo, AV: mhm. MH: se přiznám, že jako šestnáctiletý jsem byl do ní zamilován, že, AV: ano.((smích)) MH: takže jsem chodil víckrát na ty její filmy. AV: mhm, mhm. MH: to bylo Krásnější než sen, Gilda a Modelka.
Marie_(1921).txt
LČ: a bylo pro vás při tom výběru filmu důležité, kdo v něm hrál a měla ste své oblíbené herce nebo herečky, na které ste chodila třeba schválně? MD: ale no tak, to asi si jéžiš asi nepamatuju tenkrát. ale tak nó, někdo, někoho myslím jo. někoho jo, ale teď už si nepamatuju koho. ale pak sem měla ráda, pozdějš sem měla ráda Pešek ((Ladislav Pešek)) když hrál, jo, když hrál, nebo aj mand- Adina Mandlová, když hrála a všechny ty herečky tak, to bévalo vždycky hezkej film.
Marie_(1921).txt
MD: podle čeho? no tak když mě to zajímalo, ne? když sem to, když mě nezajímal, tak bych neřekla vo něm, že byl dobrej. no, já si myslím, když tam hráli dobrý herci a mělo to nějakej děj, že, a tak člověk, tak, to bylo zajímavý tak, musel to mět prostě vo něčem. nějakej děj, že, keré člověka jako, zaujal tak si myslím, že tím to...
Marie_(1928).txt
LH: toho Řečkovického kina ((Kino Sokol v Řečkovicích)). á mm bylo pro vás ee při výběru filmu důležité, nebo r- šla ste třeba radši na film, když tam hrál nějaký váš oblíbený herec, nebo měla ste [nějaké oblíbené herce?] MB: [no to víte, že ano.] ((smích)) LH: kteří to byli třeba? MB: no tak třeba naproti nám bydlel, nebo bydlel, mm měl maminku mm Gustav Nezval, a vedle nás by- bydlel (Eda) Cupák ((Eduard Cupák)). LH: (...) [a vy ste...] MB: [ten ovšem] hrál až později.
Marie_(1928).txt
LH: hm, takže dá se říct, že vy ste chodila vlastně ná ee na filmy, kde hrál em vlastně váš soused, by se dalo říct, nebo že [ste se na něj...] MB: [no taky taky] nó.
Marie_(1928).txt
MB: no tak tře- třeba ten Gustav Nezval mm von ee chodil tam do lesa, tak sme ho potkávali a on byl tak byl teda velice hezkej člověk a měl ee měl krásný tmavý oči. (..) tó jako ee my sme proti němu byli eště ee mm o hodně mladší, no ale byli sme nadšeni, když sme ho potkali. ((smích)) LH: ((smích)) takže to v podstatě i vás lákalo do toho kina, že ste mohla vidět třeba jak ste říkala [ty jeho tmavé oči tam a...] MB: [no tak (.) taky], no.
Peter_(1922).txt
a tam byly český filmy historický, tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem, a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona si myslela že to na mě působí. já sem spíš ty americký komedie, PSz: hm PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul. Silniční)).
Peter_(1922).txt
PD: jo. já si pamatuju, to bylo věhlasný, hráli nějakej německej film ((neidentifikováno)) s albersem, ((Hans Albers)) a s francouzskou herečkou ((neidentifikováno)), a chvíli bylo vidět jak obnaží levý prs. to se rozneslo po gymnáziu, velmi rychle.
Peter_(1922).txt
PD: foto stils, ((photo stills)) tam bylo oznámení titulu a kde to hraje, ale tam byly taky tři stils, ((stills)) kde ste viděl kdo hraje například. PSz: hm PD: to bylo pro mě snad nejdůležitější.
Peter_(1922).txt
a em sem byl dost jako nepatriotický a sem tam byl. PSz: hm PD: páč mně se líbila marika rek ((Marika Rökk)), když stepuje. PSz: hm PD: to méno elizabet paule ((neidentifikováno)) a taky chci vidět mariku rek. ((Marika Rökk)) anebo hilšr ((Margot Hielscher)), nebo ta, to byly džezový ((jazzový)) filmy. dost viditelný tenkrát, páč byly tak rozdílný od, od ideologických filmů.
Emilie_(1922).txt
ale, co měly filmy takovou přednost ňákou. každý film měl v sobě, ee teda e provázelo ho taková melodie ňáké pisničky. to byl tehdy takový hit, by se dneska řeklo. ta pisnička, tu tam některý ten herec nebo herečka zazpívali, jo, a každej film a lidi si to zpívali potom, jo. eště když ee eště někdy, když sme ve městě, když se kupovala ňák vstupenku, tak oni vám k tomu dávali takovejhle letáček, jo, s fotografií těch hlavních rolí a tam byl text té písně, která provázela ten film. čili my sme, to byly jednoduchý nápěvy jenom, jo, čili my sme prostě už si to zpívali, když ta písnička byla pětkrát zazpívaná během filmu, tak já už sem jí uměla, že. takže asi tak to bylo. to byla takováto jako se mně tak líbilo, že to bylo, nó,
Emilie_(1922).txt
LR: dobře. a vy ste řikala, že teda výmečně ste chodila do toho centra, do těch kin, tak ee co vás na těch filmech zaujalo, nebo jak ste si vybírala tyhle filmy? EF: eh no tak tam už kdybych si tak vzpomněla. tam už mě jako zajímal nějaký hodnotnější film, prostě e tam o něco šlo. buď to bylo z přírody, anebo ehm e nebo ehm e ehm e tam prostě tam už o něco šlo. nedá- eh jinak bych to nedokázala vyjádřit. tak tam sem obětovala i tu korunu nějakou, že jo. N1: nebo známej herec nebo herečka. EF: anebo známý herec a herečka, ano. kterej ano ten film, řikám, nebyl plánovanej do toho Králova Pole, proto sem tam šla a (bych-) ano, za herečkou taky a za hercem.
Emilie_(1922).txt
LR: mhm. a bylo... když už teda hráli ten barevný, tak šla ste opravdu jako na něj, že to byla atrakce nebo ( ). EF: ehm no tak, ehm, že to bylo odpoledne e někdy se nedalo jít večer, třeba že to bylo odpoledne, no a byla to taková, takový pohádky, takové pohádkové to bylo. ehm, to byl...
Emilie_(1922).txt
LR: a vy ( ) samozřejmě nějak nakousla, které filmy ste měla ráda, a které ne, respektive co dělalo film tím dobrým filmem? EF: no ehm e, tak e řikám jako e film, když sem šla domů a byla ve mně pohoda, těm sem dávala přednost. neměla sem ráda ňáký takový, kde se střílelo a kde eh prostě to bylo takové eh eh, vite, člověk byl rozčilený a nakonec tam zastřelili třeba někoho, kdo si to nezasloužil a to sem neměla ráda, páč to mě em nějak jako to, to nebylo moje.
Emilie_(1922).txt
EF: ano ale když v Řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc) úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo.
Emilie_(1922).txt
EF: [hudební film], ano. když byl hudební film, to bylo, to bylo výborný. LR: mhm. N1: tam tančila ta rita [( )]. EF: [e rita] hajvortová ((Rita Hayworth)), no, no, no. marlen ditrichová ((Marlene Ditrichová)) zpívala pěkně jo, tak to potom dávali, ale. tak to šlo. jo, už už kvůli těm herečkám taky, páč to byly vynikající herečky, že.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek ((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde sem zjitila, že vona hraje, jo?
Jarmila_2_(1926).txt
JG: anebo sme věděli aj od toho, co u nás bydlel, řekl na to běžte, to je dobrý, to se bude, tak sme šli. JV: [na doporučení.] JG: [i když to byl,] i když to byl německej film, JV: hm JG: ale rozhodně ne ňáký zfanatizovaný filmy.
Jarmila_(1925).txt
JH: aby tam byli (.) herci který známí [herci] LČ: [mhm] JH: ať už byl cizí nebo náš (.) jo poutali nás dost herci (.) očekávali sme teda no jistě očekávali sme i obsah toho filmu a ee ale herci a to se od někoho kdo už na tom filmu byl tak vždycky vám řekl, ne? o čem to je, co to bude,
Jarmila_(1925).txt
no a eště si pamatuju s tó marikó rekovó ((Marika Rökk)) ten film ( ) úplně to bylo na horách kdesi tam, dyť to bylo, to byla zábava pro nás s tou marikó rekovó ((Marika Rökk)) (to) mladej člověk má rád pohyb, když vona stepovala, jo, a a zpívala krásně, no (to) byl požitek,
Borivoj_(1927).txt
BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název pochopitelně, mm no tak sem tam šel.
Borivoj_(1927).txt
LH: ee a jaký ste měl pocit z toho, když ste takhle šel na ňáký ten (.) n- nepřístupný film? BH: no byl to pro mě pr- zážitek. (..) že. (.) no, (.) emotivní, někdy. LH: takže takové trošku do- dobrodružství by se dalo říct. BH: ano, ano.
Borivoj_(1927).txt
LH: ee čím vás tito herci zaujali? bylo to [tím, jak hráli...] BH: [eem.] LH: nebo...? BH: prostě ff tím výkonem. (...) ano, z pěvec- pěvecký pěvci prr předvedením... LH: ehm. BH: prostě tady té řekněme té té úvodní nebo té motivní ((smích)) písně která která ve f- převládala obyčejně, že, ten motiv té písně p- převládal ce- celým tím filmem. tak ts- upoutal a prostě... LH: ehm. BH: zaujal mě no. LH: čím se podle vás, nebo pro vás v tu dobu ti- tito herci lišili od těch ostatních herců? BH: no tak s- svou rolí, svým vystoupením, (.) že. LH: hm. BH: a provedením prostě tady téhleté své role.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. (..) ee které filmy ste měl rád, a které ste naopak rád neměl? BH: já em nemůžu říct, že se bych neměl rád. LH: ehm. BH: já sem ho viděl a sem prostě si řekl no, (.) nesplnils mý očekávání a tím to končilo. já sem prostě nedělal žádný závěry, jestli to nebo ono, že, ale (vv) čekal sem, řek ee řekl sem si, nebo sme seděli (tak v) jo, s kamarádem, tak sme si řekli, no mohlo to být lepší. LH: co dělalo ten, co dělalo pro vás ten film dobrým filmem? byli to ti herci, nebo... BH: prostě muselo to mít nějakej děj a muselo to prostě ti herci, kteří ehh hráli prostě ty hlavní role, no tak mě museli něčím zaujmout. LH: ehm. BH: svým vystoupením, chováním a áj pochopitelně musel být i děj nějákej. na ňákou tu slátaninu, které byly, bylo taky dost, že, tak to ss- říkám, to sem si řekl, no to to nestálo za to a tím to končilo. LH: a naopak, když ten film vás zaujal, tak třeba [šli ste na...] BH: [tak sme o] tom debatovali. LH: a šli ste na něj třeba ještě jednou? BH: třeba eště jednou.
Borivoj_(1927).txt
LH: proč ee právě tyto filmy, nebo proč ee patřily k těm oblíbeným ty, které ste menoval teď? BH: no ts tu oblíbenost dělali herci. LH: herci, takže tady to byl hlavně, když [to tak vezmu Vlasta Burian...] BH: [uď to byl Oldřich Nový], Vlasta Burian. LH: hm. BH: áno, nebo Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)).
Marie_(1915).txt
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě, sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny ((Lucerna)).
Marie_(1915).txt
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to bylo velice aktuelní.
Marie_(1915).txt
LS: tak, teď se obrátíme em v tom třetím okruhu k filmům a jejich výběru, a zeptal bych se vás, jak ste si vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina, mluvíme o tom období před rokem štyrycet pět. MH: já podle herců. LS: hm MH: podle herců.
Marie_(1915).txt
LS: a ještě bych se zeptal, em potom už začaly být i barevné filmy, MH: no, tak to byla událost. to byla událost. LS: vzpomínáte si na ňáký konkrétní třeba? MH: které byly první, to vám nepovím.
Marie_(1915).txt
LS: a zase když teda mluvíme zase jenom o tom období před rokem čtyřicet pět, tak em které filmy ste měla ráda a které ne. co dělalo ten film dobrým filmem. podle vás. MH: eem výkon těch herců, protože ten námět byl teda někdy ubohej. LS: hm. MH: ten, to námět, to je em to moc pestré nebylo, ale em ty výkony byly opravdu dobré. LS: a vzpomenete si na ňáké konkrétní příklady? MH: no tak třeba Pudr a benzin, že, nebo, no prostě Werichovy ((Jan Werich)) filmy všecky. LS: hm MH: jo? všecky. tam tam se člověk nespletl.
Miroslav_(1923).txt
MJ: a potom tam najednou dávali kino, no venku, plachtu a to bylo něco úžasnýho, pamatuju, že to to sem tehdy ani skoro nespal, jako děcko sem viděl najednou že se pohybujou auta a lidi to e my si to, vy už si to nedovedete představit, ale pro nás to, to sme nikde neviděli, v divadlech, ovšem to byli skutečný herci, ale aby někde byl obrázek a lidi se hejbali, to to bylo něco em nepochopitelnýho, pro všechny. tak opravdu <aby> že tam byla ňáká honička s autem a to jelo po takové stráni a padaly kameny, oni ho chtěli shodit a já sem trnul celej, sem to prožíval, jako kdyby to bylo e dy- kdybych tam byl sám u toho, že jo, pak sem na to nemohl zapomenout. to byl němej film samozřejmě, to byly němé.
Miroslav_(1923).txt
JV: a říkali vám třeba na co máte jít e na co nemáte jít? MJ: ne. JV: ne nemluvili vám do toho. MJ: ne, leda když byl ňákej takovej, no naučný, ale to byly, to dávali zvlášť, ale do toho nám nemluvili, jenom řekli p- právě co oni taky viděli a to byly em to byly ty filmy e zaprvé ty ee zábavné, ty veselohry e JV: mhm MJ: s Burianem ((Vlasta Burian)) a nebo e potom s e byl Pat a Patachon americkej a nebo byl ten (.) Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), ale to mělo už úroveň aj teda m- mravní, že jo, to byl boj proti fašismu e t- to e á ty sociální em to nás tam vodili a nebo říkali, že to je dobrej film, tak sme tam šli sami.
Miroslav_(1923).txt
ale hlavně teda když se tam střílelo a nebo byly tam ňáký vraždy a nebo takový tyto, tak to bylo mládeži nepř- nepřístupné a to nás teda lákalo,
Miroslav_(1923).txt
JV: a jaký ste měl teda pocit při navšť- návštěvě nepřístupného filmu? MJ: no že sem někoho oblafl a že uvidím něco, co bych neměl vidět. to je takovej ((smích)), no né, to je dobrodružství no nebo em dneska by se řeklo adrenalin, že jo, pustí mě tam, (nevim) toto.
Miroslav_(1923).txt
JV: á bylo teda pro vás důležité, kdo ve filmu hrál? říkal ste, že ste měl rád nějaké herce, [že ste je měl oblíbené]. MJ: [no eee] některé ee z našich, to byl třeba Burian ((Vlasta Burian)) nebo Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) že jo, ze zahraničních kde kde byla záruka, že tam bude zábava nebo e nebo to bude napínavý, ale jinak jinak né, protože herců bylo dost plno a kvůli hercům sem nikdy nešel.
Miroslav_(1923).txt
MJ: ňáký e jaksi se snažil nebo koloro- ko- kolorovali ee někdy jako část byla tak všichni byli co to, ale to byly takový neskutečný barvy. pokuď si vzpomínám co první (přišlo) teda ale barevný jak sou dnes, to vůbec nebylo. JV: mhm MJ: ještě teďka vidíte filmy z padesátých šedesátých let černobílý. JV: ano ano. á když to bylo kolorovaný, tak třeba líbilo se vám to víc ty kolorovaný filmy? e nebo míň nebo MJ: no potom jo. JV: bylo to pro vás důležité, že to bylo kolorovaný? [šel ste] MJ: [né pro mě] bylo dycky důležitější obsah, námět, to je dodnes. eště dneska se dělají černobílé filmy nějaké. JV: mhm jo. MJ: aby ta f- aby ta barva jako nepřevažovala nad bych řekl hodnotou nebo e nebo významem toho filmu. no mně je to aj e u knížek a nebo u divadel mně ee když tam hraje nevim ňákej herec, tak mě to nepřitáhne když em se mně nebude líbit kus. já se dívám dycky na obsah a nebo na bych řekl hodnotu filmu jako z té vnitřní e stránky, no.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á e co byste řekl, že dělalo film dobrým filmem? co mu dávalo tu hodnotu? MJ: obsah. JV: obsah, takže to MJ: podle mě. JV: takže ten příběh, nebo [nebo] MJ: [ano].
Miroslav_(1923).txt
MJ: [váž]né. no a nebo veselohra, která opravdu em ona každá je, dobrá, veselohra není jenom e vykládat vtipy nebo něco bezduchýho, to musí mít ducha, no. to člověk pozná, no, to se dá těžko říct. to musí mít ňákou hodnotu, která e z toho pramení, z toho ee z toho uměleckého výtvoru <ať je to malířství nebo film>.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm a tak když ste teda šel na ten německý film, tak na jaký německý film ste šel, když už ste na něj šel? proč ste na takový film šel? MJ: no když to bylo (..) já sem teda Němce samozřejmě neměl rád, to nikdo tady, ale ale ee oni většinou to zaplavili a když nic jinýho nebylo, tak sme šli jako za ( ) marika rék ((Marika Rökk)) a nebo, oni měli taky takový operetní a zábavné filmy. tak to sme viděli. JV: mhm MJ: když nebylo těch českých, no tak sme šli aj na německý, ale většinou teda český všechny.
Miroslav_(1923).txt
JV: takže vy ste říkal, jestli sem to správně pochopila, že ste chodil ke ko- e s blížícím se koncem války, ste chodil méně do kina kvůli tomu, že tam byla ta propaganda? MJ: né kvůli tomu, že už potom už těch filmů ubejvalo českých, německých přibejvalo a na ty sem chodil výjimečně, no, když tam byly třeba ňáky lyžařský a nebo ee z Olympiády z toho še- to to dávali, tak to to sem šel, protože to nebyla samá ee propaganda.
Jiri_(1922).txt
LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina? JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,
Jiri_(1922).txt
rodiče prostě byli normálně nevystudovaní, že, takoví z těch prostředních vrstev, že, protože jeho tatínek byl stolařem a maminčin tatínek byl nějakým mistrem v té textilce nebo něco takovýho, takže nějaký velký vzdělání, měli prostě základní vzdělání a ten náhled prostě byl (vytvořen), když se jim to líbilo, tak to byly hezké kina a když se jim to nelíbilo... ale chodili sme i jak se říká na hezký i na škaredý.
Jiri_(1922).txt
LČ: a bylo to pro vás důležité, jestli byl barevný, nebo přišlo vám to něčím zajímavější? JH: no dovedete si představit, jakej to byl pohled na to vidět barevnej film? to prostě bylo něco senzačního, jo. já si, vím, že to bylo drahý, že sme, že sem na tom teda byl a myslím, že i s tou děvčicí a, a to bylo úžasnýho něco, to si člověk jako teď nedovede představit, když vidí všecko <barevně> ((smích)).
Jiri_(1922).txt
JH: no za prvý, abych se mohl zasmát, já jsem měl hrozně rád em filmy veselé, jo. pokud to byl takovej film, kterej jak se říká vzal za srdíčko, tak mám dojem, že jsem i uronil nějaké to srdíčko, prostě člověk to prožíval dovopravdy to prožíval, hlavně v takových těch třinácti štrnácti letech, jó. potom později už to člověk jako měl už takovej určitej odstup od toho, jo.
Zofie_(1925).txt
JV: takže ste si vybírala filmy em především em [podle toho] ŽH: [s dětskou] tematikou jedině JV: jestli tam hrála širly ((Shirley Temple)) ŽH: no
Zofie_(1925).txt
ale ee vzpomínám si, že zřejmě v ňákým tom týdeníku sem uviděla právě, ze Zlína první máj, kde byli ti Zlíňáci v těch stejnokrojích, já nevim, jestli ste o tom slyšel, že ty první máje oni měli krásný kroje a to mě tak zaujalo, že sem si napsala žádost do toho Zlína o přijetí a taky sem se tam dostala, protože se dělávaly psychotechnický zkoušky, JV: mhm ŽH: který trvaly dva dny a hned tak každej se tam nedostal. JV: hm ŽH: takže pro mě to bylo a možná že tady ten film, no říkám, no ten film mě podpořil, že sem to viděla v tom Zlíně
Zofie_(1925).txt
a ta širlej templ ((Shirley Temple)) že že žila takovej no, já sem jí to nezáviděla, i když sem byla z chudobné rodiny, ale tam sme viděli ten přepych a to, ale to sem mě nijak neovlivnilo.
Zofie_(1925).txt
JV: (.) tak ee, teď přejdeme k takové části, další em tady mě bude zajímat, no zajímá nás vlastně ee proč ste si vybírala filmy ee film konkrétní ee u vás tam ta preference byla jasná, tam hrála hlavní roli [ta vaše] ŽH: [ta širlej ((Shirley Temple))]
Zofie_(1925).txt
ŽH: třeba v tom Zlíně, a to sem si vybírala české filmy naše, nedušínskou ((Antonie Nedošinská)) JV: české filmy. ŽH: Ferbasovou ((Věra Ferbasová)), ty známý herce.
Zofie_(1925).txt
JV: (.) em a taková otázka em jestli si vůbec jako vzpomenete, co vlastně tenkrát v tomhle věku raném pro vás ee znamenalo, pro vás znamenal dobrý film ee em jestli můžete to ňák tak popsat ŽH: určitě si vzpomínám, že byly filmy, Svědomí se to menovalo JV: mhm ŽH: jak e to byl náš český film, ale já už tu paměť mi taky vynechává, em to to vím, že mě to dlouho, ee em sem měla v paměti, že on on vlastně jeho hryzalo svědomí, protože tam v tom filmu [zabil dítě] XX: [ne, ten byl natočenej v devěta] devětašedesát- devětaštyrycátým tak. JV: mhm ŽH: je to možný, no. že [zabil dítě a] XX: [po (osnácté-), zabil dítě] ŽH: tajil to, protože byl někde s milenkou na záletech, tak to mně utkvělo, no.
Irena_(1922).txt
IK: no tak, když tam byl grosby ((Bing Crosby)), nebo šaplin ((Charlie Chaplin)), no tak to se kino řehtalo docela nahlas, že, protože to to opravdu byly veselohry, který přinášely lidem v těch těžkých dobách toho protektorátu takový takový únik, že, z té skutečnosti, ve které sme žili. ale em no tak zamilovaný filmy, že, no tak mladí, to sme se rozplývali, když tam byl šárl boajé ((Charles Boyer)), nebo zarach leandrová ((Zarah Leander)) nebo já nevim, ty americký herečky, to sme potom ještě cestou zpátky prožívali celý,
Irena_(1922).txt
IK: em já myslím, že spíš hráli hlavní roli ti představitelé, ti herci. LČ: hm IK: jinak nám to bylo jedno, jestli je to italský nebo jiný film, my sme měli své určité idoly, že, a na ty sme chodili.
Irena_(1922).txt
LČ: pak zhodnotila tom, co ste považovala za dobrý film teda potom. IK: byly mělký filmy, který měly takový stereotyp, že jo, em taky em bylo, neměli sme rádi válečný filmy pochopitelně, protože sme ve válce žili a válku sme nenáviděli, že, pak propagační filmy, kde se mluvilo jak armáda postupuje a tak dále, že, ale říkám, měli sme rádi filmy, který dobře dopadly, byly zamilovaný, ale em byly také kvalitní, mělo to určitou náplň. ovšem em jiné obecenstvo sledovalo ty filmy s takovým tím mělkým námětem, kdežto když my sme byli z gymnázia, no tak sme přeci jenom od toho něco čekali, že jo.
Bozena_(1924).txt
BK: no jistě, to byly, nebo potom mě brával tatínek zase JV: hm BK: už když na večerní filmy, tak samozřejmě jako policista, tak zase sme chodívali na detektivky no a potom s mládeží se zase chodilo na zamilované filmy, že, to byla ta rouz mery ((Rose-Marie)) a takový ty krásný filmy, [české filmy]
Bozena_(1924).txt
JV: [a vzpomněla] byste si, co se vám na těch kinech líbilo tenkrát? BK: no tak to sme všichni jenom to byly krásný filmy zamilovaný, to už bych si těžko takhle, [nebo detektivky]
Bozena_(1924).txt
JV: a bylo třeba důležité, kdo v tom filmu hrál? [měla ste nějakou oblíbenou herečku nebo herce?] BK: [no určitě, to ano, to byli no no to byli] to byli naši herci,
Bozena_(1924).txt
JV: a bylo třeba pro vás důležité, jestli ten film byl eee český nebo ee BK: no určitě JV: nebo naopak ste chodila třeba raději na americké [nebo na německé, ruské] BK: [určitě sme český filmy měli rádi,] ale ty americký, to byly pro nás taky, že to bylo tak, že sme ta mekdonaldová ((Jeanette MacDonald)) JV: mhm BK: a edý nelson ((Eddy Nelson)) JV: mhm BK: a tak tak to byli ti ti američtí herci nebo ty sme měli rádi samozřejmě, že jo.
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, to je trochu takový abstraktní abstraktní otázka eee e dokázala byste říct, co tenkrát vlastně pro vás znamenal dobrý film [co film] BK: [no] pěkný zážitek, krásný zážitek JV: [pěkný zážitek] a nějak kdybyste to měla třeba specifikovat? BK: [ne ne ne ne] JV: [také ty komponenty] BK: ne ne, já to prostě prožívám takhle, že když je něco pěknýho, tak dlouho na to vzpomínám a tak to JV: tak spíš na vás zapůsobil BK: ano ano (..)
Milan_(1932).txt
ML: to za prvé. jo, no a, a za druhé prakticky to byly ee podle, podle toho, prostě, těch herců kteří tam hráli, jo, LR: hm ML: pochopitelně byly filmy, no Vlasta Burian, ten byl ( ) LR: hm ML: no a před tou válkou ten Laurel a Hardy, jo, no a a (.) a prostě podle toho, jo? LR: hm takže hlavně podle obsazení. ML: ano.
Milan_(1932).txt
ML: my sme chodili zásadně na filmy prostě kde byla legrace, ňáký takový ty vážný, to nás vůbec,
Milan_(1932).txt
LR: hm a které filmy ste měl rád a které ne. vy ste mluvil o těch komediích, co podle vás dělalo film tím dobrým filmem. ML: herci. a potom a pochopitelně a ten děj. LR: hm ML: jo. LR: hm ML: a to jako mluvím toto, to mluvím jako o filmech kde, kde se chodili, kde sme prostě chodili dá se říct ještě v těch, no v těch dětskejch letech, jo, potom, když už sem byl na tom gymnáziu, jo, no tak pochopitelně no tak tam se to, takový ňáký ty budovatelský filmy, no tak to vůbec, to,
Milan_(1932).txt
ML: jo, i když teda na někerý německý filmy se šlo, já si vzpomínám, že ten film se menoval gajervali ((Geierwally)). LR: hm ML: no to byla supí, supí waly. waly ((Wally)) bylo křestní méno. LR: hm ML: jo, to si pamatuju, ale to se šlo z toho důvodu, že tam byly pěkná, pěkný záběry scenerie z Alp. LR: hm a ML: jo a potom, jo. chodilo se na filmy, kerý hrál hajns rýman. ((Heinz Rühmann)), to byl komik. německej. LR: takže zase [zvítězilo] ML: [tak na] hajnse rýmana ((Heinz Rühmann)) to sme chodili. LR: hm ML: jo, poněvadž to byla záruka, že bude sranda.
Libuse_(1924).txt
LM: no veselohry a potom krásný film byl Sněhurka a sedm trpaslíků, to sem zapomněla říct, protože to sem přišla jako veliká novinka a to mně bylo myslím čtrnáct roků a to bylo barevné a to bylo hrozně hezký, protože to co potom už dál bylo nafilmované, to viděla sem víc těch em těch filmů, to už nebylo ono. možná že to jednak, že to bylo první a v tom věku, že to člověk jináč vnímal, ale vopravdu to bylo nejkrásnější ee z té doby. ta ta ty ten první film, který sem přišel o Sněhurce a sedmi trpaslíků. MB: mhm, takže takže ta ta vlastně, je to pro vás d- d- důležité právě proto, že to byl třeba barevný film, [je to tam důležité?] LM: [no tak jednak že to bylo barevné] tak to bylo zvláštní jak to jak to dělali, to já nevím, no dyť sem, o to sem se tenkrát vůbec nezajímala, taky sem nebyla ve věku, že bych pátrala po tom, proč je to barevné když ten druhej je černobílej. a ee tak tak to to to se mně to se mně strašně líbilo a dokonce sem myslím si třikrát na tom byla, to to možná možná víckrát eště, já nevím, no ale pořád sem chtěla chodit no tak, naši se nade mnou dycky ustrnuli a a šla sem. ((smích)) MB: pustili vás. ((smích)) LM: <jo>. MB: a takže to byl i první barevný film, co ste viděla, nebo LM: no, dá se říct [dá se říct] MB: [mhm zřejmě ano] LM: ano dá se říct a to mohlo, jéžiškote, kolik to bylo to bylo v sedm a třicátém, jestli mně bylo ňákejch těch třináct, dvanáct třináct roků. MB: hm já si myslím, že to mohlo být tak třicet sedm třicet osm, [ta Sněhurka] ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) LM: [no, tak nějak, ano] tak, tak nějak to je, to je dobrý
Libuse_(1924).txt
LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý týden, [to sme chodili] MB: [každý týden] mhm LM: každý týden MB: a jednou nebo LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda nejlacinější, no ale s kvalitními filmy. MB: mhm, mhm LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co, ale je to pravda.
Libuse_(1924).txt
a já dodneška se velice ráda dívám na ty staré filmy, byť sou černobílé, mně to nevadí, ale em náplň toho em byla prostě byly tam všelijaké kotrmelce v tom, že, ale přece jenom vždycky z toho ee vyzařuje ňáký cit.
Libuse_(1924).txt
MB: (..) takže při tom výběru ee byl důležitější třeba ten žánr než e než třeba, kdo v tom filmu hrál, to pro vás taky roz- ee jako mělo roli při tom rozhodování. LM: no, nedá se to nedá se to tak u- úplně, někde převažovalo jedno, někde převažovalo druhé, víte? ee že někde byly opravdu špičkové herecké ee výkony a z toho zase mě uchvátil děj. MB: mhm mhm LM: takže to se tak tak vyloženě nějak rozškatulkovat nedá.
Libuse_(1924).txt
MB: takže třeba ee em z toho, co ste říkala, třeba, neměla ste třeba radši české filmy, nebo LM: no tak em jo, my sme to vždycky rozlišovali na dobrý film, MB: mhm mhm LM: a bylo jedno odkud je, ale musel to být, aby člověku něco získal ee aby něco říkal, aby z toho člověk něco získal. ne aby to nebylo jenom tak a teďka se dívám jak hlupák no a a teďka vyjdu ven, že, no tak to ne. na to nebyl čas. ((smích)) MB: (.) tak tohle asi si myslím, že už ste mi vlastně říkala, protože tady je vlastně e jaké ste měla ráda filmy a co pro vás dělalo ten film dobrým filmem. LM: tak tam si člověk mohl mohl opravdu, jednak to bylo za e byla tam určitý třeba bych řekla takové e jak se jak se ctí rodiče. láska k rodič- k rodičům, že, vztah k dětem, takže to byl to ta citová ta citová rodinná náplň. ta to že se tam jako em měli dva ee lidi se seznámili, měli se rádi, ale to zase mělo určitou formu, dneska pokud to neskončí v posteli, tak na to nikdo nepůjde. že to takhle říkám, ale opravdu, to to nebylo to nebylo a taky nám to stačilo. to si každý mohl domyslet, na to se nemusel dívat. ((smích))
Libuse_(1924).txt
LM: ano sou úplně úplně jiné a ztratily, mnohé ztratily výchovný charakter. protože dřív bylo, byl film považovaný za určitý způsob výchovy. ať ať už to, jak sem se vracela k těm historickým anebo citovým, ale vždycky tam bylo něco pěkného, co si člověk mohl osvětlit u sebe, prohloubit si to, uvažovat o tom, ne. dneska dete z kina a no tak jo. MB: ((smích)) LM: nepršelo na nás. ((smích))
Libuse_(1924).txt
LM: [no ta to, na to na toto si] pamatuju, že opravdu to ee na to jako děcko, že, no tak to je samozřejmé, že to že to bylo bylo krásné, protože vždycky se mně to o tom doma vykládalo a najednou sem měla možnost to to vidět. no tak to to na mě velice působilo.
Svatava_(1924).txt
ale ee řikám em oblíbená byla nataša golová ((Nataša Gollová)) herečka, [která, že] LS: [no jistě]. SM: sme specielně chodily na její filmy, jak sme se dověděly někde bude [film s] natašou golovou ((Nataša Gollová)), tak hned se na to chodilo
Svatava_(1924).txt
LS: dobře. teď bych se ještě zeptal na otázku, jestli v tomhle dětském věku byl pro vás film důležitý? a pokud ano tak proč a jak se to projevovalo třeba ve vašem chování, zvycích e rozhovorech s kamarády a tak dále. takže byl pro vás důležitý film v tomto dětském věku? SM: em no tak e ((smích)) to se nedá říct, jestli důležitý, ale e rozhodně sme se bavívali, LS: mhm SM: o tom obsahu toho filmu. a na hlavně teda na o výkonech herečky, protože dříve sme ještě na na tych mužský role sme tak nebyly zvědavý jako na tu třeba tu golovou nataš- ((Nataša Gollová)), ačkoliv nataša golová ((Nataša Gollová)) nebyla v úplně dětským věku, ta ještě tehdy nežila, ale byla Hana Vítová, Zita Kabátová em šajnflugová ((Olga Scheinpflugová)) em kdo ještě, (mě) ta c- co zemřela ta a ta byla hodně, to byla zpěvačka, to byla taková šansoniérová zpěvačka a zemřela asi tak před deseti lety. LS: před deseti lety? SM: a eště eště do posledních, zemřela asi v pětavosmdesáti letech, byla velice agilní, ee předváděla třeba svoje všelijaký roznožky em [baletní a takhle] LS: [ahá, to byla ta] Ljuba Hermanová SM: správně. [Ljuba Hermanová]. ((smích))
Svatava_(1924).txt
to tomu se dneska se tomu říká muzikál, ale tehdy to byly filmy, kde byla prostě jedna herečka nebo herec jako zpěvák nebo e ta marika rek ((Marika Rökk)), že jako LS: mhm hm SM: em tanečnice a z toho byly a dokonce už tehdy barevný filmy to byly. LS: ano. SM: čili to bylo pro nás teda úplně něco nového, že a naši, teda Češi, to samozřejmě nemohli takového něco dělat, takže em vim, že sme chodili hodně na ty rakouský filmy.
Svatava_(1924).txt
SM: e no <já ani nevim jak bych> se k tomu vopravdu vyjádřila, protože e em nevím, počkejte, jak to mohl, no tak e pravděpodobně když sme se dívali na takový ty rakouský nebo americký filmy, no tak tam určitě sme se vo tom sexu něco dověděli, to teda určitě. no takže em počkejte, ale jak zněla otázka? e jak LS: e jestli to vaše vyznání ovlivňovalo to, jak často ste chodila na na jaké filmy ste chodila? SM: aha. nó nemůžu říct, že bych si vybírala firmy filmy e kde teda toho sexu bylo hodně nebo víc, to rozhodně né, já sem vopravdu em hleděla na ten děj hlavně, no ale jak, říkám, vono se to opravdu postupně e víc a víc objevovalo ale hlavně v těch zahraničních filmech, který teda tady byly pořád k mání, že. [i když]
Svatava_(1924).txt
někde e třeba e tu kinoreví ((Kinorevue)) sem e teda em sem se k ní dostala, čili, potom sem si ju myslím kupovala sama, až sem byla ee no né teda často, že bych zrovna každou, ale když mě tam zaujal třeba fotka ňákýho známýho herce a tam se člověk dost dověděl aj o obsahu filmů, tak možná že to bylo i toto em a (.)
Svatava_(1924).txt
LS: a em to už sme vlastně naťukli, vy ste zmiňovala ty svoje oblíbené herce a filmy, takže se vás zeptám, jestli při tom výběru bylo pro vás důležité, kdo v tom filmu hrál? SM: hrál, ano. LS: to bylo pro vás SM: rozhodně LS: důležité. SM: ano. LS: takže e jestli můžete říct ňáké svoje oblíbené herce nebo herečky, na které ste do toho kina chodila teda pravidelně? SM: no <tak to byla nataša golová ((Nataša Gollová))>. já už mluvím teď tady ty, protože třeba pokud eště sme sem i chodily filmy té šerly templové ((Shirley Temple)), tak to sem na to chodila na každej film. to se...
Svatava_(1924).txt
já už mluvím teď tady ty, protože třeba pokud eště sme sem i chodily filmy té šerly templové ((Shirley Temple)), tak to sem na to chodila na každej film. to se... LS: a proč se vám líbila zrovna širly templová ((Shirley Temple))? SM: em no tak to bylo ((smích)) takový za prvé krásný dítě to bylo, teď samozřejmě chodívala vždycky oblečená, hlavně převlíkala se všecky svoje tyhle tam měla, no to bylo spíš takovýho něco marnivýho, ženskýho asi pravděpodobně v tom. ale von v tom dycky ňákej děj byl, vono to nebylo kor tak teda e že ona někdy aj se dostala do ňáké třeba špatné společnosti, že pro ní hrozilo ňáký já nevim eee potom vím, že aj (.) počkejte jak ( )
Svatava_(1924).txt
SM: [aha] takže ste se ptal, proč ta šerly ((Shirley Temple)). no tak nevím, no. to bylo to byl americkej způsob života tam to bylo pro nás něco úplně jiného, že, LS: mhm SM: takže asi proto, no.
Svatava_(1924).txt
SM: no tak to herectví nataši golové ((Nataša Gollová)) i řekněme té Věry Ferbasové ((Věra Ferbasová)), to sem byla tehdy ještě hodně mladá a e prostě em mě zaujmuly no že e že em dovedly e předvést takový role, ovšem tehdy sem to em spíš sem se bavila u toho dobře, LS: hm SM: takže to asi bylo, že sem to nedovedla vodhadnout ty hodnoty těch filmů LS: jasně. SM: to ty přišly až později, no to sem si až uvědomovala teda potom později samozřejmě. no takže tak asi ty, to bylo (..) co to tady je. no potom, no tak to byl, to byly zase jiný druhy hugo hás ((Hugo Haas)) taky když začal hrát, tak to ten taky mě dost zaujal,
Svatava_(1924).txt
no ale, protože sem si vybírala většinou filmy podle, tehdy v té době podle herců em tak e že em někdy to byl film aj kterej třeba za moc nestál, ale to už dneska nedovedu vodhadnout a ani mě ani mě takovej ňákej nenapadá (..) em že bych si byla řekla tehdy, no toto je teda kravina, jak sem si e dycky říkávala ((smích)). sama sobě ((smích)). no takže to vám v t- v tomto vám [teda]
Svatava_(1924).txt
LS: zeptal bych se, jestli pro vás bylo důležité, jestli ten film byl černobílý nebo barevný? SM: em no, jakmile začaly barevný fi- aha počkejte, ale ee em vím, že třeba ty rakouský filmy LS: mhm SM: jak sem zmiňovala tu mariku rekovou ((Marika Rökk)), ty byly všecky barevný a em v v ale u- zase když sem potom šla na normální film, tak byl černobílej, takže sem si musela e jako em uvědomit, že to je jenom mimořádný, no a taky dycky byl hodně drahej, ty vstupenky byly na to, že, páč to byl barevnej film, LS: na ten barevný film [byly] SM: [na ten] LS: dražší [vstupenky]. SM: [byly dražší] vstupenky, určitě ano. takže e tehdy em ale přesto sem teda na něj si ty peníze obětovala a jak sem slyšela, že je nějakej barevnej film tady z venku, tak sme na to určitě šli. LS: takže to byla pro vás taková velká atrakce? SM: velká atrakce tak, ano. LS: mhm SM: bych řekla. protože co jinýho neexistovalo barovný barevnýho takhle, že. aj americký filmy tehdy byly barevný už některý, ale em myslím, že ty americký k nám nechodily zrovna ňáký hodnotný filmy jak sem aspoň e později, no pokud to nebyly teda ňáká, ale jo tak mohly to být ee (..)
Svatava_(1924).txt
LS: (..) mhm dobře á e teď bych se zeptal, které filmy ste měla ráda a které ne. to znamená, co pro vás osobně dělalo film dobrým filmem? SM: hm. no, já bych to řekla tak, neměla sem ráda tragický filmy. LS: mhm SM: (..) ty ostatní celkem jo, ale em prostě vím, že mně to nějak em dělalo zle doc- docela a že sem aj někdy, když tam byly takový ňáký scény, tak sem zavírala oči a takhle, já sem na to dost byla, no prostě, já to vím, byla sem jedináček vychovávaná teda e rodičema v určitým <stylu, takže> e to asi byl následek toho taky. LS: mhm SM: že když sem o tom dopředu věděla, že v tom filmu sou takovýdle ňáký scény, tak sem raději na něj nešla. což teda, dneska už to vím, no. ((smích))
Svatava_(1924).txt
SM: [no já vám řeknu,] ono to víte, v té době bylo takový pro nás em skoro někde jenom jediná možnost ňáké zábavy, protože bylo všecko zakázaný, že. za války i i z kraje za komunistů teda, takže ty k- filmy jedině teda tady byly, kam člověk mohl chodit a em že se pobavil, že uviděl něco jinýho, jiný prostředí, tam často bývaly zvlášť u těch zahraničních filmů, že. taky se dověděl něco vo životě lidí tam, protože do určité doby sme neměli vůbec ponětí, co jak to v Americe vlastně vypadá, že. takže to až potom tam začalo no takže takže, jo. tak sme tak já sem chodila ráda do kina. já sem byla kinovej fanoušek se dá říct a i později. no potom, jak třeba se mně narodila dcera, tak sme nemohli, že, takže sem jako ani nechtěla, ale ale jo dycky sem jako ten em když byl ňákej dobrej film, tak to už se o tom mluvilo, pak už sem byla v zaměstnání, tak tam už se to em co co je dobrý a co není dobrý, takže takže, jo, takže ty filmy já sem, patřila sem mezi filmový fanynky. dá se říct.
Miloslava_(1925).txt
MM: no, vzpomínám si na tu širlejku ((Shirley Temple)) JV. hm MM: na tu si vzpomínám, na ty filmy jak se jmenovaly, to bylo všechno skoro na stejné kopyto, ale ty filmy se mně s ní velice líbily, protože ona bylo opravdu velice jako dítě, jako herečka byla velice půvabná, uměla tančit, uměla zpívat a potom co si pamatuju, že tehdy už, asi na dvou těch filmech, byl záběr, pár těch záběrů barevných.
Miloslava_(1925).txt
ale těch českých filmů bylo málo, no a tak sem byla na některých těch německých kinech. no ale, oni měli, oni vlastně dělali takový jakoby revi ((revue)). a ty reví ((revue)), protože to bylo něco v té době nevídaného, tak to se mně, jako děj skoro žádnej, ale to se mně líbilo.
Miloslava_(1925).txt
MM: ano chodili sme se školou do kina, třeba si vzpomínám, že sme byli se školou na filmu o Rastislavu Štefánikovi ((Milan Rastislav Štefánik)). JV: hm MM: dodneška si vzpomínám, ten herec co ho hrál, menoval se Rogoz ((Zvonimir Rogoz)) a tu jeho milou hrála Oličová ((Karla Oličová)), <to teda nevím> že si na ty ména ještě pamatuju, JV: to bylo ještě v obecné nebo v měšťance MM: obecná, to byla obecná, a dodneška si velice dobře na ten film pamatuju a to teda vopravdu, protože sme tam šli se školou a byly tam taky jiný školy, čili to bylo čistě jenom pro školy, no tak tam teda jako ten klid a to moc nebylo. JV: a projevovali se především pravděpodobně když už tak kluci předpokládám. MM: no, samozřejmě, samozřejmě. JV: ee dobře, tak vy ste tady teď nakousla jeden film, vzpomněla byste si, co vás na něm tak upoutalo, nebo z jakého důvodu si ho tak pamatujete? MM: no, pamatuju si ho z toho důvodu, že teda jako se mluvilo tehdy Masaryk, Beneš, Štefánik a o tom Štefánikovi se mluvilo hodně, no, mluvilo se i teda o tom jeho konci, jak to bylo, jak by to bylo vypadalo, tady tyhlety debaty zase vedl můj tatínek doma, ale né teda se mnou, jo, třeba s maminkou, jo, ale protože ji, já jak sem slyšela, že se někde bavili, tak sem šla vždycky poslouchat. no a tak proto, proto, a pak nám taky samozřejmě pan učitel vykládal o tom, takže ten film, se mně jako líbil a zaujal mě. JV: a to vám mohlo být kolik let? MM: co já vím, devět, deset.
Miloslava_(1925).txt
ony ty filmy vás tehdy ani nadzvednou nemohly, prostě to, <to byly takové>, jestli se vobčas podíváte na filmy pro pamětníky, tak to byly takové, takové jakoby limonády, no, to bylo tak jako, no, ale něco tam vždycky z toho života bylo. JV: ale tak dobře, ale byly i jako dramatičtější, dramatičtější filmy. MM: no tak, nó JV: a vy ste říkala, že ste chodila právě na ty [nepřístupné, takže] MM: [no na ty, no tak] no tak tam snad něco bylo, no, nějaký, nějaký takový, milostný konflikty nebo něco takovýho, ale
Miloslava_(1925).txt
JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu předpokládám byl na ní. MM: na ní, ano. JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento. MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích)) JV: to si pamatujete. MM: to si vzpomínám, <Otec Kondelík a ženich Vejvara>,
Miloslava_(1925).txt
JV: ne, ne. a předpokládám, že asi ani přátelé vás neovlivnili ve výběru filmu. MM: ne, ne. JV: všechno to bylo asi skrze tu vaši babičku, která byla [takový jako zdroj] MM: [ano, ano, ano] babička, babička to byla opravdu člověk v mým životě, které sem všechno věřila a na kterou se vždycky a dala a na která mně nikdy nikdy špatně neporadila. jinak ostatní lidi sem vždycky brala velmi skepticky.
Miloslava_(1925).txt
MM: no mně se, mně se líbily filmy, bylo spousta filmů, kde to byla vlastně zfilmovaná ňáká, obsah ňáké knihy. JV: hm, adaptace. MM: adaptace. a mně se líbily filmy, kde opravdu to odpovídalo mým představám. třeba Babička, ta byla zfilmovaná několikrát, ale, ta první Babička, s Terezou Tanskou ((Nataša Tanská)) a s Brzkovou ((Terezie Brzková)), to byla nejlepší Babička jaká opravdu byla, tak sem si to opravdu představovala. ty ostatní filmy, ty Babičky, už mě to zklamalo, to už nebylo ono. JV: to už [nekorespondovalo s vaší fantazií při četbě knihy.] MM: [ano, ano, ano, ano,] čili, já sem měla ráda takové ty adaptace ňákých těch, nebo i byly filmy, že to byly divadelní hry a bylo to udělaný jako film, tak ty se mně velmi líbily, ale jenom tehdy, když to opravdu odpovídalo těm mým představám. JV: což je někdy docela těžké, každý člověk má asi [představu trošku jinou.] MM: [no, proto] kdysi se mně stalo, už si nevzpomínám co to bylo, že sem napřed viděla film a pak sem si přečetla knihu, a to bylo báječný, protože já už sem měla ty představy z toho filmu. JV: a to ste dělala záměrně? MM: záměrně, jo. JV: záměrně. a vy ste si nezkazila ee zážitek z toho filmu. kdyby ne nedej bože ste [měla] MM: [ne] chtěla sem zkusit jaké to je. a opravdu potom když sem to četla, tak sem viděla, JV: tak se vám zobrazovaly ty, ty obrazy, které ste viděla v kině, hm. a myslíte, že vás to třeba nějak neochudilo? protože to už byly jako obrazy, které vlastně byly dopředu někým [vyrobený.] MM: [já myslim] že ne. ve většině případů to bylo obráceně. a já už sem nějakou představu měla, a teď když se to, mně se ten film líbil i tak, ale když se to neshodovalo s tou mou představou a když sem viděla třeba, jak sem mluvila o té Babičce ((Babička)), několik těch zfilmování, tak prostě nejlepší byla
Miloslava_(1925).txt
JV: když se to zlomilo. hm vzpomínáte si na první návštěvy těsně po okupaci? po konci války? na tu situaci, na tu atmosféru, euforie ňáká, nejen na ulicích, ale i třeba během toho sledování filmu? MM: no tak všichni, všichni tehdy sme čekali, protože to, ty německý filmy skončily, český prostě za celou tu dobu nic nebylo, no tak sme čekali všichni, no a napřed sem přišly ty anglický filmy, všechno, jo, no tak to sme, to sme byli nadšení tím, dojatí, to bylo něco úplně jinýho.
Miloslava_(1925).txt
JV: vzpomněla byste si, co třeba pro vás ten film znamenal, ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), proč se vám tak moc líbil? MM: no, tím pádem, že to bylo malovaný, že to byly obrázky, bylo to tak zidealizovaný všechno, no bylo to krásný, no nebylo, no v tehd- tehdejší době takový filmy, tak jak dyzny ((Disney)) dělal, tak
Miloslava_(1925).txt
JV: co ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian))? MM: no ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian)), babička, babička se na ně hrozně ráda dívala, a já sem to teda taky, ale teda já sem to tak, třeba si vzpomínám na to cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) to sem musela být ještě úplně dítě, ale mně se to teda nelíbilo.
Ctirad_(1931).txt
JV: a zeptala bych se na první otázku, jestli si vzpomínáte na svou první návštěvu kina. CN: která byla první, to nevím. ale jakej byl můj první pocit nebo úchvat filmem, to byla širly templ ((Shirley Temple)) samozřejmě, byť nevim, jak se ten film menoval, ale eště si některý scénky dovedu představit, to asi sem vplul do takové všeobecné sentimentální reakce, dojem- dojemná fabule toho filmu ňáká, JV: hm CN: kde ta holčička měla takovou skleněnou kouli, kterou když pohnula, tak padal sníh, ale vono to vybavovalo ňáký, ňáký její smutný nostalgický vzpomínky na něco, na domov nebo na něco, co prostě už postrádá, JV: hm CN: takže tohle to byla, bylo to takový, takový opravdu, taková jemná emotivní jaksi stimulace k tomu, zamejšlet se nad nad ňákým sirotkem, nebo nad takovou ňákou existencionální situací dítěte bez bez opory, JV: hm CN: bez budoucnosti nebo tak.
Ctirad_(1931).txt
a druhá taky, taky americká zřejmě, záležitost byl nějak- nějaká asi dysnyjovka ((Disney)), byla to pohádka o vlku a kůzlátkách. to byla vůbec první groteska, kterou já sem viděl, a byla vydatná, dokonce ještě si pořád pamatuju ňákou písničku, kterou tam zpívali, a muselo to bejt teda, no že by to bylo dabovaný, to by snad nemohlo tehdy, to ne. ale ta písnička byla Dej si pozor na vlka, ta melodie se mi pořád ještě dokáže vybavit. JV: hm CN: možná že tam byla aspoň nějak ta ta, ta píseň v nějakým překladu. to prostě sou záhady, který já už nedokážu dneska, JV: hm CN: spolehlivě em vyložit, nevim. JV: hm dobře. CN: a bylo to teda opravdu v tom období na něž se ptáte, do těch mejch deseti let. em to byla ještě vlastně první republika myslím.
Ctirad_(1931).txt
JV: dobře. a myslíte, že tyhlety filmy vás nějak ovlivnily? nebo měly na vás nějaký... CN: no em jistě jo. i to, že si je pamatuju jaksi je to, vyvolává to ve mně nějaký estetický resonance, že, a a právě zase ta první věc, o níž sem tady mluvil, s tou holčičkou širly templ ((Shirley Temple)), to jaksi zase vyvolávalo zase takovej, dispozici k solidárnímu cítění vůči někomu kdo, kdo trpí. samozřejmě že to bylo velice velice teda tak efektně uděláno, aby to právě to dojetí vyvolávalo u diváka, ale jo, já myslím, že to byla jistá etýda ((etuda)) takovýho empatickýho em pohledu na, na svět.
Ctirad_(1931).txt
CN: mělo to i patrně větší stimul pro nás byla i ta okupace německá. JV: hm CN: že člověk jaksi začal víc vnímat, když něco bylo český, že.
Ctirad_(1931).txt
tam sme byli právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola, JV: hm CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny, JV: hm CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli takovým pocitem určitě povinnosti, že JV: hm CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou zábranu, opatrnost, aby se moc, JV: hm CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy
Ctirad_(1931).txt
ale taky si vzpomínám, že nás tehdy oslňovalo například, že sme viděli nějaký německý filmy, vysloveně takovýho vědecko populárního typu, JV: hm CN: něco, co dneska je teda virtuálně jednoduchý, ale prostě to tam byl zasa- zasazeno símě, a teď se snímalo, jak jak se z toho vyvijí rostlina a dokonce květ a plody, všecko co umožňovala tehdejší filmová technika, tak to nás, to mně uvízlo. jistě tam byly i jiný přírodovědný filmy, zdá se mně, že asi ta škola vybírala z té německé produkce, nebo z toho, co bylo spíš věci takto určitě teda pozitivního významu pro, pro vzdělání děcek. ne ty politic- i ta politická, pokud byla ňáká taková témata, tak se to určitě em tiše chápalo jako nezbytnost, o které se nemohlo debatovat.
Ctirad_(1931).txt
CN: no tak vím o jednom, ale to taky zase takovej spíš taková politická hra, to byl film alkazar ((Alcazar)), samozřejmě em teda říšskej film, kerej podával obraz o španělské občanské válce, ve prospěch franka ((Francisco Franco)), JV: hm CN: a velmi silně kriticky vůči demokracii, nebo vůči té levici španělské, až do takovejch těch, přehrávanejch teda projevů právě představitelů té demokracie. to konkrétní scénu ňákou, tak to bylo hraný samozřejmě, bylo to hraný a bylo to na způsob takovejch těch akčních filmů trošku, ty boje, ta palba, ty kluky to zajímalo, ty kulomety, JV: em CN: pak dělali e e e e e ((předvádí zvuk kulometu)), když si vo tom vykládali někde na chodbě nebo tak, to je jako bavilo, ale myslím, že samu věc, em samu nástrahu teda, která v tom byla, taková ta propaganda ve prospěch fašismu, to, tak to, to asi jim uniklo. mně ne teda, to musím říct, já sem, že sem dokonce byl pohoršen, když o tomto filmu alkazar ((Alcazar)) ve škole povinném, sem náhodou mluvil s nějakou em ženskou, která byla na procházce se psem, nevim jak se to stalo, a vona se tak teda té fašistické idee tam téměř zastávala. a já sem jako malej kluk chtěl ji dát najevo jakousi opozici vůči tomu přístupu, ale nechtěl sem to, netroufal sem si to říct naplno, to by nešlo, tak sem říkal, že se mně ty scény nelí- em těch zranění těch vojáků, jak padají zasažení střelbou, že se mně to zdálo být strašně nepřesvědčivý, amatérský sem říkal. JV: hm CN: ale byla to v podstatě taková polemika výkladu té idee.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm dobře. em tak teďka bych se vrátila zase zpátky k tomu dětskému věku, do těch vašich deseti let, a em zeptala bych se, co pro vás ten film znamenal. vy ste říkal, že na vás zapůsobily ty dva filmy, které ste viděl, a že si pamatujete tu písničku, tak třeba jestli ste si ji zpíval s kamarády nebo sám. CN: spíš sám. dodneška sem schopen si kousíček tý písničky zpívat, jo. em a divím se fakt, že teda česky, no, a možná že tam byla jinak určitě ty hlasy to byla americká angličtina, teďka si tak uvědomuju, že, to bylo pro mě velice podivný jak tam ty zvířata, jakým způsobem mluví, takovým huhňavým hlasem, ale ta písnička, ta byla Dej si pozor na vlka, tak to prostě byla taková jednoduchá melodika, že mně uvízla jako, takovej vzorek toho melodickýho jakýhosi teda, řekněme i vlas- vlastní takový fantazie, protože to bych mohl i zazpívat, ale není k ničemu potřeba, abych, abych to zapisoval jako noty, že.
Ctirad_(1931).txt
em na ty německý filmy vím, že sem určitě se těšil, a se zájmem sem šel na film minchhausn ((Münchhausen – Dobrodružství barona Prášila)), což byl baron Prášil. německej barevnej film, em takhle to na to sme se vysloveně těšili, to pro nás byla i taková ňáká technicky velmi nová zkušenost, a zdál se nám, že je zdařilej. myslím, že sme vo něm taky museli mluvit nejenom doma, ale i s další mládeží, která teda vokolo se toho účastnila. ale co sme mluvili, to nevim. rozhodně to bylo spíš em kladný než ňáký, že bychom zaujímali ňáká stanoviska, to určitě jo. a eště nějak, no a vím, že moje maminka například, přesto že sme byli teda česky cítící rodina, takže si chválila hans mózra ((Hans Moser)), teda vídeňskýho komika, kterej taky v těch říšskejch filmech hrál, ale vona ho vnímala spíš jak Rakušáka, jako Vídeňáka, a to nebylo vnímáno s takovou jakousi štítivostí. JV: hm CN: se zdálo, že je dobrej takovej. takovej rakouskej Vlasta Burian jakejsi, že. JV: hm a když ste mluvil o tom baronu Prášilovi ((Dobrodružství barona Prášila)) německým, tak myslíte, že to na vás zapůsobilo kvůli té technické novosti toho filmu? nebo... CN: tak asi že já sem si ani nebyl vědom, že tady de vo techniku ňákou, ale prostě nový bylo, že ten film byl tak barevnej, zřejmě taky byl dost výpravnej, nákladnej, narozdíl od takovejch těch českejch filmů, který měly spíš zase rodinnou takovou dimenzi jenom, a tohleto teda bylo něco velkorysýho, em z hlediska techniky já sem neměl nikdy zvláštní technický teda záliby, takže víc mně to asi dávalo teda prostě takovou barvitější em ilustraci toho příběhu, která teda v barvách a v té herecké kvalitě se asi velmi vymykala tomu, co sem vídával předtím. museli sme taky ještě vidět, já nevim jestli to byl právě ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) nebo ňákej jinej film, kdy ještě za protektorátu sme právě v tom kině Studio dostali takový brejličky, s dvojí barvou, a viděli sme teda plasticky. JV: hm CN: ňákej barevnej film. ale kterej to byl, to nevim. možná že se třeba dopídíte, že to byl ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) anebo ňáká eště jiná německá.... JV: a nevíte, v kterým roce to třeba bylo? zhruba? CN: no tak muselo to být, počkejme, abych si to úplně teďka neplet. hm ne, raději nebudu dělat pokus, to bych si, to bych si asi jenom vyplňoval prázdné místo ňákou svou fantazií. nedovedu říct. JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle, viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel] CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda hlavní, JV: hm CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým filmu. a volba byla snadná, páč žádnej jinej takovej film nebyl, takže nešlo si volit mezi několika stejně, stejně teda jakoby lákavýma technickýma možnostma.
Ctirad_(1931).txt
ty názvy si člověk pamatoval, a třeba se někdy o tom i mluvilo, proč se to tak menuje, a myslím, že sem vopravdu trochu tak namátkově, a možná že trochu na doporučení někoho kdo, kdo vo tom filmu mohl už něco povědět, tak se potom se k něčemu přiklonil. em mohlo to být tak, i tak, že člověk prostě maje volno, tak, tak šel na to co bylo, že to nebylo jenom obsahově vyvoleno, ale taky časově, jak příznivě em JV: hm CN: postaveno, že sme to em že sme tam prostě šli, a pak sme třeba neměli za to, že to bylo šťastný, JV: hm CN: že sme, právě tento film vyvolili. byly to asi filmy takový jako s Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)) třeba, to sme em se snažili jít, pak tam byly takový ty sentimentální český klasický filmy, Pantáta Bezoušek třeba, nebo To byl český muzikant, JV: hm CN: em to všechno na nás působilo trošku takovým, utvrzení té české identity,
Ctirad_(1931).txt
byly to asi filmy takový jako s Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)) třeba, to sme em se snažili jít, pak tam byly takový ty sentimentální český klasický filmy, Pantáta Bezoušek třeba, nebo To byl český muzikant, JV: hm CN: em to všechno na nás působilo trošku takovým, utvrzení té české identity,
Ctirad_(1931).txt
em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance. JV: hm CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))
Ctirad_(1931).txt
JV: a toho Buriana ((Vlasta Burian)) ste teda zmiňoval, tak na něj ste chodil? CN: ano tak to, a no tak to pro mě asi znamenalo jakousi značku jisté kvality, JV: hm CN: to jo, to jo.
Ctirad_(1931).txt
CN: no, tak asi že sem nesledoval tehdy kriticky kvalitu toho obsazení a věrohodnost těch představitelů, JV: hm CN: to asi tehdy sem takhle nemyslel, asi teda tematika, například taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba. JV: hm CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový, takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že sem v tom viděl hodnotu, ale neměl sem na to nějakou vědomou stupnici. JV: hm CN: podle níž bych postupoval. JV: dobře, a měl ste třeba rád tyto filmy, upřednostňoval ste je před dejme tomu válečnými filmy, nebo před ňákými komediemi, nebo em CN: asi jo. JV: hm CN: a to asi bylo trošku takový souznění s tou naší takovou sociální skupinou, že jo, JV: hm CN: to takový měšťanský rodiny, který prostě se, prožívaly prostě ty příběhy té lásky zklamané nebo toho, opuštěnost, té opuštěnosti em samostatné živitelky, kterou opustil její milý a tak, to teda tehdy byla taková, taková trošku móda v této, v této rovině společenské, víc se tam asi nehledalo.
Ctirad_(1931).txt
JV: a ještě bych se zeptala, jestli si vzpomínáte na své první návštěvy kina po osvobození. CN: ano, tak co si z toho vzpomínám, to byl právě ten, ten film em ta em zamilovaná romance ((Zasněžená romance)) se to menovalo, teďka si to, Zasněžená romance, jo. JV: hm CN: jo, ano, tak to jestli to byl ovšem úplně první film po osvobození, to asi ne. asi ne, já myslím, že to dorazilo sem někdy až tak ňák ke konci pětaštyrycátýho roku, možná v šestačtyřicátým. ale em jaksi ta úžasně svobodná atmosféra toho džezovýho ((jazz)) prostředí, to bylo něco zcela epochálního teda to sme, to nám otevřelo teda úplně jiný rozměry, toho prožitku. a na to se dalo jít mnohokrát teda. JV: hm takže to bylo myslíte kvůli té hudbě? nebo... CN: právě kvůli tomu, že to byla hudba džezová ((jazz)), kde teda nebyla ta ta úžasná spoutanost do toho řádu, a formy, ale kde to teda naznačovalo, že to je úžasná improvizace a taková spontaneita, JV: hm CN: a zároveň taky nesentimentální taková radostnost i těch vztahů lásky, a kolektivu, a tak, takže přineslo to něco teda z takovýho ducha, toho nejlepšího, co sme v Americe teda mohli nalézt pro sebe. JV: hm CN: otevření velice svěžího vzduchu, okny proudícího najednou, JV: hm CN: do této ustrnulé země. ale tak to nevím přesně, to možná opravdu bylo až v roce čtyrycet pět, čtyrycet šest.
Ctirad_(1931).txt
hm Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to sem asi viděl, a muselo to bejt em no, třicet osum, tak to asi jo, to sem asi viděl. ale co to, no muselo mě to teda oslovit, protože vím o jiných, tady myslím, že není další takovej film, dyznyjovka ((Disney)), em ale jedna jiná, kterou si pamatuju ta, ta na mě působila teda velmi silně. byl, bylo to dobře nastavený na dětskou vnímavost. takže tak nějak i ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
Ctirad_(1931).txt
CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra- radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální citovej příběh,
Jiri_(1924).txt
snažili sme se vůbec pak i tady v Brně, snažili sme se bojkotovat německý filmy. LS: jo? JN: jo, to jenom třeba ten žid sís ((Jud Süß)) sme tak to byl člověk zvědavej, voni to strašně chválili
Jiri_(1924).txt
LS: to nevadí, řekněte co si pamatujete, teď mluvíme o těch filmech, tak třeba co pro vás byl dobrý film, podle čeho vy ste se rozhodoval, co byl dobrý film podle vás. JN: no, jednak aby to byla psina, jo, to bylo jedno měřítko, potom em ale byly tam vážný věci, kerý mm jo, někdy se tam řešily různý růz- různý ty a no tak (..) LS: em třeba jestli pro vás bylo i důležité, kdo v tom filmu hrál. JN: jo. LS: měl ste svoje oblíbené herce a herečky? JN: no to byl tenkrát eště Marvan ((Jaroslav Marvan)) myslím a Smolík ((František Smolík)) nebo jak se menovali.
Jiri_(1924).txt
JN: to em samozřejmě že s-, no Voskovec s Werichem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to to sme se snažili na to jít a pamatuju si, že nám nám třeba nedoporučovali, to to bylo ještě předtím vlastně někerý kantoři to nedoporučovali, abysme na to necho- abysme na to nešli nebo tak, no to bylo tak jako když nám řekli, na kerej film máme jít no.
Jiri_(1924).txt
nebo, že pamatuju si vel- velký nadšení bylo pro ten švédskej film, páč to byla rarita určitě, ačkoliv to jako žádná velká kvalita nebyla, jo, ale to sme na to šli a hr- hrála se tam nějaká melodie a to em nikde se to jako nehrálo, pamatuju si, že tam em byli parta kluků z z toho em z konzervatoře a voni si to ( ). LS: jo? JN: a že potom to hráli třeba dyš v neděli se chodilo do na tanec tady v ( ) tak prostě ten tam hráli.
Jiri_(1924).txt
LS: jak se vám líbil ten film Babička tenkrát, dyš ste ho viděl? JN: no líbil se, líbil se nám. LS: jo? JN: jo, to se vono to bylo takový, nebyl to žádnej krvák a bylo to pěkný.
Jiri_(1924).txt
LS: a v tom kině em se třeba stávalo, že se promítaly taky barevné filmy, vy ste... JN: to byl, první barevnej film byl em em baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) LS: baron Prášil. JN: tady si pamatuju. LS? takže bylo to pro vás třeba i důležité, jestli ten film je černobílý nebo barevný? JN: no to se ví, to se líbilo se nám to, no, byly tam, to voni si Němci dali záležet na tom, aby jim to vyšlo. LS: takže to byl první barevný film, který ste viděl. JN: jo, no předtim byly nějaký ty grotesky třeba. LS: jo, ehm. JN: a todleto byl hranej film, kerej byl v barevném, protože někerý lidi tomu nechtěli věřit, řikali, to není možný. LS: a jak to na vás působilo, dyš ste viděl svůj první barevný film, předtím vlastně všechno černobíle. JN: no, já, to se mi líbilo samozřejmě, to jako, jak to působilo em bylo tam vyšší vstupný teda určitě. LS: jo? JN: jo, to voni si přida- přidali třeba dvě koruny, že, místo těch třech to stálo pět, tak sme se podrbali za uchem. LS: v kterém kině se to promítalo ten film, nevzpomenete si na to? JN: já, to vám neřeknu. LS: to nevadí. JN: ale vono se to promítalo asi ve dvou kinech tady, nebo mož- možná dokonce ve třech.
Jiri_(1924).txt
LS: tak to se dá i zpětně zjistit a em eště by mě zajímalo, jestli pro vás bylo důležité, z jaké země ten film pochází. JN: no přirozeně, to em to em jak byla na na na ty americký se chodilo už, no tak nám se líbily stří- střílení a todle, že jo, a potom se to zarazilo, no tak byly německý, německý em voni se pokoušeli dělat taky takový jakoby westerny a ale em to s- to já vim, že dyš se vobjevil ňákej cizí film, tak ze zájmu sme se zašli, chtěli podívat, mám dojem, že nějakej italskej sme viděli a francouzskej dokonce, ale to byl to, bylo to bylo jako bílá vrána mezi tim jenom, pak bylo všecko německý a naše.
Libuse_(1928).txt
KH: hm, a jako dítě teda byl pro vás ten film nějak důležitý? LN: ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) ano, ale ten Pepek ((Pepek námořník)) to, to prostě sem brala jako legraci, jo? to sem se tomu smála, nebo to, ale nijak to ve mně nezanechalo. já si to živě takhle v paměti dovedu představit, ale to byly samý takový jako legrace, takže to na mně nenechalo ve mně celkem žádný takový pocity, ale ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) ano. KH: hm LN: protože mně jí bylo líto, že jo a takhle byla smutná taková a ti trpaslíčci, tak to si...
Libuse_(1928).txt
já už si to tak nevzpomínám, ale vím, že s tou Adinou Mandlovou ((Adina Mandlová)), jo, to sem viděla. jak hrála Adina Mandlová, tak sem šla.
Libuse_(1928).txt
LN: (.) já jsem to brala, jak tam podle toho programu a když sem viděla, hraje tam, hraje tam Adina Mandlová, hraje tam. takže to byli moje oblíbení herci a tak jsme šli jako to ( )
Libuse_(1928).txt
ale za toho protektorátu to sem, to nakonec ta naše kineko- kinematografie, že jo. a ten film, to prožívalo celkem, že jo.
Libuse_(1928).txt
KH: hm, a za toho protektorátu změnil se nějak výběr filmů, na který ste chodila? LN: no nezměnil, to. no to byly za to ty dětský, to byly vyloženě dětský filmy no a to už bylo za války prostě filmy pro dospělý, že. to byly filmy, na který sem mohla a na který sem nemohla, ale jinak. postupně jak sem dospívala, tak to byly čím dál jako takový vážnější, že. a měla, už jsem to jinak taky chápala.
Zdenek_(1927).txt
po té válce, přišly americký filmy em takový ty filmy, kerý propagovaly teda účast ve válce Američanů, že, to bylo těch sedum salivenů ((Pět Sullivanů)) co sem vzpomínal, který je tam napsaný, Bílé útesy doverské a já nevím takový prostě em filmy, který propagovaly prostě aby lidi šli do války nebo aby byli šli do armády. JV: ehm, a jak to na vás působilo ten film, těch sedum salivenů ((Pět Sullivanů))? ZP: ohromně. JV: ono to bylo teda pět salivenů ((Pět Sullivanů)), se to menovalo. ZP: pět? JV: pět, ano. ZP: vidíte, já sem myslel, že sedum. pět salivenů ((Pět Sullivanů)). to byl to velmi jaksi em em takovej em silnej film, kde tam matka ztratí všech těch pět salivenů ((Sullivan)), nakonec i bylo vidět, jak všichni vodcházejí jako do nebe. tak pět salivenů ((Pět Sullivanů)), promiňte, <já sem myslel že sedum>.
Zdenek_(1927).txt
JV: to jo, no. eh takže ten film vlastně na vás působil em kvůli tomu, že ste taky zažil... ZP: no, působil jaksi optimisti- i když byl smutnej, jo, tak působil tak optimisticky, že sme viděli, že sou lidi, kteří dou za dobrou věc aj dyš maj nasazet život.
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm, a jak na vás tyto filmy působily? měl ste nějaký pocit z toho, nebo nějaký zážitek, zajímavý? ZP: ne. já bych řekl, že z toho sme si nic neodnesli, em spíš to bylo tak em většinou teda na pobavení. sme jaksi tak strávili ty dvě hodiny sme strávili tady em tím zážitkem. moc sem si z toho nevodnesl.
Zdenek_(1927).txt
po válce, to už přesně nevím, esli to bylo před válkou, ale myslim že to bylo až po válce, sem přišla ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), dyznyjova ((Disney)), ten kreslenej film. to už byl takovej dost výpravnej film, že, tak ten em bych řekl na mě působil jaksi víc. kdežto ty Pepek námořník a ten, ty vostatní, Kačer Donald a to to bylo skutečně takový spíš prázdný. to nemělo žádnou žádnou hloubku.
Zdenek_(1927).txt
ZP: tak hluboce, ty filmy, který sme navštěvovali, jak říkám, byly spíš takový zábavný, nebylo to nic hlubšího, ty filmy em s tou hlubší tematikou, nebo vážnější tematikou, ty sme začali navštěvovat až po osvoboz- až po tom pětačtyrycátym roce.
Zdenek_(1927).txt
lázeň na mlatě ((Lázně na mlatě)) bád auf d tene ((Das Bad Auf Der Tenne)) se to menovalo, ale přesně už děj obou si nevzpomínám. JV: dobře a dyš ste teda zmínil ten em film em bad auf der tene em tak tam říkáte, že em je to z venkovského prostředí, o dívce, která se koupe na mlatě, stodoly... ZP: jo, nahatá. JV: za průsvitnou bílou plachtou... ZP: pod bílou plachtou. tehdá se eště nahý ženský neukazovaly ve filmech, jo, dyš bylo, to bylo něco úžasnýho, dyš byla teda nahatá na tom na té plachtě bylo vidět, jak se koupe nahá, ale nahá ženská neexistovala ve filmu. a i dyš se líbali, to bylo velmi decentní jo, byli b- em jakákoli soulož byla teda em třeba začátek, jo, a pak, co si vzpomínám, vždycky tekla voda, jo, em milování bylo charakterizovaný tím, že někde tekla voda jako řeka se ukazovala nebo něco, nevím proč, ale měl sem ten dojem, že to ta tekoucí voda, že symbolizovala to milování. JV: ehm, a tato scéna v tom filmu byla chápána nějak skandálně? ZP: né, né, ne, to bylo velmi decentní. JV: ehm. ZP: to bylo velmi decentní. JV: takže nepůsobilo nepůsobilo to na vás nějakým zvláštním způsobem, nebo... ZP: ne, ne.
Zdenek_(1927).txt
JV: a proč ste tam chtěli jít na ten film? ZP: no, tak protože možná to bylo jako zábavnější, nebo em byly to normální filmy, em prostě kde možná se vyskytovalo to líbání nebo něco takový nebo bylo naznačený to milování, tak sme se m- sme se snažili přijít tady na tyhlety filmy, poněvač sme si to užili.
Zdenek_(1927).txt
ZP: film Panenství, jo. to si na to taky vzpomínám. JV: a můžete třeba říct, v čem to na vás působilo, nebo... ZP: citově bych řekl, aj bych řekl výchovně, že sme se snažili em potom chovat tak, jak se chovali ti protagonisté toho filmu, v tom dobrym slova smyslu, ne v tom špatnym slova smyslu. pokud sme tam viděli nějakej mord, tak samozřejmě že sme se nesnažili, ale rozhodně to na nás mělo vliv. jaksi tak výchovnej vliv, že sme snažili jaksi přiblížit chování těm lidem, co tam hráli.
Zdenek_(1927).txt
JV: a jaký ste měl pocit z toho, že ste se dostal na nepřístupný film? ZP: nó, bylo to takový em tak cejtil sem se tak jako starší, že em myslím, že em ta závadnost toho filmu nebyla nikdy taková, jak sou třeba dneska filmy, to nebylo, že tam něco se vodehrávalo, nějaký ty milost- ty milostný scény tam bylo, ale jak řikám, takový nějaký milování <tam> to si nevzpomínám. vim na jeden film, na kerej sem ale tehdá nepřišel, to sme to byla ta extáze ((Extase)) Machová, jo, to sem ten film sem neviděl, a eště byl jeden jeho film, to se menovalo něco nějaká neděle ((Ze soboty na neděli)) to byla. nevzpomenete si, jak se menoval Machatého ((Gustav Machatý))...
Zdenek_(1927).txt
JV: a další film Její první ples... ZP: ten mě velmi teda em bych řekl mě strašně zaujal. to byl velmi silnej film. bohužel ne- n- možná by se našlo, kdo to režíroval, nevíte náhodou? JV: to bych se musela podívat... ZP: neh- nehledejte to. to byl velmi silnej, ten na mě ohromně zapůsobil, protože to byl film, vona si vzala dycky taneční pořádek, tam našla toho tanečníka, s kterým tančila a pak ho šla navštívit. ty osudy těch jejích tanečníků po ix letech, nevím jak to bylo, ale to bylo po dost, myslim že to bylo po padesáti letech, tak to bylo dost jaksi rozdílný co ty co ty lidi, ty jejich osudy. JV: takže ty jejich osudy vás na tom zaujaly. ZP: ty osudy. ty osudy, protože skutečně někdy to byly e, brutální scény, to si vidim jak se tam ten muž s tou ženou tam pobili před ní a... JV: a to bylo nějak neobvyklé, třeba ty brutální scény? že vás to zaujalo? ZP: asi ano. JV: ehm. ZP: takový nějaký em střílení nebo něco takovýho, takový to co je dneska plno ve filmu, tak to vůbec nebylo, nechci říct, že to bylo pohodový, všechny ty filmy. byly to jaksi dramatický filmy, jo, ale em takový nějaký moc velký násilí, nebo nějaký rvačky, to tam většinou nebývalo, to si nevzpomínám, že by tam bylo. JV: ehm. takže ten film na vás zapůsobil teda jak ste říkal těmi osudy. ZP: těmi osudy těch lidí a... JV: ehm. ZP: kteří em po těch padestát- nebo nevím po kolika letech to vona navštěvovala jak teda žijou.
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm, dobře. a ta Sněhurka a sedm trpaslíků, když ste to zmiňoval, ta Sněhurka a sedm trpaslíků, ta na vás zapůsobila čím, že si jí tak pamatujete? ZP: ohromně. čím, no tak jednak tím provedením technickým, protože to sem už tak jaksi dokázal ocenit. em pak mě tam ohromně em zaujal zpěv, jak ona zpívá, to bylo velmi pěkný to zpívání. em vim, že to byl teda soprán, dost tak jaksi vysoko položenej, a potom sem vždycky řikal, že Američanky, zpěvačky, maj vždycky zvláštní barvu hlasu se mně zdálo. že nemaj stejnou barvu hlasu jako Evropanky, že maj zvláštní barvu hlasu. jestli to byla náhoda, to nevim, to čili ste srovnával nějaký ty zpěvačky to nevim kdo to tehdy zpíval eh s edit pijaf ((Edith Piaf)), třeba, že tak to byl rozdíl v tom v tom zabarvení toho hlasu, ty americký zpěvačky měly vždycky ty ty ten em rejstřík postavenej jaksi výš.
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře. a hrál pro vás nějakou větší roli nebo nějakou roli to, z jaké země ten film pochází, kde byl vyroben? ZP: tak snad né. snad sme oceňovali spíš teda to provedení než zemi původu, to ne. ne, ne, nemůžu říct.
Zdenek_(1927).txt
ZP: Křižník Potěmkin. to vidim dodneška vidím, jak ten kočárek tam jede po těch schodech v té Oděse. JV: ehm. a proč to na vás takhle působilo ten film? ZP: to byly silný filmy. to bych řekl, to nebyla, myslím že to bylo dost profe- po profesionální stránce prove- a po technické stránce, ale po té technické stránce, to bylo už po válce, jo, po té technické stránce to už to nedosahovalo těch kvalit těch amerických filmů, to byl rozdíl. ty sovětský filmy byly po té technické stránce jako horší. ale po em ta náplň byla ohromná, vim, že nás to teda zaujalo. to s- Ivan Hrozný třeba... JV: hm. ZP: nevim vod koho to je, kdo to zfilmoval. JV: em ježiš teďka, to bych měla vědět... ZP: to nevadí, vidím, jak na něho tam sypou ty zlaťáky jo, dyš to toho svýho syna jak pak nechá zavraždit, to nás jaksi zaujalo. byly silný filmy. to nebyly takový filmy, z kterejch byste šla, votřepala byste se a už by se nevědělo co se tam hrálo. to byly filmy, vo kterejch se uvažovalo, kdy se vzpomínalo na to, že to v člověkovi něco zanechalo. JV: ehm. ZP: a myslíte, že třeba ten em spíš ten děj vás zaujal, nebo teda... ZP: děj. děj. em, tak to technický provedení nebo režii sme nedokázali tehdá nijak ocenit, to sme tomu moc nerozuměli.
Zdenek_(1927).txt
ZP: tak sem spíš chodil em by se dalo říct skoro na všechny filmy. jak řikám, sme tam chodili třikrát, štyrykrát nebo i víckrát týdně, takže sme absolvovali skoro všechny filmy. co se hrálo, tak sme na to šli. že sme si moc nevybírali. že sme šli na všechny filmy, na kerý se em dalo jít.
Zdenek_(1927).txt
protože to sme před válkou, to sem tam ani nenapsal, to sem chodili na všechny filmy, kde hrála širly templová ((Shirley Temple)). JV: dobře, a čim vás zaujala, kromě toho, že... ZP: výborná, vona byla vynikající herečka teda. jednak byla pěkná, jo, se nám líbila jako děcko, jo, jako em stářnice, byla pěkná, eh dycky sme si mysleli, že se s ňou setkáme...
Zdenek_(1927).txt
JV: já bych se zeptala, proč ste se vám líbily ty revijální filmy ((revue))? vy ste tady zmiňoval, i v tom dopise, em... ZP: jaký? JV: revijální filmy ((revue)), proč vás...¨ ZP: jo, jo, jo... JV: zaujaly? ZP: ty mě zaujaly, protože tam byla hudba, to bylo tak něco trošičku podobný jak je dneska sou em muzikály, že, tak že to byla aji muzika k tomu byla, tanečnice tam byly hezký, pěknej zpěv byl, eem, s- st- st- zdálo se mně to jak- jakejsi em jakejsi komplexnější z- uměleckej zážitek z toho revijálního ((revue)) filmu.
Zdenek_(1927).txt
ZP: pak vám řeknu, že mě zaujala teda ta Moderní doba. JV: ehm, a čím, nebo proč? ZP: em, ta Moderní doba mě zaujala ee, kritikou té ind- industrializace, protože už tehdá tak jaksi sme cítili, že em ta industrializace em nás trošičku svazuje, nebo nás atakuje víceméně. a to já cejtim pořád eště dodneška, em, to skutečně byl film, kterej upozornil na to, že em s- s tou industrializací neni všechno v pořádku. a to vidíme dodneška, pořád. JV: ehm. ZP: ta krize, kerá teďka byla, tak si myslím, že je důsledek toho, že skutečně ta industrializace furt pokračuje pokračuje a oni chcou mít pořád víc a víc těch peněz z toho, neni to dobrý. já se toho bojím. a to byl jeden z prvních filmů, kerej na to upozorňoval. JV: ehm. ZP: na tu krizi, kerá v důsledku té industrializace může nastat.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a ja- jaké jsou na to vzpomínky, na tu atmosféru, když ste byla prvně v kině v Rosicích (teda)? MS: a mám dojem, že to byl Jánošík nebo něco takového, že sme tam, no to celá Kratochvílka šla průvodem. protože tam bylo jenom ochotnický divadlo a jinak žádná zábava tam nebyla.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a vnímala ste teda rozdíl třeba mezi tím Metrem ((Metro)), mezi tím kinem mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)), mezi těmi kiny jako s- proč byste si vybrala, že půjdete tam, proč byste si vybrala, [že půjdete] MS: [já měla ráda] všechny. já měla ráda všechny, já sem měla rá- ee radost, že prostě ee vybočíme z toho všedního dne a že něco uvidíme ee o čem já ráda přemýšlím. a mně to třeba dva tři dny trvalo, že sem přemýšlela nad nad tím. a zkraje teda eště e do- v těch kinech dávali americký filmy.
Marie_2_(1921).txt
MS: tak snažili sme se, když někdo řekl, že je to dobré film, tak se sme se snažili tam dostat.
Marie_2_(1921).txt
LČ: tak a chodili ste opakovaně třeba na některé filmy teda? právě kvůli hercům? MS: ano, ano. ano, ano. a nebo když nás něco pozvedlo, když tam byly, my sme vyhledávali v těch ee v těch jejích řečích, jestli není něco, co by nám dodávalo naději, že to jednou padne. to my sme starý lidi, my sme byli velice zaměřený na to, aby to Němci jako prohráli. a tak sme neměli ani třeba t- Rolf Wanka, na toho sem měla dopal, že přešel k Němcům.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a po osvobození ste nějak z- začla chodit brzo třeba na atmosféru v kinech po [osvobození se-] MS: [na to sme] byli asi zvědaví, to sem chodily ty americký filmy po válce, tak to jo. to sme byli zvědaví a myslím, že se hodně chodilo do kina. LČ: že se hr- začlo právě i [proto,] MS: [mhm.] LČ: že byly ty novinky, [jiný program].
Jarmila_2_(1925).txt
a pak sme většinou (.) takový nějaký ty dobrodružný filmy, pak dávali film (.) to si pamatuju (.) Mzda strachu JV: mhm JJ: to byl takovej nějakej bych řekla napínavej film (.) jak voni (.) převáželi nějaké (.) prostě nebezpečné náklad JV: hm JJ: to si pamatuju ještě ten film, že voni to byli jako (.) vezli nějaké nebezpečné náklad přes nějaký takový tyto (bylo) jak někde v pralese JV: mhm JJ: nebo tak někde na nějakou končinu JV: mhm JJ: no a ee museli (.) přejíždět (.) přes takový prostě a teď museli vopatrně poněvač (.) to se nesmělo (.) ten náklad nějak ee dostat do toho ž- to mohlo vybouchnout jo, tak to si pamatuju jako jo, že to byl to byl taky dobré film jako no a jinak tak si nějak zvlášť moc toto no tak (.)
Jarmila_2_(1925).txt
tenkrát byla voblíbená ta (.) Ferbasová ((Věra Ferbasová)) JV: mhm JJ: jo, tak to sme většinou, kde byla Ferbasová ((Věra Ferbasová)), <tak sme tam šli> JV: (to byla) vaše oblíbená herečka? JJ: no tak (.) tenkrát za mládí (.) byla t- to bylo víc těch hereček, co byly taklec voblíbený
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a em (.) které filmy ste třeba měla ráda a naopak které ne? vzpomněla byste si, [mohla byste ( ) říct]? JJ: [no tak vono (.) težko] ste si jo (..) voni ty filmy byly [skoro všechny ( )]... JV: [možná ani ne] konkrétní názvy, ale spíš jako obecně, kdybyste měla (.) říct, co ste měla ráda v tom filmu a co ne JJ: tak spíš no já nevím no tak spíš nás bavily takový f- mě třeba bavily víc takový nějaký veselejší filmy, takový [nějaký tohle] JV: [mhm, veselohry] JJ: a mě třeba (.) takový nějaký ty (..) bych řekla (.) takový ty dobrodružný nebo takový, to mě tak nějak moc (.) ee nějak mě nazajímalo
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: a mě třeba (.) takový nějaký ty (..) bych řekla (.) takový ty dobrodružný nebo takový, to mě tak nějak moc (.) ee nějak mě nazajímalo JV: (ale) říkáte, na druhou stranu [ste říkala] JJ: [anebo]... JV: že ste si tak pamatovala ee strašně silně tu scénu (.) v nějakém tom dobrodružném filmu, v té džungli se to [odehrávalo]... JJ: [jo to to] bylo ee ten Mzda strachu, [to byl] JV: [ano] JJ: takovej... em to byl spíš bych řekla film (..) dobrodružnej aj spíš takovej hodně ee detekti- hodně napínavé JV: mhm JJ: jo (.) že skutečně ee ste čekal, jak to dopadne, jesi voni to projedou nebo prostě (.) to byl skutečně zajímavej film JV: mhm JJ: že toto, ale (.) tak nějak jinak taklec ee (povídám) jak které film (..) bylo to...
Jarmila_2_(1925).txt
JV: ee co podle vás film dělalo dobrým filmem? JJ: tak voni nebyly ty filmy by se dalo říct tenkrát (.) nebyly ty filmy z- ne- nedalo by se říct, že by byl nějakej špatnej nebo že by byl... on byl skoro každej nakonec no tak (.) někdy (.) třeba bych řekla, že ste čekal, že to dopadne tak a ono to dopadlo <jinak> JV: mhm JJ: no takže třeba (.) takový ňáký zklamání v tom bylo jo, ale ee jinak bych řekla (.) byly všechny ty filmy tak docela (...) JV: nestěžovala <ste si>? JJ: byly hodně ee voni dneska sem tam někdy dají ty starý filmy JV: mhm JJ: že (.) ale hodně jich tedy vypadlo co teda vopravdu...
Libuse_(1929).txt
LS: v neděli odpoledne hráli, v Husovicích bylo kino Jas a Sibiř, takže sme chodili to co se nám tam kde hráli film, který podle názvu obyčejně, sme mysleli, že bude pěkný.
Libuse_(1929).txt
jestli je důležité, jaké filmy sem viděla tak ty filmy byly obyčejně takové dobrodružné co byly pro děti, to bylo odpoledne že večer sem nechodila takže třeba ta Tarzan a zelená bohyně, to bylo mé oblíbené, a protože to bylo několik dílů, tak když to dávali, tak sem si vymodlila vždycky abych dostala peníze na kino a mohla jít se na to podívat
Libuse_(1929).txt
SM: mhm dobře. eh teď bychom se zaměřily teda konkrétněji na filmy, eh nejdřív bych se vás zeptala, jak ste si vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina? LS: no většinou podle názvu, a pokud byly už obrázky z toho filmu, umístěné na té stěně před kinem nebo nebo v těch v těch skříňkách vývěsních, no a líbilo se mi, tam a byly tam děti, byli tam zvířata, anebo ti indiáni, že, a tak dále tak podle toho sem si vybírala, ale protože už sem měla i některé oblíbené herce, jak sem říkala ta děvčata anebo nebo Rudolfa Hrušínského ((Rudolf Hrušínský)), který byl když byl mladý úžasně šikovný a krásný samozřejmě a hlavně eh odvážný, zastavil koně třeba a tak dále, tak to bylo prostě pro nás fantastický hrdina, že, no m já nevím nebo nebo eh z těch z těch mužů, co si pamatuji, pan Marvan ((Jaroslav Marvan)), ten byl už tenkrát takový důstojný pán, nebo Boháč ((Ladislav Boháč)), Vlasta Burian tak to bylo pro nás jako pro dospělé taky velmi hezké, Jindřich Plachta, hm, ten byl takový žoviální a někdy taky legrační, Oldřich Nový nebo karel hegr ((Karel Höger)), to to byli herci který eh kteří byli pro mě takovým eh jako vodítkem k tomu, abych si vybrala eh SM: mhm LS: ten film, takže podle těch obrázků podle názvů no někdy sme se také spletli, ten název třeba byl pro nás lákavý a a skutek <utek> protože to bylo vysloveně jenom pro dospělé, nebo mm nezáživné tak to m sem si celkem dost vybírala, pokud sem mohla.
Libuse_(1929).txt
LS: Laurel a Hardy, tak ty byly ty byly nejen černobílé, ale byly němé. no a ty jejich grotesky, ty jejich gegy, to bylo založeno teda na na vtipu nebo na tom jak jsou šikovní, že, tak to jako bylo i když se přiznám, že mně to někdy připadalo ten ti dva eh že mně to připadalo trochu pod úroveň, nevím asi sem měla vyšší nároky a měla sem raději nebo podvědomě ty ty filmy ty děje, když se tam něco dělo, ale když tam byly jenom ty hlouposti, tak mně to připadalo takový jako že si hrají na děti. SM: mhm LS: <jo, asi tak.> no já vím že to bylo že sme se tomu smáli, ale m velmi brzo sem si začla jako vybírat, tohle. SM: mhm LS: ten čeplin ((Charlie Chaplin)), ten byl ten byl mám dojem kulturnější, podle mě takový nebo ty filmy s ním byly přece měly nějaký děj, ale tam ti dva, ti to byli jenom <většinou hlouposti> o ničem, jo, že se předváděli, tak jak se předvádí děti.
Libuse_(1929).txt
SM: a které filmy ste naopak ráda měla? co pro vás dělalo film vlastně dobrým filmem? LS: no, to právě říkám, když tam byli když tam byli eh ti moji oblíbení herci, a už to mě bylo pro mě takovou zárukou, že to bude pěkný film. no a věděla sem, že je český, že. mluvilo se tam česky, protože cizí filmy byly s titulky, to se tenkrát nevím že by někdy namlouvali, možná že někdy to namluvili ale, nevím o tom, prostě sme četli titulky. (.) takže to byly ty cizí filmy jinak tedy...
Libuse_(1929).txt
LS: ale bylo to několik dílů z Tarzanem, to bylo úžasné, tak to to bylo moje, pak sem chodila ráda, no tak tu Zdenku Sulanovou, to bylo taky asi tři nebo čtyři filmy které ona, měla, Madla zpívá Evropě, to už bylo potom větší, já nevím, jak se jmenovali názvy si už nepamatuji, ale na všechny sem šla. SM: a na všechny ste šla víckrát? LS: a víckrát. když byly, kdyby byly dnes, tak jdu na to zas. SM: mhm mhm LS: to bylo to bylo úžasný. SM: jo LS: tak pro mě, protože já sem eh no myslím, že to byla byl i citový důvod, že sem měla takový trochu podobný osud, svůj životní jako měla ona, tenkrát, no a tím v tom filmu teda že a možná že to a navíc krásně zpívala a já sem v té době začala zpívat, a ráda a dost, a dost slušně, chodila sem do souboru,
Jarmila_(1931).txt
pamatuju si, že byl takovej nějakej krásnej film s kristínou sédrbaum ((Kristina Söderbaum)) a to se menovalo Dům u jezera. PS: mhm JV: ten děj si už napamatuju, ale bylo to krásný, přírodně PS: mhm JV: prostě když sme potom měli už už nás nám zatopili starý chaty v osumatřicátým byla ta velká povodeň potom potom v děvetatřicátým neohlášenou napustili přehradu Němci, že, PS: mhm JV: tak my sme stěhovali chaty všichni nahoru do těch rozdrojovskejch lesů a pronajímali se tam místa od rozdrojovskejch ((Rozdrojovice)) sedláků V Líchách se tam říkalo, tak z nějakejch cukr beden a já nevím z čeho se to slátalo v té válečné době dohromady, aby sme měli zas kam chodit a na druhé straně ee teda na pravým podle proudu po- na pravým břehu na druhé straně tam je dneska plno hotelů a tam toho nebylo, jo, tam byla kdysi v v ústí do rokle byl stará hájovna, tu zatopili a potom ve stráni byla taková krásná velká zelená vila, to patřilo nějakýmu údajně německýmu lékaři nevím potom kdo to dostal, ale já sem tomu já sem tomu začla říkat Dům u jezera, takže se to u nás v rodině ujalo, ten Dům u jezera tam sice eště je, ale už ho skoro není vidět mezi těma hotelama co sou tam teď nastavěný, ještě úplně je to všecko jinak. PS: a ten film, co ste teďka zmiňovala, na ten jak ste říkala eee to méno? JV: kristína sédrbaum ((Kristina Söderbaum)) se menovala ta herečka. PS: po pravdě t- t- to teda s- se mi nevybavuje to takže vy ste ee to byla pro vás populární známé méno, jo ee? JV: no tak to byla to byla to byl takovej nějakej romantickej film, jo, PS: mhm JV: já vám nevím vůbec děj, ale vím, že ona se mi líbila a prostě že ten Dům u jezera PS: mhm mhm JV: no takže sem si to potom jako dítě tohle nakombinovala k té přehradě
Jarmila_(1931).txt
JV: [to se chodilo do kin] no ale většinou to byly, říkám, to byly většinou teda zaměřený vod války ee vod Němců ty filmy, ale i když to byly ty jejich válečný filmy o jejich vítězství a to ty Ponorky na západ hráli mladí kluci, to byla parta kluků PS: mhm JV: která narukovala pro říši a (to je) ta jejich ideologie tam byla samozřejmě vnucená, jo, ale tak to si pamatuju, protože to se tenkrát dalo vidět narozdíl od některých jinejch, ale co měli senzační přírodovědecký filmy PS: mhm JV: vopravdu to měli krásný. PS: mhm JV: a tu a to bylo moc takovejch naučnejch filmů a i barevný v té době toho těch barevných filmů ještě tolik nebylo, tak to se nám líbilo. PS: á takže to sou filmy, na které ste chodili taky se školou tady ty přírodní, JV: no PS: a to byly skutečně přírodní dokumenty? JV: ano no byly dobrý filmy, no PS: mhm takže tam nebyl žádný děj to byly opravdu naučné... JV: naučný ano ano ano.
Jarmila_(1931).txt
bezpečně vim, co bylo ten den ee v ten den sme byli v lese Pergl takzvanej Pergl me- mezi Řečkovicema a Medlánkama byly tam taková malá rozhledna a v lese byl plácek, kde sme hrávali debla, jo natáhli sme lano a hráli sme. pak sme si vylezli na rozhlednu to bylo toho dvanáctýho dubna čtyrycet pět, jo PS: mhm JV: seděli sme na rozhledně a letěly tři letadla, byly ruský a začly bombardovat Brno. já si to pamatuju, protože sme se na to dívali, jak to vybuchovalo a otec měl tenkrát službu v tiskárně, to byli všichni museli dycky mít nějakou protipožární službu mimo pracovní dobu a otec měl tu neděli službu. PS: mhm JV: a zrovna na té Veveří kousek od něho dostala ee zásah ee jedna budova je to takový rožák mysím že je e e tiskárna byla Veveří třicet devět a pod ním pár domů ee takovej us- useknutej rožák. bylo to Papiro nějaký papírnictví ve ve velkým to bylo, tak to dostalo zásah a otec potom vykládal, jak tam viděl e eště trčet lidi ve vaně mrtví a tak jak tam ty to všechno vykládal, byl otřesenej, no a my sme se na to s děckama dívali na ten nálet a já sem říkala, jéžišmarja, náš otec tam má někde službu a tam z těch míst v- v- tady vod konce vod vrchu Brna že to se tam ty čoudy ukazovaly (to se všechno ) no všecko bylo dobrý, no a ten den s těma děckama jak sme šli z- z toho lesa, tak sme se domluvili na ty klu- Kluky na řece ((Kluci na řece)). PS: mhm JV: no tak to bylo ty Kluci ((Kluci na řece)) byli buďto na čtvrtou nebo na pátou, to vám neřeknu a večer vo osmi už večer pro dospělý to nedávali, protože my už sme to nedoviděli. to potom začli eště bombardovat aji e hm e a začlo se bojovat ee tady už celkově ty tanky a tady dostali se do Krpole ((Královo Pole)) k té barikádě, takže to to si musím pamatovat PS: jo JV: ten den [to bylo vlastně] PS: [takže ste byla] JV: silnej dojem PS: a takže oni přerušili ee promítání [( )] JV: [prostě no] a všichni sme šli dom, no.
Jarmila_(1931).txt
JV: no to bylo krásný jo jo jo ano jo jo jo jo ee Pepička a Márinka votomar kor- korbelář ((Otomar Korbelář)) hrál a Pepičku a Márinku už nevím kdo hrál ((Zita Kabátová, Fanča Foltová, snímek To byl český muziknat)), ale ee pamatuju si to jejich oblečení, protože matka s- s tetou šly v jejich oblečení mě- sehnaly ty sehnaly ty ty kostýmy a šly na maškarní za ně, PS: mhm JV: to si pamatuju, že se mama do toho strojila, to byl hezkej film PS: aha JV: mhm tak tenkrát, jo, tenkrát se nám líbil (no to že) mělo to vlastenecký náboj, že a v té době to lidi žrali hodně tak,
Rut_(1934).txt
LG: a e během teda těch školních let byl pro vás ten film důležitý (.) navštěvování toho kina? RM: no ano, byla to taková pěkná zábava že pro děcka, že (.)
Rut_(1934).txt
filmy legrační a takový, jo (.) takže (.) já vím ešče tam byl ten (.) film tam hrál myslím Plachta ((Jindřich Plachta)) (.) o tom e (.) co měl toho koně (.) ježiš můj přítel (.) jak se ten film jenom menoval? e (..) Karel a já (.) Karel a já Karel byl ten kůň <a (.) on hrál toho> majitele tak to vim (.) že sem viděla taky a (.) hrozně se nám to líbilo <teda, že>
Rut_(1934).txt
LG: a jaký ste měla potom pocit, když ste se když se vám to jako podařilo dostat se na ten nepřístupný film? RM: <no ohromnej (.) ohromnej, my sme se cítily jako dospělý> a už sme se těšily až bude něco zase (.) takovýho LG: mhm RM: (protože) to bylo... některý filmy byly od osmnácti nepřístupný (.) některý vod šestnácti (.) podle toho jak to byl... <ale tam nebylo nic (.) proti dnešním filmům> (.) že by tam (.) děcka nemohly jít (.) jedině (.) třeba strašidelný nebo tak nějak ale (...) to vím že na tom Fantómu opery ((Fantom opery)) (.) sem seděla a už sem chtěla křičet (.) nechoď tam ((předvádí)) <chtěla sem napovídat tomu filmu aj, jo?> ((smích)) LG: ((smích)) RM: tak sme se do toho tak vžívali
Rut_(1934).txt
LG: (..) a em podle čeho ste si vybírala (.) teda ten film na který ste šla do kina? RM: (..) taky že se slyšelo (.) pozdějš teda už jo LG: mhm RM: že to je ohromnej film, že to je dobrý tak na to se šlo LG: a když ste byla dítě? RM: to nevím (...) když to byla pohádka, tak to muselo být dobrý LG: mhm RM: že (.) a když to byla nějaká veselohra (.) to se zase vědělo (.) že to je bezvadný a tak se na to šlo
Rut_(1934).txt
(.) já si vzpomínám, že sem viděla těch pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.) ešče (.) dokud ešče běžely ty filmy e (..) po té válce LG: mhm RM: a potom sem ho viděla znovu v tom Ponrepu ((Ponrepo)) (.) a pamatovala sem si ho že viděla sem to (.) a stejně sem plakala <na tom filmu> po několika letech (.)
Rut_(1934).txt
vím že ten film sem viděla (.) ve Vídni (.) a tak sem toužila potom aby běžel tady a když potom ho dávali, napřed sme ho sem ho viděla na vídeňské televizi (.) tak e (.) do toho filmu sem se tak vžila (.) že když sem potom po letech četla tu knihu (.) tak sem byla (..) zklamaná (.) ne napřed sem četla tu knihu (.) a když sem potom viděla ten film, tak sem byla těma hercama některýma zklamaná LG: mhm RM: protože sem si ho v- podle toho podle té knihy (.) představovala toho člověka úplně jinačího (.) než ho představoval potom ten film (.) tak (.) to sem říkala, ono je lepší napřed to vidět a potom [to číst] než to napřed číst a potom vidět (.) ale to jenom sou takový e (.) e u některejch, jo, že sem si říkala, no toho sem si představovala úplně jinak (.) <jo a takže> (..) no anebo toho e (..) Doktor Živágo ((Doktor Živago)) (.) tak to teda (.) sem byla taky s tím úplně sem ho četla toho Živága (.) a potom teda sem ho viděla (.) a tam mi vadilo to i když se mi ten film strašně líbil (.) a že (.) to neskončilo, že to nebylo tak jak to bylo v té knize (.) že to tam bylo takový trošku, jo?
Rut_(1934).txt
LG: a k- kdyby ste měla říct, co pro vás e jaký film byl pro vás jako dobrý, co ten film musel mít (.) aby vás zaujal? RM: no buďto to ne- nesměla to být nějaká kravina, blbost LG: mhm RM: anebo na to člověk šel (.) protože věděl, že to je taková volovina, které se člověk zařehtá (.) ale (.) aby to bylo (..) no prostě se to musí líbit, že? (..) (když) máte takový ty filmy (..) ty ang- am- jestli sou americký nebo anglický ja teď nevim (.) (jak) (.) no americký (.) ten (.) co zemřel (.) ne gery kůpr ((Gary Cooper)) ne (.) ten druhej ten fešák takovej (.) co hrál taky tu Milionovou bankovku ((Milionová bankovka)) a Velká země (.) takovej ten vysokej (.) gregory pek ((Gregory Peck)) jo LG: [] RM: [jo jo jo] (.) takže (.) to byly vždycky hezký filmy (..) bylo to takový zkreslený, že (.) vždycky zvítězilo to dobro (.) vždycky se řeklo (.) no to nemůže skončit špatně přece ten nemůže umřít nebo <tak nějak jo>? (.) a (.) a (.) (to) ešče dlouho se potom vykládalo taky vždycky vo těch filmech jak je to (.
Frantisek_1932.txt
LG: a jak pro vás v tom dětském věku byl ten film důležitý, FR: no tak my sme e před- buďto pohádky nebo LG: mhm FR: dobrodružný filmy, ale ne aby tam byla válka, protože té války tenkrát nebyl tolik zavedený v té v v těch kinech jako je dneska. LG: mhm (.) a e já nevím měli ste v tom věku ňáké oblíbené herce nebo herečky? FR: tak to ne, to ne, protože my my kluci my sme měli e (tak) nevyhraněnou e nebyli sme vyhraněný ten nebo ten herec, LG: jo FR: bylo to pěkný, tím to končilo.
Frantisek_1932.txt
LG: (..) mhm (..) hm (..) tak teda pro vás bylo jakoby nejdůležitější, abyste se při tom filmu pobavil, FR: pobavil. LG: jo.
Judita_(1921).txt
JK: (já) buďto sem šla do kina, anebo tam sem tam nešla (.) a když sem tam šla tak (.) zase s určitou představou LG: mhm JK: že to bude vážný film, že se tam asi pravděpodobně bude jednat o tom a o tom že? a hotovo.
Judita_(1921).txt
JK: no tak za prvé se o tom mluvilo doma se o tom mluvilo LG: mhm JK: mluvilo se s přáteli o LG: mhm JK: o těch filmech, že? a co ještě? (..) nic nic nic zvláštního tam nebylo, ale říkám, buď to film dobrý LG: mhm JK: tak i ten mladý člověk na to rád šel, ale jeden z těch takových těch známých filmů na které se chodilo v s- LG: mhm JK: v uvozovkách tak to byl ten film (jé jestli) já si ještě vzpomenu jak se menoval (..) jak se menoval? (..) Bílá nemoc LG: Bílá nemoc mhm JK: Bílá nemoc, tak to byl takový stěžejní LG: mhm JK: (promítaný) film LG: [a mhm] JK: [Bílá] nemoc
Judita_(1921).txt
LG: vy ste říkala, že ste teda chodila na ty dobré filmy a kdybyste mohla říct e co ten film jakoby musel být, aby byl nazván tím dobrým filmem? jakoby co bylo podle vás dobrý film? JK: mu- musel by mě zaujmout LG: mhm JK: něčím LG: jo (.) a ee měla ste nějaké oblíbené herce nebo herečky? JK: asi že jo, ale LG: [nevzpomenete (si)] JK: [že bych] to tak přesně s- mohla LG: mhm JK: určit kdo který film ( ) nebo který herec to byl to a- to ani nevím
Judita_(1921).txt
LG: mhm a bylo pro vás důležité nebo nějak registrovala ste z jaké země ten film byl? JK: no tak zajímalo by mě to LG: [mhm] JK: [určitě] mě to tehdy zajímalo LG: jo JK: jestli to je německý film, poněvadž LG: mhm JK: ty se dost jako promítaly ty německé filmy anebo jestli to byl film e co ještě ( ) francouzský taky film LG: mhm JK: různě no LG: a které ste teda měla jakoby nejradši? JK: co? které sem měla nejradši? LG: mhm (.) nebo které ste naopak třeba neměla ráda? JK: hm těžko říct (.) byly filmy, které sem ráda viděla a které prostě sem m- mě tak nějak moc nezajímaly LG: mhm JK: to se stalo že?
Alzbeta_(1930).txt
LG: (..) a e byly ňáké filmy které ste neměla ráda? (.) které se vám jako nevim, třeba vyloženě nelíbily? (..) nebo jakoby typ filmů, AB: no, neměla sem ráda smutné filmy. LG: mhm AB: to sem neměla ráda. LG: (.) a co dělalo jakoby film dobrým filmem, pro vás, co ten film musel být, a e musel mít aby se vám líbil, (...) nevíte, [neumíte] AB: [to to tedy] n- na to LG: [mhm] AB: [ne] nemohu odpovědět.
Alzbeta_(1930).txt
LG: <nebo něco na co sem se třeba nezeptala [( ) říká že>] AB: [] AB: [a to] bylo po válce, LG: mhm AB: a menovalo se to já nevím jestli to byl anglický nebo americký film, menovalo se to sličná vražedkyně, a tehdy tam hráli herci ee ména si taky nepamatuju, ale e to jako byli velice známí k- na který se chodilo, LG: mhm AB: a ona tam prostě ((smích)) já nevím už přesně jak to bylo napřed milovala jednoho muže a pak druhýho, a a teď prostě e už jako ten film končil e a teď to bylo takový napínavý smutný vona se tam plazila po kolenách a vobjímala mu kolena aby vod ní nevodcházel, a teď najednou se z první řady ozvalo, páni, to je ale k, LG: ((smích)) AB: jo? a teď jak ten film byl takovej tragickej, LG: ((smích)) AB: <tak celé kino m- se tak rozřechtalo teda, to bylo úplně jak když by víte? to no> LG: ((smích)) AB: <to bylo něco, na to sme vždycky vzpomínali jak prostě ee ten film okamžitě se s- celý ten děj víte? se votočil> LG: <jo> ((smích)) AB: to bylo takový jako ještě ee jako z dob někdy já nevím, ee z z toho e vosumnáctýho století takový jako jo, ten e ten ti baróni a ti LG: ((smích)) AB: hrabata, a takový no. to tedy na to vzpo- <na to sme nezapomněli nikdy> páč to tedy vopravdu jako,
Antonie_(1928).txt
LČ: (.) a podle toho ste si vybírali na co pudete, AM: (.) no moc ne. nám stačilo když sme tam (.) e když sme tam přišli, mohli jít jenom v neděli ((pousmání)) LČ: a e AM: my sme se nemohli vůbec podle ničeho řídit, a potom už vůbec LČ: [(jasně)] AM: [potom] vůbec podle ničeho a naprosto zakázaný.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a ehm pot- potkával ste běžně v kině známé? JU: no tak to sme si řekli sme viděli bude hary píl ((Harry Piel)) že no tak se tam všeci na to museli jit že
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a tam ste teda chodil s těma se spolužáky na ty nepřístupné filmy JU: no s těma staršíma LG: [jo s těma staršíma] JU: [ti to nepotřebovali] a ty jak se starej úkol klepl tož se to tady ze sportovního klubu to sme si napsali ročník že sme starší to byl českej film my sme na to všeci chtěli jít ten vám něco řekne poněvadž to je klasika Noční motýl LG: mhm jo to znám JU: to hrála ta Hana Vítová a Svatopluk Beneš víte a no a tam byl taková ee no von jako ju znásilnil no taková jako nic tam nebylo vidno že by nějak toto ale ale bylo to takový mládež mládež jako nepustili to všecko ta hudba kolem toho Nočního motýla ((Noční motýl)) to byl všecko štraus ((Johann Strauss)) noční motýl v lásce znamená že je marná že je ztracená ((zpívá)) že no a tak to jako to jako byla.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: nezajímalo á ee ovlivňovalo to vyznání em výběr filmu nebo... JU: ale né podívejte se dycky třeba na tym filmu byl, LG: mhm JU: tak to se roznese kde to je tam hraje ten to to to tak se to roznese tak na to musime jit no tak se na to šlo.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: ehm a bylo teda při výběru filmu důležitý kdo v něm hrál [pro vás] JU: [no jistě] to víte že sme měli herce oblíbený LG: mhm JU: některý že, tam hráli ten a ten jéé tak to musíme vidět
Josef_(1929).rtf.txt
LG: ((smích)) to je dobře ehm vy ste říkal teda že ste že ste byl na tom prvním promítání že ste byl na promítání toho prvního barevného filmu co byl v Brně na Sněhurce ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) JU: no LG: ehm tak jestli byste mohl k temu něco říct jak se vám to líbilo nebo tak JU: no to byl no to bylo celý celé kreslené to bylo vod toho dysneja ((Walt Disney)) LG: no jo dobrý já ten film znám JU: no no tak to jako to jako bylo nakreslený úžasný t- to jako sem si myslel že to není možný že to dalo práce to kaž- to každej pohyb musel byt nakreslenej obrázek že, všechno
Josef_(1929).rtf.txt
JU: tó podívejte se to byla t- to byla taková mezilidová reklama vždycky někdo na na tym už byl a řekl to je to to tam hraje to to to tam hrál ten a ten to je dobrý mhm
Jaroslav_(1926).txt
a pamatuju si no jako že byly školní jako výl- takový do kina. LG: jo JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate- menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta, LG: mhm JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo no vo ukřižování Krista, jo. ten film
Jaroslav_(1926).txt
LG: jako jaký film byl pro vás dobrý, jako že ste si řekl, tak to byl dobrý film. prostě co ten film... JB: no že se mně to líbilo LG: to chápu, ale jakoby co ten film musel, musel jako mít? JB: musel mít? LG: no jakože jestli to měla být spíše veselohra, nebo ňáká [dramatická zápletka] JB: [na všechno sem chodil], na veselohry anebo dramatický anebo na kovbojky, na všechno, takhle že bych si vybíral něco, tak to ne, to jako, ale taky se mně nelíbily ňáký filmy, že, LG: mhm JB: mně řikali to bylo blbý na to nechoď, anebo tak, no. to máte až do dnešních dnů, no někomu se líbí to a druhýmu zase to, to je těžký no.
Margarete_(1923).txt
LG: a tak teda jaké typy filmů ste měla ráda MK: no jo no takový tentok ee e z vesnic LG: mhm MK: to no a nebo tedy s baletem potom později ee tedy právě ty německý filmy s tou marika reg ((Marika Rökk)) LG: mhm MK: to byl ponejvíc balet a takovýho něco to bylo úplně jinačí vybavení LG: jo MK: ne
Rudolf_(1920).txt
PS: vy říkáte že jako studenti ste chodili na astera ((Fred Astaire)) a rodžrsovou ((Ginger Rogers)) RS: nó ano PS: ale [myslím]... RS: [ale] nejenom študenti všichni mladí lidi a všechni diváci aj to aj tam chodili aj dospělí protože to bylo ee e to bylo šou který nemělo obdoby nikde to bylo šou obrovský šou
Rudolf_(1920).txt
RS: g- na gy- to sou už sem byl na gymplu tady toto a em měli sme profesora jednoho a to byl češtinář a němčinář a von byl takovej trochu ee extravagantní (.) přišel kdo z vás viděl film (...) jak tam ten stroj krmí ty lidi jak se to menovalo? [počkej]... PS: [Moderní] doba? RS: co? PS: Moderní doba? RS: Moderní doba teď to hráli ee teď to hráli mám dojem opakovali to bylo to v novinách že několik takovejch filmů bylo teď e v tomdle v [tom] NS: [(v Artu)] RS: v kinařským filmu PS: Art RS: ee v tom kině PS: Art no RS: jo tam a takže to upozornili v novinách takže tam byla zase návštěvnost a tam byl profesor kterej řekl kdo z vás viděl film ee jak sem to řekl? NS: Moderní doba RS: Moderní doba (.) my nikdo (.) negramoti! my sme do neděle nebo do soboty celá třída viděla Moderní dobu ((Moderní doba)) a pak sme ju viděli ještě jednou a eště jednou protože to bylo to bylo šou obrovský šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) (.) stroj (.) aby ušetřili čas protože tam byl pás von utahoval pořád dvouma klíčama matky to šlo a pořád utahoval no šaplin ((Charlie Chaplin)) to víš von byl takovej šašek trochu a (.) teď aby ee ta s- ee to stahování u oběda bylo co nejkratší tak byl takovej k- kulatej stůl a židličky <(vokolo)> a to se po- potácelo a tady byla e přišla e polévka a lžička dělala ((ukazuje)) jo? ta sama lžička to dělala a teď to samozřejmě někomu teklo tak a tak a druhý jídlo bylo zase to posunovalo bramboru maso a tak dále jenomže vono se to jednou polámalo a začalo to jít strašně rychle e takže voni už měli narvaný p- pusu tak tak šaplin ((Charlie Chaplin)) a přišel e zavolali montéra a montér tady začal dole klečel a tam něco montoval a dával navrch furt ty matky a von je dával e navrch a von je dával na ten talíř a teď to říká teď to pustím jo? a teď to <pustil a> (to se) šaplinovi ((Charlie Chaplin)) cpaly do do huby takový matky takže to byly takový takový prostě komický e jak to že šaplin ((Charlie Chaplin)) dovede a pak e tam byly že vo šel po ulici a uviděl ee babu která měla kabát a na něm měla hranatý knoflíky a von s těma dvouma klíčama utíkal za ní a vona šílela že tady je blázen nějakej a von <f- f-> pořád křičel na ty vona to měla na prsách a na zadku [no prostě to] PS: [a to si pamatujete]... ? RS: to byla to byla takový šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) Moderní doba ovšem ono to pak mělo eště e jako dohru že von šel a teď šla demonstrace nějakejch myslím já nevím komunistů nebo levičáků nebo něco šla a policajti tam stáli a a von chtěl jít proti ale voni šli dům vod domu čili von musel jít s něma a byl v první řadě, no on byl první zatčenej a takový... PS: to si pamatujete eště z té školy anebo ste to viděl později znovu? RS: no z- ze školy sme šli PS: a... RS: ee profesor nás PS: ano RS: jako vyprovokoval abychom na ten film šli protože von v tom viděl jako e i trochu tam té politiky protože šli ti levičáci a von šel v první řadě a policajti ho hned zatkli e zatkli jich několik ale mezi (nimi) taky teda toho šaplina ((Charlie Chaplin)) kterej s tím neměl vůbec nic společnýho PS: a ten učitel vám vo tom ještě něco vykládal bavili ste se ve [škole]? RS: [ne] ne ne ne PS: ne RS: to je to von nám řekl pak nám eště řekl jeden film
Rudolf_(1920).txt
a ten e profesor von měl ještě víc takových von třeba aj do divadla přišel a kdo z vás viděl vod Čapka ((Karel Čapek)) Bílou nemoc ((Bílá nemoc)) nikdo do ne- do týdne sme viděli všichni Bílou nemoc vod Čapka to byl už film kterej ee jako už e naznačoval ž- že bude válka PS: mhm RS: jo? a teď tam teda e byl ňákej ten diktátor kterýho hrál Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)) diktátora takovýho zlýho diktátora a pak tam byl jeden e zase takovej s brýlama chudý a to byl lékař ((Galén)) jo a ten furt radil tomu diktátorovi aby nevedl válku že sou mrtví a ranění a bezruký a bez- no a [prostě]...
Rudolf_(1920).txt
RS: pak tam byl jeden takovej film americkej drastickej e že jela loď já nevím vodkuď jestli z Austrálie nebo kam a tam byli eee s- na- nahoře na na té plošině byly samé takový živly e takový chudáci a tak jo? a teď najednou (.) a tam se vezly sudy e z z z něčím já nevím s čím e ale bylo těch sudů tam mnoho a jak byla bouřka a začla se ta loď hýbat ty s- ty sudy se začaly kutálet na tu stranu pak zase na tu stranu a přes ty lidi, jo? PS: mhm RS: to bylo e takový drastický a ukazovalo to prostě takovou tu ee že když někdo veze e já (nevím) víno nebo něco že nemá na to aby to bylo zajištěný přece ta loď vždycky se kolíbe a když to tam se kutálelo přes ty černochy a to a PS: mhm RS: to byly takový drastický filmy taky ale toto n- nemělo ze školou nic společnýho to sme chodili sami
Rudolf_(1920).txt
anebo nás tam profesor poslal řekl vy negramoti vy ste neviděli Moderní dobu ((Moderní doba))? nebo tak a a tak nás dycky poslal na něco na nejenom na Moderní dobu PS: jo RS: na víc filmů
Rudolf_(1920).txt
až už sme byli já nevím na gymnáziu tak to už pak bylo jedno to už nikdo se n- vás ne- nedíval a PS: mhm RS: a tam sme měli teda profesora kterej nás posílal na různý PS: mhm RS: filmy a nadával nám do negramotů že sme je ještě neviděli
Rudolf_(1920).txt
ale teď vám řeknu že s- kde sme byli ve skale ((Scala)) (.) ve skale ((Scala)) sme byli jednou s manželkou na noční promítání PS: aha RS: začalo se ve dvanáct a končilo se vo půl třetí (.) a tam byli originál americký záběry z inváze když in- když jeli ty sta parníků a tisíce letadel a p- PS: mhm RS: p- parašutistů s mraky jo? a teď voni n- nemohli jet těma loďama až na-... takže voni šli všichni takhle ve vodě a teď tam byli ti žurnalisti co to fotili a a ee ti tam pobíhali furt s kamerou a oni měli takový lana ty k- ty vojáci a jak byl e pláž a tady byla taková stěna PS: mhm RS: a navrchu byly německý pevnosti (.) takový nízký von to roztočil a hodil (hodili) to navrch a zase ten ty tři kotvy se tam tak někde zapíchly a von po tým laně vylezl navrch vytáhl hacjakéj ten to vokýnko bum bum někdy se jim to podařilo někdy se jim to nepodařilo někdy voni e je zmerčili a začali střílet a třeba je zastřelili aji padlo jich tam m- taky mraky těch Američanů padli a když voni pak padali tím padákem tak dá se říct přes devadesát procent přišlo na zem vostatní viseli na věži na stromě a neměli možnost se dostat pryč voni si to pak uřezali a slízali bez padáku dolů po st- po stromě nebo PS: a kdy ste to viděl ten film? RS: skala ((Scala)) PS: ale kdy? RS: kdy? no bylo to za za ee NS: podle mě to bylo tak [kolem]... RS: [za] komunistů NS: osumašedesátýho PS: mhm RS: ale to bylo výjimečně a bylo to jenom v noci ale bylo to dvakrát PS: mhm RS: jednou a pak za (nějakej) rok podruhý zase ale my sme to viděli teda jednou s manželkou byli sme tam do půl třetí do rána PS: mhm RS: a bylo to strašný byli sme úplně rozechvění protože voni tam umírali po po stovkách ty ti vojáci američtí NS: (já) si myslím že to bylo v osumašedesátým [když byla taková volnější] RS: [voni stříleli po nich] PS: mhm NS: [volnější doba] RS: [když šli v té vodě] a tak někteří prošli a někteří neprošli tak to tam leželo na písku e bylo to bylo to drastický ale tam když pak těm Němcům házeli do těch vokýnek těch pevností ty ty bomby jo? ty granáty tak tó to bylo něco voni vždycky ti ten to kotvu vyhodili vyšplhali navrch a šli k prvnímu tomu hodili (ji) tam a tam byla druhá tak tam šel druhej zase taky tam hodil a to vždycky džuchlo a tam ti ti e zahynuli ti chlapi co tam byli PS: mhm RS: ti vojáci PS: [a vy-]... RS: [němečtí]
Rudolf_(1920).txt
PS: a chodil ste i do kin v centru města? RS: výjimečně PS: mhm RS: výjimečně (.) v centru města když byl třeba ten šaplin ((Charlie Chaplin)) v Moderně ((Moderna)) tak sme šli do Moderny ((Moderna)) na toho šaplina ((Charlie Chaplin)) PS: mhm RS: když nás tam profesor vyhnal (.) jo? že sme negramoti
Rudolf_(1920).txt
ale viděl sem víckrát i eee ee s jedním psem (.) to byl ňákej zase doják PS: mhm RS: doják víte pes vlčák ale to už nevím jak se menovalo (.) jestli se menoval Rin Tin Tin nebo (tak) to já už nevím ale e vím že e sem byl na tom filmu dvakrát protože ten byl tak- takovej doják to byl jo? PS: mhm RS: a (tak) manželka chtěla vidět ještě jednou a... vona byla víc na zvířata než já
Rudolf_(1920).txt
a pak teda (.) Carův kurýr to byl můj film který sem viděl ee já nevím kolikrát a musel sem být e jako mladší to sem ještě myslím nebyl ani na gymplu Carův kurýr který na koni jel přes Sibiř a tak a to a ten drama- samý drama tam bylo a ten kůň a to a a no to byly bylo to takový prostě napínavý z- ve všech PS: mhm RS: s- směrech to bylo napínavý a ten Carův kurýr byl takovej dr- dramatickej film PS: mhm RS: a vždycky tam (bylo) špetnutý taky trochu (toho) humoru aby se to jako odlehčení nějaký jo?
Libuse_2_(1928).txt
SM: hm dobře. tak se už přesuneme k filmům, a já bych se vás nejdřív zeptala, jak ste si vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina. LZ: no, co vám, co vám můžu říct, no, tak když to byly dětský, tak to byla ňáká pohádka, nebo ňáké takové příběhy jak to, jak sme to říkali, anebo co tak, potom když sme se se do- když už sem byla děvče, už sem dospívala, mohla sem se, nebo ty školní filmy jako to bývaly, z těch studentskéch, z toho pro- z toho studentského prostředí, anebo potom takový ňáký ty zamilovaný, no. SM: hm LZ: ((smích)) jinak em zamilovaný, takový ty co nám, co jako mladý děvčata sme chodívaly. jinak, já říkám vám válečný, nebo dobrodružsky, dobrodružný, nebo něco, to sem jako zas nemusela mít, no. tak potom když už sem byla větší, starší, no tak už to bylo takový ňáký takový, no, tak to tam byl tehdá aj sme byli s manželem, na tom, to lásko bože lásko ((pravděpodobně Léto)), co tam zpívala ta Štěpničková ((Jiřina Štěpničková)) tam hrála, no a takový, Muzikantská Liduška, mám to tady napsaný. Muzikantská Liduška. takže tam, tak to tam hrál na ty housle a na varhany manžel trošku tak jako, tak to tak to vím že sme byli spolu už, potom sme byli na tom, na tom Madla zpívá Evropě, to už sme spolu, no tak my už sme spolu začali chodit em prakticky když nám bylo osmnáct myslím. SM: hm LZ: no, a to bylo, takže, takže to někdy do toho kina sme šli tak na takový ty filmy, no, ale spíš to byly filmy takový jak sem říkala, to Madla zpívá Evropě, Muzikantská Liduška, no potom už to, Krb bez ohně, no takový ty zamilovaný filmy jako pro děvčata, no, to bylo takový, no, když... SM: a bylo pro vás teda důležitější em jaký se hraje film? nebo ve kterém kině se to hraje. LZ: no tak spíš ten film. SM: hm LZ: no to sme šli, jé, dneska hraje tamto nebo ono, jo? pudem tam. tak sme se, tak sme se domluvili, a buď někdo šel třeba pro lístky, nebo sme ještě dostali lístky, nebo to bylo tak jako. ale že bych řekla přímo jé, já bych chtěla jít tam, nebo já bych chtěla jít do města nebo něco, to né, to né. vždycky spíš podle toho kde co hráli. ty filmy kde hráli teda toto. ale říkám, to byly takový ty slaďáky, no, takový ty zamilovaný filmy, no, Hana Vítová, no, když to byl Noční motýl, nebo to byly, nebo ta Uličnice nebo em Adina Mandlová, to byly všecko takový ty herečky našich, méch mladéch let, no, teda.
Libuse_2_(1928).txt
SM: hm dobře. a bylo pro vás důležité jestli ten film byl černobílý nebo barevný? LZ: tak em podívejte se, tak do té války to bylo všechno černobílý, no, tak to sme si vybírat nemohli. no když by si člověk dneska mohl vybrat, no tak bych šla radši na ten barevně- barevnej než na ten černobílej, že, už je tam příroda už jinak, já mám ráda aj když vidím pěkný přírodu tam, nebo, nebo něco, už je to barevnější, ty kvítka nebo louka, nebo prostě něco tak už to, už je to barevnější. tehdá to si pamatuju teda, ta Sněhurka a sedm trp- ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) to bylo barevný, to bylo jako americké, teda tenkrát to muselo být ňák začátkem války, že to ještě Němci povolili, ale to bylo vod dyzneje ((Walt Disney)) ale, ale totok, ale jinak ten, no když sme chodívali, sem jako byla mladá, no tak to bylo všechno černobílý, no, když bych si dneska mohla vybrat, tak půjdu radši na ten barevné, <no> SM: hm a LZ: jestli máte oblečení, nebo to máte přírodu, nebo už je to, to celé jinačí, že jo. SM: hm a bylo pro vás důležité jestli byl film němý nebo zvukový? LZ: tak já si už moc ty němý filmy nepamatuju, to už zase bylo hodně brzo myslím. SM: hm LZ: tak, to víte, když tam byly titulky, no už to bylo třeba když byly německý, byl tam, byly tam titulky, že, tak už jako to trošku vadilo, že člověk em to musel číst, jo? SM: hm LZ: pozorovat a to. tak už to bylo jako horší, ale jinak em, já si tak už eště moc, už nepamatuju, že by byly některý jako němý filmy. SM: hm LZ: to už zase, to bylo hodně eště ( ) SM: a kromě toho že třeba se vám špatně četly ty titulky, hrálo pro vás ňákou roli v které zemi ten film třeba vznikl? LZ: no tak to bych, to bych neřekla. SM: hm LZ: em-em to bych spíš řekla že bych, že mě to zajímalo, jak tam žijí nebo jak tam, jak tam prostě, jaký prostředí je tam, nebo něco, to už by mě víc (nadchlo), ale by mně to vadilo, já celkem zas dost, dost ráda čtu, a dost teda em, a dost jako bych řekla rychle že to přečtu, ty titulky. nebo si zbytek domyslím. to manžel teda ten se mohl dívat na televizi, a ještě, a co tam říkali? a jak to bylo? SM: ((smích)) LZ: to mě rozčilovalo kolikrát.
Libuse_2_(1928).txt
SM: jo. a změnil se výběr těch filmů na které ste chodila? po tom roce třicet devět? LZ: no tak určitě. no tak spíš to byly ty pohádky, a spíš to byly ty pohádky nebo ty děcký filmy nějaký, nebo ty školní, no a po- pak už jak sem vám říkala, už to byly takový ty, ty zamilovaný nebo takový ty už ty filmy, už takový... SM: takže, takže ste si vybírala jiné jiné filmy než předtím? nebo... LZ: no tak, no určitě už to bylo potom ten výběr byl takové, říkám dospívající, že, už takový ty zamilovaný, nebo už takový ty, třeba někerý byly vod šestnácti přístupný, že, někerý až vod těch osumnácti, no taky se třeba tam prošli sme, no, taky. SM: hm LZ: když nebo třeba ee ale, tak říkám, tak některý byly, třeba s tím, jak ste tam měla ten em Burian, ne? Vlasta Burian nebo něco, tak to bylo takový celkem přístupný ty filmy, tak to sme chodívali. nebo ty školní filmy takový, no tak to se dalo tak, tak sme chodívali, anebo, no, tam bysme se šli podívat, Noční motýl, jé, to bysme se šli podívat. no ale to je nepřístupný <to bylo až potom později,> nebo takový.
Libuse_(1922).txt
LG: mhm. a vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina? LV: vzpomínám. (..) vzpomínám si, že mně bylo tak ňák devět deset let <a byla sem> s maminkou v kině (.) bylo to mám dojem že se to menovalo kino Republika, bylo to na České ulici LG: [mhm] LV: [tam] jak později bylo (aso), to bylo e v těch letech ňák třiatřicet udělaný a dokonce si vzpomínám, i na ten film, kterej mě teda tak dojal, a bylo to nějak eh (.) eh hm počkejte, ji- ne, Jindra e, křestní jméno, hraběnka Ostrovinová, to vim úplně přesně (.) LG: jo Jindra, hraběnka Ostrovínová, mhm LV: to si teda velmi dobře pamatuju, no a já sem, a dokonce si pamatuju i tu první scénu, když tam jel ten <poštovní panáček> a troubil, to je zajímavý, že pak jsem viděla strašně moc ee věcí v kině ale, toto teda mně utkvělo v paměti, a dokonce, dneska už teda jména zapomínám, ale vím, že tam hrál a že se menoval ten herec Karel Lamač. LG: mhm LV: tak to teda v- je moje teda vzpomínka, na to první kino, ale to kino potom bylo teda zrušený, no a málokdo o tom teda ví, že tam to kino bylo. byla to taková nudle úzká, já vím (.) no, takže to je můj první zážitek. no a další zážitek,
Libuse_(1922).txt
málo Kapitol tam dávali až koncem války a tam dávali mariku rek ((Marika Rökk)) LG: mhm LV: to to (.) ano, mariku rek ((Marika Rökk)) a to to už byl takový nóblový tak, jo? to by bylo nóblový ale, šel novej film a musel se vidět. LG: mhm LV: to se musel teda jako vidět.
Libuse_(1922).txt
LG: (..) hm jak ste si vybírala ten film, na který ste šla do kina LV: (.) nijak, se hrál tam film m- měl název ee takovej vo lásce nebo něco, no tak, se tam teda normálně, ale kd- mož- hrála tam ňáká třeba e e ta herečka, jo, hraje jo tadle, Hana Vítová, nebo e e to až potom šla Adina Mandlová a jako LG: mhm LV: jo? a ji- e (a ti tydle) tak de se na ni, že ee ne na ten film, ale na tu ha- herečku teda, že?
Libuse_(1922).txt
no, ty americký filmy a potom to už teda sem byla jako dospělá, už sme vo tom mluvili, jako, a pak už (sem) jako hodnotila po té ee hm řeknu ( a to) ee výkony herců, jo, jaký byly výkony [jak to teda] LG: [mhm] LV: hrála, ale do toho ee jako <puberťáckej let> LG: mhm LV: <no tak to byl zjev voblečení> teda tady toto, že, no.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak český filmy, to taky byly pěkný filmy, tak to sme taky na každej českej film sem chodila.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak vybrala sem si třeba hrála Greta Garbo, že, no tak tu sem měla ráda a a nebo marlene ditricha ((Marlene Dietrich)) a tak tak sme si to vybrali podle taky podle herců, a voni spíš opravdu pěkný filmy.
Ludmila_(1920).txt
LČ: takže co pro vás dělalo film dobrým filmem? tak abyste si řekla že, to byl opravdu dobrý film. LŠ: no LČ: jaké znaky by film musel mít? LŠ: no to by bývalo, že bych šla na to třeba ještě jednou na to. LČ: ale před tím ste říkala... LŠ: ale nešla sem. nešla sem. LČ: ale takový film, o kterém byste si pak řekla, že byste ho ráda viděla eště jednou by byl dobrým filmem. LŠ: no to byly dobrý filmy, tak s tou Greta Garbo, tak to bych uvítala aj teď eště. LČ: mhm LŠ: ale to už nedávají.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a byl pro vás film v tomto dětském věku důležitý? a pokud ano, tak proč? jak se to projevovalo? LT: protože to byla zábava. LČ: a projevovalo se to třeba ve vašem nějakém chování ve zvycích nebo ve hrách? [až tak?] LT: [to se] dá taky těžko říct, no byla to zábava ee chodili sme s dětima, že (.)
Ludmila_(1926).txt
LČ: a ee bylo pro vás při výběru filmu důležité, kdo ve filmu hrál? LT: no bylo. LČ: takže ste měla nějaké oblíbené herce, [na které] LT: [no jistě] LČ: ste přímo chodila, že byste? LT: všechny ty milovníky a milovnice, to vite že sme to sme chodili především na to. lída bárová ((Lída Baarová)), Zita Kabátová (.) Korbelář ((Otomar Korbelář)) LČ: a byly to hl- ee hlavně čeští herci nebo i [zahraniční] LT: [hlavně čeští]
Ludmila_(1926).txt
LČ: takže ani nějaký, který by se vám nejvíce líbil, byste si... LT: no třeba byl Lízin let do nebe, to si vzpomínám, že sme jako holky do toho byly úplně vedle (.) co já vím který ještě. LČ: a čím vás ty herečky nebo herci jakoby zaujali? LT: tak jednak zpívali, že a (.) jednak ten děj (.) a odpovídalo to našemu věku, že.
Ludmila_(1926).txt
LČ: no v tom v té předválečné, právě jaké byly pro vás dobré filmy? jestli ste měla nějaké [ráda, které] LT: [no tak no tak to] byly právě ty filmy no ty ty ty cajdáčky takový ty zamilovaný s tou bárovou ((Lída Baarová)), s Kabátovou ((Zita Kabátová)) (.) a co já vím jak se všechny ty herečky menovaly, který já teď už moc nesnáším. LČ: a takže vy ste sama říkala, že ste na nějaké filmy byste šla vícekrát. LT: no jistě ta ten Lízin let do nebe, to bylo na pokračování, ale na to se chodilo častějc.
Augustin_(1924).txt
LČ: a když ste si teda, když se podiváme konkrétně už na ty filmy třeba, tak jak ste si vybíral ty konkrétní snímky na které půjdete do kina. AU: no to byly plakáty. plakáty byly různý a upoutávky takový, no hlavně z plakátů. a teď sem potřeboval zjistit, co tam je třeba napsaný, třeba je to životopisné film ňáké, že, já nevim. třeba vo Smetanovi nebo tak něco takovýho. to bylo vážnější, tak to už bývalo takový, většinou na veselohry. jak tam byl Laurel a Hardy, nebo em ten em ty dva, jak se voni menovali, už sem to měl na jazyku. ten vysoké a nižší jestli si pamatujete, nevíte? ((Pat a Patachon)) dva, no to byly takový asi tři skupiny, nebo tři možnosti těch herců. šaplin ((Charlie Chaplin)) Laurel a Hardy byli první, potom byl šaplin ((Charlie Chaplin)) anebo, teď si nevim, jeden byl vysokej a druhé malé. a momentálně mně to uvízlo. ((Pat a Patachon)) LČ: a vybíral ste si teda podle teda podle právě těch svých oblíbených herců, jak říkáte. AU: jedině podle herců.
Augustin_(1924).txt
LČ: a co pro vás teda dělalo ten film dobrým. říkal ste hlavně teda ta zábava. AU: no pobavili sme se. protože jinak byla bída, byla ste napolo hladná pořád, že, teď dete do školy, tam máte učení, kolikrát vám to někdy nesedlo, že, no a teď pořád ste myslela na jídlo.
Augustin_(1924).txt
nebo čapájev ((Čapaje)), to sme si mysleli bůh ví co je to za film, <že tam ležel za kulometem a chladil, chladil (chlazenit).> no jako děcka, to víte, sme mysleli bůh ví co to je.
Augustin_(1924).txt
toho Čapajeva ((Čapaje)), to byl, to byl teda ten politickej film, to sme my tenk- tehdy nechápali co to je. ale nám klukům to bylo jedno, hlavně když se střílelo, jo,
Ludmila_(1922).txt
JV: hm a chodila ste třeba na filmy některých herců opakovaně? že byste šla vícekrát? LH: chodila. JV: a kvůli tomu hercovi? že byste LH: ano, ten herec se nám líbil, a tak sme chodili. JV: hm LH: někdy i dvakrát. maminka řekla, dyť už to znáte. ale ne, my sme ještě šli se jednou podívat co, no to nám eště ušlo, tak no. JV: hm LH: a na to kukuruku ((film neidentifikován)) sme šli dvakrát. to se nám moc líbilo. JV: dobře. LH: a na tu Španělskou vyzvědačku ((Španělská vyzvědačka)), a na rozmery ((Rose-Marie)) a ty americký starý filmy, ty byly krásný. no teď nevím teda, některý se mně taky jejich nelíbí.
Ludmila_(1922).txt
JV: teďka bych se zeptala jestli ste viděla ňáký barevný film do toho roku čtyrycet pět. LH: jé, to se nám líbilo. JV: do, do toho roku pětaštyrycet jestli ste ňáký barevný film, LH: no, moc, moc sem jich neviděla, ale to bylo právě třeba tu rozmery ((Rose-Marie)), to bylo moc hezký, barevný JV: a bylo, no? LH: a potom ta Španělská vyzvědačka, JV: hm LH: to bylo taky barevný, a bylo to moc hezký, JV: a já bych měla dotaz právě na to, jestli pro vás bylo důležité že to bylo barevné ten film. jestli to pro vás bylo lákavější. LH: no věříte že ani tak z zvlášť, že bych na tom trvala, ne. hlavní je že tam byli ty herci, kerý sme, kerý to dovedli hrát.
Ludmila_(1922).txt
hlavní je že tam byli ty herci, kerý sme, kerý to dovedli hrát. to oni někeří dovedli tak upoutat. třeba ten hugo hás ((Hugo Haas)) em on dovedl, on dovedl strašně upoutat lidi, upoutat. JV: hm LH: no a ne jenom hugo hás ((Hugo Haas)), to Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)), že ten, ten dovedl hrát, to, to je herec byl, že a všechny děti se teda jemu.
Ludmila_(1922).txt
JV: jo. a jak byste popsala právě ty filmy, na které ste chodila. em byly třeba ňáký, žánr měly stejný, že ste třeba chodila na milostné filmy, nebo na LH: nemusel být, no nejvíc se, nejvíce se mně, říkám, kde byli koně, kde byli, no byla hodně přírody, a a kde bylo třeba ukázaný různý ty, někde kde se to opravdu, že se to kde se to odbývalo, že, jak honem si, teď sem to chtěla říct a polkla sem to. Haničinec ((Petr Haničinec)), že, a toto, nebo Hanzl. Hanzl tam em jak tam zahynuli v tem JV: Hanč a Vrbata ((Synové hor)) LH: ano. JV: hm LH: a takže tam, tam taky byla láska, že, taky. ale to je tak krásně podaný, ale tak krásně, že v tom vidíte kus lásky, že oni se měli rádi, a vidíte to že to je pěkný.
Ludmila_(1922).txt
JV: no, že ste říkala, že ste chodila do kina méně než před tím protektorátem. LH: no moc málo, moc málo. JV: a z jakého důvodu? že teda LH: no protože sem tu němčinu nenáviděla. JV: takže kvůli tomu že tam byla něm- ale dyť byly i české filmy. LH: no tam, tam se zajedno, ze začátku když přišli Němci, tak dole to bylo česky, napsaný. JV: no LH: a potom už to vůbec nebylo napsaný. JV: a když byly i české filmy? tak na české filmy ste nechodila? LH: no, a tak zajedno to byl taky důvod, a taky oni se hned rušně bavili pouze německy. JV: hm takže i kvůli těm divákům ste nechodila, ste cho- LH: a lidi, a vona, počkejte jak vona to. rej rej, Němci jako, rej, hned byl klid. JV: takže em ste chodila LH: ne, na, já sem téměř přestala chodit. a všichni dost Češi. málo. JV: ale LH: zezačátku ano, ale potom sme se i báli, protože to bylo, dívejte se, to, když sme em em než sme přišli z kina tak bylo dost pozdě, a my už sme se báli, protože potkat Němce, on by něco řekl na nás, oni si umínili, no ten se na mě smál, a toto, a mně vysmíval, a už měl zase, jo, toto, to seš bedlivej a dobrej Němec, a a německy že, a už ste mohla viset. JV: takže ste chodila do kina méně i kvůli tomu LH: méně. JV: i kvůli tomu že ste se cho- bála chodit venku, LH: bála.
Ludmila_(1922).txt
JV: ale chodila ste přece jenom trochu. takže změnil se nějak výběr těch filmů? chodila ste na nějaké určité filmy jenom? LH: no, no byly tam, byly taky, když nějaký na ten, ten (volbrik) když tam hrál, a nějaký takový jedno bylo takové, to, Lídyno běž na to, to je docela pěkný, a nepropagujou tam ty Němce
 
Atlas.ti code
375
 
Code parent
Cinemagoing
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno