Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Code name
Accompaniment and social contacts related to the visit of cinema
 
Quotes — Quote category
Dagmar_(1929).txt
pár let, no tak to byla televize no a potom... no ale hlavně to bylo za války, to sme byly v kině s holkama každý týden
Dagmar_(1929).txt
LR: ne, vůbec. a jaké sou vaše nejstarší vzpomínky vůbec na kino, jestli si vzpomínáte? DB: no, ty nejsou moc dobrý. byla sem s tatínkem ee v Kapitolu ((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
Dagmar_(1929).txt
LR: [dobře]. a s kým ste chodila do kina? DB: no s ko- s děckama. LR: s kamarády? DB: s kamarádkama
Dagmar_(1929).txt
tehdy ne, to tehdy nebylo kdepak, to holky stály tam v té v tom foajé ((foyer)), než nás pustili, kluci stáli tam, a to sme se po sobě koukali, ale nic kdepak [vůbec].
Dagmar_(1929).txt
LR: [a s rodiči] ste chodila jenom jako malá DB: no úplně [malá] no
Dagmar_(1929).txt
LR: [takže vlastně rodiče pak byli už rádi], že ste [šla s kamarádkami a] DB: [no, my sme my sme] měly takový, to byla Milena, Naďa, naše milá sestřenice a to sme byly čtyři pět a to sme vždycky šly
Dagmar_(1929).txt
LR: [blízko]. a, tamta třeba jak ste říkala skala ((Scala)), tak do těch [ste chodili] DB: [no tak] do těch sem chodila ne s s to ne s děvčatama, to sem nechodila LR: [mhm] DB: [to] ne. to už bylo pozdějc LR: to už bylo později, no, [dobře] DB: [to] už bylo za války LR: [to už] DB: [a to] už sme se ňák rozdělily,
Dagmar_(1929).txt
LR: a vybírala ste si ňák kino, s kým ste zrovna šla? třeba s tou kamarádkou sem chodila do toho [kina, s tam s tou sem chodila do tamtoho] DB: [hmmm.] ne ne ne, všichni společně LR: všichni společně? DB: nó, pak už se přidávali samozřejmě pánové, [že jo?] LR: [mhm] DB: to už ke konci války to už sme chodili jako jinak. to už byly takový ňáký... na- zakoukali sme se prostě no a to už prostě bylo trošku jinačí, ale chodili sme i s těma rukama LR: mhm DB: byla zábava no a pak se šlo domu, to už jako. asi ňáký doprovázení bylo asi bylo no, ale to bylo všechno
Dagmar_(1929).txt
a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit, protože to bylo trapný,
Ludmila_(1923).txt
PV: hm á a když ste šla do kina, s kým ste chodila. LH: no parta kluků a holek, no jak ste si to představovala. PV: já nevim. LH: no na dědině byly party, a to se chodilo prostě v partě, samotný né.
Ludmila_(1923).txt
PV: a když když přijelo ňáké kino, tak to ste šli všichni? i s rodičema, i s [kamarádama?] LH: [ale né,] no tak podle toho, když nás pustili, tak sme šli na všechno. když nás tam nepustili, no tak sme nemohli nic dělat.
Ludmila_(1923).txt
LH: to nám bylo jedno. říkám, až potom teda jako starší, no to už nám bylo k těm čtrnáct, patnáct, tak sme do toho Králova Pole vyrazili, teda každý s tou nějakou korunou, a tohle. PV: hm LH: museli, tak si musel žít jenom v partách. to se nedalo samotná
Ludmila_(1923).txt
a když sme šli, už byli mnohem větší, a chodili sme třeba teda do toho kina, tak to zase parta. to to jeden člověk nemoh tam jít.
Ludmila_(1923).txt
PV: ee vy ste chodila do kina do Jehnic, když ste byla malá. LH: no tak ee když šla parta. PV: když šla parta? jo. LH: protože samotná tam byly jenom pole, PV: hm LH: nahoře škola, na kopci, a dolů se chodilo tohle. takže jenom když šla parta. PV: hm LH: sama bych tam bývala, jak bych došla. to bych musela jít sama mezi poli a tak dále. takže my sme chodili v partě. my sme chodili parta na tohle, do Soběšic, a bůchvíkam. PV: hm LH: a furt se chodilo přes les, takže, a nebo mezi poli, takže ste nemohla sama, desetileté děcko někam prostě jít.
Helena_(1927).txt
HH: dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to tak [bylo] LR: [hm] HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady mám dat LR: ((smích)) HH: a on
Helena_(1927).txt
LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek] HH: [bylo to] kino Kapitol LR: Kapitol, v centru. HH: v centru, LR: mhm HH: my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že].
Helena_(1927).txt
to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i na- e na dětsk- na odpolední představení,
Helena_(1927).txt
o Husovic taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam sme,
Helena_(1927).txt
LR: [mhm] dobře. a jaký byl názor vašich rodičů na film, a na kino? HH: no dobrý tak [jako], LR: [dobrý] HH: tak jako, já řikám, tak jak oni-, oni chodili se mnou taky, no, zezačátku, že. LR: mhm HH: dobrý filmy
Helena_(1927).txt
LR: a potom později už ste chodila častěji? HH: no častěji, byly doby, kdy sme třeba s rodiči, když sem chodila i dvakrát do týdne, LR: [dvakrát do týdne] HH: [když se] nám [něco] LR: [mhm] HH: líbilo, tak viděli sme, aha, to bude možná pěkný, tak hup a večer, já nevim, to se chodilo na šestou, nebo na osmou nebo i do- byly dokonce i na desátou byly LR: mhm HH: představení, ale to už sme jako [nechodili],
Helena_(1927).txt
LR: a když ste byla takhle menší, tak chodila ste s někým jiným do kina než s rodiči? HH: n- ee tak někdy na ta dětská představení sem chodila s kamarádkou [jednou], LR: [mhm] HH: to sem chodívala, to byly obyčejně v neděli to bylo, taky od těch dvou hodin asi, LR: mhm HH: a to bylo asi vstupné korunu nebo co, LR: mhm HH: když sme mohli, jako když bylo... když byla možnost, no.
Helena_(1927).txt
LR: no že třeba s rodiči ste šla já nevim, do Židenic do Hvězdy ((Hvězda)), s kamarádkou zase někam jinam... HH: no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor. LR: mhm HH: anebo Sport a jinak s rodiči třeba tady do té Hvězdy ((Hvězda)), no.
Helena_(1927).txt
LR: [mhm]. a bavila ste se během projekce filmu s ostatními diváky? HH: né LR: ne. HH: ne ne, to by mně bývali ani naši nedovolili, abych rušila. ((smích))
Helena_(1927).txt
HH: [ne, ne to] ne, tak ta kamarádka, já sem byla větší, taková silnější něž ta kamarádka, my sme šly spolu a voni řikali, ty né, jako, a vona se zlobila, my sme stejně starý, jo, LR: ((smích)) HH: ona byla [menší] LR: [mhm] HH: jako já, tak mě by pustili třeba, a ji tam někdy [nechtěli pustit] LR: [mhm] HH: ale nakonec pustili, přece jenom, [no.] LR: [mhm], ale to už ste byly v tom věku, když ste teda mohly. HH: jó, [jo jo] LR: [nezkoušeli] ste to, HH: [ne ne ne] LR: [samy]. HH: to sme jako nezkoušely, nějak je (.) je obalamutit, nebo tak to ne, když ne, tak když to bylo nepřístupný, no tak sme nešly, no ale když to bylo přístupný a jí tam nechtěli pustit, tak sem se jí třeba zastala.
Edita_(1926).txt
byla v těch, na tom filmu kin kong, ((King Kong)) a to mně mohlo být tak (.) jedenáct dvanáct let. a to sem byla v Lucerně ((Lucerna)) s maminkou.
Edita_(1926).txt
KH: to ste chodila s tou kamarádkou? EB: s tou kamarádkou. to sem, já sem měla, to my sme byly velký kamarádky a to vydrželo dosti dlouho.
Edita_(1926).txt
KH: no a potkávaly ste ješť- i někoho jinýho v tom kině. třeba diváky, který tam taky [chodili]? EB: [ne], nepamatuju si vůbec, že bych někoho potkala známýho, ne ne.
Edita_(1926).txt
KH: a vzpomínáte si osvobození, vlastně když končila válka, jak ste šla, jesi ste, jak ste šla třeba poprvé do kina, když když jako [bylo po osvobození?] EB: [to to sem šla] akorát je s manželem a to sme šli do na Nové ulici Metro bylo. a to sme viděli nějaký film s Oldřichem Novým ((Oldřich Nový)).
Edita_(1926).txt
KH: hm. a no a s kým ste tenkrát chodila do kina? EB: no s klukama. a s děvčatama taky, že to... KH: že už těch kamarádů bylo víc [když ste chodila.] EB: [myslim] že jo. ((smích)) KH: a to byli jako vaši kamarádi z učení třeba nebo odkuď ste je znala? EB: z učení, ano. já sem chodila na Husovou sme měli pokračovací školu. do pokračovací sem tam chodila.
Edita_(1926).txt
LG: a s kým ste do toho china ee kina chodila? EB: s kamarádkou.
Edita_(1926).txt
LG: a s rodiči ste teda nechodila do toho [kina]? EB: [ne] ne ne ne. LG: a proč ne? EB: maminka nechoď- no nebyli (..) nebyli tak majet- nechodila LG: jo jo. EB: je nezajímalo.
Edita_(1926).txt
LG: jo a ta ehm ta vaše kamarádka to byla ona byla češka nebo? EB: češka.
Edita_(1926).txt
LG: a bylo rozdíl třeba v tom když ste šla do kina sama nebo s tou přítelkyní nebo pak třeba nevim s nějakým přítelem? EB: ježiš neměly ani kamarád- to sme byly děcka že dvanáct třinác- nepa- LG: a mysim mysim mysim třeba potom pozděj když ste... EB: e-e já si nepamatuju, že... no ee s nastávajícím manželem to sme byli... LG: s nastávajícím manželem ste chodila taky do Lucerny? EB: ne to sme chodili na Novou ulici Metro se to menovalo to kino sme tam byli na oldřichu novým ((Oldřich Nový)) no ((smích)) si pamatuju
Edita_(1926).txt
LG: á (.) potkávala ste v kině nějaké své známé (..) nebo (nějaké)...? EB: no tak to tam v té Lucerně určitě, to určitě to bylo. LG: a třeba hovořila ste s nima o tom filmu? EB: ne.
Edita_(1926).txt
LG: jasně. em (..) to ste pořád f- chodila do toho kina s tou kamarádkou v tom...? EB: né to už ne. LG: to už ne? EB: to už ne, to už ne, to už ne.
Edita_(1926).txt
LG: vy ste s tou Blan- Blankou EB: s Blankou. LG: do toho kina chodila před tím [než ste (nastoupila)] EB: [před tou] válkou ano LG: jo. EB: ano a (..) po válce a toto.
Edita_(1926).txt
LG: a teda e během té války ste chodila do toho kina s kým? EB: no tak asi s klukama. LG: s klukama? EB: ((smích)) ale už začinají chodit. ((k zvonku a hlasům v pozadí))
Edita_(1926).txt
LG: moc na vás nesedí. a ch- vy ste řikala, že ste em tak během třeba té války chodila ste do kina s německými přáteli nebo? EB: ano taky, jistěže. protože já sem, no. LG: a s těma německýma ste cho- chodila do kterých kin (.) nebo? EB: to s- (.) to bylo f- jedno. LG: jedno to bylo.
Vera_(1923).txt
mhm. a e kdybychom se ještě vrátily k té první zkušenosti, e nevzpomenete si úpl- úplně nebo, jaká je vaše nejstarší vzpomínka na to kino, je to až s těmi spolužačkami? nebo tř- třeba předtím, VB: no, na tom výstavišti, tam byl tam hrávali (.) to byl cizí film, ale jak se menovali ti dva herci, takoví, (ti) už zemřeli, ale dlouho hráli (.) hm SM: mně de spíš možná o o tu vzpomínku jak jak to na vás působila třeba ta atmosféra toho kina, nebo jak to s- nebo s kým ste třeba byla poprvé v kině, jestli třeba s rodiči, nebo VB: ne, s maminkou sme chodívali, ano, SM: mhm VB: maminka s náma chodívala do kina. ale takhle se spolužačkami. SM: takže se spolužačkami.
Vera_(1923).txt
SM: mhm. e vy ste teda říkala, že ste chodila nejvíc se spolužačkami, a s maminkou, a chodila ste [ještě s někým jiným?] VB: [no potom] s manželem sme chodili.
Vera_(1923).txt
a museli sme chodit na šestou, protože později sme nás maminka ne- nepustila, že jo, no taky sme byli děti, že? SM: mhm VB: děcka e školou povinní. až už potom si pamatuji v měšťance, to už potom sme už z nás šlo víc, to už šli i od nás z domu chlapci, SM: mhm VB: co byli tak stejně staří jak my, tak sme chodívali. už i na tu osmou hodinu. SM: jo. VB: právě ta Jiřinka, s tou sme se nachodily.
Vera_(1923).txt
ale maminka chodila ráda s náma do kina. ale na ty české filmy. na ty cizí sme moc rády nechodily. protože ty titulky, ste tak dobře, já třeba ano, ale maminka ty tak rychle nepřečetla, protože ona tu češtinu tak dobře, do poslední chvíle neznala. SM: hm VB: přece jenom, i v pozdních letech něco jí zůstalo na tu její řeč, tak na to ( ) po slovensky
Vera_(1923).txt
protože i když stálo potom už to bylo byly třeba tři koruny, no ale to víte, byli sme tři, už chodil i bratr, s chlapci do kina, SM: mhm VB: tak už chtěli jsme všichni. já sem chodila i se sestrou. ( ) ona byla o ten rok,
Vera_(1923).txt
SM: mhm. a potkávala ste v kině třeba své známé? VB: ano tam nás bylo dost známých. SM: mhm VB: někdo koupil lístky, někdo předem třeba pět lístků šel koupit, to už sme se domluvili ve škole, a už někdo pro to šel, nebo někoho bratr. můj bratr ne, ten byl mladší, ten jaksi, o ty tři roky, ten ještě neměl zájem o to tak. ale co měly spolužačky starší sourozence, tak ti už, když už bylo něco, aby ten film, abysme to stihli to ten lev- ty levné vstupenky, SM: mhm VB: tak už si tam šel zavčas, jak otevřeli pokladnu, věděl už v kolik hodin, tak už potom šel a přinesl. SM: jo. a potom třeba ste s- e ste spolu hovořili o tom filmu? cestou z kina nebo VB: no, když sme šli z kina kdo bydlel na našem konci, tak sme si ještě o tom povídali.
Vera_(1923).txt
anebo potom už s manželem sme chodili, no my sme chodili manželův bratr, a měl ještě dva kamarády a od nás tady ta Jiřinka chodila, sestra ještě její spolužačka. tak sme tak chodili čtyři a čtyři, SM: mhm VB: takový dět- takový e jak bych řekla takový mládenecký to bylo, SM: mhm VB: ale bylo to takový veselý.
Vera_(1923).txt
SM: (.) e a šla ste šla ste na ňáký film víckrát? VB: šla šli sme no. manžel sice moc mu to nebylo vhod, anebo řekl však běž sama, a já sem sama nechtěla jít. SM: mhm VB: já sem říkala no tak sama jako bych nikoho neměla. protože sme děti hned neměli, budovali sme, že,
Vera_(1923).txt
no to už sme chodili s manželem [potom] SM: [to ste už chodili] s manželem, že? VB: no jako ještě jako e e chodili, ne, SM: mhm VB: ale jako, až už sme e až sme spolu byli, bydleli jsme už spolu, jako že vdaní anebo vzíti, tak sme byli až v tom pětačtyřicátém roce, tak sme spolu nejvíc chodili, SM: mhm VB: než přišly děti. a potom mě posílal samotnou do kina, když něco hráli já bych bývala šla ráda,
Vera_(1923).txt
já sem chodila moc ráda do kina. já sem byla taková kinařka. SM: byla. VB: no. i sestra. my sme chodily, sestra to víte všude, a maminka ji tak víceméně posílala se mnou, SM: mhm VB: ona ji otravovala, proč Věra může chodit a já ne. no já sem byla o ten rok sice starší, o rok a půl, SM: mhm VB: a tak už maminka nás tak oddělovala. ale když sme potom začaly chodit spolu, už už jako, tenkrát ještě nebyla přehrada, a teprve se stavěla.
Vilemina_(1919).txt
ale když už jsem byla vdaná a dávali něco, tak kino ((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to, jako kona- e e LR: mhm VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to bylo levný, LR: mhm VB: a tak tam sme chodili jako když bylo nějaká veselohra nebo tak, LR: mhm VB: tak sme s manželem jako šli.
Vilemina_(1919).txt
LR: a jako malá ste chodila do kina nejčastěji s kým? VB: no s maminkou, LR: s maminkou. VB: a potom když sem už chodila do e do škole, tak s kamarádkou, no ale bylo nás dvaatřicet ve třídě a sme jenom dvě.
Vilemina_(1919).txt
a někdy sme byli taky v ki- e v kině jako e celá třída.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a když ste chodila do té měšťanky a pak do učení, tak s kým ste chodila nejčastěji do kina, VB: no, s manželem. LR: mhm VB: jako s chlapcem, LR: hm VB: a e tam sme měli e tam bylo víc tak v mým věku, LR: mhm VB: takže sme se domluvili a chodili jsme jako parta, LR: mhm VB: třeba kou- na koupání, nebo do kina LR: mhm VB: nebo prostě na zábavu, jako když už mně bylo osumnáct, tak to LR: mhm VB: tak, ale e tak sama s- to ne. LR: to ne. spíš ve skupině. VB: ne LR: než třeba jenom dvě, tak ste šli spíš [víc lidí], VB: [jo],
Vilemina_(1919).txt
LR: jo? a když ste se pak vdala, tak s manželem ste chodili [občas] VB: [no],
Vilemina_(1919).txt
LR: vůbec. mhm a když ste byla v kině, tak vy ste tam byli teda s tou skupinou těch kamarádu a VB: no LR: potkávala ste tam třeba i známé, když už ste tam byli vy všichni, tak jestli tam byl ještě někdo jiný známý, VB: no tak e (.) to e my sme se bavili mezi sebou LR: mhm VB: my sme šli a jinak já sem si tak moc lidí nevšímala. LR: mhm a když ste, mhm VB: protože mně e, nebylo že bych někoho oslovila, tak vy dete do kina nebo něco, to to bylo neslušný ((smích))
Jarmila_(1926).txt
bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru, a já sem si šla do kina. JV:
Jarmila_(1926).txt
JV: takže myslíte, že ee dokud ste chodila do zaměstnání, před vstupem do důchodu, tak ste ee chodila do kina, navštěvovala ste ho poměrně pravidelně. JC: no a kdyžtak sem šla sama, víte,
Jarmila_(1926).txt
JC: [a to už] sem, to už sme teda chodili míň, ale dokud sem byla v tom Oku ((kino Oko)), tak já sem viděla co hrají, a tak vždycky sem si tak ee, on s- on ee opatroval děti, a tak sme jako společně už pak nechodili, to je pravda,
Jarmila_(1926).txt
JC: no už sem se, a já nevím, s kým sem šla, ale s maminkou ani ne, ta měla chuděra vždycky moc práce, tak jaksi, JV: hm JC: ta moc do toho kina, nebo s te- měla sem dvě tety,
Jarmila_(1926).txt
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti. JV: [to ste říkala.] JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho
Jarmila_(1926).txt
JV: a vzpomenete si do těch deseti let, to ste chodila s maminkou? do kina? JC: ne, právě vám říkám, že s maminkou ne. JV: s [maminkou ne.] JC: [ta měla,] ta vlastně byla pořád zaměstnaná, tak tu sobotu nedělu, JV: takže s tatínkem? JC: sme, ale kdepak tatínek, můj tatínek, to, to bohužel takový je, von rád chodil do té hospody a hrál karty.
Jarmila_(1926).txt
JV: a takže vy ste chodila s ňákými třeba staršími kamarády nebo, nebo... JC: no tak musela sem s ňákou, ale tak já vám, nebo sem šla i sama třeba, to protože to bylo tak blízko, že se nemusel člověk [bát, jo.] JV: [že se nebáli.] JC: na tu sokolovnu.
Jarmila_(1926).txt
na vorlovnu ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel)) sem pak už brala toho, Toňana jo, Toňan mě tam, co sem ho měla na starosti, jo, JV: jo JC: a no a pak už sme chodili, ee pak to sme chodili pak ty party, JV: jo JC: no tak to už nás chodilo víc,
Jarmila_(1926).txt
JV: takže v tom dětství ste spíš chodila sama? JC: no, sama. JV: jo JC: tak jako tak já vám, tak kamará-, tak možná voni tam bydleli, tak blízko, tak sme tak sme třeba šlo nás, ale, ee tak nějak si to...
Jarmila_(1926).txt
JC: no, abych vám řekla pravdu, já nevím, kdy ten film byl, to už sem měla kamarádku tu Božku, a byly sme na nočním, motýlu ((Noční motýl)). šestnáct mně bylo. to už sem rok pracovala,
Jarmila_(1926).txt
JC: to už sme chod- byly ty kamarádky, to už, to už až sem byla větší, tak už sme chod- to už sem nechodila sama.
Jarmila_(1926).txt
JC: to, to spíš sem, spíš jako když si vzpomínám, říkáte to, když sem začla, tak to si nevzpomínám s kým chodila, ale s maminkou určitě ne,
Jarmila_(1926).txt
JC: no to já sem se pak, ee my pak po té válce sme, vlastně sme, ten manžel přišel do té firmy ve dvaačtyřicátým, a tak sme to ňák prošli, ten ee až po té válce, že sme to tak ňák společně budovali nebo, tak to je takový nadnesený, že, ale tak sme tak víc začali, tak já sem pak už vlastně chodila jenom s ním a, a už sem ani do kina, ale někdy sem šla i sama třeba. JV: hm a předtím, když ste spolu chodili teda za té války, tak chodili ste třeba společně s těmi vašimi, s tou vaší partou? [s těmi vašimi přáteli?] JC: [jo jo to sme chodili hodně] jo, společně, no. JV: a i s tím vaším budoucím manželem. JC: no až po válce, no. JV: až po válce.
Jarmila_(1926).txt
JC: jó, to bylo tak jako, já vím, že jednou tam dávali Jak to povíme svým dětem ((neidentifikováno)), a já sem ty tety vzala. povidám, poďte se na to podívat. a jim se to vůbec nelíbilo. takže to taky, JV: JC: no voni, to zajímavý, ti Němci, to už byla ta válka vlastně, JV: hm JC: a voni na to, jak byli brutální a vedli tu válku, tak voni milovali ty romantický filmy.
Jarmila_(1926).txt
no ale, tak pak tam byla ňáká (lujze filip), s tou sem byla na Muži nestárnou. to byl Pivec ((Jan Pivec)), že? JV: hm JC: s tou, vona byla tak hodná, ta líz- lí- (lujse), Lízinka (filip). takže já sem jako, i když ti Němci byli, a zavírali, koncentráky, víte, tak všecko, ale ten člověk, když vedle mě pracoval, tak já sem nemohla ho nenávidět. mně připadal, že nebyl špatnej, no. takže, to, [pak tam]
Jarmila_(1926).txt
JV: a to ste chodila na tyhle filmy s vostatními dívkami, nebo i s chlapci. JC: no tak to už sme pak chodili taky s tej, to jak sme chodili do tej měšťanky, tak už sme měli ty kamarádšofty, že, tak to sme chodili, ale... JV: mně de vo to, jestli ste se třeba přátelila více ee s holkama, nebo i s klukama. JC: no, to na to, do toho Dělnickýho domu, tam sme chodili už i s klukama, to už sme tak byli spárovaní někeří, a to, no tak to se šlo, to se chodilo do toho, odpoledne do toho lesa a večer se šlo do kina, to byly takový jako programy, že, protože nic jinýho se jako nedalo dělat, že. ale tak člověku se dneska to zdá, že to třeba dlouho trvalo, ale von ten život tak uběhl, ((směje se)) že to všecko uteklo jak voda,
Vera_(1913).txt
LR: tak to už máme za sebou, tak vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina, nebo nějaké nejstarší po- vzpomínky na kino jaké máte? VP: no možná, no to muselo být v tom Frýdlantě LR: mhm VP: to nebylo rozhodně v Brně, tam sme chodili celá rodina do kina, jo
Vera_(1913).txt
VP: v tom Frýdlantě a když se potom chodilo tak sem chodila s rodičema LR: mhm VP: a nebo sme šly sestry s dovolením rodičů LR: mhm VP: a potom, když už sem byla větší, tak někdy s- měla sem chlapce tenkrát jako už tak ee no takovýho partnera z tenisu, a tak a z koupání a tak tak někdy sme byli domluvení s ním, ale to muselo byt e s- e s vědomím rodičů
Vera_(1913).txt
VP: [a to sme s kamarádkou,] to sem zas už měla kamarádku jednu, ta bydlela dost blízko tam u nás na té čtvrti, tak s tou sme chodily potom společně, a nebo sme se taky scházely, no taky do kostela sme chodily společně
Vera_(1913).txt
LR: mhm a potkávala ste v kině své známé? VP: no taky někdy
Vera_(1913).txt
VP: kdo tam byl, no když to byl někdo známej, no ee tak to bylo něco na potkání třeba nebo z práce nebo tak, [ale] LR: [mhm] VP: to sem jako tak ani nezaregistrovala LR: mhm VP: takže nevím ž- že by tam že že to mohlo bejt něco ke sledování
Eva_(1928).txt
ES: protože sem měla (.) hodně příbuzenstva- LS: hm. ES: tak sem se vždycky s někým svezla. tak sem už říkala, že sem tak jednou týdně chodila. protože tenkrát ty ceny byly velmi přijatelné (.) aa (.) takže sem tak jednou týdně chodila s příbuznými. s bratránkem, sem měla po o moře bratranců LS: hm. ES: a s tetičkama do kina Excelsior, to bylo na Šilingrově náměstí.
Eva_(1928).txt
LS: a s příbuznými většinou? ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem. LS: hm. ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala partnerku mýmu tatínkovi.
Eva_(1928).txt
LS: a sama ste nechodila třeba do kina? ES: ne, nikdy ne. LS: vždycky s doprovodem? ES: vždycky s doprovodem. ano.
Eva_(1928).txt
LS: dobře. takže ty kina, které ste navštěvovala, to už ste vlastně říkala, do těch deseti let. proč zrovna tady tyhle kina, která ste zmiňovala? vy ste zmiňovala Excelsior. tuším, že ki- ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru ((Excelsior)). LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))? ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)). LS: hm. ES: a do Moderny ((Moderna)). LS: hm. ES: samozřejmě, že sme byli taky v Alfě ((Alfa)) v kině. a v [dobsu] ((Dopz)). LS: do těch deseti let? ES: do těch deseti let. ano. (.) to sem ty brněnský kina navštěvovala s mými příbuznými.
Eva_(1928).txt
LS: hm. a proč zrovna tady do těch kin? proč ste si nevybírala nějaká jiná? ES: já sem si nemohla vybírat. já sem musela souhlasit s tím- LS: aha. ES: kdo mně zaplatil vstupenku. LS: jasně. takže vy ste vlastně se musela přizpůsobit tomu? ES: ano. přizp- tomu- LS: kdo šel s vámi do toho kina? ES: tomu mýmu doprovodu, ano.
Eva_(1928).txt
ES: ne, nikdy ne. ne. (..) moje maminka, ta do kina nechodila. jak sem vám řekla, ta byla velice nemocná. takže s maminkou sem- ale s tatínkem sem chodila každý týden.
Eva_(1928).txt
ES: pravidelně jednou týdně. buďto v sobotu nebo v neděli. to bylo v neděli jako pravidelné s tím tatínkem.
Eva_(1928).txt
ES: jenom právě, když sme bydleli nad Tivoli, tak sem chodila s bratranci, s tetou, LS: hm. ES: a když sme byli v tom Králově Poli, tak potom sem chodila s mým tatínkem.
Eva_(1928).txt
ES: a když sme byli v tom Králově Poli, tak potom sem chodila s mým tatínkem. LS: hm. ES: a ten mě bral všude s sebou. to víte, že to bylo někdy mládeži nepřístupný, takže sem u pokladny, když sem procházela, tak sem si stoupla na špičky, LS: ((smích)) ES: snažila sem se teda vypadat co nej nejdospěleji. LS: a tatínek vám to toleroval, jo? ((smích)) ES: tatínek mně to- samo, protože on byl rád, že sem s ním. že nemusel jít sám. LS: tak to bylo určitě super, teda. ES: no. ((smích))
Eva_(1928).txt
ES: tak já sem chodila většinou s příbuznými. LS: hm. ES: většinou s bratranci nebo s tetami, a nebo s tím tatínkem.
Eva_(1928).txt
ES: ale s mm (...) s přítelem nebo s přítelem sem chodila, až sem byla dospělá.
Eva_(1928).txt
LS: jo, jo. a vlastně chodili ste s každým tady z těch příbuzných do jiného kina? ES: ano. to už oni zaopatřili lístky zase podle toho, o co oni měli zájem. a mě si s sebou vzali jako přívažek. LS: potom vlastně, když vám bylo deset a víc, tak to fungovalo taky stejně tak? ES: ano.
Eva_(1928).txt
LS: dobře. a teď tady mám otázku, jestli ste v tom kině potkávala své známé. ES: ano. LS: hm. a hovořili ste spolu v tom kině nebo cestou z toho kina? ES: cestou z toho kina. LS: mhm. a o čem ste hovořili? ES: no o tom filmu. LS: o tom filmu. ES: o tom filmu, samozřejmě. jak se to líbilo. (...) jaká byla spokojenost. LS: takže se vám opravdu často stávalo, že ste v tom kině potkávala? ES: známé, ano. spolužačky nebo spolužáky. LS: takže i třeba s tatínkem když ste šla z toho kina, tak? ES: tak sem se pozdravila prostě se známýma a zůstala sem chvilenku. ne dlouho, ale chvilečku, protože tatínek mi to toleroval. LS: a i s tatínkem ste potom hovořila o tom, co v tom kině bylo? ES: ano, ano, ano. to vždycky byla debata.
Eva_(1928).txt
ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal. LS: hm, hm. takže ste? ES: takže sem nemohla prostě projevit, třeba se jí, mně se straně líbila Hana Vítová, filmy s Hanou Vítovou, to sem nemohla. musela sem jít na ten film, kterej mně byl prostě ne doporučen. LS: musela ste se- ES: podřídit.
Eva_(1928).txt
ES: tak já myslím, že většinou ti bratranci už byli starší. LS: ehm. ES: takže oni brali třebas ten časopis. tenkrát, já nevím, jak se to, kinoreví ((Kinorevue)). LS: no, to byl časopis, [ho znám]. ES: takže asi si to vybírali už podle těch informací těch kritiků.
Miroslav_(1931).txt
AV: mhm, mhm, a do toho kina jste chodil s kým? sám, [s kamarády]? MH: [sám]. AV: sám. MH: sám.
Miroslav_(1931).txt
MH: akorát vám mohu říct jako jako k dobru, že když jsem jako hrával, měl jsem kolikrát plno peněz, že jsem třeba půlce třídy zaplatil AV: mhm MH: vstupné. AV: ((smích))
Miroslav_(1931).txt
MH: [akorát] takovej zážitek, to bylo někdy v sedmačtyřicátým si vedle mě sedly dvě cigánky, AV: hm. MH: ještě v těch barevnej šatech a ty smrděly
Miroslav_(1931).txt
AV: ((smích)) takže jestli se ještě můžu vrátit, jak jste navštěvoval to kino, tak jste chodil nejčastěji sám? MH: ano. AV: mhm. stávalo se vám, že jste tam třeba i někoho náhodně potkal? MH: jó. AV: známého? MH: to se stávalo, že vobyčejně jsme se (ne..), poněvadž AV: hm. MH: člověk přišel těsně před začátkem, že tak, a člověk si sedl a hned zhasli a... AV: MH: říkám, jak jsem několika lidem, půlce třídě zaplatil vstupné. AV: hm. MH: tak to jsme měli celou řadu. AV: hm. MH: jednou jsme naštvali uvaděče, my, já jsem to slepil všechny lístky a když zjistil, říkali, (vzadu, vzadu ...) ((smích)) AV: ((smích)) MH: a já jsem přinesl takovej plakát, máte to složit aspoň.
Marie_(1921).txt
Lč: a to ste chodila s rodiči nebo s [dětmi?]. MD: [né], to sme, to sme, to bylo třeba pro děti, jinak sme od- odpoledně, né jako večer, jo, odpoledně a to bylo pro děti nějaké toto, tak to sme se sestrou a vlastně sestra ještě né, vona ještě, vona ještě né to, prostě tam. protože to byl dům ee já nevim, jestli ste vo tom četla, zbourali ho myslím, je to tak dva roky, a byl to takovej památní takovej dům na Kopečnej ((ulice Kopečná)), jo a tam, tam bylo asi já nevim devadesát myslím nájemníků, jo, to byl pavlačovej, a tak ee to většinou tak dohromady jo, třeba bylo nás pět a řekli sme si, pudem do kina [naši na-] Lč: ve škole ste si to řekli. MD: naši dali korunu, že do kina. jo a tak sme vždycky chodili taková celá partyja. i když sme potom byli větší, chodili sme třeba tam do toho Excelsiora, ((Excelsior)) tak to sme taky vždycky celá, bylo nás víc, no prostě nebyla sem sama. bylo nás [takovejch pět šest, jo.] Lč: [takže většinou to byli] vaši vrstevníci, ne třeba s rodiči ste nechodila. MD: né, tak to né, s rodiči ne. ti na to neměli čas ani, bych řekla. to nám radši dali tu korunu a my sme vždycky šli do toho kina.
Marie_(1921).txt
Lč: takže do toho židenického kina ste chodila i protože tam ste měla ty příbuzné nebo [to né?] MD: [ale né], tak to sme se třeba domluvili, říkám my sme chodili, nás bylo víc, tak sme se domluvili, že a zjistil někdo zjistil tam hrají hezký, nějakej hezkej film, tak deme podívat se tam, jo?
Marie_(1921).txt
Lč: a ten, ten názor těch sourozenců nebo kamarádů, když vás, když s vámi [chtěli někam jít]? MD: jo, tak to když sme se prostě domlouvali, když sme se domlouvali, no tak em každej ten řekl, tak je to hezký, já už sem to viděl, tak bysme na to mohli jít, že, tak sme tam prostě šli.
Marie_(1921).txt
Lč: a potkávala ste tam své známé, v kině? MD: v kině, tak my sme tam většinou šli jako tak, no.
Marie_(1921).txt
MD: tam většinou, většinou někdo zjistil, aha tam hraje to mohli bysme tam jít a třeba sme se aj potkali, někerou ještě druhý, my sme šli třeba tři a potkali sme je, a kam dete. no deme do kina tam, jo hrají, je je to hezký, hrají. sebrali se a šli sme, třeba sme dostali první řadu, za korunu dvacet, první řadu ((směje se)), jo ale hlavně že sme prostě byli v kině a že sme že se nám tam to líbilo.
Marie_(1921).txt
MD: no abych vám řekla pravdu, my sme, já nevim, my sme byli ee takoví, že třeba šli sme a potkali sme, jak sme bydleli, jo, tak voni chodili do německé školy, my sme chodili do české školy. potkali sme se, tak ahoj, kam deš, do kina tak deme, šup, a šli s náma. že nám to žádné rozdíl jako nebyl.
Marie_(1921).txt
Mata Hari, Lč: to si vzpomínáte? MD: no no Lč: a byla ste na tom v kině? MD: no, to mám dojem že jo. Lč: a vzpomněla byste si třeba s kým? nebo [jestli to bylo s tou partou] MD: [to si myslím, že] to už sem chodila s chlapcem, tak to jedině s nim. Lč: takle, takže ste pak chodila s chlapcem. MD: hm Lč: takže to muselo být potom už jak ste byla v tomu učení nebo MD: to muselo být před tou válkou.
Marie_(1928).txt
MB: předtim sem chodila taky, ale jenom tak jako ee nepra-, no vlastně taky asi pravidelně, ale to bylo kino, jako takový v řečkovicích ((Kino Sokol v řečkovicích)) víte ještě se tam (točilo) takhle promítal... LH: [hm.] MB: [tam] z- jako kamarádi moji třeba, a (..) takže tam sem taky chodila, no ale já nevim přesně už jak často, ale tam sme chodili potom pravidelně dvakrát v týdnu.
Marie_(1928).txt
LH: ehm. a to, takže to nebylo ňáké pravidelné kino, když ste říkala, že tam mm ňácí kamarádi promítali, nebo... MB: no, no bylo, ale bylo to v sokolovně, bylo... LH: [hm.] MB: [to] takový eště em prostě byla přestávka mezi tím, že, nebo se jim to někdy strhalo. ((smích))
Marie_(1928).txt
LH: ehm. a pokud ste v tomto období šla do kina, šla ste spíš sama, nebo třeba s rodiči, nebo s kamarády? MB: mm nó tak, te- tehdá to bylo ještě nepřístupný, tehdá mně ještě nebylo tolik roků, tak vždycky sem musela z- jít ee s rodiči... LH: ehm. MB: nebo prostě s někým starším.
Marie_(1928).txt
LH: v té době ne. á potkávala ste v kině své známé, své kamarády? MB: ano, to sme chodili většinou vi- víc nás.
Peter_(1922).txt
PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna, ((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie, Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky několik najednou. a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo Pole. PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo] PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou. PSz: no, od roku dvacet dva už. PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický, tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem, a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické. vona ona si myslela že to na mě působí.
Peter_(1922).txt
PD: to pro, potom v Praze bylo velmi důležitý když člověk chodil s dívkou do biásku aby ji taky koupil, PSz: hm PD: kafe nebo sodovku, eskimo brik ((Eskymo Brück)), potom pišudru, vždycky.
Peter_(1922).txt
PSk: kdy byste řekl, že se pro vás změnila ta em vlastně role té návštěvy kina. bylo to s tím, že ste třeba začal chodit s přítelkyní, nebo bylo to změnou š- em ve studiu, nebo [až] PD: [to se] nezměnilo. já sem na českým gymnáziu sem hodně pracoval, tak sem měl méně času, taky em byla situace politicky napjatá, každej četl noviny a diskutoval, tak bi- biásek nebyl tak důležitej, že jo. ale chodilo se do biásku. ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až v Praze.
Peter_(1922).txt
ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až v Praze. PSk: hm PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou dívkou, vona taky,
Peter_(1922).txt
PSz: tady v Brně ste chodil s kamarády. PD: v Brně to byli, to, buď sem šel sám, [nebo s kamarády.] PSz: [úplně sám?] PD: jo. PSz: už v těch jedenácti dvanácti letech ste... PD: jo jo, no dvanácti tři-, dvanácti (až) čtrnácti. PSz: anebo s tou em [guvernantkou] PD: [s tou] slečnou. Psz: hm PD: kerá si ty filmy ovšem vybírala sama.
Peter_(1922).txt
PSz: já bych se ještě vrátil k jedný věci o které ste mluvil, to je to jídlo, jídlo a pití v kině. em vy ste říkal, že si vzpomínáte na konkrétní výrobky, které ste si tam kupoval, konkrétní em [(laskominky,)] PD: [no to byla,] to bylo v to bylo v době už pražský. PSz: to už bylo, jasně. PD: to v Juliši ((Juliš)) vim, to bylo tenkrát snad nejelegantní to byl nej- nejelegantnější biograf, když sem měl dívku a rande, a když sem ji pozval tak ona chtěla do Juliše ((Juliš)), a tam biletérky prodávaly eskimo brik, ((Eskimo brück)) PSz: hm PD: takovou zmrzlinu.
Peter_(1922).txt
PD: [no jo no,] když sem se stěhoval do Prahy, tak sem dosáhl věku snad sedumnáct osumnáct let, PSz: hm PD: předmaturitního, a tenkrát rande bylo velmi důležitý, to byl rituál. PSz: hm PD: a dívky se nemohly brát do Bajkalu ((Bajkal)) v Dejvicích, to voni, tím netrpěly, páč za tím byli taky rodiče kerý kontrolovali holku, a holka řekla, brodvej ((Broadway)), Světozor, Koruna, sk- em Juliš, Juliš číslo jedna. jinak by to nešlo, tak člověk tam seděl a platil. a eště kafe o přestávce nebo sodovku. PSz: čili celkově to bylo dražší, byla to spíš příležitost rande než s kamarády? je to tak? PD: no to bylo rande, to bylo rituál, PSz: hm PD: to je jiná kapitola, to by, to patří před, do kapitolu, jak se randilo, PSz: hm PD: v Praze. v protektorátu to bylo ovšem.
Emilie_(1922).txt
no a moji rodiče, protože na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima, takže...
Emilie_(1922).txt
my děcka někdy sme seděli na pytlech na zemi, ((směje se)) (vite,) zvrácený úplně hlavy, tam nás rodiče dali, ale mhm to nás brali s sebou, protože neměli nás kam dát, že, a chtěli to vidět,
Emilie_(1922).txt
LR: ee a jak často ste jako dítě do svých těch deseti let v té době, kdy ste chodila do té občanky ee chodila do kina? jak často? EF: no, to jedině, to sem já jako soukromě nechodila, jedině když škola prostě něco takovou ňákou pohádku za odměnu, že sme byli třeba hodní, jo, tak prostě nás vyvedla do toho kina, to byla ňáká snad pohádka, ale to mně nějak neutkvělo ani v paměti, páč toho bylo tak málinko, že to to ani... už taky to, že sme se do těch Kounic ((Dolní Kounice)) museli jít,
Emilie_(1922).txt
EF: no ano, no to sme byli moc všichni, ne já, ale všichni, sme byli moc hodní, když nás tam prostě jako mhm ten pan učitel zavedl, že, a škola za nás zaplatila, protože to byly vstupné korunu, že, no tak za nás zaplatili tu korunu a ještě byla sleva na padesát haléřů, takže ee jako to škola nám to takhle, ale to bylo velice málo.
Emilie_(1922).txt
LR: a v tomto období ste teda ste tedy chodila do školy s tim panem učitelem nebo resp- s tou třídou a s rodiči... EF: ano. LR: a ještě s někým jiným? EF: ne. LR: ne. EF: ne.
Emilie_(1922).txt
LR: a vás podporovali nebo odrazovali od chození do kina? EF: né, mě podporovali, co se týče, mě podporovali. teda ale jó, jaksi bez námitek jakýchkoli, ne, když to jenom trochu šlo, tak řikám tatínek mě vzal na záda a a prostě ((směje se)) nějak sme tu cestu ((směje se)).
Emilie_(1922).txt
protože sme tam s kamarádkou Zdenou Vaškovou, sme chodily spolu. my sme tam měly dva kamarády, kteří ty židle tam nanášeli a vždycky, když se zhaslo, tak nám tam přistrčili dvě židle a my sme tam byly zadarmo. dneska už to můžu říct, že (jo), (že sme...), takže sme chodívaly pravidelně do kina, buď v sobotu anebo v neděli. v neděli, když sme měly domluvený, my sme řikaly trampovat, jo, když sme měly domluvený ňákou vycházku ven někde, tak sme tam šly v sobotu večer, jo. a jinak sme chodily v neděli, ale pravidelně.
Emilie_(1922).txt
EF: [no], to teda man- mám zážitek, na tom Byl lásky čas mně bylo právě šestnáct roků. a já sem šla do toho kina do Králova Pole do Beseďáku ((Besední dům)), vedle mě seděl... sama. měla sem k narozeninám takový kabátek, takový do fialova károvaný, sem se hrozně nesla a vedle mě seděli dva vojáci, jenže toto, ten film byl tak trošku smutnej takto, já bréčela, voni mě utěšovali ti vojáci, ale slečno, dyť neplačte, dyť to je jenom kino. mně to nepomohlo já sem bréčela a bréčela. na to teda si , že to byl film, když mně bylo šestnáct roků, no.
Emilie_(1922).txt
EF: [ne eh], já sem chodila s kamarádkou. my sme byly takový jakoby dvojčata spolu se Zdenou, jo, tak všude sme chodily spolu, když eh do té války em jo, tak když sme byly jako mladý holky, čtrnáct, patnáct, šestnáct, sedmnáct, jo, tak to sme chodily všude spolu jak svázaný. žádná neměla kluka žádného, no tak sme prostě chodily spolu. tak asi no.
Emilie_(1922).txt
LR: dobře. eh a v kině ste, potkávala ste své známé? EF: nó, potkávali sme se tam, no jistě. LR: mhm. a po- ee poté, co ste šli třeba společně domů, bavili ste se eště o tom [filmu]? EF: [ano], no tak eh em to až sme vyšli ven, tak podle toho, odkuď kdo byl, že? když náhodou já sem byla z Medlánek s tou Zdenou, takže když někdo byl náhodou taky z Medlánek, no tak sme šli společně domů a když někdo nebyl z Medlánek a eh ehm eh a potkali sme se tam, tak sme si (pokafrali) trošičku a pak sme šli teprve domů, že.
Jarmila_2_(1926).txt
no rozhodně sem, až sem mohla chodit sama, protože bych neměla s kym. JV: mhm. JG: zaprvé maminka neměla čas a starší sourozenci, ty byli na školách, když mě museli tahat s sebou, jo. JV: takže s rodiči ste do kina nechodila? JG: ne, určitě ne. JV: vůbec. JG: ne, to si nevzpomínám. ani, ani do divadla. ne.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: [ale ty sourozenci]. vy ste říkala, že řik-... že spíš vám připadlo, že by byli naštvaní, kdyby s vámi museli chodit, že se [jim nechtělo chodit s váma do kina]. JG: [víte co, já sem...]. no jistěže ne,
Jarmila_2_(1926).txt
JG: em já si myslím, že ee tedy do roku třicet šest, pokud byla možnost, anebo naši šli a náhodou mě vzali sebou, JV: hm hm JG: jako sourozenci, tak sem šla taky. ((smích)) prostě,
Jarmila_2_(1926).txt
JV: tak to už si nepamatujete, mně šlo mně šlo spíš o to, jestli ste tenkrát chodila em už třeba jakoby s kamarády, nebo s kamarádkami, nebo jestli ste se v tom kině nějak seznamovali, em jestli [se, jak se ten] JG: [to ani né,] to sme se prostě domluvili kvůli ňákýmu filmu, a šlo se na to, co se, JV: hm JG: co se nám jako zdálo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: sem chodila. JV: sama. JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,] JV: [třeba s rodiči] JG: tak to ne, to vůbec ne, JV: hm JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů, JV: a maminka měla... JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to... JV: sourozenci [taky nechtěli.] JG: [to by si] netroufli, já sem byla, JV: hm JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi. JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje kamoše,
Jarmila_2_(1926).txt
JV: a potkávala ste třeba v kině své známé? kamarády? nebo sloužilo to kino jako místo, kde ste se setkávali? JG: tak to ani né, to né. to ne. (.)
Jarmila_(1925).txt
Lč: [a] chodila ste e s- teda se sestrou když [říká- že] JH: [ne], sestra ne, to je o pět roků je mladší to... Lč: ajo vlastně. JH: to kdepak, to ne. Lč: [takže s kým ste tam chodila]? JH: [té bylo pět a mně bylo deset], no prosím? Lč: a s kým ste chodila teda? JH: třeba sama (.) klidně, já si nepamatuju, že bych musela jako s někým chodit. Lč: ale potkávala ste se tam [třeba s kamarády ( )] JH: [no jistě], dětí bylo tam kolem dokola plno dětí, že,
Jarmila_(1925).txt
Lč: a potkávala ste v kině třeba svoje známé, že byste se potom bavili o filmu ee když ste šli z kina anebo při při setkání v té v tom předsálí? JH: nevím to si nepamatuju.
Jarmila_(1925).txt
Lč: a chodila ste teda se spolužačkami v té době? JH: ne, my sme byly na obchodní akademii z celýho Brna, to se nedalo.
Jarmila_(1925).txt
Lč: a jak ste nebo s kým s ste teda jako s tou partou ste tam chodila a co to bylo vlastně teda za [( )] JH: [s partou] sem nechodila, protože [(v protektorá-)] Lč: [(vy) ste] říkala, že ste si dali sraz u hříbku, tak [s kým ste si tam dávala] JH: [no s klukem.] Lč: (jo) s klukem. JH: se spolužákem. Lč: mhm LH: byl z druhé třídy sice, ale [(už) ( )]
Jarmila_(1925).txt
Lč: a s ním ste teda chodila ňák pravidelně ( ) JH: no v neděli většinou v neděli, protože soboty se ještě dělávalo a byla škola. Lč: a jak ste se domlouvali na co teda půjdete nebo? JH: hm Lč: [kdo to vybíral]? JH: [někdo to navrhl] a druhej
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. a chodil ste ee chodil ste sám nebo třeba s kamarády? BH: s kamarády, (..) i sám, (..) někdy.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. (...) tak ee já se podívám dál eem teď se podíváme na otázky, které se spíš budou věnovat kdy, kde a s kým ste navštěvoval e ta kina. ee vy ste říkal, že ste hlavně s kamarády chodil do kin. (..) ee jak často ste chodil do kin ve vašem mm ve vašem věku, do těch deseti let řekněme? BH: no tak (to do) těch deseti let, to bylo prakticky do sedmatřicátého roku, že, tak ee to byli kamarádi ze třídy, s (kterym) sme chodili spolu, nebo sem chodil mm taky sám. LH: ehm. BH: že. (..) tó pf (..) prakticky vyplynulo, panč sem neměl... (..) měl sem teda v v okolí taky kamarády, ale (..) to byli ve- vesměs teda ze třídy.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. k tomu protektorátu se za chviličku ještě dostaneme eee. potkával ste v kině své známé, bavili ste se třeba po cestě [s nima o těch filmech?] BH: [ano, (.) ano, po] po po filmu potkali sme se a bavili sme se i vo teda vo filmu. LH: a co třeba o čem ste se bavili, jestli ste rozebírali? BH: no o ději, o ději, co se nám líbilo, co ne. LH: ehm. BH: hlavně teda emm, herce, (.) k- kteří byli (.) v té době (.) významní, že, tak vo těch hercích, jak to zahrál a v děj co, probírali sme prakticky, (..) celej děj toho filmu.
Borivoj_(1927).txt
LH: ((smích)) a s kým ste chodil na nepřístupné [filmy?] BH: [sám.]
Borivoj_(1927).txt
LH: a naopak, když ten film vás zaujal, tak třeba [šli ste na...] BH: [tak sme o] tom debatovali.
Borivoj_(1927).txt
LH: přece jenom změnilo se to třeba v některých kinech em v přístupu lidí, nebo v chování lidí? BH: (..) no tak já sem s nima nepřišel do styku, že. LH: hm. BH: přišel a sedl si vedle a hotovo. LH: jasně. BH: my sme, ee ani sme se nebavili, ani sem neviděl, jestli je to čech, nebo Němec, že, proč tó...
Marie_(1915).txt
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě, sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny ((Lucerna)).
Marie_(1915).txt
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se rozejít a šly sme do kina Edison, LS: hm MH: na Dornychu. LS: hm MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.
Marie_(1915).txt
MH: se sestřenkou sme chodívaly.
Marie_(1915).txt
u nás bydlela sestřenka, mladší než já, sme byly dvě holky mladý, tak s- i se sestrou sme tam chodívaly. a em hlavně kde to bylo nejblíž. LS: hm takže ste chodila s kým teda? do toho kina? když byste to měla ještě s- MH: no, s s těmi děvčaty, se sestrou a LS: hm MH: a s tou sestřenkou.
Marie_(1915).txt
LS: do těch kin teda, vybírala ste si třeba podle toho, jestli ste šla sama, nebo se sourozencem, s kamarádem, MH: se sourozenci jedině se sestrou někdy, kamarády sem tenkrát ne- nebyli.
Marie_(1915).txt
LS: hm a em když ste chodila do toho kina, potkávala ste tam svoje známé? MH: ne.
Marie_(1915).txt
MH: ee s- nikdy s nikým sem do kina nechodila, jen právě se sestrou a s tou sestřenkou. LS: hm MH: takže to je jednoduchý. ale většinou sama. páč sestra se pak provdala,
Miroslav_(1923).txt
ale e pak sem chodil e pravidelně s rodičema a potom s klukama,
Miroslav_(1923).txt
JV: á eště s kým ste v tomto období chodil do kina? tak říkal ste s rodiči, MJ: s rodičemi JV: mhm MJ: s rodiči teda a nebo s e s kamarády se spolužáky. JV: mhm. á tak to bylo asi tak nastejno nebo to bylo třeba výjimečně, že ste šel s rodiči. MJ: no né, napřed sme chodili jenom s rodiči e to oni nás brali na filmy, který ee sou pro nás, protože my sme těm jako děcka z vobecné škole, JV: mhm MJ: sme nerozuměli detektivce a nebo ňákým ee milostným těm, to nás vůbec nezajímalo, my sme měli ee e chodili sme ná buď pohádky, pokud byly a moc nebyly a nebo ee co aj nám někdy naši řekli ten děj a nebo to potom dodatečně o co se jednalo. takže to sme cho- to sem chodil s rodičema do těch (.) vosmi deseti let a pak teda už s rodičema člověk v pubertě přestává e chodit všady.
Miroslav_(1923).txt
takže e e pak sme chodili sami a když sem byl už em na gymnáziu nebo to, tak sám
Miroslav_(1923).txt
JV: jestli ste chodil s kamarády do jiných kin než s rodiči? MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no.
Miroslav_(1923).txt
JV: vy ste teda za války chodil se školou do kina? MJ: no ee sám taky. JV: já vim, ale se školou taky, ano? MJ: no když se šla celá škola, tak samozřejmě.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á (.) e která kina ste navštěvoval? změnil se teda výběr těch kin? e vy ste říkal, žé s rodiči ste chodil do jiných kin než s těmi kamarády teda, že ste MJ: s rodičema? JV: ano, že ste s ro[dičema] MJ: [no do] těch dražších. JV: ano. MJ: to sme aj když sme e chtěli jít sami tak oni řekli, že nám tu pětikorunu nedají, že jo, že nám dají dvě koruny a tak sme chodili do těch kin na periferii a těch míň co dávaly co byly lacinější.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á potkával ste v kině své známé? ee jestli ste třeba, prostě jestli to kino bylo ňáký prostor, kde ste se setkávali se známými s přáteli, kde ste udržo[vali] MJ: [né] no my sme viděli, že tam dou, tak sme se pozdravili, spolužáci, ale pak sme si sedli a po kině sme šli dom. JV: mhm dobře. á třeba po tom kině, když ste šli domů, bavili ste se mezi sebou o tom filmu, který ste viděli. MJ: no jistě. JV: mhm dobře. MJ: pokud byl dobrej a nebo sme nadávali, no jistě, no tak člověk ee když sme to viděli, tak sme o tom mluvili.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm á s kým ste chodil na tyto nepřístupné filmy? (.) s kým ste tam chodil, s kým ste se MJ: no sé s bratranci se známýma a s e těch sem měl a nebo se spolužáky potom. se známýma, s kamarádama. JV: a MJ: ze Sokola a tak, no. pokuď sem měl kamarády, tak sem tam s nima chodil.
Miroslav_(1923).txt
MJ: no chodil, protože sem b- byl starší. JV: mhm MJ: a chodili sme s kamarádama
Jiri_(1922).txt
Lč: dobře. a teď bychom se vrátili úplně do dětství, eh vzpomínáte si, když ste byl poprvé v kině? JH: no tak zrovna jako poprvé né. ale my sme, já bych vám řekl jenom jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina, a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let. Lč: aha. JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo. Lč: a to už ste byl vy a eště kdo? JH: no tatínek a maminka. Lč: [vaši rodiče. takže vy ste tam měl svoje rodiče.] JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků vůbec nechodil. Lč: takže s nimi ste dycky chodil... JH: vždycky jsem chodil prostě.
Jiri_(1922).txt
Lč: a jaký byl rodičů názor na film a na kina? JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>, no a jinak sme to brali, rodiče prostě byli normálně nevystudovaní, že, takoví z těch prostředních vrstev, že, protože jeho tatínek byl stolařem a maminčin tatínek byl nějakým mistrem v té textilce nebo něco takovýho, takže nějaký velký vzdělání, měli prostě základní vzdělání a ten náhled prostě byl (vytvořen), když se jim to líbilo, tak to byly hezké kina a když se jim to nelíbilo... ale chodili sme i jak se říká na hezký i na škaredý. Lč: a rodiče chodili teda společně vždycky teda? JH: společně, no, to u nás byl takovej jako středa... Lč: zvyk. JH: ten .
Jiri_(1922).txt
JH: no, měl sem kamaráda, se kterým prostě sem prožil vlastně až do stáří tak jako, až dokuď teď ještě žijeme a to byl jako velký kamarád, se kterým sme chodili. my sme se totiž v jeden den narodili. Lč: mhm. JH: a chodili sme do toho učitelského ústavu a seděli sme štyry roky vedle sebe, tak si dovedete představit, že všecky naše výpady a tak dále byly společné. tak to byl takovej případ, a nó a s ním sme chodili
Jiri_(1922).txt
Lč: takže a chodil ste třeba do různých, vybíral ste si taky na různé, jestli ste šel sám nebo s kamarádem nebo to... JH: většinou s tím kamarádem, to prostě ojediněle mám dojem, že jsem nebyl ani jednou, no, potom, když už sem byl v tom třetím štvrtým ročníku na učitelským ústavě, tak eh sem měl známost s děvčetem, že jo, no tak víte, no tak, sme byli aj v tom Světozoru ((Světozor)) myslím, ale dvakrát nebo třikrát, to vím, že sem ji jako doprovázel a teď si uvědomuju, jesi sem s ní náhodou nebyl někde, ne, my sme byli jenom v tanečních (.) na těch čajích, ale nepamatuju, že bychom spolu by- třeba byli někde v kině. Lč: takže ste s ní šel do toho Světozoru ((Světozor)), protože vám to tam připadalo sympatické... JH: tak vím, že sem ji tam pozval. Lč: a v té době už ste s rodiči nechodil teda? JH: ne ne ne ne. Lč: to už jenom...
Jiri_(1922).txt
Lč: a potkával ste třeba svoje známé potom po kině, někde v tom foajé ((foyer)) povídali ste si? že byste tam potkal kamarády... JH: jo to myslíte, když už sem potom chodil sám? Lč: nó no no, když už ste chodil sám. JH: no, no tak určitě tam, tam se vždycky čekalo, než se otevře a tak dále to, vždycky se do toho Světozoru ((Světozor)) musely kupovat lístky dopředu. tam málo kdy bylo, že by teda jako byly u pokladny lístky. tam sem, tam někdo vyměňoval, nebo prostě nepřišel a tak dále, ale vždycky dopředu se kupovaly lístky.
Jiri_(1922).txt
Lč: a kam ste si kupoval lístky? JH: no tak, když sem byl sám, tak do toho prostředního, že jo, když sem byl s , pořadí, ale kolik sem platil, nepamatuju se, absolutně ne.
Jiri_(1922).txt
Lč: a potom, když ste se teda potkávali s těmi kamarády po filmu nebo před filmem, o čem ste si povídali? JH: no tak většinou před filmem. Lč: většinou před filmem ste si povídali? JH: nó, protože po filmu, to prostě se otevřely dveře a každej vypadl, to už to se šlo přímo do ulici tam vycházelo ven. Lč: pak už ste se nebavili o tom filmu? JH: tam už sme se s nikým neviděli, a taky málo kdy sme se, poznali sme se, ale neseděli sme vedle sebe, že. Lč: mhm JH: takže potom, jak se vešlo do kina, tak už potom nebylo...
Jiri_(1922).txt
Lč: mhm a s tou slečnou ste chodil na jiné filmy třeba? nebo eh... JH: no tak my sme byli, já nevím, asi třikrát v tom Světozoru ((Světozor)) a mám dojem, že právě jednou na tom na té reví ((revue)) a mám dojem, že taky i na tom na tom stepaři. tehdy mě úžasně, jestli sem to poprvé viděl prostě tancovat stop ((step)), že mě to tak prostě hrozně zaujalo, teď, do teďkom si vzpomínám prostě na nádherné teda to revoální film ((revue)) a hlavně teda to stopování ((stepování)) sem si říkal, jak to je možné se naučit.
Zofie_(1925).txt
ŽH: no alf- v Alfě ((Alfa)) ne, tam v té pasáži Jalta, to sem měla kousek domů. vím, že sme chodily se sestrou a měly sme legitimace a byly sme, ale řikám, to trvalo tak půl roku, protože já sem vlastně em v těch patnácti vodešla do toho ee v v srpnu třicet devět sem odešla do Zlína.
Zofie_(1925).txt
JV: ne ne ne mhm. a ta Jalta teda em že těch kin tady bylo samozřejmě víc, že, takže ta Jalta, proč ste si vybrala právě tu Jaltu, nebo měla [ste k tomu ňáký specifický, (to kino)] ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy JV: samy ŽH: samy se sestrou JV: mhm ŽH: ano JV: bez doprovodu rodičů ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch] JV: [em dospělé, dospělýho, člověka] ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu.
Zofie_(1925).txt
JV: vůbec. ee a setkávali ste se s těmi ostatními? členy? nebo znala ste je ŽH: ne vůbec JV: neviděla [ste je nikdy mhm] ŽH: [ne, my se sestrou] jenom a JV: mhm mhm takže to bylo spíš takové anonymní, [že tam vlastně] ŽH: [ano, ne] JV: jako ste byla sice v klubu, ale neznala ste [už] ŽH: [ano]
Zofie_(1925).txt
ŽH: a rodiče s náma rozhodně nechodili, neměli čas [na to]
Zofie_(1925).txt
JV: hm a občas ste tam teda asi zašla ee ste říkala se sestrou ŽH: se sestrou jedině, protože rodiče s náma absolutně ne- [nechodili] JV: [a s bratry] ne ŽH: ne a sourozenci ne, ty už, to už byli starší a pracovali a sestra chodila do školy starší, ta nejstarší a JV: [a ee] ŽH: [z z] JV: ňáká kamarádka třeba ze školy nebo ŽH: ze školy sem měla kamarádky, ale ee do kina sme spolu nechodily, ne, určitě ne.
Zofie_(1925).txt
JV: z publika mhm. a vzpomenete si, jestli ste třeba potkala někdy své známé bezděčně, na to, že byste se teda domluvili třeba ňáké spolužáky, jestli [taky občas ee] ŽH: [v tom v tom kině] JV: v tom věku, no v tom kině. ŽH: určitě ne JV: ne ŽH: nevzpomínám si. JV: nepotkali ste se. ŽH: my sme byli zafixovaný tak na sebe. JV: hm, ale j- já sem myslel, že s- jako ne, že by ste se domlouvali, že ste říkala, že ste v- vopravdu chodily s tou sestřičkou, tak jestli ste třeba potkaly náhodou čistě někoho, [ne ne ne ne] ŽH: [nevzpomínám si,] ne JV: takže ste šly do kina ee ŽH: a zase [z kina] JV: [na film] a zase ste šly zpátky. ŽH: a zas sme šly domů. JV: nezdržovaly ste se tam [ňák nebo ne- nekonverzovaly] ŽH: [ne ne ne]
Zofie_(1925).txt
ŽH: a no že sem mohla chodit sama. že sme mohly chodit samy se sestrou
Zofie_(1925).txt
ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u nádraží takový kino čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila až potom se svým dítětem.
Zofie_(1925).txt
JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va- vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili] ŽH: [určitě] JV: i za tou zábavou nebo do toho kina ŽH: určitě JV: hm ŽH: tam bylo velký kamarádství, protože ee tři, říkám, tři roky sme chodili do školy, to sme byli na internátech, pak sme byli na svobodárnách, tak jako dneska sou koleje, tak to byly svobodárny a tam bylo velký přátelství mezi náma. JV: a ee chodila ste do kina třeba ee už e v tom Zlíně sama nebo ee ŽH: ne to sme [chodili s kamarádkama] JV: [chodili ste společ]ně mhm ŽH: společně
Irena_(1922).txt
Lč: a jak často ste em nebo vlastně s kým ste chodila, v těch Židenicích ještě do kina. IK: no tak jako malou mě tam vodili naši, že, Lč: a chodili s vámi, nebo IK: ano, otec, otec třeba ani při em se tam sešel s bratry a sestrami a něco dělali, že, a já sem se tam dívala. Lč: a takže ste měla i kamarády z toho Sokola tam? IK: no jistě, všichni sme, eště dnes chodím do Soběšic za a to do Sokola vůbec chodim.
Irena_(1922).txt
Lč: a do tehlectěch kin ste chodila s kým. IK: no tak to už potom em s kamarádkama ze Sokola, že, [s kerými sem] Lč: [zase ze Sokola,] ne ze třídy třeba. IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
Lč: a chodila ste třeba do různých kin podle toho s kým ste, s kým ste šla třeba? že by... IK: no jistě, ano, no ale myslím spíš, spíš sme vybíraly program, no, buď sme se domluvily se spolužačkama, že, Lč: hm IK: z gymplu, no s rodiči sem poměrně moc nechodila, snad, no, ne, většinou se spolužačkama, že jo, nebo... Lč: a em třeba s, že byste, s rodičemi byste pak chodila víc spíš do těch kin v Židenicích, a se spolužáky ve městě nebo tam by ten rozdíl nebyl. IK: ne, to rodiče se mnou většinou nechodili, Lč: pak už nechodili.
Irena_(1922).txt
Lč: a potkávala ste teda v kině své známé a mluvili ste spolu potom [o tom o tom filmu?] IK: [jo, no tak jistě,] no jistě, no tak to byla taková, em tím, že se chodilo často do těch kin, tak tak lidi se poznávali, třeba se ani ménem neznali, ale Lč: [už se viděli.] IK: [věděli, ti] chodí, že, nebo přijdou na to, to, no to se o tom debatovalo, velice. Lč: a debatovalo se v třeba v tom foajé ((foyer)), nebo pak až cestou, nebo to bylo různě? IK: no, většinou cestou, to nás rychle vypakovali z divadla, oni byly vlastně dvě představení, vo šesti a vo osmi, že, no tak potřebovali vyvětrat kino, že, tak to rychle ven, no a potom se třeba i šlo někam posadit, a vykládalo se o tom, že Lč: takže ste to spojovali potom i třeba s ňákou návštěvou... IK: jo, pak sme si přečetli co o tom filmu říkali v kinoreví ((Kinorevue)) nebo v něčem že, takže se to srovnávalo, a... Lč: a třeba s rodiči ste se pak i taky takle bavili nebo jenom s [těma] IK: [jo, jo.]
Irena_(1922).txt
Lč: a když ste teda pracovala v tom ateliéru, to už ste třeba chodila do kina s někým jiným než předtím na gymnáziu? v těch letech... IK: ano, to sme byly tam partyja děvčat, která šila, Lč: hm IK: všelijaký věci anebo malovala nebo tak, takže to sem chodila s nima, tam se potom... Lč: a chodily ste častějc nebo pořád tak jako stejná ta. IK: tak asi, tak se to, ale já myslím, že stejně sme chodily do kina. Lč: takže nevnímáte nějaký rozdíl, když ste chodila s těmi spolužačkami a potom s těma kamarádkama, že byste... IK: no tak jistě ta úroveň byla jinší, že, víc sme chodily možná na český filmy Lč: aha IK: s těmi děvčaty, ta děvčata byla většinou z venkova, Lč: hm IK: co tam v tom tom ateliéru pracovala, takže em no tak možná že s nimi sem chodila méně, protože oni dojížděly vlastně do toho ateliéru. Lč: a sama byste teda nešla třeba do kina. IK: jó, klidně. Lč: jo, taky? IK: klidně, no. Lč: to vám nevadilo. IK: ne. právě že bylo, bývalo zatemnění, ale že sme se vůbec nebáli, já bych třeba teďka se bála jít v noci po městě sama. no tak jednak sem stará, a tak dále, ale víte, tenkrát bývala, byl strážník, který měl určitý obvod, a ten chodil, pořád, celou, čili já sem věděla, že když vystoupím z elektriky, tak že ho na tom rohu potkám, a že dojdu klidně domů. takže bylo tak bezpečněji, i když to bylo velice zlé, že jo. Lč: a myslíte si, že když ste teda pracovala s těma dívkama z toho venkova, že oni si teda vybíraly jiné filmy než [( )] IK: [oni měly] radši ty české filmy, Lč: hm IK: že, s našima.
Bozena_(1924).txt
JV: aha a vz- vzpomněla byste si eee do kdy nebo do jakého vašeho věku ste chodila pravidelně do kina, od kdy už vlastně ste... BK: no tak od těch patnácti roků, ale to to sme eště chodili s rodiči, [to se naši báli]
Bozena_(1924).txt
JV: [a do kdy do kdy] kdy skončilo vaše to pravidelné navštěvování [kin] BK: [no] potom potom když už sem sme samozřejmě na sokolovně už byly ( ) to už potom sme chodívali hoši a děvčata, to sme chodívali společně na vý- do kina do divadla.
Bozena_(1924).txt
nebo potom mě brával tatínek zase JV: hm BK: už když na večerní filmy, tak samozřejmě jako policista, tak zase sme chodívali na detektivky no a potom s mládeží se zase chodilo na zamilované filmy, že, to byla ta rouz mery ((Rose-Marie)) a takový ty krásný filmy, [české filmy]
Bozena_(1924).txt
JV: to ste chodila teda většinou s tatínkem. BK: ano JV: (vy) ste říkala, že vás hodně brával právě tatínek, BK: ano JV: takže třeba s maminkou ste tak moc do kina [nechodila] BK: [ne, no] maminka potom zase měla eště mladší JV: mhm BK: moji sestru tak ta zase [(dycky)] JV: [takže ona se starala o děti] BK: no ta zase víc byla takhle (zase) nebo ty její divadla byly JV: a tatínek ten chodil myslíte radši třeba do kina než do divadla, proto právě chodil s vámi? ee BK: no to ano ano maminka zase do divadla JV: měla radši divadlo BK: ano ano (tak) s maminkou do divadla a s tatínkem do kina
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili? BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda JV: mhm BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak ) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee] BK: [ano ano] JV. do těch deseti let navštěvovala BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči] JV: [a stávalo se třeba] BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží
Bozena_(1924).txt
BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic JV: hm BK: tak to to Husovický, ne Husovický, černovický JV: mhm BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno v dosahu, to bylo blízko JV: mhm BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba s kamarádkou.
Bozena_(1924).txt
JV: vzpomněla byste si, jestli eee ta četnost třeba navštěvování ee kina byla větší po tom přestěhování? BK: no tak ano, to už potom samozřejmě, to v tom věku už to tak... JV: hm BK: už se chodí zase v páru, že, několik párů se sešlo vždycky pohromadě.
Bozena_(1924).txt
JV: a měla ste nějaké kino, kam ste šla třeba jenom s rodiči a nebo naopak jenom s kamarády případně jenom s partnerem, víte, měla ste nějak jakoby ty [kina tak] BK: [ne ne] ne ne ne JV: podle nějakejch šablony, takže to ne BK: to ne, to spíš podle toho filmu JV: mhm BK: jo se s někým šlo na něco, třeba s tím tatínkem na ty detektivky JV: mhm BK: abych se večer nebála, že, potom ((smích)) JV: jo BK: čarlí čan ((Charlie Chan)) vraždy a takový, takže
Bozena_(1924).txt
JV. ještě teda než byl protektorát, už ste nebyla dítě, že jo, ale za- ještě nebyla válka, ale už ste třeba chodila s nějakým chlapcem nebo ee e s ostatními kamarády, tak to ste se chovali už asi trošku jinak nebo ten dozor už samozřejmě nebyl nebo byl tam stále ( ) BK: ne ne za první naši dávali taky pozor s kým půjdu, JV: mhm BK: ale nebylo to, my sme chodívali, říkám, na sokolovně to byla taková parta, samozřejmě chlapi s děvčem vždycky, že JV: mhm BK: ale i my sme měli i vedoucí, kteří s nama chodili na noční výlety a tak, jo, takže to bylo všechno tak hezký. JV: [vedoucí?] BK: [ano ano] ano JV: myslíte vedoucí čeho, [toho výletu?] BK: [Sokola,] třeba výletu, ano JV: Sokola BK: vedoucí to byl přímo jako (starosta) JV: a vy ste chodila do Sokola vlastně od dětství BK: od dětství, no [tam se] JV: [takže to] byla vaše vlastně volnočasová aktivita, [když sem se na to ptal, tak ste] BK: [ano ano naši] věděli, JV: mhm BK: že nemůžu nikde nic provést, protože je tam tam se o nás starali o tu mládež, potom v zimě bylo bruslení, v létě byly třeba i ty i ty pohádky a to filmy.
Bozena_(1924).txt
JV: a potkávala ste třeba v kině své známé ee nebo by- bylo to místo, kde ste šla do kina a věděla ste nebo tušila ste, že tam zřejmě se s někým potkáme nebo naopak cíleně ste si tam s někým dala sraz? BK: no tak my sme většinou už šli spolu do kina JV: mhm BK: a tam když tam byli další známí, no tak to sme s- mohli se tak sejít, ale ale žádný takový velký ne. JV: jestli to třeba [fungo- no povídejte.] BK: [opravdu] rodiny, aspoň naše rodina na to dbala, aby věděli o o všem, buďto můj starší bratr JV: mhm BK: mě vzal třeba sebou na to večerní bruslení, ale vždycky s nějakým dohledem JV: mhm a chodila ste třeba s bratrem, vlastně on byl starší nebo nejstarší z vás. BK: tak o čtyři o čtyři léta byl starší, no. JV: a tak chodila ste někdy třeba s bratrem do kina, že by šel jenom bratr a vy a bratr by vám dělal dozor místo tatínka třeba BK: no to je právě když byl bratr, tak ten měl okolo sebe ty kamarády a... JV: mhm BK: to už byla větší parta, tak to já už sem se s nima radši ani moc JV: jo BK: neviděla
Bozena_(1924).txt
JV: a ještě teda k tomu kinu, když ste třeba šli pak z toho kina, bavili ste se spolu o tom filmu, který ste právě viděli nebo... BK: no jistě JV: rozebírali ste to? BK: to sme to sme třeba, no když to bylo krásný, tak to sme prožívali ještě že děvčata. JV: jo BK: jo no jistěže, to je JV: a myslíte, že třeba na děvčata nebo na vaše kamarádky ee to působilo ee nějaké třeba, nevím, romantické filmy působily jako mnohem silněji než na ty kluky tenkrát v tom mládí, že ste o tom i měly tendenci mluvit častěji nebo [se k tomu vracet] BK: [no my sme to] my sme to spíš probíraly s děvčaty JV: s děvčaty BK: no to se spíš
Bozena_(1924).txt
JV: na židenické a šla ste třeba někdy do kina bez placení? BK: ne to ne to bylo za korunu nebo takhle. JV: jako třeba z recese jako s děckama. BK: no tak možná že že ti naši kluci, že to jednou udělali, to vím, že se potom až sme šli z kina, tak se chlubili JV: mhm BK: že měli ty lístky od minule a že že že [prošli]
Bozena_(1924).txt
BK: ((smích)) ne ne pr- jak pořad řikam, jo, to bylo edy nelson ((Eddy Nelson)), mekdonaldová ((Jeanette MacDonald)) jo, to byli JV: [tak to sou herci a herečky] BK: [jo to sou herci, ale ty] ty měli několik filmů, jo, to bylo JV: mhm a ty ste měla ráda [z těch amerických] BK: [no to bylo] ta rouz mery ((Rose-Marie)) a to byly takový spíš jako zpívaný operetky, to byly snad krásně muzikální ty filmy JV: ostatně říkala ste před chvílí, že tohle byly ty filmy, o kterých ste pak s děvčaty bavily, BK: no tak tak to sme si prostě jenom bavily, protože sme to chtěly vidět. JV: mhm BK: takhle sme se u toho bavily.
Bozena_(1924).txt
BK: no tak tam už se to ne jak sem právě vod spolužáků ze školy tam no samozřejmě když to byli z toho okruhu, no takže chodili všichni do Sokola všichni všichni do těch kin, tak to sme chodili takhle, ale nebyl to nijak ničim, samozřejmě že že sme se potom upnuli každá na toho svýho, že, takže to potom tím to [všechno]
Bozena_(1924).txt
JV: [takže] nebylo by to tak, že by vám to vadilo nebo že vás to [odpuzovalo] BK: [ne ne ne] JV: neměla ste s tím problém BK: ne, tam právě spíš spíš tam se chodívaly celý ty party
Bozena_(1924).txt
JV: a jinak jak ste vlastně říkala, že ste chodila s těmi kamarády nebo s tou partou, tak to byli ti lidé z toho Sokola, abysme si to ujasnili. BK: no většinou JV: většinou ano BK: to byli
Milan_(1932).txt
LR: dobře. tak teď už se přesunem spíš k těm biografům, a první okruh otázek je o vaší dětské zkušenosti s biografy asi do těch vašich desíti let, to znamená do toho roku devatenácet čtyřicet dva, a ee mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina. ML: no, podívejte se, my sme chodili do kina s otcem, LR: hm ML: jako máti ta ne, jo? ale s otcem sme chodili no a, a to sme chodili jako ty první mám takový dojem, to byl někerej film Laurel a Hardy. LR: jo, takže na to si [vzpomínáte.] ML: [grotesky.] LR: jasně. ML: jo no potom takový ňáký miky maus ((Mickey Mouse)) a tak dále jo. LR: hm ML: to bylo teda před válkou.
Milan_(1932).txt
LR: hm a jak často ste jako dítě do těch svých asi deseti let chodil do toho kina. ML: podle toho, jak ty filmy běžely. LR: [podle toho, co vás (zajímalo.)] ML: [jak se to, jak jak se to] obměňovalo. LR: aha aha takže můžete ňák [třeba] ML: [no to vám] to vám neřeknu takhle ten, a potom taky záleželo, [podivejte se, záleželo taky na tom,] LR: [( )] ML: tenkrát byly soboty pracovní, LR: hm ML: jo, otec byl prakticky zaměstnanej, poněvadž ten jezdil, ten jezdil jako po těch, po služebních cestách, LR: hm ML: jo, takže to a a máti, ta s náma to, ta s náma ani tak moc do kina si nevzpomínám, že by, že by maminka šla s náma někdy do kina. LR: hm takže ste se ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion, LR: hm ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to menovalo Studio. LR: hm takže ste chodil s tatínkem, s nikým jiným, nebo... ML: ne.
Milan_(1932).txt
no a potom to, potom až se přišlo na ten ee na to gymnázium, LR: hm ML: tak to už sme chodili, to už sme chodili jak se říká parta.
Milan_(1932).txt
LR: hm a vy ste teda říkal, že ste chodil do kina s tatínkem, ML: ano.
Milan_(1932).txt
ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý tam ((smích)) [] LR: [((smích)] ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo, LR: jasně ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo, LR: hm ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten, uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), bylo ňáký dost divný, protože my sme jaksi byli, LR: starší. ML: kapánek sme byli, LR: ((smích)) ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten, lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích. LR: hm ML: jo, LR: hm ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů. LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili? ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to zaplatil.
Milan_(1932).txt
LR: hm a chodil ste do různých kin podle toho, jestli ste šel s tím tatínkem, jestli ste šel s kamarády, ML: to se tenkrát nerozlišovalo. prostě to se rozlišovalo podle filmu. LR: podle filmu. ML: a byl dobrej film s Vlastou Burianem ((Vlasta Burian)), no tak se šlo, na to. nebo Laurel a Hardy, tak se prostě šlo a jestli to bylo takový kino nebo makový kino, to vůbec jako nehrálo žádnou roli.
Milan_(1932).txt
LR: a potkával ste v kině své známé? [hovo-] ML: [no] LR: hovořili ste o filmu, ML: no o filmu sme ne( ) no těch známejch, prosim vás dyť toho bylo to to, toho byla fůra, nesmíte zapomenout, že televize nebyla, LR: hm ML: a jediný, jediný ty ee takový to vyžití pro ty mladší, no tak to bylo kino, páč divadlo, to ještě tenkrát pro nás nebylo. LR: hm ML: nehledě na to že i, i ten ten divadelní repertoár byl omezenej. LR: hm bylo tedy běžné setkat se v kině s přáteli, ML: no pochopitelně. LR: a při cestě domů si povídat o filmu nebo o čemkoli. ML: no tak to sme si nepovídali o filmu. LR: už ne. ML: no ňáký prostě jiný ty se řešily, jo.
Milan_(1932).txt
LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten stejný, že ste šel třeba ML: a víte že jo? LR: jo? ML: ano. LR: často? ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia.
Libuse_(1924).txt
MB: a vzpomínáte si třeba v ee v té době právě do do těch deseti let, s kým ste do kina chodila? LM: ano ee s maminkou. MB: s maminkou. LM: s maminkou s maminkou a s tetou. to byla teta mojí maminky, tak to řeknu. no [ale tak]. MB: [mhm], mhm LM: můj tatínek, tak ten měl em sokolské starosti e em protože byl funkcionářem takhle, takže hlavně hlavně s maminkou a s tetou.
Libuse_(1924).txt
o tak (biletař) mě chytl a co poďte sem poďte sem poďte sem. vy tam nesmíte a já sem šla s mužem a ((smích)) a no my sme byli stejně staří tak sme byli ((smích)) takový študáci a e on říká, to je až od osmnácti let a já povídám no vš- no dyť já mám osmnáct ( ) na mě začal vrčet, no tak sem vytáhla, tenkrát sme měli kenkartu.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm mhm. a třeba ve vztahu em s kamarády nebo ňák vrstevníky to chození do kina [ňáké tam bylo provázané]. LM: [no tak to sme chodili], to sme chodili ee do toho v Hovoranech a v a v do čejče. MB: em i [vlastně] LM: [takhle] MB: no, pardon LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no.
Libuse_(1924).txt
MB: že vy ste, vy ste mi vlastně předtím říkala ee že ste chodila s maminkou a s tetou do [kina, takže mhm] LM: [to sem chodila,] ano taky, ale to bylo eště eště před tím než e MB: dříve LM: dřív, [jako malý děcka] MB: [a zhruba ee] mohla byste to ňák trošičku časově LM: no tak do dva- do dvanácti do třinácti let a potom už teda em byla ta študácká ( ) ee tlupa. ((smích))
Libuse_(1924).txt
LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý týden, [to sme chodili] MB: [každý týden] mhm LM: každý týden MB: a jednou nebo LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.
Libuse_(1924).txt
LM: no tak potom potom až, tak to sem už potom začala eště s děckama, když už e se svými dětmi em tak to sme chodili, protože to sme bydleli s tom Králově Poli, tak to sme chodili do Jadranu ((Jadran)), v Jadranu z- znáte Královo Pole?,
Libuse_(1924).txt
LM: no tak sem chodila nejdříve nejdříve teda jak sem vám říkala s maminkou a von tatínek na to neměl čas, že, tak sme chodily chodily my, no. pak sme chodily jako študačky, jak sme byly v tom penzionátu, že, tak to se chodilo. no a potom už e se známostí a s mužem. ((smích))
Libuse_(1924).txt
MB: ((smích)) (.) takže to už ste vlastně i říkala, že ste se spíš bavili po tom po [tom kině] LM: [ano no ano] tak to se už o tom mluvilo, že. jak který herec a jak se nám to líbilo a co tam bylo, to se, o tom se hodně mluvilo. MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste] LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo. MB: mhm LM: děkuji ((reakce na dolévání vody)). takže takhle em rozbíralo se to, mluvilo se o tom, pokritizovalo se to, co se nám líbilo, co se nám nelíbilo. (.) no měli sme oblíbené herce samozřejmě
Libuse_(1924).txt
LM: ee no, co sem co sem viděla a na buriána ((Vlasta Burian)) sme odjakživa rádi chodili, protože e to b- to byl opravdu komik em, měla sem ho možnost, ale s- se mu přiblížit v osmatřicátém roku na sletu e v, eště tady e, je tady Ducháček to zařídí? [je] MB: [je], mhm LM: Ducháček to zařídí. zrovna tenkrát to, no vidíte osmatřicátý rok, měl premiéru ee v Praze. tak sme na tom em byli s rodičema.
Libuse_(1924).txt
LM: no tak byla sem tam, chodila sem s tou maminkou a s tou tetou, (povidam vam,) jako otec neměl na to čas, aby chodil. když byly historické filmy, tak to chodil.
Svatava_(1924).txt
no ale em no tak už vod těch patnácti roků asi pravděpodobně, že sme dycky se ňáký holky domluvily a ee jely sme do ňákýho kina, protože tam dávali hezký český filmy,
Svatava_(1924).txt
já sem se teda vdávala až později, ale ee em to sme chodívali už a to dycky už nás byla taková parta [kluci, holky, že] LS: [mhm mhm mhm] SM: á tak většinou em ty filmy, kluci možná chodili eště na ňáký takový ty ee kovbojky ((cowboy)) LS: mhm SM: a em t- tehdy dávali ty pravý americký, že, tak to tedy tehdy jako, no my holky ne,
Svatava_(1924).txt
e potom později až už sem se zase, měla sem kamarádky na gymplu, tak to už sme se zase tam domlouvaly, to byly děvčata z celýho Brna, že, takže to sme se domlouvaly na brněnský městský kino teda ňáký,
Svatava_(1924).txt
LS: a s kým ste tedy chodila do těch deseti let do kina? SM: em nó to byly ty kamarádky tam z těch černovic a ta jedna, co má to toho tatínka, co měla .
Svatava_(1924).txt
LS: a třeba e s rodiči ste do kina nechodila? SM: e nó chodila. můj tatínek, ten byl teda em dost jako takhle, pokud se týká vůbec kultury. hudebně byl na- založeném, takže sme určitě chodili, jenomže já už to asi dneska nerozeznám, kdy sem byla s rodičema a kdy sem LS: jasně. SM: byla tam, poňač já sem dvakrát do měsíce mohla dycky na něco tam se jít podívat, takže, no ale e em počkejte, jak bych to řekla? vím, pamatuju si určitě, když se objevila e objevil film Sněhurka a sedm trpaslíků, [americkej film] LS: [ano ano]. SM: ano. LS: ((smích)) SM: tak to vím, že sme sli šli s rodičema a dokonce si pamatuju, že to uváděli někde na Dornychu v [ňákým kině, co tam bylo] LS: [ano ano ano]. SM: na za kino to už nevim, ale tam byla premiéra toho filmu a tam, to si na na to pamatuju, že to byl jeden z prvních filmů teda. ee ne tak pardon to ne, protože, to už sem předtím chodila tam do té do té ávie ((Avia)), ale to sem jako šla s rodičema,
Svatava_(1924).txt
no ale e em počkejte, jak bych to řekla? vím, pamatuju si určitě, když se objevila e objevil film Sněhurka a sedm trpaslíků, [americkej film] LS: [ano ano]. SM: ano. LS: ((smích)) SM: tak to vím, že sme sli šli s rodičema a dokonce si pamatuju, že to uváděli někde na Dornychu v [ňákým kině, co tam bylo] LS: [ano ano ano]. SM: na za kino to už nevim, ale tam byla premiéra toho filmu a tam, to si na na to pamatuju, že to byl jeden z prvních filmů teda. ee ne tak pardon to ne, protože, to už sem předtím chodila tam do té do té ávie ((Avia)), ale to sem jako šla s rodičema, LS: mhm SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em
Svatava_(1924).txt
SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em ale nebyla to jediná em potom ((smích)) byl takzvanej strejček Křópal ((stréček Matěj Křópal z Břochovan)) to vám, jestli ste to už neslyšel od někte[ré pamětnice] LS: [ne ne ne ne ne] SM: ne? LS: ne. SM: to (ty) se e to byli dva herci brněnskýho divadla, menovali se Šindler valneti- byli to bratři, Valentýn ((Valentýn Šindler)) a a Josef Šindler LS: mhm mhm SM: a e ti e hráli v brněnským divadle a hráli komický postavy strejčka Křópala a jeho e jeho synovce. LS: mhm SM: ale pak se dokonce aj vobjevila tetička Křópalová a e to bylo hodně ee to vysílalo rádio tehdy tehdy nebyla televize, tak si pamatuju, že když to mělo být, tak tatínek už to věděl a všichni tři sme si lehli do postele, protože byly sluchátka na uši a poslóchali sme to všichni tři, každý měl svoje sluchátka a toto sme poslouchali a ono to pak bylo nějak zfilmovaný LS: aha. SM: a objevilo se to, ve filmu LS: no. ((rozhovor krátce přerušen jinými osobami)) SM: e no eh je počkejte tak to sem řekla že e že e LS: že to bylo zfilmováno [ste skončila] SM: [že to bylo] zfilmováno a tak to sme zase šli celá rodina, páč tatínek to strašně obdivoval, no. ((smích))
Svatava_(1924).txt
takže to sem chodívala do kina víc, no ale tak em zas to bylo tak že em že pořád sme měly kontakty s těma kamarádkama á (.) to sme prostě kde kde dávali ňákej dobrej film, kterej se nám zdálo,
Svatava_(1924).txt
, páč si teď vzpomínám že em my sme bydleli v tom ústavě teda kde byly telefony jako úřední a em měla sem tu jednu kamarádku, která se potom e přestěhovala em do Pisárek a vím, že s tou sme a ti měli telefon zavedenej, takže em sem si dycky z toho úředního telefonu v tom ústavě e tam šla zatelefonovat, abych se s ní domluvila, ano a s tou sem pak dost chodívala, no.
Svatava_(1924).txt
LS: podle filmů, které hráli. a chodila ste do těch různých kin podle toho, jestli ste šla sama e nebo právě s rodiči nebo s kamarády? SM: e sama sem nikdy nešla, LS: mhm SM: buďto sem teda někdy s těma rodiči, alé jinak dycky s kamarádkama nějakýma. z kraje s kamarádkama a potom teda až zase s kamarádama, ale to už sem potom byla dospělá, tak to už LS: hm SM: bylo zase jiný.
Svatava_(1924).txt
LS: á potkávala ste v kině svoje známé? SM: ano ano, to sme se často potkávali. pak sme se třeba zase e em domluvili zase s dalšíma s někým, koho sem dlouho neviděla a hned sme se domluvili zase em že půjdeme někam a nebo ňáký další film až bude a nebo že e když se o tom dovím, že bude em někde hra, protože my sme museli vopravdu si jít stoupnout do fronty k pokladně LS: mhm SM: na ty lístky. protože to tehdy z- zajímavý, že to že byl takovej zájem, no protože nebyla televize, [to bylo ono no]. LS: [asi přesně tak, no] no. SM: takže bylo hlavně kino no kde člověk teda, rádio a kino. LS: á mluvili ste potom třeba i když ste šli z toho kina spolu, jestli ste o těch filmech spolu mluvili? SM: ano ano určitě určitě.
Svatava_(1924).txt
. no a aj sme tam e to vím hlavně v ve skale ((Scala)) to bylo, ano, tam se sešlo dokonce dvojíma schodama až do suterénu jakoby a tam před tím vchodem do toho dovnitř e byla taková prostora, že sme tam mohli se zastavit, pobavit se, když sme tam objevili někoho známýho a nebo aj s tím, s kým sme tam byli, tak sme e se mohli chvilku bavit, ano. to trvalo rozhodně těch št- takových dvacet minut si myslím, že to asi trvalo, ta přestávka.
Svatava_(1924).txt
SM: e n- no polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) e ten asi pravděpodobně, ale ten byl s rodičema vlastně tak. páč můj otec velice miloval Buriana ((Vlasta Burian)), LS: mhm SM: takže em můžu říct, že ty první filmy, který se tady vobjevily, tak byly určitě, no To neznáte Hadimršku ano. e to taky s rodičema,
Svatava_(1924).txt
SM: kdy už sem, protože rozhodně ve třiceti mně bylo šest roků ve třicátým ee takže to sem rozhodně nechodila, ale protože se to pak opakovalo a takže em sem na to chodila, jak říkám na em na Buriana ((Vlasta Burian)) teda s rodičema, no tady je jich tady je, to je samej Burian ((Vlasta Burian)).
Svatava_(1924).txt
SM: e na no určitě teda protože to sem viděla, to sem viděla. Zlatá Kateřina. nebyla to em tahle em Antonie he- LS: Nedošínská ((Antonie Nedošinská)), SM: Nedošínská, LS: s lídou bárovou ((Lída Baarová)) tam hrála myslím. SM: s lídou bárovou ((Lída Baarová)). LS: hm SM: no ovšem, ale asi až p- ale možná že kvůli tomu, že tam hrály teda oni, tak na to rodiče dost sem em m- možná ani nezdůraznila, že e Vlasta Burian a teda tito em partneři ta e he- [já jí pořád pletu s] LS: [Anotonie Nedošínská ((Antonie Nedošínská))]. SM: hegrlíkovou ((Antonie Hegerlíková)). protože je taky Antonie. LS: no no. SM: e tak nedošínská ((Antonie Nedošinská)) a teodor pištěk ((Theodor Pištěk st.)) LS: ano SM: otec dnešního výtvarníka televizního, že, LS: hm SM: tak ti tam hráli jako hlavní roli, takže e je možný, že sem tam s rodičema na tom byla.
Svatava_(1924).txt
SM: Jadran, tam sme taky občas, to bylo Královo Pole, LS: mhm SM: manžel pocházel z Králova Pole, takže sme tam často aj taky když sme byli u jeho rodičů, tak sme si tam třeba šli taky na na ňákej film. em
Miloslava_(1925).txt
JV: a vzpomněla byste si, dobře, zeptám se takhle, vzpomněla byste si na tu vaši vůbec nejranější, na ten váš nejranější zážitek? na vaši nejranější vzpomínku? nemusí to být nutně první, ale jenom tu, kterou si opravdu pamatujete, jakoby ne- nejstarší. MM: no, já si, já si pamatuji právě s tou mou babičkou, pamatuji si přesně cestu kudy sme chodívaly, to kino, ale jaký to byl film, to už opravdu nevim.
Miloslava_(1925).txt
JV: ee, vy ste s tou babičkou asi chodila často. MM: ano, s babičkou sme chodily často, určitě to bylo každý týden. JV: dá se říci jednou dvakrát týdně? MM: no, dvakrát ne, ale jednou určitě. JV: a babička byla právě ten člověk, se kterým ste navštěvovala kino. maminka nebo tatínek [vás nebrali tak často] MM: [ne, ne] ale oni, pokud já si vzpomínám, ale vůbec nechodili. JV: vůbec nechodili do kina. MM: vůbec nechodili. a moje maminka, ee moje babička byla velice společenská JV: hm MM: až do vysokého stáři a vlastně mně nahrazovala maminku. já jsem přišla ze školy a šla jsem rovnou k babičce. JV: takže vidim, že ste měly takový velice úzký vztah. MM: ano.
Miloslava_(1925).txt
JV: takže se dá říct, že třeba s maminkou nebo s tatínkem ste v kině vůbec nebyli. MM: ne, ne. JV: nebyla, nikdy. MM: ne, v divadle ano, ale v kině ne. JV: v kině ne. MM: v kině ne. JV: chodila ste do kina ještě s někým jiným než s babičkou? třeba s nějakou kamarádkou nebo třeba, MM: ne, no tak to sem byla jako dítě a ta obecná škola, to neexistovalo, abych tam šla sama. JV: a později, až ste byla trošku starší, ještě v těch třicátých letech, MM: nó, JV: dejme tomu do roku třicet devět. MM: no, ne. ne, vždycky jenom s tou babičkou.
Miloslava_(1925).txt
JV: a později, až ste byla trošku starší, ještě v těch třicátých letech, MM: nó, JV: dejme tomu do roku třicet devět. MM: no, ne. ne, vždycky jenom s tou babičkou.
Miloslava_(1925).txt
JV: s babičkou. dobře tak kdyžtak pak se ještě dostaneme k době protektorátu, za nějakou dobu, takže to pak, se vás zeptám dál. a jaké kino ste navštěvovala nejčastěji, nebo která kina ste navštěvovala s tou babičkou? MM: s tou babičkou to bylo vždycky do Lucerny ((Lucerna)). JV: vždycky do Lucerny ((Lucerna)). MM: vždycky Lucerna. JV: a nikdy ste nezamířily nikam jinam. MM: ne, nikdy sme nezamířily nikam jinam. ono, já, ono to bylo taky tím, že jednak sme bydleli ještě tehdy ta doprava městská byla tedy slabá, tak my sme chodily vždycky pěšky a tam to bylo teda nejblíž a mimo to babička mě potom už brala na filmy, takzvaně mládeži zakázané, na kterých teda vlastně nebylo nic závadného, ale v té době to tak bylo, takže já sem ve svých třeba dvanácti letech viděla třeba filmy, mládeži nepřístupné, protože babička to tam měla tak zařízené, protože jak se začalo hrát, tak nám tam přistavili dvě židle a sledovala sem ten film, protože jinak bych se tam na to teda nedostala. JV: to mně pan doktor Skopal říkal, že ste chodila s babičkou na nepřístupné filmy. MM: no, ano. JV: vy ste se tam dostaly, protože ona tam měla toho známého. MM: ano, ano. JV: takže s tím nebyl žádný problém. MM: ne. JV: on vás pustil normálně. MM: no ano. JV: a vy ste seděly na těch dvou židlích někde bokem nebo... MM: to sme seděly, no, tak nám to přistavil vedle řady, ano. JV: v první řadě? MM: ne, ne, to sme vždycky sedávaly tak v té druhé polovině. JV: tak to je teda zajímavé, to sme tu ještě neměli.
Miloslava_(1925).txt
MM: ne, bavila sem se o tom, protože několikrát byla se mnou a s babičkou moje tehdy velmi dobrá kamarádka ze školy, tak ta několikrát šla s náma, no tak sme jako děti pár slov o tom prohodily, ale že bysme si na to hrály, nebo že by to na nás působilo, to ne.
Miloslava_(1925).txt
MM: no, ale koncem té války, tak vod těch vosumnácti let už sem chodila s jedním mládencem teda, to už sme do kina chodívali na nějaké ty německé filmy my spolu. JV: čtyřicet čtyři. MM: ano.
Miloslava_(1925).txt
JV: a v tomto období teda vod konce obecné školy do toho roku třicet devět ste chodila do kina jak často, to už ste byla starší přeci jenom. MM: no, tak em ještě tak v té primě, sekundě, možná i tercii sem pořád chodívala s tou babičkou. JV: s babičkou. MM: no a myslím až do toho protektorátu sme chodívaly teda často. JV: s babičkou. MM: ano, pořád s tou babičkou. tak, že bych chodívala s kamarádkou někdy to, to si vůbec nevzpomínám, to sem nechodila.
Miloslava_(1925).txt
JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví ((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou? MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale ((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)).
Miloslava_(1925).txt
JV: takže to ten protektorát a tím obdobím kdy už ste teda měla toho přítele a chodili ste, spolu. tak v této době, chodila ste s nějakou partou přátel do kin? v těch čtyřicátých letech. MM: ne. ne, ale můžu vám říct, že tehdy ani takový party nebyly. to pokud bylo tak ee byly dvojice, kamarádky nebo kamarádi, ale takový tak jak sou takový ty party, to jak to nebývalo. JV: myslím třeba spolužáci ze školy MM: ne, ne JV: nepřátelila ste se ve více lidech. MM: no my sme byli, já sem totiž do toho gymnázia, co sem chodila ty čtyři roky, tak sem chodila, to bylo vlastně klášterní gymnázium. dodneška funguje na Lerchové ulici, je tam, je to teď jazykové a tam, to bylo pro dívčí a bylo to pro celou Moravu, to znamená, že oni tam bydlely v iternátech, takže nám, který sme byly z Brna, nás bylo poměrně málo, tak sme se kamarádily jenom ty co sme tak poblíž bydlely, té školy, a co sme spolu chodily. ale ani si nevzpomínám, že by oni byly nějak moc, chodily do kina. JV: a třeba nějaké děti v okolí vašeho bydliště, Masarykovy čtvrti anebo ještě předtím, když ste bydleli, nehráli ste si třeba společně. JV: no tak to sme si společně hráli, ale já mám pocit, že do toho kina jich chodilo hrozně málo. JV: takže se nedá říct, že by to kino sloužilo jako nějaký sociální prostor, kde byste se stýkali, navzájem, MM: ne, ne, rozhodně ne, rozhodně ne.
Miloslava_(1925).txt
ale ta kamarádka, jak sem říkala, že někdy ta babička ju do té Lucerny ((Lucerna)) se mnou vzala, tak ee, ta vopravdu ta měla tatínka, který teda byl víc než pobožný, a já mám dojem, že tehdy s náma byla dvakrát nebo třikrát a pak něco doma řekla a pak už nesměla jít.
Miloslava_(1925).txt
JV: to je krásné, když může být dítě tak jako zapojeno do těch kulturních aktivit, určitě je to dobře, a em s babičkou pak ste se bavily třeba o těch filmech? MM: ano JV: probíraly ste třeba, MM: protože sme šly pěšky domů, a tak sme se o tom bavily. pokud se mně tam něco, já sem většinou teda, dneska už si nevzpomínám, ale většinou sem měla k tomu ňáký dotazy, jo, proč je to tak a jak to že tam je to a nevím co, proč to je, no a babička vždycky se mnou na to téma debatovala a vždycky mně všecko vysvětlila. JV: snažila se, MM: ano, ano. JV: podat nějaké vysvětlení. vzpomněla byste si na nějaké třeba em, reakce babičky, kdy opravdu se jako vyjadřovala nesouhlasně k tomu, co viděla nebo že ji to opravdu jako nadzvedlo, v uvozovkách, MM: ne, nevzpomínám si. JV: naopak zase kdy byla nadšená, kdy to chválila, MM: no, většinou se jí to líbilo, že by ju to nějak nadzvedlo, to ne, ale víte, ony ty filmy vás tehdy ani nadzvednou nemohly, prostě to, , jestli se vobčas podíváte na filmy pro pamětníky, tak to byly takové, takové jakoby limonády, no, to bylo tak jako, no, ale něco tam vždycky z toho života bylo. JV: ale tak dobře, ale byly i jako dramatičtější, dramatičtější filmy. MM: no tak, nó JV: a vy ste říkala, že ste chodila právě na ty [nepřístupné, takže] MM: [no na ty, no tak] no tak tam snad něco bylo, no, nějaký, nějaký takový, milostný konflikty nebo něco takovýho, ale
Miloslava_(1925).txt
MM: [no, no ano] no právě, no právě. já sem viděla v k-, proto já sem tolik těch filmů viděla, protože mě ta babička tam na to brala, protože ty filmy byly opravdu mládeže nepřípust-, nepřístupné a myslím, že bylo tehdy do šestnácti a pak do vosumnácti. JV: a vy ste chodily na ty teda do těch osumnácti nebo od osumnácti. MM: no, no, od, ano. takže já sem viděla filmy, který sem vlastně vidět neměla, ale nijak mě to teda jako, JV: myslíte že vás to nijak neovlivnilo. MM: ne, nijak mě to neovlivnilo, ale to ani nešlo, aby vás to ovlivnilo, tam prostě nic nebylo. JV: hm MM: to vůbec s těma dnešníma milostnejma scénama, to vůbec se nedá srovnat, to je nebe a dudy. JV: hm. myslíte si třeba, proč byl ten film od osmnácti? když ste na ňákém byla, MM: no, většina těch filmů sem nepochopila proč, no třeba když se tam, když se v tom filmu dvakrát líbali, tak už to bylo nepří-, mládeži nepřístupné. JV: do toho kina ste chodily bez placení nebo ste platily? MM: no samozřejmě sme platily. JV: když ste říkala, [že tam měla známého uvaděče, tak jestli vás jako pustil] MM: [ne ne ne ne, to sme samozřejmě platily] a myslím si, to nejsem si tím jistá, ale myslím si, že sme zaplatily víc než sme měly, za tu ochotu.
Miloslava_(1925).txt
JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu předpokládám byl na ní. MM: na ní, ano. JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento. MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích)) JV: to si pamatujete. MM: to si vzpomínám, ,
Miloslava_(1925).txt
JV: em, bylo důležité z jaké byl ten film země? jestli byl z Francie nebo z Německa, z Ruska, z Ameriky, třeba, možná ani ne tak pro vás, ale třeba pro tu vaši babičku, myslíte že to bylo důležité? MM: já myslím že ne, ale my sme většinou chodily to byly samý český filmy. JV: český filmy. MM: samý český filmy. JV: nelákalo vás třeba jít na americký film. MM: no ty s tou širlejkou ((Shirley Temple)) byly, to byly americký filmy, ale jinak si nevzpomínám, že by s tou babičkou že bysme něco takovýho a tehdy těch českejch filmů byla strašná spousta. tak sme stačily akorát chodit tak, na ty filmy chodit.
Miloslava_(1925).txt
JV: šla ste na nějaký film vícekrát? pamatujete si, že byste, že se vám tak líbil, že byste si řekla, že ještě ho musíte vidět a šla ste na něj jednou, dvakrát, třikrát. MM: ne, no v tehdejší době ne. JV: ani s babičkou ani bez babičky. MM: ani s babičkou, no bez babičky už ((smích)) JV: né tak rozumíte, už ta čtyřicátá léta, už ste chodila sama] MM: [ne ne ne, to to si nevzpomínám]
Miloslava_(1925).txt
JV: a co se týče těch preferencí, to ste chodila teda, když už ste šla, tak ste chodila ještě s babičkou? za té války? MM: no, zezačátku ještě ano, potom už ne. JV: to [vám bylo čtrnáct let asi.] MM: [ano, potom už ne. ano,] to ještě s babičkou. JV: a později ste už třeba chodila sama? když vám bylo [těch šestnáct, sedumnáct] MM: [sama, sama sem nikdy] nechodila, JV: nikdy ste nešla. MM: buď sem chodila s babičkou nebo sem chodila s mládencem. sama sem zásadně nechodila. sama chodím do kina až teď, když jinak sem vždycky chodila s někým. JV: takže buďto babička nebo mládenec. MM: ano. JV: a kamarádka třeba, dvě holky MM: no, já co sem měla ty kamarádky, oni takovýdle věci vůbec je to nezajímalo. JV: nechodily do kin, do divadel. MM: do divadel už vůbec ne. JV: ale do kin taky ne. MM: no, hrozně málo. JV: a trávila ste s nima aspoň volný čas sportem, nebo těmi výlety? aspoň, když už teda na tu [kulturu moc nebyly] MM: [no tak, no tak ano.] no tak třeba to bruslení, lyžování a takový věci, to, to ano. ale víte že to je zajímavý, že to tak říkáte, že to opravdu tolik lidí nechodí do kina do divadla, nic, a nechodilo ani.
Miloslava_(1925).txt
Sněhurka a sedum trpasliků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), ale ten teda, to byla nádhera a vidíte, ten sem viděla aspoň dvakrát nebo třikrát. JV: no vidíte. MM: teď jak sem si na to vzpomněla. JV: s babičkou. MM: ten sem viděla, to byla nádhera, nádhera. JV: vzpomněla byste si kde, kde ste ho viděla? MM: no v té Lucerně ((Lucerna)). JV: takže to byly ještě ty třicátý léta [s babičkou] MM: [ano, ano] to byla krása teda.
Miloslava_(1925).txt
no potom velice, velice hezkej byl ten minhauzen ((Münchhausen - Dobrodružství barona Prášila)) JV: hm, ten ste viděla taky s babičkou? nebo většinu tady těch filmů, nebo dokonce [všechny ste viděla s babičkou?] MM: [já si myslím, já si myslím,] že to sem viděla všechno s ní. JV: a myslíte, že všechno ste viděla ještě v tý Lucerně ((Lucerna)) nebo pak už třeba ty [pozdější] MM: [toho, toho] minhauzna ((Munchhausen - Dobrodružství barona Prášila)) a to už bylo za protektorátu a to už, to už sem neviděla v Lucerně ((Lucerna)), to už bylo v kterým kině nevím, ale to už bylo někde v kině ve městě.
Miloslava_(1925).txt
MM: no, já nevím, ale já si myslím, toto mám konec války a já vopravdu nevím, ale já bych řekla, že to byl tak začátek války. myslíte si, že ta Její oběť, že to bylo tak, to by mě vopravdu zajímalo ten film. JV: (..) jo, tak ten film je z roku devatenácet čtyřicet čtyři. MM: hm, tak to je zajímavý, tak to sem byla, tak to už sem ho asi neviděla s babičkou, ale já sem měla pocit, že ten film, že ten film byl z dřívější doby. JV: je to, je to opravdu rok čtyřicet čtyři, natočil to vajt harlan ((Veit Harlan)), hrál tam kárl radac ((Carl Raddatz)), albrecht frobn ((Albrecht Froben)), kristýna zédrbau ((Kristina Söderbaum)), ale em, no, je to opfrgang ((Opfergang)) MM: no tak to né, to už sem viděla určitě s tím mládencem. JV: hm, s tím mládencem.
Miloslava_(1925).txt
MM: no tak to né, to už sem viděla určitě s tím mládencem. JV: hm, s tím mládencem. MM: jo, určitě. a tu la palómu ((La Paloma)) a toho minhauzna ((Münchhausen - Dobrodružství barona Prášila)) už taky.
Miloslava_(1925).txt
JV: co ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian))? MM: no ty filmy s tím Burianem ((Vlasta Burian)), babička, babička se na ně hrozně ráda dívala, a já sem to teda taky, ale teda já sem to tak, třeba si vzpomínám na to cé ká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek)) to sem musela být ještě úplně dítě, ale mně se to teda nelíbilo.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm a teďka bych se zeptala na to, když ste byl na těchto filmech, na které si teďka vzpomínáte, tak s kým ste tam byl, jestli si na to vzpomenete. CN: ano, to sem určitě byl s maminkou. JV: hm CN: v tomto věku sem chodil asi nejvíc s maminkou. tatínek měl takový trošku mimo rodinný zájmy, a em jaksi odbočky, ten myslím že se mnou do kina nikdy nešel, on taky myslím, vůbec nevím,
Ctirad_(1931).txt
to až potom, když sem byl na tom gymnáziu, a vůbec když sem se začal trošku rozhlížet po Brně. JV: hm CN: mělo to i patrně větší stimul pro nás byla i ta okupace německá. JV: hm CN: že člověk jaksi začal víc vnímat, když něco bylo český, že. tak tam tam asi potom, tam už si pár filmů pamatuju teda, že sem už vyhledal sám nebo s kamarádama, nebo, nejspíš s takovou partičkou ňákou.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm, a takže tady v tom dětském věku ste chodil do kina jenom s matkou, nebo i třeba... CN: určitě jenom s matkou.
Ctirad_(1931).txt
Ale vím, že například byla doba, a to ještě byla, tahleta protektorátní gymnazijní doba, em že třeba sem chodíval v neděli odpoledne na ten Stadion, na dětský filmy. JV: hm CN: sám se tomu divím, protože já sem míval i jiné teda zájmy v neděli, ale teda vím, že to teda muselo zabrat přinejmenším _dpo takový rozsáhlejší období, ňákej jeden rok nebo tak, že sem v neděli odpoledne asi s ňákejma kamarádama, to je možný, sme se pak všichni srazili na Stadecu ((Stadion)), a, a tam byly nějaký pohádky, nebo co to bylo. JV: hm CN: vůbec nevím, jestli to byl jeden film, nebo jestli to byla taková celá sestava, tak to byla určitá taková řekl bych pravidelnost. Tady sem skoro, pokud tam nebyly nějaký výjezdy jinam, na prázdniny nebo nemoc nebo co, tak bych řekl, že to v určitým období to byla em taková nedělní samozřejmost, odpoledne že sem šel, dopoledne do kostela a vodpoledne do kina. JV: hm CN: na tyhlety dětský věci. JV: dobře, a třeba to pro vás mělo nějakou funkci tady to každotýdenní setkávání, třeba mělo to funkci s tím, že ste se setkával s kamarády CN: no ano, spíš takovou, ano, ano. JV: hm CN: a bylo to takový em, prostě parta která, já sem nebyl takovej vyslovenej teda typ kolektivní, ale prostě ano, tam šlo vo to bejt spolu nějak možná, z vlastní iniciativy, už ne s rodiči, že jo, JV: hm CN: tak to mělo tuhletu roli jakousi sociální to hrálo. JV: hm CN: protože ten vobsah sám, nevim jestli, jestli, ten asi nebyl tak nezbytnej pro moje myšlení, abych, abych chodil na pohádky, nebo na co co to tak bylo, nejspíš pohádky tam musely bejt. JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky, setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli? CN: no to byli kluci ze ze třídy. JV: hm dobře. a potom, po tom skončení toho kina ste třeba někam šli společně eště, nebo? CN: to si, myslím že asi ne. jistě že sme se domů loudali nebo tak, že sme to teda nebrali rovnou čarou domů, ale, ale jako nějaký zvláštní ještě další posezení nebo nějaká akce, to se většinou myslím nedělalo.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm dobře. em teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do různých kin podle toho, s kým ste do těch kin šel. třeba s matkou nebo s kamarády, jestli ste šel do různých kin. CN: em nevim že by tam byl, že by se tam bylo nějak rozlišovalo, ale nevzpomínám si, že bych byl třeba s maminkou někdy v tom Studiu ((Studio)), ale je to skoro jistý. to to si jenom teď takhle vlastně musim zrekonstruovat. rozdíl v tom nebyl asi. JV: hm CN: to prostředí bylo asi pro všecky tyto situace stejný.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm em tak tady na tu otázku už sme asi, o ní už sme se bavili, jestli ste tam v kině potkával ňáké známé, to ste říkal, že na těch pohádkách ste se setkával, CN: hm to ano, ale teď jenom kdybych se dohadoval, tak myslím že, myslím že ano, to asi byla obecná věc, asi tak jakoby člověk se mohl klidně ptát, jak se vám včera líbila televize, tak asi v takový samozřejmý poloze bylo to, že určitě tak ty lidi z našeho domu, a z ulice, nebo lidi stejnýho věku, že se někdy prostě takhle setkali, vono nic jinýho kromě divadla teda, a koncertu, což už vyžadovalo přece jenom jinou zaujatost, nic takovýho lidově dostupnýho myslím nebylo, kromě fotbalu, že jo, nebo jinýho takovýho sportovního ňákýho dění. JV: hm a tady už sme taky o tom asi mluvili, jestli ste spolu potom po skončení toho kina mluvili o tom, filmu který ste viděli. nebo jestli ste ho nějak rozebírali, kritizovali, CN: no asi že rozbor to nebyl.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm a chodil ste třeba na filmy někdy sám? CN: ano. JV: a často třeba? CN: no kdybych to teda měl odhadovat, tak si myslím, že spíš častěji, než méně často. řekněme větší polovina, JV: hm CN: že tak byla asi, že se, že sem šel sám. JV: hm a proč? z jakého důvodu? třeba ste tam chtěl být sám nebo nikdo neměl čas, nebo... CN: no, asi že sem přinejmenším chtěl tam bejt sám, ale to nevylučovalo, že sem se tam potom třeba s někým náhodně setkal z podobných teda motivů přišel třeba jako spolužák nebo tak, JV: hm CN: že nebylo to tak, že bych se byl separoval, ale prostě zvolil sem si to úplně nezávisle, to teďka si zase vybavuju, to byly takový ty nedělní odpoledne, že sem teda si sám uďál tento program. JV: a třeba ste se domlouvali s přáteli, že ste si vybrali kolektivně jeden film, na který ste šli společně? CN: myslím že ne.
Ctirad_(1931).txt
JV: a ještě bych se zeptala em s kterými přáteli ste chodil do kina, jestli to byli lidé ze školy, nebo právě z těchto zájmových aktivit. CN: em asi bych si myslel, že spíš ze školy, ale nebylo to tak, že bychom si řekli my ve třídě, že dneska tak půjdeme společně do kina, ale bylo to tak, že sme se tam fakticky setkali, nebo naše kroky dost samozřejmě jaksi tam mířily, nebyla to teda skupinová volba, ale ale nakonec sme se tam vždycky ňácí takoví, jednak i v sousedství žijící, vona i ta škola soustřeďovala jenom určitej obvod, že, ty školy ještě tehdy nebyly tak jaksi, tak rozseté, em oblasti, tak byli to spíš spolužáci.
Jiri_(1924).txt
LS: tak se vrátíme teda k tomu kinu, em s kým ste chodil do toho kina? JN: s kamarádama. LS: tady v Brně. JN: tady v Brně [s klukama, jo, to] LS: [tady v Brně s kamarádama], a když ste byl v Telči tak... JN: v Telči, tak taky s kamarádama. LS: taky s kamarádama. JN: ( ) co sme byli známí.
Jiri_(1924).txt
JN: jednou až dvakrát týdně, někdy sem to tak vynechal, někdy zase a em em chodili sme jak sme jak jesi to za to vůbec stojí, jo, to sme si domlouvali mezi klukama, řikali, hele, támhle je dobrej em dobrej western, jo, nebo tak...
Jiri_(1924).txt
LS: to ne, hm, a v tom kině potkával ste tam svoje známé? v hledišti? JN: no em s- svoje kluky známý, ze školy, sem tam. LS: hm a potom dyš třeba skončil ten film, tak povídali ste si spolu o tom o tom filmu? JN: no ( ) ve škole hlavně se...
Libuse_(1928).txt
KH: a doprovázel vás někdo? LN: no, to totiž že sme bydleli blízko toho Stadionu ((Stadion)), takže sem chodila sama. to sem tam ještě shodou okolností na té Kounicové hned skoro naproti Stadionu ((Stadion)) bydlela moje sestřenice, takže sme chodily kolikrát spolu, takže maminka neměla strach. to sem chodila, to bylo kousek, tak pět, KH: hm LN: deset minut do toho kina. jinak sem sama nikam nechodila, ale tady na to dětské, to sem chodila sama.
Libuse_(1928).txt
LN: no tak to sem chodila taky tak jednou za čtrnáct dní nebo i za týden do toho Studia ((Studio)). KH: hm LN: to sme měly s kamarádkama a chodily sme.
Libuse_(1928).txt
KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla radši? LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi, takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi kamarádkami.
Libuse_(1928).txt
KH: no a chodila ste tedy i podle toho, kdo s váma šel? nebo šli s váma i někdy později rodiče nebo sourozenci, váš bratr? LN: můj bratr ne, nikdy. s bratrem sem nikam nešla. bratr měl svoje kamarády a my sme s bratrem se. chodili spolu jen, když sme byli hodně malí. on mě vlastně hlídal, ano. i v té obecné, když sme někam šli, tak sem šla s bratrem. ale potom on už se mnou nechtěl nikam. on měl svoje kamarády a já jsem třeba by byla ráda, později, když studoval, třeba, v té oktávě, já v septimě, on měl spoustu kamarádů, ale nechtěl mě s nimi nikdy vzít, jako. i když mu třeba říkali kamarádi, potom, jak už sem dorůstala, ať mě vezme s sebou, tak on mě s sebou nikdy nevzal. KH: hm, a s kým ste teda chodila do toho kina? LN: já sem měla spoustu kamarádek. u nás pořád někdo byl, jednak za tím bratrem kamarádi a jednak já sem měla ze třídy spolužaček, měla sem dobrou kamarádku.
Libuse_(1928).txt
a pak sem měla ještě jednu kamarádku, ta bydlela na bývalé Akademické, takže s těma. já sem měla spoustu kamarádek, tak jedině s těma, ale s rodičema né. to maminka málo chodila někam. to jenom potom, až už sem byla starší a vydělávala, tak sem s ní chodila do divadla. KH: hm, a potkávala ste v kině třeba i jiný známý? že byste tam potkávala nějaký lidi pravidelně? LN: ne, to já tam měla ty svoje oblíbený kamarády, jinak sem se vůbec nezajímala o nějaký dospělý nebo to. to mě naprosto nezajímalo.
Libuse_(1928).txt
luxusnější, to taky byly dražší ty lístky, potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak to byly takový už. to už sem chodila, když sem měla tak šestnáct, sedmnáct let a dokonce už tam byli kluci, jo, kamarádi. tak sme šli s těma klukama, kamarádama. KH: hm LN: to už bylo takový lepší, jo. tak to sem se ((smích))
Zdenek_(1927).txt
prvním filmem, který jsem ve svém raném věku viděl, em, bylo to začátkem třicátých let, em byl ještě němý film Jánošík. moc si z něj nepamatuji, bylo mně sotva pět let. em, takže to byl rok třicet dva? ZP: tak asi. JV: třicet dva. em, ještě jsem nechodil do školy. doprovázela mě naše slečna vychovatelka.
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm, dobře. a vy ste tedy chodil tam, nebo byl ste v tom kině poprvé s tou svojí slečnou vychovatelkou. ZP: ano. JV: a bratr tam s váma byl taky, nebo... ZP: asi ano, ale nepamatuji se na to ((smích)). JV: dobře, a em, proč s váma chodila vychovatelka? ZP: tak, em, to víte, rodiče žili takovým dost společenským životem, em, čili na nás moc čas neměli, pořád byli někde na cestách, tak sme měli s- jak se řikalo teda slečnu k dětem, jo.
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm, dobře. a rodiče teda chodili do kina, vaši? ZP: moc ne. JV: moc ne. ZP: to se moc tehdá jaksi nenosilo, em, jak řikám, žili dost takovým společenským životem. já vim, vzpomínám si pořád, že u nás byli nějací hosté.
Zdenek_(1927).txt
JV: hm, dobře, tak tady bych měla ještě dotaz k té slečně vychovatelce. ZP: ano. JV: em, jestli vybírala filmy ona, nebo kdo vybíral ty filmy, na který jste šli. ZP: to bylo akorát, já si vzpomínám akorát ten jeden film, a to asi vybrala ona. na víc filmů si nevzpomínám, myslím, že to byl Jánošík, ale dobře už si nepamatuju, bysme se museli podívat někde jestli, byl to němej film eště. JV: hm, a dál s váma teda už nechodila do kina, potom v tom Brně? ZP: v Brně ne, vona zůstala v tom Zbýšově, tam se provdala, my sme se přestěhovali do Brna, zůstali sme tady jako sami, bydleli sme v domě, kde matka měla svoji sestru, čili naše, moje teda tam byd- bydlela, tak sme se stýkali s ní, vona měla jednu dceru, my sme byli dva kluci. ale ona s náma moc nechodila, vona byla vo sedum roků starší než my, tak už byla to taková slečna, tak s náma klukama mladšíma už se moc nebavila, tak sme chodívali my s bratrem sme chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion,
Zdenek_(1927).txt
v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici, kde se později nacházelo kino Dukla. em.
Zdenek_(1927).txt
em, takže do toho kina ste teda říkal, že ste chodil s bratrem sám. ZP: jo. JV: ano. a pak... ZP: tak sám, bylo tam spousta děcek, ale spolu sme chodili jako dva vždycky. možná že tam byli nějací kamarádi, ale to teda už si
Zdenek_(1927).txt
ZP: ve Střelicích bylo kino, to si vzpomínám, bylo kino, protože dyš sem jezdíval k tetce do Střelic jako na návštěvu, vona vždycky, protože my sme byli sami, tak vona si nás někdy vzala a bejvali sme u ní s bratrem, tam sme se kamarádili zase s jinej- s jinou skupinou, tak tam sme chodili skoro pravidelně taky do kina. tam bylo kino ve Střelicích. chodili sme do kina.
Zdenek_(1927).txt
JV: a chodil ste třeba sám do toho kina občas? ZP: s bratrem.
Zdenek_(1927).txt
ak sme chodívali většinou s bráchem. s děvčatama eště ne, sme byli mladí na děvčata.
Zdenek_(1927).txt
chodili sme tam em s kamarádem, eště, ten se menoval Arnošt Sláma, už je bohužel taky po smrti, ten byl syn stavitele. a ten měl em spoustu peněz, jo, tak ten si tam kupoval možná aj i tu limonádu, ledacos, ten měl dost peněz.
Zdenek_(1927).txt
JV: to je zajímavý. a eště bych se zeptala jestli em výběr toho k- výběr kina, jestli se lišil podle toho, s kým ste do toho kina šel, když ste šel třeba s přáteli, nebo s dívkou, nebo s rodiči, pokud šli do kina? ZP: tak dyš se šlo s těmi rodiči do kina, tak se zpravidla šlo, ale em to nebylo moc často, jak řikám rodiče, jednak matka šetřila, tak moc do kina nechodila, tak em em dyš se šlo, tak se šlo do toho premiérového kina na lepší představení, ale em to bylo zcela výjimečně, to nebylo běžný. tak to sme chodili jaksi slavnostněji by se dalo říct. to byla taková em dost výjimečná událost, dyš se šlo s matkou do kina nebo ale maximálně s matkou. ale nevzpomínám si na to, že by to bylo nějak moc často, skutečně to bylo výjimečně. sme chodívali s sami s bratrem, anebo dokonce sem chodil sám. pak už po pětaštyrycátým roce sem chodil se slečnou, že, to už sem byl dospělejší.
Zdenek_(1927).txt
JV: takže chtěla bych se ještě dál zeptat, jestli jste třeba potkával v kině své známé? nebo jestli to byl takový prostor, kde vlastně ste se mohli setkávat? ZP: ne. JV: že byste tam chodil za účelem třeba... ZP: ne, ne, do kina se šlo na kino. že se chvíli se čekalo než vodevřeli kino, pak tam pustili, že jo, hrnuli se k šatně, nedávali sme si vždycky kabáty do šatny, protože to pak sme vodcházeli a zase se muselo čekat, tak někdy si to člověk vzal, položil si to na klín, a pak hnedka s- sme šli pryč. ale em zcela výjimečně sme tam tak to bylo čirou náhodou sme se tam setkali, ale programově, že bysme si tam dávali rande s nějakejma kamarádama, tak to ne. JV: em, dyš ste teda šel do toho kina s bratrem hovořili ste třeba potom cestou z kina třeba o tom filmu, který ste viděli? ZP: ano, to sme se bavili, em dokonce sme jaksi tak hodnotili, dělali sme si takovou jakousi kritiku toho představení, to sme hodnotili, teda já nevím, esi tehdá sme tak jaksi znali, jak se režie po- po- em projevuje na tom filmu, ale em hodnotili sme em hodnotili sme výkony jednotlivejch em jednotlivejch protagonistů, herců co tam hráli, jak hráli tak to vim, že sme se vo tom bavili. nebavili sme se moc, ale ačkoliv taky sme vzpomínali teda na ten děj, co se tam odehrávalo,
Zdenek_(1927).txt
JV: a takže teďka bych se zeptala, vlastně to už sme taky o tom hovořili, jestli ste chodil i na nepřístupné filmy, takže to ste chodil, od těch třinácti let ste se pokoušel... ZP: á, um tak snažili sme se dostat, jak řikám, někdy nás někdy nás ten biletář vodhalil a nepustil nás, ale většinou sme se nějak dostali. brácha byl vo ty tři roky starší, tak ten tam už mohl, ale tam mě vždycky nějakým způsobem protáhl a sme šli vobá dvá. JV: em takže ste chodil em se svým bratrem... ZP: jo. JV: na ty nepřístupné filmy. ZP: jo, jo, jo.
Zdenek_(1927).txt
JV: no že jestli ste se třeba o těchto filmech bavil s kamarády nějak víc, když vás takhle zaujaly? nebo to, že ste rozebírali že sou americké? ZP: ano. ne, ne ne ne, skutečně. jak říkám, dyš sme šli třeba z toho kina s bráchou, anebo potom sme se setkali s těmi ostatními přáteli, tak sme si třeba na ty filmy vzpomínali, že sme se třeba o nich bavili, em co se tam dělo, no.
Zdenek_(1927).txt
ZP: em s bráchou s- s bratrem, ani s těma kamarádama, s bratrem sem chodil. možná s těma kamarádama někdy, ale em to si nevzpomínám. spíš sme chodili s bratrem.
Marie_2_(1921).txt
Lč: a kdy ste zhruba přestala pravidelně chodit do kina? jestli byste to mohla nějak jako vymezit [(kdy ste)] MS: [celou] válku sme s mužem chodili za korunu, protože manžel dělal tu průmyslovku denní, kde ho vyučovali nejlepší profesóři ze zavřených vysokých škol (.) a my sme napřed chodili [ee]
Marie_2_(1921).txt
Lč: a přímo potom v kině ste pak byla v těch Rosicích? MS: [v Rosicích.] Lč: [v Rosicích.] MS: myslím, že to bylo první kino v Rosicích. Lč: a ja- jaké jsou na to vzpomínky, na tu atmosféru, když ste byla prvně v kině v Rosicích (teda)? MS: a mám dojem, že to byl Jánošík nebo něco takového, že sme tam, no to celá Kratochvílka šla průvodem. protože tam bylo jenom ochotnický divadlo a jinak žádná zábava tam nebyla. Lč: takže ste šli s celou vlastně skupinou [lidí.] MS: [no ano], to se chodilo. to bylo ee pět a půl kilometru do Rosic.
Marie_2_(1921).txt
ale bylo to pro nás úplně svátek, to se vykládalo bude tady kino, bude tady kino! h- vh- honem, pudeme do kina! to šla celá Kratochvílka, všichni, protože ti lidi tam neměli nic jinýho, jenom práci.
Marie_2_(1921).txt
MS: já potom sem chodila, když byly děti, tak manžel hlídal, sama třeba do Lucerny ((Lucerna)) na Veveří, když něco dávali, nějaký český film, tak sem šla a...
Marie_2_(1921).txt
Lč: ale nevybírala ste si kina podle toho, s kým [byste šla] do kina. MS: [no], ne. ne, ne, ne. to, j- já sem e my sme takový kamarády neměli, protože ee to bylo dost jako přitažený, to mhm měli sme přátele, ale společně se nikam nechodilo, to bylo většinou doma, u rádia. ledaže se poslouchala Anglie a a do kina sme chodili jenom s mužem sami.
Marie_2_(1921).txt
Lč: a potkávala ste tam známé, třeba když ste se hm když ste šla do kina i s i s vlastně s manželem nebo sama ee a bavili ste se spolu o tom? MS: abych vám řekla pravdu, ee potkávali sme se, ale to bylo ne zrovna v v tom našim blízkým okolí, ale většinou (ze) známosti, co co sem znala ty lidi, tak se (tam sme se tam) setkávali a to sme povykládali trošku šli kousek spolem. Lč: a bavili ste se o tom filmu, nebo spíš [t- o tom filmu ste hovořili.] MS: [no většinou o tom filmu, většinou o tom filmu.] Lč: takže vlastně to mělo i takový mhm vlastně sociální význam ten [ten prostor, že ste mohli se setkat.] MS: [byl, ano ano ano ano]. prakticky to se nikam nešlo, ven se nemohlo, pomalu ste nemohla ani ee do Prahy nebo tady to bylo za těch Němců tak přísný a a do toho kina se šlo opravdu a každý z radosti, že se něc- samozřejmě, že sme cestou nadávali, ee na ten žurnál, protože to bylo všechno (.) (tendenční) podle toho Němci co chtěli dát,
Marie_2_(1921).txt
Lč: tomhlenctom. a v té době ste teda chodila do kina víc, nebo míň, nebo stejně? [e (v tom)] MS: [no říkám], každý týden [sme chodili] Lč: [každý týden]. MS: s mužem.
Marie_2_(1921).txt
Lč: to nevadí vůbec. a vzpomínáte si třeba, když ste teda chodila s manželem, že byste měli nějaké společné oblíbené filmy? ee nebo ste to nemělo vlastně roli, když ste [jestli ste chodila sama (nebo)] MS: [no tak moc rád] on nechodil do kina. Lč: on nechodil moc rád. [aha.] MS: [mhm.] a protože já sem chtěla jít, tak on šel se mnou, protože bych se těžko dostávala sama
Jarmila_2_(1925).txt
man- manžel, co zemřel teď ten druhý JV: mhm JJ: a náš tatínek mě vytáhli mě (poď) pudem do kina (...) my sme šli do kina (.) a přišli sme po sedmi hodinách ráno domů, tak to už konec, šlus! už sem v kině nebyla, ale tak (.) [možná] JV: [a to bylo jaký rok (todle)] JJ: tak namátkově sem někdy byla v tom Jundrově [se podivat ( )] JV: [jaký jaký byl] vlastně rok, jak ste řikala tady tu příhodu, že ste se vrátila ráno? JJ: to sme byli já nevim to sme byli někdy (.) na ňákým filmu (..) ježiši já si nevzpomenu co už to bylo JV: a kdy to mohlo tak být, v jaké době, kolik vám mohlo být let? JJ: to bylo někdy (..) počkejte v šestapa- někdy v sedumapadesátým JV: mhm JJ: no tak nějak [to mohlo být]
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky JV: mhm JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho JV: aha JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do
Jarmila_2_(1925).txt
ale mám dojem, že to bylo poprvně když sme byli v první měšťance JV: mhm JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti ((Výstaviště)) JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči? JJ: to sme byli ze školou JV: ze školou JJ: tam jako JV: mhm JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo nějaký (.) něco tam prostě JV: mhm JJ: bylo (.) [no a tak]
Jarmila_2_(1925).txt
s rodičama já sem moc do kina nešla, protože rodiče na to neměli čas JV: mhm JJ: pač maminka, ta byla (.) vod jara do zimy (.) na zahrada [že] JV: [mhm] JJ: tam byla strašně veliká zahrada, měli jako domovnictví ee vlastně měli na starosti celou zahradu JV: [mhm] JJ: [takže] (.) rodiče neměli ani čas, aby (se mnou) JV: jo JJ: to sme tak v sobotu v nedělu šli akorát [na procházku] JV: [s kamarádkama] nebo (.) s kamarády? JJ: no až potom s- sem byla větší, že (už tohle) tak už sem s těma kamarádkama JV: mhm JJ: šla taklec JV: mhm (.) ale zatim tady pořád v tom dětství ste pořád chodila [vlastně (asi nejčastěji)] JJ: [no v tom dětství] akorát [jako co sme] JV: [(v rámci školy)]
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a to už ste možná chodila pře- před válkou už jakoby sama třeba s s přáteli? JJ: ne ne ne
Jarmila_2_(1925).txt
JV: takže ste občas šla i s kamarády? JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme byli větší JV: mhm JJ: že, to bylo už jako ve válce
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: my sme tam většinou pracovali tenkrát nás tam bylo hodně JV: mhm JJ: právě z Jundrova hodně děvčat, takže my sme šly zase zpátky, to sme kdyžtak třeba náhodou v tym Jundrově, když něco pěknýho dávali, že sme ze zešly, ale jinak (tak nějak)... JV: mhm (..) a vlastně tam tam ste chodili do sokolovny do Jundrova? ((kino Vesmír)) JJ: no (.) pač tenkrát já (.) my sme za války potom bydleli už (.) blíž k Jundrovu jako (.) kousek od kina, tak bych JV: [mhm] JJ: [řekla] jo takže my sme to měli (.) JV: [mhm] JJ: [to už] sem spíš s těma holkama šla (.) do toho Jundrova třeba do kina ((kino Vesmír)) nebo když bylo pěkně, tak, nás to ani tak netáhlo do kina
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a vy ste řikala, že vlastně tenkrát ste ee v éře nebo v době teda toho (.) ee květinářství, když ste tam pracovala nebo ještě vlastně v tom hračkářství předtim, tak ste chodila do kina asi nejčastěji sem pochopil s kamarádkami nebo se spolupracovnicemi? JJ: no tak většinou sme chodivaly JV: mhm JJ: spolu to sme to sme teda hodně užily JV: jo? JJ: to bylo období, kdy sme hodně užily jako, pač za jedno (.) my (sme neměly) kam jít JV: hm JJ: sme se zešly odpoledne, jo...
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: každá neděle sme byli v kině (.) [to byla naše, protože kam] JV: [protože v sobotu byl pracovní den] JJ: sme měli jít? sme se zešly vždycky s holkama a kam sme měly jít?
Libuse_(1929).txt
LS: no (.) myslím že, tak pravidelné tehdy když děti už byly větší a začaly chodit do kina samy. kdy jsem to ale dlouho sme chodili spolu, já sem měla o ně strach, aby se zbytečně někde netoulaly, takže sme chodili na pohádky a, SM: mhm LS: spíš do toho divadla, ale do kina sme chodili jednou týdně pravidelně, protože televize nebyla,
Libuse_(1929).txt
SM: mhm to znamená, vy ste tedy přestala tak pravidelně chodit do kina, když vám vyrostly děti. LS: ano jinak sme spolu chodili, no, ale chodili sme s manželem sme chodili do kina taky.
Libuse_(1929).txt
LS: no my sme bydleli v Maloměřicích a kino bylo v Hhusovicích, takže sice to nebylo daleko, protože tam naše ulice byla vlastně na začátku Maloměřic, tam kde se dneska otáčí tramvaj za mostem, maloměřickým, a chodila sem do toho kina eh většinou se svými synovci, eh protože protože moje matka mi na kino nedávala peníze nebo nějaké kapesné sem vůbec nedostávala, no a protože teta mi dala korunu na kino, ale musíš si vzít kluky sebou. no a děti byly malé, jim byly třeba tři čtyři roky, tak sem si kluky posadila na na kolena a když už sem byla moc unavená, tak sem je posadila na židli a sama sem si šla stoupnout vedle lavic, když začli zlobit, no tak sem si je zas musela vzít, ale přece jen to bylo nějaké kino,
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm eh a před tím než ste začala chodit s těmi svými synovci, tak ste do kina nechodila? LS: no, tak si vzpomínám, že sem někdy šla s maminkou. s tou maminkou co si mě adoptovala ještě, jenže to sem byla dost malá, takže si z toho moc nepamatuji.
Libuse_(1929).txt
SM: mhm a s těmi synovci ste chodila do toho kina asi jak často? LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to bylo,
Libuse_(1929).txt
LS: méně často no méně často no to i někdy ve všední den, když dávali nějaký ten film co, ale s rodiči, ne to to byla výjimka, SM: mhm LS: nebo navečer sme většinou nechodili.
Libuse_(1929).txt
LS: no do toho čtyřicet pět ne, to sem eště ne ne až potom. SM: aha LS: sem chodila sama, to mně bylo eh ale někdy sme šly s tou mojí sestřenicí, SM: mhm LS: nevlastní, v Králově Poli tak sme tam chodily do toho kina, říkám do té Moravy ((Morava)) a do toho velkého
Libuse_(1929).txt
SM: ano ano. a chodila ste do různých kin podle toho, jestli ste šla třeba sama nebo s rodiči, LS: ne s rodiči sem nechodila do kina. SM: tak třeba s tou sestřenicí, chodily ste do [podle toho] LS: [no jen] v tom Králově Poli. SM: mhm LS: tam sme byly, buď v té Moravě ((Morava)) nebo tam v tom velkém kině ((pravděpodobně Besední dům)),
Libuse_(1929).txt
SM: takže se dá říci, že že když ste cho- takže ste chodila jako podle toho, s kým ste šla? do různých kin. LS: no tak až po válce, když sem měla chlapce, se kterým sem začala chodit, eh přítele, tak sme byli několikrát ve městě, ale em ne moc často, já sem nesměla večer do- chodit ven, takže SM: mhm LS: to kino bylo vždycky večer, že, SM: mhm LS: a vracela sem se pozdě potom, takže to nebylo to často a ani pravidelně, to rozhodně ne, když sme chtěli.
Libuse_(1929).txt
LS: [ale] mm někdy mezi dětmi, třeba ve škole ne- nebo to se hovořilo o tom, my sme byli já nevím, s maminkou na tom a tom filmu, tak to sem toužila ale obyčejně se mi to nesplnilo, protože to bylo třeba mm třeba ve všední den, nebo se mnou rodiče nechodili, takže i když sem vo tom filmu věděla, chtěla ho vidět, tak sem musela čekat když ho náhodou budou dávat v neděli jinak, odpoledne teda.
 
Atlas.ti code
376
 
Code parent
Cinemagoing
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno