Cinematic Brno
Documentation of movie exhibition history and cinema-goers’ preferences in Brno, 1918-1945

 
 







 
Code name
School
 
Quotes — Quote category
Dagmar_(1929).txt
LR: co co vlastně učitelé říkali na filmy, bavili ste se o nich nebo] DB: [nikdy] LR: vůbec DB: ne, [to se] to se nenosilo. LR: [žád-] mhm DB: ne ne ne ne ne. to ne.
Ludmila_(1923).txt
PV: a můžu se zeptat em učitelé, říkali něco o filmech? nebo... LH: ee co myslíte o učitelích, že nám něco radili? PV: no, nebo jestli [jestli nějak mluvili o filmech, nebo] LH: [ale kdepák. učitelé] neměli zájem o nic [takového.]
Helena_(1927).txt
LR: a postoj školy k filmu? a ke kinům? jesi se třeba vyjadřovali učitelé k filmu, ve škole... HH: ve škole, tam se myslim ani moc o filmu nemluvilo. LR: mhm HH: tam ne. tak jenom my třeba ti spolužáci mezi sebou něco, ale že by se nějak přímo mluvilo o filmu nebo, to to ne.
Edita_(1926).txt
KH: no a ve škole se spolužákama ste si třeba povídali o filmech? EB: nepamatuju [si]. KH: [nepamatujete] si?
Edita_(1926).txt
LG: a ve škole se to nějak řešilo? EB: taky ne. LG: ty filmy? EB: ne. LG: takže se učitelé třeba k tomu nevyjadřovali? EB: ne ne ne, vůbec.
Vera_(1923).txt
a tak sme chodívali do toho kina. pak sme ve škole z- zlobili, tak sme si povídali, už bylo po přestávce, už nás napomínali. tak sme si ty tam ty svoje (.) co se nám líbilo a nelíbilo, povídali. SM: mhm, takže ste si povídali o o těch filmech? nebo [o nebo nebo] VB: [no o filmech] SM: spíš o těch hercích? VB: no o hercích taky, no tak o těch hercích sme moc nevěděli. SM: mhm VB: to nebyl, bylo Kino časopis už tenkrát, no ale to bylo dost ta- dost peněz pro nás. SM: mhm VB: pro mě teda aspoň pro mě, že? no SM: mhm VB: kdo byl zámožnější, tak ten si to koupil a přinesl to do třídy a tak sme si to tam prohlíželi a tak. SM: mhm (.) a by- měli ste z toho potom ňáký větší postih, že tam rušíte, nebo to bylo jenom VB: ne. to ne. dvojky z mravů ne. [tam to] SM: [to ne] VB: <sme nedostali
Vera_(1923).txt
SM: jo, jo. e a vzpomínáte si jaký byl postoj školy? třeba k filmu? VB: no tak e pokud to byly filmy jako takový přístupný mládeži, tak to nebyli, nic neděl- neříkali nic proti tomu. SM: mhm VB: ale nesměli sme chodit na, právě jak začaly ty filmy na tu osmou hodinu, to byly, tak to jako stíhali, to sme neměli chodit. SM: to e a to vyloženě třeba říkali ve škole že e že že vám že že máte zakázáno chodit na ten film? VB: no zakázáno. přímo zakázáno ne, ale nerady to slyšely, a my sme se taky vždycky nepřiznali ( ) SM: a ony se vás na to vyptávaly? VB: no ptaly se, protože když slyšely, že si o [tom povídáme tak] SM: [mhm] mhm VB: ( ) že jo měly o to zájem, SM: a nestalo se třeba že byste narazili na učitele v kině, nebo VB: ne. ne, ale já sem ani nenarazila na nějaký takový zlý učitele,
Vilemina_(1919).txt
LR: a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinu, mluvili učitelé o filmu vůbec ve škole, VB: no tak my sme my sme taky e chodili sme plavat, do Šarlotíny, tenkrát se říkalo, a někdy sme byli taky v ki- e v kině jako e celá třída. LR: mhm a na co ste chodili do kina jako celá třída, VB: no víc takový buďto e vo přírodě, nebo takovýho, a to bylo e většinou vybrali pěkný, jako že LR: mhm VB: pro nás, že jako děcka zají- zajímavý. LR: mhm, a pamatujete si na ňáký konkrétní zážitek, takhle když ste byli celá třída i s panem učitelem, VB: no z kina z kina to ani ne, protože to sme byli jako puťky [tichučko]
Jarmila_(1926).txt
JC: no se školou sme chodili jednou za čas. byla byli sme na ňákým filmu, a to mám dojem, že byl, bylo tam ten Trafalgar, to náměstí Trafalgar. jestli to nebylo vo tom Nelsonovi ((Horatio Nelson)), že, a to byla pak, taky byl hezkej film, ale to bylo ještě za války, ta lejdy hamiltonová ((Lady Hamiltonová)), jo, JV: hm JC: von vlastně si ju nevzal, von byl jenom s ní tak jako... JV: tak to už teda nemohlo být se školou, když to bylo za války. nebo, [ste říkala že ste se školou chodili.] JC: [za vál- no za války to sme šli se] školou, to na toho Trafalgara, JV: jo JC: nebo na toho, JV: hm JC: to si taky vz-, Kozina ((Jan Sladký Kozina)), ten jak ty <Lomikare ((pravděpodobně Psohlavci)), to sme se taky> JV: takže se nijak nevyjadřovali ee k filmům, [(které dávali.)] JC: [né, tak jako] já sem chodila pět let do klášterní školy,
Vera_(1913).txt
LR: bavili ste se o tom ve škole s učiteli? [o filmech] VP: [vůbec ne] LR: vůbec VP: já původně d- do tech základní školy sem chodila do klášterní cho- školy LR: mhm VP: takže k jeptiškám LR: mhm VP: to bylo ve Frýdlantě LR: aha VP: jo a v- takže tam ee o takových věcích vůbec nepřišlo
Eva_(1928).txt
jestli si vzpomínáte na svou první návštěvu kina. ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)). LS: hm. ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o Kozinovi ((Psohlavci)). LS: o Kozinovi to byl film. ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl- LS: a to byl český film? ES: to byl český film. LS: hm. ES: to byl můj první zážitek tedy velký. LS: a rok ste říkala? ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři. LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla? ES: ze školou. LS: se školou ste tam byla.
Eva_(1928).txt
LS: a když byste měla říct vlastně totéž, ale jaký byl postoj školy k filmu nebo ke kinu obecně? ES: tak oni vybírali kina, která- teda filmy, které měly určitou souvislost s výukou. LS: hm. ES: takže, jak sem říkala, to bylo něco z dějepisu o tom Lomikarovi ((Psohlavci)). a potom si pamatuju, že to byl nějaký film (..) z ruské přírody. že to byl ee film, ve kterém ee sme navštívili takovou ruskou opuštěnou vesnici. jestli to byly chatrče. prostě tam byla nějaká choroba, která ee to obyvatelstvo vymítila, takže ee, LS: hm. ES: na malého diváka bylo velice ee takové (...) smutné, LS: depresivní ES: depresivní pohled na ty mrtvoly. no to byly už kostry, to nebyly mrtvoly. LS: mhm ES: takže to byl druhý takový zážitek z té školy. LS: a jak často ste chodili s tou školou do toho kina na představení? ES: tak na té Kounicové sme chodili často. LS: často? ES: ovšem v Králově Poli už potom sem ne- ne, nikdy nešla do biografu. LS: a hovořili ste potom třeba v rámci výuky ještě o těch filmech, které ste viděli? ES: ano, samozřejmě, ano. LS: jo? (.) takže vlastně, když byste to měla shrnout. jak se učitelé vyjadřovali k těm filmům nebo jaký byl jejich postoj ke kinu obecně? ES: no postoj byl takový, že hlavně chtěli od dneš- od dětí získat jejich zážitky a jejich prostě připomínky k tomu filmu. oni sami se nevyjadřovali, LS: hm. ES: ti učitelé. hlavně je zajímalo, co na to říkaly děti. LS: váš názor?
Miroslav_(1931).txt
AV: á, jaký byl postoj třeba, e, školy, kterou jste navštěvoval, k filmům a ke kinům, jestli se učitelé nějak vyjadřovali MH: [ne], AV: [k filmům] MH: ne. AV: ne, ne, ne. mhm.
Marie_(1921).txt
LČ: a jaký byl vlastně postoj školy k filmu a ke kinu, jestli se vyjadřovali učitelé o filmu [nebo ke kinu] MD: [já sem, já sem] neřik- neslyšela nic, že by, že by nám zakazovali, že bysme nechodili do kina. LČ: ani, alé, ale zase asi jinak ani nezmiňovali jako pozitivně, taky ne? MD: no tak to né, to ne.
Marie_(1921).txt
LČ: a myslela myslíte, že byste chtěla ještě něco dodat k tomu, o čem sme se zatím bavily, o čem sme nemluvily? třeba jestli ste chodili do kina se školou, se zeptám. MD: tak se školou, se školou bych řekla to ne. to nevim, to že bysme se školou ne.
Marie_(1928).txt
LH: [nevím jak] to říct. ne? á ee jaký byl postoj, nebo jak se chovali třeba učitelé ve škole, mluvili třeba o filmech, o kinech, říkali vám třeba, že v tom kině něco hrají a podobně? MB: em-em. LH: vůbec?
Peter_(1922).txt
PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.] PD: [jo, tam sem musel.] PSz: to [to,bylo hm] PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou, PSz: hm PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)),
Peter_(1922).txt
PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala. PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?] PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju, PSk: hm PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy. JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy, PD: jo jo. JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.] PD: [sem přešel] do [českého gym-] JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé školy.] PD: [to je fáze německá,] jo, JV: to je důležitý.
Peter_(1922).txt
PD: to bylo důležité, pro výchovu, ačkoliv ve škole se vo tom vůbec nemluvilo. ta škola dělala latinu a češtinu, a to jak německá tak česká, PSz: hm PD: o biografu ani, ani slovo. PSz: takže ste vnímal že biograf je něco nižšího, PD: absolutně nesouvisí s kultúrou. PSz: hm PD: ač sem seděl v Bílé nemoci a tak dále, to sem věděl, ale ve škole se o tom nemluvilo. PSz: a přímo ve škole ste neměli projekce školních filmů? PD: já se nepamatuju, ne, ne. PSz: hm PD: na gymnáziu, to ne.
Emilie_(1922).txt
LR: ee a jak často ste jako dítě do svých těch deseti let v té době, kdy ste chodila do té občanky ee chodila do kina? jak často? EF: no, to jedině, to sem já jako soukromě nechodila, jedině když škola prostě něco takovou ňákou pohádku za odměnu, že sme byli třeba hodní, jo, tak prostě nás vyvedla do toho kina, to byla ňáká snad pohádka, ale to mně nějak neutkvělo ani v paměti, páč toho bylo tak málinko, že to to ani... už taky to, že sme se do těch Kounic ((Dolní Kounice)) museli jít, tam potom bylo kino ((kino Sokol)), normální, tam udělali z bývalé hospody jako nějaký sál takový malý a dali tam ty židle, takže pak už tam bylo kino, že, a em tak to bylo, že sme bydleli v těch Bránicích ((Německé Bránice – dnes Nové Bránice)), vono to bylo přes půl hodiny ee cesty pěšky, tak pro nás děcka, jo, mhm taky nás uhlídat, jak se říká, dřív uhlídáte pytel blech ((směje se)), jak nás děcka, takže mhm to si ani nevzpomínám mhm na čem sme byli, to ani si nevzpomínám. LR: mhm. EF: to bylo tak vopravdu málinko. LR: dobře. a takže vy ste chodila, jak ste řekla za odměnu jako od školy do kina, že vás ( ). EF: no ano, no to sme byli moc všichni, ne já, ale všichni, sme byli moc hodní, když nás tam prostě jako mhm ten pan učitel zavedl, že, a škola za nás zaplatila, protože to byly vstupné korunu, že, no tak za nás zaplatili tu korunu a ještě byla sleva na padesát haléřů, takže ee jako to škola nám to takhle, ale to bylo velice málo. LR: takže v tom případě ten názor učitelů školy na kino byl kladný? nebo? EF: no byl. dá se říct byl. ale ee prostě poměry, které tehdy byly vůbec na tom venkově a všechno jim neumožňovaly, aby ee prostě to bylo častějš. určitě by nás tam zavedli častějš, protože zas přednáška třeba o přírodě nebo já nevim o čemkoliv, vždycky když je ještě doplněná, že o- obrazově, no tak není nic ideálnějšího, že. určitě by to byli udělali, ale mhm ee prostě mhm tak nějak to nešlo, no. LR: a o těch filmech ste se bavili pak i v té škole s panem učitelem nějak? EF: prosim? LR: ee o těch [filmech, co] ste viděli v tom kině, [jestli ste se pak bavili ve škole]? EF: [ano]. [no ano, ano to se probíralo], protože jeho zajímalo, jak sme dávali pozor, jestli sme tam nešťouchali. tak ho zajímalo ((směje se)), takže sme si pak o tom vyprávěli, že jak a ehm ee ptali sme se taky, když nám bylo něco nejasného a tak. Jistě, to sme probírali. to byla událost veliká. pro nás. mhm.
Emilie_(1922).txt
a v pondělí jsme mívali ve škole vaření a v poledne byla hodina volno. a já jim ten film děvčatům vykládala. my sme měly, mohly jít dom na tu hodinu třeba na oběd a my sme nešly, protože děvčata řikaly, ne, ne, budeš nám vykládat, cos včera viděla. no a já strášný, já sem to vždycky všecko, já sem to uměla vykládat, no. LR: mhm. EF: [tak asi]. LR: [takže] vy ste byla ve třídě vlastně známá, že chodíte do kina? [třeba] [ostatní spolužačky nechodily tak často]? EF: [jo, jo]. [ne, ne], ne, ne, ne. no protože do školy eh tam do Řečkovic tam chodily děvčata, který byly třeba z Jehnic, z Ivanovic, ty to měly daleko moc, že, a všechno, takže em nás, co sme tak mohly chodit, bylo málo.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: a třeba vzpomenete si, jak se k tomu vyjadřovala škola? nebo učitelé? JG: jo to vo takových věcech sme nemluvili. JV: ne, ne. JG: a potom em byla jiná doba.
Jarmila_(1925).txt
LČ: [a ve] škole se třeba vyjadřovali k o filmu nebo o tom, jestli [se chodí ( )] JH: [ne ne,] o filmech se nemluvilo. LČ: ne? JH: ne.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a kde ste se dozvídala o tom, co se bude hrát? JH: od spolužaček třeba (.)
Jarmila_(1925).txt
LČ: a takže ste se to dozvídala od spolužaček, od kamarádek s kerýma [ste pak chodila]? JH: [ano to vite ve škole] se plká, tak si řeknem jedna druhé, jestli, jak to je a že se to líbilo nebo nelíbilo, no. LČ: a chodila ste teda se spolužačkami v té době? JH: ne, my sme byly na obchodní akademii z celýho Brna, to se nedalo.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. á a ve škole třeba nějak zmiňovali se učitelé o filmech, vyjadřovali se třeba k některým filmům? BH: jó tak tohle to je otázka, na kterou už já nedovedu odpovědět. ovšem zřejmě nebyli, nebyli, já sem měl skutečně výborný kantory (..), jo, učitelé teda. LH: ehm. BH: kteří ehm, (..) skutečně byli na úrovni tenkrát, aspoň si to m-, dneska (.) s odstupem času (..) promítám. LH: ale nějaké zmíňky třeba, že by vám, že by se zmiňovali o filmech, nebo o kinech? BH: ne. LH: [nevzpomínáte si?] BH: [ne, ne, ne,] to nebylo.
Marie_(1915).txt
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě, sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny ((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna funguje dodneška [jistě.]
Marie_(1915).txt
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se rozejít a šly sme do kina Edison, LS: hm MH: na Dornychu. LS: hm MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.
Marie_(1915).txt
MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na gymnázium, my sme měli slevu na divadlo. LS: hm MH: ale do kin sme nechodili. LS: hm MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.
Marie_(1915).txt
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům. MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla. LS: hm MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ), to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina sme nechodili, protože děti chodily samy. LS: hm MH: a se svými rodiči. LS: hm MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to bylo velice aktuelní.
Marie_(1915).txt
LS: a já sem myslel třeba kdybyste zkusila zavzpomínat ještě před tím rokem čtyřicet pět, když vy sama ste chodila do školy, jestli se stávalo, že by učitelé přímo jako k vám se vyjadřovali o těch filmech. MH: ne, nikdy ne. LS: ne. MH: nikdy ne.
Miroslav_(1923).txt
MJ: no to je tedy špatný já si nevzpomínám, že by se nám nějakej nelíbil nebo že by nám, že bychom tam museli chodit. se školou se chodilo na filmy, ale em to byly potom propagační za války a podobně, to už sme teda rozlišovali, to už člověk byl dospělej, že jo. ((smích)) JV: mhm dobře. takže vy ste teda chodili se školou za války do kina. mhm dobře. MJ: prosím? JV: vy ste teda za války chodil se školou do kina? MJ: no ee sám taky. JV: já vim, ale se školou taky, ano? MJ: no když se šla celá škola, tak samozřejmě. JV: a jak to bylo často asi, že ste chodili se školou do kina. MJ: já nevim, třikrát štyrykrát za rok.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á e teda vy ste chodil se školou do kina až za války a v tom dětském věku ste nechodili se školou do kina? na té obecné škole třeba. MJ: na obecné ne. JV: mhm MJ: na obecné ne, to sme chodili nanejvýš na na loutkový divadlo, loutkovýho nebo tak.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm á e učitelé se ňák vyjadřovali k filmu v té době? MJ: no jo, no když nás tam vedli, tak řekli, co tam bude a pak sme o tom třeba mluvili ve škole. JV: mhm á MJ: to bylo v rámci občanské nauky, ale to tam šla celá škola nebo, to se tedy neučilo nebo tak. můžu se napít, jo?
Miroslav_(1923).txt
JV: určitě určitě. ehm á ani na té obecné škole, když ste... nechodili ste do kina na obecné škole, to vim, ale n- nemluvili učitelé o tom, co je zrovna v kině nebo že byste tam neměli chodit, nebo že byste tam naopak měli chodit. MJ: ne. JV: ne. MJ: to si nevzpomínám, ne.
Jiri_(1922).txt
čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let. LČ: aha. JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo. LČ: a to už ste byl vy a eště kdo? JH: no tatínek a maminka.
Jiri_(1922).txt
LČ: a vzpomněl byste si, jestli se ve škole nějak vyjadřovali o kinu? učitelé třeba, nebo jestli k tomu měli nějaké komentáře? JH: to já nev- dovopravdy, mám dojem, že ani celkem ne. no tak někdy byla taková zmínka, že třeba nějaký učitel někoho viděl z těch do patnácti let, tak se to jako ve škole muselo probrat, že, ale, a pamatuji si, že sem taky jednou nebo dvakrát měl taky nějaký ten pohovor s panem učitelem nebo s někým, že bych neměl chodit jako.
Jiri_(1922).txt
JH: no, měl sem kamaráda, se kterým prostě sem prožil vlastně až do stáří tak jako, až dokuď teď ještě žijeme a to byl jako velký kamarád, se kterým sme chodili. my sme se totiž v jeden den narodili. LČ: mhm. JH: a chodili sme do toho učitelského ústavu a seděli sme štyry roky vedle sebe, tak si dovedete představit, že všecky naše výpady a tak dále byly společné. tak to byl takovej případ, a nó a s ním sme chodili
Jiri_(1922).txt
LČ: a se školou ste třeba chodili do kina? JH: ne. ne to se nechodilo vůbec nic takovýho neexistovalo. my sme měli přísně zakázaný do patnácti roků, prostě do kina jako chodit. říkám, já sem měl prostě takovou jakousi vyjímku, ale bylo to nebezpečné, jak se říká, jo, že taky kdyby to bylo víckrát nebo tak chytli, tak, byla i dvojka z mravů a podobně. LČ: až tak? JH: no to bylo. LČ: ale tak porušovalo se to, ne? JH: no to víte že jo, no tak takových jak já s rodičema bylo víc.
Zofie_(1925).txt
JV: em a vlastně vy ste teda chodila v tom období do školy, že, do na obecnou školu ŽH: ano, (jenom tu) JV: á em třeba jaký byl [postoj] školy jako instituce? chození chození dětí nebo žáků ee do do kina ŽH: vůbec si nevzpomínám, že bych [na todle téma] JV: [nemáte vzpomínky, ne] ŽH: s náma někdy někdo hovořil. JV: a třeba učitelé nikdy jako ŽH: my sme do kina nechodili tak jak dneska chodí školy do kin a do divadel. JV: a jestli třeba [učitelé] ŽH: [společně] JV: ve výuce [ve výuce] ŽH: [ne, nevzpomínám si, že by nás ňák] JV: [se nějak nevyjádřili jako ee] ŽH: ne JV: na co to chodíte dneska ŽH: no JV: nebo představte si, co to dneska hrají, ŽH: ne, [opravdu] JV: [nechoďte <tam>] ŽH: nevzpomínám si, ani v té měšťanské škole potom, že by se něco, že by nás ňák se dotazovali nebo posílali někam nebo doporučovali něco, na to si vůbec nevzpomínám.
Zofie_(1925).txt
JV: mhm, a takže byla tam třeba ňáká ta jako užší skupinka va- vašich ee přítelkyň nebo kamarádek nebo kamarádů, se kterými byste trávila pak i následně i ten volný čas a [chodili] ŽH: [určitě] JV: i za tou zábavou nebo do toho kina ŽH: určitě JV: hm ŽH: tam bylo velký kamarádství, protože ee tři, říkám, tři roky sme chodili do školy, to sme byli na internátech, pak sme byli na svobodárnách, tak jako dneska sou koleje, tak to byly svobodárny a tam bylo velký přátelství mezi náma. JV: a ee chodila ste do kina třeba ee už e v tom Zlíně sama nebo ee ŽH: ne to sme [chodili s kamarádkama] JV: [chodili ste společ]ně mhm ŽH: společně
Irena_(1922).txt
IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
LČ: a řekla byste em měla, že se ňák škola vyjadřovala k jako ke kinům, třeba při vyučování, že by někdo komentoval kino. IK: jo, jo, to naši profesoři češtiny, na gymnáziu, mluvili s náma o filmech, že jo. LČ: a jakým způsobem vlastně to tak probíhalo při... IK: no, jednak to bylo součástí osnovy, že, ( ) se o filmu mluvilo, jako takovém, literatura byla, že, takže to bylo součást filmu, jako divadlo tak i film, že jo. to patřilo ke kulturnímu... LČ: a chodila ste se školou do kina třeba na ňáká představení? IK: já si nemůžu vzpomnět název kina na Starým Brně ((pravděpodobně Kino Grand)), ale tam sme chodili do kina. LČ: hm a jak často toto třeba bylo, to bylo ňáký ( ) nebo... IK: no takhle zvlášť ne, to se tenkrát ještě nepěstovalo, aby se chodilo takhle to, LČ: a jaký typy filmů se tam třeba promítaly, pro tyhlety školní představení. IK: no, jednak em byly zábavný, to bylo období grotesek, že jo, š- šaplin ((Charlie Chaplin)), že jo, takže em to bylo zábavný představení, a jinak si vzpomínám tak, byly dobrodružný filmy, ňáký ty westerny myslím, páč sme četli rodokaps, reví ((revue)), že jo,
Irena_(1922).txt
LČ: a chodila ste třeba do různých kin podle toho s kým ste, s kým ste šla třeba? že by... IK: no jistě, ano, no ale myslím spíš, spíš sme vybíraly program, no, buď sme se domluvily se spolužačkama, že, LČ: hm IK: z gymplu, no s rodiči sem poměrně moc nechodila, snad, no, ne, většinou se spolužačkama, že jo, nebo...
Bozena_(1924).txt
JV: hm a vzpomněla byste si ee vlastně teď eště teda mluvíme o tý době do těch deseti let ee ta ta obecná škola, jestli třeba učitelé ve škole em se nějak vyjadřovali ee k chození do kin eee nebo o filmech, měli na to nějaký názor jako oficiálně škola třeba učitelé potažmo vaši... BK: ani ne, no my sme spíš byli všichni takoví (náro- ) to sme všichni tak žili krásně JV: hm BK: jo, to to nebyl problém jako. JV: a třeba nebylo to tak, že by že by učitelé říkali, nechoďte do kina, jsou tam [nemravné věci, zkazí vás to] BK: [ne ne ne ne to k nám nebyli] ne to nebyly tenkrát nebyly takový filmy, my sme si opravdu užili moc hezký
Milan_(1932).txt
LR: takže bavili ste se o filmu? ML: ne LR: doma ML: ne. LR: dobře. a co ve škole? ML: vůbec ne. LR: vůbec. hm učitelé vůbec [nekomentovali] ML: [ne ne ne]
Milan_(1932).txt
LR: hm a chodil ste na ty filmy toho Laurel a Hardyho ((Laurel a Hardy)) nebo toho Vlasta Buriana ((Vlasta Burian)) vícekrát? na ten stejný, že ste šel třeba ML: a víte že jo? LR: jo? ML: ano. LR: často? ML: buďto sme se vždycky sebrali celá parta, a šli sme. no my sme měli tu výhodu, že sme to kino měli vedle gymnázia. LR: hm ML: no <takže> pro nás to nebyl žádnej problém.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm, mhm. a vybavujete si nějak třeba postoj školy vůči kinu, jestli se škola to ňák reflektovala, jestli třeba učitelé se k tomu ňák vyjadřovali, kino film a tady ty věci. LM: ne MB: ne LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke vzdělání žen. českých žen. MB: mhm LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna ((Sokol Brno I.))
Libuse_(1924).txt
LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý týden chodila. MB: né, teď sem myslela [ee] LM: [nebo jak ste to myslela] MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte právě] LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to. MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili]. LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co. MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm] LM: [ano, ano] ano a tady pokud se týká e tady návštěva kin potom e z učitelského stavu, tak, jak vám říkám, to ani se nedá říct jako ee to kino, spíš to bylo to divadlo, ty koncerty.
Libuse_(1924).txt
LM: tak to sme chodili s těmi s těmi spolužáky vlastně, protože to sme byli těch třináct, dvanáct třináct čtrnáct patnáct roků, tak v té době to sme byla taková skupina, my sme jednak em sme spolu hrávali tenis a to už sme byla taková uzavřená skupina, takže to zas sme si šli do kina všichni a zas smečka šla lyžovat a takhle, no.
Libuse_(1924).txt
MB: takže ste třeba i em jednak třeba tam šla s někým do toho kina a i třeba ste tam potkala někoho, [takže pak ste] LM: [no tak ( )] chodívali sme vlastně celá skupina tak tak ty děvčata jak sme byly buďto z ee ze školy když, no a potom potom co sme měli my společnost, tak to už se šlo třeba, co já vim, třeba v sobotu večer, že. tak se šlo do kina. no tak to šlo.
Libuse_(1924).txt
LM: ano, no tak ano, to se to už se dycky mezi e ve společnosti nebo v mezi děvčatama ve škole řekly, ty, to je úžasné, tam sem byla. tak tak takhle. takže to už nám takové, nebo já sem zas natrefila na někoho a říkala sem, holky, běžte na to, to je úžasné a takhle.
Libuse_(1924).txt
MB: eee takže takže se na začátku zeptám vlastně ee jak ste nějak vnímala ty změny, třeba po tom roce třicet devět nějaká ta opatření LM: strašně MB: ee jak to v, ve vztahu k těm kinům a tak LM: ee bylo, protože najednou přišly přišly německé filmy. na ty sme zásadně nechodili. opravdu, opravdu em prostě tak založení teda z domova, že, co bylo německé, to bylo proti. no potom otec, když byl zavřený, tak to už vůbec, takže
Svatava_(1924).txt
e potom později až už sem se zase, měla sem kamarádky na gymplu, tak to už sme se zase tam domlouvaly, to byly děvčata z celýho Brna, že, takže to sme se domlouvaly na brněnský městský kino teda ňáký,
Svatava_(1924).txt
LS: a eště bych se zeptal, jaký byl vlastně do těch deseti let postoj školy k filmům? to znamená, jestli se učitelé třeba vyjadřovali ke kinům a jak? SM: ne, vůbec si nepamatuju, že by se o tom ve škole mluvilo, [ne].
Miloslava_(1925).txt
JV: takže to ste měla dobré ((smích)) a ještě se zeptám postoj, postoj školy k chození do kina, byl nějaký? vyjadřovali se třeba učitelé? MM: ne, vůbec ne, to si nikdy nevzpomínám, že by se nás byli ve škole na něco takového ptali, ale chodilo se i se školou. JV: takže vás nevarovali, že by to bylo nějakým způsobem [mravně závadné] MM: [ale né] ale dyť my sme si, dyť já sem měla od třetí třídy jako učitele třídního Plevu ((Josef Věromír Pleva)), co napsal Malého Bobše ((Malý Bobeš)). JV: jo. MM: no a ten teda rozhodně byl natolik světskej, že ten se vůbec takový věci a i kdyby to byl zjistil, tak nad tím mávl rukou. JV: a kdyby zjistil, že chodíte s babičkou na nepřístupné filmy MM: no tak, no né, on se s babičkou dobře znal, protože babička, nejenom že se mnou chodila do kina, jezdila na mě, se mnou na naše školní výlety, když prostě bylo ve škole něco k vyřízení, tak prostě přišla babička. babička prostě fungovala.
Miloslava_(1925).txt
JV: ani když ste byla mladší? a třeba chodili ste na nějaké dětské filmy, nevim, říkala ste se školou? do kina. MM: ano chodili sme se školou do kina, třeba si vzpomínám, že sme byli se školou na filmu o Rastislavu Štefánikovi ((Milan Rastislav Štefánik)). JV: hm MM: dodneška si vzpomínám, ten herec co ho hrál, menoval se Rogoz ((Zvonimir Rogoz)) a tu jeho milou hrála Oličová ((Karla Oličová)), <to teda nevím> že si na ty ména ještě pamatuju, JV: to bylo ještě v obecné nebo v měšťance MM: obecná, to byla obecná, a dodneška si velice dobře na ten film pamatuju a to teda vopravdu, protože sme tam šli se školou a byly tam taky jiný školy, čili to bylo čistě jenom pro školy, no tak tam teda jako ten klid a to moc nebylo. JV: a projevovali se především pravděpodobně když už tak kluci předpokládám. MM: no, samozřejmě, samozřejmě. JV: ee dobře, tak vy ste tady teď nakousla jeden film, vzpomněla byste si, co vás na něm tak upoutalo, nebo z jakého důvodu si ho tak pamatujete? MM: no, pamatuju si ho z toho důvodu, že teda jako se mluvilo tehdy Masaryk, Beneš, Štefánik a o tom Štefánikovi se mluvilo hodně, no, mluvilo se i teda o tom jeho konci, jak to bylo, jak by to bylo vypadalo, tady tyhlety debaty zase vedl můj tatínek doma, ale né teda se mnou, jo, třeba s maminkou, jo, ale protože ji, já jak sem slyšela, že se někde bavili, tak sem šla vždycky poslouchat. no a tak proto, proto, a pak nám taky samozřejmě pan učitel vykládal o tom, takže ten film, se mně jako líbil a zaujal mě. JV: a to vám mohlo být kolik let? MM: co já vím, devět, deset.
Miloslava_(1925).txt
ale fakt je, že když sem začala chodit na to klášterní gymnázium, víte to sou věci, na který si člověk tak nevzpomene hned, až jak se ptáte, tak tam vopravdu kdysi byl ňákej problém s tím, že některá ta dívka, já teda ne, byla v kině a ta sestra ji ňák cestou viděla nebo něco takovýho a dost to teda nehezky zkomentovala. JV: hm a vzpomněla byste si třeba co, co bylo za ten problém? co jí tam vytýkala konkrétně? MM: no, vytýkala ji to, že, to už taky byla, no směšně pozdní hodina, ale už bylo ňák po osmé, jo, páč bylo vona byla na šestou. no a jednak to a jednak, jednak prostě že, tak nebylo to přímo řečeno, ale tak naznačování jako že tam ty věci co sou, že by se z toho mohla zkazit. pokazit ((smích))
Ctirad_(1931).txt
JV: dobře. a ještě bych se zeptala, em jestli měla vaše škola nějaký názor na film, nebo vaši učitelé. jestli nějak komentovali filmy. CN: no tak abych si ujasnil do těch deseti let, třicet jedna, štyrycet jedna, no tak to už sem byl potom v primě gymnázia, a to už ročník štyrycet jedna, který byl hluboce v protektorátě, em vlastně už dva roky to probíhalo v takový atmosféře, kdy pokud by byl nějakej důvěrnej em a vlasteneckej komentář, tak to asi by nám profesoři ve třídě nebyli řekli. JV: hm CN: ale na film jakožto umění, to myslím že teda ještě sme byli příliš malí na to, aby nám, aby docela takovou širokou oblast em otevírali, ale je pravda že, ale to už sme zase v tom protektorátním období spíš, em ve škole obecné tam myslím o filmu nikdy nějaká řeč nebyla, nevybavuju si to, možná že to bylo i tak že, že někteří žáci na to ani neměli peníze, nebo já nevim, že tam byla taková jako ten standard návštěvy biografu a tak, že se nedá předpokládat natolik, aby ten učitel na té obecné škole, aby vo tom mlu- hovořil jakoby ke všem, jako o věci, která by měla být společná, společným zájmem, em ne, nevzpomínám si, že by někdy, až do té čtvrté třídy obecné, nebo v tom prvním, v té první takzvané třídě hlavní školy, to byla ta měšťanka, se jmenovala hlavní škola, tam s náma o tom niko nemluvil. a protože pak už běžel ten protektorát, tak já si myslím že, že se em raději pokud by to bylo velmi aktuální, tak že se tomu všichni raději vyhýbali než aby riskovali veřejnou nějakou výzvu něco zhlédnout nebo něčemu rozumět trošku. JV: takže ani za protektorátu vám neříkali nic. CN: učitelé ne. ne, ale vodili nás do kina, vlastně, no, to jistě, teď si honem vybavuju, to i z té, i z té hlavní školy, z té první třídy, která nahrazovala třídu pátou em školy národní dnešní, jo, tam sme byli právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola, JV: hm CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny, JV: hm CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli takovým pocitem určitě povinnosti, že JV: hm CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou zábranu, opatrnost, aby se moc, JV: hm CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy. nojo, tak pokud de vo učitele, tak jejich aktivita kromě toho, že nás tam vodili, myslím se mně žádná nevynoří, nebyly to ovšem jenom takovýdle ty filmy, nebo nebyly to patrně jenom slavnostní příležitosti, ale taky si vzpomínám, že nás tehdy oslňovalo například, že sme viděli nějaký německý filmy, vysloveně takovýho vědecko populárního typu, JV: hm CN: něco, co dneska je teda virtuálně jednoduchý, ale prostě to tam byl zasa- zasazeno símě, a teď se snímalo, jak jak se z toho vyvijí rostlina a dokonce květ a plody, všecko co umožňovala tehdejší filmová technika, tak to nás, to mně uvízlo. jistě tam byly i jiný přírodovědný filmy, zdá se mně, že asi ta škola vybírala z té německé produkce, nebo z toho, co bylo spíš věci takto určitě teda pozitivního významu pro, pro vzdělání děcek. ne ty politic- i ta politická, pokud byla ňáká taková témata, tak se to určitě em tiše chápalo jako nezbytnost, o které se nemohlo debatovat. JV: hm a třeba hrané filmy? na ty taky ste chodili se školou? CN: no tak vím o jednom, ale to taky zase takovej spíš taková politická hra, to byl film alkazar ((Alcazar)), samozřejmě em teda říšskej film, kerej podával obraz o španělské občanské válce, ve prospěch franka ((Francisco Franco)), JV: hm CN: a velmi silně kriticky vůči demokracii, nebo vůči té levici španělské, až do takovejch těch, přehrávanejch teda projevů právě představitelů té demokracie. to konkrétní scénu ňákou, tak to bylo hraný samozřejmě, bylo to hraný a bylo to na způsob takovejch těch akčních filmů trošku, ty boje, ta palba, ty kluky to zajímalo, ty kulomety, JV: em CN: pak dělali e e e e e ((předvádí zvuk kulometu)), když si vo tom vykládali někde na chodbě nebo tak, to je jako bavilo, ale myslím, že samu věc, em samu nástrahu teda, která v tom byla, taková ta propaganda ve prospěch fašismu, to, tak to, to asi jim uniklo. mně ne teda, to musím říct, já sem, že sem dokonce byl pohoršen, když o tomto filmu alkazar ((Alcazar)) ve škole povinném, sem náhodou mluvil s nějakou em ženskou, která byla na procházce se psem, nevim jak se to stalo, a vona se tak teda té fašistické idee tam téměř zastávala. a já sem jako malej kluk chtěl ji dát najevo jakousi opozici vůči tomu přístupu, ale nechtěl sem to, netroufal sem si to říct naplno, to by nešlo, tak sem říkal, že se mně ty scény nelí- em těch zranění těch vojáků, jak padají zasažení střelbou, že se mně to zdálo být strašně nepřesvědčivý, amatérský sem říkal. JV: hm CN: ale byla to v podstatě taková polemika výkladu té idee. JV: hm CN: toho fašistickýho opravdu filmu, kterej se snažil em opravdu pro německý diváky potvrdit tu orientaci, JV: hm CN: na Hitlera, a proti západním demokraciím. JV: a ještě bych se zeptala, jak často ste chodili se školou do toho kina. CN: to asi mělo ňákou pravidelnost. nevim jak často to bylo, ale myslel bych em jestli to můžu odhadovat, tak určitě to mohlo bejt ne čatěji než jednou měsíčně, ale asi e né méně často než jednou za čtvrt roku, tak asi si myslím že, že to asi bylo součástí jako jindy pochoďáky když se ďály nebo tak, tak cosi takovýho tam asi bylo. JV: hm CN: toto využití teda filmu pro, pro účely vzdělávací, případně ňáký takový povinně loajální. JV: hm a vy ste teda zmiňoval to kino Studio. CN: ano. JV: chodili ste do toho [stu- Studia] CN: [tam sme] chodili. JV: jenom tam? nikam jinam, do žádných jiných kin? CN: nevybavuju si. se školou si nevybavuju ale to, to může bejt vopravdu tím, my sme potom teda taky byli strašně rozestrkaní, že, ty gymnázia Antonínská tedy teda patří do do centrální části Brna, to bylo na Poříčí umístěno, em kvůli vojsku, který zase naše budovy zabíralo, em tak možná že i to bylo takový ňáký méně příležitý, tam myslím, že sme nikdy, na Starobrněnsku sem v žádným kině nikdy nebyl, ani nevím, jestli by tam ňáký takový bylo, zřejmě ta škola mohla toto podnikat jenom jestliže někde v okolí dostupná ta kina byla, že jo. JV: hm CN: nevim. dál si nevzpomínám už na žádný další. o Studiu ((Studio)) toho vím dost, dost jaksi se to opakovalo, snad několikrát, tak to, to mně uvízlo.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky, setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli? CN: no to byli kluci ze ze třídy.
Ctirad_(1931).txt
CN: no a potom asi taková vzájemná teda od úst k ústům se nesoucí informace mezi mezi klukama ve třídě.
Ctirad_(1931).txt
JV: a na ty německé filmy ste taky chodili. CN: to bylo v té škole, no,
Ctirad_(1931).txt
JV: a ještě bych se zeptala em s kterými přáteli ste chodil do kina, jestli to byli lidé ze školy, nebo právě z těchto zájmových aktivit. CN: em asi bych si myslel, že spíš ze školy, ale nebylo to tak, že bychom si řekli my ve třídě, že dneska tak půjdeme společně do kina, ale bylo to tak, že sme se tam fakticky setkali, nebo naše kroky dost samozřejmě jaksi tam mířily, nebyla to teda skupinová volba, ale ale nakonec sme se tam vždycky ňácí takoví, jednak i v sousedství žijící, vona i ta škola soustřeďovala jenom určitej obvod, že, ty školy ještě tehdy nebyly tak jaksi, tak rozseté, em oblasti, tak byli to spíš spolužáci.
Ctirad_(1931).txt
CN: em no, tak na krátký filmy, to byly spíš ty v tom ó pé ((OP – Ohne Pause)) kinu, JV: hm CN: nebo ty školní povinný návštěvy kina, tam to byla, to byl řetězec takovejch filmů krát- dalo by se říct krátkých filmů, a dokumentárních filmů,
Ctirad_(1931).txt
a byla ta em některá představení školní, třeba k nějakýmu výročí, Hitlerovu asi, no tak nevylučuju, že když se, když se hrála pak německá hymna, no, nevim nevim, vo hajlování vím jenom jednou, že sme v gymnáziu museli na školním dvoře hajlovat, když přišel ministr školství Emanuel Moravec na, na vizitu, na vizitaci té školy, ale em nedo- je možný, že i, že i v kině při em ňáké takové slavnostní příležitosti, když se hrály německý hymny, že se, rozhodně se stálo v pozoru. že by se hajlovalo teda, to teďka si neuvědomuju, ale em ale jakási taková vynucená pocta těm symbolům, teda tý hymně, to byly vlastně hymny dvě, to horst vesl líd ((Horst Wessel Lied)) a dojčland líd ((Deutschland Lied)), vobě dvě se někdy ozývaly, tak rozhodně tam byla taková přísně kontrolovaná teda disciplína, která si netroufala dát najevo ledabylým, takovým reagováním, že to nebereme za své, tam se muselo všecko teda srovnat, aby to bylo JV: hm CN: podle, podle toho nacistickýho vzoru.
Jiri_(1924).txt
LS: uplně jinak. a dyš ste se zmínil, že v té škole teda em byl přísný katolický, tak třeba ve škole k těm filmům měli nějaký postoj? ať už pozitivní nebo negativní? ze strany kantorů a tak dále? JN: em my sme měli jako třídního sme měli Františka (Navaru), von ten ten toleroval všecko, jo, to byl bezvadnej chlap. LS: myslíte v té Telči. JN: v Telči, jo, a tady em v Brně se to nekomentovalo, na teda to vůbec nepřišlo. LS: nikdy ste se nesetkal s tím, že by vám třeba doporučili, ať dete do kina na ňáký film. JN: ne, to ne, jedině potom až potom jak sem řikal, že s- em ten udělal ten ( ) oni ho vyhodili, vyhodili ředitele celý průmyslovky, vyhodili třídního a a toho profesora, kterej tam byl a tak eh potom teda sme potom museli chodit násilně na ňáký na ňáký představení em německý, jo.
Jiri_(1924).txt
LS: to sem se chtěl právě zeptat, co co to bylo za filmy, co vám promítali tady ty, na které ste museli chodit. JN: to byla nějaká propaganda, já už já už si to nepamatuju. LS: nepamatujete a jak ostatní třeba spolužáci na to reagovali? JN: no každej byl nasranej s prominutím, jo, to sme tam chodili, museli chodit, jo, ale to to to se stalo asi jenom dvakrát, voni z toho udělali víceméně slavnost LS: aha aha JN: jo, slavnost a nějakej em něco přesvědčovali přesvědčovali nás tam, že to vyhrajou, jo. LS: a to bylo v rámci výuky ste chodili? JN: to em výuka nevýuka, celý půldne sme tam byli třeba. LS: aha aha aha, takže to bylo spojený vlastně jenom vám promítli film nebo ještě vám něco k tomu řikali... JN: tomu pro- prom- to to tam řečníval ten ten blbec německy a česky von si pamatuju jak řikal, že němčina, to bude to esperanto v Evropě, jo, prostě, jo pak ho pověsili po válce ho pověsili hned tam proti Lékařský fakultě, tam je tělocvična německá a tam ho po- po- pověsili.
Jiri_(1924).txt
LS: a em, eště sem se chtěl něco s tím a to v kterém kině to bylo, co ste říkal tady to to si nevzpomínáte. JN: co? LS: tady ty povinné projekce těch... JN: skala ((Scala)) LS: ve skale ((Scala))? JN: ve skale ((Scala)) určitě a mám dojem, že eště někde ale ve skale ((Scala)) to bylo určitě a mám dojem, že že dvakrát sme byli ve skale ((Scala)). LS: mhm. JN: ale si si nepamatuju, no nebylo to častěji, no anebo dyš ten <Hugo Tuskány> tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká, ne, vy tam dete dobrovolně.
Jiri_(1924).txt
JN: to sme em sem tam něco ňákej dětskej film, jo, ten první to to si určitě pamatuju teda toho polního maršálka ((C. a k. polní maršálek)), jo. LS: hm. JN: to to byla ohromná, to byl první ozvučenej film to to víte s Burianem ((Vlasta Burian)) a pak em a ten my sme toho třídního nahoru tak byl to byl velice tolerantní chlap, my sme mohli jít s povolením kantora, jo, takže. LS: do toho kina? JN: do kina vůbec jako, abysme si a poněvač protože to narušuje naší výchovu třeba, jo, ale tak s povolením ((smích)) LS: no ale byl byl ten film přístupný vůbec mládeži? céká polní maršálek ((C. a k. polní maršálek))? JN: to já nevím ale... LS: nebo v kolik se promítal vlastně? JN: večír normálně. Ls: že tam vlastně malé děti ani po té devatenácté... JN: ne, to tam nešli, voni ne, to voni ne. LS: tak jak ste sem tam dostal? JN: to už já sem no no to ten maršálek ((C. a k. polní maršálek)), no tak to to už bylo to mi bylo rozhodně dvanáct asi. LS: jo jo. JN: já sem tady byl do štrnácti, skoro do patnácti let, ve škole, em sem em pak sem šel do do Brna no.
Jiri_(1924).txt
JN: to em samozřejmě že s-, no Voskovec s Werichem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to to sme se snažili na to jít a pamatuju si, že nám nám třeba nedoporučovali, to to bylo ještě předtím vlastně někerý kantoři to nedoporučovali, abysme na to necho- abysme na to nešli nebo tak, no to bylo tak jako když nám řekli, na kerej film máme jít no. LS: a čím to zdůvodnili třeba že tam nemáte jít? JN: no že to je em že to je neni pro mládež ta výchova a tak, no.
Jiri_(1924).txt
LS: to ne, hm, a v tom kině potkával ste tam svoje známé? v hledišti? JN: no em s- svoje kluky známý, ze školy, sem tam. LS: hm a potom dyš třeba skončil ten film, tak povídali ste si spolu o tom o tom filmu? JN: no ( ) ve škole hlavně se...
Libuse_(1928).txt
KH: hm, a teda když ste ještě jako děti, řešily se nějak filmy i ve škole? buď se spolužákama nebo třeba učitelé? LN: né, to ne to sme, o tom sme nikdy ve škole nijak, to si nepamatuju, že bychom o tom ve škole někde vyp-, mluvila nebo vyprávěla, ne.
Libuse_(1928).txt
KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla radši? LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi, takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi kamarádkami.
Zdenek_(1927).txt
JV: a ještě bych se zeptala na školu, jaký byl postoj školy ke kinům? zaujali nějaký postoj učitelé, nebo... ZP: žádný filmový představení školský nebyly. neexistovalo. byly nějaký em akce školský, ale filmový představení nebyly. chodili sme třeba do divadla, se chodilo, nebo sme chodili na nějaký takový em by se dalo říct trochu výchovný koncerty, vzpomínám si na jeden, ten byl v tom sále na Stadionu ((Stadion)), ale v tom em velkým sále, v tom em kde byl melodram, bohužel si nevzpomenu kdo už to složil, na Máchův Máj. byl to takový melodram, a promítala se, byla plachta, projekční plátno, kde se promítaly takový vobrázky, ale nepohyblivý, jenom jako diapozitivy em na motiv toho Máchova Máje. tak na tom sme byli. ale em filmová představení, to sme ze školy nešli nikdy. JV: dobře, a učitelé se nějak vyjadřovali k filmům, které sou zrovna v kinech nebo k nějakým jinym? ne? ZP: ne. JV: ne, takže vám ani nic nezakazovali? ZP: ne. JV: dobře. ZP: ne.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a hm ve škole se nějak zmiňovali o kině třeba, že by (.) vám něco doporučovali nebo... MS: na obecné škole určitě ne, na měšťance taky ne (..) já nevím. ee to je, to byla úplně jiná doba to n- nebylo, aby oni nám z- ze školou se nepamatuju, že bysme celá třída šli na nějakej film. to možná ta místní, Rosičtí, protože my sme byli tam do té měšťanky chodili Neslovice, Tetčice, Ostrovačice, Říčany ee m- (.) tady Zbýšov, Babice, Kratochvílka. to (.) ani školy nebyly tehdy.
Jarmila_2_(1925).txt
ale mám dojem, že to bylo poprvně když sme byli v první měšťance JV: mhm JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti ((Výstaviště)) JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči? JJ: to sme byli ze školou JV: ze školou JJ: tam jako JV: mhm JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo nějaký (.) něco tam prostě JV: mhm JJ: bylo (.) [no a tak]
Jarmila_2_(1925).txt
JV: vy vy ste mi říkala ee tuším, že ste tam chodili ze školou poměrně často ee [(do toho kina)] JJ: [no my sme] ee (poněvač) tam (.) voni tam potom se tam (.) tam se nebylo jenom kino [tam] JV: [mhm] JJ: prostě byly třeba když bylo něco tohle s- tak vím, že sme tam byly na nějaké (.) ee nějaká slavnost tam byla JV: mhm JJ: nebo něco, nějaký takový jak divadlo něco tam bylo tako jo v tom kině (.)
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a škola třeba? mluvilo se o tom ve škole? JJ: no tak ve školách se nějak zvlášť moc bych řekla (pokuď) sme chodili do školy, tak se nějak tak moc vo těch kinách nemluvilo jako, jo (.) to nebylo tenkrát to nebylo tak propagovaný JV: hm JJ: jak je to třeba dneska, jo
Jarmila_2_(1925).txt
JV: takže ste občas šla i s kamarády? JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme byli větší JV: mhm JJ: že, to bylo už jako ve válce
Jarmila_2_(1925).txt
JV: ee dostala ste se třeba někdy v životě v tom dětství nebo (.) dospívání na nepřístupný film? JJ: ((nejspíš kroutí hlavou)) JV: ne? JJ: em ((zamítavě)), (to sme šli většinou) to co (.) vybrali JV: hm JJ: pokuď sme chodili do školy, tak sme prostě tak nějak nechodili JV: hm JJ: po kinách (.) jo
Jarmila_2_(1925).txt
JV: [co třeba] vaši spolužáci nebo kamarádi, myslíte, že oni chodili do kina víc tenkrát (.) než vy? JJ: no tak možná kdo to měl blíž ee ty spolužáci, pokuď byli v tom jak třeba na tom Starým Brně, ale jo, tenkrát taky nebylo tolik tych (.) jako JV: hm JJ: bych řekla [( )] JV: [vite, jestli] třeba o tom o tom pak třeba mluvili ve škole o tom, že byli ee př- e před tím ee den v kině? JJ: tak řekla bych, že ani tak nějak [se] JV: [ne] JJ: (zvlášť) se (vo tom) nijak nebavili JV: hm JJ: sme vo kinách nebo to JV: [takže]... JJ: [tam třeba] sme byli úplně JV: hm JJ: ještě někdo kupoval si ten časopis (.) [to kinorevue] JV: [kinoreví] ((Kinorevue)) JJ: jo JV: mhm JJ: takže sme třeba to donesli do školy a voni to neměli učiteli rádi JV: hm JJ: [jo (.) učiteli to] JV: [zakazovali...] JJ: kolikrát zabavili JV: (to ste) právě vy si kupovala, že? ste řikala JJ: no tak já sem tam někdy sem si ho taky koupila JV: mhm JJ: jo jak tam byl někdo (.) nó ale (..) tak nebylo to nijaký, že by tam byli nějaký ty (.) no ale učitelé prostě nám JV: hm JJ: ledasco zabavili (..) když něco...
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm a jaký byl postoj školy k filmům a ke kinům? vyjadřovali se učitelé nějak ke kinům nebo? LS: no nevím že by se vyjadřovali, ale eh vím že sme začali chodit se školou, sme začli chodit až po válce. začli chodit. SM: na filmová představení? LS: na filmová předs- samozřejmě do kina. to byly obyčejně jako vybrané filmy, které buď ideově nebo zajímavé pro děti nebo ne- někdy také bylo protože ehm to bylo jakoby za odměnu, na konec školního roku a tak. ale i mezi rokem a pak v době kdy sem já učila tak sme chodívali nevím tak jednou za čtvrt roku se chodívalo s dětmi, když dávali nějaký film který doporučilo ministerstvo školství zřejmě tak sme na to chodili no a to už to už nebyla taková pohoda, protože to už děti byly mm dost rozjívené a dost neukázněné to bylo to každý ten učitel měl co dělat, aby je udržel vůbec při kázni a v pozornosti, to.
Libuse_(1929).txt
SM: a ještě někde jinde ste získávala informace o těch filmech? LS: ne. nikde. SM: takže vyloženě jenom [z] LS: [ale] mm někdy mezi dětmi, třeba ve škole ne- nebo to se hovořilo o tom, my sme byli já nevím, s maminkou na tom a tom filmu, tak to sem toužila ale obyčejně se mi to nesplnilo,
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm mm a jak jako mohla byste třeba říct jak se diváci v době toho protektorátu v kině chovali? nebo nebo... LS: no mnohem lépe než bych řekla dneska, ne- protože za své praxe učitelské sem chodila s dětmi jako povinně sme na nějaký film šli a to sme měli co dělat udržet teda ty děti, eh ono stačí když ty moje děti budou poučené, ta moje třída a budou se tam chovat slušně, tak ale hned za námi třeba sedí třída, eh kde to učitel tak striktně než- ne- nevyžaduje, aby se dobře chovali, nebo to byly větší děti, které si taky nedají moc říct, že, nedali, no takže to většinou to vyznělo dost ne, negativně no to to chování to to to v kině a nevím jak je to teď, protože teď do kina nechodím vůbec, ale předpokládám že se musely už nějak uklidnit to je to byly jen chvíle, kdy teda bylo ticho a kdy eh děti sledovaly opravdu a pak sme si o tom mohli pohovořit, třeba bylo to zaměřeno i na to abychom rozebrali ten děj, ale to.
Jarmila_(1931).txt
JV: [no né] já sem od roku štyricet dva chodila do gymnázia, jo, [tady] PS: [jo já] myslím e do toho kina [jestli ste] JV: [takže pak] už sme chodili po městě i do jinejch kin,
Jarmila_(1931).txt
JV: a do gympla když sem přišla do primy, tak vedle mě seděla nějaká Livía Ambrozová, která měla sice tetičku, která měla nějakého slavného boxera Ambroze, to bylo taky slavný méno, možná že ste to někdy slyšel, ale ta Lívia měla taky tu tetičku tu mariku reg ((Marika Rökk)). PS: aha JV: takže vím, že vona jí posílal fotky a podepisovala a tak, ale ještě potom po válce dost často ju vysílali ty její písničky na nějakej myslim nějaká nějaký rádio který sme laxmeberg ((Luxembourg)) nebo něco takovýho.
Jarmila_(1931).txt
PS: postřehy eee ta vaše spolužačka ee byla kvuli to- ee byly vlastně ty fotografie třeba mariky rég ((Marika Rökk)) nějak jako ceněné ve třídě [sbírali ste nebo...] JV: [to nevím my sme byly děcka] v podstatě, jo,
Jarmila_(1931).txt
PS: a takže ee církev vás nijak neovlivňovala ee t- to vztah a pokud de o školu ve škole vám ee učitelé vyjadřovali se nějak ke kinu [dávali]? JV: [ano] no tak to na tom gymnáziu to bylo teda úplně, PS: ano JV: dokonce vítaný, protože voni vzhledem k tomu, že zakázali dějepis že se u- učebnice který byly tištěný v republice a ještě tam bylo něco co se jim nezdálo, tak to bylo černě začerněný,
Jarmila_(1931).txt
JV: [takže my] sme chodili my my sme chodili hodně do toho kina Metro, to je tam teďka na tom to divadlo městský, PS: divadlo no JV: to kino bylo pěkný a bylo velký a to se tam dycky brněnský gymply sešly, jo, víc aji sme se s víc s lidma PS: mhm JV: si pamatuju Vlastu Fialovou ((Vlasta Fialová)) vodsuď herečku a pár lidí takovejch,
Jarmila_(1931).txt
PS: ee takže vy ste chodili s tou školou pravidelně [ee na školní představení] JV: [to se chodilo do kin] no ale většinou to byly, říkám, to byly většinou teda zaměřený vod války ee vod Němců ty filmy, ale i když to byly ty jejich válečný filmy o jejich vítězství a to ty Ponorky na západ hráli mladí kluci, to byla parta kluků PS: mhm JV: která narukovala pro říši a (to je) ta jejich ideologie tam byla samozřejmě vnucená, jo, ale tak to si pamatuju, protože to se tenkrát dalo vidět narozdíl od některých jinejch, ale co měli senzační přírodovědecký filmy PS: mhm JV: vopravdu to měli krásný. PS: mhm JV: a tu a to bylo moc takovejch naučnejch filmů a i barevný v té době toho těch barevných filmů ještě tolik nebylo, tak to se nám líbilo. PS: á takže to sou filmy, na které ste chodili taky se školou tady ty přírodní, JV: no PS: a to byly skutečně přírodní dokumenty? JV: ano no byly dobrý filmy, no PS: mhm takže tam nebyl žádný děj to byly opravdu naučné... JV: naučný ano ano ano. PS: a to byl celý program stvořený [ee tady tím naučným filmem] JV: [mhm mhm] PS: mhm (.) a v té škole se o té návštěvě kina nějak mluvilo hodnotilo se to nějak jako [učitelé k tomu nějak se] JV: [no ne tak každej předmět] byl jinej kantor, každej byl jinak zaměřeném, jo
Jarmila_(1931).txt
PS: popravdě ho neznám a vy ste chodili tedy dycky do Metra ((Metro)), to bylo jako [to školní kino]? JV: [dycky jenom] do toho Metra ((Metro)), já myslím, že sme jednou byli někde taky ve skale ((Scala)), ale to už to už přesně všechno nevim vám neřeknu, PS: hm JV: bych zas vymejšlela. PS: mhm áá takže na takové jako propagační filmy si vzpomínáte na ty ponorky a jinak eee ne nebylo to nějak propagačně zaměřené, že by vám... JS: ale jo ty německý filmy vesměs byly dycky že nějaký, takový ty zábavný filmy, to bylo zvlášť jakože tak třeba s tou lídou bárovou ((Lída Baarová)) nebo s nějakejma těma herečkama, tak to byly normální pro normální lidi kina, ale ty školní filmy byly dycky taková nalejvačka do nás, že, pochopitelně.
Jarmila_(1931).txt
JV: čím to bylo, tak moc né ( ) to byla doba, kdy my už sme ee my už sme chodili jednou za čtrnáct dní pro ee učební otázky a pro zadávání a uči- už- školy byly zabraný vesměs pro armádu, jo, takže jedna budova nebo dvě budovy školní gymnazijní byly pro všechny brněnský gymply a to sme třeba šli na dvě hodiny my a druhej gympl šel na další dvě hodiny a tak a jenom nám dal- zadali úkoly PS: mhm JV: takže už ee už e to tak nebylo ani ani ty školní filmy a ani už moc tak to nebylo u nás PS: mhm JV: možná (teda)
Rut_(1934).txt
jedině potom už až sem chodila (.) po té válce (..) to už sme ze školou (.) e aj ze školou někdy šli (.) a (.) až potom vlastně (.) na té střední (.) jak... to sem chodila na tu Merhautovu (.)
Rut_(1934).txt
RM: a tam (.) eště si vzpomínám že Ráž ((Vladimír Ráž)) hrál Sabinu ((Karel Sabina)) (.) a že se nám jako děvčatům hrozně líbil (my sme tam byli) celá třída do něho zamilovaná (.) tak takový filmy, jo (.)
Rut_(1934).txt
LG: a jaký byl názor e rodičů nebo (.) e školy na film? na navštěvování kin a podobně? RM: to oni vůbec o to se nikdo nezajímal ve škole nikdo se nezajímal o to
Frantisek_1932.txt
LG: mhm (.) a třeba ve škole m- mluvilo se ňák o filmech? FR: ne, ten- LG: [(o fil-)] FR: [tehdy] se o tym nemluvilo jako, LG: mhm FR: (protože) to byla obecná škola (tak ) to to ne,
Judita_(1921).txt
LG: a e ve škole ee vyjadřovali se třeba nějak učitelé k těm filmům nebo ke kinům? JK: (...) to [to] LG: [a]... JK: když když sem chodila do biografu LG: mhm JK: tak rozhodně e to byla moje záležitost LG: jo JK: s- s mými přáteli LG: mhm JK: a a ale o o kině jo to se se v této souvislosti určitě nemluvilo
Alzbeta_(1930).txt
LG: jo. (..) a třeba ve škole vyjadřovali se ňák učitelé k těm filmům nebo ke kinům, AB: no tak, tehdy víte to bylo za války (.) a to ani e že v osnovách to nebylo vůbec, a že by po nás chtěl nějaké jako děje z ňákých filmů, nebo [něco] LG: [mhm] AB: ne, to ne, to nebylo. LG: a e m- myslím třeba i takové vyjadřování jako, filmy sou špatné, filmy sou dobré, nebo něco takového, AB: no to, to za mých školních let LG: [mhm] AB: [se] neprobíralo (moc) takovýho.
Antonie_(1928).txt
LČ: a třeba ve škole ste se o kinu ňák bavili? nebo AM: o čem? LČ: o o filmech, jako e že by se to zmiňovalo třeba učitelé nebo [tak něco] AM: [jako?] LČ: jako při výuce třeba, AM: no v občanské výchově, proč ne. všeobecný to bylo.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a ve škole mluvilo se nějak o filmech o kinu a tak JU: nu tak oficielně ne oficielně ne, to nebylo v tym ee výukovým programu. LG: a nějak neoficiálně vyjadřovali se k tomu nějak učitelé? JU: no tak ani ani ani ne já
Jaroslav_(1926).txt
LG: a třeba e učitelé ve škole, mluvili nějak o filmech nebo o tom chození do kina? JB: učitelé ani ne, to si nepamatuju, že jakoby mluvili nějak o, no jako, e já sem chodil do náboženství jako katolík, že, LG: mhm JB: a potom po válce už sem nechodil nikam, no ale chodil sem aj sem ministrantoval tady s kamarádem sme ministrantovali, a pamatuju si no jako že byly školní jako výl- takový do kina. LG: jo JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate- menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta, LG: mhm JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo no vo ukřižování Krista, jo. ten film LG: a to ste byli víckrát jako... JB: no ne no jednou sme byli LG: ale já myslím třeba na více filmech jestli ste byli, kromě tady toho. JB: to ne ne. to divete se voni neradi to takhle podnikali nejaký takový společný, prtže e stalo se že byla jednou velká povodeň a to bylo tam na jižní Moravě, se utopilo v Dyji strašně moc děcek, tam byla tak jako zvané převoz kompa no taková, jo, a to se utrhlo a ty děcka tam se tam se utopilo ale třicet děc- dětí maléch, jo, tak to voni měly strašně ti učitelky strach z nejakéch výletů někam nebo do školy a nebo takovýhodle, já si pamatuju že sme měli takovó učitelku, která měla, em která měla strašné strach, no když se nekam šlo, taková úzkostlivá byla, jo. ehm.
Jaroslav_(1926).txt
LG: když ste říkal, když ste říkal že ste chodil třeba do kina se spolužákama, e třeba napodo- JB: [taky se spolužákama sme chodili]
Jaroslav_(1926).txt
LG: vy ste teda říkal, že ste chodil do toho náboženství k tomu katechetovi a, promítaly se třeba někdy na faře filmy? JB: na faře? LG: no. JB: na faře ne. no to se hrálo v kině normálně, LG: mhm [já vim že ste říkal, že ste...] JB: [zakoupili pro celou] třídu lístky, že, nebo pro celou tu školu, jo, teď se šlo jako do toho kina to byla to italské film to bylo asi v takovym sedmatřicátym anebo osumatřicátym roce golgota ((Golgota)) se to menovalo ten film. no a tam tam sem dostal vod katechety facku, ale nic sem neudělal, prže přede mnou náké co stál nebo za mnou tak dělal náké tyto, LG: mhm JB: skřeky, no a von si myslel že jako to dělám já a přišel a dal mně facku. ((smích)) LG. jejda ((smích)). a bránil ste se nějak proti tomu? nebo řikal ste mu něco? JB: to já už nevim, já sem mu řikal no že sem nic nedělal no, von, já sem byl dycky hodnej žák. já sem se moc neučil, ale známky sem měl dost dobrý, prže sem tady vod kamaráda opisoval, jo.
Margarete_(1923).txt
MK: no to ne to ne poprvy se chodilo do kina třeba vám bylo dvanáct LG: mhm jo dobře tak jo tak tohle můžeme asi asi přeskočit MK: protože t- to říct t- to vás rodiče do kina poprvní vás ani nepustili do kina tenkrát jak sem šla na ten první film, to sem si musela voblíct vod sestřenice boty s vysokýma kramflekama LG: mhm MK: abych vypadala starší LG: jo MK: aby mě pustili vůbec do kina LG: a... MK: protože sem byla malá LG: á když ste byla mladší, tak třeba s rodiči rodiče vás nevzali do kina nebo tak... MK: rodiče nechodili do kina LG: mhm MK: na kino nebyly [peníze] LG: [mhm] MK: to vám řeknu upřímně
Margarete_(1923).txt
LG: a ve škole se o tom mluvilo MK: ne ne LG: mhm MK: to sem tu tedy vo kině se ve škole vůbec nemluvilo, to si nemůžu vzpomenót LG: jo a měla s- MK: tedy privátně LG: mhm MK: jo ne ale s učitelem nikdy
Rudolf_(1920).txt
RS: g- na gy- to sou už sem byl na gymplu tady toto a em měli sme profesora jednoho a to byl češtinář a němčinář a von byl takovej trochu ee extravagantní (.) přišel kdo z vás viděl film (...) jak tam ten stroj krmí ty lidi jak se to menovalo? [počkej]... PS: [Moderní] doba? RS: co? PS: Moderní doba? RS: Moderní doba teď to hráli ee teď to hráli mám dojem opakovali to bylo to v novinách že několik takovejch filmů bylo teď e v tomdle v [tom] NS: [(v Artu)] RS: v kinařským filmu PS: Art RS: ee v tom kině PS: Art no RS: jo tam a takže to upozornili v novinách takže tam byla zase návštěvnost a tam byl profesor kterej řekl kdo z vás viděl film ee jak sem to řekl? NS: Moderní doba RS: Moderní doba (.) my nikdo (.) negramoti! my sme do neděle nebo do soboty celá třída viděla Moderní dobu ((Moderní doba)) a pak sme ju viděli ještě jednou a eště jednou protože to bylo to bylo šou obrovský šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) (.) stroj (.) aby ušetřili čas protože tam byl pás von utahoval pořád dvouma klíčama matky to šlo a pořád utahoval no šaplin ((Charlie Chaplin)) to víš von byl takovej šašek trochu a (.) teď aby ee ta s- ee to stahování u oběda bylo co nejkratší tak byl takovej k- kulatej stůl a židličky <(vokolo)> a to se po- potácelo a tady byla e přišla e polévka a lžička dělala ((ukazuje)) jo? ta sama lžička to dělala a teď to samozřejmě někomu teklo tak a tak a druhý jídlo bylo zase to posunovalo bramboru maso a tak dále jenomže vono se to jednou polámalo a začalo to jít strašně rychle e takže voni už měli narvaný p- pusu tak tak šaplin ((Charlie Chaplin)) a přišel e zavolali montéra a montér tady začal dole klečel a tam něco montoval a dával navrch furt ty matky a von je dával e navrch a von je dával na ten talíř a teď to říká teď to pustím jo? a teď to <pustil a> (to se) šaplinovi ((Charlie Chaplin)) cpaly do do huby takový matky takže to byly takový takový prostě komický e jak to že šaplin ((Charlie Chaplin)) dovede a pak e tam byly že vo šel po ulici a uviděl ee babu která měla kabát a na něm měla hranatý knoflíky a von s těma dvouma klíčama utíkal za ní a vona šílela že tady je blázen nějakej a von <f- f-> pořád křičel na ty vona to měla na prsách a na zadku [no prostě to] PS: [a to si pamatujete]... ? RS: to byla to byla takový šou se šaplinem ((Charlie Chaplin)) Moderní doba ovšem ono to pak mělo eště e jako dohru že von šel a teď šla demonstrace nějakejch myslím já nevím komunistů nebo levičáků nebo něco šla a policajti tam stáli a a von chtěl jít proti ale voni šli dům vod domu čili von musel jít s něma a byl v první řadě, no on byl první zatčenej a takový... PS: to si pamatujete eště z té školy anebo ste to viděl později znovu? RS: no z- ze školy sme šli PS: a... RS: ee profesor nás PS: ano RS: jako vyprovokoval abychom na ten film šli protože von v tom viděl jako e i trochu tam té politiky protože šli ti levičáci a von šel v první řadě a policajti ho hned zatkli e zatkli jich několik ale mezi (nimi) taky teda toho šaplina ((Charlie Chaplin)) kterej s tím neměl vůbec nic společnýho PS: a ten učitel vám vo tom ještě něco vykládal bavili ste se ve [škole]? RS: [ne] ne ne ne PS: ne RS: to je to von nám řekl pak nám eště řekl jeden film PS: mhm RS: e (..) no na to si vzpomenu možná později ee protože e v ty e filmy my sme vybírali hudební filmy džezový ((jazz)) filmy a s dobréma hercama třeba e americký herec e v- va- volajs bíry ((Wallace Beery)) walace beery ((Wallace Beery)) se psalo a my sme e e v novinách e v kinorevue byly dycky na stránce všechna jména amerických herců s- foneticky takže tam bylo napsaný walace beery ((Wallace Beery)) vólajs bíry ((Wallace Beery)) PS: mhm RS: nebo jan s- harlov ((Jean Harlow)) žín herlou ((Jean Harlow)) a tak PS: mhm RS: to tam bylo a to bylo ohromná věc protože my sme pak de- nevystupovali jako blbci a vystupovali sme jako by- bychom byli Američani nebo Angličani takže to to byla pro nás taková e pomůcka <která> (.) a ten e profesor von měl ještě víc takových von třeba aj do divadla přišel a kdo z vás viděl vod Čapka ((Karel Čapek)) Bílou nemoc ((Bílá nemoc)) nikdo do ne- do týdne sme viděli všichni Bílou nemoc vod Čapka to byl už film kterej ee jako už e naznačoval ž- že bude válka PS: mhm RS: jo? a teď tam teda e byl ňákej ten diktátor kterýho hrál Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)) diktátora takovýho zlýho diktátora a pak tam byl jeden e zase takovej s brýlama chudý a to byl lékař ((Galén)) jo a ten furt radil tomu diktátorovi aby nevedl válku že sou mrtví a ranění a bezruký a bez- no a [prostě]...
Rudolf_(1920).txt
a ten e profesor von měl ještě víc takových von třeba aj do divadla přišel a kdo z vás viděl vod Čapka ((Karel Čapek)) Bílou nemoc ((Bílá nemoc)) nikdo do ne- do týdne sme viděli všichni Bílou nemoc vod Čapka to byl už film kterej ee jako už e naznačoval ž- že bude válka PS: mhm RS: jo? a teď tam teda e byl ňákej ten diktátor kterýho hrál Štěpánek ((Zdeněk Štěpánek)) diktátora takovýho zlýho diktátora a pak tam byl jeden e zase takovej s brýlama chudý a to byl lékař ((Galén)) jo a ten furt radil tomu diktátorovi aby nevedl válku že sou mrtví a ranění a bezruký a bez- no a [prostě]...
Rudolf_(1920).txt
PS: [a byli] ste někdy šli ste někdy se školou do kina? RS: prosím? PS: jestli ste šli někdy [se školou] RS: [ne] PS: to ne RS: ne ne no e e když sme šli se školou to sme byli mladší v tercii třeba a šli sme jednou do skaly ((Scala)) kde se hrál českej film natočenej tady brněnskejma hercama menoval se (..) ee menoval se já (nevím) jestli česká země PS: mhm RS: nebo tak něco na pohled Česká země na pohled ((neidentifikováno)) tak tak se menoval ten film a my sme tam šli a začali promítat a jeden náš profesor najednou zařval hergot! toto je promítání! nešetřte na študentech zastavte to a dejte tam normální světlo to bylo takový temný voni šetřili vopravdu mysleli si že to zbaštíme a ten profesor tam bouchl do tohodle rožnuli a za chvilku... byla zpráva a za chvilku to šlo normálně světlý jako za normálních okolností PS: mhm RS: to to byli e tá to byli to byl (takovej) jako ee (.) národní film tade- tad- e tanec Slováků Slová- Slovenek e Čechů všelijakejch ee čardášů a tak dále no a k- ovce tam byly a k- a kozy tam byly a všecko možný bylo to kr- bylo to jako ee velice krásný ale pro nás to bylo už jako pro ee študáky už to bylo takový jako moc poučný a PS: mhm RS: tak to sme (.) ten (..)
Rudolf_(1920).txt
a my sme pak chodili jako častěji do kina a to byly dycky zas nějaký takový filmy který byly buďto e tam byla em politika nebo válka nebo tak něco byly to takový jako dobrý kvalitní filmy tak na to sme pak chodili to vobčas teda jednou dvakrát za rok
Rudolf_(1920).txt
PS: e ten pan farář RS: no PS: mluvil někdy o kinech? vyjadřoval se ke kinům nebo [k filmu]? RS: [ne] ne ne ne náš profesor třídní nás dycky e řekl kdo z vás viděl ee toho šaplina ((Charlie Chaplin) [tu] PS: [jo] RS: tu Moderní dobu ((Moderní doba))? PS: mhm RS: nikdo (.) to sem si mohl myslet negramoti a do soboty sme viděli všichni Moderní dobu ((Moderní doba)) celá třída PS: ale farář e v kostele se nemluvilo o [kinech nezakazoval vám nějaké filmy nebo tak? mhm] RS: [ne ne ne to byl češtinář] co nám [tady toto] PS: [mhm mhm] RS: ee [vždycky řekl nebo kdo byl] v divadle na Čapkově ((Karel Čapek)) Matce ((Matka))? nikdo nez- no negramoti to je jasný tak sme zase taky do týdne byli v brněnským divadle kde hráli Čapkovu Matku která posílá všechny tři syny do války a všechni jí tam padnou že?
Rudolf_(1920).txt
až už sme byli já nevím na gymnáziu tak to už pak bylo jedno to už nikdo se n- vás ne- nedíval a PS: mhm RS: a tam sme měli teda profesora kterej nás posílal na různý PS: mhm RS: filmy a nadával nám do negramotů že sme je ještě neviděli
Rudolf_(1920).txt
PS: a chodil ste i do kin v centru města? RS: výjimečně PS: mhm RS: výjimečně (.) v centru města když byl třeba ten šaplin ((Charlie Chaplin)) v Moderně ((Moderna)) tak sme šli do Moderny ((Moderna)) na toho šaplina ((Charlie Chaplin)) PS: mhm RS: když nás tam profesor vyhnal (.) jo? že sme negramoti
Rudolf_(1920).txt
RS: no tak Ponrepo tam sem byl tam sem b- ee byl a většinou sme jeli dom ale když tam hráli nějakej trhák a to bylo dycky jednou za čas tak to sem tam zůstal PS: mhm RS: a podle toho když to bylo stepovací jako muzikální tak sem to eště ee telefonoval mém spolužákům
Rudolf_(1920).txt
RS: tady sme se zdravili všichni v Husovicích v Jasu ((Jas)) i nebo v s- s- v Sibiřu ((Sibiř)) to sme se zdravili jo (protože) tam byli e sokoli ee ze Sokola PS: mhm RS: a i ee ze školy a bůhví odkuď z ulice a tam sme se zdravili s těma klukama
Libuse_2_(1928).txt
SM: dobře. a jaký byl postoj školy k filmu a ke kinům? vyjadřovali se třeba učitelé nějak k tomu? LZ: nemůžu říct že by takle ňák se kolem toho ňák mluvilo nebo... SM: nevzpomínáte si. LZ: ne, to si nevzpomínám. někdy teda se tam třeba, přišli prodávali lístky spíš do divadla jako, jo, to sme teda někdy do toho divadla třeba na Prodanou nevěstu, anebo na em ten na balet, Labutí jezero.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: [v divadle,] no, to spíš škola, se prodávaly lístky jako pro di- na divadlo. SM: hm LZ: ale tak, tak aj sem vlastně tu Lucernu viděla, no ale to pozdějš, myslím v kině taky sem ji viděla, no, to tam hrál ten Brzobohatý ((Radoslav Brzobohatý)), toho mlynáře, a ten po- toho podvodníka, no
Libuse_2_(1928).txt
tak to byly kamarádky ještě ze školy děvčata, Naďa Skácelová, Draha Vaculová, Staňa Havránková, tak to byly takový, co sme chodívaly jako do kina.
Libuse_(1922).txt
LV: jo, ale (.) ve škole, že to mi bylo tak potom dvanáct třináct let, LG: mhm LV: tak to sme teda jako probírali, že, znali prostě Ferbasovou ((Věra Ferbasová)), Nedošínskou ((Antonie Nedošinská)) jo? ee Pištěka ((Theodor Pištěk)) jo, tady ee tady ty her- Franta Paula ((František Paul)) (jo) tak ty herci sou teda zapomínaní, no Nezvala ((Gustav Nezval))
Libuse_(1922).txt
ale ee film ve škole teda s holkama se teda prodiskutovával.
Libuse_(1922).txt
LV: [ee] ale eště vám ř- jo. ee to byla, a takovej třeba ten zážitek (.) třeba můj zážitek že ee některá herečka vám seděla, některá ne je zajímavý že mně třeba ta lída bárová ((Lída Baarová)) ale ani v té škole když si teď tak jako vzpomenu na ty diskuse s e těma holkama LG: mhm LV: že ta lída bárová ((Lída Baarová)) teda absolutně nijak neseděla, nám jako (.) holkám. chápete. nám se teda, jako líbila ta Ferbasová ((Věra Ferbasová)), Hana Vítová, jo, když to jako beru tak ee LG: [jo] LV: [tady] tydle jako herečky. ale ta ne. no do- ona taky potom v tom šestatřicátým roce ne e (.) e víte e člověku se d- vynořují vzpomínky, LG: ale to je dobře. LV: protože, já si z- pamatuju, že přišla, ee to jméno sem zapomněla, Jindra Buryšková, a říkala, holky, lída bárová ((Lída Baarová)) chodí s frélichem ((Gustav Fröhlich)) a ten dal facku ee (..) mě řekněte tomu malýmu Němcovi (.) co říkali že byla ee že byl jejím milencem, gebls ((Joseph Goebbels)) LG: gebls ((Joseph Goebbels)), mhm LV: (.) vzpomínám, úpl- a <víte že tu Jindru Buryškovou vidím úplně před sebou> LG: ((smích)) LV: <jo, i v té školi že tam přišla, a ta nám to teda jako donesla teda.> vidíte (to mně ste) vynořila vzpomínku na Jindru Buryškovou. no.
Libuse_(1922).txt
LG: takže ste se s s kamarádkama o tom hodně bavily [jo o těch ( )] LV: [jo] no ta- no účes jakej má, LG: ((smích)) LV: ee Lída Korková ee napodobovala tam ale e e Veselý se menoval ( ) ten herec, nevidím neslyším jo, takhle rukama vidím ju před sebou, vidíte no, sousedku jak byla před rokem si nevzpomenu, a na Lídu Korkovou, (ale jim) padesát let předem si vzpomínám jak na stupínku předváděla jak tam Veselý ano, Veselý se ten herec menoval teda.
Libuse_(1922).txt
LG: já sem ale spíš myslela, když ste říkala, že ta vaše kamarádka ee napodobovala [toho herce] LV: [e ano], no LG: tak to s- to ste dělávaly? LV: (...) no to (však tak nám to) asi tak utkvělo teda v paměti, že se o tom [mluvilo teda] LG: [mhm] LV: jak hrála teda jak byla oblečená, jak byla učesaná, že? no tak to jo teda ale no, ale že to teda napodobovala tak (..) ne- nechodila sem s nikým ee do školy který by měl tak ňáký to, herecký jako nadání [nebo něco] LG: [mhm]
Ludmila_(1920).txt
LČ: a s kým ste tam chodila? LŠ: s kamarádkama. LČ: ze školy? LŠ: no ze školy, aj z domu a z ulice a tak sme se tam spíš byli ty lidi takový víc jako spolu, víte jak jsou než jak je to dneska.
Ludmila_(1920).txt
LČ: aha a třeba jaký byl postoj školy? ke kinu. bavili ste se o tom ve třídě [s učiteli?] LŠ: [ve škole] vůbec ne. LČ: ve škole ne? LŠ: vůbec ne. ne.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a s kým ste v tomhle období do toho kina [chodila]? LT: [no tak ee] s otcem hlavně s otcem, no a taky potom s kamarádama LČ: ze školy? LT: ze školy, no.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a ee jaký byl postoj školy? k filmu a ke kinům? vyjadřovala se škola nebo [učitelé]? LT: [to se] nedá říct, to si nevzpomínám, že by jako škola (.) byly některý povinný filmy, že? nebo se chodilo se školou tak ( ) LČ: chodili ste se školou ee a do kterých kin (.) ste chodili? LT: no zase v nejbližším okolí, aby to bylo bez dopravy. LČ: a vzpomenete si, na jaké filmy ste se školou [chodili] LT: [to né] LČ: to ne? LT: to je, vite, to je (..) už takových (..) sedumdesát let (..) to jako (.) tak do detailu ne.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a ee třeba ještě bych se vrátila k tomu, když se chodilo s tou ee s tou školou, tak byste si vzpomněla [jak t-] LT: [na co?] LČ: se školou, když ste chodili do kina (.) tak jak to bylo vlastně organizované? jestli se chodilo při vyučování nebo po vyučování nebo... LT: mimo ee mimo vyučování. LČ: a to bylo těsně po škole nebo ( ) LT: ne ne to bylo (.) prostě takhle za vyučováním. LČ: za vyučováním (takže) dopoledne třeba? LT: ano LČ: a ty filmy byly třeba nějakým způsobem jako vybírané, že to byly nějaké výchovné filmy nebo to byly obvykle ee normální běžné kin- LT: to byly nějaký filmy, který škola vybrala a to si taky už nevzpomenu. LČ: a byly to teda hrané filmy nebo... LT: ano LČ: nějaké dokumentární, to ne? LT: a strašně sem to neměla ráda. LČ: ani protože ee ani když to bylo jakoby za vyučováním? LT: ne ne ne, protože mně vždycky vadilo ty štrůdly a to čekání společný a toto. ještě teď si jde po mně mráz, když si na to vzpomínám. LČ: takže to vlastně už nebylo tak příjemné jako jít do kina sama [vlastně?] LT: [ne] LČ: a ee chodilo vás teda víc tříd počítám dohromady, ne? několik tříd najednou? LT: víte to nevím (.) to nevím (.) to jako já sem tak nesledovala LČ: dobře. LT: akorát nějaký to pošťuchování a že ( ) prostě nepříjemný LČ: takže ty děti vlastně na tech školních představeních se chovaly jinak než... LT: no byly podstatně hlučnější. LČ: (hlučnější) LT: zdaleka teda né jako dnešní děti, to teda ne, ale (.) byly hlučnější, to vždycky jak když je dav někde, že. LČ: ale když se když ste chodili s dětma ee do těch Židenic sami, tak ste zas tak hluční nebyli, to se lišilo? LT: ne ne, my sme byli jako děti hodně ukázněný (..) protože vždycky tam byl někdo z dospělých ze sousedů, známejch to už taky dělalo hodně. LČ: kdežto ten <učitel ten t- ten> nevadil. LT: no tak to to se ztratilo (.) <v tom davu> LČ: (.) a e jako děti ste třeba si vybírali i kde si v kině sednete? jako ee kde přímo budete sedět? LT: no se školou ano, to byla vždycky rvačka, to si vzpomínám doteď (.) no jinak byly číslovaný sedadla. LČ: a to bylo nějak třeba cenově odliš- ee odlišené (.) ty ee jakoby ty sedadla (.) kde se sedělo, jestli to stálo někde víc nebo míň? LT: no to se třeba řeklo pá- pět řad jo? a těch pět řad třída třída obsadila.
Augustin_(1924).txt
LČ: a třeba ve škole se o kině nebo o filmu ňák vyjadřovali? AU: em ve škole ne, to si nepamatuju vůbec. akorát že sme byli em nabádaní, abysme se chovali slušně nebo tak, no ale to víte, jako kluci.
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře, em se vrátíme k té škole, jestli vám učitelé třeba říkali něco o filmech, pamatujete si na něco [takového?] LH: [ne, málo.] JV: hm LH: málo se, málo se vy- vyprávělo a někdy za odměnu, ale to bylo velmi málo, sme šli a dávali sme korunu dvacet. JV: do kina že ste šli? se školou do kina? LH: ano. JV: a to bylo tak asi dejme tomu jak často. třeba jednou do roka, nebo LH: no, tak moc často ne, někdy.
Oldrich_(1920).txt
LS: no a já teďka bych se zeptal ještě třeba co ve škole? ve škole když ste chodil do školy, stávalo se, že by se učitelé vyjadřovali k filmu nebo ke kinu? ve výuce v hodinách OH: to to bych řekl že ne, LS: ne, mhm OH: to je tak asi nezajímalo
 
Atlas.ti code
387
 
Code parent
Institutions
 
up
 
 
 
 
 
© 2011 Department of Film and Audiovisual Culture at Faculty of Philosophy, Masaryk University, Brno