Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název (CZ)
Čtyří příšerní jezdci I.
Lidové noviny, 561, čt 09.11.1922
 
Popis čísla (CZ)
Zkáza, Válka, Hladomor a Smrt [...] letí světem, ničivé dílo tisíciletí. Příšera války nikdy nebyla tak živelně zachycena, jako v tomto grandiosním, dvouepochovém filmu, který je nejplamennějším protestem proti krveprolévání.
Nadšené posudky všeho denního tisku, báječný úspěch na celém světě.

Lidové noviny, 561, čt 09.11.1922
Nejkrásnější a nejvýpravnější americký film o dvou epochách. Sensace letošní sezony.

Nová republika, 50, so 16.12.1922
Mistrovský obraz strašlivé pohromy, nejkrutější ze všech které kdy lidstvo postihly.

Lidové noviny, 276, po 02.06.1924
Nejlepší film se španělským krasavcem Rud. Valentinem! Mistrovský obraz strašlivé pohromy, nejkrutější ze všech které kdy lidstvo postihly. Drama mravní zkázy, odpoutaných vášní, ale i nejvznešenější obětavosti a lásky.

Lidové noviny, 277, po 02.06.1924
Nejlepší film se španělským krasavcem Rudolfem Valentinem. Mistrovksý obraz strašlivé pohromy, nejkrutější ze všech, které kdy lidstvo postihly. Drama mravní zkázy, odpoutaných vášní, ale i nejvzesenější oětavosti a lásky.

Rovnost, 152, út 03.06.1924  
Program — Složení programu (čísla)
pá 15.12.1922; pá 15.12.1922; so 16.12.1922 (uváděno pá 15.12.1922–po 18.12.1922), Bio Universum; Bio Metro; Morava
Den, 340, pá 15.12.1922
po 02.06.1924; po 02.06.1924 (uváděno po 02.06.1924–čt 05.06.1924), Bio Universum; Bio Metro; Morava – Čtyří příšerní jezdci II.
Lidové noviny, 276, po 02.06.1924
 
Film
Čtyří příšerní jezdci I., 1921
Lidové noviny, 561, čt 09.11.1922
 
Poznámka
Čtyři strašliví jezdci apokalyptičtí. (recenze)Chicago-Monopol.)Američané jsou největší ve zdánlivě nejmenších nápadech. Tam, kde je na nich, aby ukázali, že ve filmové technice je napřed Amerika a potom Amerika a tak pořád a potom dlouho nic, rozředí velkolepé myšlenky v otřelou kýčařinu a obalí ji vším možným, co už jsme z jejich produkce nejednou viděli. Apokalyptičtí jezdci, válka, smrt, mor a hlad, jak o nich píše zjevení Sv. Jana a jak o nich mluví ve filmu podivný pařížský prorok, dali podnět k vytvoření pacifistického filmu - jistě snaha hodná chvály - ale možno říci, že myšlenkově neřekl film nic nového. Ohromný kompars, jenž stál miliony, nepřátelství mezi rodinami, jihoamerické šantány, dědictví, lehkomylsný krasavec a svůdce, který se změní, když Němci stojí na Marně, a padá, jeho láska, rozvedená žena osleplého důstojníka, k němuž se vrací, požáry na frontě, blesky děl, násilnosti německých důstojníků, příhody, zabarvené silně šovinisticky - to je macha, kterou jsme viděli v prvních poválečných letech ve mnoha a mnoha maerických filmech s podrobnostmi lepšími i horšími. Co však překvapuje - při tom všem působí obě epochy filmu vzornou dějovou uceleností, režisérskou poctivostí, a dojem je neobyčejně mohutný. Je to snad tím, že režie nešetřila nejen na kvantitě, ale ani na kvalitě hereckého materiálu. Valentino, představitel hlavní úlohy Julia, přichází, dosud neznám, a ředí se mezi nejskvělejší zjevy, které nám kdy přinesl americký film.L.

Lidové noviny, 561, čt 09.11.1922  
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno