Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Jednotlivá kina
 
Citáty — Kategorie citátu
Irena_(1922).txt
IK: a když sem začala jezdit, to sem jezdila tramvají ze Židenic od páté třídy do té, na to Starý Brno, na to Mendlovo náměstí, no tak to už sme chodili do městských kin.
Libuse_2_(1928).txt
ale em rozhodně teda v tom městě to bylo jako. tam chodili ti vojáci už němečtí, a tam proto myslím už potom sme tam tak moc nechodili, že to bylo takový em už dosť jako německý, no, tak ty ty ti ten Kapitol myslím zvlášť, anebo že už dosť to bylo takový vobsazovaný těma Němcama a takovéma těma,
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře. a teda říkáte že ta Sibiř, že ta byla levnější? nebo LH: no, em oni se taky někdy, někdy tak jako šťouchali, to bylo za lacino. i v těch Židenicích. a říkám vám, on si takle mnul, a my sme to uslyšeli, což mu nebylo teda, ale já sem, my sme to nikomu neřekli, to už byl manžel teda, a von, ať prší, ať prší, takle si mnul, no, no podivej se, no, ěště je jich tam málo ale až bude pršet, no ještě, no ještě chvilu počkáme. když pršelo, tak bylo kino nacpaný. já vám můžu to bylo, je, to bylo kin, a kin, si člověk momentá- to bylo ještě, jak jede elektrika, k centrálce, na tu dlouhé ulici, tam bylo kino, kde ste se obrátila tam byly všude kina. všude byly kina. ale ne že by tam jeden byl nebo druhej. a oni se em předváděli honem aby, nebo tam byl namalované, víte taky co sme rádi chodili, tam byly jak cizí filmy to byly, em ňáký jak přepadaly ty lodě, víte ti, a ty s těma hlavama ne, a zkříženejma, ty, a to bylo taky plný. taky hodně. a voni hned měli namalované tento ven, a už měl hned kšeft. a to,
Oldrich_(1920).txt
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu. LS: mhm. a OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
Dagmar_(1929).txt
ňáký kino bylo taky na starym brně ((Staré Brno)), to už je zbořený.
Vera_(1923).txt
my sme chodili do k- k tomu kapito-, k tomu divadlu, do toho kina Kapitol, SM: mhm VB: tam sme rádi chodili. SM: a tam se vám na tom líbilo co, [na tom] VB: [to bylo] velké kino, pěkné, takové úplně jiné proti těm našim malým kinám na tom Starým Brně. SM: a jak se třeba lišilo. VB: prosím? SM: jak se jak se třeba konkrétně lišilo, od těch kin VB: no, velikostí a tím zařízením celým.
Vera_(1923).txt
mhm, my sme chodili i když s- potom sme měli děti, sme do toho kina z té lajtnerovy ((Leitnerova)) ulice do toho kina, to bylo potom kino grant ((Grand)) se to jmenovalo, teď se to pak Mír, nevím co tam teď je, to to už nevím. a tak tam jsme chodívali velice často, protože televize tenkrát nebyly,
Vera_(1923).txt
no nejvíc tam na to Staré Brno k tomu pivovaru, ((kino Grand))
Vera_(1923).txt
M: a e třeba potom jak (ste se) vrátila vlastně z toho Slovenska, e (.) d- to bylo v těch deseti letech, že VB: ano, SM: tak to ste to ste chodila do kterých kin, ještě, VB: no na to Staré Brno tam, ((kino Grand)) SM: to pořád tam, VB: no, tam SM: mhm VB: dál ne.
Vera_(1923).txt
no tak oblíbený, jedině to na tom, na té Hybešové ((kino Grand)) potom až už až po té válce, SM: mhm VB: až už sme bydleli na té lajtnerové ((Leitnerova)), tak sme chodili většinou tam. to bylo kousek od nás. a hráli tam cizí filmy, dost, a nám to nevadilo, pak už to byly filmy namluvené, později, že?
Vera_(1923).txt
no. e je- jenom se ještě zeptám, e na té Hybešové ((kino Grand)) to se e mě- měla ste ňáký důvod proč to bylo vaše nejoblíbenější kino, bylo to třeba kvůli tomu, že tam dávali ty cizí filmy, nebo VB: ne, to to nám bylo jedno, ty výhody žádný sme neměli tam. [( )] SM: [tak takže] VB: to bylo nastejno, SM: mhm a to už teda bylo po válce, to co ste měla oblíbené to kino na té Hybešové ((kino Grand)) VB: po válce. SM: po válce.
Vera_(1923).txt
takže nevím, já sem nechodila tak ňák, já většinou na to Staré Brno
Vera_(1923).txt
[žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát.
Vilemina_(1919).txt
VB: tak sem byla tam na Starým Brně, ale tam se mně nelíbilo. LR: nelíbily se vám tam kina. VB: ne, LR: a jaké třeba kino se vám tam nelíbilo, pamatujete si? VB: no tam je tam já sem myslim byla jednou nebo dvakrát, ((pravděpodobně kino Grand)) LR: mhm VB: a e tam to já sem byla z- to byl takový zvyk, LR: mhm VB: víte? tam su doma LR: mhm VB: tam su zvyklá, dneska je to už jiný.
Vilemina_(1919).txt
LR: a eště někde jinde? pamatujete si? říkala ste v tom Starém Brně ((pravděpodobně kino Grand)), ale to si už nevzpomínáte ty názvy [tam se vám to nelíbilo], VB: [(věřít- mně se t- mně)] se to <kino nelíbilo> LR: aha mhm VB: a já sem e dost byla taková nervózní, já nevím proč, ale prostě nemohla jsem se pořád jsem se někde dívala, LR: mhm VB: soustředit že, LR: mhm VB: sem byla zvyklá na to jedno kino ((Lucerna)), LR: mhm VB: no kdybych bejvala chodila tam a ta možnost, že to nebylo, LR: hm VB: jistě že to nebylo, ale prostě to bylo že e sem byla vopravdu e (.) zvyklá na tu Lucernu ((Lucerna)).
Jarmila_(1926).txt
JV: bylo naopak třeba ňáké kino, které ste neměla ráda? z ňákého důvodu? kde se vám to příliš nelíbilo? JC: no taky sme byli párkrát, ale to bylo už po válce, nó v tom, tam dávali ty starý filmy. Mír, ne? na Hybešce ((Hybešova)). JV: hm JC: starý filmy tam dávali, sme tam jednou byli na tom kdo se bojí virdžínie wolfové, ((Kdo se bojí Virginie Woolfové)) <ježišmarja voni se furt,> ale to je divadelní hra, JV: no to už sou osumdesátá léta.
Eva_(1928).txt
LS: jo. já sem to špatně pochopil, už to chápu. (...) a to kino, kde to bylo, asi si nevzpomenete, co to bylo za kino. ES: no (...) na Hybešove ulici. LS: počkejte, já tady mám seznam těch kin, tak třeba se dopátráme toho. Hybešova ulice říkáte? ES: ano. LS: já si to tady zkusím dát do vyhledávače. (...) Hybešova (...) Hybešova tady mám kino Grand. ES: ano. LS: bylo to kino Grand? takže tam v těch třicátých letech zřejmě ještě běžely němé filmy. ES: ano. dá se říct, že to bylo ještě před tím třicátým rokem, protože můj muž je o devět roků starší jako já.
Miroslav_(1931).txt
MH: nó, co si pamatuju, tak na Hybešové ((Kino Grand)), tady u u Pisárek, tam bylo kino, co se mu říkalo blechárna. ((smích)) AV: <blechárna>? MH: to bylo takový ne ne úplně nevzhledný (kino), no oni pak to zbořili.
Miroslav_(1931).txt
MH: a jak jsem vám říkal na té Hybešově ((Kino Grand)), jak to zrušili tu blechárnu, že, to byly takový podřadný kina, no.
Marie_(1921).txt
MD: jé, no to právě sme chodili na to Starý Brno, na ten ee na to Mendlovo náměstí tam, jo, tam sme většinou chodili, tam. LČ: a to ste chodila s rodiči nebo s [dětmi?]. MD: [né], to sme, to sme, to bylo třeba pro děti, jinak sme od- odpoledně, né jako večer, jo, odpoledně a to bylo pro děti nějaké toto, tak to sme se sestrou a vlastně sestra ještě né, vona ještě, vona ještě né to, prostě tam. protože to byl dům ee já nevim, jestli ste vo tom četla, zbourali ho myslím, je to tak dva roky, a byl to takovej památní takovej dům na Kopečnej ((ulice Kopečná)), jo a tam, tam bylo asi já nevim devadesát myslím nájemníků, jo, to byl pavlačovej, a tak ee to většinou tak dohromady jo, třeba bylo nás pět a řekli sme si, pudem do kina [naši na-] LČ: ve škole ste si to řekli. MD: naši dali korunu, že <a šli sme prostě> do kina. jo a tak sme vždycky chodili taková celá partyja.
Marie_(1921).txt
LČ: a nějaké kino, které em se vám nelíbilo, do kterého byste třeba nikdy nešla? ( ) MD: ((směje se)) no ale, no tak to třeba tam na to Starý Brno, tam sme chodili, no to bylo takový, no tak bylo to pro děcka třeba, že, takže tam bylo těch děcek fůra, že, no tak tos tomu sme říkali, že to je blechárna, že. ((směje se)) to bylo takový, nó, tak jako děcka sme si toho, jakó, moc neprohlíželi nebo tak, že. no ale pak když už člověk byl jako starší, tak už se díval, jestli, nó jak je to tady vypadá hezky, je to tady, em no tady by se dalo. ((směje se))
Marie_(1921).txt
LČ: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to... MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný LČ: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé ((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda. MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam chodilo.
Peter_(1922).txt
PD: no, měli sme slečnu abych se přiznal, byli sme buržoazní, pracující inteligence by se tomu řeklo. (a teda) měli sme slečnu, kerá mě vedla do grand kina ((Grand - ul. Silniční)), páč vona byla ze Starýho Brna, ((Staré Brno)) a tam sme se každou sobotu dívali na americké komedie, Laurel a Hardy, a tak ty krátký ovšem, ne delší film. to bylo vždycky několik najednou.
Peter_(1922).txt
já sem spíš ty americký komedie, PSz: hm PD: kerý byly em ty dělal tenkrát hel rouč. ((Hal Roach)) ale to sem zjistil až dvacet let později. ale ty byly v grand kinu ((Grand - ul. Silniční)).
Peter_(1922).txt
PSk: takže ta první zkušenost byla určovaná vlastně výběrem em [té slečny která se o vás starala.] PD: [no výběrem slečny (Thotový),] kerá byla ze Starého Brna, vodila mě taky na plovárnu na Starým Brně, ((Staré Brno)) to byla moje první, a vedle někde bylo grand kino ((Grand - ul. Silniční)), to vim.
Miroslav_(1923).txt
na Starým Brně bylo taky [kino] ((Kino Grand)) JV: [ano ano] MJ: [na]hoře.
Zofie_(1925).txt
ŽH: sem tam do kina na tom sta- na Starém Brně bylo jedno kino, na Hybešové ulici bylo kino ((Mír)), kde sem taky byla XX: na Starém Brně tomu říkali blechárna ((smích)) ŽH: no ano na Starém Brně tomu říkali blechárna (.) ale to už sem moc do kin n- nechodila.
Zofie_(1925).txt
JV: á em dobře a takže s- říkala ste, že ste nejčastěji navštěvovala Jaltu ((Jalta)) ŽH: Jaltu ((Jalta)), ale potom, teď si vzpomínám, po tom dvaapadesátém roce, když už ee sem měla i to dítě, tak sestra bydlela na Hybešové, tak sme občas ho dali a na Hybešové ulici bylo taky kino Mír myslím, že se menovalo, dneska je to XX: dneska tam je nějakej podnik. ŽH: ee Ponrepo nebo co je tam něj[akého] XX: [né] dnes to už néni ŽH: né XX: dneska tam je ňákej podnik, to už neni kino. ŽH: to neni kino, ano, je to ňáká ka- já nevim co to je za podnik Ponrepo. co [tam se] JV: [(tam se)] ŽH: pořádají výstavy taky ňáká, ale já sem dovnitř nevešla nikdy, tak tam sme taky chodili [potom]
Zofie_(1925).txt
ŽH: v tom šedesátým roce, když už sme chodili tady na tu, si vzpomínám, sem si vzpomněla teda na tu Hybešovu ulici do toho kina Mír, myslím že se to menovalo, tak to už potom sme chodili výhradně na český filmy, já sem JV: mhm ŽH: e vzpomínám si, že byly hudební filmy d- Durbinová ((Deanna Durbin)) nebo já nevim, jak se menovaly, právě ta kamarádka, ta bude sdílnější k tomu (.) ale na český, výhradně na český filmy sme chodili.
Zofie_(1925).txt
ŽH: no ta Jalta byla honosnější, líp vybavená něž ee JV: ale když teda se zaměříme jen na tu Jaltu ((Jalta)), tak ee em jak to na vás teda působilo, bylo to [ňáký] ŽH: [mohu]tnější a a řikám, ta- takový prostornější a líp lep- líp vybavený než takový te ty kina tady na Hybešové ((kino Mír)) nebo ee na ty e-e jak se e-e na tom Starym Brně ještě, j- jak se to tam menovalo to kino vy ste vzpomínal, tak to byly [takový] XX: [(meteo- ((míněno Meteor)), no)] ŽH: jenom ž- jenom židle a víc nic. kdežto ta Jalta, tam se odehrávaly zřejmě i jiná představení nějaká, buď em divadla, protože tam bylo jeviště velký, kdežto v těhlentěch malých kinech, tam byla jenom ta to plátno a víc nic
Zofie_(1925).txt
ŽH: ano. buď to bylo v Hlinkách, Hlinky se to myslim menovalo ((ulice Hlinky – kino Meteor)). JV: já tady bohužel <teda nemám> [ulice] ŽH: [protože já s-] JV: ale, mně se to tady nevytisklo em takže já sem teď takový jako bezradný, ale mohl bych vám přečíst [názvy] ŽH: [kino] Mír (nom-)
Irena_(1922).txt
LČ: a chodila ste se školou do kina třeba na ňáká představení? IK: já si nemůžu vzpomnět název kina na Starým Brně ((pravděpodobně Kino Grand)), ale tam sme chodili do kina. LČ: hm a jak často toto třeba bylo, to bylo ňáký ( ) nebo... IK: no takhle zvlášť ne, to se tenkrát ještě nepěstovalo, aby se chodilo takhle to, LČ: a jaký typy filmů se tam třeba promítaly, pro tyhlety školní představení. IK: no, jednak em byly zábavný, to bylo období grotesek, že jo, š- šaplin ((Charlie Chaplin)), že jo, takže em to bylo zábavný představení, a jinak si vzpomínám tak, byly dobrodružný filmy, ňáký ty westerny myslím, páč sme četli rodokaps, reví ((revue)), že jo,
Irena_(1922).txt
LČ: a že by třeba tam hráli filmové písničky, to byste si vzpomněla, že byste si je tam poslouchala nebo... IK: jo, jo, třeba ze Sněhurky ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) sme znali všechny, já sem měla noty, bohužel sem je někomu půjčila, takže, no Sněhurku, tu sem milovala, na ní sem ještě byla v Ponrepu ((Ponrepo)), na sté- to se promítaly,
Irena_(1922).txt
Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír.
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: to ee Krb bez ohně a potom potom to Mzda strachu, jo JV: mhm JJ: [to mě tak nějak] JV: [tyhle dva ee hodně...] JJ: a to se hrálo, to vím, že se hrálo aj po válce JV: mhm JJ: protože sem to byl po válce a to sem mně se zdá byla aj v na tom v tom (..) kinu (..) ježiš jak se to tam jmenuje (..) ee to bylo ee na (..) Hybešové JV: mhm JJ: mě se zdá že kino Mír nebo tak nějak JV: mhm JJ: se to jmenovalo (.) na Hybešové to bylo JV: [na Hybešce] JJ: [a to vím,] že to sem viděla aj po válce jako to bylo... to byl taky dobrej film
Jarmila_(1931).txt
vím že sem byla jednou nebo dvakrát tam v těch Hlinkách ((V Hlinkách)) v takovým maličkým starým kině. PS: ee jo to bylo st- Starobrněnské myslím u u pivovaru (.) JV: no ne ne ne když když byste šel vod pátýho nástupiště, jak jede tramvaj po Hlinkách ((V Hlinkách)), pod pod nemocnicí svaté Anny, ale ne ne na Pekařské ale ta končí v těch Hlinkách ((V Hlinkách)) v té ulici ((pravděpodobně Kino Grand)) tam je Socha Svobody brněnská, znáte ju?
Rut_(1934).txt
to bylo ruský filmy a tak (.) žádnej americkej žádnej anglickej neběžel (.) to až po dlouhých letech když bylo to Ponrepa ((Ponrepo)) tam na té Husové (.) tak tam pronikaly takový ty e i ty americký nějaký filmy a to bylo teda (.) nabitý jenom proto že to byl (.) americkej nebo tak film (.) to se tam člověk (.) dostával těžko, že (.) já si vzpomínám, že sem viděla těch pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.) ešče (.) dokud ešče běžely ty filmy e (..) po té válce LG: mhm RM: a potom sem ho viděla znovu v tom Ponrepu ((Ponrepo)) (.) a pamatovala sem si ho že viděla sem to (.) a stejně sem plakala <na tom filmu> po několika letech (.) a (.) tak (.)
Antonie_(1928).txt
LČ: tak e vzpomínáte si kdy ste byla poprvé v kině? AM: hm no tak přesně samozřejmě to není tak jednoduché, ale tatínek e s námi chodil, ee když sme byli malí, ale až ee s- e bratra vzal na klín, a to mně bylo když měl bratr dva roky tak já sem měla šest, že? no tak e šel s nama do kina, LČ: a kam ste AM: na starým brně bylo kino, LČ: mhm AM: (.) ee grand, estli ste už o tom slyšela? (..) naproti pivovaru. LČ: ano. AM: a bylo tam e eště za tím kinem bylo veliký koupaliště. LČ: a jak často zhruba ste třeba chodili eště? AM: velice nepravidelně, [málo] LČ: [nepravidelně] AM: tatínek neměl čas a (.) my sme do toho kina potom chodili hlavně se skupinou dětí LČ: [mhm] AM: [který] sme se v pisárkách sešli, a šli sme a společně sme zase ee vrátili se protože můj bratr byl malej, a ma- [rodiče] LČ: [mhm] AM: nedovolili aby sme šli sami, i když já sem byla o čtyři roky starší, zatím ne, až měl bratr když měl bratr ee pět let tak já už sem měla devět, tak to už si pamatuju, že e s tou skupinou sme chodili ale jinak do toho biografu e takový dva roky jenom s rodič- e s maminkou, jenom většinou e většinou s tatínkem a někdy taky s maminkou. LČ: chodili ste teda [výhradně do toho] AM: [do toho grandu] a e jak začla nevím přesně kdy, ale potom bylo eště jeden biograf, ten byl na výstavišti, jestli [ste o tom] LČ: [mhm] AM: taky slyšela. tam bylo už moderní kino, moderní budova, oproti tomu grandu, to byla taková (.) j
Antonie_(1928).txt
já vím že e ti hoši s- starší co byli takoví e prostě <divoký> do toho kina se strašně hrnuli, na šaplina ((míněno Chaplina)) a na to, vše- všechno co hráli, ty němý filmy, laurel a hardy, ne? a takový, tak ty ře- ty e to nazývali <kistňou, kistňou, brněnsky> že tam ee že ta budova byla jenom vidět zeď a vchod a pokladna, byla zvenku, a když ty ee a prostě vchod (.) e dvojitý dveře, na (rozměr) takový LČ: [mhm] AM: [asi] ve velikosti kdyby tam vjelo auto, no a bylo to, a ta celá budova mně připadala trošku spuštěná, LČ: mhm AM: a plátno, a tak dále, no a někdy to ee taky poruchy byly, to si pamatuju, (.) ee při tom [promítání] LČ: [aha] AM: (.) a tak dále, no ale my děti sme všechno dobře prožívaly,
Antonie_(1928).txt
LČ: a ve srovnání s tím druhým kinem, v tom [starém městě] AM: [no samozřejmě] e to bylo, jistě nepřirovnatelný, taková s- tam byl takový (.) pocit, já (nevím) jako <kdyby to udělali z ňákého skladiště, nebo> prostě takový (.)e ee no, nám to bylo ale e (.) úplně jedno, LČ: a AM: <hlavně že tam byly filmy> LČ: a by- AM: ((pousmání)) <to sme nebyli tak úzkoprsí> no a že to kino bylo hezký, a e to bylo moc fajn, ale (.) toto nám vůbec nevadilo, ale když tam hráli hezčí film tak sme šly tam. (.) to sme se je- e střídaly, podle toho co sme chtěli vidět.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a kromě dědečka chodil ste v té době do kina ještě s někým nebo jenom [sám]? JU: [no tak to] sme chodily v sobotu nebo v neděli sme chodily děcka to stálo korunu na Starým Brně naproti pivovaru naproti pivovaru bylo kino Grand se to menovalo jinak blechárna [to byla] LG: [blechárna] JU: se tomu říkalo, jo a vedle byly lázně starobrněnský a byly tam dvě škole, jak byla ta jedna a ta druhá no a tak tam tam sme tam sme tam sme my jako jako kluci maminka nám dala (peníze) m- maminka...
Josef_(1929).rtf.txt
JU: Grand do blechárny do kina
Josef_(1929).rtf.txt
no tak tam sme chodilo buďto za kačku do Grandecu ((Grand)) anebo za kačku dvacet do Elite no, ale nejradši sme měli Tom Mix krále západu ((Tom Mix král západu)).
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a měl ste nějaké oblíbené kino, teda myslim po ukončení té obecné školy během té války? JU: to sme chodili jedině na ten na ten na to Starý Brno ((kino Grand))
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a ta blechárna ((Grand))? JU: no tak to byl takový ka- podlaha navolejovaná že LG: ((smích)) JU: nějak
Margarete_(1923).txt
LG: mhm a kdy ste tak nějak přestala navštěvovat kino MK: tedy navštěvovat kina, to sme chodili buďto eště jak to bylo bez řeči do Grand kina na Starým Brně, to už neexistuje, to bylo na tym náměstí jak se šlo k Výstavní k to k té lázni, ty už mně se zdá taky neexistujou, ne ne, ty sou pryč
Margarete_(1923).txt
MK: no jo t- t- t- to to nemůžete teďka nic říct ne to je pravda třeba nemůžete Grand kino ee na Starým Brně nebo Edison ee dát dohromady s Kapitolem ((Kapitol)), to bylo úplně jináč vybavený než než to a to bylo to úplně obyčejný LG: mhm MK: aji ty sedadla tam byly sedadla, kery byly tedy třeba z nějakó látkó potažený, a tam ste měla jenom dřevo LG: mhm MK: ne tak, tim ste taky ale platila vstup ne
Rudolf_(1920).txt
a moje paní byla v Ponrepu ((Ponrepo)) na Hybešce ((Hybešova)) jako vedoucí PS: mhm RS: a protože ten e vedoucí byl nemocnej a věděl že moje paní je e lepší e vedoucí jak byl von tak von tam dycky přišel jednou za měsíc jenom kvůli penězům dal jí výplatu a tak ale jinak tam nebyla vona všechno řídila sama takže když třeba v tom Ponrepu ((Ponrepo)) e byly filmy e velice různorodý velice různorodý a když tam byly filmy který byly e kvalitní jako právě tady ten e fred astér ((Fred Astaire)) a to (.) nebo san francisko ((San Francisco)) tam bylo (zase) zemětřesení a bylo to takový dramatický takže tam sem najednou vobvolal všechny moje kamoše aby ihned přišli že bude tam fred astér ((Fred Astaire)) s džindžr rodžrsovou ((Ginger Rogers)) film já nevím jak se ten film menoval e c- já no nevím prostě takže to ee mně pak děkovali jo čoveče to bylo e ten jeden dokonce byl stepařem dycky se natřel na černo tady v sokolovně když byly čaje tak se natřel načerno a e dal si světlý boty a stepoval tam jo? uměl dobře stepovat takže ten na toho freda astera ((Fred Astaire)) šel kdyby měl kdyby to hráli vo půlnoci tak přišel pak mně děkoval že sem mu že zavolal protože já sem se s ním už leta neviděl a jenom sem věděl že bydlí na Provazníkově ulici tak sem si v telefonním seznamu to našel a PS: mhm RS: zavolal sem mu a byl šťastnej jak blecha PS: a vaše paní v Ponrepu ((Ponrepo)) pracovala od kdy? [nebo v kinech]? RS: [ta] ta tam byla e kdy to kdy vona [tam byla]? NS: [tak e] já sem to včera se snažila spočítat takže [maminka]... RS: [já si] myslím že tam byla e v těch e letech já sem byl v gy- na gymnáziu NS: maminka [v těch kinech ee začala asi v třiašedesátým] RS: [já sem byl na gymnáziu a měli sme já si myslím (měli) auto] dodávku a já sem vozil všechny filmy na Vídeňskou tam byla půjčovna těch filmů to bylo v suterénu to byly regále plný takovejch hnědejch krabic jo po vždycky po třech nebo tak po třech je to asi to bylo tych f- ty krabice a tam sem vždycky dával jednu krabici sem vracel dostal sem potvrzení a e vypučil sem si a já sem tam měl jako taky takový známý víte už za tu dobu a moje manželka ta tam už taky měla jako vobšlápnutý že sme na do toho Ponrepa ((Ponrepo)) dostávali kvalitní filmy víte i cizí i třeba americký nebo tady ty t- taneční nebo já nevím ee prostě kvalitní filmy že bylo furt obsazený ale když byl někdy (nevím) branej jako musel tam jít aj ruskej film tak to manželka dycky tam šla do čekárny kde seděli u kamen takoví chudáci staří starej fotr a stará baba a ne- nešli do kina voni tam byli v teple jako PS: mhm RS: aby nemuseli doma topit tak vona je pozvala (.) a (.) pak když to neměla těch potř- já nevím kolik bylo [potřeba] NS: [dvacet] dvacet RS: kolik? NS: dvacet lidí muselo [být] RS: [dvacet] lidí tak když neměla tak si je vymyslela těch dvacet lidí dala a e brala z z vocuď kde bylo vyprodaný tak vzala [těch] PS: [mhm] RS: sedum vosum a dala to tam tam to nevadilo že to bylo vyprodaný poněvadž to bylo to byl dobrej film a dala to tam takže vona to tak e prostě to de a já sem tam v té půjčovně měl taky takový renomé (protože) sem přivážel filmy i z Husovic (protože) sem měl to auto a bydleli sme v Husovicích takže sem tam pořád vozil ty škatule a zase bral druhý to byla taková ee ee moje oběť těm kinům že jo sem prostě (s těma autama) e s tím autem e s tou dodávkou jezdil a [( )]... PS: [a vy] ste byl zaměstnaný [e]... ? NS: [ne] PS: ne j- [to bylo]... NS: [von je] profe- von je [profesor] RS: [j- já] sem [učil] PS: [aha] RS: takže já sem měl e vodpoledne volno nebo někdy ráno volno podle toho to to ten rozvrh byl různej někdy byl nabitej to se nic nedalo jenom vodpoledne ale vodpoledne to fungovalo tam se tam se do noci pracovalo PS: mhm RS: tam na té Vídeňské to bylo vzadu dost daleko vzadu na levé straně když se jelo směrem ee jako e Modřicům ((Modřice)) tak na levé straně bylo e dolů sem sjel a tam bylo dole v suterénu obrovský množství regálů a těch filmů a furt se tam lepilo neco e to na to to to zase se šlo tam a to šlo tam a vlakem chodilo vlakem chodily filmy taky do různejch kin který sou mimo jo PS: mhm RS: (já nevím) Adamov nebo (já nevím) Blansko a tak... takže co tam rozváželi filmy ee to bylo ee tam byl ruch pořád v jednom kuse
Rudolf_(1920).txt
NS: a nebydlel potom na Hybešově jak je [Ponrepo]? RS: [když e] když měla moja manželka to kino Ponrepo tak celá Švábova rodina který měli kdysi jakési Excelsior a já nevím jaké eště měli tři kina který postupně zanikaly jak se přestavovalo (.) tak ona (..) oni bydleli vš- všichni nad Ponrepem v tom poschodí PS: mhm RS: bydlela celá rodina v jednom bytě bydleli staří dědeček babička tady bydleli už pak ti mladí s děckama a tak dále a bydlel... a ten r- ten ee Richard co chodil se mnou do školy chodil dolů do bufetu do Ponre- do (.) do Ponrepy jo? e chodil kupovat cigarety PS: mhm a oni se [o- o-]... RS: [dycky] seděl tam v teplákách koupil cigarety se mnou poplkal jo dlouho sme plkali a pak zase v- v- vykouřili tam jednu cigaretu pak si vzal další cigarety a šel navrch PS: a... RS: a já sem šel do kina
Rudolf_(1920).txt
NS: [no a] potom to Ponrepo když tam dávali ty starý filmy ne? RS: no tak Ponrepo tam sem byl tam sem b- ee byl a většinou sme jeli dom ale když tam hráli nějakej trhák a to bylo dycky jednou za čas tak to sem tam zůstal PS: mhm RS: a podle toho když to bylo stepovací jako muzikální tak sem to eště ee telefonoval mém spolužákům
Rudolf_(1920).txt
RS: [Mata Hari né] Mata v Ponrepu ((Ponrepo)) to hráli aj v normálních kinech eště takový šlágry Mata Hari tam hrála myslím že ee tadlek ee g- [greta garbóvá] ((Greta Garbo)) PS: [Greta Garbo] (.) a to byl pro vás důležitý film? to si pamatujete dobře jo? RS: ten Mata Hari byl velice kouzelnej film PS: mhm RS: ňákej zvláštní e z takovýho toho orientu,
Ludmila_(1922).txt
JV: a vzpomínáte si v kterém to bylo kině? LH: ne. to sme teprve přišli tak, to sem mohla mít, a v kterém kině? em to bylo jak je, tam byl tekla em Ponávka, Ponávka tam tekla, a víte kde tekla Ponávka? dneska je tam, jak je to, to přijedete z vrchu, jede em a tam je, přijedete ke svaté Anně. JV: u svaté Anny. ((kino Grand)) LH: ano. a na tém, na tém, jak je ta křižovatka, tak v té jedné straně, tam byla Ponávka, byla na vo- tam tekla voda. JV: hm LH: tam tekla voda. tam byl takové em takové můsteček, tak přes to se šlo, a tam bylo kino. blízko. tam bylo kino. ale tady bylo tolik kin že bych vám je mohla spočítat, strašně moc kin. JV: a že ste, že ste šli tak daleko do toho kina, tady nebyl nikde žádný LH: no to se nechodilo, to se chodilo pěšky samozřejmě ne korunu za elektriku. JV: ale že ste nešli do nějakého bližšího kina, že ste šli až ke svaté Anně. LH: no protože to tam dávali. JV: hm takže ste šli přímo na ten film se podívat. LH: ano,
Dagmar_(1929).txt
LR: mhm. a která kina ste navštěvovala? pořád v těch [Židenicích v té měšťance nebo už ňáká jiná?] DB: [ne ne ne ne ne né. to sme jezdili] do j- jak je Jalta, to byla kino Moderna tam se jmenovalo,
Dagmar_(1929).txt
LR: já vim, že sme o tom už mluvily, ale třeba kdybyste mohla být konkrétní, j- e jak [to vypadalo třeba ten sál nebo] DB: [no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly LR: mhm DB: hlavně ve vnitřním [Brně] LR: [mhm] DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl] LR: [mhm] DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla. to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě bylo to povýšený na divadlo, víceméně
Dagmar_(1929).txt
byli sme jednou, to byla taky Němka, jmenovala se La Jana, byla to tanečnice a ta byla krásná, vona byla jak Indka. a menovalo se to e Tygr z Ešnapuru a Indický hrob. dva díly. a já sem, to už sem byla sleč- větší. a já sem říkala kamarádce, tý pudeme se na to podívat, to je nádherný, to se ti bude líbit, a teď sme šly do té Moderny, a von ten blázen to přehodil, von tam dal napřed ten druhej díl [] já sem se na to dívala a říkám, co teď, co teď, jak jí to mám vysvětlit, protože to bylo trapný, a, divim se, že sem tehdy, jak se znám, tak dneska bych vstala, šla bych dozadu do té kabiny, tam bych zaklepala a řekla bych, haló, strejdo, přehodit, protože vy ste si to ňák popletl. a to sem seděla a koukala sem se ustrašená na to. nevim ani kolik mně <bylo roků>, to už jedno, ale byla sem svobodná, a jak byl člověk hloupej.
Helena_(1927).txt
pak byla Moderna, to bylo tam u Nové radnice v té pasáži ((pasáž Jalta)),
Helena_(1927).txt
a potom tehdy to byla Moderna, LR: mhm HH: Moderna, to bylo zase v pasáži, ee já nevim, jak se teď menuje, ale jak je Nová radnice [ta pasáž] LR: [mhm vim kde], pak se to menovala Jalta, ne? [to kino] HH: [Jalta] LR: mhm HH: hm tak tam sme taky chodívali,
Edita_(1926).txt
to sme měli náhodou zdarma lístky od jednech (.) kamarádky, a tak to sme chodili do Moderny ((Moderna)) do kina. KH: mhm, a můžete říct, jak ste k těm lístkům vlastně přišli? EB: jak sme přišli? nó oni měli restauraci a před restaurací plot, a na tom plotu byla z té Moderny ((Moderna)) měli vystavený, co budou hrát. a tím pádem, že ty to tam měli, tak oni jim dali zdarma jako na d- dva lístky zdarma do kina. no a tak sme s-, ona nám to dávala, že nemohla a my sme tam chodili.
Edita_(1926).txt
: to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol...
Edita_(1926).txt
Moderna už byl (.) velké kino. tam už bylo víc těch (.) lidí.
Edita_(1926).txt
no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly ((Scala)), zase do té mode- Moderna.
Edita_(1926).txt
Ale hodně sem chodila do Moderny do kina. LG: mhm. EB: tam totiž sme měli známou a ta měla z- dostávala zadarmo dva lístky a vždycky nám je dávala. oni totiž na plotě měli vystaveny z Moderny ee ty filmy, které se právě promítaly. LG: jo. EB: a tím dostali dva lístky zadarmo, ona nemohla ona (.) odpoledne musela pomáhat rodičům, ty měli restauraci a čepovala a toto a nám ty že sme byly kamošky, tak nám dávala ty dva lístky a my sme to měly zadarmo v té Moderně.
Edita_(1926).txt
před válkou, to mně bylo dvanáct a to to v- právě v té Moderně to (..) s Greta Garbo a robert tajlor ((Robert Talyor)), edy nelzon ((Eddie Nelson)), makdonaldová ((Jeanette MacDonald)), nádherný filmy.
Edita_(1926).txt
a e jak řikám to ta Moderna ta e (.) jo ta (.) právě (.) oni měli restauraci ty Linhartovi, a to bylo všechno i domy tenkrát měly ploty a na tom plotě bylo právě vystavený ty f- ty co hrají filmy, bylo to ve skle, za sklem jo. a tak sme právě věděli, co tam hrají. jinak my sme tak moc do města nechodili [jako].
Edita_(1926).txt
LG: [která byla nějak] spojená s tim (..) kinem ste říkala? EB: ne spojená, to byl plot, to bylo [všude] LG: [jo! takže na tom plotě...] EB: [i u domu] a na tom plotě byla právě [vystavená z té Moderny ((Moderna)))].
Edita_(1926).txt
LG: a v té (.) Moderně ((Moderna)) tam to vypadalo jak? EB: no děvčátko, to byl velkej sál velký hm... LG: jo. EB: já nevim, nemůžu to tak popsat, už (.) jinačí no. LG: jo jo jo. EB: ale tam myslim nebyly ty balkóny jak v Metru ((Metro)).
Eva_(1928).txt
potom sme chodili do Moderny ((Moderna)), ta to bylo na Dominikánském náměstí.
Eva_(1928).txt
ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru ((Excelsior)). LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))? ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)). LS: hm. ES: a do Moderny ((Moderna)).
Eva_(1928).txt
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli. ES: ano. LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla? ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
Miroslav_(1931).txt
MH: no a na Dominikánské, tam byla Moderna. a to taky potom zavřeli.
Miroslav_(1931).txt
AV: mhm, vzpomenete si na nějakou třeby třeba i hlasitou reakci během filmu, že třeba lidi začli tleskat něčemu, tak spontánně [uprostřed], nebo pískat. MH: [jo], tak to jsem zažil v osmašedesátým, AV: mhm. MH: to už bylo po okupaci, kdy koncem roku dávali tady v Moderně ((Moderna)) na Dominikánským dávali vod Jasného ((Vojtěch Jasný)) Všichni dobří rodáci. AV: ano. MH: a to skončilo a celý kino vstalo a tleskalo. AV: mhm, mhm. MH: (to ještě) bylo pod vlivem té okupace, že? AV: ano, hm.
Peter_(1922).txt
ale když se podíváte na program jiných kin například Central, PSz: hm PD: nebo Kapitol, PSz: hm PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to je úplně jasný.
Peter_(1922).txt
ale na na ty sovětský filmy, totiž byly taky dobrý, ale ty byly staršího data. o tom taky píšu, teď, PSk: hm PD: to byly ty sovětský muzikály od alexandrova ((Grigorij Alexandrov)), PSk: cir- PD: a jako Cirkus, Volga - Volga, PSz: Celý svět se směje, PD: a veselý, ta veselá parta ((neidentifikováno)), nebo jak, ten čtvrtej už není tak dobrej, ten už je moc stalinskej, ta socha v pozadí. tak to sem taky viděl, myslím Cirkus sem viděl v Moderně ((Moderna)), PSz: hm PD: v Brně eště, já nevim proč.
Peter_(1922).txt
PD: těžko to určitě jako, poněvadž když máte film jako fred aster ((Fred Astaire)) v Moderně ((Moderna)) tenkrát, tak kdo tam seděl. (.) Češi, Němci, Židi, no, takže,
Jarmila_2_(1926).txt
JG: dost se chodilo taky do té Jalty ((Jalta)), [že, když byla,] JV: [do Jalty ((Jalta)), hm, hm]
Jarmila_2_(1926).txt
JV: [co Jalta třeba.] JG: prosím? JV: Jalta. JG: no tak abych vám řekla pravdu, já už si moc nevzpomínám jak to vevnitř bylo. JV: na tu Jaltu [Jalta] si moc nepamatujete. JG: ne. byla sem tam, a aj dokonce bych řekla třeba před dvaceti lety, ale to už vám splývá.
Jarmila_(1925).txt
a prosím vás na Dominikánským náměstí, co tam bylo za kino? to si nemůžu vzpomnět, tam bylo [kino] LČ: [Moderna]? JH: Družba, ne? LČ: druž- JH: a co bylo předtím za v první republice místo Družby? LČ: no Moderna ne se to menovalo? JH: no já si to nepamatuju, (ale) tam sme chodili taky tak dolů, to bylo, tam to je přece byl za tenkrát nově dům s- postavenej ee v první republice
Borivoj_(1927).txt
LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději? BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt
BH: no tak em některý na tehdejší dobu byly luxusní, některý byly normální prostě. jenom dřevěný židle n- někde byly ee prostě už <thape> ((smích)) tapetovaný, že. LH: ehm. BH: jo, vybavení už prostě, (..) když tam člověk vešel, tak vešel do něčeho, (.) že. a to to byly to byly hlavně teda ve středu města, to byla ta Moderna, víte kde byla Moderna? LH: Moderna... BH: no. LH: ta [by-] BH: [na] Dominikánským ((Dominikánské náměstí)). LH: [na Dominikánským.] BH: [pak to byla Jalta.] LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa. LH: Alfa, jasně. BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct luxusní. [no panč...] LH: [takže na] na úrovni. BH: ano, na úrovni.
Marie_(1915).txt
LS: já teďka hledám ještě tu Jaltu ((Jalta)), MH: víte, to já ta ména... LS: dřív to byla Moderna. MH: Moderna nikdy ne. LS: tak Jalta teda, a na Jaltu se to přejmenovalo až v roce devatenácet čtyřicet devět. MH: to je možné. LS: předtím [to byla Moderna.] MH: [to bylo po válce.] to bylo po válce.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je- [jaké jak] MJ: [a nóbl] a cena. JV: mhm MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky premiérová. JV: mhm a MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna
Zofie_(1925).txt
JV: do důchodu. dobře. takže sme z toho teď prošli <(jen)> máme to, máme to všechno pěkně uspořádané. ee vlastně em můžete říct, kdy ste začala chodit do kina? [( )] ŽH: [do kina, no tak snad v těch] JV: [v kolika letech] ŽH: třiná- třinácti letech sem ee sem chodila do té, do toho kina Jalta, sme říkali, že se to menuje alf- Alfa [Jalta] JV: [(alf-)] v Alfa pasáži myslíte, [nebo] ŽH: [ano] v Alfa pasáži Jalta, je to tam na, pod Novou radnicí [ta pasáž] XX: [(no mo- Moderna bývalá)] JV: [ano to je myslím že jo], v té pasáži Jalta ŽH: no XX: [bývalá Moderna] JV: [ta pasáž je] jak je vlastně ŽH: no alf- v Alfě ((Alfa)) ne, tam v té pasáži Jalta, to sem měla kousek domů. vím, že sme chodily se sestrou a měly sme legitimace a byly sme, ale řikám, to trvalo tak půl roku, protože já sem vlastně em v těch patnácti vodešla do toho ee v v srpnu třicet devět sem odešla do Zlína. JV: á em [do] ŽH: [tak]že těch brněnskejch kin sem moc nenavštěvovala.
Zofie_(1925).txt
ŽH: ale do toho kina právě já moc vzpomínek nemám než na tu ee na tu Jaltu ((Jalta)), v tom mládí. JV: mhm ŽH: takže bohužel k tomu Brnu, vám toho moc (těch)
Zofie_(1925).txt
JV: á em dobře a takže s- říkala ste, že ste nejčastěji navštěvovala Jaltu ((Jalta)) ŽH: Jaltu ((Jalta)),
Zofie_(1925).txt
JV: [tam ste taky] chodili. do toho roku třicet devět, než ste odešla ee do Zlína [(ste teda)] ee ještě chodila někam jinam? vzpomenete si kromě tý Jalty ((Jalta))? [ne] ŽH: [rozh]odně ne. JV: ne ne ne mhm. a ta Jalta teda em že těch kin tady bylo samozřejmě víc, že, takže ta Jalta, proč ste si vybrala právě tu Jaltu, nebo měla [ste k tomu ňáký specifický, (to kino)] ŽH: [že sem to měla blízko domů a mohly sme] tam chodit samy JV: samy ŽH: samy se sestrou JV: mhm ŽH: ano JV: bez doprovodu rodičů ŽH: bez doprovodu [rodičů, to už se měla na těch] JV: [em dospělé, dospělýho, člověka] ŽH: třináct a sestra patnáct, takže sme chodily spolu.
Zofie_(1925).txt
JV: a vlastně ten klub ee em fungoval na jakém principu, že byste se ŽH: my sme měli ňáký la- legitimace a [mám dojem,] JV: [kartičky] ŽH: že sme na ty její ((Shirley Temple))filmy měli slevy, že sme platili tři koruny jenom vstupný, místo pěti. JV: místo obvyklých pěti korun. ŽH: ano. JV: hm. á em ňá- ňáké ňáké třeba stanovy nebo požadavky na členy něco [takového] ŽH: [ne, vůbec nic] JV: [ne ne nemáte v paměti] ŽH: [ne ne ne ne] JV: vůbec. ee a setkávali ste se s těmi ostatními? členy? nebo znala ste je ŽH: ne vůbec JV: neviděla [ste je nikdy mhm] ŽH: [ne, my se sestrou] jenom a JV: mhm mhm takže to bylo spíš takové anonymní, [že tam vlastně] ŽH: [ano, ne] JV: jako ste byla sice v klubu, ale neznala ste [už] ŽH: [ano] JV: ty další členy. á em ještě vlastně, jak ste se do toho klubu dostala, to ste někde četla třeba v novinách? nebo nebo [(v )] ŽH: [to už si,] to vám si nevzpomenu už JV: ne ne ne ŽH: možná že při tom prvním představení JV: mhm ŽH: že tam ňáká agitace byla, [ale nemůžu si] JV: [v tom kině] ŽH: vzpomenout. JV: v Jaltě ((Jalta)) přímo, že by tam někdo [(třeba byl)] ŽH: [určitě vím, že] sme měli takovou ňákou knížečku s její fotografií, ale na víc ňáký detajly ((detaily)) (.) si nevzpomínám.
Zofie_(1925).txt
JV: á takže vlastně i i i tady v tomto čase, tu dobu třicet devět pořád tam byla ta Jalta ee em nevzpomonete si, [že byste] ŽH: [no tydle ty] filmy nebyly v Jaltě ((Jalta)), to vám si nevzpomenu, kde to bylo ty JV: nebyly v Jaltě ŽH: ten ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to nebylo v Jaltě, to bylo někde jinde, ale já si rozhodně nevzpomenu kde, [kde sem to viděla].
Zofie_(1925).txt
JV: a třeba em jak ste získávala informace o jednotlivých představeních, nebo o konkrétních filmech. ŽH: to byly ee reklamní plakáty tak jako přímo na tom kině, kolem kterýho sem stále chodila. JV: kolem Jalty ((Jalta)) myslíte teď. ŽH: no.
Zofie_(1925).txt
ŽH: no ta Jalta byla honosnější, líp vybavená něž ee JV: ale když teda se zaměříme jen na tu Jaltu ((Jalta)), tak ee em jak to na vás teda působilo, bylo to [ňáký] ŽH: [mohu]tnější a a řikám, ta- takový prostornější a líp lep- líp vybavený než takový te ty kina tady na Hybešové ((kino Mír)) nebo ee na ty e-e jak se e-e na tom Starym Brně ještě, j- jak se to tam menovalo to kino vy ste vzpomínal, tak to byly [takový] XX: [(meteo- ((míněno Meteor)), no)] ŽH: jenom ž- jenom židle a víc nic. kdežto ta Jalta, tam se odehrávaly zřejmě i jiná představení nějaká, buď em divadla, protože tam bylo jeviště velký, kdežto v těhlentěch malých kinech, tam byla jenom ta to plátno a víc nic, já si nevzpomínám že byl, a bylo to taky cenově potom dostupný JV: mhm ŽH: Jalta byla d- dražší rozhodně, tak jak dneska sou ty kina různě [cenově přístupný] JV: [takže jal- Jalta] v té době bylo takové jakoby kino em už ŽH: lepší trošku JV: lepší ŽH: ano rozhodně
Zofie_(1925).txt
JV: a ještě teda k té Jaltě ((Jalta)), kde ste chodila nejčastěji v té době ee v těch třicátých letech, ee tam teda si nevybavíte, jestli em byl- la před kinem ňáká ukázka, ňáký krátký film, já nevim ňáký ee XX: byly reklamy JV: reklamy XX: reklamy JV: [no už to] XX: [pak byl] týdeník, pak byl krátké film a pak byl vlastní film. a když sem začaly chodit americký filmy, od še- koncem šestaštyrycátýho, tak dávali eště ukázky z následujícího filmu.
Zofie_(1925).txt
ŽH: neměli dvě aparatury, aby to navazovalo, tak to přestávka byla, že se musely měnit ňáký JV: pamatujete se ŽH: to si pamatuju, ale při tej širly tempelovej ((Shirley Temple)) si to nepamatuju, že by to bylo. tam asi v té Jaltě ((Jalta)) měli ee dvě reprodukce, že to hned navazovalo. ž- dvě ee aparatury, [protože to se] XX: [promítačky (tam otočili)] ŽH: nějak že ty ee vo- JV: ano ano ŽH: si pam[atuju jak to] XX: [promítačky] ŽH: vozili ty kotouče JV: tam to je, že tam vlastně jakoby je to přichystáno [a běží to a a hned to přeskočí] ŽH: [byly a hned hned] JV: takže to nemusí člověk ee ŽH: ano JV: ručně [vyměnit].
Irena_(1922).txt
jinak teda, jo Modernu ((Moderna)) sem zapomněla na Dominikánském náměstí byla, tam sme taky chodili dost.
Milan_(1932).txt
ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů. LR: hm ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským náměstí, to byla skala, ((Scala)) LR: hm ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám, LR: [Moderna?] ML: [to potom,] jak? LR: Moderna? ML: Moderna. no a potom to byla Jalta. LR: Jalta. ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody, LR: hm tam byla... ML: Central. LR: Central. ML: centrál ((Central)).
Svatava_(1924).txt
no tak sme, vím, že sme hodn- hodně chodily do kina Alfa, do Moderny, Moderna je dneska ee em ten pověstnej, jak se tomu říká? je to ten palá- ten palác e em, počkejte c- t- tam bylo kino done- donedávna. jakpak se menuje? nebo menovalo? já tady mám vlastně [jenom ty sta- starý názvy] LS: [počkejte, já tady mám seznam] SM: no LS: seznam kin SM: e jal- Jalta [se to menovalo] LS: [kino Jalta]. SM: za za Rusů teda. LS: mhm SM: a myslím, že dodneška se tomu říká Palác Jalta a že je vokolo toho velký velkej šruml, protože ee em se to em nějak ee mělo rušit a á em ty úřady tam a potom zase se tam chtěly nastěhovat nazpátek, no kino Jalta, to bylo jako myslím že poslední název než se to tam rušilo, protože von ten ten dům totiž ňák hrozně chátral, LS: mhm SM: říkali, že se tam nemůže dál provozovat, že, aby se to jednou nespa- aby to někoho na někoho nespadlo a takhle
Svatava_(1924).txt
LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která kina to byla? SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna, to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol, no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili,
Svatava_(1924).txt
LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině? SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla, myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala ((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta]
Ctirad_(1931).txt
JV: em dobře takže ste vlastně nemusel chodit do těch nejlepších kin. CN: ne, myslím, že tam patřila i Alfa tehdejší, Moderna, aspoň z nějakýho důvodu mám představu, že to byly takový luxusnější, JV: hm CN: em možná estetičtější em podniky
Jiri_(1924).txt
JN: tady em em v městě byly kino jak je em starý em vedle Starý radnice tam bylo nějaký kino, to si nepamatuju, jak se jmenuje teď jak se de na náměstí Svobody takle dolu, tam je to náměstí dneska no em Stará radnice předtím je takovej šikmej plá- plácek ((pravděpodobně Zelný trh)), no a tam to si nepamatuju jak se to kino menovalo, tam sme ch- chodili sem tam teda sme do toho taky chodili. LS: u Staré radnice? já teďka přesně nevím [kerý má-] JN: [Stará radnice]
Zdenek_(1927).txt
a myslím, že ta Moderna v tom Paláci Moderna na na zel- na j- Dominikánským náměstí, že bylo taky premiérový kino. všechno vostatní byly takový už druhořadý em druhořadý kina.
Zdenek_(1927).txt
JV: ehm. kino Moderna v Paláci Beta... ZP: ano. JV: na Dominikánském náměstí. tento biograf byl v suterénních prostorách... ZP: ano. JV: paláce, a občas při náhlých a vydatných deštích bylo zaplavováno,
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře. a měl ste nějaké oblíbené kino, do kterého ste chodil častěji? ZP: kromě do toho do toho Stadionu ((Stadion)) sme chodili do té Moderny ((Moderna)). to bylo na té na tom Dominikánskym náměstí, myslim že ten palác se dneska pořád jmenuje Palác Moderna, nebo beta, Beta pasáž se tomu řikalo, byl Alfa pasáž, a tam byla Beta pas- dneska je to zavřený, vono se to nějak bourá nebo se to, je to v havarijním stavu ten, to.
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody že JV: mhm JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži ((kino Alfa)) JV: mhm JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě ((Jalta)) ne JV: mhm JJ: tak sme zas honem utikaly <tam do kina>
Jarmila_2_(1925).txt
V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa)) JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina JV: hm JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči- tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a... JV: [(Jalta)] JJ: [skala] ((Scala)) byla JV: mhm JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži ((Alfa)) JV: mhm JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa)) (.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta)) JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc chodila]? JJ: [no většinou sme] si JV: hm JJ: vždycky někam zalezli [do] JV: [mhm] JJ: toho kina
Rut_(1934).txt
RM: a e kino třeba (.) e v tom e (.) jak je (..) ta pasáž nahoře (.) jak je ten (.) radnice tam (.) v té pasáži tam (.) bylo kino ((Jalta)) (.) jestli tam je to kino ješče pořád (.) to bylo buďto Moderna (nebo) Metro se to menovalo Jadran to se to myslím potom menovalo (.) nebo nevím (..) jak je LG: Jadran RM: jak je stará ra- jak je Nová radnice tam je pasáž LG: jak je dom- dominik- RM: cože? LG: e je tam ňáké náměstí? RM: no před před tím LG: nebyla tam Jalta? RM: Jalta Jalta LG: mhm RM: jo jo jo LG: jo RM: tak tam (.) bylo to hlediště plytký (.) tam když si... krásný kino, ale když se sedělo vzadu (.) tak aby člověk tak natahoval krk, jo? takže takový ty kina (.) i když byly lóže a všechno (.) už to bylo něco (.) nebylo to tak pohodlný ale třebas ty starý kina nějaký měly ten spád takovej, že se tam vidělo dobře
Frantisek_1932.txt
LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší... FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina] LG: [mhm] FR: Kapitol, LG: jo. FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina. LG: jakoby ty premiérový? FR: co? LG: [ty premiérový?] FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry
Judita_(1921).txt
LG: mhm (.) a em k- jesi si vzpomenete na ména těch biografů? JK: jo tam byl ( ) například Kapitol LG: mhm JK: byl jeden biograf, druhý biograf Moderna LG: mhm JK: to bylo tam v tam kde byl trh nahoře před tou... tak tam byl taky biograf Moderna (ale) nej- nej- nejznámější byl asi ten e k- Kapitol LG: mhm JK: to byl nej-
Alzbeta_(1930).txt
ale protože sem e potom bydlela na dominikánským náměstí no tak naproti sme měli kino moderna, v té [pasáži] LG: [mhm] AB: co teď je tam už takovej sbor z toho teda úplnej, (.)
Josef_(1929).rtf.txt
JU: Kapitol potom skala ((Scala)) ajik Alfa Alfa pasáž v tom to premiérový kino LG: a tam to... JU: Moderna, Jalta no LG: a tam to vypadalo jak v těch premiérových kinech [byly jako nějaké] JU: [všecky] byly jako ty kina hezký
Jaroslav_(1926).txt
(..) ta Jalta to se teďka jednalo, no že se to bude celé ten barák bourat tam jak je tá Jalta, ale asi že to nechají, spravovat, no tam sme jednou také chodívali do té Jalty ((Jalta))
Margarete_(1923).txt
potom kino Moderna ee na Dominikáským náměstí a Moderna tam vobyčejně hrávali širli temple temply ((Shirley Temple)) LG: mhm MK: a ty anglicky filmy LG: jo [tak]
Margarete_(1923).txt
MK: [tedy na každé pád] na ty bláznivý americký filmy, co se taky v té Moderně ((Moderna)) hrály LG: mhm MK: na ty sem nechodila
Margarete_(1923).txt
LG: jo ee které bylo asi tak jakoby nejhezčí kino v tom Brně podle vás? MK: nejhezčí kino LG: mhm MK: no bylo ten Kapitol LG: mhm MK: a potom dopz ((Dops)) tedy skála ((Scala)) LG: ano MK: a tedy taky určitě to taky Američani to to to Moderna to taky nebylo špatný a to to kino na Kounicové, ten Stadion LG: mhm MK: to taky nebylo špatný, ale komu to patřilo, tam byl Sokol doma LG: jo MK: tak jestli to patřilo Sokolovi ten spolek LG: jo ano to znám MK: nebo komu to patřilo, to nevim, ale ty kina nebyly, ale to druhý bylo tedy bylo všechno normální
Rudolf_(1920).txt
PS: a chodil ste i do kin v centru města? RS: výjimečně PS: mhm RS: výjimečně (.) v centru města když byl třeba ten šaplin ((Charlie Chaplin)) v Moderně ((Moderna)) tak sme šli do Moderny ((Moderna)) na toho šaplina ((Charlie Chaplin)) PS: mhm RS: když nás tam profesor vyhnal (.) jo? že sme negramoti
Libuse_2_(1928).txt
a tak to sem byla teda, a potom, ne, no a mám to dojem, že to bylo v jadr- v tam je, jak se menuje tak, Jalta. SM: hm LZ: tak tam bylo taky kino. mám dojem že to bylo v té Jaltě
Libuse_2_(1928).txt
anebo teda to výjimečně do mě- do města teda, když, ten Kapitol, ta skala ((Scala)), to byly ty, tenkrát ty ména těch kin, anebo ten, myslím že to byla Jalta v té pasáži tam, na em u radnice v tom, jak ta pasáž,
Libuse_2_(1928).txt
LZ: ne, ne, tak to teda ne, to mě, to mě, já vím že tam v té Jaltě ((Jalta)) bylo, ale tam se byla párkrát, tam ne, tam moc sem nešla, ale em jinak nemůžu říct,
Libuse_2_(1928).txt
přib- ovšem když to bylo, říkala sem vám, no ta skala ((Scala)) nebo Kapitol, už to bylo doc- už to bylo lepší, no. ale byly tam ty, ty plátna byly docela slušný to, totok, no, ale, tak kina ve městě, jo, (myslím) to byl Kapitol, nebo to byl byla skala ((Scala)), nebo Jalta, nebo Alfa, tak to už byly, už to bylo lepší, no, už to bylo takový, už ste tam dostala třeba koupit něco, tu vodu, tu sodovku, nebo prostě něco už se tam dalo koupit. pozdějš už možná i ňáký ty bonbóny nebo něco. my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak rozhodně byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších,
Libuse_(1922).txt
. a a ty byly návštěvnice teda kina hlavně toho excelzióru ((Excelsior)). [protože] LG: [mhm] LV: ta Moderna a to to se pak stavělo a to už tam bylo jako drahý,
Libuse_(1922).txt
LG: [a] a jaké kina kromě toho excelsioru ((Excelsior)) ste navštěvovala? LV: no chodili sme do Moderny ((Moderna)),
Libuse_(1922).txt
LV: ee (..) jo, (.) hergot člověk si nemá vzpomínat, já sem měla velikou lásku ( ) bylo osumnáct let, on byl lékař, pak sem si vzala právníka teda ee co jinýho LG: ((smích)) LV: <ano> chodili sme a do Moderny ((Moderna)), a tam dávali eště to bylo ve čtyřicátým roce, no vosumnáct let mně bylo, tam dávali americký filmy, tam dávali takovej malej klouček, miky ron ((Mickey Rooney)) se myslím menoval ee bl- blbě sem viděla, tenkrát sem zjistila, že ee vod té doby nosím brejle teda, a (.) nojo ano. (.) do Moderny ((Moderna)),
Libuse_(1922).txt
jo ee (..) vidíte na koho jsem si ještě vzpomněla [jako děc-] LG: [řekněte] LV: na Rolf Wanky ((Rolf Wanka)) milovníka Rolf Wanka, který hrál v té Sextánce ((Sextánka)) a m- a já sem a teď nevím jestli byla sobota nebo jako neděla, já sem se vodctla u kina Moderny ((Moderna)), který jo? LG: mhm LV: a (no byl pět) nebo šest lidí, ale já nevím proč sem se tam šla, tak to už vám ee nevím a najednou vyšla paní (.) vím že byla Židovka protože tenkrát se moc vo Židech mluvilo, a s ní krásnej chlap, a von to byl Rolf Wanka, LG: ((smích)) LV: a teď asi pár lidí to to vědělo a byli u toho, a on mně utkvěl v pamě- on byl malej. a on byl opálenej, ale on byl natřenej, ale to já jsem nevěděla tenkrát, protože kolik mně mohlo být těch třináct dvanáct třináct let (.) a to si pamatuju (.) že to sem nevěděla a on byl úplně snědej, jo, <a teď měl ty tmavý voči, klobouk> ano, ano. a ona ho tam teda to hráli tedy myslím tu Sextánku ((Sextánka)) nebo něco takovýho a vona ho si tam jako pozvala, no. (.) takže.
Libuse_(1922).txt
LG: na Pekařské a tam ee kolem nejbližší kina tam byly jaká? LV: no to sem vám říkala, nejbližší LG: [( )] LV: [bylo] e ten excelziór ((Excelsior)) [jo] LG: [ten excelzior ((Excelsior))] LV: no, excelziór ((Excelsior)) ee potom ee byla ta blechárna, ano, no a jináč ve městě, protože z té Pekařské se šlo jenom do toho kopce a byla Moderna, jo, ta byla blízko a Alfa, jo, kino Alfa,
Libuse_(1922).txt
LV: ee hm ne e takový slavnostnější ten Kapitol mi přišel, kdežto ta Alfa i ta Moderna, tak to byl tak ee lepší průměr bych řekla, jo
Libuse_(1922).txt
LG: a která byla ta německá LV: (.) (no) tak to přesně nepamatuju, ale já myslím v tom městě ta Moderna a t- ee ten Kapitol, Dopz, že to tam bylo víc německý teda,
Ludmila_(1920).txt
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně, no tak to si eště pamatuju, že sem byla s v kině s s manželem a hráli Ona brání vlast, ruskej film v Jaltě ((Jalta)), víte, v [tý pasáži tam], LČ: [mhm ano.] LŠ: Alfa pasáži, a že už sem tam dostala porodní bolesti, jenže tenkrát to eště nejezdily elektriky, ne- nebylo osvětlení, no a tak sme přišli z toho kina dom eště, no potom sem musela jít pěšky, já jsem ho rodila tady v Královým Poli teďka je tam plastika,
Ludmila_(1920).txt
potom potom sme chodili ee třeba do tej Jalty ((Jalta)) taky tam, víte? do Jalty, jak je jak je Dominikánský [náměstí],
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak některý ty kina byly lepší, že, ty sedadla a všecko bylo lepší, tam no tak. LČ: a to byla která? LŠ: to bylo třeba to Kapitol, nebo tá Jalta, nebo v Besedním domě ((Besední dům)) v Královým Poli, že, taky. tam to bylo lepší no a... LČ: ale to znamenalo, lišilo se to v interiéru teda? LŠ: jo, to bylo větší taky takový vzdušnější byly tam aj lóže no na to sme do toho sme nechodili, ale bylo to takový reprezentačnější, ty, ty kina.
Augustin_(1924).txt
ale jak se to, mám dojem že je to zrušený že to kino. to byla taky pasáž tady na Dominikánským. to ste z Dominikánského jak je Národní výbor, ten úřad, jo, tak tam byl průchod takové. na jedné straně na Dominikánské ste šla do průchodu a vyšla ste tam na té boční ulici. k internacionálu ((Hotel International)) jak to teď ta ulice tam někde.
Augustin_(1924).txt
tam sem byl víckrát, a potom si vzpomínám, že sem byl taky někdy v tom kině Jalta. ne Jalta, Jalta byla v Husovicích. na Dominikánským náměstí. počkejte co to bylo za kino ((na Dominikánském náměstí kino Moderna, později Jalta)). já to tady mám napsaný, už, Židenice Černovice Komárov, em Lucerna se mi zdá že to byla, ale nejsu si jisté.
Ludmila_(1922).txt
tady bylo pozděj sme si vybírali když sme už byli teda jako už větší, tak nejvíc staréch filmů, starých filmů bylo jak je radnice ((kino Moderna)), a tam uvnitř, uvnitř, když se de, radnice je tak, a tady je hned ten trh masnej jak se říká, že, a tady je ta, pořád je tam to kino. víte? JV: em teďka nevim. em nevíte na které to je ulici nebo LH: ne na které ulici, podívejte se, tam je, tam je stálý kino. jestli je do teď nevim, já sem tam už teď dlouho nebyla, em tady je radnice, a tady je ten masnej trh, že. a když půjdete jako k té radnici, jako k té radnici. tak potom se zatočí a tam je takovej areál různejch obchodů, tam prodávaj svetry a všeckýho možnýho, a taky je tam kino. a tam zrovna měli tu, i tu Španělskou vyzvědačku ((Španělská vyzvědačka)). tam. ježiš to bylo taky krásný. a tam měli často, a tam měli taky tu em rozmery ((Rose-Marie)) a a Byl lásky čas. no, myslím že třeba, jak já neznám vaši povahu, ale že byste si taky zaplakala. protože to je opravdu, to je film filmů.
Ludmila_(1922).txt
ale tam jak vám říkám, jak je ta radnice ((kino Moderna)), ty měli všecko krásný. moc pěkný. ale to znáte, musíte znát dobře, vy ste mladinká, to em takže to musíte znát jak se de dovnitř. a tam mají takový i kabáty, a svetry tam prodávaj, a je to dost takový dost, a potom se vyjde ven, a ste, a na potom je tam em Špilberk vidět. moc, moc, a tam sme viděli tu Španělskou vyzvědačku ((Španělská vyzvědačka)), a různý takový ty filmy, který byly starší. a to Byl lásky čas no, no to to kino plakalo.
Ludmila_(1922).txt
JV: a chodila ste třeba do ňákých kin, kde byly ňáký pěkný LH: no jejda. zrovna to, tak jak je to blízko té, blízko té, em jak se de na tom zelným, ne zelným, masným trhu ((pravděpodobně kino Moderna)). a tam je ta, takže to, to vám řekne každej že je tam kino. a oni mívají dost často tady ty starší opakované filmy. a tam sme byli už za léta, v tom, jé prý dávají, známá paní mně říká, Lídy, představ si to, já sem se dověděla že tam dávají Byl lásky čas. no jé, my hrrr! to bylo, to bylo v momentě vyprodaný, a myslím že týden nebo, ne-li dýl, nevím přesně, to bylo porád vyprodaný.
Vera_(1923).txt
někdy někdy sme šli do toho kina Dornych, ((Edison)) SM: mhm VB: tam na to (.) jak se menovalo to na Dornychu. mám to napsáno, vůbec ( ) jak je to napsáno, (..) edyzon ((Edison)). SM: edyzon ((Edison)). jo. VB: to bylo pěkné kino, to bylo trochu větší než tam ta naše stará kina na tom Starém Brně, SM: mhm VB: ale, a taky bylo vybombardováno. já sem se tenkrát potom setkala v tom stejným domě po válce s paní, která tam bydlela v tom domě kde to kino bylo jak byla ta bylo to bombardování, ( ) SM: mhm VB: ( ) to tam SM: jo a e to ste měla trošku, trochu trochu už dál, že, to to kino Dornych ((Edison)) VB: ano, SM: a tam ste VB: ale my sme chodili od nás, z té Křížové tak po Poříčí, kolem vody tudy zadem, tak jako SM: aha VB: až po ten viadukt a tam to byla taková polní cesta, tam. tak sme šli tudy. SM: jo a proč, proč ste chodili zrovna do toho edyzonu ((Edison)), VB: no když tam hráli ňáký pěkný film. SM: mhm a ta tam e hráli někdy jako ňáké filmy, které které ste vyloženě chtěla vidět? nebo VB: těch který nás zajímaly, nebyly na Starým Brně SM: mhm VB: tak sme zašli tam. SM: na ten Dornych, ((Edison)) [jo]
Miroslav_(1931).txt
AV: ee, a která kina jste navštěvoval tady v Brně? MH: všechna. AV: všechna? ((smích)) [aha]. MH: všechna. [i] kerý byly zrušený, já nevím, jesi víte o tom něco, na na Dornychu bylo kino, (.) eee, (.) teď nevím, jak se to jmenovalo původně, za války to přejmenovali na Viktoria, AV: mhm. MH: a to bylo v listopadu čtyřiačtyřicátým vybombardovaný. AV: mhm, Edison to byl, mhm. MH: Edison. AV: Edison, mhm, mhm.
Marie_(1915).txt
MH: a pak po maturitě sme se čtyři holky usoudily, že je škoda se rozejít a šly sme do kina Edison, LS: hm MH: na Dornychu. LS: hm MH: hrálo se Její první láska, nedostaly sme jinde místo než za korunu v první řadě. takže krk vyvrácenej.
Marie_(1915).txt
MH: já si pamatuju prvně Edison, em ed- teda Edison na Dornyhu, to bylo soukromé fi-
Marie_(1915).txt
MH: Edison, to bylo ubohoučký,
Svatava_(1924).txt
no ale e em počkejte, jak bych to řekla? vím, pamatuju si určitě, když se objevila e objevil film Sněhurka a sedm trpaslíků, [americkej film] LS: [ano ano]. SM: ano. LS: ((smích)) SM: tak to vím, že sme sli šli s rodičema a dokonce si pamatuju, že to uváděli někde na Dornychu v [ňákým kině, co tam bylo] LS: [ano ano ano]. SM: na za kino to už nevim, ale tam byla premiéra toho filmu a tam, to si na na to pamatuju, že to byl jeden z prvních filmů teda. ee ne tak pardon to ne, protože, to už sem předtím chodila tam do té do té ávie ((Avia)), ale to sem jako šla s rodičema,
Svatava_(1924).txt
SM: no zrovna teď sem si vzpomněla, že tam v tom ee v těch, ale ee do těch deseti roků ne rozhodně, jedině s těma rodičema na tu Sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků)). ovšem nevím em LS: a ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) se promítala kde? SM: no já říkám, [jeli sme na Dornych] LS: [to ste říkala na (tom) Dornychu] SM: na Dornych, [ale jaký tam bylo] LS: [na tom Dornychu]. SM: kino, to si vůbec už nepamatuju. LS: počkejte, já se můžu zkusit tady podívat, SM: no LS: podle ulice, že bychom to dohledali. SM: (...) protože to zřejmě LS: em, kino Edison? Edison? SM: ano. [ano ano].
Margarete_(1923).txt
pak bylo kino edizon ((Edison)) na Dornychu
Margarete_(1923).txt
MK: no jo t- t- t- to to nemůžete teďka nic říct ne to je pravda třeba nemůžete Grand kino ee na Starým Brně nebo Edison ee dát dohromady s Kapitolem ((Kapitol)), to bylo úplně jináč vybavený než než to a to bylo to úplně obyčejný LG: mhm MK: aji ty sedadla tam byly sedadla, kery byly tedy třeba z nějakó látkó potažený, a tam ste měla jenom dřevo LG: mhm MK: ne tak, tim ste taky ale platila vstup ne
Rudolf_(1920).txt
PS: a v centru města byly nějaká kina německá kam by chodilo německé publikum? RS: já si nepamatuju já sem e nechodil do e třeba do centra to záleží taky na čtvrti [která] PS: [mhm mhm] RS: to byla čtvrť ale tady většinou to byli (nebo) to začalo e já nevím v e někde v e e na starým tam někde e jak se to menuje Heršpice že a tam ty kina začaly na Dornychu bylo kino ((Edison)) e- pak bylo kino jedno který se menovalo Excelsior a to bylo na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) e v tom jednom velkým baráku byl Excelsior (.)
Rudolf_(1920).txt
RS: ty Švábovi měli [Excelsior] PS: [Excelsior] RS: na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) Atlantik Komárov u mostu PS: mhm RS: a Edison Dornych
Borivoj_(1927).txt
LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší vzpomínky? na co byste si vzpomněl? BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino Lido Bio. LH: ehm. BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio ((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil. LH: a... BH: nejčastěji. LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?] BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže... LH: hm. BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil.
Bozena_(1924).txt
BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic JV: hm BK: tak to to Husovický, ne Husovický, Černovický JV: mhm BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno v dosahu, to bylo blízko JV: mhm BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba s kamarádkou.
Bozena_(1924).txt
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky, to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu JV: mhm BK: a avija ((Avia)) v Černovicích JV: mhm BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Ctirad_(1931).txt
jednou sem byl v kině Radio, ale to potom se menovalo potom zase... JV: Radost myslím potom. CN: je to možný. JV: hm CN: na Cejlu.
Zdenek_(1927).txt
další předměstské kino bylo na Cejlu, naproti známému žaláři. kino Radio, později Radost. ZP: Radio, jo. JV: ano, to bylo byla to Radost, potom, em dnes jakási herna.
Jarmila_(1931).txt
JV: [no a pak sem] pak sem si vzpomněla ještě tam na tom na tom Cejlu, to byla to bylo Radost [myslim] PS: [ano] JV: ale jesli se to před tím nějak ještě menovalo, vím že to bylo proti celnici někde. (.) PS: to mělo spoustu jmen eee ješ- Bajkal a [Rádio Rádio ((Radio)) možná jo méno který] JV: [aha tak to je možná] mhm mhm PS: který si pamatujete ještě z z protektorátu to byl Bajkal a za protektorátu se samozřejmě tyto [ména]...
Rut_(1934).txt
RM: hodně teda eště sme chodili do (.) e kino Radio, to bylo na (.) na (.) Cejlu (.) na Cejlu naproti věznici (.) bejvalé (.) a teď je tam nějakej ten (.) skvoš ((squash)) nebo něco takovýho se tam (.) je to taková samostatná budova LG: mhm RM: před plynárnou vlastně (.)
Rut_(1934).txt
LG: em (.) ee měla ste ňáká oblíbená kina? RM: no oblíbený byly ty naše (.) v tom okolí (.) jo do toho Lido bia ((Lido bio)) LG: mhm RM: na tu Marxovu a nebo do té (.) e do toho Radia ((Radio)) potom to byla Radost po válce (.) tak tam tak tam sme chodili to byli jako ty naše kina (.) a tam dávali taky všecko možný (.) český německý český německý (.) a (.) my sme hlavně vyhledávali pohádky, kde byly pohádky nějaký LG: a ta vaše oblíbená kina e ty měly ty byla jako pro vás přitažlivá e kvůli té blízkosti nebo jako byla ještě v něčem jako lepší než ty ostatní? RM: <no> jako (.) děckám se nám to líbilo, protože (..) to bylo něco takovýho (.) velikýho, úžasnýho (.) teďka tam byly ty bifé, tam byly bonbóny <tak to se nám líbilo, že, tady toto> LG: jo RM: [no a] LG: [tak] (.) mhm RM: a obyčejně sme seděli vpředu, že (.) no takže (..) (no) tak
Rut_(1934).txt
LG: a vy ste myslím říkala ten první barevný film RM: to byl e a Věčně zpívají lesy LG: jo RM: byl můj první barevný film (.) (to) byl rakouskej film (.) a to ta a to vím že sem viděla v kině (.) tenkrát to byla Radost LG: Radost RM: na tom Cejlu
Frantisek_1932.txt
FR: no tak ee od toho hm to sme chodili e (protože) sme bydleli na té Marxové LG: [mhm] FR: [té dnešní] Spolkové, tak tam bylo to kino bio ((Lido bio)) a pak Lípa, tak tam sme chodili. pak sme chodili do kina Radosť ((Radost)) LG: mhm FR: to je na Cejlu LG: jo. FR: jo? LG: mhm FR: na Cejlu (..) a tam sme chodili e hm e do první do třetí řady to bylo za korunu <nebo za dvě koruny.> ((smích))
Frantisek_1932.txt
FR: mohlo se chodit do toho kina pokud byly na to peníze, LG: jasně, [mhm] FR: [protože] ee (.) otec e e tenkrát se tolik nevydělávalo aby LG: mhm FR: děti mohly chodit do kina. takže do (platby) to sme chodili do těch desíti to bylo vesměs to kino Radosť ((Radost)) a e (.) Radosť ((Radost)) a (.) e kino Lípa, pak byl na Bratislavské kde je dnešní ee (.) divadlo Radosť ((Radost)) tak tam byl taky ale už si nepamatuju název, tak LG: Orania? FR: ano ano, to bylo vono
Frantisek_1932.txt
FR: to bylo prostě (.) byly prostě seznam (.) kin LG: mhm FR: jo? a tam byly ten a ten (.) ty filmy. LG: jo. (.) a hm (.) teda ale nejčastěji jste chodil k těm k těm kinům číst si to FR: ty ty co byly LG: jo, FR: to bylo na na bejvalým cej- teda dneska je to zas Cejl ((kino Radio)) a na tu Marxovou ((Lido bio)), jo?
Jaroslav_(1926).txt
a tak e tak sme dostali byt na Francouzské ulici, no, a právě tam byly kina že no to byla ta Lípa, LG: mhm JB: jo pak byl ten Bajkal a nevim jak se potom menoval, ten ten Bajkal byl byl no potom taky přejmenovaný, jo. ten Bajkal to jako založili ty legionáři, co byli za první svě- světové války v Rusku, LG: mhm JB: proto to nazvali Bajkal, že podle toho, podle toho jezera, no,
Jaroslav_(1926).txt
LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina ještě? JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou, LG: mhm JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a, LG: aa JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no. LG: a to bylo teda... JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.
Jaroslav_(1926).txt
LG: a eště než ste odjel na to Slovensko, když ste chodil na tu měšťanku, tak v té době ste navštěvoval jaké kina? pořád ty samé nebo ňáké jiné? JB: no aj jiný, ale to už si teda tak nepamatuju, prže to nebylo tak častý, ale řikám, nejčastěji sem chodil do toho kina Lípa, LG: mhm JB: na tu Marxovó, do té do té Radosti ((Radost)) no to se menovalo právě no na té Bratislavské, a do toho Bajkalu, no. Bajkal no Bajkal to bylo na Cejlu tam, no. potom tam z toho udělali jako tělocvičnu, nebo tančírnu nebo takovýho něco.
Jaroslav_(1926).txt
LG: a em pamatujete si který první barevný film ste viděl? JB: no asi tady ten tady tu Sněhurku a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) no. LG: no a vzpomenete si ve kterém kině ste ji viděl? JB: no asi tady v tym buďto v té Lípě ((Lípa)) nebo na tym v té Radosti ((Radost)) tam na té LG: mhm JB: anebo v tym Bajkalu ((Bajkal)) no, to byly takový tři kina co nám bylo nejblíž, tak tam sme chodili nejvíc, ačkoliv ve všech tech kinech sem byl, no ale ne mockrát. jenom několikrát a, ale kde všady ty fil- ty kina byly, to by sme museli teďka jezdit a já bych vám to ukazoval
Jaroslav_(1926).txt
LG: em vy už ste o tom trochu mluvil, ale mohl byste nějak e víc popsat, jaké byly to rozdíly mezi těmi kiny. JB: no jak řikám byly takové bleš- ačkoliv blechu to chytl všady to v každym, aj v tom lepšim v kině, vyloženě takový ty blešárny to byly takový ty, kina na té Marxové ((Lido bio)) na Cejlu ((Radio)), prtže tam bydlela ta chudina, jo, no a tam chodili většinou takový chudobnější lidi, který aj tech blech měli víc než ty, než ty bohatí. ((smích))
Rudolf_(1920).txt
RS: [ee] na Cejlu ee kino který se menovalo později Bajkal a a [já] NS: [( )] RS: nevím jak ještě měnilo názvy tak to se menovalo původně kinovarieté ((Kino-Varieté)) (.) protože tam nebyly normální lavice tam byly židle (.) a na jedné straně bylo jeviště kde vystupovali buďto artisti nebo kouzelníci nebo PS: [aha] RS: [podobní] a pak se votočila židle a bylo plátno a byl film a filmy byly dycky zase takový ee buďto americký nebo anglický nebo já nevím francouzský a tak dále e všelijaký ee v v americkejch filmech byli ee protože to bylo odpoledne pro jako pro mlá- pro děcka tak tam byly filmy kde účinkovalo na předměstí njů jorku ((New York)) někde daleko na předměstí účinkovala s- s- spousta takovejch takovejch těch darebáčků jo e to byli kluci i holky černí i bílí e tlustí neobratní štíhlí obratní a t- to byla taková skupina kde byli všichni všechno (.) vybraní a ti tam měli takový dycky scény který nás ohromně bavily jako veselohra protože voni třeba s- ee si vytvořili že si udělají z e z desek auta jó a kolečka vod kočárků a udělali takový závody a vyhráli to ti co si tam dali do toho motoru pejska (.) psa a tady měli tyčku a na té tyčce měli párek PS: <jo> RS: a když ho dávali dál tak ten [pejsek] jel rychle a když ho dávali blíž tak se zastavoval a tak podobně takže voni to vyhráli protože měli toho psa a (pořád) to dávali daleko a ten pes jel jak blázen a voni ti druzí tam měli všelijaký šlapání a takový věci a tak dále (.) ale v tom varieté ((Kino-Varieté)) (na c- na) na tom Cejlu to se menovalo Kino-Varieté tak (.) tam byl jeden takovej případ na kterej já vzpomínám e (tak) celej život tam byl kouzelník který (.) rozdával takový mince kde byla jeho podoba a méno a tak dále a tak dále a že z- nechal zmizet slona (.) jo? (.) tak sme měli židle k (temu) varieté teď tam najednou přiš- ( ) přitáhl slona ten slon tam zůstal stát jo a von ukazoval von (mu) hejbal ( ) tím a jo byl to normální živej slon (.) a najednou řekl no neřekl nic řek a já toho slona nechám zmizet a zhaslo světlo byla absolutní tma trvalo to snad pár vteřin nebo esi čtvrť minuty půl minuty já nevím (to) tak nevodhadnu a slon byl pryč. no to to bylo to bylo něco ohromnýho a von neřekl jako to dělal a co my nevíme esi tam pustil (černou) zás- ee černou jako oponu eště před něho PS: mhm RS: protože von byl jako až ( ) na konci anebo jestli ho vyvedl e rychle tam někde už to měl připravený a to já to nikdo my nevíme z těch děcek ale vím že ty filmy pak když se e skončil tam byli taky nejenom kouzelníci tam byli i ee jak se řekne komedianti jo dělali na hrazdách padali na [hrazdách] PS: [mhm] RS: a tak dále na jednu ruku a a tak- takový všelijaký věci a pak se teda promítalo a promítal se vždycky nějakej film většinou americkej z řad tady těch děcek na předměstí PS: mhm RS: ale ti měli pokaždý jiný jiný jiný bych řekl jako motiv jednou to byli jednou se rvali jednou válčili jednou závodili ale pořád to byla ta skupina těch stejnejch tlustej tlustá chudej černej jo šikmovokej prostě děcka z předměstí e z dalekýho předměstí njů jorku ((New York)) a to se tam [(tak)]... PS: [to] byly dlouhý filmy ee hodinu a půl celovečerní anebo krátký tady [(s tím)]... ? RS: [to bylo] vodpoledne a bylo to ee e tady ty ty byly jako normální to trvalo já (nevím) deset minut PS: [mhm] RS: [nebo] patnáct minut celá ta jejich kauza co se tam [dělo] PS: [aha] RS: a jak se rvali nebo jak se s- nervali a tak dále takže to byla e to bylo pro nás jako pro to Kino-Varieté to byl tam sme se hnali všichni tam bylo děcek dokonce tam byly aj některý maminky s těma m- malejma děckama a tak dále NS: a to ste šli do toho kina kvůli štvrthodinovýmu filmu nebo jich dávali víc za sebou? RS: to (tady) né tam byly e toto a eště třeba film Tom Mix kovboj PS: aha RS: Tom Mix to byl kovboj a to (už zase) ňáká jiná historka aby to v- zaplnilo ten čas tak to byla ta groteska a pak byl obyčejně e e s koněm a jednou to bylo ze psem ten pes měl nějaký méno to já už si teď (nepamatuju) (.) já nevím jestli to bylo Rin Tin Tin nebo tak to já už (teď) teď už nevím ale vím že to bylo ze psem jednou a jednou to bylo e s s koň- koňama na ko- kovboji na koních a tak dále takže to byla to bylo Kino-Varieté PS: ( ) RS: to pak později se změnilo v kino jako (jedno jedno) PS: aha RS: jo? který s- pak mělo názvy různý PS: Bajkal, [Radost, no]...
Rudolf_(1920).txt
RS: [takže] takový to to je vzpomínka na ten (můj) když sem bydlel na Francouzské tak to bylo do Lido bia ((Lido bio)) velmi blízko a do varieté ((Kino-Varieté)) taky to se šlo vokolo věznice
Rudolf_(1920).txt
PS: a v tom varieté ((Kino-Varieté)) a v tom Lidu biu ((Lido bio)) byly e dětské představení (.) [jo]? RS: [to] bylo dětský představení jenom [dětský představení]... PS: [jenom dětský a to]... RS: byla sem tam ňáká maminka když [měla] PS: [mhm] RS: moc malý děcko kerý se ch- chtěl chtěla dívat na ty šaškoviny [všelijaký] PS: [mhm] RS: a tak dále PS: a to bylo který den? RS: to? PS: v který den v [týdnu]... ? RS: [v neděli] PS: v neděli RS: to bylo vždycky v neděli PS: [odpo-] RS: [vždycky] v neděli a (i Marxová) ((Lido bio)) byla taky jenom v neděli pro nás teda jako pro ty děcka s těma ka- kapesníčkama tak to bylo tam (.)
Rudolf_(1920).txt
NS: [zakazovali] ti vaši nějakej film nebo nějaký představení? RS: em oni nechodili vůbec do kina (.) oni nechodili do kina možná ně- když byli ještě na [Francouzské] PS: [mhm] RS: tak že chodili na tu Marxovu ((Lido bio)) nebo do ee do e do Varieté ((Kino-Varieté)) teda tam na na Cejl to možná chodili ale pak až sme se nastěhovali do Husovic tak už nechodili do kina nikdy
Rudolf_(1920).txt
RS: e e šli sme děcka e bylo nás e já nevím třeba pět PS: mhm RS: sme šli děcka (.) dohromady takove chumel na Cejl do toho Varieté ((Kino-Varieté)) anebo do teho na tu Marxovu ((Lido bio)) PS: mhm RS: to byly jenom ty dvě kina kam my sme chodili jako děcka to sme šli taková smečka dycky PS: mhm RS: a zase (taková) smečka sme šli zase zpátky dom PS: mhm RS: protože sme bydleli všichni na Francouzské ulici jenomže ee v těch domech na té Francouzské e ste mohl jest z té země (.) tam byla paní e domácí ne domácí domovnice ((opravuje se))
Libuse_2_(1928).txt
jinak, pak sme chodívaly na Cejlu byla kino Radosť ((Radost)),
Libuse_2_(1928).txt
LZ: tak už tak jako víc to. taky sme šli do toho kina, to bylo říkám buďto teda zase na ten Cejl, tu do té Radosti ((Radost)), nebo na tu Marxovu ((Lido bio)), nebo takhle, tak někdy, jo,
Libuse_2_(1928).txt
potom říkám už nebo když už sem začala potom, po tým dvaačtyřicátým, tak to už na tu Marxovu ((Lido bio)), s těma zase z práce s těma holkama, nebo em do toho na ten Cejl, a em do toho kina Radost, anebo teda Kapitol, anebo toto.
Libuse_2_(1928).txt
když už sem se seznámila, tam zase v tiskárně, tak, (počkat), tam s to tak na tu Marxovu ((Lido bio)), nebo na ten, do té Radosti ((Radost)) na ten Celj.
Libuse_2_(1928).txt
to už bylo takový oblíbený tam, na té Marxové ((Lido bio)) to kino, nebo na té, na tom Cejlu ((kino Radost)),
Libuse_2_(1928).txt
LZ: ale říkám vám, to, bylo to tak po tom, po tu Radost, po ten, po tu Marxovu ((Lido bio)), anebo to výjimečně,
Libuse_2_(1928).txt
LZ: [tak] takový, to si pamatuju v těch Židenicích, no ale, ale to je taková, říkám, to sou takový jenom takový blbý ty, to že, ty, ale málo, málo, většinou to byly ty Husovice ((kina Jas a Sibiř)), a anebo potom už říkám ta Marxová ((Lido bio)), nebo em nebo na tom Cejlu ((kino Radost)). no to tenkrát nebyly ještě cigáni tam jak, nebo Romové teda. nechodili tam tak, ne- to neexistovalo, no sice byla ta Francouzská taková dělnická, Bratislavská taková dělnická, by to bylo takový dělnický, taková dělnická ulice, jako, ale rozhodně ne tak jak to dneska je tam, to je strašný.
Libuse_2_(1928).txt
třeba, no ty kina v Husovicích, na Marxové ((Lido bio)), nebo na tom Cejlu ((kino Radost)), že byly tak asi stejný,
Libuse_2_(1928).txt
byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších, jo, to byly Husovice, Židenice, ty nejmenší filmy, no tak sme se dívali kde co hraje, tady hrají to, na, na Marxové ((Lido bio)) hrají, nebo v Radosti ((Radost)) to hrají, nebo v Husovicíh ((kina Jas a Sibiř)) to hra-, prostě takhle tam sme vybírali.
Libuse_(1922).txt
no a potom teda už jako po pětačtyřicátým roce sme se nastěhovali na tudle na Výstavní ee ulici do ku- <e do kubistickýho domu> LG: ((smích)) LV: <tam každá stěna je jiná> ee to tam je, a tam bylo kino Radosť. Radosť ((Radost)) mám dojem. jo. a vedle byly lázně, no já mám dva syny, no a, protože už sem pracovala a v sobotu se e uklízelo, LG: ( ) LV: tak náš ee hlavně Petr ani tak ne, ten byl st- teda starší, ale ten mladší Vojtíšek, ten dostal a mám taky dojem dvě koruny, nad náma bydlela holka Blanka a chodili každou sobotu tam do kina, jo? LG: mhm LV: a protože to bylo blízko, tak sme (teda) chodili tam taky, do blechárny, [že, říkalo se, jo?] LG: [blechárna mhm] LV: blechárna, no tak tam teda, to kino taky.
Libuse_(1922).txt
LG: (.) a bylo ee v Brně ňáké kino, do kterého jste nerada chodila? LV: (...) hm no tak ee vím, že sme byli nevím jak se to kino teda menovalo, (ale) na na Cejlu ((Radio, později Radost)) no ee dávali tam něco kde nedávali jinde a že se mi to tam teda vím že sem tam už nechtěla jít LG: mhm LV: prostě ee to prostředí a to mi teda nějak jako nesedělo teda. to mi teda jako nějak nesedělo.
Oldrich_(1920).txt
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu? OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo LS: ehe OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
Oldrich_(1920).txt
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu. LS: mhm. a OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
Oldrich_(1920).txt
LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina, OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.
Peter_(1922).txt
PD: [no německých] proletářů tolik nebylo. PSz: hm PD: ale, no Lido Bio, bylo v Marxově ulici, ne? ale taky hráli různý programy. PSz: hm PD: no většinou česky samozřejmě [ale byly tam] PSz: [ale pokud de] o publikum, kdybyste odhlédl od programu a vzal si publikum, dalo se říct že když ste tam přišel, tak ste si byl, mohl ste cítit že ste mezi Němci třeba? nebo mezi... PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)), tam byli samí socialisti, sociální demokraté. buď němečtí nebo čeští. PSz: takže spíš ste vnímal sociální rozdíly než národnostní? u těch kin? PD: no v Lido Biu ((Lido Bio)) jo. PSz: hm PD: jinak, jinak to bylo smíšený.
Borivoj_(1927).txt
LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší vzpomínky? na co byste si vzpomněl? BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino Lido Bio. LH: ehm. BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio ((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil. LH: a... BH: nejčastěji. LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?] BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže... LH: hm. BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil.
Borivoj_(1927).txt
BH: no volil sem všelijaké finty, abych abych vobešel, protože t- tenkrát eee prostě si koupil vstupenku a přišel ste ke šk- ke vchodu, tam stála žena nebo muž... LH: [hm.] BH: [a trhala] vám lístky. tak v ňákým způsobem se musel (.) se tam dostat, že. no pak v v jednom kině už prostě sem měl (.) tady tuhle uvaděčku, dá se říct, že jo, (.) koupenou, která mně (..) pomohla vždycky. LH: a vzpomenete si na jaké kino to bylo? kde to bylo snazší se dostat na ten nepřístupný film? BH: no tak hlavně tam, kde sem měl tady tuhletu a ta byla v lido v Lido Bio. LH: ehm BH: na Marxové. LH: ee a jaký ste měl pocit z toho, když ste takhle šel na ňáký ten (.) n- nepřístupný film? BH: no byl to pro mě pr- zážitek. (..) že. (.) no, (.) emotivní, někdy. LH: takže takové trošku do- dobrodružství by se dalo říct. BH: ano, ano.
Marie_(1915).txt
MH: takže náš nás okamžitě evakuovali, a pak na Marxovu, ((dnes Spolková)) kde tím pádem bylo rozbité kino, ((pravděpodobně Lidový biograf)) LS: mhm MH: tam bylo pěkné kino. toť vše.
Marie_(1915).txt
LS: a v do toho roku devatenácet čtyřicet pět ste teda říkala která ta kina? že ste navštěvovala? MH: to sem chodila na Marxovu ((dnes ulice Spolková)), jak se to kino menovalo, to vám nepovím. ((Lidový biograf)) LS: já zkusím zadat [jak se] MH: [bylo] vybombardováno. a sice při posledním náletě náletu na Brno. tam padaly poslední bomby.
Marie_(1915).txt
LS: tady teda mám napsáno Marxova Lidový biograf. MH: možná, to vám, [za to vám neručím.] LS: [Lido bio, Dělnický dům.] MH: nevím. LS: hm MH: nevím. ale bylo to velice hezké kino a krásné prostředí, tuším, že tam byl plavecký bazén taky,
Marie_(1915).txt
LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše nejoblíbenější a proč. MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod domova.
Jiri_(1922).txt
sme mohli prostě chodit na zábavy a podo- a tak dále, na takový ty čaje vo páté, jak bývaly. a to sme chodili na Marxově ulici, jak bylo taky kino ((Lidový Biograf)) a pod tím kinem byl velkej taneční sál, tak to bylo takový jako študácké čaje vo páté tam byly.
Jiri_(1922).txt
LČ: no ale chodili ste jenom v těch Židenicích nebo i... JH: ne. chodili sme, například sme byli na tem Marxáku na tem na té Marxové ulici, to byl tehdy Dělnickej dům ((Dělnický dům – Lidový Biograf)), LČ: mhm JH: a tam sme teda jako chodili, jednak do kina a jednak sme chodili na ty tancovačky, to jako byl takovej náš rajón.
Irena_(1922).txt
Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír.
Bozena_(1924).txt
BK: jo takže to byl pak bylo lido bijo ((Lido bio)) to bylo zase na tym na té Francouzské JV: to bylo jaké? BK: tam v tom byly v tom se dělaly taneční JV: hm BK: tam chodily moje děti do tanečních,
Ctirad_(1931).txt
ale em některý voblasti Brna mně byly trošku vzdálený, tak třeba vím, že existovalo Lido bio, em to snad bylo někde někde v oblasti Bratislavský ulice nebo kde, tam někde, ale tam sem nebyl nikdy,
Zdenek_(1927).txt
na Marxově ulici bylo Lido Bio,
Rut_(1934).txt
a do Lido bia ((Lido bio)) na Marxovou (.) (dnes) (.) potom to byla Lípa (.) po válce
Rut_(1934).txt
a to sme taky chodili nejvíc do toho (.) do té Lípy ((Lípa)) (.) a e do města teda sme chodili jo do všech těch možnejch kin a (.)
Rut_(1934).txt
LG: em (.) ee měla ste ňáká oblíbená kina? RM: no oblíbený byly ty naše (.) v tom okolí (.) jo do toho Lido bia ((Lido bio)) LG: mhm RM: na tu Marxovu a nebo do té (.) e do toho Radia ((Radio)) potom to byla Radost po válce (.) tak tam tak tam sme chodili to byli jako ty naše kina (.) a tam dávali taky všecko možný (.) český německý český německý (.) a (.) my sme hlavně vyhledávali pohádky, kde byly pohádky nějaký LG: a ta vaše oblíbená kina e ty měly ty byla jako pro vás přitažlivá e kvůli té blízkosti nebo jako byla ještě v něčem jako lepší než ty ostatní? RM: <no> jako (.) děckám se nám to líbilo, protože (..) to bylo něco takovýho (.) velikýho, úžasnýho (.) teďka tam byly ty bifé, tam byly bonbóny <tak to se nám líbilo, že, tady toto> LG: jo RM: [no a] LG: [tak] (.) mhm RM: a obyčejně sme seděli vpředu, že (.) no takže (..) (no) tak
Rut_(1934).txt
to byly takový noblesní k- kina, že ta Lípa byla taky pěkná (..)
Frantisek_1932.txt
FR: no tak ee od toho hm to sme chodili e (protože) sme bydleli na té Marxové LG: [mhm] FR: [té dnešní] Spolkové, tak tam bylo to kino bio ((Lido bio)) a pak Lípa, tak tam sme chodili. pak sme chodili do kina Radosť ((Radost))
Frantisek_1932.txt
FR: mohlo se chodit do toho kina pokud byly na to peníze, LG: jasně, [mhm] FR: [protože] ee (.) otec e e tenkrát se tolik nevydělávalo aby LG: mhm FR: děti mohly chodit do kina. takže do (platby) to sme chodili do těch desíti to bylo vesměs to kino Radosť ((Radost)) a e (.) Radosť ((Radost)) a (.) e kino Lípa, pak byl na Bratislavské kde je dnešní ee (.) divadlo Radosť ((Radost)) tak tam byl taky ale už si nepamatuju název, tak LG: Orania? FR: ano ano, to bylo vono
Frantisek_1932.txt
FR: to bylo prostě (.) byly prostě seznam (.) kin LG: mhm FR: jo? a tam byly ten a ten (.) ty filmy. LG: jo. (.) a hm (.) teda ale nejčastěji jste chodil k těm k těm kinům číst si to FR: ty ty co byly LG: jo, FR: to bylo na na bejvalým cej- teda dneska je to zas Cejl ((kino Radio)) a na tu Marxovou ((Lido bio)), jo?
Jaroslav_(1926).txt
a tak e tak sme dostali byt na Francouzské ulici, no, a právě tam byly kina že no to byla ta Lípa, LG: mhm JB: jo pak byl ten Bajkal a
Jaroslav_(1926).txt
tak tam na tym Slovensku sem se vyučil a vrátili sme se v pětačtyřicátym zpátky do Brna, no. takže sme měli ty kina tam blízko, jo tu Lípu ((Lípa)) a ten...
Jaroslav_(1926).txt
JB: ale když sem byl malé, tak sem chodil s babičkou, já sem měl strašně hodnou babičku, to byl anděl takové, tak vona byla chytrá všechno, ale neuměla číst a psát, LG: mhm JB: ale jináč byla chytrá a ráda chodila do kina. a my sme chodili právě tady do toho kina Lípa, jo, na tu Marxovu ulici, a vona tam měla známýho jednoho, které tam trhal ty lístky které pouštěl tam a vona mu vždycky prže sem byl malej, to bylo zakázaný do patnácti let anebo co, chodily kontrole, jo esi tam není nejaké mladé, to svítili takhle, svítili baterkama a to já sem se dycky schovával takhle, no a vona tá babička dycky vona mu dycky řekla jako počkejte až se to setmí a toto tak nás tam pustil, no. no jenomže vona neuměla číst a já sem jí to četl ty titulky, jo. LG: mhm JB: no to víte to jak lidi byli nadšení no že sem jí to četl, ((smích))
Jaroslav_(1926).txt
LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina ještě? JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou, LG: mhm JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a, LG: aa JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no. LG: a to bylo teda... JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.
Jaroslav_(1926).txt
LG: a eště než ste odjel na to Slovensko, když ste chodil na tu měšťanku, tak v té době ste navštěvoval jaké kina? pořád ty samé nebo ňáké jiné? JB: no aj jiný, ale to už si teda tak nepamatuju, prže to nebylo tak častý, ale řikám, nejčastěji sem chodil do toho kina Lípa, LG: mhm JB: na tu Marxovó, do té do té Radosti ((Radost)) no to se menovalo právě no na té Bratislavské, a do toho Bajkalu, no. Bajkal no Bajkal to bylo na Cejlu tam, no. potom tam z toho udělali jako tělocvičnu, nebo tančírnu nebo takovýho něco.
Jaroslav_(1926).txt
takže sme chodívali dost často do kina, LG: jo? JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko, hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme šli, Mzda strachu, třeba nevim jestli to znáte, to je francouzské film, Mzda strachu, jak vezli nitroglycerin [na tech náklaďákách jo.]
Jaroslav_(1926).txt
LG: a měl ste ňáké oblíbené kino? JB: no právě tady tu Lípu ((Lípa)), ten Bajkal že na té Vranovské, no tak to byly moje nejoblíbenější, prže sme to měli kousek od baráku, že. LG: a pamatujete si třeba jak to v té Lípě ((Lípa)), nebo v tom Bajkalu ((Bajkal)) vypadalo? JB: no to bylo dobrý no, tak třeba v té Lípě ((Lípa)), se takhle chodilo po schodech dóle a pěkný kino to bylo no. a pokud si teda pamatuju, to už je let, že, no taky no. a jak řikám pro mě to byla taková vzácnost tam jako kluk malej se dostat do toho kina prže většinou ty filmy byly, to bylo všady to jedno to bylo mládeži do třinácti let nepřístupný, podruhý do patnácti let a takhlé, tenkrát to bylo dost přísný no takový, na to se dbalo to chodily jako takový kontroly a když už se začalo hrát, tak aj svítili baterkou, jestli tam nesedí náké špunt jak já. LG: a vyvedli vás třeba někdy z kina? JB: ne, ne ne LG: ne? a... JB: jak řikám, to byl známej od té babičky ten co to pouštěl, LG: mhm jo JB: a ten dycky řekl vždycky počkejte až se setmí, tak nás tam pustil, a jednou nás tam nechtěl pustit, to asi tam byla nějaká kontrola, tak měl strach, jo, no tak sme museli jít dom. LG: jo? a pamatujte si který film to byl? [na který vás nepustil?] JB: [to nevim]. jak řikám, to byly ty americký, no, takový filmy, anebo německý anebo český anebo... (.) takhle francouzský a anglický filmy se moc nehrály, to až po válce, jo. a já sem ze začátku měl americký filmy rád, jo,
Jaroslav_(1926).txt
LG: a pamatujete si že by třeba diváci v kině nějak reagovali na ten promítaný film? JB: no to jasný, jednou hráli no takové protinacistické film, to ještě tady Němci nebyli, ale tady bylo plno Němců, polovička Brna byli Němci, jo, LG: mhm JB: jestli to víte, no polovička Brna to byli Němci, že, a dokud teda nebyl Hitler, nezačal tak to bylo dobrý, tak se s nima dalo žít, ale jak von začal toto řvát, a ty lidi ponoukat, no tak to začalo být špatný. tak jednou hráli no takové právě tady na té, na té Marxové v té Lípě ((Lípa)) takové film jako e protinacistické a bylo tam takovéch ňákéch tech pár Němců, tech se jim říkalo ordneři, voni chodili v bíléch punčochách, a ty tam začali no dělat hůru, jo, začali tam dělat, no, a to s tema Němcama to taky bylo, to byly takový potyčky, jo, t
Jaroslav_(1926).txt
LG: teď tu mám otázku k těm nepřístupným filmům ((smích)) ee kromě jinak jako bez té babičky byste se na ten nepřístupný film jako nedostal? nebo jak to- JB: to těžko, to ne. no to by mě nepustil, ten co co to trhal ty lístky, takže z babičkou sem chodil jenom tady do toho, tady do té Lípy ((Lípa)) to byl její známé, [jo] LG: [mhm] JB: on tam bydlel v tym baráku co sme bydleli my, no. (.) LG: a babičce to jakoby třeba nevadilo že vás bere na nepřístupný film? JB: ne. LG: ne? mě by babička asi nevzala. JB: ale to tam tak nic nebylo. LG: jo jasně že jako v té [době nepřístupné filmy...] JB: [vono v té době] to nebylo tak strašný, to bylo hodně, to měla moc hodně církev, že, ta na to dbala, jo církev měla větší slovo tak
Jaroslav_(1926).txt
LG: a jaký ste měl pocit když ste se dostal na ten nepřístupný film? JB: no pocit sem měl uspokojící, <uspokojivý>. LG: ((smích)) e já nevim jestli sem to správně pochopila, ten známý té babičky v té Lípě ((Lípa)), on vás tam jakoby pouštěl bez placení někdy? JB: ne to sme museli mít lístek, no právě vám řikám že jednou nás nepustil, prže to asi tam byla ňáká supr kontrola nebo ((smích)) LG: ((smích)) JB: nás nepustil a museli sme jít dom, no, lístky nám propadly anebo jestli sme to někomu dali, já nevím. jo ale toto chcu říct,
Jaroslav_(1926).txt
JB: no jak byly ty no, to bylo aj dopředu třeba, co se bude hrát až třeba druhé anebo třetí film, tak už tam byly takový cedule, LG: mhm JB: zvlášť tam na té Marxové ((Lido bio)), to byla c- cedula no co se hraje co se bude hrát teprve bude hrát potom, no. no a to byly pěkný takový fotky velký tyto z tech filmů, jo, LG: mhm JB: na tu dobu jako to bylo pěkný, no, no ty reklamní no takový fotky. (.)
Jaroslav_(1926).txt
LG: a em pamatujete si který první barevný film ste viděl? JB: no asi tady ten tady tu Sněhurku a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) no. LG: no a vzpomenete si ve kterém kině ste ji viděl? JB: no asi tady v tym buďto v té Lípě ((Lípa)) nebo na tym v té Radosti ((Radost)) tam na té LG: mhm JB: anebo v tym Bajkalu ((Bajkal)) no, to byly takový tři kina co nám bylo nejblíž, tak tam sme chodili nejvíc, ačkoliv ve všech tech kinech sem byl, no ale ne mockrát. jenom několikrát a, ale kde všady ty fil- ty kina byly, to by sme museli teďka jezdit a já bych vám to ukazoval
Jaroslav_(1926).txt
LG: em vy už ste o tom trochu mluvil, ale mohl byste nějak e víc popsat, jaké byly to rozdíly mezi těmi kiny. JB: no jak řikám byly takové bleš- ačkoliv blechu to chytl všady to v každym, aj v tom lepšim v kině, vyloženě takový ty blešárny to byly takový ty, kina na té Marxové ((Lido bio)) na Cejlu ((Radio)), prtže tam bydlela ta chudina, jo, no a tam chodili většinou takový chudobnější lidi, který aj tech blech měli víc než ty, než ty bohatí. ((smích))
Rudolf_(1920).txt
RS: [jako já] nevím ee jako třeba (na) na Marxové bylo kino který se menovalo Lido bio PS: (ano) RS: jo? na Marxové (.) a na Marxové tam (sme zase) vlastně chodili na dětský představení když sme byli malí a na Novej rok nám místo vstupenek dávali vyšívané kapesníčky (.) na Nový rok místo vstupenek sme dostali každej e vyšívanej kapesníček na Marxové ee PS: mhm RS: dnešní e (já nevím) jak se to (jmenuje)? NS: za mě to byla Lípa teď [už to není nic] RS: [Lípa] PS: ano RS: Lípa tak to už není nic tak to je
Rudolf_(1920).txt
RS: [ee] to bylo na té e na té Marxově ulici e kino který tam pak mělo mnoho názvů a bylo dlouho tam vydrželo (.) dlouho až pak po (.) já (nevím) po (ňákej) ee epoše historické to bylo zrušený a pak tam e byly zábavy (jenom) a tak dále my sme tam (mívali) sleziny jako študáci jednou za rok sme se tam sešli a tam nás hostili a tak dále
Rudolf_(1920).txt
RS: [takže] takový to to je vzpomínka na ten (můj) když sem bydlel na Francouzské tak to bylo do Lido bia ((Lido bio)) velmi blízko a do varieté ((Kino-Varieté)) taky to se šlo vokolo věznice
Rudolf_(1920).txt
PS: a na ten Nový rok jak vám dávali ty kapesníčky to bylo jenom na dětské představení neb-... ? RS: co to? PS: když vám dávali ty kapesníčky e ty vyšívané kapesníky [jak vám dávali] RS: [ty (vyšívané)] kapesníčky byly místo vstupenky PS: ano a to bylo na dětské představení? RS: a to dostal každej... e k- nevím to bylo jenom vyšívanej kapesníček bez jakýhokoliv toho PS: mhm RS: udání nebo tak ale e (byly) tam e e kv- květeč- kvítečka a tak dále a byl a byla tam já nevím eště eště tam bylo něco možná napsanýho to si nevzpomínám
Rudolf_(1920).txt
PS: a v tom varieté ((Kino-Varieté)) a v tom Lidu biu ((Lido bio)) byly e dětské představení (.) [jo]? RS: [to] bylo dětský představení jenom [dětský představení]... PS: [jenom dětský a to]... RS: byla sem tam ňáká maminka když [měla] PS: [mhm] RS: moc malý děcko kerý se ch- chtěl chtěla dívat na ty šaškoviny [všelijaký] PS: [mhm] RS: a tak dále PS: a to bylo který den? RS: to? PS: v který den v [týdnu]... ? RS: [v neděli] PS: v neděli RS: to bylo vždycky v neděli PS: [odpo-] RS: [vždycky] v neděli a (i Marxová) ((Lido bio)) byla taky jenom v neděli pro nás teda jako pro ty děcka s těma ka- kapesníčkama tak to bylo tam (.)
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm a vzpomínáte si kdy ste byl poprvé v kině? RS: to (poprvé) v kině sem byl myslím na v Lido bio na Marxové kde sem dostal ten kapesníček PS: aha (.) takže na nový rok? RS: to bylo na nový rok PS: mhm RS: a pak už sem tam chodil jako častěji (.) a pak už sme tam chodili e už jenom jako hotoví maturanti když sme byli po deseti letech po dvaceti letech tak tam byla restaurace a tam sme to tam v té na té Marxové ee vždycky voslavovali PS: [a vzpomínáte]... RS: [jedli pili]
Rudolf_(1920).txt
PS: vzpomínáte si na čem ste byl tehdy jako dítě poprvé? RS: kde? PS: když ste byl poprvé, vzpomínáte si na čem? NS: [na jakým]... RS: [na film]? PS: na film RS: ne PS: to ne [a je]-... RS: [to si] nevzpomínám
Rudolf_(1920).txt
NS: [zakazovali] ti vaši nějakej film nebo nějaký představení? RS: em oni nechodili vůbec do kina (.) oni nechodili do kina možná ně- když byli ještě na [Francouzské] PS: [mhm] RS: tak že chodili na tu Marxovu ((Lido bio)) nebo do ee do e do Varieté ((Kino-Varieté)) teda tam na na Cejl to možná chodili ale pak až sme se nastěhovali do Husovic tak už nechodili do kina nikdy
Rudolf_(1920).txt
RS: e e šli sme děcka e bylo nás e já nevím třeba pět PS: mhm RS: sme šli děcka (.) dohromady takove chumel na Cejl do toho Varieté ((Kino-Varieté)) anebo do teho na tu Marxovu ((Lido bio)) PS: mhm RS: to byly jenom ty dvě kina kam my sme chodili jako děcka to sme šli taková smečka dycky PS: mhm RS: a zase (taková) smečka sme šli zase zpátky dom PS: mhm RS: protože sme bydleli všichni na Francouzské ulici jenomže ee v těch domech na té Francouzské e ste mohl jest z té země (.) tam byla paní e domácí ne domácí domovnice ((opravuje se))
Libuse_2_(1928).txt
LZ: tak už tak jako víc to. taky sme šli do toho kina, to bylo říkám buďto teda zase na ten Cejl, tu do té Radosti ((Radost)), nebo na tu Marxovu ((Lido bio)), nebo takhle, tak někdy, jo,
Libuse_2_(1928).txt
potom říkám už nebo když už sem začala potom, po tým dvaačtyřicátým, tak to už na tu Marxovu ((Lido bio)), s těma zase z práce s těma holkama, nebo em do toho na ten Cejl, a em do toho kina Radost, anebo teda Kapitol, anebo toto.
Libuse_2_(1928).txt
když už sem se seznámila, tam zase v tiskárně, tak, (počkat), tam s to tak na tu Marxovu ((Lido bio)), nebo na ten, do té Radosti ((Radost)) na ten Celj.
Libuse_2_(1928).txt
to už bylo takový oblíbený tam, na té Marxové ((Lido bio)) to kino, nebo na té, na tom Cejlu ((kino Radost)),
Libuse_2_(1928).txt
LZ: ale říkám vám, to, bylo to tak po tom, po tu Radost, po ten, po tu Marxovu ((Lido bio)), anebo to výjimečně,
Libuse_2_(1928).txt
LZ: [tak] takový, to si pamatuju v těch Židenicích, no ale, ale to je taková, říkám, to sou takový jenom takový blbý ty, to že, ty, ale málo, málo, většinou to byly ty Husovice ((kina Jas a Sibiř)), a anebo potom už říkám ta Marxová ((Lido bio)), nebo em nebo na tom Cejlu ((kino Radost)). no to tenkrát nebyly ještě cigáni tam jak, nebo Romové teda. nechodili tam tak, ne- to neexistovalo, no sice byla ta Francouzská taková dělnická, Bratislavská taková dělnická, by to bylo takový dělnický, taková dělnická ulice, jako, ale rozhodně ne tak jak to dneska je tam, to je strašný.
Libuse_2_(1928).txt
třeba, no ty kina v Husovicích, na Marxové ((Lido bio)), nebo na tom Cejlu ((kino Radost)), že byly tak asi stejný,
Libuse_2_(1928).txt
na té Mostecké, tak tam už byly potom děvčata jako, co sme se seznámily, tak sme už chodily na Marxovu, tam bylo kino ((Lido bio)), tak tam si pamatuju právě ten Dům u jezera ((orig. název pravděpodobně Immensee)) to bylo německé, a to sem tam byla jako taky s jednou tam, s kamarádkou z té práce, a vona už byla starší, já sem šla s ní tehdá. to bylo od osumnácti let, a já sem šla s ní, a teď sem říkala, no tak jestli mě tam pustí, nebo nepustí, to bylo takový buď nebo, a představte si že mě normálně pustili a ji kontrolovali, <a vona byla vo tři roky starší jak já.> vona byla taková drobná, <taková,> já sem přece měla trochu, a mě pustili a no, tak, tak to bylo hezký, to si tak pamatuju dneska, a jinak,
Libuse_2_(1928).txt
byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších, jo, to byly Husovice, Židenice, ty nejmenší filmy, no tak sme se dívali kde co hraje, tady hrají to, na, na Marxové ((Lido bio)) hrají, nebo v Radosti ((Radost)) to hrají, nebo v Husovicíh ((kina Jas a Sibiř)) to hra-, prostě takhle tam sme vybírali.
Ludmila_(1922).txt
JV: hm dobře a tak teda, která kina ste v této době navštěvovala. změnilo se to nějak? nebo se to nezměnilo. navštěvovala ste pořád [stejná kina?] LH: [ne, no když tu,] to, tady sme do- potom chodili častěji, menovalo se Lípa, JV: Lípa. LH: ano. a bylo to tady em jak je na, nevim to by to tam myslím nebudete znát, to je, em tam se tancovávalo, a tak, víte, takový taneční, a tam potom bylo pozděj, pozděj tam byl to obsadila Zbrojovka, ale ne to kino, to bylo vedle. a tak tam sme, tam sme chodívali se někdy. JV: a to kino Lípa, to ((dříve Lido bio)) LH: to bylo vedle. JV: to se menovalo Lípa. a tenkrát se menovalo taky Lípa? nebo až později. LH: ano. nevím jestli se menovalo tehdy, ale oni mívali dost dobrý filmy, a laciný. JV: a vzpomenete si na jaký to bylo ulici třeba? LH: no, oni tam, já nevim, Hvězdova se to menovala ta ulice. JV: Hvězdova? LH: no. myslím že to byla Hvězdova. JV: jo. LH: a potom tam byla JV: takže, ano? LH: Zbrojovka, to tam zabrala, a potom sme s tou vnučkou tam chodily ale ne do toho kina, potom to tam bylo kino, ale potom tam bylo pro ty děcka že třeba se tam chodilo na takový ňáký ty em dětské radovánky a tak. ale nebylo to tam špatný, bylo to docela dobrý.
Ludmila_(1922).txt
JV: a nevybírala ste si třeba podle toho jaké to kino bylo, jaký mělo interiér, jak bylo vybavené, nebo jaká tam byla obsluha, podle toho ste si LH: no, to vybavení třeba v Husovicích, tam to bylo velice, takový čistý, čistý, ale celkem tam nic není. tvrdý židle, že tvrdý židle a v té Lípě ((Lípa)) taky.
Oldrich_(1920).txt
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu? OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo LS: ehe OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
Oldrich_(1920).txt
LS: a vzpomněl byste si do toho roku devatenáct set čtyřicet jedna j- jaká kina jste navštěvoval? nejčastěji OH: (.) no tak to by mohlo být akorát tady to kino tady na té Marxové Lípa (..) a nebo Radost tady to je na Cejlu. LS: mhm. a OH: a mně se zdá, že sme ee taky ee ve městě jednou tam tak sme byli taky
Oldrich_(1920).txt
LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina, OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.
Helena_(1927).txt
ee nebylo, to si nevzpomínám, že by mě některý tak... tady byly taky ee, třeba kina, Čas u [nádraží] LR: [mhm] [u nádraží] HH: [tam se], člověk chodil po městě, měl ještě čas, nebo někdo spěchal na vlak, šel na vlak, tak si šel do kina, kdykoliv si tam sedl, LR: [mhm] HH: [a] zase kdykoliv odešel, to bylo výborný,
Vera_(1923).txt
kdy byla ta levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten Čas nebo Úderka to zas nebylo tak drahý. SM: mhm VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý filmy.
Vera_(1923).txt
a někdy jsme se dívali v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli. tam to bylo lepší jak na tom v tom Čase ((Čas)), se nám to zdálo lepší, takový obsáhlejší to bylo. SM: mhm VB: než tam u toho, nádraží.
Eva_(1928).txt
ES: a proti nádraží bylo kino Čas, tam ste mohl LS: hm ES: přijít a odejít, když ste chtěl. (..) totéž kino bylo na Náměstí Svobody. dneska je tam řeznictví. tak mezitím řeznictvím a tím rohem. LS: hm, hm. ES: tak tam bylo taky takové kino. (..)
Eva_(1928).txt
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli. ES: ano. LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla? ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
Marie_(1915).txt
LS: protože potom ještě bylo kino Čas, které bylo naproti nádraží, a tam ty [filmy běžely] MH: [ano,] tam bylo kino Čas,
Miroslav_(1923).txt
MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino Čas)) a e v k em na ee v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv,
Zofie_(1925).txt
ŽH: jo to, nebyl to kino Čas? XX: ne [ten byl u nádraží] ŽH: [nebo to se menovala] (Candra?) XX: ten byl u nádraží ŽH: jo tam sem potom chodila se svým ee dítětem, <no a to byly> takový em nekonečný filmy. XX: neustálej provoz ŽH: tam se mohlo přijít kdy chtělo a vodejít [kdy chtělo] XX: [za za] války se to menovalo OP, one pauze ((Ohne Pause)) ((smích)) ŽH: tak to nevím, to nemůžu říct, to sem, ale jo [tak tam sem taky taky chodila]
Zofie_(1925).txt
ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u nádraží takový kino Čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila až potom se svým dítětem.
Irena_(1922).txt
no tady sem si já poznamenala jenom který kina sem znala, na náměstí Svobody bylo kino Úderka. LČ: ano IK: em a potom u nádraží bylo kino ((Kino Čas)) em tam se promítalo nonstop, takže když někdo čekal na vlak, tak si tam mohl zajít [do kina,] LČ: [a tam ste] chodili taky? IK: prosim? LČ: jestli ste tam chodila taky. IK: jo jo, tam se chodilo, to tak na ně- nějakou třeba em třeba i grotesku, věděli sme, že to tam dávali, tak sme tam zaskočili.
Irena_(1922).txt
do Dopzu ((Dopz)), u nádr- á Čas se to menovalo u nádraží.
Irena_(1922).txt
LČ: a ta Úderka se teda lišila třeba čím oproti těm kinům čas- že do kterých ste chodili častěji, proč ste ji třeba tolik nenavštěvovali. IK: no tam nedávali takový jako celovečerní filmy. LČ: aha IK: tam se dávaly krátký filmy, žurnály, grotesky, čili tam se program střídal, tam ste si zaskočila [podívala ste se] LČ: [to bylo v tom Času ((Kino Čas)).] IK: prosim? LČ: [to bylo] IK: [v tom Času] i v tom, LČ: [i v té Úderce.] IK: [i na to náměstím] Svobody, ano.
Milan_(1932).txt
ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP – Ohne Pause)), LR: hm ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch, jo, a a tam byly jednak tam byly ty, ty jejich německý ten zvukovej týdeník, ale to se ignorovalo, když tam byli Češi, tak dost často vzdychali, při promítání. ale my sme tam jako dítka sme tam chodili, protože tam se promítaly německý trikový kreslený filmy. barevný. LR: aha ML: to tenkrát bylo, to tenkrát bylo něco,
Milan_(1932).txt
LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky ML: ano LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat jak [dlouho] ML: [jo] LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali. ML: no podle toho, jak se nám to líbilo. LR: jo. ML: no, takže já si pamatuju <ještě to,> my sme tam chodili, tam pochopitelně byla německá obsluha jo, LR: hm ML: v pokladnách, a tak dále, a a my sme to tam dycky dělali tak, že sme tam šli celá parta a lístky kupoval jeden nebo dva a ty druhý tam ((smích)) [] LR: [((smích)] ML: no, starej známej vtip. prostě ten, ee fór, jo, LR: jasně ML: tady tohle to jo na a, anebo potom sme kupovali ty, potom se kupovaly, potom sme tam chodili zadarmo někteří, jo, LR: hm ML: páč to bylo myslím do, do šesti nebo do sedmi let to bylo zadarmo. jo a to dycky když tam šel ten tak tam byl německej ten, uvaděč, a ten říkal ste vy dety? ((smích)), <takže mu to> bylo ňáký dost divný, protože my sme jaksi byli, LR: starší. ML: kapánek sme byli, LR: ((smích)) ML: ale von nás tam nechal, nás tam projít. jo, páč někteří ee ten, lístek měli, no totiž tak záviselo taky tenkrát na penězích. LR: hm ML: jo, LR: hm ML: protože někteří na to skutečně neměli. jo, z těch kamarádů. LR: hm stalo se vám někdy, že by vás nepustili? ML: no ne, no tak podívejte se, bylo kolikrát to že ee že já sem dostal peníze vod rodičů a za někoho sem to, za někoho sem to zaplatil.
Milan_(1932).txt
LR: hm em vy ste říkal, že v tom kině ópé ((OP - Ohne Pause)) promítali ty barevné filmy, tak bylo pro vás důležité, jestli šlo o ten film barevný nebo černobílý? ať už ty... ML: pro nás bylo to, atraktivní byl ten barevnej film. páč to tenkrát nebylo. LR: hm ML: tenkrát bylo všechno černobílý. toto byl barevnej film, a potom to byly prostě takový ty trikový, tam různý ty figurky, LR: hm ML: já nevim tenkrát ten, Kanárek ((neidentifikováno)) jak to si vzpomínám, jo, LR: hm ML: a tak von se menoval, jo? jako méno [měl] LR: [hm tak] to byl hraný film Kanárek? ML: ne, to bylo prostě to byl kreslenej film, LR: aha [aha] ML: [a jednou] se proslavil ten děj to bylo to, že prostě kanárek uletěl z klece někde voknem ven, a teď nevěděl co a jak a lítal tam po venku a tak dále. to byl celej ten děj, jo? LR: a to byl ten německý film. ML: to bylo německý, ale pochopitelně tam se nemluvilo, LR: hm ML: jo, tam byla hudba akorát LR: hm ML: k tomu jo? takže to nám nevadilo, tam nebylo nic německýho, LR: hm ML: vono to bylo barevný, a celkem ten děj byl i zábavnej, jo?
Libuse_(1924).txt
a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti, nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo takové kino ((Ohne Pause, později Čas)), které, ale já už nevím jak se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody
Ctirad_(1931).txt
něco zvláštního pro mě ještě bylo kino, o němž sem teď zapomněl vám říct, to bylo OP kino, OP, JV: hm CN: one pause ((Ohne Pause)), JV: u nádraží. CN: u nádraží, jo, tam dokonce myslím, že ňákou dobu fungoval ten systém, že se postupovalo, že se poposedávalo, jestli si to nevymejšlím úplně, JV: hm CN: že teda člověk, kterej přišel, sledoval film tak dlouho, dokud zase nevypadl z té řady, tak jak postupně teda byl jistej, že už znovu se vrací celej cyklus té řady různých filmů, JV: hm CN: a pak prostě už vyšel na ulici. něco takovýho, ale potom už to takhle nebylo, to posedávání em jak říkám, pořád si myslím, že to tak bylo, ale nedovedu si to teďka úplně technicky vyložit, jak sme to dělali. em potom později to kino ó pé ((OP – Ohne Pause)) bylo už em nevim jak to limitovali časově, ale jenom tak, že se tam normálně sedělo a zas se vodešlo, když člověk viděl, že se znovu už dostává v té smyčce na začátek toho, co už viděl. JV: a nevíte, to posedávání, kdyby to třeba tak mohlo být, v kterých letech? CN: to by bylo asi na počátku toho, když to kino se zavedlo, ne potom v tom dalším průběhu, tam mám dojem, že už se to potom touhletou zvláštností ne, nevyznamenávalo. no tak to teda neberte jako, jako zdroj, ale pocit. tak myslel bych, že to tak mohlo bejt v ňákým třiačtyři- dvaačtyřicátým třia- devatenácet čtyrycet dva, čtyrycet tři asi.
Ctirad_(1931).txt
já vím jenom vo českejch a německejch, z nichž teda ty německé sme viděli, když byla nějaká ta školní, nebo v tom ó pé kinu ((OP – Ohne Pause)), JV: hm CN: sada různejch populárně naučnejch em filmů, nebo historickejch krátkejch filmů, to teda jo, to byly ty německý. to určitě, tomu sme se nevyhnuli. ale na samostatná díla německá, nevim, myslím že sme nešli.
Ctirad_(1931).txt
CN: em no, tak na krátký filmy, to byly spíš ty v tom ó pé ((OP – Ohne Pause)) kinu,
Libuse_(1929).txt
no ve městě sme občas byli, protože kino Čas hrál celý den, tak asi dvakrát sme tam zašli, se podívat, ale tam byly samé aktuality jako a zase ty to vítězství německých vojsk, to bylo neustále, mezi tím nějaké reklamy sem tam, to tenkrát spíš začínalo
Libuse_(1929).txt
ještě bych se vás znovu zeptala jaké byly rozdíly v těch kinech třeba z hlediska interiérů nebo přístupu zaměstnanců, a jestli tyto vlastnosti vlastně hrály roli při výběru toho kina? LS: no, to nemohu říct konkrétně, ale když sme byli v tom kině, v tom Čase ((Čas)), anebo v té Úderce ((Úderka)), tam už bývaly filmy, ale v tom Čase ((Čas)) se mi to vůbec nelíbilo, byl tam nepořádek, všelijaké odhozené papírky, asi od těch bonbonů, lidé se tam courali, protože se jim to nelíbilo tak šel pryč a zase mohl přijít, já nevím to stálo pár korun, nebo korunu, myslím že dokonce korunu jeden čas je to stálo, no a tak to to mě ne prostě to se mi nelíbilo, to sem neměla pocit, jako <kultury tak nějak> bych řekla, jo, protože to ne a ani tam myslím že si nás nikdo nevšímal, tak, zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom Čase ((Čas)).
Jarmila_(1931).txt
PS: a potom ještě bylo jedno takové zvláštní kino v Brně a to bylo eee kino týdeníku (ónepauze) ((Ohne Pause)) a potom Aktualita, Čas ee [kde se promítaly týdeníky] JV: [nevim na té cihla-] ne není to na té Cihlářské? PS: ne, to bylo naproti k- naproti nádraží, tam ste nechodila? JV: a jó, víte ale bylo no jistě ale to už to mně vypadlo z paměti úplně
Frantisek_1932.txt
LG: mhm ale nebylo to pravidelné. FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na náměstí Svobody ((kino Central)) LG: mhm FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)). LG: jo. a to tam probíhalo jak třeba u toho nádraží, FR: to šlo vod desíti od rána do desíti do večera, LG: jo. FR: (furt) se to střídalo.
Alzbeta_(1930).txt
málo sme chodili do kina, to bylo u nádraží, to bylo takové to kino co pořád tam [běží ty] LG: [jo, mhm] AB: [programy dokola] tak to sme nijak nenavštěvovali.
Dagmar_(1929).txt
ještě Alfa kino bylo LR: mhm DB: do alfy ((Alfa)) sme taky chodili hodně, no
Dagmar_(1929).txt
[no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly LR: mhm DB: hlavně ve vnitřním [Brně] LR: [mhm] DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl] LR: [mhm] DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla. to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě bylo to povýšený na divadlo, víceméně
Helena_(1927).txt
že, Alfa na Poštovské,
Helena_(1927).txt
Alfa,
Vera_(1923).txt
[byla] pěkná kina. SM: a e [třeba] VB: [Alfa] taky,
Jarmila_(1926).txt
JC: eště za války. tak ten byl tam tak předseda, a ten pan Šesťák tam byl předseda, a tak tam se to tak ee tak to sme hodně chodili, a jed- jednou za čas sme si udělali výlet do Brna. tak třeba na tom Nebe a dudy, to si vzpomínám, to sme jeli ee se podívat do Brna, jo? JV: hm a vzpomněla byste [si jak často?] JC: [protože třeba,] třeba tam byly starší filmy, bych tak řekla, jo? ale v těm tom Brně byly ty premiéry, ne? JV: a vzpomněla byste si, jak často ste třeba vyjížděli do Brna? JC: no tak zas tak často ne, ale párkrát sme šli, jo? JV: jo JC: pár- to byla Alfa, mám dojem do Alfy ((Alfa)). JV: a chodili ste stále jako do jednoho kina, jako do Alfy ((Alfa))? JC: [do do té] JV: [nebo ste chodili] spíš podle toho programu, jak ste si vybírali, kam [půjdete?] JC: [no asi] podle toho programu, to Nebe a dudy sme určitě byli, a to bylo jako už mockrát [dávali.]
Jarmila_(1926).txt
JV: vzpomněla byste si ee v jakých všech kinech ste ste byla? jaká všechna kina ste navštívila? JC: no do ska- no pak už po tom pětačtyřicátým, jo? JV: ne ne ne, ještě, ještě za války myslím, v těch čtyřicátých letech. JC: no já si jenom vzpomínám na tu al- Alfu ((Alfa)),
Jarmila_(1926).txt
JV: takže za té války pouze teda ta Alfa, JC: nó Alfa,
Jarmila_(1926).txt
JV: měla ste ňáké oblíbené kino třeba? líbila se vám ta skala ((Scala)) oproti Slovanu ((Slovan)) víc? nebo... JC: no ta skala ((Scala)) byla pěkná, nó, to bylo pěkný kino. ta Alfa taky, ta byla taková víc stísněná. ale ta ta skala ((Scala)) já myslím, že bylo pěkný kino. JV: a do skaly ((Scala)) [ste taky chodili za, za války?] JC: [a to je dneska, ta je] pořád, ne? JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))? JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu. byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom Nebe a dudy, nebo...
Jarmila_(1926).txt
ta skala ((Scala)) byla pěkná, to jo, JV: hm JC: ta Alfa byla víc taková ee těsně, nebo tak, těsnější, JV: hm JC: ale, ale nevím ještě ňák, jo? ale...
Vera_(1913).txt
VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, ale v každým případě do tý skaly ((Scala)) do Alfy ((Alfa)) LR: mhm VP: Alfa to myslím zůstalo [v tem] LR: [mhm] VP: v té Poštovské [ulici] LR: [Poštovské,] ano VP: do Alfy ((Alfa))
Eva_(1928).txt
ES: samozřejmě, že sme byli taky v Alfě ((Alfa)) v kině. a v [dobsu] ((Dopz)). LS: do těch deseti let? ES: do těch deseti let. ano. (.) to sem ty brněnský kina navštěvovala s mými příbuznými.
Eva_(1928).txt
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli. ES: ano. LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla? ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
Eva_(1928).txt
LS: a předtím, když ste bydleli ještě v tom Tivoli, tak tam bylo které vaše nejoblíbenější? z toho kruhu, co ste zmiňovala? ES: tak myslím, že to bylo (...) Alfa. LS: a proč Alfa zrovna? ES: protože tam byla pasáž, byly tam výlohy a ee taky člověka ten upoutal ten interiér. LS: a co se vám líbilo v tom interiéru? pamatujete si třeba na nějaké detaily z toho interiéru, z toho kina? ES: tam byly myslím i balkony. LS: hm. ES: takže (...) v málokterém kině byly ty balkóny, takže to člověka jako to děcko, to upoutá, ten balkon. LS: takže to vás zaujalo? ES: ano.
Miroslav_(1931).txt
MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)).
Miroslav_(1931).txt
MH: no jinak byly filmy, který měly ten třeba jako v sedmačtyřicátým dávali v Alfě ((Alfa)) čtrnáct týdnů opakovali ten, ee, americký film Věčná Eva, to bylo s dean- s dean- s deanou darbinkovou ((Deanna Durbin)), že jo, AV: ano, ano. MH: to dávali čtrnáct čtrnáct týdnů. AV: čtrnáct týdnů. <viděl jste to víckrát>. [((smích))] MH: [viděl jsem, viděl].
Miroslav_(1931).txt
MH: v sedmačtyřicátým dávali v Alfě ((Alfa)) nějakej ruskej film o operaci oka. AV: hm. MH: a jak se to (jen) běželo, mně se (udělalo) špatně, jsem vyšel ven a oni už na to byli zvyklí a řekli, vám je špatně, jo, tak tady máte vodu. ((smích)) AV: ((smích)) <už věděli, že nejste první jako, tak už...> ((smích)) MH: (zpočátku) to bylo dobrý, jak říkám, ale pak ukázali zblízka to voko, jak se to chvělo, že jo, tak... AV: přes celé plátno, přece jenom. MH: no.
Marie_(1921).txt
LČ: a měla ste ňáké svoje oblíbené kino mezi těmi, co ste menovala a co se vám na něm líbilo? MD: tak, v tom potom sem většinou chodila pozdějš do alfy ((Alfa)). LČ: pozdějš je kdy, nebo... MD: no tak jestli to bylo už jak sem, jak ee sem přijela z toho Německa? [teď nevím, prostě. teď nevím tak, tak nevím].
Marie_(1921).txt
MD: hm, líbilo se mně, líbilo se mně v alfě ((Alfa)), tam bylo hezký kino, jo, to bylo takový prostorný hezký, no, no a pak ještě, eště hm to Excelsior, to bylo takový menší kino, ale taky to taky tam to bylo, takový slušný. LČ: takže, vás zajímalo to prostředí, jak to tam vypadá nebo... MD: no tak to, tak, zajímalo, no prostě, to víte že když přídete někam a em nelíbí se vám to, tak už tam víckrát nejdete. LČ: a co se vám, líbilo se vám to, jak je to tam jako interiérově vybavené? MD: tak, celkově, celkově že to tam bylo hezký a takový hezký prostředí.
Marie_(1921).txt
LČ: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to... MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný LČ: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé ((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda. MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam chodilo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: ne. byla sem tam, a aj dokonce bych řekla třeba před dvaceti lety, ale to už vám splývá. JV: hm JG: Alfa, jo, [teď ta Jalta, Jadran,] jo, JV: [no, to bylo toho hodně.] JG: no tak to už em ta Alfa taky sem ju neměla moc ráda, JV: ne? JG: páč to tam taky se šlo tak jako dolů, JV: hm JG: kamsi, jo? JV: já vim, no. JG: kdežto ta skala ((Scala)), ta ta měla ještě měla aj ten balkon, to bylo pěkný tam, no.
Jarmila_(1925).txt
pak byl Kapitol, že, tam sme chodili do Kapitolu, tam myslím teď taky nehrají, že, a a v Alfě ((Alfa)).
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa. LH: Alfa, jasně. BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct luxusní. [no panč...] LH: [takže na] na úrovni. BH: ano, na úrovni.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je- [jaké jak] MJ: [a nóbl] a cena. JV: mhm MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky premiérová. JV: mhm a MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna
Irena_(1922).txt
IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
LČ: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla oblíbená z těch městských kin? IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu ((Dopz)), em LČ: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali. IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší
Irena_(1922).txt
IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích, LČ: hm IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo.
Irena_(1922).txt
uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva- uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly, tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece jenom takový premiérový.
Irena_(1922).txt
LČ: a em reflektovali ste třeba, že by některá kina i v tom městě měly ty premiéry častěji, nebo že by to bylo pravidelnějc ty premiéry v některých kinech? IK: no tak to byla dost myslím rivalita mezi těma kinama, že, aby em protože to znamenalo větší návštěvnost, když ta premiéra byla v tom nebo onom kině. nebo em voni si je taky přenášeli, že třeba v Kapitolu ((Kapitol)) dávali kino v šest, Alfa ho dávala v osum. LČ: takže ten program nebyl stejný dopo- [odpoledne a večer.] IK: [ano, ano, oni si] nechtěli konkurovat.
Irena_(1922).txt
LČ: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli zaměstnanci, IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím širokoúhlým filmem,
Irena_(1922).txt
Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír.
Bozena_(1924).txt
BK: [n- no že když] sme ne tak ne to byly všechno přepychový krásný kina JV: mhm BK: a to bylo vlastně když sme šli třeba na- do Kapitolu ((Kapitol)) nebo do kina Alfa, to bylo za jak je teď centrum, tak za tím bylo kino Alfa, tak to byly všechno pro nás vlastně svátek, to byly brněnský kina a ty byly opravdu takový, nebyly tak obyčejný jako třeba tady ty ty menší kina nebyly (tak sme to všechno) sme prožívali úplně jinak mlá- mládí se jinak vše vše
Milan_(1932).txt
ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů. LR: hm ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským náměstí, to byla skala, ((Scala)) LR: hm ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám, LR: [Moderna?] ML: [to potom,] jak? LR: Moderna? ML: Moderna. no a potom to byla Jalta. LR: Jalta. ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody, LR: hm tam byla... ML: Central. LR: Central. ML: centrál ((Central)).
Libuse_(1924).txt
LM: [no] takže a pak sme chodili eště do Alfy ((Alfa)), já nevím jak už se to tenkrát jmenovalo si to vůbec nepamatuju. Alfa, která byla ee která byla na ee na Poštovské. MB: mhm, [jo já tady] LM: [je to stále] MB: mám, já tady mám napsanou tu Alfu ((Alfa)), no LM: [ano] MB: [my] eště vlastně ty údaje o těch kinech nemáme LM: ano
Libuse_(1924).txt
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily] LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala ((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro MB: to Metro LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si, to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
Libuse_(1924).txt
ale do Metra to jenom velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa. MB: mhm LM: tak ta byla dobrá. (..)
Svatava_(1924).txt
no tak sme, vím, že sme hodn- hodně chodily do kina Alfa, do Moderny,
Svatava_(1924).txt
LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která kina to byla? SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna, to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol, no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili,
Svatava_(1924).txt
SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby lóže, LS: mhm SM: vzadu, LS: mhm SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa to měla, LS: mhm SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala, kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em
Svatava_(1924).txt
LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím? SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala <lístky,> takže. (..)
Svatava_(1924).txt
LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině? SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla, myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala ((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta]
Svatava_(1924).txt
Alfa? no Alfa bych řekla, že by byla, že byla česká.
Miloslava_(1925).txt
JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví ((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou? MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale ((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)).
Miloslava_(1925).txt
potom sme chodívali dost často do Alfy ((Alfa)),
Miloslava_(1925).txt
no, třeba Alfa, to se šlo dolů, dolů, pořád dolů. kdežto to Metro bylo, ten sál byl prostě v rovině, jo, nebylo to tam nějak, no, to Metro na mě tak nejlíp působilo, to sem měla nejraději.
Miloslava_(1925).txt
MM: kino Alfa, z toho kina Alfu, Alfy, si vzpomínám, to je zajímavý, nejvíc na ty šatnáře a šatnářky. tam byla velká šatna a tehdy se dávalo teda do šatny v kině zcela běžně. taky to bylo teda i způsobem jak sme se tehdy oblíkali. i na jaře se nosil třeba kostýmovej kabátek, v kterým se nesedělo a tam si vzpomínám, že byla veliká šatna a tam ty šatnářky byly teda velice obratný a šikovný.
Ctirad_(1931).txt
ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky
Ctirad_(1931).txt
JV: em dobře takže ste vlastně nemusel chodit do těch nejlepších kin. CN: ne, myslím, že tam patřila i Alfa tehdejší, Moderna, aspoň z nějakýho důvodu mám představu, že to byly takový luxusnější, JV: hm CN: em možná estetičtější em podniky
Zdenek_(1927).txt
že jich bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro,
Zdenek_(1927).txt
ZP: tak ty premiérová kina, jako byla třeba ta Alfa nebo Kapitol, jestli sem tam řekl taky ten Kapitol... JV: ano. ZP: to bylo skutečně em vybavený em kino jako takový, že to mělo em jo s- šikmý jako hlediště bylo bylo pěkně vybavený jako osvětlení, bylo tam aj neonový třeba osvětlení, čili byly takový lepší.
Marie_2_(1921).txt
já si nevzpomínám, jestli jako to předplatný se kupovalo, já myslím, že ne. jenom třeba do Alfy ((Alfa)) jak byly ty velký kina, do skaly ((Scala)) tak to už snad jo, ale
Marie_2_(1921).txt
LČ: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co MS: bylo, bylo to [tam dražší.] LČ: [mhm na vstupenky.] [takže,] MS: [no.] LČ: proto tak ( ) MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.]
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: no my sme většinou se domluvily, zašly sme si na naměstí Svobody že JV: mhm JJ: a to sme šli (.) podle toho jak, většinou sme byly v Alfa pasáži ((kino Alfa)) JV: mhm JJ: ne (.) a teď třeba v Moderně ((Moderna)) to bylo zas v Jaltě ((Jalta)) ne JV: mhm JJ: tak sme zas honem utikaly <tam do kina>
Jarmila_2_(1925).txt
V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa)) JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina JV: hm JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči- tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a... JV: [(Jalta)] JJ: [skala] ((Scala)) byla JV: mhm JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži ((Alfa)) JV: mhm JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa)) (.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta)) JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc chodila]? JJ: [no většinou sme] si JV: hm JJ: vždycky někam zalezli [do] JV: [mhm] JJ: toho kina
Rut_(1934).txt
LG: a byla nějaká kina jako které spíš která spíš hrála německé filmy (.) (a) nějaká která spíš hrála ty české? RM: no tak (jo) možná v tom městě jo ale (..) to to no určitě to bylo trošku prostřídaný (.) a (.) já si myslím, že v takové Alfě ((Alfa)) a tam (.) že dávali vyloženě německý ale (..) tam aj český filmy dávali sem tam (.) nebylo to zakázaný a bylo to jako tak nějak (..) ale to vite jako děcko se člověk o to nezajímal
Rut_(1934).txt
RM: no taková skala ((Scala)), to bylo (.) když se vlezlo do toho (.) jenom (.) ten (.) vstup do toho byl nádhernej ty schody dolů (.) to bylo něco ohromnýho (.) Kapitol taky (.) a (.) Alfa (.) to byly všecky takový (.) byly šatny (.) všechno to bylo já ani nevím jestli sou dneska šatny v kině (.) nějakým (.) to všechno bylo
Alzbeta_(1930).txt
LG: jo a AB: eště do alfa pasáže LG: [mhm] AB: [sme] chodili do kina to taky už nevím jak se menovalo, (.) možná alfa, mám pocit, ne? LG: mhm já myslím že jo. AB: jo, že to bylo v tý pasáži tam. teď je tam divadlo že? LG: (...) jo, jak je ta knihovna? mahenova nebo kde myslíte? AB: ne, ee alfa pasáž, LG: jo. AB: jedna strana z poštovské LG: [jo, mhm] AB: [jedna] strana [z jánské] LG: [už vím] AB: já nevím jestli je to ještě stále tak otevřené já teď už do města (.) nepřijdu, ale myslím že ano. myslím že ano.
Josef_(1929).rtf.txt
JU: Kapitol potom skala ((Scala)) ajik Alfa Alfa pasáž v tom to premiérový kino LG: a tam to... JU: Moderna, Jalta no LG: a tam to vypadalo jak v těch premiérových kinech [byly jako nějaké] JU: [všecky] byly jako ty kina hezký
Rudolf_(1920).txt
ale nikdy sem nikam nešel většinou sem když sem šel tak sem šel do skaly ((Scala)) nebo do Alfy ((Alfa)) na nějaký jako premiéru nebo (ňákej) trhák tak to sem šel jednou z- z- za onoho času PS: mhm RS: do takových velkých kin v Brně ale jinak tady přišlo všechno (.) postupem času přišly všechny filmy sem buďto do Jasu ((Jas)) nebo do Sibiřu ((Sibiř)) takže to bylo naše takový takový eldorado a jenom sme šli do toho skaly ((Scala)) když sme tam šli v noci anebo e sme tam e v Alfě ((Alfa)) byli v Kapitolu ((Kapitol)) sme taky byli někdy na nějakým filmu
Libuse_2_(1928).txt
LZ: pak byla ta v Alfa pasáži bylo to kino Alfa, SM: hm LZ: tak to ale taky moc tam mě to ne- nějak ne.
Libuse_2_(1928).txt
povidám, když akorát to vím že sme byli v té Alfě ((Alfa)), na to Sněhurce teda, ale sedum trpaslíků, ((Sněhurka a sedm trpaslíků))
Libuse_2_(1928).txt
přib- ovšem když to bylo, říkala sem vám, no ta skala ((Scala)) nebo Kapitol, už to bylo doc- už to bylo lepší, no. ale byly tam ty, ty plátna byly docela slušný to, totok, no, ale, tak kina ve městě, jo, (myslím) to byl Kapitol, nebo to byl byla skala ((Scala)), nebo Jalta, nebo Alfa, tak to už byly, už to bylo lepší, no, už to bylo takový, už ste tam dostala třeba koupit něco, tu vodu, tu sodovku, nebo prostě něco už se tam dalo koupit. pozdějš už možná i ňáký ty bonbóny nebo něco. my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_(1922).txt
do Moderny ((Moderna)), e Alfa byla (.) Kapitol, málo Kapitol tam dávali až koncem války a tam dávali mariku rek ((Marika Rökk))
Libuse_(1922).txt
LG: na Pekařské a tam ee kolem nejbližší kina tam byly jaká? LV: no to sem vám říkala, nejbližší LG: [( )] LV: [bylo] e ten excelziór ((Excelsior)) [jo] LG: [ten excelzior ((Excelsior))] LV: no, excelziór ((Excelsior)) ee potom ee byla ta blechárna, ano, no a jináč ve městě, protože z té Pekařské se šlo jenom do toho kopce a byla Moderna, jo, ta byla blízko a Alfa, jo, kino Alfa,
Libuse_(1922).txt
LG: (..) a jak se ty kina mezi sebou lišila? LV: lišily? LG: mhm LV: no vybavením a vstupným. LG: a ee konkrétně? třeba jaký byl rozdíl mezi Alfou ((Alfa)) a tím excelziorem ((Excelsior)) LV: no velkej, protože do ee do toho do excelzióru ((Excelsior)) bylo vstupné nejlacinější dvě kačky a myslím do té Alfy ((Alfa)) byl pět nebo šest korun. no tak to teda byl.
Libuse_(1922).txt
LV: ee hm ne e takový slavnostnější ten Kapitol mi přišel, kdežto ta Alfa i ta Moderna, tak to byl tak ee lepší průměr bych řekla, jo
Ludmila_(1920).txt
eště mám jednoho potom o osum roků byl mladší jak ten Ivan, ten se narodil v třiapadesátým a ten Ivan v pětaštyrycátým, těsně, no tak to si eště pamatuju, že sem byla s v kině s s manželem a hráli Ona brání vlast, ruskej film v Jaltě ((Jalta)), víte, v [tý pasáži tam], LČ: [mhm ano.] LŠ: Alfa pasáži, a že už sem tam dostala porodní bolesti, jenže tenkrát to eště nejezdily elektriky, ne- nebylo osvětlení, no a tak sme přišli z toho kina dom eště, no potom sem musela jít pěšky, já jsem ho rodila tady v Královým Poli teďka je tam plastika,
Ludmila_(1920).txt
do Jalty, jak je jak je Dominikánský [náměstí], LČ: [ano] LŠ: a tak taky v té pasáži, to [bylo]
Ludmila_(1926).txt
LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste navštěvovala? LT: no to už byly většinou ve městě. LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní? LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa, protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no
Ludmila_(1926).txt
LČ: a ee ta Alfa pro vás byla něčím zajímavější než? LT: no ta Alfa, ta byla teda až jako v tom ee už jako když sem třeba chodila s manželem, tak to už bylo naše jako domovský kino (.) plus teda ta kavárna, to jako sme chodili často. LČ: a ee vy ste spolu do kina začali chodit kdy zhruba tak (..) ještě před tou svatbou nějak? LT: no jistě, dlouho před svatbou, my sme spolu chodili tak asi dva roky (.) tak to se chodilo tančit do- potom dolů do baru.
Ludmila_(1926).txt
LT: no ono se to dalo asi, když tak jako matně si vzpomínám (.) tak (.) to se dalo dost těžko s některýma těma některý ty kina byly nesrovnatelný, některý byly vopravdu už, třeba ta skala ((Scala)) nebo Alfa, to už bylo (.) i ozvučení a všechno úplně jiný než třeba Slovan v Židenicích.
Augustin_(1924).txt
U: počkejte jinak mo- možná, ale to, jo, až já bych nelhal, to si nejsu jisté, ale ještě sem byl v kině několikrát, tady na jose- na Josefská nebo jak se to menuje ta ulice. tam je v té jak je ten průchod. LČ: v Alfě ((Alfa)). AU: v Alfě ((Alfa)). tak tam vím, tam taky si pamatuju, tam si vzpomínám. tam byly ty galerie, a do toho kina se šlo trochu jako dolů. taky to možná bylo v podzemí.
Augustin_(1924).txt
v té Alfě pasáži ((Alfa pasáž)). tam sem byl víckrát, a potom si vzpomínám, že sem byl taky někdy v tom kině Jalta.
Dagmar_(1929).txt
pak sem znala centrál kino ((Central)), LR: [mhm] DB: [to] je dneska na náměstí Svobody. dneska tam už není, ale tam byla, co tam bylo, Úderka nebo, Úderka tušim že tam byla. tam hned jak je řezník na rohu, tak tam bývalo kino. LR: mhm DB: centrál ((Central)). zara leandr ((Zarah Leander)) tam zpívala <takže> vim, že bylo
Dagmar_(1929).txt
pak to byl ten centrál ((Central)),
Helena_(1927).txt
a potom bylo, totéž kino bylo taky na náměstí Svobody ((Úderka)), tak ee taky sem někdy tak, byla sem ve městě, tak sem si tam zašla no a chvilku sem poseděla.
Vera_(1923).txt
kdy byla ta levnější kina, ta co byly ve městě víc, no na tom e ten Čas nebo Úderka to zas nebylo tak drahý. SM: mhm VB: ale to bylo takový e ani ne půlhodinový. pak se to zas opakovalo, a to nás tak moc nezajímalo. my sme rády chodily na celý filmy.
Vera_(1923).txt
a někdy jsme se dívali v tom v té Úderce ((Úderka)) na tom náměstí Svobody sme někdy šli. tam to bylo lepší jak na tom v tom Čase ((Čas)), se nám to zdálo lepší, takový obsáhlejší to bylo. SM: mhm VB: než tam u toho, nádraží.
Eva_(1928).txt
ES: a proti nádraží bylo kino Čas, tam ste mohl LS: hm ES: přijít a odejít, když ste chtěl. (..) totéž kino bylo na Náměstí Svobody. dneska je tam řeznictví. tak mezitím řeznictvím a tím rohem. LS: hm, hm. ES: tak tam bylo taky takové kino. (..)
Peter_(1922).txt
ale když se podíváte na program jiných kin například Central, PSz: hm PD: nebo Kapitol, PSz: hm PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to je úplně jasný. PSz: hm PD: a jenomže, já si pamatuju na Central, kde bylo hodně německých filmů, tam taky promítali Brechtův ((Bertolt Brecht)) drajgrošnoper ((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká opera)) takže rozlišovat mezi českým filmem a německým filmem před třiatřicet, em je trochu, no zkrácená perspektiva, páč mezi těmi německými filmy byly taky důležitý jako em Brecht, ((Bertolt Brecht)) drajgrošnop ((Die 3 Groschen-Oper – Žebrácká opera)) hudba, hudbu dělal jeho, já už si teď nepamatuju kdo, dvorní kapelník hrál foster ((Rudolf Forster)) a tak dále, to byla úžasná událost.
Peter_(1922).txt
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat. PSk: hm PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako, PSz: hm PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu ((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)). PSz: hm PD: a víc, nevim.
Peter_(1922).txt
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl] PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu ((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu ((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických a českých filmů většinou.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: ste navštěvovala hodně kin. a chodila ste třeba do em jak je na náměstí Svobody? teď em tam taky bylo kino ((Central)). tam ste nechodila. JG: no jo, ale to bylo to, to byla takovej strašně úzký. ne, tam sem teda nechodila. JV: Central. [a teda em Úderka pak tam byla.] JG: [ne, ne, ne, ale do, ne, ne, Úderka,] ta byla na tom, na mali- dole, u nádraží, ne? to bylo Čas, jednu dobu se to menovalo Čas. a myslím si, že se menoval i Úderka. že to na náměstí Svobody?
Jarmila_(1925).txt
LČ: a v tom městě ste chodila teda do jakých kin, [když byste (si vzpomněla)? (.) (za pro-) no] JH: [za protektorátu budu mluvit, jo,] já si to moc nepamatuju ee za protektorátu na náměstí Svobody byl hřízek ee hříbek takovej kulatej, jo, takovej ochoz. LČ: mhm JH: tam dole byly záchody <a teď tam si tam> sme si dávali rande s klukama, holky s klukama, jo, na tým hříbku, no a šlo se do kina no a naproti ee já nevím jestli tam bylo už to kino naproti, bylo kino za protektorátu naproti tomu hříbku co vám tam je teď já do města chodím hrozně málo, ono se to mění a co tam bylo za kino jak se menovalo? já sem myslela že Čas [( ) (.) naproti] LČ: [ne ne to ne tam byl Central, ne]? JH: Centrál, jo? LČ: potom to byla Úderka. JH: Úderka říkal- s- ale Úderka byla, to komunisti přece to [nem-] LČ: [ale] to jen přejmenovali. JH: nó právě a předtím to byl teda? LČ: Central. JH: centrum? tak tam sme chodili
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa. LH: Alfa, jasně. BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct luxusní. [no panč...] LH: [takže na] na úrovni. BH: ano, na úrovni.
Marie_(1915).txt
ale pamatuju si, že v těch letech, nevím kdy to bylo, em bylo zajímavé kino na náměstí, jestli si (pamatuju) Universum. ((Úderka)) nevim. a tam byla ustavičný provoz, nevím, jestli od rána, ale tož odpoledne sem tam em mohla jít. a tam se přicháze- perma- stále se opakoval stejný film, a kdo kdy přišel, tehdy šel dovnitř, LS: hm MH: když bylo místo, tak si sedl, když nebylo tak stál, vím, že ti koně, když proti nám cválali, že sme ustupovali, a když se uvolnilo, tak si sedl, až došel kon- on třeba začínal v půlce filmu, a zase v půlce odešel. LS: hm MH: žádná kontrola uvádění, nic. LS: hm MH: kdes- pak tam byla (narpa) tuším v tom em prostoru. to kino tam zaniklo.
Marie_(1915).txt
a na tom náměstí Svobody, bylo to mezi Rašínovou áá Běhounskou. tam v tom místě. [v tom domě.] ((Úderka))
Marie_(1915).txt
LS: a nevzpomínáte si teda, jak se to kino menovalo, jak ste říkala, že tam ty filmy [šly] MH: [já to] nevím určitě, mám dojem, že Universum. ale nemůžu za to ručit. víte, mě to až tak... SM: neměla ste náhodou na mysli kino Aktualita? MH: ne. tenkrát nebyly aktuality, ne, ten týdeník, co byl později, to tenkrát nebylo.
Marie_(1915).txt
ani na tom náměstí ((náměstí Svobody, kino Úderka)), tam sem byla asi jednou nebo dvakrát, já em já sem nekinařila.
Marie_(1915).txt
am na tom náměstí ((náměstí Svobody, kino Úderka)) taky, to jak vám řikám, to byly dvě řady sedadel, a me- mezi tím ulička, LS: hm MH: širší a dvě k- po straně, všecko zacpané lidmi,
Miroslav_(1923).txt
MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino Čas)) a e v k em na ee v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv,
Zofie_(1925).txt
JV: [bylo tam bylo na sv-] na náměstí Svobody bylo kino centrál ((Central)) XX: centrál ((Central)) ano, za války Ufa ((Ufa-Central)) ŽH: jo to, nebyl to kino Čas? XX: ne [ten byl u nádraží] ŽH: [nebo to se menovala] (Candra?)
Zofie_(1925).txt
ŽH: na to náměstí Svobody [teď si] ((Úderka)) XX: [ňáké do] ŽH: uvědomuju. JV: e před tím rokem třicet devět ještě ŽH: to bylo ještě před tím třicet devět JV: jo ŽH: asi JV: mhm ŽH: určitě.
Zofie_(1925).txt
JV: hm a tedy ee to kino Centrál ((Central)) můžete potvrdit, že ste tam občas byla. ŽH: ano. JV: jo, vzpomněla ste si. tak ono to vlastně bylo kousek, [že] ŽH: [ano] JV: od té od té pasáže Jalta je to pár [kroků]. ŽH: [ano]
Zofie_(1925).txt
ale myslím, že ee toho Pepka námořníka ((Pepek námořník)) a to že sem viděla právě v těch kinech kde, na tom náměstí Svobody ((Úderka)), kde hráli ee jako nepřetržitě, že jo, to se ee tam hráli několik krátkých filmů JV: ano tam bylo takové cy- takový cyklus ŽH: takový cyklus a lidé přicházeli a odcházeli, pak bylo eště u nádraží takový kino Čas, to bylo něco podobnýho, ale tam sem chodila až potom se svým dítětem.
Irena_(1922).txt
no tady sem si já poznamenala jenom který kina sem znala, na náměstí Svobody bylo kino Úderka. LČ: ano IK: em a potom u nádraží bylo kino ((Kino Čas)) em tam se promítalo nonstop, takže když někdo čekal na vlak, tak si tam mohl zajít [do kina,] LČ: [a tam ste] chodili taky? IK: prosim? LČ: jestli ste tam chodila taky. IK: jo jo, tam se chodilo, to tak na ně- nějakou třeba em třeba i grotesku, věděli sme, že to tam dávali, tak sme tam zaskočili.
Irena_(1922).txt
LČ: a ta Úderka se teda lišila třeba čím oproti těm kinům čas- že do kterých ste chodili častěji, proč ste ji třeba tolik nenavštěvovali. IK: no tam nedávali takový jako celovečerní filmy. LČ: aha IK: tam se dávaly krátký filmy, žurnály, grotesky, čili tam se program střídal, tam ste si zaskočila [podívala ste se] LČ: [to bylo v tom Času ((Kino Čas)).] IK: prosim? LČ: [to bylo] IK: [v tom Času] i v tom, LČ: [i v té Úderce.] IK: [i na to náměstím] Svobody, ano.
Milan_(1932).txt
ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů. LR: hm ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským náměstí, to byla skala, ((Scala)) LR: hm ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám, LR: [Moderna?] ML: [to potom,] jak? LR: Moderna? ML: Moderna. no a potom to byla Jalta. LR: Jalta. ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody, LR: hm tam byla... ML: Central. LR: Central. ML: centrál ((Central)).
Libuse_(1924).txt
a víte eště, eště sem si vzpomněla, proti proti, nádraží, tam kde sou mám dojem dneska ty uzeniny a tam, tam bylo takové kino ((Ohne Pause, později Čas)), které, ale já už nevím jak se to menovalo, možná že by se to dalo tam někde vyčíst, to běželo pořád dokola. tam člověk přišel, ale to bylo spíš jako em na bázi žurnálu a takhle všelijaké ty e z- ze světa novinky a to si člověk sedl, tam si koupil lístek a nikdo vás neuváděl, prostě někde ste si tam sedla a teď ste s- teď ste seděla a čekala až až se to zas domotá tam kde už ste to začala vidět ste se zvedla a šla pryč MB: mhm, mhm takže se tam dalo vlastně chodit pořád LM: ano a tady tento způsob toho toho filmu byl ještě na náměstí Svobody ((kino Central, později Úderka)) a sice jak byl, jak bylo to řeznictví na rohu Rašínové a náměstí Svobody MB: mhm LM: tak vedle taky bylo takové kino, ale já už taky nevím jak se to menovalo, protože to to bylo vždycky takové MB: tak tam tam nevím. já myslím na náměstí svobo- Svobody bylo to kino centrál ((Central)) LM: myslíte že to byl centrál? ((Central)) MB: ale ale jinak jinak nevim, no LM: no tak možná, že to že to byl centrál ((Central)), já si to nepamatuju, protože, to už byla věc náhody, když člověk, třeba pršelo, teď sme potřebovali, někde schovat, no tak sme vlezli do kina a počkali až přestane pršet, no, pak přestalo pršet tak sme šli. ((smích)) <no a tak to je nekulturní>. ((smích))
Ctirad_(1931).txt
CN: která byla první, to nevím. ale jakej byl můj první pocit nebo úchvat filmem, to byla širly templ ((Shirley Temple)) samozřejmě, byť nevim, jak se ten film menoval, ale eště si některý scénky dovedu představit, to asi sem vplul do takové všeobecné sentimentální reakce, dojem- dojemná fabule toho filmu ňáká, JV: hm CN: kde ta holčička měla takovou skleněnou kouli, kterou když pohnula, tak padal sníh, ale vono to vybavovalo ňáký, ňáký její smutný nostalgický vzpomínky na něco, na domov nebo na něco, co prostě už postrádá, JV: hm CN: takže tohle to byla, bylo to takový, takový opravdu, taková jemná emotivní jaksi stimulace k tomu, zamejšlet se nad nad ňákým sirotkem, nebo nad takovou ňákou existencionální situací dítěte bez bez opory, JV: hm CN: bez budoucnosti nebo tak. to si nejsem, dokonce vim, kde sem to viděl. to bylo v kině dnes neexistujícím teda. JV: a ve kterém víte? CN: vím. to se menovalo kino Central, a bylo to na náměstí Svobody. JV: hm dobře. a to [bylo] CN: [a to byla] jedna
Ctirad_(1931).txt
JV: jenom s matkou. hm teďka bych se zeptala em která kina ste navštěvoval. říkal jste ten Central, jestli si vzpomínáte [ještě] CN: [ale] zrovna ten Central není typickej. my sme bydleli na Tučkově ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové) začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až tří kin.
Ctirad_(1931).txt
CN: ale že bych jako vůbec nikam jinam nešel, tak ten Central, to je opravdu, tam byly ty dětský moje vzpomínky, nevim jak sme zrovna tam na to připadli, taky vůbec nevím, jestli to tak bylo, že že ty filmy byly vyhrazený jenom pro určitý biografy, em nevim, to nedovedu říct.
Ctirad_(1931).txt
CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně německý kina. JV: hm CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl Čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á ((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to neměl dělat, a že byl vlastně Čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil. tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další UFA kino,
Ctirad_(1931).txt
JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli hodně, hlavně Němci? CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)). JV: hm CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a ten Central. JV: hm CN: nepletu-li se. JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam Češi chodili méně? CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda dávala přednost takový ideově nacistickým filmům, JV: hm CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy.
Jiri_(1924).txt
JN: jo, to jenom třeba ten žid sís ((Jud Süß)) sme tak to byl člověk zvědavej, voni to strašně chválili, taky na náměstí Svobody byl jeden bylo jedno kino ((Central)), to bylo jen pro Němce. LS: a to si nevzpomínáte na název toho kina? JN: ono bylo v tý frontě, dyš em jak je dyš se šlo vod Jakubský, jo, tou ulicí Jakubskou, tak hned na levý straně, vono nebylo velký a tam dávali teda ty echt německý, tam chodili na legitimace enesdéápé ((NSDAP)) Němci tam chodili. Ls: mhm. JN: tam se... LS: já tady mám náměstí Svobody kino Central. JN: to bylo asi vono. LS: jo? JN: to bylo vono. LS: kino Central, takže to bylo vyloženě německé kino. JN: to bylo německý kino. LS: a tam ste teda tomu ste se vyhýbal. JN: já sem myslím tam vůbec nikdy nebyl. LS: hm. JN: eště jednou snad ale těžko, vůbec sem tam nebyl.
Jiri_(1924).txt
LS: dobře, můžeme se vrátit zase em teď bych se vás zeptal, jesi naopak bylo v Brně kino, které ste vyloženě neměl rád, nebo kam ste zásadně nechodil. JN: no tak do toho německýho. LS: do toho centrálu ((Central)). JN: do toho centrálu ((Central)). LS: a ještě nějaké další to bylo? JN: ne, já si nepamatuju. LS: ne. JN: že bych měl em jo, že bych měl, poněvač ( ) vyloženě německý kino, tak tam ze zásady voni tam měli plagáty dycky ale ale na někerý směli jenom Němci, jo, to třeba na někerý představení, ale tam tam bych bejval nikdy nešel, jo.
Libuse_(1929).txt
no a na nám- ta Úderka, to bylo na náměstí Svobody, tak tam sem myslím taky jednou dvakrát byla. i i na večerní představení a to už to už asi po po válce pot- ne teda ano po pětačtyřicátém. takže to už bylo volnější to už sem byla v tom učení, takže už sem měla malinko větší volnost, i když naši kontrolovali kdy příjdu domů, že,
Jarmila_(1931).txt
PS: no to je pravda, tady byla asi třetina třetina Němců ee to kino Central na náměstí na to si vzpomínáte? to byl... JV: to ude- vono se to [menovalo potom Úderka] PS: [potom Úderka] ano JV: no to si pamatuju, protože tam byl ještě ten hříbek tak tam sme mívali [rande] PS: [ee jo] JV: že vždycky tam člověk mohl stát trošku pod i když pršelo, že, pod pod tím hříbkem a tam se promítalo tak to si pamatuju. PS: tam se promítalo i do ulice, že jo [tam se stávalo...] JV: [no ano] ano no (.) PS: ee ale za války ještě ste tam nechodila nikdy do toho Centralu ((Central)), to byl vlastně tam kde byla potom Úderka? JV: ale víte že sem tam v tom kině asi někdy byla ale já já z toho nemám žádnej víte nic konkrétního si nepamatuju, tak ne- nechci [teda vykládat nějaký], PS: [jasně] JV: ale asi sem tam byla v tom kině někdy.
Jarmila_(1931).txt
PS: takže ee hlasité projevy nepřicházely v úvahu ani [( )] JV: [to se] nedalo. akorát si pamatuju na tom náměstí Svobody, jednou ee tam byla firma ee řezník velkouzenář Adolf Jebavý a e nahoře v v tom kině ((Central)) promítali nějakej Hitlerův projev a řval ee na celý kolo a nějakej pán, kterej sme tam stáli venku, tak ukázal Adolf Jebavý, jo, že ho poslouchali, jo, takže to byl potom se to vykládalo jako vtip [prej, jo] PS: [aha] JV: Adolf Jebavý PS: že se to rozšířilo jako taková
Jarmila_(1931).txt
PS: právě to kino jak ste teď vzpomínala, že, tam byl projev Hitlera na to, to bylo na tom náměstí a to bylo právě zřejmě JV: no on vyřvával PS: to bylo zřejmě nejvíc takové německé [kino] JV: [no ano to bylo] PS: [( )] JV: to bylo to co nejvíc řvalo, tak to bylo Adolf Hitler plac ((Adolf Hitler Platz)), že se to menovalo na náměstí Svobody hm PS: takže toto je jedna vzpomínka, kterou máte spojenou tady s tím kinem ((Central)) s tím náměstím? JV: mhm PS: ještě nějakou něco se vám vybavuje [že co byste] JV: [no tak] PS: ne todle, takže to to vy ste tam přímo ee vlastně byla u toho kina nebo jak je to znáte z z [vyprávění] JV: [ně- někdo z rodiny] PS: mhm JV: někdo z rodiny nebo na- moja kmotřen- jedna moja em ee no tak sem měla kmotra toho Gromeše ((Karel Gromeš)) a eště tetu byli dvá u mýho křtu a ta teta byla původně zaměstnaná na Lékařské fakultě. no ale když zavřeli zavřeli potom ně- vysoký školy, tak někde já nevím kde tam dělala, ale prostě vím, že z toho města dycky jezdila PS: a to bylo slyšet opravdu až na náměstí to bylo? JV: to řvalo to bylo, tam byly amplióny a to řvalo úplně to z toho kina. to s- to s- to se- to úplně řvalo po městě PS: a to bylo výjimečně tedy u tohoto projevu nebo to bylo pravidelně že to bylo slyšet? JV: no to tam byl dycky takovej rambajz, né, jenom tady v té válce v té válce ty jejich propagační věci, že, pochopitelně, ale potom, když to kino promítali už později, tak to už bylo normálně. PS: takže oni promítali ee nějaké jako projevy Hitlera a pouštěli to amplionem [na náměstí?] JV: [no to řvalo] to řvalo strašně, no PS: aha. takže to bylo záměrný jakože [to ( )] JV: [no tak jistě,] to byla propaganda cílená, no.
Frantisek_1932.txt
LG: mhm ale nebylo to pravidelné. FR: nebylo to pravidelný, a když byly ty krátký filmy, to bylo e na náměstí Svobody ((kino Central)) LG: mhm FR: a potom u di- e potom u nádraží ((kino Ohne Pause)).
Josef_(1929).rtf.txt
JU: tak já sem běžel pěšky na náměstí Svobody a za nějakou štvrthodinku půlhodinku jako kluk já sem běžel jak blesk, přijel dědeček a šli sme do kina no a t- to bylo dost často tam jak je dneska ten ten vodotrysk tak naproti toho vodotrysku je je tam dole se de je tam nějaká já nevim je tam nějakej bar nebo co tam tak tam bylo kino kino Central tam hráli hodně německý filmy s marika rek ((Marika Rökk)) a všichni ty no m- máte máte přehled říká vám (to něco)? LG: (nó marika rek) ((Marika Rökk)) t- to zmiňuje úplně <každý dycky>
Josef_(1929).rtf.txt
za první republiky jak sem vám řikal, LG: jo mhm JU: s tím dědečkem do teho kina ekcelsior ((Excelsior)) do toho kina Central na náměstí Svobody to tam dědeček rád chodil do tech kin tak von tam jel elektrikó z Vídeňky ((Vídeňské ulice)) LG: jo jo JU: my sme bydleli no to vy nevíte kde je na Vídeňce ((Vídeňské ulice)) gymnázium LG: hm hm JU: to vám nic neříká, no tak to nevadí, no a tak dědeček chodil rád do kina no a mě dycky bra- brával sebou před válkó tedy páč dědeček za války zemřel.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: jo ještě k těm kinům jsem chtěla jestli bylo nějaké kina podle vás která hrála spíš německé filmy a některá která hrála spíš české filmy JU: jo byly některý v tym Centralu ((Central)) na tym náměstí Svobody že tak tam hráli vesměs německý filmy. LG: mhm JU: že i v tym Kapitolu ((Kapitol)) mám dojem to víte mně všechno si člověk nepamatuje.
Jaroslav_(1926).txt
JB: to voni měli svoje filmy a to bylo právě to kino na náměstí sv- Svobody, já nevim jak se to menovalo, to tam hráli aj e taky nepřetržitě, jo a aj byla tam tam e obrazovka jako kino a lidi stáli a dívali se jo, e co jako tam promítají jo, já nevim jak se to menovalo to kino ((kino Central)) LG: jak ste mluvil o tom oknu, já to kino znám, já vim, no. JB: to je jedno, no tak to jako bylo pro Němce kino pro pro ty, co byli členové nacistické strany a ty tam chodili na ty svoje stranický filmy, ale to se nehrálo normálně v kinech to voni tam si promítali pro sebe, no.
Jaroslav_(1926).txt
LG: vy ste říkal, že na Svoboďáku bylo takové to kino pro Němce ((Central)) v době toho protektorátu.. JB: no jo bylo LG: a byla ještě ňáká další kina jakoby spíš německá? JB: ne no německá přímo to nebylo ale... LG: ale kde chodili jako spíš Němci sem myslela jakože, JB: no Němci chodili do ki- na německý filmy normálně, LG: mhm JB: do každýho kina, ale toto jak řikám, tak bylo pro straníky takový LG: jo aha JB: tam na ty na tym,(.) jak jak Svoboďák? LG: nám- [náměstí Svobody]. JB: [náměstí Svobody], tak tam to bylo to kino to potom po válce bylo, že se tam hrály stále tak jako před nádražím bylo to kino ((Čas)) LG: mhm JB: kde se stále hrálo, že. tak tam jako tam se taky porád hrálo, eště navíc večer byla tam velká obrazovka a pouštěli tam všelijaký já už nevim co, no nějaký filmy nebo já nevim to tam stálo lidí spousta na náměstím dívali se, aj v zimě. LG: jo? JB: zmrzlí.
Margarete_(1923).txt
MK: tenkrát to bylo štathóf ((Stadthofplatz)) nebo do kin... LG: no a MK: kina Central LG: mhm MK: na náměstí Svobody
Vera_(1923).txt
mhm. a e kdybychom se ještě vrátily k té první zkušenosti, e nevzpomenete si úpl- úplně nebo, jaká je vaše nejstarší vzpomínka na to kino, je to až s těmi spolužačkami? nebo tř- třeba předtím, VB: no, na tom výstavišti, tam byl tam hrávali (.) to byl cizí film, ale jak se menovali ti dva herci, takoví, (ti) už zemřeli, ale dlouho hráli (.) hm SM: mně de spíš možná o o tu vzpomínku jak jak to na vás působila třeba ta atmosféra toho kina, nebo jak to s- nebo s kým ste třeba byla poprvé v kině, jestli třeba s rodiči, nebo VB: ne, s maminkou sme chodívali, ano, SM: mhm VB: maminka s náma chodívala do kina. ale takhle se spolužačkami. SM: takže se spolužačkami.
Vera_(1923).txt
[no] toho Buriana ((Vlasta Burian)) ano, na toho sme chodili právě na to výstaviště, na to do toho kina Elite.
Miroslav_(1931).txt
MH: no pak, na výstavišti bylo kino Luna, AV: mhm. MH: to po válce zrušili a udělali tam divadlo z toho.
Marie_(1921).txt
MD: [víte, já vám to řeknu, my sme] chodili, to sem si vzpomněla, my sme ještě chodili na výstavišti, jak teď je, myslím, bylo divadlo, ještě my děti už tam chodily a bylo tam divadlo. a jak bylo to divadlo, tak tam bejvalo to bylo kino tam. tak my sme většinou, když už sem byla jako když sem se učila, už sem byla starší, tak sme vždycky šli odpoledně do kina, na to výstaviště a potom tam bylo, hráli. tak sme šli prostě do na zábavu, jó, si sednout. no ale já sem teda musela v deset hodin být doma, že, tak to se <vždycky v deset> vo půl deváté honem už to tak nó, <abych byla doma. abych jako otec by mě příště nepustil, že.
Marie_(1921).txt
MD: ((směje se)) tak jaké druhy zábavy, nó, tak eště než sem teda, než sem, tady byli třeba Němci, tak sem vám říkala, my sme šli do kina a potom sme z kina sebrali a šli sme, že to bylo v jednom, že na tom výstavišti, tak sme šli tam na ten čaj o páté, tak sme tam prostě do tech devíti nebo tak byli a...
Jarmila_2_(1925).txt
ale mám dojem, že to bylo poprvně když sme byli v první měšťance JV: mhm JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti ((Výstaviště)) JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči? JJ: to sme byli ze školou JV: ze školou JJ: tam jako JV: mhm JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo nějaký (.) něco tam prostě JV: mhm JJ: bylo (.) [no a tak]
Jarmila_2_(1925).txt
JV: vy vy ste mi říkala ee tuším, že ste tam chodili ze školou poměrně často ee [(do toho kina)] JJ: [no my sme] ee (poněvač) tam (.) voni tam potom se tam (.) tam se nebylo jenom kino [tam] JV: [mhm] JJ: prostě byly třeba když bylo něco tohle s- tak vím, že sme tam byly na nějaké (.) ee nějaká slavnost tam byla JV: mhm JJ: nebo něco, nějaký takový jak divadlo něco tam bylo tako jo v tom kině (.)
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: měli nějak tohle, tak to si pamatuju taky, no (.) jako to sme tam byli, pak tam byla nějaká voslava JV: mhm JJ: tak to sme tam taky byli [(nějak něco tam)]
Jarmila_2_(1925).txt
JV: po válce až (.) a (.) ee takže takže em v rámci toho té návštěvy ee kina na tom Výstavišti ((Výstaviště)), přes to ňáká vzpomínka vám vytane na mysli? třeba ňáká silná opravdu? (z té dětské) ( )? JJ: to já si ani dneska už nevzpomenu, co to tenkrát bylo za [film] JV: [mhm] JJ: jenom vím, že to potom bylo docela dost navštěvovaný, to kino tam jako (..) jako že tam poblíž (co s-) ( ) bydleli, že JV: mhm JJ: tak tenkrát vlastně (.) za války když to vezmete, co byla ta mládež taková (.) tak kam měli jít? JV: mhm JJ: (jedině) do kina, že, no a my sme bydleli, pro mě to bylo z ruky JV: mhm [rozumim] JJ: [někam] tam jit do kina
Jarmila_2_(1925).txt
V: vzpomněla byste si, jak to kino (.) vypadalo, jak na vás působilo (.) to na tom Výstavišti ((Výstaviště)) myslím? JJ: tak tam bylo pěkný to kino, šikovný to tam bylo (.) jinak já už si tak nějak moc JV: [hm] JJ: [nepamatuju ( )] JV: a tam ste teda chodila (.) ee v rámci té měšťanky JJ: no JV: a pak ste tam už přestala chodit? JJ: no poněvač pro mě to bylo z ruky JV: hm JJ: jo, pro mě to bylo z ruky taklec chodit do města do kina (.)
Jarmila_2_(1925).txt
JV: takže ste vlastně žádné kino (.) kromě (.) kina [na Výstavišti] ((Výstaviště)) JJ: [no] JV: neznala tenkrát (.) (osobně)? JJ: tenkrát ne, tenkrát nebylo nic toto (.) no...
Jarmila_2_(1925).txt
JV: a (..) teď teda když se posuneme dál (.) ee nebo teda eště vlastně ještě bysme se mohli ee mohli zastavit chvilku u toho ee kina na na Výstavišti ((Výstaviště)), jak ste chodili hodně ze školou nebo (.) relativně hodně (.) tak ee vzpomněla byste si, jak se třeba (.) ty děti chovaly tenkrát ee při představení? JJ: no tak (my) sme se chovali normálně prostě JV: jesi třeba pokřikovali kluci nebo (.) JJ: ne ne ne JV: hvízdali nebo se smáli [nahlas]? JJ: [ne ne] (..) ja vam něco upřímně řeknu, tenkrát byla ta mládež (.) jinak vychovaná JV: hm JJ: prostě, jo, tenkrát [(to neexistovalo)] JV: [jako myslíte,] že si třeba děti tenkrát tolik nedovolily jako dneska, jo? JJ: no no no, to bylo úplně něco jinýho JV: mhm JJ: (..) my bysme si nedovolili ani nijak tak, protože by nás učitelé hned (.) hned sme byli volaní k raportu nebo něco JV: [mhm] JJ: [když] kluci třeba něco z voloviny vyvedli nebo něco takovýho JV: hm JJ: tak byli hned k raportu ((pausa; 5 vteřin, doplnění nápojů)) JV: takže třeba ste se ani nebavili, jako měli ste strach (.) během ee JJ: ne, řekneme né strach, ale prostě tenkrát nás to (.) já nevím jako JV: hm JJ: děcka ani nenapadlo nějak taklec ee (...) prostě měli sme ee jiný JV: hm JJ: jiný smysl pro život, jak se řiká (..) poněvač sme byli jinak vedení
Antonie_(1928).txt
AM: [do toho grandu] a e jak začla nevím přesně kdy, ale potom bylo eště jeden biograf, ten byl na výstavišti, jestli [ste o tom] LČ: [mhm] AM: taky slyšela. tam bylo už moderní kino, moderní budova, oproti tomu grandu,
Antonie_(1928).txt
, no a potom eště sme chodily na to výstaviště, (.) a to už rodiče nesměli vědět že tam deme, protože to bylo všechno zakázaný, a maminka nám řekla a tatínek (.) hlavně maminka, děti nechoďte nikam ať se nedostaneme do neštěstí, většího než máme. (.) takže my sme tam chodily jako na černo. LČ: [tajně] AM: [sme jenom] šly za dětma ale (.) ale šly sme do toho biografu taky. LČ: a ty peníze na to to ste [měly ee (vlastní)] AM: [jo no tak] oni nám dali [kapesný] LČ: [mhm] kapesný. AM: samozřejmě. a to b- ee vstupné do toho <biografu stálo korunu> LČ: a jak jak bylo AM: a potom jednoho dne to skončilo, protože my sme si tam sedly a zhas- e začal film, zhaslo se, začal film, najednou vstala jedna paní velká fašistka, předstoupili k němcům, a vstala okamžitě rožněte jsou tady židovský děti. (.) nebo děcka, jo? no a tak (.) ee prostě ten ee uvaděč tam rožnul, a ona ukázala na nás. (.) a tenkrát už se nosily hvězdy tak samozřejmě my sme je neměly, nevzaly si hvězdy nebo sme si je schovaly, musely sme nosit hvězdy. no samozřejmě my sme šly za dětma a šly sme do biografu tak sme je neměly, že? ale stejně na nás ti fašisti čekali a kdoví jak to bylo všecko.
Antonie_(1928).txt
AM: no tak, hm e samozřejmě sme e byli rádi že něco tak, ale e ten pocit té úzkosti e byl velice silnej, (.) když sme tam chodili. (.) pořád sme měli strach z té společnosti, (až) nás někdo uvidí, a bude neštěstí, (.) tak jak maminka řekla, (.) že když nás chytnou, tak zatknou rodiče, (.) a všecko to sme už věděli že tam de vo život, (.) no, ne vyloženě tak, ale věděli sme že musí nastat veliký neštěstí. (..) protože už byla válka, ((mluví s pláčem)) (.) a lidé mysleli (.) ( ) (.) ztráceli (a nedělo se nic) LČ: (..) a samotné to kino, potom, jak na vás působilo jako prostor, třeba, líbilo se vám [tam?] AM: [ano] no velice bylo hezký, moderní, všecko. jak celý výstaviště, že? to bylo krásný už, postavený předtím, (tak) (.) sme na e veletrhy s rodičema chodili každý rok, LČ: a ve srovnání s tím druhým kinem, v tom [starém městě] AM: [no samozřejmě] e to bylo, jistě nepřirovnatelný, taková s- tam byl takový (.) pocit, já (nevím) jako
Josef_(1929).rtf.txt
JU: a druhý kino bylo když v Brně byla světová výstava k dvacátýmu osmýmu roku tak se postavilo divadlo kde vystupoval Werich s eee s s Voskovcem ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) a kde hráli kde moja maminka byla tam mi t- to vyprávěla no pak pak pak pak z toho bylo kino, tak tam sme to se menovalo Elite ty bylo kino Elite no, LG: mhm JU: no a je to my sme tam my sme tam já nevím co z toho sálu tam dneska bude bude tam burza nějaká plodinová nebo co tam dneska je nevim ani, no tak tam sme chodilo buďto za kačku do Grandecu ((Grand)) anebo za kačku dvacet do Elite no, ale nejradši sme měli Tom Mix krále západu ((Tom Mix král západu)).
Libuse_(1922).txt
počkejte, ale já sem byla poprvní s klukem (.) s klukem, víte kde v kině na Výstavišti, no jo, takovej blonďák a s Miladou š- Šmídovou, ježišmarja ta už je kolik let no čtyřicet let mrtvá. no jo, vidíte, to ty já sem byla, ano poprvní a tam dávali ňákej ruskej film nebo něco, to ee (..) no jo tam něco takovýho tenkrát bylo. no, a tam bylo eště (..) dokonce v tom kině, a to teda mám vz- ee vzpomínek sem tam byla den předtím dokonce s maminkou, tak druhej den zemřel otec. a to vám řeknu, to bylo v osumatřicátým roce. a dokonce vám řeknu, že otec zemřel čtvrtýho, tak to bylo třetího (.) třetího července. LG: (...) mhm LV: vidíte a to sou věci, který mně teda vyplouvají teď že s vama teda jako (.) jako říkám, no. (..) no smutný věci nechme.
Edita_(1926).txt
a ekselsior ((Excelsior)) byl.
Edita_(1926).txt
aj do (.) těch malých, to byly různý eksolzior ((Excelsior)) byl tady (..) to byly různý kina.
Vera_(1923).txt
a potom tam e nahoru do toho Excelsioru ((Excelsior)), na to Šilingrovo ((Šilingrovo náměstí)) tam taky to bylo
Vera_(1923).txt
byli jsme i v tom kině Excelsior, co bylo na Šilingrově náměstí
Eva_(1928).txt
ES: a s tetičkama do kina Excelsior, to bylo na Šilingrově náměstí.
Eva_(1928).txt
LS: dobře. takže ty kina, které ste navštěvovala, to už ste vlastně říkala, do těch deseti let. proč zrovna tady tyhle kina, která ste zmiňovala? vy ste zmiňovala Excelsior. tuším, že ki- ES: protože tam chodila se mnou moje teta. do toho Excelsioru ((Excelsior)). LS: hm. konkrétně do toho Excelsioru ((Excelsior))? ES: ano, ano. a do Moderny ((Moderna)). LS: hm. ES: a do Moderny ((Moderna)).
Eva_(1928).txt
ES: doma sem neměla příležitost, ale u té mé tety, co sem s ní chodila do toho Excelsior, tak tam sem měla k dispozici boty s podpatkama a různý takový šátky, tak sem se předváděla před zrcadlem. to je jako u desetiletýho děvčátka nic neobvyklého.
Eva_(1928).txt
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli. ES: ano. LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla? ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
Marie_(1921).txt
i když sme potom byli větší, chodili sme třeba tam do toho Excelsiora, ((Excelsior)) tak to sme taky vždycky celá, bylo nás víc, no prostě nebyla sem sama. bylo nás [takovejch pět šest, jo.]
Marie_(1921).txt
MD: hm, líbilo se mně, líbilo se mně v alfě ((Alfa)), tam bylo hezký kino, jo, to bylo takový prostorný hezký, no, no a pak ještě, eště hm to Excelsior, to bylo takový menší kino, ale taky to taky tam to bylo, takový slušný. LČ: takže, vás zajímalo to prostředí, jak to tam vypadá nebo... MD: no tak to, tak, zajímalo, no prostě, to víte že když přídete někam a em nelíbí se vám to, tak už tam víckrát nejdete. LČ: a co se vám, líbilo se vám to, jak je to tam jako interiérově vybavené? MD: tak, celkově, celkově že to tam bylo hezký a takový hezký prostředí.
Marie_(1921).txt
LČ: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to... MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný LČ: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé ((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda. MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam chodilo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: protože tenkrát byla jedna herečka, ta se menovala marika rek ((Marika Rökk)). byla jako Němka, ale myslim už aj podle jména, že to byla Maďarka a já sem byla ochotná kterýkoliv kino navštívit, kde sem zjitila, že vona hraje, jo? a tím vám řeknu, že sem se dostala do jednoho kina. JV: mhm. JG: který dnes ani neexistuje a málokdo o něm ví. a to byl na Šilingrovym náměstí. JV: mhm. JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě. JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior]. JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)). JV: mhm. JG: to nebylo velký. vycházelo se do Dominikánské ulice. JV: mhm, [mhm]. JG: [jo]? tam jak sou ty sloupy. já si totiž myslim, že tenkrát to... eště tam nebyl vůbec podchod. že udělali potom právě, že zrušili to kino, jo? no, a já sem vám tak... a to bylo vyloženě německý kino. JV: mhm. JG: ale co mě je, [(sem si říkala...)] JV: [i před válkou]? JG: né. sem v-... za druhé světové války. JV: za protektorátu. JG: za [protektorátu]. JV: [mhm]. JG: já sem vám tam šla, protože ona hrála. teď vám byl žurnál, poněvadž tenkrát se hrál vždycky žurnál. teď se vám tam objevil Hitler. JV: mhm. JG: a teď si představte, že ty lidi všichni vstali a zvedli ruku. a teď já sem seděla a teď sem si řikala a teď mě vyrazí. fakt sem měla uplnej strach, neměla sem z toho kina vůbec lízt. už sem tam nikdy nešla. to sem nevěděla, že to je vyloženě německý [kino]. JV: [nevěděla]. JG: ne, nevěděla. ale bylo t-... JV: takže to na vás zapůsobilo [dost otřesně]. JG: [no, no.. protože] už všelijaký ty zprávy [šly, že]? JV: [mhm, mhm]. JG: voni když se do- dostali dohromady, tak voni byli jak na hlavu. JV: a to byl začátek války. nevzpomenete si, kdy to mohlo být? JG: no tak, to mohl být takovej čtyrycátej [jednačtyrycátej rok]. JV: [jednačtyr-, mhm, mhm]. JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým. JV: mhm. JG: no, a to, to už to ne, to bylo předtim.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla nejhorší. JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo. JG: pak ten ekcelsior ((Excelsior)), ten tam měl vo ňáký sedadlo víc, a je taky temný kino,
Zdenek_(1927).txt
byly štyry sestry, všechny štyry se provdaly, jenom matka a ta jedna sestra měla měla em děti, ty dvě byly bezdětný. ta jedna bydlela ve Střelicích a dyš přijely do Brna, tak vždycky šly do biografu. to si vzpomínám, dyš z těch Střelic přijely do Brna, tak šly do biografu. a chodily do kina, to sem tam taky napsal, na Šilingrově náměstí, jak začíná eh Dominikánská ulice bylo malý kinečko, řik- menovalo se to ekcelziór ((Excelsior)). pak tam bylo ňáký em dyš ta budova patřila Telekomu moc mluvim hlasitě? JV: ne, ne v pořádku, já to jenom upravuju, aby to nesměřovalo jinam. ZP: em em pak tam v tom měli nějakej sál, Telekom tam byl, ten sál tam existuje, možná tam existuje dodnes, tak tam bylo malý kino, ekcelzior ((Excelsior)) se menovalo a oni každý vždycky dyš přijely do Brna, tak dycky šly do toho ekcelzioru ((Excelsior)) do kina. JV: a proč zrovna tam? ZP: nevím. nevím, možná že to bylo blízko teda em blízko em nádraží, protože voni přijely, voni bývaly ve Střelicích, tak přijely do Střelic, a chodívaly do toho ekcelzioruv ((Excelsior)) do kina. proč, to vám neřeknu, protože byly eště blíž kina, toho nádraží, ale to byly poměrně takový premiérový kina, dost drahý. kdežto tohleto bylo teda né premiérový kino, to bylo takový levnější kino, tak chodily do toho ekcelzióru ((Excelsior)).
Zdenek_(1927).txt
další kina byla spíš v okrajových částech Brna. jedno ale bylo v samém srdci Brna, na Šilingrově náměstí, na konci ulice Dominikánské. to bylo Excelsior. ZP: ( ) JV: em, které patřilo k těm komornějším.
Zdenek_(1927).txt
ale za první republiky byly židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna, co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.
Marie_2_(1921).txt
byly ee, pokud muž dělal průmyslovku, tak sme tam tam bylo jedno kino, na Šilingrový ((Šilingrovo náměstí, kino Excelsior)), tam sme chodili. jak je pošta, v tom domě. a tam sme chodili za korunu a to byly tři řady. (.) a do té třetí řady sme chodili. LČ: to byl ekselsior ((Excelsior)), ne, to kino. [na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí))]. MS: [asi, že jo], eksel-
Marie_2_(1921).txt
LČ: a ta kina se lišila třeba jak byla zařízená? MS: no jistěže, jistěže. to třeba ekselzior ((Excelsior)) no- normálně dřevěný lavice e to Metro už bylo trochu líp, už tam byly t- ta sedadla už tam byly trošku slušnější.
Josef_(1929).rtf.txt
JU: jó jó no no a tak tak tam já sem poprvé s tím dědečkem a tam dědeček chodil hrát do kina ee na tady na městským na Šilingrovým náměstí to jak je ta pošta tak tam jako do té do té Dominikánské ulice nalevo straně ta pošta má velkej sál a tam bylo kino ekcelsiór ((Excelsior)) a tam chodil můj dědeček taky hrát do toho kina ekcelsiór ((Excelsior)).
Josef_(1929).rtf.txt
za první republiky jak sem vám řikal, LG: jo mhm JU: s tím dědečkem do teho kina ekcelsior ((Excelsior)) do toho kina Central na náměstí Svobody to tam dědeček rád chodil do tech kin tak von tam jel elektrikó z Vídeňky ((Vídeňské ulice)) LG: jo jo JU: my sme bydleli no to vy nevíte kde je na Vídeňce ((Vídeňské ulice)) gymnázium LG: hm hm JU: to vám nic neříká, no tak to nevadí, no a tak dědeček chodil rád do kina no a mě dycky bra- brával sebou před válkó tedy páč dědeček za války zemřel.
Margarete_(1923).txt
nebo do Excelsioru ((Excelsior)) to bylo na teďka se to menuje Šilingorovo náměstí LG: mhm MK: tenkrát to bylo štathóf ((Stadthofplatz)) nebo do kin...
Margarete_(1923).txt
LG: mhm em a chtěla sem se zeptat, jestli si pamatujete na ee na první návštěvu kina kde ste byla MK: první návštěvu kina, to bylo v Excelsioru ((Excelsior)) a to bylo ee z barandova ((Barrandov)) na barandově ((Barrandov)) točený a menovalo se to to byl neměcké film vúdy lersesing ((neidentifikováno)) LG: mhm MK: s marta egrt ((Martha Eggert)), která potom si vzala jana kipuri ((Jan Kiepura)
Rudolf_(1920).txt
PS: a v centru města byly nějaká kina německá kam by chodilo německé publikum? RS: já si nepamatuju já sem e nechodil do e třeba do centra to záleží taky na čtvrti [která] PS: [mhm mhm] RS: to byla čtvrť ale tady většinou to byli (nebo) to začalo e já nevím v e někde v e e na starým tam někde e jak se to menuje Heršpice že a tam ty kina začaly na Dornychu bylo kino ((Edison)) e- pak bylo kino jedno který se menovalo Excelsior a to bylo na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) e v tom jednom velkým baráku byl Excelsior (.)
Rudolf_(1920).txt
a dycky mně dala vědět protože já sem učil její dceru a ee nějak vona byla nějak z té rodiny Švábovi kteří měli ale tři kina eee tam Excelsior a já nevím co ee Richard Šváb PS: mhm RS: von chodil se mnou do do školy a vona řekla jo jo to to já sem ju poznal hned
Rudolf_(1920).txt
NS: a nebydlel potom na Hybešově jak je [Ponrepo]? RS: [když e] když měla moja manželka to kino Ponrepo tak celá Švábova rodina který měli kdysi jakési Excelsior a já nevím jaké eště měli tři kina který postupně zanikaly jak se přestavovalo (.) tak ona (..) oni bydleli vš- všichni nad Ponrepem v tom poschodí PS: mhm RS: bydlela celá rodina v jednom bytě bydleli staří dědeček babička tady bydleli už pak ti mladí s děckama a tak dále a bydlel... a ten r- ten ee Richard co chodil se mnou do školy chodil dolů do bufetu do Ponre- do (.) do Ponrepy jo? e chodil kupovat cigarety PS: mhm a oni se [o- o-]... RS: [dycky] seděl tam v teplákách koupil cigarety se mnou poplkal jo dlouho sme plkali a pak zase v- v- vykouřili tam jednu cigaretu pak si vzal další cigarety a šel navrch PS: a... RS: a já sem šel do kina
Rudolf_(1920).txt
RS: ty Švábovi měli [Excelsior] PS: [Excelsior] RS: na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) Atlantik Komárov u mostu PS: mhm RS: a Edison Dornych
Libuse_(1922).txt
a já sem bydlela jako dítě ee na Pekařské ulici LG: [mhm] LV: [a] nahoře jak se říkalo na Štanóv je u Městskýho dvoru, tam bývalo kino excelziór ((Excelsior)). no a tam jsem byla, na ee filmu, který si <taky pamatuju>, dokonce si pamatuju i na paní, která s nama šla, nějaká paní Svobodová, bydlela u nás v domě, a bylo to o Tarzanovi ((Tarzan)). byl to němej (.) film, anebo měl titulky, a byl teda jako německej, protože v tom excelzióru ((Excelsior)), tam se hodně dávaly německý a rakouský filmy teda. a tam sem teda jako často chodívala, protože to bylo kousek, a druhá věc je, že to bylo laciné, protože vím, že, do první a druhé řady se nechodilo, to bylo strašně blízko, LG: [mhm] LV: [ale] ee mám dojem že, to stálo dvě koruny a za tři koruny byla taková ta šestá sedmá řada, tak to sou moje teda jako vzpomínky, (.) a ( ) mám teda vzpomínky tím že, bydlela sem teda v tom domě, kde bylo ee dvaadvacet nájemníků, ten dům teda jako pořád stojí a ee byly tam ee byl to to dům, kde bylo dvaadvacet nájemníků a z toho polovička byla vdov, takže to bylo (takový) zajímavý. a a ty byly návštěvnice teda kina hlavně toho excelzióru ((Excelsior)). [protože] LG: [mhm] LV: ta Moderna a to to se pak stavělo a to už tam bylo jako drahý, no a byla to teda, když sem když to vezmu za první republiky ee jako, laciná zábava, (.) vcelku i poučení teda, jo, i když teda ty filmy,
Libuse_(1922).txt
LG: a pamatujete si na ee první návštěvu kina po osvobození? LV: ee zrovna když sem to říkala a ee já teď ee nevím jestli to byl ten ee LG: (.) tak to nemusí být [úplně první návštěva, tak první ( kterou si pamatujete třeba)] LV: [ne ne ne já si ee já si] vzpomínám, po válce, ale nevím to přesně, na anglickej film, kterej LG: mhm LV: sem viděla, (protože) sme bydleli na té Výstavní v tom excelzióru ((Excelsior)) LG: mhm LV: a bylo to právě ee a je to takovej ňákej známej anglickej film ee vo bombardování a má to ňákej děj to bych si musela jako vyvzpomínat, a mám dojem, že to byl první ee nevím to přesně, ale že to byl ee ten první film, a byl to anglickej film.
Libuse_(1922).txt
LV: pak sme teda chodili do toho excelzióru ((Excelsior)) LG: a to až později, LV: no tak to mně bylo těch hm jedenáct, dvanáct, LG: mhm [(jo)] LV: [let] jo, si vzpomínám ee když se hrála Sextánka pro- to bylo někdy ve čtyřiatřicátým roce, tak jsem ji tam viděla, ale umluvila jsem maminku, a byla jsem den předtím, protože se dávala německá verze, LG: německá? LV: tam byla je- byla německá verze Sextánky ((Sextánka)), LG: no to vim ale LV: (.) no, takže tu sem viděla, že, protože sem si myslela, že na tu českou už nepřidu, ale přemluvila sem maminku ((smích)) <že mi dala ty ( ) dvě nebo tři koruny> a že sem šla tam teda potom i i jako druhej den. ale ee vite eště po kinu excelziór ((Excelsior)) mně asi ee mám ho proto v paměti, že můj tatínek měl obchod, v Dominikánské ulici v domu pánů z Kunštátu, takže já ee uličku a dům (v) Dominikánskou ulic- a to protože sem od dětství ma- moje maminka pocházela e z malířské rodiny a LG: mhm LV: a jako mhm k umění tak měla jako blízko tady k těm ee starejm věcem, a já sem chodila za tatínkem do obchodu a chodila sem kolem toho excelzióru ((Excelsior)) kde tam byly ty plakáty, kde [sem se] teda jako dívala <na ty plakáty, takže sem to měla> pořad nějak v očích tady toto.
Libuse_(1922).txt
kdežto excelzior ((Excelsior)), tam byly <jenom takový vobyčejný> židle a a LG: mhm LV: a jako s tím, no. (.)
Libuse_(1922).txt
tak to bylo teda, jediný, ee těch českých filmů tam teda jako moc nebylo, tam sem zažila ee To byl českej muzikant ((To byl český muzikant)) když aplaudovalo kino a ee objevila se tam cedule, že okamžitě přestat nebo že se musí vyklidit teda sál, protože... LG: to sem eště neslyšela nikdy, LV: no no no ano ano, protože on dával český teda písničky LG: mhm LV: no no, a i dokonce vím, že sem tam byla se sestřenkou, a ano. a s takovým ee vůbec nevím (jestli se tak) menuje ale s e s ml- e mládenec, von byl starší než já, byl to Židáček, takže to muselo být než byly odsuny Němců teda, ee takovej dvaačtyřicátej rok, tak nějak, a mám dojem, že když sem to viděla, ale (já to teď jak) ve kterým kině? bylo to v tom excelzióru ((Excelsior)) anebo ne, (no) to mám dojem, že v tom, a to vím teda že tam byla tabule teda a že tam bylo teda aby okamžitě lidi přestali aplaudovat, no, tak to si teda vzpomínám no. [no]
Libuse_(1922).txt
já sem chodila s manželem LG: mhm LV: jo? a on potom když byl nasazenej a já sem tady byla tak asi rok sama, tak sem chodila akorát do toho [excelzióru ((Excelsior))] LG: [jo] LV: protože to bylo blízko, maminka mně, na- ee jak bydlela na Pekařské, pohlídala mně teda kloučka, takže sem jako šla tam.
Libuse_(1922).txt
že by prostě sme se tam nějak potkávali s lidima (.) nějak ee (šli) sme asi někdy jindy, nebo v jinou dobu teda, LG: mhm LV: víte? protože hrálo se, e v tom excelzióru ((Excelsior)) hrávali ve čtyři v šest a v osum. a ee p- potom se hrávalo že kolem té osmé v šest a osum a pak myslím za války dokonce jenom jednou že se hrálo, takže no (.) no takhle.
Libuse_(1922).txt
LG: (.) hm byla ste někdy jako dítě na ňákém nepřístupném filmu? LV: (..) ale já myslím že jo? že sem byla v tom excelzióru ((Excelsior)) když sem tam šla s paní Svobodovou a to (když) mě vzaly mezi sebou, LG: ((smích)) LV: no asi byly jako ee no to zřejmě byly ňáký takový ty filmy mládeži nepřístupno, no a já sem byla v prostředku <a babky šly dvě nebo tři sousedky> a šly kolem mě LG: a to byly vrstevnice v- vaší mamin- maminky? LV: no to ee možná byly vo něco jako starší, LG: [jo, mhm] LV: [ale] ee byli to lidi teda z domu teda, vám jako říkám, ta pa- tu paní Svobodovou, no toto (ty) byly milovnice, <ty ee každej film a všude> LG: ((smích)) LV: a te- ona měla dceru, ta byla starší než já, potom měla taky ee kloučka tak jak já a voni vám toho malýho kluka, von byl rok a voni ho brali teda jako do kina, protože to chtěla ee vidět vobě dvě, no tak. no LG: a tak teda nebyl problém se s něma do toho kina dostat na ten nepřístupný film LV: (.) (to) já vím, že ee nebyl teda problém teda, oni byli rádi asi že prodali vstupenku, LG: ((smích)) LV: tak zřejmě, nebyl, no.
Libuse_(1922).txt
LG: na Pekařské a tam ee kolem nejbližší kina tam byly jaká? LV: no to sem vám říkala, nejbližší LG: [( )] LV: [bylo] e ten excelziór ((Excelsior)) [jo] LG: [ten excelzior ((Excelsior))] LV: no, excelziór ((Excelsior)) ee potom ee byla ta blechárna, ano, no a jináč ve městě, protože z té Pekařské se šlo jenom do toho kopce a byla Moderna, jo, ta byla blízko a Alfa, jo, kino Alfa,
Libuse_(1922).txt
LG: (..) a jak se ty kina mezi sebou lišila? LV: lišily? LG: mhm LV: no vybavením a vstupným. LG: a ee konkrétně? třeba jaký byl rozdíl mezi Alfou ((Alfa)) a tím excelziorem ((Excelsior)) LV: no velkej, protože do ee do toho do excelzióru ((Excelsior)) bylo vstupné nejlacinější dvě kačky a myslím do té Alfy ((Alfa)) byl pět nebo šest korun. no tak to teda byl.
Libuse_(1922).txt
LG: a vy ste zmiňovala tu přestávku, že vás tam někdo [( )] LV: [no] byl ano, přestávky tam byly, jedna i dvě tam byly, ano. LG: a o té přestávce se dělalo co, LV: nic, sedělo se. LG: sedělo se LV: sedělo se a čekalo se, možná že oni otevřeli třeba v tom excelzioru ((Excelsior)) protože to šlo naproti Modré hvězdě ty ee dveře, a tak to větrali a že se tam ňácí chlapi si šli zakouřit LG: mhm LV: ale my sme seděli teda jak přibiti,
Libuse_(1922).txt
LG: a která byla ta německá LV: (.) (no) tak to přesně nepamatuju, ale já myslím v tom městě ta Moderna a t- ee ten Kapitol, Dopz, že to tam bylo víc německý teda, no a ten excelzior ((Excelsior)), ten byl německej, protože to tam vedli teda to bylo německý nějak, tak tam teda jako hodně jako bylo.
Edita_(1926).txt
KH: a vzpomínáte si osvobození, vlastně když končila válka, jak ste šla, jesi ste, jak ste šla třeba poprvé do kina, když když jako [bylo po osvobození?] EB: [to to sem šla] akorát je s manželem a to sme šli do na Nové ulici Metro bylo. a to sme viděli nějaký film s Oldřichem Novým ((Oldřich Nový)).
Edita_(1926).txt
LG: s nastávajícím manželem ste chodila taky do Lucerny? EB: ne to sme chodili na Novou ulici Metro se to menovalo to kino sme tam byli na oldřichu novým ((Oldřich Nový)) no ((smích)) si pamatuju
Edita_(1926).txt
no já v Metru měli i lože [jako nahoře jak toto to je] LG: [takže to bylo takové] lepší jo? EB: no jistě,
Edita_(1926).txt
LG: a v té (.) Moderně ((Moderna)) tam to vypadalo jak? EB: no děvčátko, to byl velkej sál velký hm... LG: jo. EB: já nevim, nemůžu to tak popsat, už (.) jinačí no. LG: jo jo jo. EB: ale tam myslim nebyly ty balkóny jak v Metru ((Metro)). LG: ee a Metro to zase bylo (úplně jiné)? EB: na té Nové. [no to se...] LG: [to bylo zase] úplně jiné kino ste říkala, to bylo takové už hodně hodně lepší. EB: lepčí na té Nové no no no no no. teď je tam divadlo.
Vera_(1913).txt
VP: ee (.) tam ten u divadla jak se to menovalo LR: jak je Městské (teďkon) divadlo? VP: hm? LR: jak je Městské divadlo? VP: Městský divadlo má enom a takhle v té ulici LR: to je univerzum ((Universum)) VP: hm? LR: tam bylo univerzum ((Universum))? VP: to nebylo tenkrát univerzum ((Universum)) LR: [to to nebylo tenkrát] VP: [to to u-] to je pozdější název LR: aha VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim,
Miroslav_(1931).txt
MH: na Lidické je Metro, to pak za- zabralo divadlo, AV: ano. MH: tam, jak je divadlo dneska na Lidické, to bylo kino.
Peter_(1922).txt
em já sem byl často v Universu, Universum, to bylo v Nový, na Nový třídě, ((Nová ulice)) PSz: hm PD: Lidická dnes, PSz: hm PD: sem se tam díval nedávno, tam je Městské divadlo, ne? PSz: hm PD: a tam sem viděl ohromně důležitej kla- americkej klasik, šou bót. ((Show Boat – Loď komediantů)) PSz: hm PD: první verzi, kde zpíval em robson, ((Paul Robeson)) misisipi ((Mississippi)) PSz: hm PD: no to bylo ohromný, a taky se ukázalo, no později se objevil v Moskvě a bůh ví kde, v Americe měl velký potíže, že to byl důležitý film. v dějinách filmu vůbec. em k tomu dodám moje paní je z Neapole, mladší než já, vyrostla, doma se dívali na televizi už, na filmy starý, každej den vod dvanácti do tří hodin do noci, a zvláště, její zvláště oblíbený film je šou bót ((Show Boat – Loď komediantů)) první verze. pak sme si to <koupili a pouštíme si to> na domácí aparatuře. PSz: hm PD: to si pamatuju velmi přesně. to byla velká událost.
Peter_(1922).txt
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat. PSk: hm PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako, PSz: hm PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu ((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)). PSz: hm PD: a víc, nevim.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: víte, co sme zažili v tom Metru ((Metro))? když bylo po osvobození, tak to rarita, to [víte]. JV: [mhm]. JG: dneska se člověk tomu zasměje. JV: [povídejte]. JG: [když ste] si koupil lístek, JV: mhm. JG: tak ste dostal brejličky. papírový brejličky. jedno bylo okýnko zelený a jedno bylo červený, a když ste se díval, tak to nebyl jako filmy v jednom rázu, to byly takhle ukázky. JV: [mhm]. JG: [tak]. třeba jako vyšplíchl sifon, a to prostě jako plasticky, nebo já nevim, jak by se to řeklo správně, jak kdyby to na vás [chrstlo]. JV: [vystoupilo]. JG: to vám lidi úplně u- JV: ((smích)) JG: uskakovali, no taková legrácka. no tak to tak člověk si vzpomene na takový blbosti, no.
Jarmila_2_(1926).txt
V: můžu se zeptat, proč právě ty kina, která ste zmínila, proč ste tam chodila? bylo to z ňákého důvodu? měla ste k nim ňáký speciální vztah? líbilo se vám to kino? nebo vám to bylo jedno [a spíš ste chodila] JG: [no akorát to] Metro bylo dobrý, jo?
Jarmila_2_(1926).txt
tam potom dělali z toho kina Metra ((Metro)), uďáli vlastně divadlo, protože byla Reduta vybombardovaná, že, tak Reduta, ti em zpěváci všichni přešli na tu Lidickou, a tam hráli, že, no pak pak z toho udělali divadlo Mrštíků, a teď je to teda Městský divadlo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [to si akorát vzpomínám,] když v tom Metru [Metro] dávali takový to plastický, JV: hm JG: no tak to teda byl řev, jo. JV: s těma brýlema. JG: protože oni, ano, oni s em dávali takové opravdu věci, že už po vás jak když někdo skočí, že. em počkejte, jak se to menovalo vo těch dinosaurech nebo něco, co natočili, to bylo taky takovým způsobem udělané, ale to už se žádný brýle nenosily. JV: počkejte, kdy myslíte. JG: no em JV: nemyslíte [Jurský park?] JG: [vo tom,] nó. [nó, no, no] JV: [jo a tak to sou devadesátá léta.] JG: a to právě chcu říct, tak to bylo něco takovýho, když ste měl ty brýle nasazený, jo, [no, tak něco.] JV: [že to na vás působilo,] že, [že sta vstoupila do děje.] JG: [jo, že už de de na tebe, ano.] JV: hm JG: tak ta reakce těch ostatních návštěvníků [byla hlasitá.] JV: [a pamatujete si,] co konkrétně ste tam viděla na tom plátně? ste říkala [ňáký (jakoby)] JG: [no to byl ten] sifon JV: sifon. JG: to normálně se jako bavili, a že si dávají sifon, a jednoho to votočil a prskl to jako na nás, jo? JV: hm JG: no tak to všechno, a to všecko byly takový, buďto že jelo auto v klidu a najednou se dvě srazily, a najednou ste je viděl nad sebou, jo, to je tak, jo, a já už přesně si tak [na ty brýle si vzpomínám, to byly úryvky] JV: [protože to je spíš kratší, kratší em úryvky.] JG: vyloženě úryvky tady na na tu legrácku, no. JV: ale jako za sebou, bylo to jako v jednom filmu, ale kraťoučký, JG: jo, jo, takové epizody. JV: jakej to byl rok, po po válce ste říkala? JG: no, to bylo po válce. JV: po válce. JG: to bylo určitě po válce. JV: tak těsně, nebo, nevíte. JG: to já kdepak.
Jarmila_2_(1926).txt
vzpomenete si třeba na ňáké rozdíly v těch místních kinech, kam ste chodila? nebo ty kina vám připadaly velmi podobné, co se týče třeba interiéru, nebo [toho foajé ((foyer))] JG: [no tak určitě,] takový Metro, JV: hm JG: to vo deset procent lepší jak jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)), nebo JV: hm JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla nejhorší. JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak, že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)), JV: skala ((Scala)) JG: a myslím Kapitol. JV: Kapitol. JG: ty, ty byly takový [bych řekla]
Milan_(1932).txt
ML: jo a potom ještě bylo kino ve městě, Metro. na Lidický. LR: hm ML: to je em potom to byla mrštíkárna ((Divadlo bratří Mrštíků)), jo, Divadlo bratří Mrštíků, to bylo Metro. LR: jo. Metro, jo to bylo předtím Universum, ale do roku devatenácet třicet šest a potom kino Morava. ML: ano. LR: městské divadlo [má to, vlastně teď tam je městské divadlo.] ML: [no a potom to potom to převzalo] to převzalo městský divadlo (bylo) to Divadlo bratří Mrštíků.
Libuse_(1924).txt
LM: a ještě sme chodili do Metra. tam kde je dneska, sou Mrštíci ((Divadlo bratří Mrštíků)) na Lidické MB: mhm, mhm LM: tak tam bylo kino Metro. a já už sem byla provdaná, no příhoda, a teď byl ňáký film, kde bylo do osmnácti let nepřístupné. no tak (biletař) mě chytl a co poďte sem poďte sem poďte sem. vy tam nesmíte a já sem šla s mužem a ((smích)) a no my sme byli stejně staří tak sme byli ((smích)) takový študáci a e on říká, to je až od osmnácti let a já povídám no vš- no dyť já mám osmnáct ( ) na mě začal vrčet, no tak sem vytáhla, tenkrát sme měli kenkartu.
Libuse_(1924).txt
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily] LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala ((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro MB: to Metro LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si, to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
Libuse_(1924).txt
MB: a ňákého kina naopak byste ee třeba řekla, že bylo naše, vaše neoblíbené, že ste ho neměla ráda. LM: neo- neoblíbené? MB: no, že z [ňákého důvodu] LM: [Metro], Metro MB: Metro? LM: ano, nevím proč. né protože mě tam ten (biletář) nechtěl pustit, to né, ale em nějak jako em nevím esi, já sem dycky byla malá esi sem špatně viděla ((smích)) to já nevím, ale do Metra to jenom velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa. MB: mhm LM: tak ta byla dobrá. (..) a eště, počkejte eště bylo jedno, jak se to menovalo, tam je ee jak byl Roxy Bar, pak se vycházelo dozadu, jak se to tam menovalo to kino ((kino Kapitol)). šlo se šlo se s em vchod byl proti proti tomu pedagogickému em knihkupectví, ježiš já už nevím. ale tam sme chodili velice em velice málo, to nám bylo jakoby z ruky bych řekla, to už bylo tak jako, tak tam, tam sme několikrát by- několikrát byli a, ale na čem, už to ani nevím, to muselo být jenom okrajový, no. co tam máte dál? ((smích))
Libuse_(1924).txt
MB: takže i ten interiér těch kin asi byl [ee podobný celkem] LM: [no ano ano ano] ano ano, byl. tak někde bylo, to si teďka, ale všady už bylo zešikmené hlediště, takže bylo dobře dobře vidět, to bylo myslím ve všem. akorát myslím v tom Metru ((Metro)) to neby- nebylo že, to bylo rovné tak, ale na tom nezáleží že tož, to to bylo zmodernizované tím že to, že em vlastně bylo z každého sedadla dobře vidět MB: mhm LM: em byla šikmé
Miloslava_(1925).txt
JV: s babičkou. ale poté, už teďka se dostanem do toho protektorátu, kdyžtak se k tomu ještě vrátíme, jenom abych věděl, pak ste navštěvovala i jiná kina? MM: ano, chodili sme dost často do kina Metro, JV: hm MM: to bylo na Lidické, tam jak je dneska městský divadlo, JV: hm MM: a to bylo velice hezký a příjemný kino. tam sem chodívala hrozně ráda, chodívali sme tam vždycky sme, prošli sme tam Slovan, tam tu pasáž, tam sem chodívala, tam sme chodívali často.
Miloslava_(1925).txt
no, třeba Alfa, to se šlo dolů, dolů, pořád dolů. kdežto to Metro bylo, ten sál byl prostě v rovině, jo, nebylo to tam nějak, no, to Metro na mě tak nejlíp působilo, to sem měla nejraději. JV: takže to bylo především díky těm jeho [prostorovým dispozicím] MM: [ano, ano, prostorovým] dispozicím, ano. JV: kvůli tomu interiéru
Miloslava_(1925).txt
JV: dobře, takže tím pádem bysme měli tak nějak ty kina probrané, důležité je teda u vás že, kam vás to nějak táhlo, nebo kde ste se opravdu cítila dobře, tak to bylo to kino Metro na Lidické, v hotelu Slovan. MM: ano, ano. JV: tam ste chodila nejčastěji. MM: tam sem chodila nejčastěji.
Ctirad_(1931).txt
a předtím bylo Metro. JV: hm CN: což je Městské divadlo dneska, že. JV: ano. CN: tak tam sme to měli blíž, blízko, a takovou solidností to trošku odpovídalo takové té středostavovské em úrovni, na které my sme se chápali.
Ctirad_(1931).txt
vím, že když teda sem jezdil potom tramvají do gymnázia, že, do, až na Starý Brno, tak že když em v Metru ((kino Metro)) zase vyvěsili novej _dpoled ručně malovanej, docela schopně, plakát, JV: hm CN: s názvem dalšího filmu, tak vo těch, to že nás vždycky zajímalo, co se právě dává, vždycky to bylo dvojjazyčný, a tam si člověk čet i tu němčinu, a tak jako připasoval, nebo někdy taky se podivoval, že českej překlad _dpoledne filmu se vůbec nekryje doslovně, ale že to má zase úplně jinou myšlenku, takže jako určitý takový momenty si člověk pamatuje. Ale ale pro život teda důležitý to asi nebylo.
Ctirad_(1931).txt
JV: a eště bych se zeptala na ty plakáty, jak vypadaly. jestli byly focené, nebo to byly kreslené plakáty, CN: byly malované. JV: malované. CN: dokonce obdivuju že to, že to nepovolilo dešti. em to myslím, že to bylo jestli plátno nebo dokonce papír, ale byly mohutný teda, jmenovitě to co vím toho Metra ((Metro)), ko- vokolo něho sem jezdil tramvají každej den, tak to, to bylo tak jako dneska Městský divadlo tam taky, když tam publikuje ňákou svou věc, tak to, to je z dálky vidět, je to dobře vidět.
Ctirad_(1931).txt
CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt
jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše, ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla, nenabízela se.
Zdenek_(1927).txt
že jich bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro, Metro. víte, kde bylo Metro? jak sou dneska Mrštíci ((Divadlo bratří Mrštíků)), nebo em Městský divadlo. JV: jo. ZP: tam bylo kino. kino Metro. JV: ano. ZP: tak to bylo taky premiérový,
Zdenek_(1927).txt
ZP: no ale to myslim, že bylo taky dobrý, to Metro bylo taky dobrý.
Zdenek_(1927).txt
ZP: že tam chodili hlavně Němci, nevím teda proč, em třeba to Metro, na té Lidické, to bylo spíš če- by se dalo říct spíš český kino. ale Kapitol byl vyloženě německý kino.
Marie_2_(1921).txt
MS: dokud sme neměli děti, chodili sme do kina, chodili sme (.) na Lidickou, to bylo to Metro myslím, potom nah- Cihlářskou, kino mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)),
Marie_2_(1921).txt
a taky se stalo ee ty předpremiéry tady e v Metru ((Metro)), tam strýc pouštěl ty filmy, tak sem často chodila, že sem se nemohla dostat třeba večer, (nemohli sme), tak sem šla do té kabiny, kde jako ee on pouštěl a dívala sem se tím (.) okýnkem a litm- ee jak to jako jde já vím kolikrát, že ee ten film začal hořet nebo hmm LČ: a to ste [chodila,] MS: [přetrh-] LČ: protože ste nechtěla platit nebo, že to bylo... MS: ne, že sem mohla kdykoliv. LČ: že takhle, že s- MS: že sem mohla kdykoliv, když sem měla volno. ale jinak my sme měli určený a to sme se já sem se aspoň těšila, nechci mluvit za muže, opravdu do toho do každýho kina sem se těšila. co bude novýho a tak. jak to dopadne a já sem si domýšlela potom. LČ: takže vy ste tam chodila navštěvovat strýce a proto, že ste si mohla jen tak nakouknout na film. MS: no byly děti, už to nešlo a manžel třeba pracoval, tak děcka byly třeba v družině, tak já sem odběhla on pouštěl myslím od tří hodin to bylo, nebo jak to bylo. tak sem (došla z toho jak tam byla), no ale jinak sme si kupovali li-, to byly levný lístky.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a ta kina se lišila třeba jak byla zařízená? MS: no jistěže, jistěže. to třeba ekselzior ((Excelsior)) no- normálně dřevěný lavice e to Metro už bylo trochu líp, už tam byly t- ta sedadla už tam byly trošku slušnější.
Marie_2_(1921).txt
MS: nejraději sme chodili tam na Lidickou ((pravděpodobně Metro)) a tam. LČ: [( )] MS: [to byla] Nová ulice dřív.
Jarmila_(1931).txt
PS: aha a když ste potom začala chodit i do města, hrálo roli to jestli právě nějaký film bude dřív třeba ee [v tom Krpoli ((Královo Pole))?] JV: [no tak byly] premiérový kina určitě to Metro, skala ((Scala)) Kapitol, to byly vlastně premiérový kina. PS: a chodili ste kvůli tomu do toho, abyste to viděla dřív [nebo...] JV: [no to] ani tak ne PS: čekali ste...
Jarmila_(1931).txt
JV: [takže my] sme chodili my my sme chodili hodně do toho kina Metro, to je tam teďka na tom to divadlo městský, PS: divadlo no JV: to kino bylo pěkný a bylo velký a to se tam dycky brněnský gymply sešly, jo, víc aji sme se s víc s lidma
Jarmila_(1931).txt
PS: popravdě ho neznám a vy ste chodili tedy dycky do Metra ((Metro)), to bylo jako [to školní kino]? JV: [dycky jenom] do toho Metra ((Metro)), já myslím, že sme jednou byli někde taky ve skale ((Scala)), ale to už to už přesně všechno nevim vám neřeknu, PS: hm JV: bych zas vymejšlela.
Rut_(1934).txt
LG: mhm (...) em pamatujete si (.) jaké byly (.) rozdíly mezi (.) mezi těma kinama? jako třeba jestli bylo nějaké kino vyloženě takové luxusnější [( )]? RM: [no] rozhodně rozhodně (.) taková skala ((Scala)) (.) nebo Kapitol LG: mhm RM: Metro (.) Moderna (.) to byly takový noblesní k- kina,
Ludmila_(1922).txt
JV: ale kde ste získávala ty informace. jestli třeba z novin, nebo z ňákých plakátů, LH: to se dovíte od lidí. to bylo taky jednou, jak je mundursdepo. víte jak se to říkalo? tady v Brně? mundursdepo? JV: ne, nevim. LH: to je na Lidické ulici ((kino Moravia nebo kino Metro)). JV: hm LH: a tam je na rohu, tam byly to mundursdepo to byly takový veliký to bylo něco tam od vojska. JV: hm LH: od vojska něco. a tam bylo to, tam bylo to kino taky, a já sem tam ráda šla taky do toho kina. tady bylo kino, to byste se divila kolik toho, pořád několik by, tam hráli to nebo tam, a to se dovíte.
Marie_(1915).txt
potom později, proti (Slovaňáku) ((Slovanské náměstí)) em tam dole, a jedno níž k Brnu, ((pravděpodobně kino Elektra))
Libuse_(1924).txt
LM: a ještě tam bylo takové malé kino, ale tam sme nechodili, tomu se říkalo blešárna ((smích)), protože to byl takový, vlastně dvě ee d- d- dvě dva ty sály tam byly, jeden, ale to už vůbec nevím jak se to menovalo, to bylo mezi mezi ulicí Dobrovskou ((ulice Dobrovského)) a a Svatopluka Čecha bylo na té straně bylo jeden ee jedno to kino ((kino Union, později Oko)) a druhé bylo na roku Šumavské ((pravděpodobně kino Elektra)), ne Šumavské, tam, kde jede dneska sedmašedesátka dolů z vrchu ee k tomu k tesku ((Tesco)) MB: (.) ee k tomu LM: [a a tam je tam je] MB: [jo, jo k tomu obchodu] LM: ňákej, ňákej sekndhend ((second hand)) na rožku MB: mhm mhm LM: tak to bylo také také k- kino to bylo také kino, ale tam sme nechodili do blešáren, jako to e tomu se tak říkalo <že> tam sme nechodili.
Miloslava_(1925).txt
MM: no, určitou roli hrály, ale největší roli hrál ten film, takže samozřejmě do takové blechárny sem šla pouze tehdy, pokud tam byl nějakej film, kterej sem chtěla vidět a kterej sem jinak nestačila, JV: kterej vám za to stál. MM: ale jinak, kterej mně za to stál, ale jinak do takových těch, těch určitých, to sem chodila dost nerada. JV: vzpomněla byste si na nějaké jejich názvy? MM: názvy ne, ale dodneška to vím a je tam <sekn hend> ((second hand)), je to rožek Domažlické a Štefánkové ((kino Elektra)). a eště je tam, já vim jak to kino vypadalo, a ještě je tam z boku, kdysi bylo tam ještě dost dlouho vidět jenom napsáno kino. a tam byl vchod a tady z této druhé strany byl východ a na to kino si vzpomínám a to byla vopravdu taková blechárna. a ty prostory, co sou tam, tak ty tam takový sou a je v nich dneska sekn hend ((second hand)).
Zdenek_(1927).txt
a další v předměstských částech, například kino Elektra na rohu dnešních ulic Štefánikovy a Šumavské.
Jarmila_(1931).txt
do toho Oka ((Oko)) jo a a nebo do té Elektry ((Elektra)), já nevím já si to... PS: Elektra, Květen [no, vím vím kde to bylo] JV: [já si teď nevzpomenu] jak se ta ulice menuje, ale bylo to za tou Hraniční, tam byly koleje vlakový přes tramvaj... PS: mys- nebyla to Domažlická? JV: možná že jo, [jo jo jo je to roh] PS: [já myslím že jo] JV: asi jo, no tak tam sme taky hodně [chodívali] PS: [mhm] JV: vono to bývalo laciný, že, takže PS: mhm JV: dycky parta děcek a...
Jarmila_(1931).txt
PS: ale vy ste taky zmiňovala ještě naopak jedno ee takové kino, které ste označovala jako blechárna ee to kino [byla Elektra, Květen] JV: [no ta blechárna,] to byla ta Elektra PS: a ee tomu se teda říkalo blechárna [proč]? JV: [no] ono to bylo to bylo takový ((smích)) takový úzký kino, jo, a v- vza- vzadu byly nějaký takový ty ty lóže, že PS: mhm JV: takový takový na šmajchlování to tam bylo a vono to bylo fakt asi tak jako na blechy to byly nějaký starý plyšový sedadla tam a to to kino nebylo hezký, ale bylo to laciný tam, jo a když sme tam šli jako studáci třeba tak... PS: eee takže tam byly plyšový sedadla a ee... JV: myslim že byly takový nějaký plyšový a nějaký takový ošumělý starý.
Jarmila_(1931).txt
PS: e e už to se to začíná zase nahrávat, tak já se vrátím ještě ee bavili sme se o těch kinech o tom, že ee jedno se říkalo teda blechárna, vy ste říkala, že tam byla vlastně taky lóže, JV: ano to bylo tak na blechy asi takový, no, PS: takže tam byly i lóže, kde jako na šmajchlování, takže eee JV: no vono ty lóže byly asi aji v tom Oku ((Oko)) v tom v té unionce ((Union)) Krpolské ((Královo Pole))
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak sme si mohli vybrat, to bylo strašně moc kin tady v Brně. byly takový, říkali sme jim blechárny, malinký kine- kina třeba elektro ((Elektra)) na Šumavské na tym rohu dole, dole tak to byl ee tenkrát se to jmenovalo Nová ulice.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a která kina ste v té době teda navštěvovala v těch do v těch zhruba deseti letech? chodila ste i jinam, než jenom do těch kasáren? LŠ: no ano. tak to sme chodili taky do té elektory ((Elektra)), anebo do...
Ludmila_(1920).txt
nó a potom do takovejch jak sme říkali blecháren do té Elektry ((Elektra)) nebo sme šli do Lucerny ((Lucerna)) do Žabovřesk, byla Lucerna.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a z těhlectěch menších kin, která eště ste navštěvovala? LŠ: no potom do té Elektory ((Elektra)) tam na tom rohu té Šumavské tam sme taky hodně chodili.
Peter_(1922).txt
PSz: takže třeba Jugendkino ste nenavštěvoval, pro [německou mládež.] PD: [jo, tam sem musel.] PSz: to [to,bylo hm] PD: [s jugend, ((Jugendkino)) jako] em s, třídou, PSz: hm PD: tam nás hnali, do do Jugendkina ((Jugendkino)), tam tam sem viděl jeden film, který mi zůstal v paměti, Dunaj, Donau. ((neidentifikováno)) no to brali vod začátku až do Černýho moře.
Peter_(1922).txt
PSz: protože z literatury vy- vyplývá že to bylo asi jediné německé kino v Brně, to Jugendkino aspoň aspoň původně, PD: no, von ten Jugendkino podle mý paměti byl umístěn v takzvaném léringshajmu ((Lehringsheim)). to znamená tam byli učni němečtí, že, PSz: hm PD: takže to byla německá instituce. ale když se podíváte na program jiných kin například Central, PSz: hm PD: nebo Kapitol, PSz: hm PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to je úplně jasný.
Peter_(1922).txt
PSk: vy ste říkal že ste teda šli do jůgendkina, ((Jugendkino)) že ste tam byli hnáni, to znamená že to byl jako školní PD: no to byly školní em vycházky, jako celá třída pochodovala. PSk: takže ste chodili pravidelně jako [se školou?] PD: [já myslím] jo. ale nebylo to tak často zas. se nepamatuju, PSk: hm PD: na moc filmů. to byly kulturní filmy. JV: a se školou německou, že jo vy ste chodil nejdřív do německé školy, PD: jo jo. JV: a potom teprve v osumatřicátém do [české, že.] PD: [sem přešel] do [českého gym-] JV: [čili tohle bylo] z té fáze (němec-), [když ste chodil do německé školy.] PD: [to je fáze německá,] jo, JV: to je důležitý.
Jarmila_2_(1926).txt
a do s- do toho sme taky chodili hodně. ale to se myslim menovalo stud- Studio a pořád se jmenuje na Cihlářské. JV: myslíte ee JG: [mělo to tam s-...] JV: [já vim], že tam bylo Jugendkino. ale to možná se [přejmenovalo] JG: [no to] bude vono. JV: ee mhm Studio říkate, na Cihlářské... to sem tady měl. JG: teď si nemůžu vzpomenout, co to bylo za... JV: no, ee jo, tak na Cihlářské devatenáct bylo Jugendkino - Kino pro mládež. JG: no, tak [to se začlo jmenovat...] JV: [a pře- přejmenovalo] se v roce třicet šest na Studio. JG: no, no. JV: takže todle říkáte úplně správně, tak to bylo. a tam ste teda chodila taky? JG: tam [taky]. JV: [taky]. JG: no, tam hodně.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak, že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)), JV: skala ((Scala)) JG: a myslím Kapitol. JV: Kapitol. JG: ty, ty byly takový [bych řekla]
Miroslav_(1923).txt
MJ: no v já trvale chodím, JV: mhm MJ: do kina, hlavně teď a hlavně chodím do Kina Art, nebo skala ((Scala)), to sou ty filmy, kde ee sou podle mýho názoru kvalitní, to neni (.) ta masová <bych řekl> ee média, ty filmy, který e sou vz- mu- musí mít vzrušení a ee no prostě e to nejní em žádnej bulvár nebo tak bych to řekl, to sou opravdu filmy, kde je jenom několik diváků, to je dotovaný městem JV: mhm MJ: a sou to vopravdu psychologický a e kvalitní e filmy, které mně velice sedí. já kromě toho sou to většinou zahraniční,
Miroslav_(1923).txt
viděl v Lucerně ((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách, to je dokonce <dodnes jedna z mála> e tří kin, které ještě existujou v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo.
Zofie_(1925).txt
JV: em bylo em na Cihlářské e vlastně jak je dneska kino Art, tak bylo [jurdge-] ((Jugendkino)) XX: [Studio] JV: jurdgent ((Jugendkino)) kino tenkrát ŽH: tam ne JV: nevzpomínáte si ŽH: já ne určitě, tam sem nechodila JV: to už možná bylo [trošku z vašeho dosahu] ŽH: [to bylo dost daleko] do bydliště
Milan_(1932).txt
ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion, LR: hm ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to menovalo Studio.
Milan_(1932).txt
ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety, LR: hm ML: takže my sme neměli od rodičů <povolený někam> na ňáký takový. ale zkrátka a dobře, když sme šli sami, LR: hm ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k doběhnutí domů. LR: hm ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion, LR: hm ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v Žabovřeskách ta, Lucerna.
Milan_(1932).txt
LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino? ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio. LR: a co se vám na na těch kinech líbilo. ML: za prvý, že to bylo blízko LR: blízko. ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový, i když to Studio bylo ee bylo kino jako malý, čili bylo to na úroveň takzvaný jak se tomu říkalo blechárny, LR: hm ML: no to byly tady ty kina, kerý byly na předměstí, jo. LR: hm ML: tomu se říkalo blechárny. jo, a mělo to svoje vopodstatnění, poněvadž vod tamtuď byla velká naděje, že si člověk ňákou tu blechu přinese, jo, podle toho, co tam chodilo ((smích)) LR: a podle toho, co tam chodilo nebo podle toho zařízení. ML: ne, podle toho prostě, podle publika, kerý [tam chodilo,] LR: [aha aha] ML: jo? a tak to tak prakticky do toho Studia ((Studio)) sme chodili taky rádi, protože to bylo takový, vono to bylo takový rodinný tam, víte, to bylo, no víte proč se to menovalo Studio? LR: no, to nevim. LR: tak tam vedle byl Masarykův studentský domov. LR: jo, ten tam ještě je. ML: a von potom z toho byl učňák. LR: hm ML: udělanej, jo? LR: hm ML: za bolševiků. jo, no a pochopitelně tam chodili ty co tam bydleli, páč tam bydleli ty, tam nebyli žádný učni, LR: hm ML: ale to byli ti, to byli ti kteří studovali tady gymnázium nebo průmyslovky nebo tak a a pochopitelně byli mimobrněnští, jo? no tak ty tam bydleli, to zrovna zrovna tak jako jako ee Lucerna, v Žabinách ((Žabovřesky)), no to bylo dvorní kino z Kounicové koleji. LR: hm ML: tam chodili študáci normálně v pyžamu. páč to měli kousek, jo? LR: hm ML: do doby teda než ty, než to zavřeli ty, ty koleje jo? to bylo za první republiky. kdy prakticky tam ty vysokoškoláci chodili.
Libuse_(1924).txt
MB: a to je, vlastně, do jaké doby ste chodila do kina pravidelně? LM: no jako študáci tak se tak se to dalo dalo říct, že sme chodili jako ee ale i potom, když sme em byli ty em to totální nasazení a tak dále, tak sme chodili ale hlavně do, jak se to menovalo? sto? do Studia ((Studio)), to bylo vedle vedle em (.) jak to tam to tam bylo, tam byla (..) dneska proti soudu, co je na Kounicové nebo vlastně to není Kounicová, to je Burešova, ee tak ee tam byl studentský domov, Masarykův studentský domov potom a nevím, jestli tam není stále a vedle [toho] MB: [jo jo jo] na té u té Botanické, [tam si myslím že to tam je, mhm, mhm, mhm] LM: [no je to Botanické mezi bota- Botanickou a a] tam to tou spodní. a ehm tak tam sme hlavně chodili, protože tam to bylo strašně, no přijatý pro studentskou a vůbec pro kapsu mladých lidí a byly tam výborné české filmy.
Libuse_(1924).txt
LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý týden, [to sme chodili] MB: [každý týden] mhm LM: každý týden MB: a jednou nebo LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda nejlacinější, no ale s kvalitními filmy. MB: mhm, mhm LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co, ale je to pravda.
Libuse_(1924).txt
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily] LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala ((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro MB: to Metro LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si, to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
Libuse_(1924).txt
LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a takhle, no tak. MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo pěkné prostředí] LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo to bylo čisté.
Ctirad_(1931).txt
druhý bylo Studio. JV: hm CN: to víte kde je, že, JV: ano. CN: na Cihlářské Art kino,
Ctirad_(1931).txt
CN: učitelé ne. ne, ale vodili nás do kina, vlastně, no, to jistě, teď si honem vybavuju, to i z té, i z té hlavní školy, z té první třídy, která nahrazovala třídu pátou em školy národní dnešní, jo, tam sme byli právě chodili do toho Studia ((Studio)), celá škola, JV: hm CN: a tam vím, že byla různá filmová představení. jestli to bylo k výročí politickým jako, třeba byly Hitlerovy narozeniny, JV: hm CN: což myslím že se nějak slavilo, já si to fakt nějak nevybavuju, ale asi že to mohlo být, tam sme, tam sme chodili a vím, že sme tam trpěli takovým pocitem určitě povinnosti, že JV: hm CN: něco co, co se musí, a přičemž už i ty děcka cítily jakousi takovou zábranu, opatrnost, aby se moc, JV: hm CN: náhodou něco aby se ňák nevyprovokovalo. ňáký odezvy. nojo, tak pokud de vo učitele, tak jejich aktivita kromě toho, že nás tam vodili, myslím se mně žádná nevynoří, nebyly to ovšem jenom takovýdle ty filmy, nebo nebyly to patrně jenom slavnostní příležitosti, ale taky si vzpomínám, že nás tehdy oslňovalo například, že sme viděli nějaký německý filmy, vysloveně takovýho vědecko populárního typu, JV: hm CN: něco, co dneska je teda virtuálně jednoduchý, ale prostě to tam byl zasa- zasazeno símě, a teď se snímalo, jak jak se z toho vyvijí rostlina a dokonce květ a plody, všecko co umožňovala tehdejší filmová technika, tak to nás, to mně uvízlo. jistě tam byly i jiný přírodovědný filmy, zdá se mně, že asi ta škola vybírala z té německé produkce, nebo z toho, co bylo spíš věci takto určitě teda pozitivního významu pro, pro vzdělání děcek.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm a vy ste teda zmiňoval to kino Studio. CN: ano. JV: chodili ste do toho [stu- Studia] CN: [tam sme] chodili. JV: jenom tam? nikam jinam, do žádných jiných kin? CN: nevybavuju si. se školou si nevybavuju ale to, to může bejt vopravdu tím, my sme potom teda taky byli strašně rozestrkaní, že, ty gymnázia Antonínská tedy teda patří do do centrální části Brna,
Ctirad_(1931).txt
já nevim jestli to byl právě ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) nebo ňákej jinej film, kdy ještě za protektorátu sme právě v tom kině Studio dostali takový brejličky, s dvojí barvou, a viděli sme teda plasticky. JV: hm CN: ňákej barevnej film. ale kterej to byl, to nevim. možná že se třeba dopídíte, že to byl ten baron Prášil ((Dobrodružství barona Prášila)) anebo ňáká eště jiná německá.... JV: a nevíte, v kterým roce to třeba bylo? zhruba? CN: no tak muselo to být, počkejme, abych si to úplně teďka neplet. hm ne, raději nebudu dělat pokus, to bych si, to bych si asi jenom vyplňoval prázdné místo ňákou svou fantazií. nedovedu říct. JV: a takže bylo pro vás třeba takováto věc, že ste dostal ty brýle, viděl ste to em plasticky, bylo to pro vás důležité? že to bylo kritérium výběru toho filmu, že ste na [něj šel] CN: [no asi už,] no to možná že sme na to šli víckrát, to je možný, to je možný. ale em patrně to hrálo dohromady s řadou dalších em vlastností takovýho filmu, ne určitě jako jediná teda kvalita, jo, to hrálo to tam svou roli, ale řekl bych takovou přiměřenou, ne teda hlavní, JV: hm CN: že jo, to nebylo první co, co zajímalo v tom uvažování vo takovým filmu. a volba byla snadná, páč žádnej jinej takovej film nebyl, takže nešlo si volit mezi několika stejně, stejně teda jakoby lákavýma technickýma možnostma.
Ctirad_(1931).txt
ale druhá věc působící na mě byla že, že v některém tom kině, teď nevím jestli mám říct ve Studiu ((Studio)) nebo kde, že rozprašovali ňákou takovou, takovou voňavou látku, která v kapénkách se prostě tak roznášela, že to příjemně vonělo. tak to je takovej příjemnej zážitek, když se ptáte na příjemné a nepříjemné. nejsem si vědomej žádnejch dalších takovejch vjemů.
Ctirad_(1931).txt
JV: hm dobře. em teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do různých kin podle toho, s kým ste do těch kin šel. třeba s matkou nebo s kamarády, jestli ste šel do různých kin. CN: em nevim že by tam byl, že by se tam bylo nějak rozlišovalo, ale nevzpomínám si, že bych byl třeba s maminkou někdy v tom Studiu ((Studio)), ale je to skoro jistý. to to si jenom teď takhle vlastně musim zrekonstruovat.
Ctirad_(1931).txt
em no nebo em zřejmě em ale to už bylo potom po až vlastně po válce, jako filmy který, který velice ovlivnily můj život, to bylo až v roce čtyrycet pět, to když mně bylo těch čtrnáct a byla už jaksi válka pryč, a sem, právě do Studia ((Studio)), přišel film Zasněžená romance. JV: hm CN: to, to byl epochální film myslím pro celou generaci, tím muzikálním teda fantastickým výkonem djůka elingtna ((Duke Ellington))
Ctirad_(1931).txt
CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt
jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše, ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla, nenabízela se.
Jiri_(1924).txt
no ty americký napřed šly, velice tady v Brně sme rádi chodili na grotesky, ono třeba tam dávali ve Studiu ((Studio)) v tom fil- v tom v tom kině Studio, tak dávali třeba celej soubor několika grotesek. LS: a to byly němé grotesky nebo... JN: ne, to byly normální, to už byly em to no to byly takový psiny byl bylo tam třeba Námořník Pepek ((Pepek námořník)), jo. LS: kreslený myslíte? JN: to bylo kreslený no, a em tak to to víte, (to sem právě neřek,) to byly vesměs kreslený a (..) a hodně teda hodně s- tam chodilo už tehdy kovbojek, jo, to tehdy my kluci sme, jo, na to chodili
Jiri_(1924).txt
taky se dělaly pokusy, že se, že sme si museli koupit tam tenkrát to bylo všecko laciný asi za padesát halířů takový brejle papírový a na jednom byl žlutý papírek a na jednom byl nebo čer- byl červená a na druhým byl zelená a na na to na na na plátně se promítaly dvěma barvama, čili každý voko nám vidělo a vono to bylo bylo to úžasně plastický, (čili to nějak to zhaslo nebo). LS: hm, a co to bylo za film, tady jak jste viděli s těmi brýlemi, to si nevzpomenete? JN: to si nevzpomenu. LS: ani kino, kde to bylo? JN: to bylo zřejmě ve Studiu ((Studio)), jo, no tam chodili hodně studenti do to ho Studia ((Studio)) tam to bylo takový to bylo laciný,
Jiri_(1924).txt
JN: jo, taky, to víte, taky sme, no, chodili sme, nejvíc se chodilo do toho Studia a hlavně totiž tenkrát em třeba ten jeden film dávali v několika kinech na střídačku,
Jiri_(1924).txt
LS: mhm, dobře a dyš se teda dostaneme zpátky ještě do toho Brna, tak vzpomenete si konkrétně, která ta kina ste nejčastěji tady navštěvoval? JN: nejčastěji Studio. to bylo to sme měli po ruce, to bylo to laciný,
Jiri_(1924).txt
LS: mhm a teda které které z těch co ste řikal bylo nejoblíbenější pro vás to kino. JN: no to Studio. LS: a proč bylo zrovna oblíbený. JN: protože je laciný. LS: protože bylo nejlacinější, jiný... JN: bylo laciný a byli my sme bydleli sme dost vokolo, tak ty ty co sme tady byli em to sme byli teda em venkovský, jo. LS: mhm. JN: Brňáci třeba byli byl- v Krpoli ((Královo Pole)) no tak chodili do Krpole nebo tak. LS: jasně a jiný důvod, třeba že by se vám líbilo, jak to vypadalo vevnitř, nebo... JN: no tak tenkrát takovej rozdíl nebyl, víte. LS: nebyl? to by mě právě zajímalo, vy ste určitě těch kin navštívil spoustu... JN: jó. LS: tak kdybyste měl [porovnat] JN: [tak velký rozdíly] nebyly. LS: ne? JN: vono to bylo dost em dost chudý, víte, celkově.
Libuse_(1928).txt
no a pak sem chodila hlavně do té jako Studio se to jmenovalo, ten kino Art, no a tam už sem viděla, to bylo za války i německé filmy marika rek, marika rek ((Marika Rökk)), všelijaký takový ty ee, prostě už si to nepamatuju, ale krásný filmy to byly.
Libuse_(1928).txt
KH: no a nějakej jinej film, kterej by vám takhle z toho dětskýho věku utkvěl. LN: tak to ne, to sem nechodila co do toho Studia ((Studio)), tak to už sem chodila pak jako děvče a to už byly takový ty filmy, jako i český, takový vážný a tak ?jako?
Libuse_(1928).txt
LN: no tak to sem chodila taky tak jednou za čtrnáct dní nebo i za týden do toho Studia ((Studio)). KH: hm LN: to sme měly s kamarádkama a chodily sme. oni hráli ve čtyři, v šest a osm, tak my sme chodily tak na tu čtvrtou, nebo v létě i na tu šestou, protože večer už sem musela být vlastně za světla doma, takže to už sem nesměla chodit.
Libuse_(1928).txt
LN: v prvním ročníku na tom gymnáziu, tak hodně sem chodila do toho Artu ((Art)).
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Libuse_(1928).txt
KH: a měla ste svoje oblíbený kino? jako který byste z těch kin měla radši? LN: no, to nejradši sem měla to Studio, protože tam byli všichni moji, tam chodili moji, moje spolužačky i moji spolužáci a kamarádi, takže to sem měla nejraději. tam sem chodila vždycky s těmi kamarádkami.
Libuse_(1928).txt
já vím, že na tom Studiu ((Studio)), v tom Studiu ((Studio)) a to je prý tam dodnes, v tom Artu ((Art)). tam jsou, tam byly nahoře jako lóže, že, a jinak ee já jsem si to jako děcko opravdu, prostě sem to nijak nevnímala jako to zařízení. to bylo takový prostý, že jo. ty tvrdý křesla, to se na to <rychle muselo sednout, že jo> KH: hm. LN: jak vstal, tak to se prostě narovnalo a já jsem to nijak, to zařízení mě vůbec jako
Libuse_(1928).txt
LN: protože v tom Artu ((Art)) tam se hrály dost jako německé filmy. no a potom, ale i česky. to já už si to, to už je přece jenom tak sedmdesát, šedesát let! tak to už si tak nepamatuju, no.
Zdenek_(1927).txt
na Cihlářské kino Studio, dnes Art,
Zdenek_(1927).txt
kromě toho em Stadionu ((Stadion)) sme měli Studio, dneska Kino Art, to bylo taky naše voblíbený, protože bylo to taky blízko. a bylo, to Kino Art bylo tak em abych řekl mně dost sympatický. nevím proč, vono bylo menší to kino, myslím taky tam byla rovná podlaha, to bylo to sympati- em měl sem k tomu tam jakejsi vztah, k tomu kinu, Studiu ((Studio)), dnešní Art.
Zdenek_(1927).txt
JV: a eště bych se zeptala, jestli byla nějaká zvláštní atmosféra po tom konci války v kině? ZP: ohromná. em vůbec to nadšení po válce, to už taky si vůbec nedovedete představit, ta svoboda, která zase se nám vobnovila, to byla to bylo ohromný nadšení vůbec mezi lidem, nejenom teda v tom filmu, em to byl ohromná to si vzpomínám, vzpomínám si teda, to bylo nějaký představení bylo v tom kinu em Studio v tom Kinu Art, jak sme tam šli všichni, nevim teda jakej film už se tam promítal, to byla em mladí, staří všichni tam šli s ohromným nadšením... JV: a třeba taky nějaké hlasité projevy u toho filmu byly, nebo... ZP: ne. ne, ne.
Marie_2_(1921).txt
MS: dokud sme neměli děti, chodili sme do kina, chodili sme (.) na Lidickou, to bylo to Metro myslím, potom nah- Cihlářskou, kino mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)),
Marie_2_(1921).txt
LČ: a která z těch kin vlastně bylo vaše oblíbené, nebo měla ste nějaké oblíbené mezi nimi? [oblíbenější třeba]? MS: [ee já vám řeknu] nejoblíbenější to bylo, když sme bydleli v Černých Polích, bylo ee v na té Cihlářské. ((Jugendkino – Kino pro mládež)) LČ: tam ste [chodila do toho] mladých. MS: [(to sme tam)] LČ: do toho [kina mladých nejraději.] MS: [no tam tam sem] tam byly (...) LČ: a [proč vlastně] MS: [vypněte] to, abych já mohla ledasco říct, já to nechci do toho říkat. LČ: <a proč ne?> MS: no protože tam bylo hodně blech a já sem vždycky chytila blechy.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a právě na tom kině mladých ((Jugendkino – Kino pro mládež)) se vám líbilo co? co bylo jakoby jeho specifi- na něm specifické? MS: jaký filmy tam p- ukazovali ee promítali, to už já nevím, ale my sme se úplně těšili,
Jarmila_(1931).txt
JV: [ale možná že jo] aha taklenc na tu na tu Cihlářskou, tam sme chodili to a nevím jestli to bylo [kino mladých nebo jo?] ((Kino pro mládež)) PS: ano ano no [Studio, kino mladých]
Alzbeta_(1930).txt
AB: taky na cihlářskou sme někdy e chodili na ňáký ty s- starý filmy, ale to už taky nevím jak se tam to kina na té cihlářské menovalo. LG: (.) [cihlářská] AB: [to si] taky nepamatuji, LG: teď je tam (.) teď je tam art, AB: no, možná že se to tak menovalo, LG: [myslím že to] AB: [ale to] nemůžu, to jako opravdu si nepamatuji.
Ludmila_(1926).txt
LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste navštěvovala? LT: no to už byly většinou ve městě. LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní? LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa, protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no
Dagmar_(1929).txt
byla sem s tatínkem ee v Kapitolu ((Kapitol)), tam hráli sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) LR: mhm DB: kreslenou, to byla tehdy bomba. no ano byla, doslova, kreslený barevný film to bylo něco. tak sme si sedli na balkón, a já vim, že sem se šíleně bála, jak ta Sněhurka letí tim lesem, šla a teď ty větve oz- ožily no a prostě to bylo hrozný, takže málem sme odešli <z toho kina> protože... nevim, kdy to bylo, ale byla sem hodně malá
Dagmar_(1929).txt
no, v Kapitolu ((Kapitol)) s- chodili sme do Kapitolu ((Kapitol)) teda takzvanýho,
Dagmar_(1929).txt
pak to byl Kapitol,
Dagmar_(1929).txt
[no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly LR: mhm DB: hlavně ve vnitřním [Brně] LR: [mhm] DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl] LR: [mhm] DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla. to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě bylo to povýšený na divadlo, víceméně
Helena_(1927).txt
dokonce mě otec propašoval jednou na film zakázaný pro mládež, to tak [bylo] LR: [hm] HH: pro mládež a j- tak sme na to chtěli jít a pak ři- řikal tomu ee uvaděči tam, prosim vás, já jedu z venkova, zalhal, kam to děcko tady mám dat LR: ((smích)) HH: a on <mě tam pustil teda, víte,> ale e smůla byla v tom, že já sem zase nesnášela, třeba já sem nesnášela jízdu ani autem dobře, a tam to byl film, kde zrovna na začátku jela tak jakoby lokomotiva do obecenstva, LR: mhm HH: a mně vám se udělalo špatně, já sem začala vlhnout a voni vlastně z toho filmu neměli nic, ani já, protože my sme museli honem hledat něco a ven. víte, LR: mhm HH: tak na toto je špatná vzpomínka LR: [jo] HH: [ale] potom se mně to už tak neopakovalo, až sem trošku zestárla, a po té po pubertě řekněme, tak to už vůbec jako ne. LR: mhm a pamatujete si, jaké to bylo kino, kde ste- kam vás [tatínek] HH: [bylo to] kino Kapitol LR: Kapitol, v centru.
Helena_(1927).txt
zase že], to sem jezdila už tramvají, měla sem tramvajenku, že, a byla sem už zaměstnaná, no a tak sme tam taky navštěvovali ty, Kapitol, to bylo pěkný kino,
Helena_(1927).txt
a potom v Kapitolu ((Kapitol)), mně se zdá, tam měli dokonce, nebo to bylo v té Moskvě ((Moskva)), tam měli bifé, tam se mohlo ee konzumovat i káva, víno,
Edita_(1926).txt
vono bylo víc těch, že těch je skala ((Scala)), Kapitol
Edita_(1926).txt
: to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol...
Edita_(1926).txt
no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly ((Scala)), zase do té mode- Moderna.
Edita_(1926).txt
LG: a to ste pořád navštěvovala tu...? EB: ne to sme chodili i do Kapitolu ((Kapitol)). [jo to už] LG: [jo v té době] ste teda navštěvovala jiná kina? EB: jo, no no LG: a EB: za války určitě. LG: a za války ste teda navštěvovala [ten Kapitol]. EB: [no ten] Kapitol,
Vera_(1923).txt
SM: [hm] mhm mhm e a která kina ste potom navštěvovala později. VB: no to sme šli někdy do toho města tam k tomu divadlu to kino Kapitol. SM: a to už ste chodila s manželem? VB: ano [s manželem] SM: [jo s manželem]
Vera_(1923).txt
SM: jo, a tak že byste měla fakt vyloženě ňáký kino do kterého ste ste ráda chodila, které ste měla třeba nejradši, VB: my sme chodili do k- k tomu kapito-, k tomu divadlu, do toho kina Kapitol, SM: mhm VB: tam sme rádi chodili. SM: a tam se vám na tom líbilo co, [na tom] VB: [to bylo] velké kino, pěkné, takové úplně jiné proti těm našim malým kinám na tom Starým Brně. SM: a jak se třeba lišilo. VB: prosím? SM: jak se jak se třeba konkrétně lišilo, od těch kin VB: no, velikostí a tím zařízením celým. SM: a pamatujete si na to zařízení? VB: pamatuji, ta sedadla byla lepší tak, a bylo obsáhlejší, a byla středem byla ulice, jako že ste když ste přišla později, tak ste nemusela obtěžovat lidi z řad, SM: mhm VB: vedle ( ) jako zprava zleva, šla ste středem kam to bylo blíž, to vás biletářka uvedla. SM: mhm VB: no SM: a ona šla s vámi až na to místo? nebo to už potom, VB: k té řadě, a řekla nám v té řadě si to místo tam už, je to e když to viděla že je to volné tak nám to poradila. SM: mhm hm VB: to bylo dobré tak když nás uvádívali, to bylo docela zajímavý. SM: mhm VB: tak jak v divadle, dodneška uvádí, že?
Vera_(1923).txt
takže nevím, já sem nechodila tak ňák, já většinou na to Staré Brno, a nebo jak říkám do toho kina Kapitol
Vera_(1923).txt
SM: mhm (.) a pamatujete si že by se třeba během filmu nebo po filmu ozýval ňáký potlesk? VB: ani ne. SM: ne. VB: ne, to si nepamatuju, SM: mhm VB: ne. to si povídali, to bylo pěkný, nebo to nestálo za to, na to sme nemuseli chodit a tak, to byly takový připomínky. ale tleskat nebo takhle to nebylo. SM: m-m, m-m VB: no. to si nepamatuji ani ve městě, třeba v tom Kapitolu ((Kapitol)), ne. nepamatuju si že by, to v divadle ano, tam je to asi tak samozřejmě, že?
Vera_(1923).txt
SM: a teď teď se ještě vrátíme na chvíli přímo k těm kinům, to ste to ste vlastně už hodně o tom řekla, že, o o těch různých kinech, e já jenom ještě ještě jestli byste mohla třeba doplnit jaké byly konkrétně rozdíly v někerých těch kinech, říkala ste že vlastně ten Kapitol, že to bylo takové VB: dobr- pěkné [kino] SM: [pěkné kino] že? VB: Kapitol nebo skala ((Scala)) na Moravském náměstí, to SM: [no] VB: [byla] pěkná kina.
Vilemina_(1919).txt
protože e já sem byla myslím v Kapitolu ((Kapitol)) na náměstí na Katanským ((Scala)), tenkrát se říkalo LR: mhm VB: tam sem byla za svůj život dvakrát. tam to bylo celkem drahý, LR: mhm VB: pro mě, tak tam sem moc ne, ale tam když dávali novej film, to se dycky dávalo dýl, ne jak teďka každý den něco jinýho, LR: mhm VB: víte, a tak e, když bylo něco pěknýho tak, a když tam byli herci, co se narodili v Brně, LR: hm VB: tak to bylo takový e že to (sou naši) lidi ((smích)) ale no tak, měli sme z toho radost, že (z tama) dost jich pochází.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm a pamatujete si na ten Kapitol, jak na vás třeba působil, něco [si z něj pamatujete]? VB: [takový] e pro bohatý, LR: mhm VB: takový už luxusní víc, jo a e já nevim, na mě nepůsobil nijak že bych se cítila, to když sem přišla do divadla, tak jsem se cítila jak e to, LR: mhm VB: ale tam sem ne- nemohla přijít do té takové pohodové nálady.
Miroslav_(1931).txt
AV: vzpomenete si ještě teda na něco třeba, co co jste nezmínil, nebo jste si vzpomněl v průběhu rozhovoru, nějaké zajímavé, ohledně těch brněnských kin, nějaký zážitek... MH: tak to vám neřeknu. (..) to jsem vám řek, jak tam tekla voda v tom Kapitolu ((smích)), že tam byla až po pátou řadu stála voda.
Miroslav_(1931).txt
MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)).
Miroslav_(1931).txt
MH: akorát si pamatuju, že jednou, teď tedy jak je Baťův palác a kino Kapitol jak bylo, AV: ano, ano. MH: tak tam je spodní voda, AV: aha. MH: voni ji musí odčerpávat a jednou to měli pokažený to čerpadlo a já vím, že že voda sahala až asi do páté řady. AV: až do páté řady. MH: až do páté řady. AV: a hrálo se? MH: hrálo se.
Marie_(1921).txt
no, teď nevim, jestli to Kapitol? to bylo myslím pozdějš. a potom Moskva, no Moskva, to se menovalo jinak. napřed se to menovalo jinak, pak se to menovalo Moskva. prostě tak to už sme chodili do těch...
Marie_(1921).txt
LČ: a když se vrátíme k těm kinům ještě, byly mezi nimi, mezi těmi místními kiny ňáké rozdíly? jak byste je třeba to... MD: no tak to bych řekla, že rozdíl někerý třeba na tom Starým Brně to bylo malý kino. v tom Excelsior, to bylo takový malý kino, že? a tady už ty další v Alfě ((Alfa)) a ten Kapitol a takový, to už byly takový mohutnější, lepší, že, lepší, to je jasný LČ: a jak vlastně se teda lišily ty sály a pokladny a foajé ((foyer)), v jakým to bylo tom rozměru většinou teda. MD: no říkám, co teď ty, co byly Kapitol a takový ty, tak to už bylo, takový to bylo reprezentační bych řekla, takový lepší, že. a dřív to, copak dřív, dřív hlavně že bylo kino, no a hlavně že se tam chodilo.
Peter_(1922).txt
ale když se podíváte na program jiných kin například Central, PSz: hm PD: nebo Kapitol, PSz: hm PD: nebo Moderna, tam bylo, tam byly převážně němeč- německý filmy. to je úplně jasný.
Peter_(1922).txt
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl] PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu ((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu ((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických a českých filmů většinou.
Peter_(1922).txt
PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín, nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam) nejezdí nebo] PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já myslím když to bylo kino předměstské, v Černých Polích a tak dále, tak to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě v dopsu ((Dopz)), PSk: hm PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam šel, no.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: do Kapitolu ((Kapitol))? JG: no tak Kapitol jo, to je tady dole na tom, no tak tam samozřejmě, to jako, JV: v dětství, ne? JG: pokud byly peníze a nebo tam byl někdo známej, že sme se dostali.
Jarmila_(1925).txt
pak byl Kapitol, že, tam sme chodili do Kapitolu, tam myslím teď taky nehrají, že, a a v Alfě ((Alfa)).
Borivoj_(1927).txt
LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději? BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa. LH: Alfa, jasně. BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct luxusní. [no panč...] LH: [takže na] na úrovni. BH: ano, na úrovni.
Marie_(1915).txt
pak bylo Kapitol kino, LS: hm MH: to bylo ee jak je em jak je magistrát teď, jo? tak v tom bloku, mýlím se, nebo je to...
Marie_(1915).txt
a ve městě sem chodila právě k tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem, LS: hm MH: ne.
Miroslav_(1923).txt
JV: e bylo ňáké kino, do kterého vás rodiče brali? vy ste chodil s těmi rodiči. bylo ňáké jedno kino, kam ste chodili hlavně? MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)), JV: mhm MJ: Kapitol, JV: ano. MJ: a Kapitol a Moderna to bylo v kině jal- Jalta? tam jak je ten palác, já nevím, to máte asi, těch film- byl těch kin bylo [patnáct] JV: [ano Jalta, Jalta] MJ: [asi v Brně,] no. JV: mhm MJ: to byly takový ty, bych řekl trochu nóblejší.
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je- [jaké jak] MJ: [a nóbl] a cena. JV: mhm MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky premiérová. JV: mhm a MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna
Irena_(1922).txt
IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
LČ: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla oblíbená z těch městských kin? IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu ((Dopz)), em LČ: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali. IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší
Irena_(1922).txt
IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích, LČ: hm IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo.
Irena_(1922).txt
uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva- uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly, tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece jenom takový premiérový.
Irena_(1922).txt
LČ: a em reflektovali ste třeba, že by některá kina i v tom městě měly ty premiéry častěji, nebo že by to bylo pravidelnějc ty premiéry v některých kinech? IK: no tak to byla dost myslím rivalita mezi těma kinama, že, aby em protože to znamenalo větší návštěvnost, když ta premiéra byla v tom nebo onom kině. nebo em voni si je taky přenášeli, že třeba v Kapitolu ((Kapitol)) dávali kino v šest, Alfa ho dávala v osum. LČ: takže ten program nebyl stejný dopo- [odpoledne a večer.] IK: [ano, ano, oni si] nechtěli konkurovat.
Irena_(1922).txt
LČ: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli zaměstnanci, IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím širokoúhlým filmem,
Bozena_(1924).txt
BK: [n- no že když] sme ne tak ne to byly všechno přepychový krásný kina JV: mhm BK: a to bylo vlastně když sme šli třeba na- do Kapitolu ((Kapitol)) nebo do kina Alfa, to bylo za jak je teď centrum, tak za tím bylo kino Alfa, tak to byly všechno pro nás vlastně svátek, to byly brněnský kina a ty byly opravdu takový, nebyly tak obyčejný jako třeba tady ty ty menší kina nebyly (tak sme to všechno) sme prožívali úplně jinak mlá- mládí se jinak vše vše
Milan_(1932).txt
ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů. LR: hm ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským náměstí, to byla skala, ((Scala)) LR: hm ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám, LR: [Moderna?] ML: [to potom,] jak? LR: Moderna? ML: Moderna. no a potom to byla Jalta. LR: Jalta. ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody, LR: hm tam byla... ML: Central. LR: Central. ML: centrál ((Central)).
Milan_(1932).txt
LR: hm a vzpomínáte si na své první návštěvy kina po osvobození? [na atmosféru.] ML: [no pochopitelně,] jéžiš panenko marja, to vám řeknu hned. kino Kapitol, LR: hm ML: jo? kino Kapitol, teď mluvím jako vodborník geolog. LR: ((smích)) ML: je postavený na vodě. LR: jo. ML: a tam se musí čerpat voda. jo, i teď, jo, aby nedocházelo prostě k zaplavení toho ee toho suterénu. a pochopitelně na jaře čtyřicet pět se voda nečerpala, LR: hm ML: takže prvních pět sedadel v kině Kapitol bylo zaplavenejch. no teda né ty sedadla, ale zkrátka a dobře ee dalo by se tam sedět jedině v gumákách. LR: <jasně> ML: jo, LR: <podlaha> ML: a promítal se tam, promítaly se tam ruský válečný filmy. no vesměs to byly z toho, em týdeníky z fronty. LR: hm ML: jo, takže na to si vzpomínám, páč tam sme chodili. jo a vim že teda prvních pět sedadel to bylo jako em nedostupných.
Libuse_(1924).txt
ale do Metra to jenom velice okrajově. lepší byla ta em e tam e ta Alfa. MB: mhm LM: tak ta byla dobrá. (..) a eště, počkejte eště bylo jedno, jak se to menovalo, tam je ee jak byl Roxy Bar, pak se vycházelo dozadu, jak se to tam menovalo to kino ((kino Kapitol)). šlo se šlo se s em vchod byl proti proti tomu pedagogickému em knihkupectví, ježiš já už nevím. ale tam sme chodili velice em velice málo, to nám bylo jakoby z ruky bych řekla, to už bylo tak jako, tak tam, tam sme několikrát by- několikrát byli a, ale na čem, už to ani nevím, to muselo být jenom okrajový,
Libuse_(1924).txt
MB: no dá se říct vlastně ee, že některá kina byla třeba německá a česká? LM: to víte že jo MB: nějak se to lišilo LM: to víte. právě Kapitol, vidíte teďka mně to naskočilo tým německým. to bylo tam tam jak je Roxy Bar. MB: aha, mhm mhm. LM: tak to byl Kapitol, tak tam sme MB: tam ste nechodili.
Svatava_(1924).txt
LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která kina to byla? SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna, to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol, no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili,
Svatava_(1924).txt
SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby lóže, LS: mhm SM: vzadu, LS: mhm SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa to měla, LS: mhm SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala, kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em
Svatava_(1924).txt
LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím? SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala <lístky,> takže. (..)
Svatava_(1924).txt
LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině? SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla, myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala ((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta]
Svatava_(1924).txt
jenomže (..) myslím si, že to ty velký kina nebyly, nebyla abych mluvila česky. ee počkejte, no tak e (.) ta skala ((Scala)) (.) hm ani ani si na to nevzpomenu, že by někde byl ňákej náznak toho e že bych teda vo tom věděla. Alfa? no Alfa bych řekla, že by byla, že byla česká. Kapitol? ne-e. (..) Kapitol, počkejte e ten Kapitol se menoval, vy to budete asi vědět, menoval se za všech režimů Kapitol?
Miloslava_(1925).txt
JV: a kromě tady těchto kin, chodila ste třeba i ještě do jiných kin? sme vyjmenovali Alfu ((Alfa)), Metro, Moravu ((Marava)), Lucernu ((Lucerna)), navštěvovala ste i ještě nějaká jiná kina? vzpomněla byste si? MM: no třeba Kapitol a skalu ((Scala)), to většinou ty mě-, v tom okruhu středu města.
Ctirad_(1931).txt
CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně německý kina. JV: hm CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl Čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á ((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to neměl dělat, a že byl vlastně Čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil. tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další UFA kino,
Ctirad_(1931).txt
ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky
Ctirad_(1931).txt
určitě byly takový daleko luxusnější, jako bylo teda, já nevim jak se menoval skála ((Scala)) jestli to bylo skála ((Scala))? em nebo teda Kapitol, to se mně zdálo, že byly takový nóblovější kina. JV: hm CN: ten dojem z toho prostoru byl.
Ctirad_(1931).txt
CN: já myslím, že třeba takovýdle ty velký kina jako Kapitol, em pokud sem se tam někdy dostal, nebo nebo skála ((Scala)), že to působilo víc i takovou tou sametovou, nebo tím obkladem, JV: hm CN: těch zdí vokolo, nebo před tím okolo toho plátna, asi tak, jako, nedovedu říct, jaký tam byly sedačky nebo, nebo jaká byla em třeba taková ta obslužnost třeba u šatny, teď ani nevím, jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny,
Ctirad_(1931).txt
JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli hodně, hlavně Němci? CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)). JV: hm CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a ten Central. JV: hm CN: nepletu-li se. JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam Češi chodili méně? CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda dávala přednost takový ideově nacistickým filmům, JV: hm CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy.
Jiri_(1924).txt
potom em tam jak se sakra menuje em naproti, když se jede vod nád- z nádraží a zahybá se jed- jednička zahybá... ((kino Kapitol)) LS: hm. JN: tak hned nap- naproti v tom tam je pořád je tam ňáký kino. LS: pořád je tam eště? JN: tam je a je je aspoň mám dojem, že pěkně zařízený, tam sme taky někdy byli, sakra jak se to tam menuje. LS: já teda bohužel zase nevim, co myslíte. ani ulici nevíte, jak se ta ulice menuje? JN: no je to, je to dyš se jede vod nádraží. LS: mhm. JN: zahne jede jednička a zahne doleva vod nádraží, jo. LS: a jakým směrem dyš jede? JN: no dyš jede z nádraží tou jedničkou sem do města do měs- centra nebo a pokračuje. LS: jo jo jo Šilingrovo Šilingrovo náměstí, nemyslíte? na Šilingrově náměstí? tam bylo taky kino, tam jezdí jednička okolo mám dojem. JN: Šilingrovo náměstí, je to [je nahoře] LS: [ne ne ne] tam jednička nejezdí, to je to je nahoře. JN: nahoře, hergot. LS: tak na to asi nepřídeme, to [to nevadí] JN: [ale tam] tam tam bylo kino dycky a bylo bejvalo slušný jako víte takový lepčí. LS: hm. JN: no takový a je to tam dodnes jo,
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Libuse_(1928).txt
luxusnější, to taky byly dražší ty lístky, potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak to byly takový už. to už sem chodila, když sem měla tak šestnáct, sedmnáct let a dokonce už tam byli kluci, jo, kamarádi. tak sme šli s těma klukama, kamarádama. KH: hm LN: to už bylo takový lepší, jo. tak to sem se ((smích))
Zdenek_(1927).txt
že jich bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro,
Zdenek_(1927).txt
ZP: tak ty premiérová kina, jako byla třeba ta Alfa nebo Kapitol, jestli sem tam řekl taky ten Kapitol... JV: ano. ZP: to bylo skutečně em vybavený em kino jako takový, že to mělo em jo s- šikmý jako hlediště bylo bylo pěkně vybavený jako osvětlení, bylo tam aj neonový třeba osvětlení, čili byly takový lepší.
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře. a já bych se tedy zeptala, jestli v době toho protektorátu byla některá kina považována za spíše německá nebo spíše česká... ZP: jo. jo, Kapitol byl německej. Kapitol byl německej, vyloženě německej. jestli ty vostatní, ale Kapitol byl skutečně německý kino. ty vostatní si nevzpomínám., že by byly, ale Kapitol byl německej. tam sme nechodili. JV: ehm, a jak se to projevovalo, že nějaká atmosféra tam byla jiná? ZP: že tam chodili hlavně Němci, nevím teda proč, em třeba to Metro, na té Lidické, to bylo spíš če- by se dalo říct spíš český kino. ale Kapitol byl vyloženě německý kino.
Zdenek_(1927).txt
JV: hm. a ještě bych se zeptala k tomu Kapitolu ((Kapitol)), k tomu německému kinu, kdyby tam teda šel Čech, nebo kdyby tam... ZP: moch jít. moch jít, ale teda já si vzpomínám, že sme tam taky chodili, ale necejtili sme se dobře, protože to ostatní obecenstvo bylo vyloženě německý, a na ty Čechy se ty Němci koukali tak jako svrchu. nepřátelsky. to bylo cítit, jo, to ste vycítila. JV: a tam byla i německá obsluha, nebo tam obsluhovali Češi? ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý. JV: a třeba Židé tam taky mohli jít? ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam.
Jarmila_2_(1925).txt
V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa)) JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina JV: hm JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči- tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a... JV: [(Jalta)] JJ: [skala] ((Scala)) byla JV: mhm JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži ((Alfa)) JV: mhm JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa)) (.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta)) JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc chodila]? JJ: [no většinou sme] si JV: hm JJ: vždycky někam zalezli [do] JV: [mhm] JJ: toho kina
Libuse_(1929).txt
LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků, tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že. SM: mhm mhm LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)), nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla dražší kina, tam byli tak komfortnější, a myslím že velmi brzo měli tam tu velkoplošnou mn ne obrazovku ale... SM: širokoúhlé LS: ale širokoúhlý, no to v Králově Poli také začalo to bylo, no ale tak to už to už bylo po válce to to nebylo za války, to určitě ne. SM: mhm LS: to bylo až po válce.
Libuse_(1929).txt
LS: ne k tomu se nemůžu vyjádřit, protože nevím, já sem tolik, za prvé sem neznala tolik kina a ani nechodila, že, no jako jako dítě mám dojem, že byla kina, kde hráli asi jenom německy, mám dojem že ano, protože to si určitě ti fašisté vydupali, možná ta skala ((Scala)), ne- nevím nebo ten Kapitol, myslím že byla kina kde hráli jenom pro Němce jako, ale nemůžu to potvrdit a nevím která,
Jarmila_(1931).txt
PS: aha a když ste potom začala chodit i do města, hrálo roli to jestli právě nějaký film bude dřív třeba ee [v tom Krpoli ((Královo Pole))?] JV: [no tak byly] premiérový kina určitě to Metro, skala ((Scala)) Kapitol, to byly vlastně premiérový kina. PS: a chodili ste kvůli tomu do toho, abyste to viděla dřív [nebo...] JV: [no to] ani tak ne PS: čekali ste...
Jarmila_(1931).txt
PS: já bych zatím ee zůstal u těch štyřicátých let u toho protektorátu ee než přejdeme k tomu dalšímu období ee takže skala ((Scala)) bylo takové luxusnější [to je jasné a myslí-] JV: [no určitě] aji Kapitol byl hezký kino ee to bylo dole ee v ježiš marja no di- jestli je to Divadelní vod Janáčkovýho ((Janáčkovo divadlo)) PS: Kapitol, já vím JV: [jo no]? PS: [no to vim] t- ten palác, to bylo z- známé kino ee JV: já nevím jakej myslíte palác, tam byla velká elektroprodejna Jurák PS: [no ale ta ta budova ze] JV: [byla tam tramvajová zastávka vím že sme tam] PS: [ze začátku třicátých let], to je známý, to vím kde kde bylo, no JV: mhm PS: to si ještě pamatuji že bylo v provozu ještě JV: [jo Kapitol?] PS: [no Kapitol] JV: tak se dlouho menoval? PS: no JV: (jo tak měli) vím že tam byl taky nějakej bar, ale to už taky nevím jakej, jestli tam byl Roxy nebo nevím co, ale prostě vím, že teďka tramvaje tramvaj tama pod ( ) do města jede ale z města se obrací kolem toho jak byl Tuzex, jo. PS: tak Tuzex to nevim teda ale ee JV: ale tak možná tak já nevím kdy ten Kapitol zrušili, ale ani nevím co tam teďka je.
Rut_(1934).txt
LG: mhm (...) em pamatujete si (.) jaké byly (.) rozdíly mezi (.) mezi těma kinama? jako třeba jestli bylo nějaké kino vyloženě takové luxusnější [( )]? RM: [no] rozhodně rozhodně (.) taková skala ((Scala)) (.) nebo Kapitol LG: mhm RM: Metro (.) Moderna (.) to byly takový noblesní k- kina,
Rut_(1934).txt
RM: no taková skala ((Scala)), to bylo (.) když se vlezlo do toho (.) jenom (.) ten (.) vstup do toho byl nádhernej ty schody dolů (.) to bylo něco ohromnýho (.) Kapitol taky (.) a (.) Alfa (.) to byly všecky takový (.) byly šatny (.) všechno to bylo já ani nevím jestli sou dneska šatny v kině (.) nějakým (.) to všechno bylo
Frantisek_1932.txt
LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných] FR: [no tak] ee LG: (potom) když ste byl [(starší)] FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo, kino Kapitol, skala ((Scala)) LG: mhm FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)), LG: mhm FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední dům)). LG: jo. FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.
Frantisek_1932.txt
LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší... FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina] LG: [mhm] FR: Kapitol, LG: jo. FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina. LG: jakoby ty premiérový? FR: co? LG: [ty premiérový?] FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry
Judita_(1921).txt
LG: mhm (.) a em k- jesi si vzpomenete na ména těch biografů? JK: jo tam byl ( ) například Kapitol LG: mhm JK: byl jeden biograf, druhý biograf Moderna LG: mhm JK: to bylo tam v tam kde byl trh nahoře před tou... tak tam byl taky biograf Moderna (ale) nej- nej- nejznámější byl asi ten e k- Kapitol LG: mhm JK: to byl nej-
Josef_(1929).rtf.txt
LG: vy ste říkal, že ste viděl i tu Ferbasovou ((Věra Ferbasová)) JU: no Věru Ferbasovou ta taky byla v Brně v Kapitolu ((Kapitol)) hráli nějaké filmy už nevim jaké tak vona přijela a vystoupila z auta tam byli tam byli zrovna sme byli před ní ve skrytu tak tu sem jako jako viděl
Josef_(1929).rtf.txt
LG: a teda potom jak em to byla ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) em jak čast- jak dlouho dlouho to trvalo než se tady... JU: tu Sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) dávali [dva měsíce] LG: [dva měsíce] JU: což byl rekord nikdy dva měsíce žádnej film nehráli ale ten hráli v Brně dva měsíce LG: [a byl ste]... JU: [v Kapitolu] ((Kapitol)) LG: v Kapitolu? JU: no LG: a byl ste na něm opakovaně? JU: né jednou to vono to bylo aji dost drahý LG: to je jasný no
Josef_(1929).rtf.txt
JU: [tak to byly] takový ty ty ty premiérový kina LG: mhm JU: to byla to byla Kapitol LG: Kapitol JU: Kapitol potom skala ((Scala)) ajik Alfa Alfa pasáž v tom to premiérový kino
Josef_(1929).rtf.txt
LG: jo ještě k těm kinům jsem chtěla jestli bylo nějaké kina podle vás která hrála spíš německé filmy a některá která hrála spíš české filmy JU: jo byly některý v tym Centralu ((Central)) na tym náměstí Svobody že tak tam hráli vesměs německý filmy. LG: mhm JU: že i v tym Kapitolu ((Kapitol)) mám dojem to víte mně všechno si člověk nepamatuje.
Margarete_(1923).txt
MK: [pak] byl skala ((Scala)) dopz ((Dops)) LG: mhm MK: pak bylo kino Kapitol dule u divadla LG: mhm MK: Mahenova divadlo,
Margarete_(1923).txt
MK: jo ne poprvni byly taky německý filmy a ponejvíc hráli dycky premiéru buďto v Kapitolu ((Kapitol)) nebo v dopsu ((Dopz)) jo LG: jo MK: tam hráli ty ty ty první filmy LG: jo MK: s tou marika rek ((Marika Rökk)) a to ten ten ó vé fiša ((O. W. Fischer)) a to to to se šlo tam
Margarete_(1923).txt
MK: no jo t- t- t- to to nemůžete teďka nic říct ne to je pravda třeba nemůžete Grand kino ee na Starým Brně nebo Edison ee dát dohromady s Kapitolem ((Kapitol)), to bylo úplně jináč vybavený než než to a to bylo to úplně obyčejný LG: mhm MK: aji ty sedadla tam byly sedadla, kery byly tedy třeba z nějakó látkó potažený, a tam ste měla jenom dřevo LG: mhm MK: ne tak, tim ste taky ale platila vstup ne
Margarete_(1923).txt
LG: jo ee které bylo asi tak jakoby nejhezčí kino v tom Brně podle vás? MK: nejhezčí kino LG: mhm MK: no bylo ten Kapitol LG: mhm MK: a potom dopz ((Dops)) tedy skála ((Scala)) LG: ano MK: a tedy taky určitě to taky Američani to to to Moderna to taky nebylo špatný a to to kino na Kounicové, ten Stadion LG: mhm MK: to taky nebylo špatný, ale komu to patřilo, tam byl Sokol doma LG: jo MK: tak jestli to patřilo Sokolovi ten spolek LG: jo ano to znám MK: nebo komu to patřilo, to nevim, ale ty kina nebyly, ale to druhý bylo tedy bylo všechno normální
Margarete_(1923).txt
MK: poslóchéte, já sem vám povídala, do toho Kapitolu ((Kapitol)) a to to sme chodili dycky, protože to byl dycky v pátek LG: v pátek MK: večer byl první nové film LG: jo, premiéra nějaká MK: a ten se ukazoval tolik a tolik dní a pak zase přišel druhé LG: mhm MK: ne ale to bylo potom už za Hitlera, ale to tedy ja povídám, musite si představit, že tolik peněz ste neměli a vůbec tenkrát
Rudolf_(1920).txt
RS: a všechny tři byly e e zaměstnaný v pe- ee v peněžních ústavech (poněvadž měly) ob- ob- ee obchodní školu ale pak až už e skončily tak všechny tři byly v kině v Jasu ((Jas)) u pokladny e strejda trhal lístky jo PS: mhm RS: ee e (Miluška) byla v Kapitolu ((Kapitol)) v pokladně
Rudolf_(1920).txt
ta jedna moje jedna moje (ta) švagrová byla v pokladně v Kapitolu, víš kde [byl Kapitol]? PS: [ano ano] RS: jo? tak tam byla v pokladně a dokonce tam měla takovou bych řekl (.) ilegální nejakou činnosť (.) vona měla dceru ve Švédsku PS: mhm RS: (..) dokonce dvě dcery měla ve Švédsku vdaný a děcka a jedna měla trojčata a tak dále a tak dále ale (..) ona (..) sem jezdili ze Švédska nějaký lidi jedna taková Češka nějaká prostě spisovatelka a pracovala v ilegalitě ve Švédsku a přišla (.) a přišla k té mé švagrové která bydlela na Soběšické a svěřila jí em něco (.) písemnýho a že si pro to přijde k pokladně ee tady z ee (.) von tak ráčkoval ten politik ma- moravské štvrť e moravské e teda ee ve s- úřednické čtvrti e takovej br- Brňák nedávno měl vystoupení e já si nemůžu vzpomenout von tak ráčkoval ((předvádí)) a měl debatu v televizi vohledně e spisovatelů různých no tak ten přišel na určitý jako e (.) gesto nebo co přišel kupovat lístky řekl jeden lístek ((klepe prstem do stolu)) a jenom udělal takhle a vona mu dala lístek a to [dohromady] PS: [mhm] RS: a von měl noviny a t- jak to a pak měl za úkol to dodat do Prahy herci (.) ten starej pán už dneska co má za manželku Ninu Divíškovou má za manželku Ninu Divíškovou a je to starej pán ( ) hraje ve všech ve všech ee seriálech takovej fósaté jo ((Jan Kačer)) NS: a eště žije? RS: šeď- jak? NS: eště žije? RS: co? NS: eště žije ten [herec]? RS: [no] žije dyť furt [účinkuje] NS: [nevím] koho myslíš RS: furt účinkuje já nevím přesně jak se von menoval (.) no manželka je Nina Divíšková t- to tu znám protože znám Divíška znal sem Divíška a tak no nevím (.) je to NS: to je jedno RS: je to ee e prostě byl to zase ten pražskej herec byl jako v [ilegální] PS: [mhm] RS: činnosti a tady tento měl za následek za úkol tam přijít (.) a protože to bylo uvnitř v domě a měli tam pucák tak měl za úkol to dát pod ten pucák nik- nezvonit nic PS: mhm RS: dát to pod ten pucák PS: mhm RS: a to už voni zase měli nějaký echo nebo to nebo to prohlíželi a tak tam měli to a takže se to dostalo do správnejch rukou jak to mělo... takže byla i taková spojka moja švagrová teda v tom Kapitolu ((Kapitol)) to dávala tomu (.) on ráčkuje ((ráčkuje)) takový
Rudolf_(1920).txt
a dyž byl ještě ňákej film tak sme taky byli třeba v Kapitolu ((Kapitol))
Rudolf_(1920).txt
ale nikdy sem nikam nešel většinou sem když sem šel tak sem šel do skaly ((Scala)) nebo do Alfy ((Alfa)) na nějaký jako premiéru nebo (ňákej) trhák tak to sem šel jednou z- z- za onoho času PS: mhm RS: do takových velkých kin v Brně ale jinak tady přišlo všechno (.) postupem času přišly všechny filmy sem buďto do Jasu ((Jas)) nebo do Sibiřu ((Sibiř)) takže to bylo naše takový takový eldorado a jenom sme šli do toho skaly ((Scala)) když sme tam šli v noci anebo e sme tam e v Alfě ((Alfa)) byli v Kapitolu ((Kapitol)) sme taky byli někdy na nějakým filmu
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm (.) vzpomínáte si že byste viděl e nebo kdy ste viděl poprvé barevné filmy? PS: (...) nebo bylo to pro vás vůbec důležité když se objevily barevné filmy? RS: (...) barevnej film NS: to je těžký to se těžko PS: mhm tak jestli si [nevzpomínáte]... RS: [ten sem] viděl určitě ve městě někde PS: mhm RS: to nebylo ani v Jasu ((Jas)) ani v Sibiřu ((Sibiř)) první barevnej film byl myslím že v Kapitolu ((Kapitol)) sme byli na první barevný film o už nevím ale co to bylo
Libuse_2_(1928).txt
anebo teda to výjimečně do mě- do města teda, když, ten Kapitol, ta skala ((Scala)), to byly ty, tenkrát ty ména těch kin, anebo ten, myslím že to byla Jalta v té pasáži tam, na em u radnice v tom, jak ta pasáž,
Libuse_2_(1928).txt
potom říkám už nebo když už sem začala potom, po tým dvaačtyřicátým, tak to už na tu Marxovu ((Lido bio)), s těma zase z práce s těma holkama, nebo em do toho na ten Cejl, a em do toho kina Radost, anebo teda Kapitol, anebo toto.
Libuse_2_(1928).txt
Kapitol. to, zas Kapitol bylo u divadla tam, jak je jestli víte tam ta Máj, tam je ta SM: jo. LZ: restaurace Máj. tak tam bylo Kapitol. SM: a co se vám líbilo na, třeba na té skale ((Scala)) nebo na tom Kapitolu ((Kapitol)), že ste měla ráda ty kina. LZ: no tak už to bylo takový modernější, už to bylo takový lepší, to víte, aj v tom, aj ty kina, to byly takový menší, takový vobyčejný, no, tam už to bylo přece jenom takový elegantnější, takový už, to bylo něco, něco jinýho. no tak, ale když se šlo, tak, tak to byly takový už ty filmy potom, ňáký začaly ňáký ty ruský, a takový ňáký ty válečný, no tak to mě zase, já sem měla, prožila ten konec války, už mně bylo těch, šlo mně na ten sedumnáctej, tak mám dost takový ty. prostě zážitky byly tam takový nějaký
Libuse_2_(1928).txt
do té skaly ((Scala)) sem ráda, anebo do toho Kapitolu ((Kapitol)) u divadla jak je ten, tak tam bylo kino teda.
Libuse_2_(1928).txt
přib- ovšem když to bylo, říkala sem vám, no ta skala ((Scala)) nebo Kapitol, už to bylo doc- už to bylo lepší, no. ale byly tam ty, ty plátna byly docela slušný to, totok, no, ale, tak kina ve městě, jo, (myslím) to byl Kapitol, nebo to byl byla skala ((Scala)), nebo Jalta, nebo Alfa, tak to už byly, už to bylo lepší, no, už to bylo takový, už ste tam dostala třeba koupit něco, tu vodu, tu sodovku, nebo prostě něco už se tam dalo koupit. pozdějš už možná i ňáký ty bonbóny nebo něco. my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_2_(1928).txt
ale em rozhodně teda v tom městě to bylo jako. tam chodili ti vojáci už němečtí, a tam proto myslím už potom sme tam tak moc nechodili, že to bylo takový em už dosť jako německý, no, tak ty ty ti ten Kapitol myslím zvlášť, anebo že už dosť to bylo takový vobsazovaný těma Němcama a takovéma těma,
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak rozhodně byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších,
Libuse_(1922).txt
do Moderny ((Moderna)), e Alfa byla (.) Kapitol, málo Kapitol tam dávali až koncem války a tam dávali mariku rek ((Marika Rökk)) LG: mhm LV: to to (.) ano, mariku rek ((Marika Rökk)) a to to už byl takový nóblový tak, jo? to by bylo nóblový ale, šel novej film a musel se vidět. LG: mhm LV: to se musel teda jako vidět.
Libuse_(1922).txt
LG: a e e teda ta Alfa z z těch kin byla ee taková nejlepší? LV: já myslím, že nejlepší byl Kapitol. LG: Kapitol. LV: že byl nejlepší Kapitol. LG: a tam to vypadalo jak? LV: ee hm ne e takový slavnostnější ten Kapitol mi přišel, kdežto ta Alfa i ta Moderna, tak to byl tak ee lepší průměr bych řekla, jo LG: mhm LV: a ten Kapitol byl takovej nóblovější, jo, s tím, no
Libuse_(1922).txt
LG: a která byla ta německá LV: (.) (no) tak to přesně nepamatuju, ale já myslím v tom městě ta Moderna a t- ee ten Kapitol, Dopz, že to tam bylo víc německý teda,
Ludmila_(1920).txt
LČ: dobře. a která kina ste navštěvovala tehdy? bylo to stejné nebo se to nějak změnilo? LŠ: třeba do Kapitoly ((Kapitol)), já nevím jestli pořád se jmenuje Kapitol kino? LČ: no ono už ani neexistuje LŠ: to tam naproti starýho divadla tam LČ: to už neexistuje ale... LŠ: už je to tam zavřený? LČ: ano LŠ: jé, no vidíte, tam sem, LČ: ale vím kde myslíte. LŠ: tam se tam sme hodně chodili,
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak některý ty kina byly lepší, že, ty sedadla a všecko bylo lepší, tam no tak. LČ: a to byla která? LŠ: to bylo třeba to Kapitol, nebo tá Jalta, nebo v Besedním domě ((Besední dům)) v Královým Poli, že, taky. tam to bylo lepší no a... LČ: ale to znamenalo, lišilo se to v interiéru teda? LŠ: jo, to bylo větší taky takový vzdušnější byly tam aj lóže no na to sme do toho sme nechodili, ale bylo to takový reprezentačnější, ty, ty kina.
Peter_(1922).txt
PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v Český ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: mhm jestli si vzpomenete kdy ste byl poprvé v kině? JU: nó to bylo možná to bylo ještě před válkou, to bylo možná v roku co vím já třicet čtyry, to bylo kino to se menovalo Republika a to kino bylo naproti bróka babky (míněn obchodní dům Brouk a Babka) což znamená Sputnik bývalý, LG: mhm JU: byl bývalý Sputnik tam bylo kino Republika a tam ve všech kinách byl můj dědeček a von když šel do kina z toho Starýho Brna von chodil hrát hokej, tak mě vždycky vzal sebou, víte? LG: mhm JU: ten dědeček mě vždycky vzal sebou do toho kina a tam sem eště byl to se to vždycky potom no sme se tomu smáli to ještě byl němé film, to hráli to sme na to rádi chodili Tom Mix král západu a von jak střílel tak ten blik LG: [jo] JU: [mlátil do] toho bubna a na hósle hrál a na kla- na klavír tak tam sem eště zažil ten němé film já. LG: mhm JU: a menovalo se to kino Republika a bylo to na České ulici hned vedle tam tam jak je Sputnik.
Libuse_(1922).txt
LG: mhm. a vzpomínáte si na svoji první návštěvu kina? LV: vzpomínám. (..) vzpomínám si, že mně bylo tak ňák devět deset let <a byla sem> s maminkou v kině (.) bylo to mám dojem že se to menovalo kino Republika, bylo to na České ulici LG: [mhm] LV: [tam] jak později bylo (aso), to bylo e v těch letech ňák třiatřicet udělaný a dokonce si vzpomínám, i na ten film, kterej mě teda tak dojal, a bylo to nějak eh (.) eh hm počkejte, ji- ne, Jindra e, křestní jméno, hraběnka Ostrovinová, to vim úplně přesně (.) LG: jo Jindra, hraběnka Ostrovínová, mhm
Libuse_(1922).txt
LV: tak to teda v- je moje teda vzpomínka, na to první kino, ale to kino potom bylo teda zrušený, no a málokdo o tom teda ví, že tam to kino bylo. byla to taková nudle úzká, já vím (.) no, takže to je můj první zážitek.
Vera_(1923).txt
[žádný] bifé tam nebylo, že byste si třeba tam bonbón koupila nebo něco na pití, to tam nebylo na tom Starém Brně, tenkrát. později už potom na té po válce na té Hybešové to ano, tam už ano.
Zofie_(1925).txt
JV: mhm. do těch ostatních kin teď právě si sem si uvědomil, že když sme zmínili ten interiér a vy ste mi říkala, že Jalta byla taková honosná, kdežto ty ostatní kina už třeba ne, byly obyčejnější ošuntělejší, tak ee to vlastně ee tady ta vaše zkušenost se vztahuje až ee po tom Zlínu? [až potom, co ste byla starší, ještě k tomu dětskýmu věku.] ŽH: [ne ne i i předtím, protože sem ee] rozhodně taky byla i předtím, ale nevzpomenu si na čem, JV: hm ŽH: na té ee já nevím na kte- na tom Starym Brně, to kino to blechárna, jak ste říkal [na které to bylo?] XX: [(Meteor) nebyl to Meteor?] ŽH: na které to bylo ulici si nevzpomenete? XX: to bylo někde tam směrem k [(výstavišti)] ŽH: [to bylo] Hlinky nebo tam někde. XX: tam někde. to poměrně brzo zbourali, po osmaštyrycátým. ŽH: ano. buď to bylo v Hlinkách, Hlinky se to myslim menovalo ((ulice Hlinky – kino Meteor)).
Zofie_(1925).txt
JV: bio amerika ((Bio American)), ee kino Urania, nebo Uranie, Starobrněnské kino ((pozdější název: Grand, Meteor)) ŽH: to je vono, to bude to Starobrněnské kino. JV: Starobrněnské kino. ŽH: no JV: e to mělo totiž tenhle název ee mezi lety dvacet šest a dvacet sedm a později se menovalo Grand, ŽH: jo tak to ne, to [to to mi nic neříká] JV: [do roku třicet pět] a pak se menovalo od roku štyrycet jedna Meteor. XX: Meteor, no, to sem říkal. JV: takže jestli je to ta blechárna? XX: ano ŽH: tak to je možný [to je možný] JV: [(jo) myslíte] ŽH: vono. já si právě už nevzpomínám.
Zdenek_(1927).txt
em další malé kino bylo na začátku Veletržní ulice, ještě před vstupem do objektu dnes em již zaniklých lázní na Starém Brně. jmenovalo se snad ju- Union.
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře, tak dobře, tak teďka bychom se vrátily teda zpátky, k tomu dotazníku zase, a em zeptala bych se jestli bylo ňáké, v Brně kino které ste neměla ráda, kam byste ne- nešla. které se vám nelíbilo. LH: no, tady jak je na- to se mně nelíbilo moc kino, ale nemohla sem ňáké zavrhnout. v Pisárkách ((kino Meteor)). JV: v Pisárkách. LH: v Pisárkách. JV: a ne- nevzpomínáte si jak se menovalo? LH: nevím už jak se menovalo, ale voni, voni tam neměli moc ňáký, nějakejch těch to, a oni se dycky tak nějak, kolik je ti roků. to to to je až od osumnácti nebo, a voni nebyli ňák em nelíbilo se mi. já sem tam byla jenom jednou nebo dvakrát a už sme tam pak nechodili. tak jak je tam, jak tam ta tekla, a na té druhé straně bylo jiný kino, tak tam to nebylo. JV: hm LH: no, tam to nebylo. tam byly dvě kina. a tam bývala potom em tam byla taky se chodilo koupat. tam byla plovárna. a tam to stálo třeba pět korun, a kousek dál se šlo do Pisárek zadarmo.
Peter_(1922).txt
PSk: takže vy ste se předháněli vlastně kdo chodí častěji do kina. PD: jo jo. a kde nás pustí, poněvadž to bylo důležitý. páč pod šestnácti lety zákonem sme tam nesměli. jenomže, když sem tam šel v půl třetí, nebo v půl čtvrtý, nebyl velkej prodej, tak nás ty biletérky pustily. hlavně v oraniem kino. ((Orania)) ((smích)) to byl ráj mládeže. každej film kerej byl <zakázanej, do šestnácti let,> v půl třetí ste tam klidně mohl. PSk: takže to mělo pověst kina, kam chodila mládež protože se tam snadněji dostala. PD: jo.
Peter_(1922).txt
PSk: a čím to bylo že teda toto kino mělo takovou jako liberálnější nebo em atmosféru nebo že na to míň dohlíželo. PD: no já nevim, PSk: [netušíte?] PD: [bylo to] malý kino, ne- neprodali dost vstupenek, tak tam pustili kde koho. PSk: hm PD: i mládež pod třináct nebo čtrnáct. a to se rozneslo ovšem po školách, no, že tam...
Peter_(1922).txt
PD: [každej] měl svoje jako. ale těžko se někdy dostat, já vim že v biografu Republika, kerý bylo, sme jeden čas bydleli potom v Český ulici, tam byly ty kaubojky ((kovbojky)), kerý mě moc zajímaly, ještě dodnes mě zajímají moc. ale dostat se tam, to bylo nemožný, když vám nebylo šestnáct. tam byl dozor, to bylo vnitřní město, tam tam byl přísnej dozor. kdežto ora- oranium, ((Orania)) to bylo za Kolištěm bůh ví kde, a tam se na to nedívali tak přísně jako.
Peter_(1922).txt
PD: [no nejdřív] se sedělo v předsíni, takový židličky [byly,] PSz: [foajé] ((foier)) hm PD: kolem zdí, to v oranium ((Orania)) přesně vím, PSz: hm PD: každej si sed na tu židličku, tam se patnáct jich tam bylo, malej malé malá předsíň, a potom přišel ten biletér, nebo byla to biletérka obyčejně, kerá votevřela dveře a říkala, jede se, no tak sme se hrnuli, a myslím že sme sedli kam sme chtěli, více méně, ačkoliv bylo číslo, tenkrát.
Peter_(1922).txt
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat. PSk: hm PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako, PSz: hm PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu ((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)). PSz: hm PD: a víc, nevim.
Peter_(1922).txt
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl] PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu ((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu ((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických a českých filmů většinou.
Borivoj_(1927).txt
LH: ee tak když byste si měl vzpomenout na úplně ty nejstarší vzpomínky? na co byste si vzpomněl? BH: no tak to byly eem, chodil sem hlavně teda f tom f té části, kde ty ee ty kina byly, že. a f f té části bylo na Marxové bylo kino Lido Bio. LH: ehm. BH: na Cejlu, (..) že, bylo kino (.) Bajkal, (.) pozdější (.) Rádio ((Radio)), (.) že. nebo na Bratislavskej ((ulice Bratislavská)) kino oránia ((Orania)) tak do těchto, do těchto kin sem chodil. LH: a... BH: nejčastěji. LH: nejčastěji ste chodil do těchto třech [(tedy) v podstatě?] BH: [panč, ano] to to byly, to byly prostě nejblíže... LH: hm. BH: bydliště (.) a a v těch deseti letech, to bylo v sedmatřicátým roce, že, toho (.) toho moc nebylo ((smích)). ale tyto kina byly v provozu, a tak tam sem (tak) nejčastěji chodil.
Rut_(1934).txt
potom když byly filmy jak český tak německý, který byly (.) přístupný dětem (.) tak (.) tam sem chodila (.) a nejvíc sem chodila do kina e na Bratislavské, tam bylo kino to se menovalo tenkrát Oranio ((Orania)) (..) a tak tam bylo t- byl to (.) roh Körnerové a roh Bratislavské (..) a teď je tam e to divadýlko Radost pro děti LG: mhm RM: to v těch místech (...) [a potom]
Rut_(1934).txt
LG: a vy ste říkala, že (.) myslím že vaši maminku při té razii jednou že že [(neměla)]... RM: [vyvedli] vyvedli LG: [mhm] RM: [protože] neměla (.) doklady, jenomže to byli právě na Bratislavské v kině LG: mhm RM: a my sme na té Bratislavské byli ((kino Orania)) LG: jo RM: tak s ní jeden ten (.) důstojník nebo co to bylo (.) ti vojáci co byli (.) tu razii dělali (..) šel s ní k nám domů (.) ona se prokázala tím (.) a bylo to v pořádku LG: mhm RM: protože ona říkala, že to zapomněla doma, že tady bydlí kousek (.) takže (..) bylo to (.) to bylo vždycky to štěstí nějaký (.) co člověk měl (..)
Alzbeta_(1930).txt
LG: a tak a na první vzpomínky co máte na [kino?] AB: [no no] na první vzpomínky co mám na kino, to bylo (.) na bratislavské jak je teď divadlo loutkový LG: [mhm] AB: [jak] oni se menují, radost LG: jo radost. AB: tak tam bylo kino, LG: mhm AB: tak tam sme chodili do kina nejraději jako. to byly takové ty filmy s tou, s natašou golovou ((míněno Natašou Gollovou)) eva tropí hlouposti, a takový teda, LG: mhm AB: jako, to s- mně bylo těch dvanáct let, že LG: mhm a s kým ste do toho kina tam chodívala, v téhle době, AB: no to sem chodívala s tetičkou, s LG: [s tetičkou?] AB: [s příbuznou, ano] LG: [mhm] (.) a jak často, ste tam chodívaly, AB: ((smích)) <no, dost často> LG: ((smích)) AB: <když se nám nechtělo, tak, nic dělat> tak sme se rozběhly, protože sem bydlela na cejlu, to bylo [kousek jako] LG: [jo hmm] AB: za rohem, no tak sme šly ee do té radosti, do toho kina, no. LG: (...) a kromě té radosti, v tomhle věku, navštěvovala jste i jiná kina? AB: no, nepamatuji se, LG: [mhm] AB: [asi] ne.
Alzbeta_(1930).txt
LG: (..) jo. (..) a potom mám eště teda než ee (.) abych si to ujasnila, vy ste říkala že ste chodila s tou tetou, do té radosti, a potom ee AB: to se tenkrát menovalo [jinak] LG: [jo jo, já vim] AB: [ale já] si nevzpomenu, LG: <já to tady mám někde napsané> AB: [] LG: [] LG: [já bych to tady] měla mít napsané, AB: (...) ona to byla teda maminčina přítelkyně, to nebyla ňáká (.) LG: jo, [já mhm] AB: [jako pokrevní příbuzná] LG: [] AB: [Alzbeta_(1930).txt
LG: jo, a můžete říct jaké byly rozdíly v těch kinech brněnských? jestli si to pamatujete? AB: no tak, ee ty kina co byly v centru, že LG: mhm AB: tak to byly takový lepší kina, LG: [mhm] AB: [no] a ten e (.) jak se to menovalo, v té radosti LG: oránia ((míněno Orania)) AB: oránia ((míněno Orania)) no to bylo takový jako, vobyčejnější kino no. LG: (.) mhm (..) a hm (.) bylo ňáké kino které bylo třeba já nevim, ještě horší než třeba ta oránia ((míněno Orania)) já nemyslím jakoby že by ta oránia ((míněno Orania)) byla ňáká jako výrazně špatná, [ale] AB: [nebyla] ne, ale e nepamatuji se. nevím, já sem tak zas tolik těch kin v tom dětství LG: [mhm] AB: [nenavštěvovala] (.) mně se to plete s tím co bylo LG: [jo] AB: [po válce] všechno.
Jaroslav_(1926).txt
LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina ještě? JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou, LG: mhm JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a, LG: aa JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no. LG: a to bylo teda... JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.
Jaroslav_(1926).txt
LG: a měl ste radši němé nebo zvukové filmy? JB: no zvukový, no měl taky si zezačátku taky si pamatuju, LG: mhm JB: jako kluk tak právě tady na té Bratislavské ((kino Orania)), tam pouštěli k tomu hudbu, jo, no tam hráli ten film a teď k tomu z gramofonové desky se hrála hudba, no. (.)
Rudolf_(1920).txt
PS: a do kina Urania ste chodil? to bylo [na Cejlu] RS: [do Uranie] ((Urania)) sem byl několikrát ale e tam nebylo pro nás jako pro děcka e nic vhodnýho PS: aha RS: jo? tam chodili víc moje rodiče do Oranie ((Orania)) PS: mhm RS: a menovalo se to e tenkrát Orania PS: ano RS: ne Uranie ((Urania)), Orania (.) tak vím že tam ee (.) byla jako dosť velká frekvence ale pak později to přešlo ee v určité epoše já zase nevím v kterém období to bylo kdy to přešlo na ty na děcka jo? tam je jako dětský kino nebo dětský dětská zábava nebo voni to tam mají aji v- vchod je aj z Cejlu PS: mhm RS: přes tu zá- přes ten dvůr takový tam aji z z Bratislavské
Dagmar_(1929).txt
pak do skaly, skalu ((Scala)) sem znala,
Dagmar_(1929).txt
skala ((Scala)) nebo Dopz nebo, jak se to řikalo tehdy.
Dagmar_(1929).txt
když prostě e tam člověk přišel a měl těch tu čtvrthodinku, koupíte si lístek, než sejdete dolu do skaly ((Scala)) třeba, když se [chodilo] LR: [mhm] tam bylo schodů jak do toho do e do tunelu někam, a ta ještě myslim jede [skala] ((Scala)) LR: [je], je skala ((Scala)) no DB: jo, teď si to uvědomuju. no a už mně to nic neřiká. no tak tam ste si něco dala, koupila ste si čoko- čokoláda se jedla, to jó to se jedlo. ale aby tam někdo si rozbalil salám a <rohliky, tak to,> nebo vlašák nebo picu ((pizza)), tak to ne, to vůbec. ne ne ne ne ne, ne.
Dagmar_(1929).txt
[no tak byly byly] exkluzivní kina, to byly LR: mhm DB: hlavně ve vnitřním [Brně] LR: [mhm] DB: na předměstí už to nebylo tak hóch [nóbl] LR: [mhm] DB: ale, v teda ty byly opravdu, třeba skala ((Scala)) nebo ta Moderna, nebo (.) Kapitol, i Alfa. ta kina to bylo ja- jak divadla. to ste byla jako v křesle ste seděla uplně a, a tak dále no, prostě bylo to povýšený na divadlo, víceméně
Helena_(1927).txt
my sme, to já ty kina tam všechny skoro znám tam, [že]. LR:[mhm] HH: skala ((Scala)) potom byla Moskva ze skaly ((Scala)).
Helena_(1927).txt
nebo ta Moskva, to potom nějak myslim zrenovovali, nebo já nevim, jak to bylo.
Helena_(1927).txt
a potom v Kapitolu ((Kapitol)), mně se zdá, tam měli dokonce, nebo to bylo v té Moskvě ((Moskva)), tam měli bifé, tam se mohlo ee konzumovat i káva, víno,
Edita_(1926).txt
vono bylo víc těch, že těch je skala ((Scala))
Edita_(1926).txt
no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly ((Scala)), zase do té mode- Moderna.
Edita_(1926).txt
LG: a za války ste teda navštěvovala [ten Kapitol]. EB: [no ten] Kapitol, Skalu ((Scala)) (.) t- tenkrát se myslím menoval dops ((Dopz)) (.) nevim to s-
Vera_(1923).txt
Kapitol nebo skala ((Scala)) na Moravském náměstí, to SM: [no] VB: [byla] pěkná kina.
Jarmila_(1926).txt
JV: měla ste ňáké oblíbené kino třeba? líbila se vám ta skala ((Scala)) oproti Slovanu ((Slovan)) víc? nebo... JC: no ta skala ((Scala)) byla pěkná, nó, to bylo pěkný kino. ta Alfa taky, ta byla taková víc stísněná. ale ta ta skala ((Scala)) já myslím, že bylo pěkný kino. JV: a do skaly ((Scala)) [ste taky chodili za, za války?] JC: [a to je dneska, ta je] pořád, ne? JV: ano. tam ste chodili taky za války? do skaly ((Scala))? JC: to si nevzpomínám, to vám nemůžu říct jestli, to si nevzpomenu. byli sme na tom, já mám dojem, že sme byli v té Alfě ((Alfa)) na tom Nebe a dudy, nebo...
Jarmila_(1926).txt
ta skala ((Scala)) byla pěkná, to jo, JV: hm JC: ta Alfa byla víc taková ee těsně, nebo tak, těsnější, JV: hm JC: ale, ale nevím ještě ňák, jo? ale...
Vera_(1913).txt
LR: mhm a do jakých kin ste tady v Brně chodila? VP: hm? LR: do jakých kin ste tady v Brně chodila? VP: no jo no tak do skaly ((Scala))
Vera_(1913).txt
VP: to se mohlo menovat hm e jak se to menovalo, já nevim, ale v každým případě do tý skaly ((Scala)) do Alfy ((Alfa))
Vera_(1913).txt
LR: a měla ste svoje oblíbené kino? VP: jo já sem chodila ráda do tý skaly ((Scala)) LR: mhm VP: no LR: a proč zrovna tam, co se vám tam líbilo? VP: no ten přístup jednak byl šikovném, že to bylo na tom náměstí tady na tom u jak je Tomášek ((kostel sv. Tomáše)) LR: mhm VP: jo takže to bylo tak nějak jako dycky po ruce se mi zdálo a (.) a bylo pěkně vybavený LR: mhm VP: bylo pěkný
Vera_(1913).txt
LR: ten film, tady ten seznam třeba, že ste na tom někde byli, říkala ste na té Vídeňské krvi ((Vídeňská krev)) ste byli s manželem, VP: jo. LR: pamatujete si třeba ještě kde ste na tom byli? VP: no (.) jo počkejte, ale to nebyl film, to bylo divadlo. LR: aha, takže ste byli... [mhm] VP: [to] bylo divadlo a taky to bylo tady v Brně jak je skala ((Scala)), tak zezadu je kino LR: aha VP: jo tam to bylo, nó to to se nám moc líbilo. LR: mhm VP: nebo prostě to sme tleskali a to byl m- to byl moc hezkej večer (.)
Eva_(1928).txt
ES: samozřejmě, že sme byli taky v Alfě ((Alfa)) v kině. a v [dobsu] ((Dopz)). LS: do těch deseti let? ES: do těch deseti let. ano. (.) to sem ty brněnský kina navštěvovala s mými příbuznými.
Miroslav_(1931).txt
MH: jinak tu byl Alfa, Kapitol a skala ((Scala)).
Miroslav_(1931).txt
AV: a promítány byly ukázky na filmy, které teprv příjdou do kin? MH: ano. AV: byly. hm. á, [hm]. MH: [no] to byla, u nás to nebylo zvykem, a to byla právě délka bomba, to byl, mám dojem v kině skala ((Scala)), tam u Tomáška ((kostel sv. Tomáše)), že najednou začali dávat ukázky z příštího filmu, AV: hm. MH: tak to byla bomba. ((smích)) AV: ano. ((smích)) MH: a to si vzpomínám, to byl americký film, tato eee, Lidská komedie vod sarojana ((William Saroyan)).
Marie_(1921).txt
no, teď nevim, jestli to Kapitol? to bylo myslím pozdějš. a potom Moskva, no Moskva, to se menovalo jinak. napřed se to menovalo jinak, pak se to menovalo Moskva. prostě tak to už sme chodili do těch...
Peter_(1922).txt
PD: [hlavně sem] se musel do toho kina dostat. PSk: hm PD: a to, to se mi ulehčilo později když sem dorost jako, PSz: hm PD: ale když sem byl jako ve školním věku takle čtrnáct patnáct, to byla dycky patálie. já sem se dostal do univerza ((Universum)), já sem se dostal do uraniem ((Orania)), já sem se dostal do Centralu ((Central)) taky, a do dopsu ((Dopz)). PSz: hm PD: a víc, nevim.
Peter_(1922).txt
PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no. PSz: hm PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo.
Peter_(1922).txt
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl] PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu ((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu ((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických a českých filmů většinou.
Peter_(1922).txt
PSk: takže to místo kde to kino bylo em nevrhalo nějaký jakoby stín, nějaký akcent na to kino, nebylo to ovlivněno tím, že [( ) (nikam) nejezdí nebo] PD: [no, když to bylo,] to je čistá teorie, páč to neznám, ale já myslím když to bylo kino předměstské, v Černých Polích a tak dále, tak to muselo hrát roli taky na, na sociologii návštěvníků. ale ve městě v dopsu ((Dopz)), PSk: hm PD: nebo v Kapitolu ((Kapitol)) to byla, to ne. kdo na to měl, tak tam šel, no.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: takže vy ste, vy ste... JG: skala ((Scala)) byla, ta ta má pořád stejné méno, že?
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [ne, řeknu jednu] zajímavost. víte jak je vchod do skaly ((Scala)), JV: hm JG: dete po schodech [dolu, že] JV: [vim, no.] JG: ale hned vedle je další vchod, a tam dete po schodech nahoru. hned těsně vedle sebe sou ty vchody. JV: no je to možné, to... JG: když ste vylezl navrch, tam byla šatna, a tam bylo divadlo. tam bylo hlediště, hrál tam kašpárek Turek, malý hlediště. a to vám chci jenom říct, že když zabrali Sokol Brno jedna a udělali z toho lazaret, tak v tom dopsu ((Dopz)) se hrávala košíková. vy si nemůžete představit, když to není udělaný jako tělocvična, co to bylo prachů. a hrát se chtělo. tam když ste votevřel dveře, tak ste viděl, že se tam hejbou lidi, že tam běhaj, nikoho ste nepoznal. JV: hm JG: co tam bylo prachů. to jenom tak pro pro tudle. ale no, tak ( )
Jarmila_2_(1926).txt
JV: můžu se zeptat, proč právě ty kina, která ste zmínila, proč ste tam chodila? bylo to z ňákého důvodu? měla ste k nim ňáký speciální vztah? líbilo se vám to kino? nebo vám to bylo jedno [a spíš ste chodila] JG: [no akorát to] Metro bylo dobrý, jo? když se objevila skala ((Scala)) JV: hm JG: to si pamatuju, když sme tam šli poprvé, tak to byl luxus, že jo. JV: hm JG: to mělo balkón, a tak, kdežto ty kina byly malý. ale většinou sme věděli, nebo sme tam měli ňákýho uvaděče známýho, že se nemuselo platit.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak, že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)), JV: skala ((Scala)) JG: a myslím Kapitol. JV: Kapitol. JG: ty, ty byly takový [bych řekla]
Jarmila_2_(1926).txt
JG: no tak to už em ta Alfa taky sem ju neměla moc ráda, JV: ne? JG: páč to tam taky se šlo tak jako dolů, JV: hm JG: kamsi, jo? JV: já vim, no. JG: kdežto ta skala ((Scala)), ta ta měla ještě měla aj ten balkon, to bylo pěkný tam, no. JV: třeba vzpomenete si na přístup zaměstnanců, jestli k vám chovali třeba nějak v tý skale ((Scala)) JG: em (nemůžu říct)
Borivoj_(1927).txt
LH: po celém Brně, ehm. (.) a měl ste ňáké z těch k- kin, které ste vyjmenoval nějaké oblíbené, kam ste chodil nejraději? BH: no tak nedá, nedá se říct (ee em mě teda) prostě (.) zajímaly filmy. jestli to bylo v, jestli to byla skala ((Scala)), nebo Moderna, nebo Kapitol to mně bylo jedno.
Borivoj_(1927).txt
LH: ehm. v podstatě ve středu uu k těm mm jestli se nemýlím k těm takovým luxušně- luxusnějším patřil ee dnešní skala ((Scala)). [tenkrát to s-...] BH: [ano skala ((Scala)), Moderna], Kapitol, Central. LH: ehm. BH: jo, Alfa. LH: Alfa, jasně. BH: no, to bylo to byly prostě tyhlety kina byly, (.) dá se říct luxusní. [no panč...] LH: [takže na] na úrovni. BH: ano, na úrovni.
Marie_(1915).txt
MH: em tak ee pěkné di- kino bylo proti Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)) tam, jestli ještě existuje, LS: ta ulice nevzpomenete si jak se menovala? MH: Jalta? nevím. LS: kino Jalta? MH. mám dojem, že Jalta. LS: hm já to zkusím najít. MH: tam sem chodila,
Marie_(1915).txt
a ve městě sem chodila právě k tomu Tomáškovi ((kostel sv. Tomáše)), do té Jalty ((Jalta)), a někdy do toho Kapitolu ((Kapitol)), jinam celkem, LS: hm MH: ne.
Marie_(1915).txt
MH: no třeba to em velmi hezký interiér byl tam u toho Tomáška ((kostel sv. Tomáše)) v té Jaltě ((Jalta)). LS: a [to už bylo] MH: [to s-] LS: ale po válce. MH: to už bylo po válce.
Miroslav_(1923).txt
MJ: no v já trvale chodím, JV: mhm MJ: do kina, hlavně teď a hlavně chodím do Kina Art, nebo skala ((Scala)), to sou ty filmy, kde ee sou podle mýho názoru kvalitní, to neni (.) ta masová <bych řekl> ee média, ty filmy, který e sou vz- mu- musí mít vzrušení a ee no prostě e to nejní em žádnej bulvár nebo tak bych to řekl, to sou opravdu filmy, kde je jenom několik diváků, to je dotovaný městem JV: mhm MJ: a sou to vopravdu psychologický a e kvalitní e filmy, které mně velice sedí. já kromě toho sou to většinou zahraniční,
Miroslav_(1923).txt
viděl v Lucerně ((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách, to je dokonce <dodnes jedna z mála> e tří kin, které ještě existujou v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo.
Miroslav_(1923).txt
JV: e bylo ňáké kino, do kterého vás rodiče brali? vy ste chodil s těmi rodiči. bylo ňáké jedno kino, kam ste chodili hlavně? MJ: no tě- oni em oni chodili do toho to em to byly em to se nechodilo podle kin, to se chodilo podle toho, co dávají, ale ty hlavní f- e filmy hlavní teda kina, kde se dávaly, tak to bylo dražší, to bylo to dops ((Dopz)) to je potom skala ((Scala)),
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm. á ještě bych se zeptala, jaké byly e rozdíly v místních kinech? jaké byly rozdíly mezi e kinama, jestli s- e ste třeba vnímal ňáké rozdíly? říkal ste, že někerá kina byla nóbl. tak je- [jaké jak] MJ: [a nóbl] a cena. JV: mhm MJ: no ty nóbl, to byly ee ty premiérové, Alfa ještě byla taky premiérová. JV: mhm a MJ: skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Moderna
Irena_(1922).txt
IK: no protože já sem vlastně em od páté třídy chodila tam, takže sem měla spolužačky spíš z celého Brna, který se tam scházely, protože to bylo jediné dívčí reálné gymnázium, takže tam sme chodily, takže to už sme chodily do města, do Dopzu ((Dopz)) do Kapitolu ((Kapitol)), em do Moravy ((Morava)), já nevim, do Alfy ((Alfa)) a...
Irena_(1922).txt
LČ: a em vzpomněla byste si teda na která kina konkrétně ste třeba měla oblíbená z těch městských kin? IK: no do Kapitolu ((Kapitol)) se chodilo, do Alfy ((Alfa)), do Dopzu ((Dopz)), em LČ: a co se vám na těch kinech líbilo třeba, že ste si je vybírali. IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší
Irena_(1922).txt
IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích, LČ: hm IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo.
Irena_(1922).txt
LČ: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli zaměstnanci, IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím širokoúhlým filmem,
Irena_(1922).txt
do Dopzu ((Dopz)), u nádr- á Čas se to menovalo u nádraží.
Bozena_(1924).txt
JV: hm a jak sme se bavili o těch kinech ee tak ty kina ste poté, co ste se přestěhovala, navštěvovala ty stejné nebo nějaké další ještě? BK: no tak JV: se to rozšířilo to spektrum BK: určitě určitě se to rozšířilo JV: vzpomněla byste si... BK: taky sme tam do toho dopsu ((Dopz)), tam taky sme se dostali až do města jistě, ale už to už je horší, protože tam už sme tak často nechodili JV: hm už to bylo víc z ruky BK: by- bylo to z ruky, ale taky nic skoro nejezdilo JV: hm takže to bylo hodně jako myslíte omezené tou dopravou nebo tím spojením BK: ale i i tady tím, že tu byli ti němečtí vojáci.
Milan_(1932).txt
ML: když byl ňákej ten, když byl prostě ňákej, ňákej ee dobrej film, no a ve městě, no tak tenkrát to byly ty, tam bylo na vybrání bylo štyry nebo pět biografů. LR: hm ML: a to já si vzpomínám, no tak to bylo na dnešním Moravským náměstí, to byla skala, ((Scala)) LR: hm ML: potom na Poštovský to byla Alfa, dole u divadla Kapitol, na Dominikánským náměstí nevím jak se to, to si nevzpomínám, LR: [Moderna?] ML: [to potom,] jak? LR: Moderna? ML: Moderna. no a potom to byla Jalta. LR: Jalta. ML: ale chodilo se to vám můžu říct na náměstí Svobody, LR: hm tam byla... ML: Central. LR: Central. ML: centrál ((Central)).
Milan_(1932).txt
LR: hm a bylo naopak v Brně kino, které ste neměl rád, kam ste nechodil? ML: to se nedá říct. no počkejte, po ee po tom po ee v těch padesátejch letech ano. LR: hm to už, o tom se [už nebavíme.] ML: [páč to bylo už] to, to už byl ten, to už v člověku byla averze už tím názvem. LR: hm ML: Moskva, Jalta a tady tohleto to je jak to čpělo tady tím, těma ruskejma těma tak, LR: jasně. ML: to musel bejt skutečně když se tam šlo, tak to musel bejt film kerej, LR: [stál za to.] ML: [jako něco] něco stál za to.
Libuse_(1924).txt
LM: [no ano a pak sme] chodili do skaly ((Scala)) ale to se taky menovalo jináč na náměstí na Moravském náměstí MB: mhm, to se dřív menovalo ňák něco bio něco ((Dopz)), jo, [(já tady ten název mám tak tak zvláštně)] LM: [já nevím, já nevím,] protože nás jako študáky vůbec nezajímalo ((smích)) b- bych řekla kam jak se to menuje. já to opravdu nepamatuju. a potom teda po válce se to menovalo menovalo skala ((Scala), ale myslím, že eště za toho protektorátu, že se to menovalo, [psáno] MB: [já tady mám] LM: scala ((Scala)) MB: mhm že to byla skala ((Scala)) od roku třicet pět LM: no MB: a od roku čtyrycet osm už to pak byla Moskva LM: to byla potom ano, to bylo přeměněné, no, ale ono se to eště před tím nějak menovalo, na tom nezáleží.
Libuse_(1924).txt
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily] LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala ((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro MB: to Metro LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si, to Jadran se menoval pořád tak, to nevím.
Libuse_(1924).txt
LM: ee no em ono to bylo hezké, protože to bylo všechno takové čisté ta Alfa byla taková dobrá mos- ee skala ((Scala)) byla dobrá ee tady ta to s- Studio študácké, ale to byla všechno takové dobře udržované, takové vše všechno jako prostředí by se dalo říct to kulturní. to tam dokonce myslím ( ) tenkrát se em měli všelijaké to ty vůně co rozstřikovali, tak se nám to líbilo, že ((smích)) a takhle, no tak. MB: takže to je vlastně ty em to jak vlastně vypadalo to kino tak ta kina byla pěkná, [jakoby se vám vlastně líbilo, protože to bylo pěkné prostředí] LM: [ano, ano, ano, ano, protože to bylo] pěkné prostředí, to bylo to bylo čisté.
Libuse_(1924).txt
nevím esi, ani nevím, esi vůbec byly, tak to řeknu, já už nevím, esi byly v provozu vůbec. protože vím, že, když tady bylo bombardování Brna e v listopadu, dvacátého listopadu ve štyryaštyrycátém roce, tak byl v- velký zásah em zezadu na té ee do té skaly ((Scala)) tam. em protože byl vybombardovaný ten barák, co dneska je takový ten skleněný barák na Rašínové ke kostelu (Jakub sou po) ee vedle Jakuba ((kostel sv. Jakuba)). tak to tam byly zásahy a pak eště (teda voba).
Svatava_(1924).txt
LS: deseti letech. když vám bylo už těch deset let a více. tak která kina to byla? SM: no tak to em určitě, to je jak sem vám to už jednou řekla. Moderna, to byla teda Jalta teda po to pozdější, že. Kapitol (..) Alfa, Kapitol, no ve vnitřním městě, do skaly ((Scala)) sme taky hodně chodili, ale to se menovala LS: dops ((Dopz)). SM: dops. dops ((Dopz)), ano správně. ano.
Svatava_(1924).txt
SM: no to vybavení určitě. protože vím, že některý kina měly jakoby lóže, LS: mhm SM: vzadu, LS: mhm SM: to bylo dycky tak nějak oddělený, že. a to bylo u- určitě to měl kino Kapitol, kino skala ((Scala)) a ta Alfa? (.) no možná že i ta Alfa to měla, LS: mhm SM: to si úplně pamatuju, tam to bylo takhle dokulata všechno. (.) a Kapitol, Kapitol ten to měl ten měl e nahoře balkóny jako a to bylo považováno za, tam se platilo víc, takže to bylo považováno za takový to to vybavení lepší, no a jinak em co sem tady tyto štyři menovala, kam sem vlastně nejvíc chodívala, tak všady bylo ňáký bifé, tam kde se prodávaly cukrovinky nějaký a nebo aj zmrzlina v letě em
Svatava_(1924).txt
LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím? SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala <lístky,> takže. (..)
Svatava_(1924).txt
. no a aj sme tam e to vím hlavně v ve skale ((Scala)) to bylo, ano, tam se sešlo dokonce dvojíma schodama až do suterénu jakoby a tam před tím vchodem do toho dovnitř e byla taková prostora, že sme tam mohli se zastavit, pobavit se, když sme tam objevili někoho známýho a nebo aj s tím, s kým sme tam byli, tak sme e se mohli chvilku bavit, ano. to trvalo rozhodně těch št- takových dvacet minut si myslím, že to asi trvalo, ta přestávka.
Svatava_(1924).txt
LS: mhm á a vlastně ještě jak sme se zmiňovali o těch rozdílech v těch interiérech kin, tak by mě zajímalo, jestli to pro vás hrálo roli při tom výběru kina, jak to vypadalo vevnitř v tom kině? SM: no myslím, že ani né. protože em zase jako sem tolik těch peněz neměla, a tak sem si řekla, no když to bude ee bude ňáký ale e jako říkám, ale vopravdu sme hodně hlavně do těchto čtyřech, co sem tak menovala, aj možná ta Jalta, tam sme taky někdy byli. ta v tom nebyla, myslím, že sem říkala Alfa, skala ((Scala)), Kapitol á Alfa, skala ((Scala)), Kaptiol, no [ta Jalta]
Svatava_(1924).txt
by mě to zvlášť em vím, že sem si to uvědomovala, totiž ta ten interiér té skaly ((Scala)) se jednou vylepšil LS: aha SM: během té doby, co sem tam chodívala a a vím, že sem tím jako byla příjemně překvapená, to už nevím s kym sem tam byla, jestli už s manželem nebo ještě s těma holkama e takže sme se aj o tom bavili a že je to tam jako pěkný, že se to tam vylepšilo a LS: a to bylo až po válce teda? SM: to bylo zřejmě po válce, (páč) vdávala sem se po válce, ano.
Svatava_(1924).txt
SM: jenomže (..) myslím si, že to ty velký kina nebyly, nebyla abych mluvila česky. ee počkejte, no tak e (.) ta skala ((Scala)) (.) hm ani ani si na to nevzpomenu, že by někde byl ňákej náznak toho e že bych teda vo tom věděla.
Miloslava_(1925).txt
JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví ((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou? MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale ((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)).
Miloslava_(1925).txt
JV: a kromě tady těchto kin, chodila ste třeba i ještě do jiných kin? sme vyjmenovali Alfu ((Alfa)), Metro, Moravu ((Marava)), Lucernu ((Lucerna)), navštěvovala ste i ještě nějaká jiná kina? vzpomněla byste si? MM: no třeba Kapitol a skalu ((Scala)), to většinou ty mě-, v tom okruhu středu města.
Miloslava_(1925).txt
MM: [tak třeba ta ta skala ((Scala)),] ta byla taková, taková jako lepší, jo, že tam bylo aj dole bylo takový to bifátko, kde se prodávaly všelicos takový ty bombóny a já nevim co všecko a to bylo opravdu takový kino na tehdejší dobu, skutečně ty druhý tak nevypadaly.
Ctirad_(1931).txt
určitě byly takový daleko luxusnější, jako bylo teda, já nevim jak se menoval skála ((Scala)) jestli to bylo skála ((Scala))? em nebo teda Kapitol, to se mně zdálo, že byly takový nóblovější kina. JV: hm CN: ten dojem z toho prostoru byl.
Ctirad_(1931).txt
CN: já myslím, že třeba takovýdle ty velký kina jako Kapitol, em pokud sem se tam někdy dostal, nebo nebo skála ((Scala)), že to působilo víc i takovou tou sametovou, nebo tím obkladem, JV: hm CN: těch zdí vokolo, nebo před tím okolo toho plátna, asi tak, jako, nedovedu říct, jaký tam byly sedačky nebo, nebo jaká byla em třeba taková ta obslužnost třeba u šatny, teď ani nevím, jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny,
Ctirad_(1931).txt
JV: a eště ňáká třeba byla vnímána jako německá, že tam se scházeli hodně, hlavně Němci? CN: no, vím jenom o těchto, ale em mám za to že do toho, že do této společnosti teda patřila i ta skála ((Scala)). JV: hm CN: myslím, že to sme vnímali jako, to byl Kapitol, skála ((Scala)), a ten Central. JV: hm CN: nepletu-li se. JV: a myslíte, že tam třeba chodili hlavně ti Němci, že tam Češi chodili méně? CN: asi jo, a asi ta UFA teda to, to si jenom tak myslím zřejmě teda dávala přednost takový ideově nacistickým filmům, JV: hm CN: což ty Němci rádi teda, že, tehdy.
Jiri_(1924).txt
LS: vy ste zmiňoval eště skalu ((Scala)) JN: jo, skala ((Scala)), do skaly ((Scala)) se chodilo, ale taky ta byla drahá, ale chodil, vim že se tam chodilo. LS: ale byla drahá. JN: ska- skala ((Scala)) byla dražší,
Jiri_(1924).txt
sme řikali, hele, Franto, tam maj pěknej kin- pěkný kino, pudem tam to bylo laciný, vite? já nevim, za tři koruny bylo kino, možná i lacinější někerý a to v těch exkluzivních kinech skala ((Scala)) anebo tam to bylo ta štyry za pět korun.
Jiri_(1924).txt
LS: a em, eště sem se chtěl něco s tím a to v kterém kině to bylo, co ste říkal tady to to si nevzpomínáte. JN: co? LS: tady ty povinné projekce těch... JN: skala ((Scala)) LS: ve skale ((Scala))? JN: ve skale ((Scala)) určitě a mám dojem, že eště někde ale ve skale ((Scala)) to bylo určitě a mám dojem, že že dvakrát sme byli ve skale ((Scala)). LS: mhm. JN: ale si si nepamatuju, no nebylo to častěji, no anebo dyš ten <Hugo Tuskány> tak to s- to von tam nikdo nechtěl jít, bylo nařízení, že kolikrát nás tam musí, bylo to v neděli, jo a kolik musí bejt a a to sem měl průšvih málem s tím, protože em em vybrali nás, já sem byl vybranej kvůl- kvůli nějakýmu vyrušování nebo co a já sem se ňák vzpouzel a a pak sem prohlásil tak dobře, dyš tam musim, tak tam pudu a on em se zarazil strašně si pamatuju a říká, ne, vy tam dete dobrovolně.
Jiri_(1924).txt
LS: vzpomenete si třeba na nějaké detaily z toho interiéru toho kina, nebo přístup zaměstnanců k těm návštěvníkům? JN: no skala ((Scala)), to bylo slavnostní kino, jo, to b- to bylo jako takový reprezentační,
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Libuse_(1928).txt
luxusnější, to taky byly dražší ty lístky, potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak to byly takový už. to už sem chodila, když sem měla tak šestnáct, sedmnáct let a dokonce už tam byli kluci, jo, kamarádi. tak sme šli s těma klukama, kamarádama. KH: hm LN: to už bylo takový lepší, jo. tak to sem se ((smích))
Zdenek_(1927).txt
že jich bylo celkem jednadvacet. premiérových nebylo moc. premiérová byla skala ((Scala)), Alfa, Kapitol, Metro,
Zdenek_(1927).txt
ale máte pravdu, to bylo před válkou ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to vim, že nás vzali, že to bylo ve skale ((Scala)), že se to promítalo, a že to bylo před válkou, ale na tom sme dvakrát nebyli.
Marie_2_(1921).txt
já si nevzpomínám, jestli jako to předplatný se kupovalo, já myslím, že ne. jenom třeba do Alfy ((Alfa)) jak byly ty velký kina, do skaly ((Scala)) tak to už snad jo, ale
Marie_2_(1921).txt
aleje nic, až ty ve městě, ty velký kina, tak to už potom ee byly vybavený nebo s- sem znala architekta, kterej ee dělal jako divadlo a dělal skalu ((Scala)) tak ee, to už byly ty sedadla to už byly plyšový a [a] LČ: [a] MS: to máte tam krásnou brněnskou hantýrku teda. v tom.
Marie_2_(1921).txt
LČ: [a ta] kina teda byla i dražší ta v ta co MS: bylo, bylo to [tam dražší.] LČ: [mhm na vstupenky.] [takže,] MS: [no.] LČ: proto tak ( ) MS: no bylo ehm to Alfa, skala ((Scala)), Dopz. to byly myslím víc jich tady nebylo, ne? těch velkých kin. ty tři. a tam už byly dražší lístky a asi proto s- hlavně ale důvod, že to bylo jako [daleko.]
Jarmila_2_(1925).txt
V: [do] ee na náměstí Svobody do kina [a pak do Alfy]? ((Alfa)) JJ: [ne, my sme] se zešli na náměstí Svobody a teď sme šli (.) teď sme třeba šli se někam podivat a pak sme šli zrovna do kina JV: hm JJ: jednou do Kapitolu ((Kapitol)), jednou (.) do do tam věči- tenkrát taky nebylo ( ) tech, Kapitol byl dole (.) že a... JV: [(Jalta)] JJ: [skala] ((Scala)) byla JV: mhm JJ: skala ((Scala)) byla, Kapitol byl, pak byla v Alfě pasáži ((Alfa)) JV: mhm JJ: to sme většinou šli do té Alfa pasáže (..) do toho kina ((Alfa)) (.) a (pak byla) ta Moderna v tym (.) (Jaltě) ((Jalta)) JV: hm (.) takže tady do těchto čtyř kin ste jakoby [takhle nejvíc chodila]? JJ: [no většinou sme] si JV: hm JJ: vždycky někam zalezli [do] JV: [mhm] JJ: toho kina
Libuse_(1929).txt
LS: já sem je neznala a mně eh protože sem neměla nikdy moc penízků, tak sem se musela vlastně řídit podle toho, kolik na to mám, že. SM: mhm mhm LS: že myslím, že některá kina byla dražší, třeba skala ((Scala)), nebo Kapitol nebo já ne- tak nějak se to menovalo, tak to to byla dražší kina, tam byli tak komfortnější, a myslím že velmi brzo měli tam tu velkoplošnou mn ne obrazovku ale... SM: širokoúhlé LS: ale širokoúhlý, no to v Králově Poli také začalo to bylo, no ale tak to už to už bylo po válce to to nebylo za války, to určitě ne. SM: mhm LS: to bylo až po válce.
Libuse_(1929).txt
LS: ne k tomu se nemůžu vyjádřit, protože nevím, já sem tolik, za prvé sem neznala tolik kina a ani nechodila, že, no jako jako dítě mám dojem, že byla kina, kde hráli asi jenom německy, mám dojem že ano, protože to si určitě ti fašisté vydupali, možná ta skala ((Scala)), ne- nevím nebo ten Kapitol, myslím že byla kina kde hráli jenom pro Němce jako, ale nemůžu to potvrdit a nevím která,
Jarmila_(1931).txt
PS: aha a když ste potom začala chodit i do města, hrálo roli to jestli právě nějaký film bude dřív třeba ee [v tom Krpoli ((Královo Pole))?] JV: [no tak byly] premiérový kina určitě to Metro, skala ((Scala)) Kapitol, to byly vlastně premiérový kina. PS: a chodili ste kvůli tomu do toho, abyste to viděla dřív [nebo...] JV: [no to] ani tak ne PS: čekali ste...
Jarmila_(1931).txt
PS: popravdě ho neznám a vy ste chodili tedy dycky do Metra ((Metro)), to bylo jako [to školní kino]? JV: [dycky jenom] do toho Metra ((Metro)), já myslím, že sme jednou byli někde taky ve skale ((Scala)), ale to už to už přesně všechno nevim vám neřeknu, PS: hm JV: bych zas vymejšlela.
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm a ee takže toto byla vaše kina, kam ste chodila, a bylo některé jako oblíbené, měla ste nějaké oblíbené kino které... JV: no tak to to se nedá nedá říct tak nějak, no tak záleží na tom, že kde se hrálo, no tak třeba ta skala ((Scala)) nebyla špatná, jo,
Jarmila_(1931).txt
PS: já bych zatím ee zůstal u těch štyřicátých let u toho protektorátu ee než přejdeme k tomu dalšímu období ee takže skala ((Scala)) bylo takové luxusnější [to je jasné a myslí-] JV: [no určitě] aji Kapitol byl hezký kino
Rut_(1934).txt
LG: mhm (...) em pamatujete si (.) jaké byly (.) rozdíly mezi (.) mezi těma kinama? jako třeba jestli bylo nějaké kino vyloženě takové luxusnější [( )]? RM: [no] rozhodně rozhodně (.) taková skala ((Scala)) (.) nebo Kapitol LG: mhm RM: Metro (.) Moderna (.) to byly takový noblesní k- kina,
Rut_(1934).txt
RM: no taková skala ((Scala)), to bylo (.) když se vlezlo do toho (.) jenom (.) ten (.) vstup do toho byl nádhernej ty schody dolů (.) to bylo něco ohromnýho (.) Kapitol taky (.) a (.) Alfa (.) to byly všecky takový (.) byly šatny (.) všechno to bylo já ani nevím jestli sou dneska šatny v kině (.) nějakým (.) to všechno bylo
Frantisek_1932.txt
LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných] FR: [no tak] ee LG: (potom) když ste byl [(starší)] FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo, kino Kapitol, skala ((Scala)) LG: mhm FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)), LG: mhm FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední dům)). LG: jo. FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.
Frantisek_1932.txt
LG: jo. no já tam mám otázku ee jestli byste mohl ňák popsat, jaké byly rozdíly v těch kinech, jako jestli byly ňáké lepší horší... FR: no tak e (.) byly lepší, to byla e kino skala ((Scala)) [kina] LG: [mhm] FR: Kapitol, LG: jo. FR: Moderna, na Dominikánským náměstí (.) to byly klasický kina. LG: jakoby ty premiérový? FR: co? LG: [ty premiérový?] FR: [to by-] tam se taky promítaly premiéry
Alzbeta_(1930).txt
ale protože sem e potom bydlela na dominikánským náměstí no tak naproti sme měli kino moderna, v té [pasáži] LG: [mhm] AB: co teď je tam už takovej sbor z toho teda úplnej, (.) a (.) do kina skala ((míněno Scala)) a takový ty hodně v centru,
Josef_(1929).rtf.txt
JU: Kapitol potom skala ((Scala)) ajik Alfa Alfa pasáž v tom to premiérový kino LG: a tam to... JU: Moderna, Jalta no LG: a tam to vypadalo jak v těch premiérových kinech [byly jako nějaké] JU: [všecky] byly jako ty kina hezký
Jaroslav_(1926).txt
JB: veselohry anebo dramata bylo no taky hodně, jo, tak jak řikám když hráli tady v té skale ((Scala)) první tu Maryšu ((Maryša)) že to bylo od Mrštíka že... skala ((Scala)) to bylo otevřený po válce hned, to bylo předělaný to kino.
Jaroslav_(1926).txt
a do toho sme chodili do té skaly ((Scala)) dost, LG: mhm JB: e potom do Moskvy ((Moskva)) sme taky chodívali, no. (.) jo a do letních kin sme chodili dost.
Jaroslav_(1926).txt
LG: mhm a když ste mluvil o těch neoblíbených kinech o těch drahých, to ste myslel jaká ta kina? JB: no ta Moskva jo, skala ((Scala))a takový no to byly takový ty moderní kina, který byly postavený anebo předělaný po válce potom no tak tam bylo to vstupný dražší o hodně, že, no.
Jaroslav_(1926).txt
JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet a to, to taky někoho to znervózňovalo když to furt šustilo, otvíral se sáček s bonbónama, tak to jako bylo protivný, ale takový tady ty ty obyčejný kina tak to bylo pro tu lůzu, takovou, tam to tak nevadilo, ale tam to už byly lepší kina, tady ty ty Moskva, skala ((Scala)) a takový, tam už chodili takoví no né lepší lidi ale takoví náročnější, no. jako kdybyste šla do divadla a teď tam šustila, jo při tym tak to taky neni pěkný.
Margarete_(1923).txt
MK: [pak] byl skala ((Scala)) dopz ((Dops)) LG: mhm MK: pak bylo kino Kapitol dule u divadla LG: mhm MK: Mahenova divadlo,
Margarete_(1923).txt
MK: jo ne poprvni byly taky německý filmy a ponejvíc hráli dycky premiéru buďto v Kapitolu ((Kapitol)) nebo v dopsu ((Dopz)) jo LG: jo MK: tam hráli ty ty ty první filmy LG: jo MK: s tou marika rek ((Marika Rökk)) a to ten ten ó vé fiša ((O. W. Fischer)) a to to to se šlo tam
Margarete_(1923).txt
LG: jo ee které bylo asi tak jakoby nejhezčí kino v tom Brně podle vás? MK: nejhezčí kino LG: mhm MK: no bylo ten Kapitol LG: mhm MK: a potom dopz ((Dops)) tedy skála ((Scala)) LG: ano MK: a tedy taky určitě to taky Američani to to to Moderna to taky nebylo špatný a to to kino na Kounicové, ten Stadion LG: mhm MK: to taky nebylo špatný, ale komu to patřilo, tam byl Sokol doma LG: jo MK: tak jestli to patřilo Sokolovi ten spolek LG: jo ano to znám MK: nebo komu to patřilo, to nevim, ale ty kina nebyly, ale to druhý bylo tedy bylo všechno normální
Rudolf_(1920).txt
RS: ne ne no e e když sme šli se školou to sme byli mladší v tercii třeba a šli sme jednou do skaly ((Scala)) kde se hrál českej film natočenej tady brněnskejma hercama menoval se (..) ee menoval se já (nevím) jestli česká země PS: mhm RS: nebo tak něco na pohled Česká země na pohled ((neidentifikováno)) tak tak se menoval ten film a my sme tam šli a začali promítat a jeden náš profesor najednou zařval hergot! toto je promítání! nešetřte na študentech zastavte to a dejte tam normální světlo to bylo takový temný voni šetřili vopravdu mysleli si že to zbaštíme a ten profesor tam bouchl do tohodle rožnuli a za chvilku... byla zpráva a za chvilku to šlo normálně světlý jako za normálních okolností PS: mhm RS: to to byli e tá to byli to byl (takovej) jako ee (.) národní film tade- tad- e tanec Slováků Slová- Slovenek e Čechů všelijakejch ee čardášů a tak dále no a k- ovce tam byly a k- a kozy tam byly a všecko možný bylo to kr- bylo to jako ee velice krásný ale pro nás to bylo už jako pro ee študáky už to bylo takový jako moc poučný a
Rudolf_(1920).txt
ale teď vám řeknu že s- kde sme byli ve skale ((Scala)) (.) ve skale ((Scala)) sme byli jednou s manželkou na noční promítání PS: aha RS: začalo se ve dvanáct a končilo se vo půl třetí (.) a tam byli originál americký záběry z inváze když in- když jeli ty sta parníků a tisíce letadel a p- PS: mhm RS: p- parašutistů s mraky jo? a teď voni n- nemohli jet těma loďama až na-... takže voni šli všichni takhle ve vodě a teď tam byli ti žurnalisti co to fotili a a ee ti tam pobíhali furt s kamerou a oni měli takový lana ty k- ty vojáci a jak byl e pláž a tady byla taková stěna PS: mhm RS: a navrchu byly německý pevnosti (.) takový nízký von to roztočil a hodil (hodili) to navrch a zase ten ty tři kotvy se tam tak někde zapíchly a von po tým laně vylezl navrch vytáhl hacjakéj ten to vokýnko bum bum někdy se jim to podařilo někdy se jim to nepodařilo někdy voni e je zmerčili a začali střílet a třeba je zastřelili aji padlo jich tam m- taky mraky těch Američanů padli a když voni pak padali tím padákem tak dá se říct přes devadesát procent přišlo na zem vostatní viseli na věži na stromě a neměli možnost se dostat pryč voni si to pak uřezali a slízali bez padáku dolů po st- po stromě nebo PS: a kdy ste to viděl ten film? RS: skala ((Scala)) PS: ale kdy? RS: kdy? no bylo to za za ee NS: podle mě to bylo tak [kolem]... RS: [za] komunistů NS: osumašedesátýho PS: mhm RS: ale to bylo výjimečně a bylo to jenom v noci ale bylo to dvakrát PS: mhm RS: jednou a pak za (nějakej) rok podruhý zase ale my sme to viděli teda jednou s manželkou byli sme tam do půl třetí do rána PS: mhm RS: a bylo to strašný byli sme úplně rozechvění protože voni tam umírali po po stovkách ty ti vojáci američtí NS: (já) si myslím že to bylo v osumašedesátým [když byla taková volnější] RS: [voni stříleli po nich] PS: mhm NS: [volnější doba] RS: [když šli v té vodě] a tak někteří prošli a někteří neprošli tak to tam leželo na písku e bylo to bylo to drastický ale tam když pak těm Němcům házeli do těch vokýnek těch pevností ty ty bomby jo? ty granáty tak tó to bylo něco voni vždycky ti ten to kotvu vyhodili vyšplhali navrch a šli k prvnímu tomu hodili (ji) tam a tam byla druhá tak tam šel druhej zase taky tam hodil a to vždycky džuchlo a tam ti ti e zahynuli ti chlapi co tam byli PS: mhm RS: ti vojáci PS: [a vy-]... RS: [němečtí]
Rudolf_(1920).txt
ale nikdy sem nikam nešel většinou sem když sem šel tak sem šel do skaly ((Scala)) nebo do Alfy ((Alfa)) na nějaký jako premiéru nebo (ňákej) trhák tak to sem šel jednou z- z- za onoho času PS: mhm RS: do takových velkých kin v Brně ale jinak tady přišlo všechno (.) postupem času přišly všechny filmy sem buďto do Jasu ((Jas)) nebo do Sibiřu ((Sibiř)) takže to bylo naše takový takový eldorado a jenom sme šli do toho skaly ((Scala)) když sme tam šli v noci anebo e sme tam e v Alfě ((Alfa)) byli v Kapitolu ((Kapitol)) sme taky byli někdy na nějakým filmu
Rudolf_(1920).txt
NS: ty filmy da- [dali napřed do centra do těch kin] RS: [ale výjimečně] zcela výjimečně PS: mhm mhm NS: a až se vodehrály v centru protože těch kopií nebylo tolik aby to mohli hrát ve všech kinech naráz tak až se to vodehrálo v centru v tom v té Družbě ((Družba)) nebo v té skale ((Scala)) tak pak to dostaly ty okrajový kina PS: mhm mhm NS: jo takže komu se nechtělo tak si počkal [chvilku a]
Libuse_2_(1928).txt
anebo teda to výjimečně do mě- do města teda, když, ten Kapitol, ta skala ((Scala)), to byly ty, tenkrát ty ména těch kin, anebo ten, myslím že to byla Jalta v té pasáži tam, na em u radnice v tom, jak ta pasáž,
Libuse_2_(1928).txt
no, když, ačkoliv potom když sem dělala v té tiskárně, to bylo až v tom pětačtyřicátým roce teda. takže tam byla ta skala ((Scala)) jo, zrovna. dneska je to, jak se to menuje to kino tam, víte jak je Tomášek, ((Kostel sv. Tomáše)) tak naproti tam, de se dolů po schodech. SM: hm LZ: taky je to skala ((Scala)), není to pořád skala ((Scala))? SM: no, myslím že jo. teď nevim. a tak měla ste, to ste měla ráda tu skalu ((Scalu))? LZ: jo, tam sme chodívali potom zas už. to bych řekla to v tom pětačtyřícátým roce, SM: hm LZ: že to bylo, já sem dělala em prostě, víte kde sou lázně, na ulici devátýho května ((ulice 9. května)), je Tomášek em kostel Tomáš ((Kostel sv. Tomáše)), pak je na rožku sou lázně, ústřední lázně em tak, a naproti byla byla tiskárna, Rovnost. dneska je tam ta pojišťovna, tak tam byla tiskárna. tak tam sem dělala, takže tam sme to měli zrovna třeba se šlo SM: jo. LZ: koupit lístky nebo tak. tak tam sme dost bych řekla ta skala ((Sclala)) teda, to bylo takový.
Libuse_2_(1928).txt
SM: a co se vám líbilo na, třeba na té skale ((Scala)) nebo na tom Kapitolu ((Kapitol)), že ste měla ráda ty kina. LZ: no tak už to bylo takový modernější, už to bylo takový lepší, to víte, aj v tom, aj ty kina, to byly takový menší, takový vobyčejný, no, tam už to bylo přece jenom takový elegantnější, takový už, to bylo něco, něco jinýho. no tak, ale když se šlo, tak, tak to byly takový už ty filmy potom, ňáký začaly ňáký ty ruský, a takový ňáký ty válečný, no tak to mě zase, já sem měla, prožila ten konec války, už mně bylo těch, šlo mně na ten sedumnáctej, tak mám dost takový ty. prostě zážitky byly tam takový nějaký,
Libuse_2_(1928).txt
do té skaly ((Scala)) sem ráda, anebo do toho Kapitolu ((Kapitol)) u divadla jak je ten, tak tam bylo kino teda.
Libuse_2_(1928).txt
přib- ovšem když to bylo, říkala sem vám, no ta skala ((Scala)) nebo Kapitol, už to bylo doc- už to bylo lepší, no. ale byly tam ty, ty plátna byly docela slušný to, totok, no, ale, tak kina ve městě, jo, (myslím) to byl Kapitol, nebo to byl byla skala ((Scala)), nebo Jalta, nebo Alfa, tak to už byly, už to bylo lepší, no, už to bylo takový, už ste tam dostala třeba koupit něco, tu vodu, tu sodovku, nebo prostě něco už se tam dalo koupit. pozdějš už možná i ňáký ty bonbóny nebo něco. my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak já nevim, já pořád si myslím, že moje první návštěva byla ta Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)). SM: hm LZ: to sme byli tenkrát ve městě, a já sem měla tetu, a ta teda byla dost dlouho svobodná, tak mě někdy brávala jako, ale to sem, to vím že sme byly s maminkou, že sme se to teda, bylo ve městě někde, buďto tenkrát se to menoval kino Moskva. SM: hm LZ: to bylo asi mám dojem že to bylo na, na tom, jak je Tomášek ((kostel sv. Tomáše)), tam to náměstí, SM: jo LZ: no tak ta uli- no a jak je svatý Tomášek, a tak to sem byla teda,
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak rozhodně byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších,
Libuse_(1922).txt
LG: a která byla ta německá LV: (.) (no) tak to přesně nepamatuju, ale já myslím v tom městě ta Moderna a t- ee ten Kapitol, Dopz, že to tam bylo víc německý teda,
Ludmila_(1920).txt
LŠ: ( ) chodila že? LČ: ano LŠ: no tak, to bylo třeba na Lidické taky bylo ten kino to k- kino dops ((Dopz)) LČ: ano LŠ: jo,
Ludmila_(1920).txt
no potom do toho dopsu ((Dopz)) jak bylo, tam, ten- tenkrát se to jmenovalo Nová, ta ulice Nová, teďka Lidická, že?
Ludmila_(1926).txt
LČ: když už ste chodila do zaměstnání, tak ee která kina se ste navštěvovala? LT: no to už byly většinou ve městě. LČ: takže byste si vzpomněla na ňáká konkrétní? LT: skala ((Scala)) (...) myslím že Art (...) Alfa, hlavně Alfa, protože tam byla taky kavárna (.) no tak porůznu, no
Ludmila_(1926).txt
LT: no ono se to dalo asi, když tak jako matně si vzpomínám (.) tak (.) to se dalo dost těžko s některýma těma některý ty kina byly nesrovnatelný, některý byly vopravdu už, třeba ta skala ((Scala)) nebo Alfa, to už bylo (.) i ozvučení a všechno úplně jiný než třeba Slovan v Židenicích.
Augustin_(1924).txt
AU: blízko. a tam do města, jako do skaly ((Scala)), nebo tak tam byly potom lístky dražší, tam ste nemohla za korunu. LČ: hm AU: tam byly myslím šest korun nejnižší lístky nebo tak.
Augustin_(1924).txt
LČ: když ste se teda začal chodit do toho učení a potom ste byl v zaměstnání, navštěvoval ste ňáký jiný kina než předtím? AU: ne. LČ: takže ste pořád AU: nepamatuju si že bych, je to možný, že sem byl v tom kině skala ((Scala)) asi dvakrát. protože si pamatuju, že sme šli po schodech dolů. tak to muselo být v tom kině. to bylo takový jako kino v podzemí, jo, no, ale...
Augustin_(1924).txt
takže ty ty kina městský sem bych zařadil tu skalu ((Scala)), ale tam to bylo málo, to jestli sem byl dvakrát nebo sem spíš šel tady na té mi- na té Josefské nebo Minoristké nebo jaké to,
Augustin_(1924).txt
ale vím že co byly ty kina třeba kino skala ((Scala)) tak to bylo, tam byly jako bych řekl ne plyšový teda, ale ňáký lepší sedadla tam už to bylo hezčí.
Augustin_(1924).txt
AU: ano tam byly em já si pamatuju, ještě že ste to řekla, myslím v tom kině skala ((Scala)) nebo někde byly takový bych řekl, takový stánky maličký, ne stánky, tam prodávali, takové pult, za tím byla paní nějaká a měla tam různý bonbóny. LČ: hm AU: to si lidi kupovali předtím. no, já když sem měl hlad, tak sem měl takový voříšky v tom cukru obalený.
Jarmila_(1926).txt
JC: až po. tu Lidickou ((kino Moravia)), no a pak sme chodili do toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)).
Jarmila_2_(1926).txt
JG: myslim, že se to menovalo Excelsior, ale já vám nevim jistě. JV: ee ano, jmenovalo se [to kino Excelsior]. JG: [no, no, no]. a tam sem zažila úplnou hrůzu. to kino bylo o trošku větší jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)). JV: mhm. JG: to nebylo velký.
Jarmila_2_(1926).txt
my sme totiž sme měli jednu výhodu. JV: mhm. JG: v té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) totiž dělal ten uvaděč, byl... bydlel u nás v domě, my sme tam chodili zadarmo. ale měli sme přikázaný, že sme museli obsadit první řadu. JV mhm. JG: protože tam [jako nikdy kontrola]. JV: [tam nechodilo moc lidí]. JG: tam to byly ty nejlevnější lístky, JV: jasně. JG: to stálo ale kačku [dvacet] JV: [mhm]. JG: [prosim] vás.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: a třeba takže ani pro vás vlastně tím pádem nebylo důležité, kde to kino je, em kde ten film se hraje, v jakém kině, spíš to bylo vo tom, kam [šlo jít.] JG: [no ta to] tak úplně ne, JV: ne? JG: poněvač to (doleši ty) bylo (už to bylo) v Morávce ((pravděpodobně Moravia)), protože sme ani tu kačku dvacet neplatili. JV: jo, to bylo pouze v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia)). JG: ((smích)) JV: tam ste měli zdarma přístup. JG: protože tam byl ten JV: uvaděč. JG: uvaděč. ((smích)) jo. JV: a a á JG: takže tam sme věděli, že můžeme kdykoliv. páč on totiž jiný uvaděč tam neexistoval, jenom ten jeden. JV: hm JG: takže kdykoliv tam člověk jako přišel, tak měl volný vstup.
Jarmila_2_(1926).txt
vzpomenete si třeba na ňáké rozdíly v těch místních kinech, kam ste chodila? nebo ty kina vám připadaly velmi podobné, co se týče třeba interiéru, nebo [toho foajé ((foyer))] JG: [no tak určitě,] takový Metro, JV: hm JG: to vo deset procent lepší jak jak ta Morávka ((pravděpodobně Moravia)), nebo JV: hm JG: tak tak, já bych řekla, Morávka ((pravděpodobně Moravia)) byla nejhorší. JV: Morávka ((pravděpodobně Moravia)) jo, jo.
Jarmila_2_(1926).txt
JV: třeba vzpomenete si na přístup zaměstnanců, jestli k vám chovali třeba nějak v tý skale ((Scala)) JG: em (nemůžu říct) JV: ne jinak než třeba v tý Morávce ((pravděpodobně Moravia))? a hrály, no, chtěla ste něco říct? JG: né, no em my sme k té Morávce ((pravděpodobně Moravia)) měli i takový přístup už tím, že tam byl zn- ten známý uvaděč, a tak von... JV: ale měla ste to kino evidentně teda ráda, nebo měla ste k němu [takový vztah, vy teda ste říkala, že interiér moc úplně] JG: [jó, nó,] ne, tak to mně nevadilo, protože v tu ránu se začlo hrát a bylo to. JV: a bylo to zadarmo. JG: jo a už už nikoho nevnímal kolem, jo.
Jiri_(1924).txt
a eště já nevim, jak se to tam menovalo čoveče tam dole... LS: zkuste si třeba ulici jenom vzpomenout, můžeme to tady dohledat. JN: ulici em myslim Štefanikova. ((pravděpodobně kino Moravia)) LS: tak já se podívám, jestli to tady není, Štefánikova... JN: to je proti Lužánkám, jo, tam bylo kino, takový menší tam sme taky chodili. LS: Štefánikova to tady bohužel teda nikde nemám, tenkrát ta ulice se menovala jinak že jo? JN: to se co sem tady tak asi štyrykrát se přemenovala. LS: Štefánikova ulice naproti Lužánkám, řikáte. JN: no bylo to kino naproti Lužánkám no, dyš se šlo vod jak se sakra dyť sem tam tudle jel, no já mám s tou pamětí mám velký... LS: ne to vůbec nevadí. JN: no to se tam dyš se de vod města tak je to první stanice. LS: mhm, Moravské náměstí. JN: vod Moravskýho náměstí dyš se de, tak je to první... LS: Moravské náměstí, potom je Pionýrská? Pionýrská. JN: tak před. LS: Antonínská. JN: Antonínská. LS: Antonínská. JN: tam to bylo někde vedle Antonínský. LS: ehm tak jak je dneska Městské divadlo myslíte? ne. JN: proti to bylo. LS: proti Městskému divadlu? JN: ale proti blíž ještě k Antonínský. LS: blíž ještě, já vím, že tam bylo někde Univerzum, Metro se to se to menovalo pak to kino. JN: si to si napamatuju tak... LS: ale bylo tam ještě jedno. JN: takovej krcálek to byl. LS: mhm, takže tam ste taky chodil. JN: tam sme chodili někdy, jo, ale jak řikám, nejvíc se ch- vono víte, vono se to kino jed- jeden ten film se promítal v několika třeba postupně.
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Libuse_(1928).txt
KH: jo. a bylo naopak v kině, teda pardon, v Brně kino, které ste neměla ráda, nebo do kterýho ste nechodila? LN: ne, tak to mně vůbec, to mně nepřipadlo vůbec. KH: hm. LN: já vím, že třeba ta Moravie ((Moravia)), tomu se říkalo blechárna, jo, ?takže to bylo takový ošuntělý,? tak tam sem moc třeba nechodila, ale říkalo se tomu blechárna, no.
Libuse_(1928).txt
KH: no a vy jste chodila vlastně do vícero kin, pamatujete si, jaký mezi nimi byly rozdíly? vy ste mi říkala, jednomu kinu se říkalo blechárna ( ) LN: no to bylo v té Moravii ((Moravia)), no. já si to tak nevzpomínám. ono to bylo celkem takový dost obyčejný, ty kina nebyly nijak zvlášť,
Marie_2_(1921).txt
MS: a ještě bylo jedno kino ee Smetanova, Lidická na rohu ((kino Moravia)), tam bylo tam sme chodili taky. ale já už nevím, Laďa by to (pamatoval si jak se jmenovalo).
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili. anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko. tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak ty ostatní, to třeba ujížděly ty židle, víte, v těch malých kinách, aj bylo eště jedno na Lidické, Moravia, se to menovalo na rohu tam, na rohu to bylo Smetanova teď je a ta Nová, tak tam bylo takový kino malinký takový, tak to sme taky někdy chodívali, ale to tam byla fakt taková blechárna, sme jim říkali.
Ludmila_(1922).txt
JV: ale kde ste získávala ty informace. jestli třeba z novin, nebo z ňákých plakátů, LH: to se dovíte od lidí. to bylo taky jednou, jak je mundursdepo. víte jak se to říkalo? tady v Brně? mundursdepo? JV: ne, nevim. LH: to je na Lidické ulici ((kino Moravia nebo kino Metro)). JV: hm LH: a tam je na rohu, tam byly to mundursdepo to byly takový veliký to bylo něco tam od vojska. JV: hm LH: od vojska něco. a tam bylo to, tam bylo to kino taky, a já sem tam ráda šla taky do toho kina. tady bylo kino, to byste se divila kolik toho, pořád několik by, tam hráli to nebo tam, a to se dovíte.
Eva_(1928).txt
takže ta první otázka je, jestli si vzpomínáte na svou první návštěvu kina. ES: to bylo na Stadioně ((Stadion)). LS: hm. ES: z Kounicově sme šli v první třídě. a byl to film o Ja- o Kozinovi ((Psohlavci)). LS: o Kozinovi to byl film. ES: o Kozinovi. a tím pádem jak se tam objevil ten duch, tak já sem okamžitě vyskočila, chtěla sem si sednout, jenomže sedadlo sklaplo a já si sedla na zem. ((smích)) takže to byl- LS: a to byl český film? ES: to byl český film. LS: hm. ES: to byl můj první zážitek tedy velký. LS: a rok ste říkala? ES: musel to být v roce devatenáct set třicet čtyři. LS: devatenáct set třicet čtyři. a s kým ste tam byla? ES: ze školou. LS: se školou ste tam byla.
Miroslav_(1923).txt
MJ: [a taky] na Stadion, protože to bylo sokolský a my sme podporovali Sokol na k na k e e do e s-
Milan_(1932).txt
ML: i když fakt je to, že my sme vlastně měli, sme bydleli na Jana Uhra, to tenkrát bylo Dobrovskýho, takže sme měli dva biografy dá se říct za humnama, jo, to bylo kino Stadion, LR: hm ML: a bylo to dole, dole na Cihlářský. to bylo tenkrát, se to menovalo Studio.
Milan_(1932).txt
ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety, LR: hm ML: takže my sme neměli od rodičů <povolený někam> na ňáký takový. ale zkrátka a dobře, když sme šli sami, LR: hm ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k doběhnutí domů. LR: hm ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion, LR: hm ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v Žabovřeskách ta, Lucerna.
Milan_(1932).txt
LR: hm a měl ste v této době své oblíbené kino? ML: no ten, ten Stadion a dole to Studio. LR: a co se vám na na těch kinech líbilo. ML: za prvý, že to bylo blízko LR: blízko. ML: domů, a potom celkem ta úroveň byla dobrá, jo, to bylo takový
Milan_(1932).txt
ML: no, takhle, začalo to reklamama. LR: hm ML: jó, anebo prostě ňákejma takovejma em no zkrátka a dobře aby se vyplnil ten čas, od co tam pustili lidi, LR: hm ML: jo, do toho vlastního promítání. tak konkrétně tady vím, že na Stadioně ((Stadion)) tam dycky, tam, pouštěli tam ňáký ty reklamy a zpívaly Sestry Skovajsovy ((smích)) to si pamatuju eště teď, jo? LR: přímo byly jako... ML: ne ne ne, to bylo jako... LR: jo, to... ML: pozadí, zvukový.
Milan_(1932).txt
ML: ale to bylo to kino Stadion, LR: hm ML: on prostě si to pletl s tím, že tam bylo letní kino. LR: ano to tam pak bylo, ale [až] ML: [jo], ale to bylo až prostě v pozdějším komunismu, ale ten, to kino Stadion, to původně patřilo pod Sokol, LR: hm ML: páč celej ten areál, tam toho stadionu to vlastně patřilo [Sokolu.] LR: [Sokolu.] hm ML: jo, takže tam byl prakticky když to vemu na té Kounicově ulici, no tak tam byla zaprvé tam byla restaurace. to když to vezmu vod toho, (vod) tej budovy toho gymnázia, LR: hm ML: jo to byla restaurace, zároveň tam byl vchod do kina, jo, potom byl hlavní vchod, LR: hm ML: jo, to se, tam byl ten sál, kde se pořádaly prostě taneční a plesy a tak dále, jo, po tom vedle byla tělocvična, LR: hm ML: jo no a a pochopitelně potom byl ten ten venkovní areál, kde kde se pořádaly různý, zaprvé se tam pořádaly ty sokolský slety, v tady tý oblasti, co měla ta ta Sokolská župa, potom se tam pořádaly atletický závody, no a v zimě tam bylo kluziště. jako přírodní. no ale tenkrát zima byla, nebylo globální voteplování, jo, takže tam sme chodili bruslit. LR: dobře, tak [já sem vás pochopila ňák] ML: [a tak s tím sem se s tím sem se] právě při téhleté příležitosti, to sem se zmiňoval, že tam že to prakticky patřilo [Sokolu, jo] LR: [Sokolu.] ML: a voni to potom, po tom roce štyrycet osum, celej ten areál tam převzal Československý rozhlas, LR: hm ML: jo, takže tím pádem prostě tam voni si zabrali i to, i prostor toho kina, páč tam měli studio. LR: hm ML: a prakticky z celýho toho sokolskýho stadionu pro tu tělovýchovu zbyla ta tělocvična, kerá více méně patří už k té tam na na ta k té, to sou ty objekty k té Sokolské ulici, tam na tom rohu, no a potom, potom ten, to to přírodní hřiště, co tam bylo, tak tam se pořádaly atletický závody, no a potom ňáký takový ty voblastní spartakiády, no a to bylo všechno.
Ctirad_(1931).txt
my sme bydleli na Tučkově ulici, em jestli vám to něco říká, je to je to tak v ose se sokolským stadionem bývalým, ovšem na druhé straně té ulice sme byli, v (takové) začínající tehdy začínající části, a vod tamtud bylo nejblíž do dvou až tří kin. em dneska se všecka menujou jinak respektive neexistujou už. myslím, že nejbližší mně bylo kino Stadion. JV: hm CN: nemusim říkat, kde bylo, to asi máte všecko už v tech materiálech. JV: hm CN: nejbližší i nejenom místně, ale i takovým jako atmosférou nebo i zvykem. JV: hm CN: toto bylo naše kino prostě. takže ňákej pravidelnější kontakt tam musel bejt, páč tam sem se cítil prostě vysloveně jako ve vlastním prostředí.
Ctirad_(1931).txt
Ale vím, že například byla doba, a to ještě byla, tahleta protektorátní gymnazijní doba, em že třeba sem chodíval v neděli odpoledne na ten Stadion, na dětský filmy. JV: hm CN: sám se tomu divím, protože já sem míval i jiné teda zájmy v neděli, ale teda vím, že to teda muselo zabrat přinejmenším _dpo takový rozsáhlejší období, ňákej jeden rok nebo tak, že sem v neděli odpoledne asi s ňákejma kamarádama, to je možný, sme se pak všichni srazili na Stadecu ((Stadion)), a, a tam byly nějaký pohádky, nebo co to bylo. JV: hm CN: vůbec nevím, jestli to byl jeden film, nebo jestli to byla taková celá sestava, tak to byla určitá taková řekl bych pravidelnost. Tady sem skoro, pokud tam nebyly nějaký výjezdy jinam, na prázdniny nebo nemoc nebo co, tak bych řekl, že to v určitým období to byla em taková nedělní samozřejmost, odpoledne že sem šel, dopoledne do kostela a vodpoledne do kina. JV: hm CN: na tyhlety dětský věci. JV: dobře, a třeba to pro vás mělo nějakou funkci tady to každotýdenní setkávání, třeba mělo to funkci s tím, že ste se setkával s kamarády CN: no ano, spíš takovou, ano, ano. JV: hm CN: a bylo to takový em, prostě parta která, já sem nebyl takovej vyslovenej teda typ kolektivní, ale prostě ano, tam šlo vo to bejt spolu nějak možná, z vlastní iniciativy, už ne s rodiči, že jo, JV: hm CN: tak to mělo tuhletu roli jakousi sociální to hrálo. JV: hm CN: protože ten vobsah sám, nevim jestli, jestli, ten asi nebyl tak nezbytnej pro moje myšlení, abych, abych chodil na pohádky, nebo na co co to tak bylo, nejspíš pohádky tam musely bejt. JV: hm a s těmihle kamarády, s kterýma ste chodil na ty pohádky, setkával ste se s nimi i jinde? ste se scházeli? CN: no to byli kluci ze ze třídy.
Ctirad_(1931).txt
CN: Studio patrně bylo chudší než, než Stadion a Metro.
Ctirad_(1931).txt
jestli sme chodili v kabátech dovnitř, nebo jestli sme odkládali v šatně, myslím že ty lepší kina měly šatny, a teď si nejsem jistej, já myslím, že takový ty naše, ty středně velmi slušný, že snad tam ani ta možnost nějak nebyla, nenabízela se.
Jiri_(1924).txt
potom bylo myslím ňáký kino myslim taky v tý sokolovně jo, nebylo tam? LS: em myslíte Sokol? Sokol měl svoje kino, moment jak se mi tady... JN: v Sokolský ulici, tam em byl stadion tam byl stadion sokolskej... LS: kino Stadion, nebylo to kino Stadion? JN: to je pravděpodobný, jo, tak tam sme někdy šli, tam to bylo vo něco dražší jo, to hrála ta koruna hrála velkou velkou roli. LS: jo? JN: no neměli sme prachy a eště k tomu sme neměli jídlo, víte, tak se to nedalo, to bylo blbý.
Libuse_(1928).txt
to jak jsem byla v Brně, jak sem studovala gymnázium, tak sem chodila skoro každou sobotu. to sem chodila, protože sme bydleli na té Grohové a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion, no ale to bylo jako, tam by, to už sem tam pak nechodila. tam byly dětské filmy, jo, ten Pepek námořník a Sněhurka a sedm trpaslíků, takže to sem tam chodila, to vím, že vstupné stálo asi korunu nebo tak.
Libuse_(1928).txt
KH: a doprovázel vás někdo? LN: no, to totiž že sme bydleli blízko toho Stadionu ((Stadion)), takže sem chodila sama. to sem tam ještě shodou okolností na té Kounicové hned skoro naproti Stadionu ((Stadion)) bydlela moje sestřenice, takže sme chodily kolikrát spolu, takže maminka neměla strach. to sem chodila, to bylo kousek, tak pět, KH: hm LN: deset minut do toho kina.
Libuse_(1928).txt
no a pak sem chodila, na tom Stadionu ((Stadion)) ne, to tam nebylo.
Zdenek_(1927).txt
, tak sme chodívali my s bratrem sme chodívali sami. a to vim, to sem tam taky napsal, že to bylo na Stadionu ((Stadion)) tady na Kaunicově ulici, tam bylo kino Stadion, se menovalo, pak se to předělalo, menovalo se to Dukla, pak z toho udělali to nahrávací studio rozhlasu a tam se chodívalo, to bylo nejbližší kino, bylo takový dost moderní, však to sem tam taky psal myslím, a tam sme chodívali každou sobotu sme tam chodívali na dětský představení vodpoledne, za korunu nebo za dvě. JV: ehm. ZP: a vůbec, ty ceny tehdá těch vstupenek tehdá nebyly vo moc větší, já si tak vzpomínám byl nejmíň byly dvě kor- nebo štyři koruny, šest korun, osum korun, to už se chodilo do lóže.
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře, takže já bych přečetla další úsek toho roz- toho dopisu vašeho, em to už sme vlastně tady říkali. em, po přestěhování do Brna, v roce třicet pět, takže to vám bylo osum let, em, sme s bratrem pravidelně navštěvovali sobotní do- odpolední představení pro děti a mládež v sále na Stadionu ((Stadion)) na Kounicově ulici, kde se později nacházelo kino Dukla. em. bylo to celkem dosti velké dosti velký kinosál se třemi pásy ZP: ano. JV: již stabilních sklopných křesel. ZP: ano. JV: uprostřed bylo asi patnáct sedadel. em, po stranách asi pět, nebo po pěti sedadlech. ZP: po pěti sedadlech. JV: em, do kina se vcházelo z přízemí do malé dvorany, kde byla vpravo pokladna. do prostorného předsálí kina vedly schody, u nichž ještě stál dole biletář a trhal kupony vstupenek. em, takže do toho kina ste teda říkal, že ste chodil s bratrem sám. ZP: jo. JV: ano. a pak... ZP: tak sám, bylo tam spousta děcek, ale spolu sme chodili jako dva vždycky. možná že tam byli nějací kamarádi, ale to teda už si nevzpomenu, určitě tam byli, ale kteří, to nevím.
Zdenek_(1927).txt
JV: em, a pokračovala bych s tim kinem Stadion, kam ste chodili, tam sem eště nedočetla všecky informace. em, takže to kino Stadion, dál. hlediště bývalo obsazené tak ze dvou třetin. promítaly se americké kreslené, i hrané grotesky, kreslené sem měl raději. mezi kreslenými dominoval Kačer Donald, Pepek námořník, a občas i miky maus ((Mickey Mouse)). také jedna kreslená groteska se nám líbila, o mužíčkovi, který vznikal z kreslené čáry. hrané grotesky obyčejně popisovaly příhody party dětí v amerických chudinských čtvrtích.
Zdenek_(1927).txt
ale filmový představení nebyly. chodili sme třeba do divadla, se chodilo, nebo sme chodili na nějaký takový em by se dalo říct trochu výchovný koncerty, vzpomínám si na jeden, ten byl v tom sále na Stadionu ((Stadion)), ale v tom em velkým sále, v tom em kde byl melodram, bohužel si nevzpomenu kdo už to složil, na Máchův Máj. byl to takový melodram, a promítala se, byla plachta, projekční plátno, kde se promítaly takový vobrázky, ale nepohyblivý, jenom jako diapozitivy em na motiv toho Máchova Máje. tak na tom sme byli. ale em filmová představení, to sme ze školy nešli nikdy.
Zdenek_(1927).txt
JV: tady ste psal zase o tom kině Stadion, na Kounicově ulici, em ste psal, že tam byl široký bufet. ZP: bufet, jo. JV: em byl tam celkem široký bufet, kde se prodávaly limonády, housky se šunkou nebo salámem... ZP: ano. JV: jedna stála korunu nebo korunu dvacet, podle toho, byla-li se salámem nebo šunkou, a různé sladkosti prodávané na váhu. ale ne... ZP: na kusy. JV: em neprodávané na váhu ale na kusy. em jedno sisi bylo za pět haléřů. ZP: víte co je to sisi? takovej ten štvereček, takovej ten skoro gumovej bombón placatej, já nevim, jestli se to ještě dneska, ještě se to dneska, taková karamelka to byla, ale nebyla to jako karamel z cukru, ale bylo to ovocný, tomu se říkalo sisi a to jedno sisi stálo pět halířů.
Zdenek_(1927).txt
čili to byly sály, který byly apriori udělaný jako už biografy. kdežto ty si myslím, že to byl vždycky nějakej sálek, kterej byl jako kino adaptovanej, ty vostatní, ty vostatní kina. ale ten Stadion, ten byl taky dělanej jako biograf, původně, ale ten byl takovej prostší. tam žádná výzdoba nebyla, to byla taková ta funkcionalistická stavba, strohá, bez jakýchkoli ozdob. ale vzpomínám si, že tam byl krásnej lustr v té hale nahoře, takovej čtverec to byl a z toho visely jednotlivý takový koule a těch tam bylo snad možná dvacet, takže to bylo takový pěkný.
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře. a měl ste nějaké oblíbené kino, do kterého ste chodil častěji? ZP: kromě do toho do toho Stadionu ((Stadion)) sme chodili do té Moderny ((Moderna)).
Zdenek_(1927).txt
chodili sme hodně do toho na ten Stadion, a aj sem tam sme byli teda tam onde nebo aj vybírali sme si kde hrá- vim, že sme chodili třeba aj do eh kin eh v těch předměstích,
Zdenek_(1927).txt
JV: dobře, a když teda říkáte, že ste chodil často do toho Stadionu ((Stadion)), em, má to nějaký důvod, jako proč ste chodil zrovna... ZP: byl blízko, ten vstup, protože tam byly ty to sme chodili na ty dětský představení, tam se hrá- a byly normálně i večerní představení. tak na ty večerní představení sme jako děcko nechodili, ale pak už jak sme byli dospělí, tak to tam chodili aj na ty večerní představe- em (měli sme) eště kromě, to musím říct, eště kromě toho em Stadionu ((Stadion)) sme měli Studio,
Jarmila_(1931).txt
JV: (byla) docela dobrý celkem se dá říct přírodní kino v přírodě si vám někdo zmínil o něm nebo ne? PS: no ale kdy v kterém období? JV: no už teďka v pos- [teď už teda] PS: [já vím] že potom hrála eee na přehradě hrávala maringotka, jo, až dál do roku [po válce v šedesátých letech] JV: [no no no] kousek jak se de k sokoláku, tak na té výspě tak tam bylo takový letní kino ((Letní kino Stadion)), ale to už bylo až taky až hodně po válce. PS: no JV: tak kolem osumdesátejch let [nějak, no] PS: [jo až takhle] no to vím že tam hrávalo už už i v šedesátých letech [tam byla maringotka, jo] JV: [no a na stadionu sokolským] bývalo taky letní PS: no tam bylo...
Rut_(1934).txt
LG: jo ještě mě napadá, jestli ste navštěvovala letní kina? RM: no ano letní kino taky (.) hodně (.) a sice já sem chodila (.) e do letního kina na Stadion tady v Brně LG: mhm RM: tak tam (...) do každýho (.) tak byly ty festivaly (.) a těch (.) letních ki- ki- těch letních filmů tam (.) ee teda letního kina (.) chodili sme hodně (.) do letního kina (..) a dost se mně líbilo to (.) že tam to vlastně (.) e bylo jedno kam ste si sedla (.) a nemusela ste kupovat lístky podle (.) čísel (.) prostě kde bylo místo si člověk sedl LG: mhm RM: a když byl dobrej film (.) tak si pamatuju na Jánošíka ((Jánošík)) (.) když byli (.) pršelo jak z konve a seděli sme pod deštníkama (.) klidně a počkali sme až to skončí (.) a a utekli nějací lidi, jo, ale (.) my sme seděli a (.) dodívali sme se na to (..) a a hodně sme chodili (.) to bývaly ty doby, to byl aj vždycky festival (.) a to bylo každej den, to sme si kupovali lístky na všechny filmy co byly
Margarete_(1923).txt
pak bylo kino Stadion na Kounicové, tam v tym kině zase hrávali ponejvíc takový kovbojský filmy
Margarete_(1923).txt
LG: jo ee které bylo asi tak jakoby nejhezčí kino v tom Brně podle vás? MK: nejhezčí kino LG: mhm MK: no bylo ten Kapitol LG: mhm MK: a potom dopz ((Dops)) tedy skála ((Scala)) LG: ano MK: a tedy taky určitě to taky Američani to to to Moderna to taky nebylo špatný a to to kino na Kounicové, ten Stadion LG: mhm MK: to taky nebylo špatný, ale komu to patřilo, tam byl Sokol doma LG: jo MK: tak jestli to patřilo Sokolovi ten spolek LG: jo ano to znám MK: nebo komu to patřilo, to nevim, ale ty kina nebyly, ale to druhý bylo tedy bylo všechno normální
Libuse_(1922).txt
LV: (..) no ne, mě ee ten výzkum právě zajímal tady ee z tohodle hlediska tím, že můj muž tam byl vlastně schovanej před gestapem a to takže to ee LG: [a z] LV: [i to] kino ee řekněme ee mělo takovou úlohu že ee se staralo o ee ňáký lidi postižený, proto mě to teda jako zaujalo no a, jinak s- (sem si) tak vzpomněla na tu dobu, protože věci se strašně teda mění no, tak sem si říkala, jak mi slouží paměť, co si pamatuju a co si teda jako nepamatuju teda a (.) jo, no. LG: a s tím schováním ee toho vašeho manžela to tam bylo jak v tom kině, já to asi m- moc dobře nechápu LV: ne- ee nechápete, ee totiž jak vite zavřely se vysoký školy LG: [to vim] LV: [část] študáků teda ee jako byla [zavřená] LG: [mhm] LV: jako byla v koncentrácích a teď ti lidi se museli ee teda mět ňáký zaměstnání, LG: [aha] LV: [můj muž] pocházel ze Slezska LG: [mhm] LV: [a] jeho otec jako ho zavřeli on on tam měl živnost a na udání tam našli rozmnožovací stroj no a byl nařčenej s tím svým ee mladším synem, že tam prostě ee dělali teda letáky, jo? LG: [mhm] LV: [protože] oni byli Češi, bylo to v Opavě, kde to tam teda jako bylo německý, že, no tak ee oni byli zavření a manžel byl tady jako ee v Brně, no ale přesto gestapo ho teda jako vyhmátlo, no, a on se potřeboval jako dostat pryč, tak ee jeden teda jeho kamarád ho vzal do Boskovic on v těch Boskovicích pracoval na kanále, kopal tam kanál a potom teda když to skončilo, to byl teda podzim, že v zimě se to ne- jako nepracovalo, tak potřeboval se někam teda schovat LG: mhm LV: ale když řekl Čech a jako, vysokoškolák a ee ještě teda, ti byli jako zavření pak je teda jako pustili naštěstí, no, ee v tom kině, vlastně ho vzali jako u- ee uvaděče LG: mhm LV: jo? no a byl tam teda jako schovanej (v tom) kině, no LG: jasně, LV: no LG: no dobré, už to chápu, LV: tak takhle to teda jako bylo. a byl tam potom ještě druhej
Libuse_(1922).txt
a tak ten se potřeboval taky nějak schovat a tak oni tam teda jako byli schovaní osazenstvo tam bylo český, protože ono to tenkrát patřilo nějak pod Sokola, ale jak to tam (už teda) [( )] LG: [mhm] LV: bylo to nevím, tak oni tam teda takhle jako byli (.) tak schovaní, teda tak. byl- jiná doba jináč, dneska je to taky jako jináč úplně teda no. ( ) takhle, no tak třeba vám to něco doneslo, [(ale)]
Libuse_(1922).txt
no. a pozdější právě že o tom sem mluvila, e sem chodila teda s mužem, kterej byl vysokoškolák právník, no a když byla zavřená vysoká škola a potřebovala si nějak oni mě zaměstnání tak ee se dostal jako uvaděč do kina Stadion (.) takže hm sem tam chodila teda na každej film a co tam teda bylo, jo? takže tam byl (skoro do) třiačtyřicátýho roku, pak byl nasazenej u (kleknera). takže to ovzduší toho kina toho Stadionu ((Stadion)) taky teda jako znám, že tam byly teda, to se myslím ví málo nějak schovaní eště ňákej medik tam byl schovanej, ten ee potom byl ee v čikegu ((Chicago)) ale ee tito lidi už myslim jako nežijí. no byli tam jako uvaděči. a to už bylo takový lepší kino. kdežto excelzior ((Excelsior)), tam byly <jenom takový vobyčejný> židle a a LG: mhm LV: a jako s tím, no. (.)
Libuse_(1922).txt
teda, ee byl- víte jakej mám ještě zážitek? ještě mám jeden <zážitek> ee e už si tolik nepamatuju, kdysi jsem si velmi pamatovala. ale, za války tak ve čtyři ve dvaačtyřicátým roce, a myslím, že to dokonce vopakovali tady vonehdy starej film, se hrá- ale přesně nevím ten název, a hrál se film, hrál tam Plachta ((Jindřich Plachta)) a Marvan ((Jaroslav Marvan)) a dva malí kluci. dva malí kluci a a bylo to, eh ee prostě už teda nevím, no a na Stadioně ((Stadion)) potom dělali takovou jako estrádu, to tenkrát ty estrády ještě nebyly teda v módě, a byli tam ti dva malí chlapečci a zpívali tam, dokonce vím Nám je to jedno my peníze nemáme LG: ((smích)) LV: to si (teda) jako pamatuju, a přijela tam stela májová ((Stella Májová)). jako mladá herečka, holka, která v tem filmu nehrála, a já nevím jaktože tam byla, <tak sem si teď vzpomněla na ni,> protože zemřela [je to tak jo?] LG: [nedávno, mhm] LV: tak sem si říkala vidíš holka jako mladá tam byla takově pěkná taková trošičku jako při těle si ji pamatuju, mám teda jako zážitek jako z kina, kino bylo teda tenkrát jako plný, protože to byla válka, že, to nebylo teda jako zájem, no. ale ee film ve škole teda s holkama se teda prodiskutovával.
Libuse_(1922).txt
LV: ne. to nebylo zvykem, že by se nějak bavilo, ee byli naštva- byli sme naštvaní, když najednou byla jako přestávka, protože ee tenkrát že to se úplně ee na tom Stadioně ((Stadion)) sem ee když tam byl manžel, tak byla v promítačce tak vím jak to nasazovali, že to bylo úplně teda nějak, takže se to najednou rožlo, ten film se přetrhl LG: mhm LV: a lidi byli teda jako namíchlí teda a že se to přetrhlo a ee víceméně koukali po sobě a ee <nadávali že blbě jako vysílají> ale tak teda jako ne, no
Libuse_(1922).txt
ten Stadion byl českej.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a z ee bylo naopak v Brně třeba kino, které ste ráda neměla? nebo které, do kterého byste nikdy nešla (.) [třeba]? LT: [no] já mám pocit, že to bylo v Černovicích (.) že tam ee prostě to byly ee asi dvě ((pravděpodobně Edison a Slovan)), ale ee už vám přesně neřeknu (.) jak se jmenovaly, tam chodila taková všelijaká společnost (.) tam se jako ee (.) nešlo no (.) prostě. LČ: protože ste ee jakoby ste věděla, že tam chodí tak- [že by se] LT: [no ano]
Jarmila_(1926).txt
JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny, tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho- byli někdy, v těch Černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce, tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu nebo, sem to tak ňák potřebovala, no. JV: to je pěkné. JC: a tak sem tam byla, a taky houkali, JV: hm JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle kolejí do té Líšně.
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili? BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda JV: mhm BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak ) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee] BK: [ano ano] JV. do těch deseti let navštěvovala BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči] JV: [a stávalo se třeba] BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží
Bozena_(1924).txt
BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic JV: hm BK: tak to to Husovický, ne Husovický, Černovický JV: mhm BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno v dosahu, to bylo blízko JV: mhm BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba s kamarádkou.
Bozena_(1924).txt
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky, to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu JV: mhm BK: a avija ((Avia)) v Černovicích JV: mhm BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Milan_(1932).txt
im, že v Černovicích bylo kino ((kino Avia)), v Husovicích bylo kino na Dukelský ((Bio Jas)),
Svatava_(1924).txt
SM: no já vám to řeknu takhle, když sem bydlela v těch Černovicích, LS: mhm SM: tak sem tam byla v Sokole, to byl Sokol Brno čtyři ((Sokol Brno IV.)) a e tam bylo kino, který bylo sokolský á LS: a jak se menovalo to kino? SM: ávia ((Avia)). LS: mhm SM: (sem si to taji sem si) to napsala, páč sem si na to vzpomněla, pak se to menovalo Slovan a dneska je to myslím úplně zrušený a [vůbec to jako kino není]. LS: [no no no] SM: no tak tam a e tam byl tatínek mojí kamarádky tam byl ředitelem v tom kině, takže em e my sme tam takhle em dvě holky dycky nás tam nějak propašovali a a to bych ale nechtěla, aby tady z toho ((smích)) LS: ((smích)) SM: <ježiši> né propašovali e spíš bylo spíš bych řekla, že em ee tam vždycky bylo p- takzvaný předvádění, LS: aha. SM: když oni ee koupili nebo já nevim jak to bylo e prostě přišel novej film do distribuce, tak asi ty jed- jednotlivý kina něják dostaly přidělený LS: aha. SM: a em dycky prvně si to promítl ten ředitel s ňákým tým personálem, kterej k tomu patřil, že á em byla takzvaná promítačka.
Svatava_(1924).txt
SM: ovšem taky zase sem ještě pořád zůstávala věrná tomu domácímu, protože ee pokud sem byla, to mně bylo tehdy jedenáct roků, tak určitě ee sem nesměla si jet třeba večer někam do kina, že do města, ačkoliv oni byly i odpolední představení ve štyři hodiny bývaly.
Svatava_(1924).txt
LS: a jestli si vzpomínáte na svojí první návštěvu kina? SM: no ale to bylo to kino Avia, kam sme chodily jako ty sokolky e á em kde teda e sme jako nemusely platit, že,
Svatava_(1924).txt
LS: takže jestli máte vopravdu, jestli si vzpomínáte na svojí nejstarší zkušenost z toho brněnského kina. SM: no tak to je to kino ávia ((Avia)) určitě. moje domácí kino. na na té ulici dokonce sem bydlela, že, potom jak sme se museli vystěhovat to to to to bylo tehdy sme museli, otec ee prostě všeci čeští zaměstnanci,
Svatava_(1924).txt
SM: to vim, že sme se tam stěhovali, no a eee tam sem teda chodila z kraje pořád do toho do toho kina ávia ((Avia)) teda ovšem
Svatava_(1924).txt
LS: dobře. já se vás zeptám eště jak často ste jako dítě do těch svých deseti let chodila do kina? SM: e nó em to se [nedá říct jak] LS: [(kdybyste to měla)] SM: často. ehm když byla příležitost. protože jako dítě e em sem neměla svojí svoje peníze, že LS: mhm SM: e čili ee sme jako využívali toho, že sme se tam někdy dostali takhle prostě bez placení. LS: a když byste měla tak odhadnout zhruba třeba kolikrát týdně nebo měsíčně? SM: nó to bylo e to nebylo zas tak ee řekněme dvakrát do měsíce.
Svatava_(1924).txt
LS: a s kým ste tedy chodila do těch deseti let do kina? SM: em nó to byly ty kamarádky tam z těch Černovic a ta jedna, co má to toho tatínka, co měla <tím řiditelem tam v tom kině>.
Svatava_(1924).txt
SM: [bylo to kino ed-]. tak tam tam teda, ale pak teda si vzpomínám, že em rodiče občas taky chodili do té ávie ((Avia)). LS: taky. SM: protože to měli kousek že na naší ulici to bylo, takže chodívali tam.
Svatava_(1924).txt
LS: a chodila ste do kina bez placení? vy ste teda zmiňovala vlastně že ste měla tu kamarádku, která měla tatínka SM: ano. LS: a jinak potom třeba později ještě? e dostala ste se někdy bez placení [do kina]? SM: [ne, tak] pokud se týká toho kina ávia ((Avia)), tak to bylo tak e ten tatínek tam byl ředitelem asi štyři roky LS: mhm hm SM: to bylo tak to to dětství moje eště, ano. no ne dětství, jak už sem začala chodit do školy, do obecné, že, tak po po ano po dobu trvání té obecné e školy, ale potom on už tam nebyl tím ředitelem, čili už se to nedalo e no nic méně ee známý sem tam měla, páč to bylo sokolský kino, já sem byla v Sokole, takžé sem se tam znala i s těma zaměstnancema, no takže možná že někdy se to stalo, ale abych to dělala pravidelně, to né.
Svatava_(1924).txt
no e em některý kino nemělo šatnu třeba <a ale> to bylo zrovna, ale počkejte, ale vlastně aj to ávia ((Avia)) chtěla sem říct ta ávia ((Avia)), ta měla šatnu.
Svatava_(1924).txt
LS: á takže ten interiér teda se lišil těch kin a třeba přístup zaměstnanců? k návštěvníkům a návštěvnicím? SM: no tak tady v těch e čtyřech, co teda sem tam hlavně chodila, tak e em dostal, dala sem jim vstupenku do ruky a voni se mnou šli třeba až do s- ve skale ((Scala)) to bylo po schodkách dolů až někam dopředu. a tak když sem potom už vydělávala, tak už sem si tam dopředu nekupovala <lístky,> takže. (..)
Svatava_(1924).txt
LS: a ještě pokuď se nepletu tam byly i týdeníky. před těmi filmy. SM: ano. ano. týdeníky samozřejmě. byly. a to byly v té ávii ((Avia)) aj tam tam, dokonce čili v každým k- to zřejmě a pač ávia ((Avia)) bylo jedno takový z předměstských kin. a bylo sice hezký, vybavený em měli tam taky tu oponu, to vim, že tam ee z- rozhrnovali a zahrnovali ale em ano ty týdeníky byly i tam teda.
Svatava_(1924).txt
LS: a jaká byla atmosféra v těch kinech, těsně po tom osvobození? SM: no tak e ta byla dobrá. já sem to určitě teda e asi n- n- zažila v té ávii ((Avia)) protože em sme se zase všichni dávali dohromady, že, Sokol teda a e tak takžé em tam sme to teda všechno prožili,
Augustin_(1924).txt
AU: no nejstarší vzpomínky na kino to byly kina em na Rokycanové, to se menovalo myslím Slávia ((Kino Slávia Židenice)). voni tomu říkali blechárna, protože tam chodili, nechci říct, ty přičmoudlíci, že, ale, anebo v Černovicích ((pravděpodobně Slovan)), ale to už si dneska nevzpomenu jak to kino se menovalo. prostě co byly ty kina nejbíž. já sem nemohl do drahého kina, že. takže za korunu, za dvě koruny nejvejš. to sme chodili někdy aj dokonce do první řady, tam se nám smáli, to sme museli polosedět a pololežet v tom sedadle, páč to sme blízko plachty, ne, ale, no jako děcka nám to bylo jedno, hlavně když sme to viděli.
Augustin_(1924).txt
LČ: a chodili ste teda hlavně do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), AU: no to byly tak to bylo ano. ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), a nebo potom tam bylo modernější kino, tam bylo dokonce ta podlaha šikmá taková, aby viděli aj z toho zadu, že, to bylo kino Hvězda. a to bylo potom za války vybombardovaný. tam padla, to dostalo přímej zásah bomby. no a nebo do těch Černovic ((pravděpodobně Slovan)). to byla ta kina bych řekl dosažitelný pro nás, pro děcka.
Augustin_(1924).txt
LČ: vzpomněl byste si třeba jak se vám líbily ty interiéry uvnitř těch kin? jak se ta kina lišila? AU: no to určitě, to kino na té Rokycanové nebo co to bylo za ulici, ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), LČ: hm AU: to bylo prostě dřevěný židle a, prostě abyste si sedla, akorát si pamatuju, že kolikrát chodila ta paní a šplíchala tam nad lidi, jo, procházela tam kolem, buď to byla voňavka nebo něco, aby ten vzduch se osvěžil, LČ: a to se dělo i jinde, nebo jenom tam. AU: to se to se dělo aj v těch Černovicích ((pravděpodobně kino Slovan)) mám dojem. to byly kina když ste šla z kina, tak otevřeli to se tam ale dvoje nebo troje boční dveře, to sme šli třeba jako do dvora, a tadyma ven. kdežto vstup do kina byl jako hlavním vchodem. to si pamatuju, akorát, počkejte kde to bylo, myslím že v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), já už si to tak přesně ty kina nepamatuju kde to bylo.
Helena_(1927).txt
a v tech Husovicích to byly takový menší kina. no a jinak, já nevim, že bych nějak zvlášť, já sem se na ten interiér ani tak moc nedívala,
Vera_(1913).txt
LR: ale ta kina, ta ty budovy byly třeba nějaké luxusnější tady v Brně a zase třeba méně VP: (.) no to ledaže to bylo třeba v Husovicích LR: mhm VP: a nebo že to bylo přímo v Brně LR: mhm VP: v městě, tak to mohlo být rozdíl LR: mhm VP: jo ale (..) (no) chodili sme do těch Husovic do kina chodili, zas to bylo poměrně blízko LR: mhm VP: my sme bydleli v Čechově čtvrti nahoře LR: mhm VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho LR: mhm VP: podle toho, co tam [hrajou]
Marie_(1921).txt
LČ: a v té době ste pořád navštěvovala ta stejná kina, nebo která to byla? MD: ne to už sme, to už sme chodili, to už sme chodili ee právě třeba do Husovic ee v Židenicích bylo kino, to si nepamatuju, jak se menovalo. LČ: Orient? MD: né, to si, to nepamatuju, jak tehdy se menovalo. tam sme chodili,
Jarmila_(1925).txt
LČ: a jak vlastně třeba vypadala ta kina v tom ce- ee a liši- nebo se určitě se ale lišila od těch ee vlastně [Husovických] JH: [no tak] bylo to z kopečka, ale to všechny kina byly tak z kopečka trochu, aby ty vzadu viděli. LČ: [a co] JH: [byly] dražší aj ty kina ve středu města (.) to vím určitě, byly dražší.
Borivoj_(1927).txt
BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl větší (.) eh (.) okruh. LH: ehm. BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název pochopitelně, mm no tak sem tam šel.
Rudolf_(1920).txt
NS: tak za mě jo já si pamatuju v Husovicích když tam teta trhala lístky jak ty holky husovický se malovaly a načesávaly aby vypadaly starší RS: no to je [možný (jenomže) to byla] NS: [aby se do toho kina dostaly] RS: už jiná doba
Libuse_2_(1928).txt
o tak to víte že, tam, my sme chodily většinou teda do těch Husovic, do toho kina, Maloměřice kino neměly, tak to sme chodily do Husovic, tam bylo kino Jas a kino Sibiř. no a no tak to, vždycky sme se jako, sme tam chodily jako, kino no, no byly sme, dívaly sme se, byly sme rádi že teda něco vidíme, že, se můžem pobavit a a že jinak...
Libuse_2_(1928).txt
SM: dobře. a proč ste chodila právě třeba do do toho Jasu, a do té Sibiře, LZ: no protože sme měli nejblíž, a už to bylo kino, no, jako, SM: hm LZ: skutečně, no, už ta, už to promítací, už to s- bylo prostě zasta- postavený jako kino, jako ta promítací tam se to asi jenom ňák natáhlo nebo něco, v těch v tom so- v té sokolovně, ale to už potom, říkám, to, no sme tam bydleli vod toho sedumatřicátýho roku, ale víc to teda se chodilo do těch Husovic ((kina Jas a Sibiř)), no.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak určitě to jednou týdně to bylo ten, to kino, protože říkám, to sme ďáli tam tak tam byly už ty, tak buďto do těch, víc no do těch Husovic ((kina Jas a Sibiř))
Libuse_2_(1928).txt
když bych šla, to sme tak hodně do těch Husovic ((kina Jas a Sibiř)). to říkám, jako děcko, na tu šir- taky ju měla ráda, dycky, hraje širlej templ ((Shirley Temple)), pudem se podívat. tak to vím, to sme chodívaly, ale většinou do těch Husovic ((kina Jas a Sibiř)),
Libuse_2_(1928).txt
LZ: [tak] takový, to si pamatuju v těch Židenicích, no ale, ale to je taková, říkám, to sou takový jenom takový blbý ty, to že, ty, ale málo, málo, většinou to byly ty Husovice ((kina Jas a Sibiř)), a anebo potom už říkám ta Marxová ((Lido bio)), nebo em nebo na tom Cejlu ((kino Radost)). no to tenkrát nebyly ještě cigáni tam jak, nebo Romové teda. nechodili tam tak, ne- to neexistovalo, no sice byla ta Francouzská taková dělnická, Bratislavská taková dělnická, by to bylo takový dělnický, taková dělnická ulice, jako, ale rozhodně ne tak jak to dneska je tam, to je strašný.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no to víte že se to ři- že se to lišilo, no. Husovice bylo, bylo to kino, byly tam lavi- byly tam už lavice prostě, ne lavice, křesla teda, jo. už byly křesílka, už to bylo, už prostě to bylo kino.
Libuse_2_(1928).txt
třeba, no ty kina v Husovicích, na Marxové ((Lido bio)), nebo na tom Cejlu ((kino Radost)), že byly tak asi stejný,
Libuse_2_(1928).txt
my když sme šli do kina v Husovicích, tak vedle byla cukrárna, když už potom to nebylo na ty lístky, tak se to dalo tam něco koupit, takže sme si to mohli koupit a vzít si to třeba tam, jo? do toho kina. ale takový ňáký to šustění, no to tam nebylo, <to nebylo,> to bylo...
Libuse_2_(1928).txt
ale já myslím že v těch kinech ani ty uvaděčky nebyly. že tam byl akorát jenom že ty lístky kontroloval, utrhl vám ten, ale že by tam byli uvaděči v těch Husovicích, to ani vám nevim.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak to víte že to bylo. no tak já myslím že v těch Husovicích ((kina Jas a Sibiř)) to tam tak nebylo poznat,
Libuse_2_(1928).txt
, i když se říká, že to, ty Husovice třeba jako byla taková dělnický, i do Židenic sme někdy šli taky do toho kina. já vím že to sme tam jednou byli, a já sem teda měla delší vlasy, a chodila natočená. a říká, dívej, dívej se, ta vypadá jak Lída Baarová, no já sem si myslela pán bůh ví co ne to. ((smích))
Libuse_2_(1928).txt
byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších, jo, to byly Husovice, Židenice, ty nejmenší filmy, no tak sme se dívali kde co hraje, tady hrají to, na, na Marxové ((Lido bio)) hrají, nebo v Radosti ((Radost)) to hrají, nebo v Husovicíh ((kina Jas a Sibiř)) to hra-, prostě takhle tam sme vybírali.
Libuse_(1922).txt
takže to tam teda jako bylo blízko teda, ale tak nějak jako dojíždět a to, ne. tak (to) (..) jako v Husovicích a to tak ty kina tak to neznám vůbec, tam sem teda jako ani nebyla. no
Ludmila_(1922).txt
LH: ano. potom tam byl kousek dál ještě bylo kino, a tady ještě, a tady potom už když bydleli naši tady, tak v Husovicích byly dvě kina. JV: hm a vzpomenete si na názvy jejich? LH: věříte že ani, počkejte jak je to, to je opravdu to si teda teď momentálně nevzpomenu. to už je dlouho, velmi dlouho, a já mám dycky říkali že mám takovou ohromnou paměť, a a teď si na to nevzpomenu. JV: já se podívám jestli třeba já tady ňáké nenajdu, LH: v Husovicích, dvě kina. JV: Husovice, em tak tady mám em LH: naproti sobě byly. JV: já tady mám kino oko? a grand bio aus- óstria, ((Grand Bio Austria)) nebo bio moravia? říká vám to něco? LH: ne. JV: hm LH: možná JV: nebo bio Sibiř? LH: no Sibiř. JV: Sibiř. LH: ano ano. JV: hm LH: a tam mívali taky ty levnější, a potom mívali levnější v Židenicích. JV: hm a třeba Zora? to asi už, kino Zora? to tady je taky. LH: no možná že to bylo, ale já to, když to nevím přesně raději to nechcu tvrdit. a v Židenicích taky. a v Židenicích vždycky si mnul ten pán, to sme ho jednou viděli, ať prší, ať leje, a když pršelo tak bylo plný kino.
Ludmila_(1922).txt
JV: a nevybírala ste si třeba podle toho jaké to kino bylo, jaký mělo interiér, jak bylo vybavené, nebo jaká tam byla obsluha, podle toho ste si LH: no, to vybavení třeba v Husovicích, tam to bylo velice, takový čistý, čistý, ale celkem tam nic není. tvrdý židle, že tvrdý židle a v té Lípě ((Lípa)) taky. to akorát tady něco malinko, jenom tak tady to vybavení nebylo tak nějaký moc, no ale byli tam dost takový ty uvaděči, nebo uvaděčka vám řekla tady dovedla vás až na místo, pěkně, a měli tam taky tak vzadu takovej ten balkónek jako, a mně se to, já sem tam nikdy nechodila na ten balkónek. jako ale to nebyl balkónek, ale pokračování těch, nebo začátek, že, em když ste vešla do toho hlediště a tak se vešlo, tak tady byly ty asi tři nebo čtyři ty, ty, no jako balkónek ale to nebyl balkón, že to bylo jenom tak, takový oddělený, že, a tak tam to bylo dražší. a jinak já sem dycky si brala, no když sme si chtěli ještě ledacos pořídit, tak sme mohli museli takle šetřit. JV: a to teďka ste mluvila o tom kinu kde? em v těch Husovicích? teďka co ste popisovala to kino. LH: ano. to je teď jak je to už, to už tam dávno není teď,
Ludmila_(1922).txt
JV: takže to je ono. takže říkáte teda že to bio Sibiř bylo, bylo levné, LH: v Husovicích. JV: v Husovicích. LH: ano, ano. a tam byly dvě, dvě ty kina. JV: dobře. a teda říkáte že ta Sibiř, že ta byla levnější? nebo LH: no, em oni se taky někdy, někdy tak jako šťouchali, to bylo za lacino.
Dagmar_(1929).txt
v Husovicích byly dvě kina! my sme to měli kousek. tam bylo Sibiř a Jas
Helena_(1927).txt
no prostě dost sem se, do Husovic taky, kino Sibiř a eště jedno, to si nepamatuju, tam už sem chodívala i potom s mým ee budoucím manželem, protože on byl z Husovic, tak tam sme, <první film, co sem s ním viděla, byl Pád Berlína>
Peter_(1922).txt
a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo Pole. PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo] PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou. PSz: no, od roku dvacet dva už. PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický, tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem, a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a tak kam ste chodila do jakého kina úplně [(jakoby)] JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo, vykládala sem to onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam chtěl. LČ: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu ((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]? JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no dětství, dětství je tak deset, no potom už zase už sou slečny v těch patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na ty ee pro dospělý skoro, že. LČ: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji? JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a kt- chodi- chodila ste teda do toho Jasu ((Jas)) a do té Sibiře ((Sibiř)), [(ste říkala)]. JH: [do toho Sibiře]. jinak né do města, to to bylo daleko prosím vás, myslíte, že by nám dali na tramvaj? tramvaj stála (ale) korunu padesát do města a to né, se chodilo pěšky hodně [do města]. LČ: [a to ste měla] nejbližší tyhlencty dvě? JH: ty dvě, ty byly v Husovicích. LČ: a jaká mezi jaký mezi nima byl třeba rozdíl? JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho a Sibiř, to byl novej nový kino postavený.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala [( )]? JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž <totiž> LČ: bylo to blíž a vypadalo to tam třeba i jinak nebo? JH: ne, stejně, stejně, to byla ee řada dřevěných ee sedadel, co se sklápí, jo, a v prostředku byla ulička, no a bylo to dost velký teda (.) bylo to dost velký, no tak v tom předsálí takovým jak vám říkám, že sme tam čekávali <až nás pustí>, tak tam byly pokladny, že, to bylo stejný jak tam tak tam. LČ: a vzpomínáte si třeba na to na zaměstnance v těch kinech, jak se k vám chovali třeba co tam všechno bylo za [za lidi]? JH: [ale jó], pěkně se chovali, no k děckám ee to vite ee nesmělo se lumpačit jak dneska <he kdepak> (.) tenkrát byly slušnější děti než dneska. LČ: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo? JH: hm [ne myslím že ani ne.] LČ: [nebo nevíte ( )] JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím.
Jarmila_(1925).txt
jo a maminka, ta šla málokdy do kina a když šla, tak šla jednou na buriána ((Vlasta Burian)) do toho Sibiře ((Sibiř)) na Dvanáct křesel, <to si pamatuju jako dneska> a to mně bylo myslím dvanáct roků a a přišla a povidá, to byla blbina <mně říká, já sem toho Buriana ((Vlasta Burian)) měla ráda> jako celkem, jo, i když pozděj teda. a ona řekne, to byla blbina, no.
Jarmila_(1925).txt
JH: [to je jedno], tak v té době jo tak do toho si pamatuju že v tom Sibiři ((Sibiř)) tam sem párkrát byla a tam ee nám sem posílali německý filmy hodně, jo, a ty český, co teda znáte asi, ne ty starý český filmy, [že]? LČ: [mhm] LG: mhm JH: no to já tam všechno mám a ee tak hodně německý filmy sem chodily,
Jarmila_(1925).txt
JH: [ne ne každý] si dělalo svoje plagáty a a tak třeba to tam bylo že od do bude se hrát to a to, no. LČ: takže u každého kina to bylo ne jen [ne na ňákém centrálním (prostě)]. JH: [u k- jo] ne já nevím jak ve městě já si pamatuju jenom ty Husovice, ale jak to bylo ve městě, to já si [nepamatuju]. LČ: [a jak] to tam měli v té Sibiři ((Sibiř)) v tom Jasu ((Jas)) [jak to tam vypadalo]? JH: [no to nad tým vchodem] tam takové velké plag- jak vidíte tady tu garnýž, jo, LČ: mhm JH: tak takové velké plagát a ta- teď tam bylo ně- někdo to asi maloval a název a od do no LČ: mhm a to bylo stejné jak v té Sibiři ((Sibiř)) [tak v té v tom Jasu ((Jas))]? JH: [tam v tom Jasu taky], ano.
Irena_(1922).txt
LČ: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké takové kino? IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)), to sme říkali, v Komárově ((pravděpodobně kino Atlantik)) bylo taky kino, to taky nevím jak se menuje, takže em taková ta okrajová, někerá kina, ale když třeba v Husovicích byla Dukla, ale to bylo taky hezký kino, ono to záleželo kdo to provozoval.
Libuse_(1929).txt
LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to bylo, SM: mhm LS: v neděli odpoledne hráli, v Husovicích bylo kino Jas a Sibiř, takže sme chodili to co se nám tam kde hráli film, který podle názvu obyčejně, sme mysleli, že bude pěkný. SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta husovická? ten Jas a Sibiř? LS: ne.
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím. LS: protože tam všude jinde to bylo daleko.
Libuse_(1929).txt
SM: no no no ale pořád ještě před tím rokem čtyřicet pět. LS: ano to sem mm chodila právě do těch Husovic do Jasu ((Jas)) nebo do Sibiře ((Sibiř)), no jestli je důležité, jaké filmy sem viděla tak ty filmy byly obyčejně takové dobrodružné co byly pro děti, to bylo odpoledne že večer sem nechodila takže třeba ta Tarzan a zelená bohyně, to bylo mé oblíbené, a protože to bylo několik dílů, tak když to dávali, tak sem si vymodlila vždycky abych dostala peníze na kino a mohla jít se na to podívat,
Libuse_(1929).txt
SM: dobře a měla ste nějaké své oblíbené kino? LS: no tak oblíbené myslím že spíš ten Sibiř se mi zdál nějaký takový příjemnější, tam sem chodila raději. takže když něco hráli dobrého v Sibiři tak sme šli do toho Sibiře. SM: mhm a- LS: ale jinak nevím kde. SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř)) teda líbilo? LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě, a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové komornější prostředí tam bylo. nevím i jako později, po válce také sem tam chodila raději do toho Sibiře. ne neumím to dneska ani moc zdůvodnit určitě, to mělo nějaký důvod.
Libuse_(1929).txt
zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom Čase ((Čas)).
Rudolf_(1920).txt
a jinak ee e e bych jenom chtěl říct že v Husovicích na hlavní ulici byly dvě kina Jas a [Sibiř] PS: [mhm] ano RS: Jas byl víc jako sokolský a Sibiř legionářský a ty dvě kina byly od sebe vzdálený já nevím sto padesát metrů dvě (stě) na hlavní ulici oba dva u tramvaje PS: mhm RS: zastávka u Sibiře ((Sibiř)) a zastávka u Jasu ((Jas)) a ee tyto kina se domluvily na začátcích aby (jim) když bylo pršelo nebo padal sníh a byla zima tak aby mohli přecházet z jednoho kina na druhý PS: mhm RS: mhm (tím byli) jako mladí jako ee třeba já ze svou e dívkou a jiní a jiní e byli rádi že byli tady v kině a e byli americkej film třeba a pak byl konec tak šli přes celou tu ulici do Jasu ((Jas)) a tam (šli) zase na nějakej jinej film jo? PS: mhm RS: takže to bylo e udělaný proto že bylo pět hodin začátek a sedum hodin začátek a druhej byl půl šesté a půl osmé PS: mhm RS: byly začátky a ty ee pozdější začátky byly v Jasu ((Jas)) u toho sokolovny kdežto ty dřívější byly ee u těch legionářů ((Sibiř)) PS: mhm RS: protože u toho Jasu ((Jas)) byla zrovna hospoda taky jó? a pak tam byli hodně ee sokoli e bylo hodně moc sokolů kdekdo chodil do s Sokola cvičit vod děcek až po dospělý chlapy a ženský když pak měli průvod tak to byl průvod přes celou přes celý Husovice jó? to to byla tenkrát taková éra kdy tady tyto ee organizace jako je Sokol měly e velkou návštěvnost
Rudolf_(1920).txt
RS: tady v jasu sme ee a v Sibiřu ((Sibiř)) sme viděli dycky filmy který byly nějakým způsobem prostě takový jako zajímavý vý- takový výstřední PS: mhm RS: sme si vybírali ale když byla zima tak sme šli na cokoliv (a jenom) abychom byli v teple e s tou svou holkou s s nebo tak rozumíš? PS: mhm RS: (jenom abychom) byli v teple v kině tak nás pak nezajímalo ani moc jestli je to dobrý nebo špatný a
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm takže vy ste přestěhoval do Husovic e kolem roku devatenáct set třicet [asi]? RS: [do] rodinnýho domku který byl blízko Jasu ((Jas)) a Sibiřu ((Sibiř))
Rudolf_(1920).txt
PS: a reagovali diváci nějak na [ty týdeníky? to ne] RS: [ne ne ne ne] ne tam to nereagoval nikdo na to nereagoval (poněvadž) každej to polykal jenom z Čechů a Němci když tam nějací byli ale já si nepamatuju že by tady v Sibiřu ((Sibiř)) a v Jasu ((Jas)) byli Němci
Rudolf_(1920).txt
PS: takže e v těch husovických kinech ((Jas, Sibiř)) si na německé publikum nevzpomínáte? tam nebyli Němci [to byla česká čtvrť] RS: [ne tam tam se hrály] německý filmy jako dobrý [veselohry] PS: [mhm] RS: a dobří he- komikové teo lingen ((Theo Lingen)) hans móser ((Hans Moser))
Rudolf_(1920).txt
PS: a jak často ste chodil jako dítě? RS: často velmi často (protože) sme měli kina u huby PS: mhm RS: Jas a Sibiř PS: mhm RS: to bylo u huby
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm a do kterých kin ste to chodili to ste chodili v těch Husovicích? RS: to bylo v Husovicích poněvadž sme tam bydleli PS: mhm RS: blízko my sme bydleli ona i já sme bydleli blízko kina Jas a Sibiř byl vo zastávku dál jenom vo krátkou zastávku
Rudolf_(1920).txt
PS: a měl ste nějaké oblíbené kino? RS: Jas a Sibiř PS: Jas a Sibiř byly oblíbený? RS: Jas a Sibiř tam sme byli nejčastěji [nejvíckrát]
Rudolf_(1920).txt
NS: [ale no tak] v těch Husovicích sme se znali všichni ne? RS: no tady sme se znali všichni PS: mhm RS: tady PS: mhm RS: tady sme se zdravili všichni v Husovicích v Jasu ((Jas)) i nebo v s- s- v Sibiřu ((Sibiř)) to sme se zdravili jo (protože) tam byli e sokoli ee ze Sokola PS: mhm RS: a i ee ze školy a bůhví odkuď z ulice a tam sme se zdravili s těma klukama
Rudolf_(1920).txt
NS: a to nebylo tam ty bufety takový? RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna a v Sibiřu ((Sibiř))? (.) to ani nevím čoveče jestli tam něco bylo NS: ne e RS: nebylo [tam v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic]? NS: [ne v Sibiřu ((Sibiř)) ne] RS: (jenom) jenom v Jasu ((Jas)) bylo NS: mhm RS: ale v Sibiřu ((Sibiř)) nebylo nic to si pamatuju to byl legionářskej e film a voni byli takoví spormajstři PS: mhm RS: (takže) tam neměli žádnou PS: mhm NS: tam nebyly ani prostory na to RS: jenom pokladní tam byla
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm (.) vzpomínáte si že byste viděl e nebo kdy ste viděl poprvé barevné filmy? PS: (...) nebo bylo to pro vás vůbec důležité když se objevily barevné filmy? RS: (...) barevnej film NS: to je těžký to se těžko PS: mhm tak jestli si [nevzpomínáte]... RS: [ten sem] viděl určitě ve městě někde PS: mhm RS: to nebylo ani v Jasu ((Jas)) ani v Sibiřu ((Sibiř)) první barevnej film byl myslím že v Kapitolu ((Kapitol)) sme byli na první barevný film o už nevím ale co to bylo
Libuse_2_(1928).txt
o tak to víte že, tam, my sme chodily většinou teda do těch Husovic, do toho kina, Maloměřice kino neměly, tak to sme chodily do Husovic, tam bylo kino Jas a kino Sibiř. no a no tak to, vždycky sme se jako, sme tam chodily jako, kino no, no byly sme, dívaly sme se, byly sme rádi že teda něco vidíme, že, se můžem pobavit a a že jinak...
Libuse_2_(1928).txt
SM: v Maloměřicích. a které kina ste jako dítě teda navštěvovala. vy už ste jako něco říkala, LZ: no, to sem říkala ten, tam byl kino Jas na kraji, tam z Maloměřic sme šli, a potom tam bylo kino Sibiř. SM: to bylo v Husovicích, taky, no.
Libuse_2_(1928).txt
tam už v tem, v tem Jasu ((Jas)), a v to Sibiřu ((Sibiř)) to byla kina, který tam byly už lavice a to,
Libuse_2_(1928).txt
ale prostě Sibiř už to měl lepší než Jas, jo? už se to určitá společnost nebo něco, ale dalo se to, no. tak.
Ludmila_(1922).txt
LH: ano. potom tam byl kousek dál ještě bylo kino, a tady ještě, a tady potom už když bydleli naši tady, tak v Husovicích byly dvě kina. JV: hm a vzpomenete si na názvy jejich? LH: věříte že ani, počkejte jak je to, to je opravdu to si teda teď momentálně nevzpomenu. to už je dlouho, velmi dlouho, a já mám dycky říkali že mám takovou ohromnou paměť, a a teď si na to nevzpomenu. JV: já se podívám jestli třeba já tady ňáké nenajdu, LH: v Husovicích, dvě kina. JV: Husovice, em tak tady mám em LH: naproti sobě byly. JV: já tady mám kino oko? a grand bio aus- óstria, ((Grand Bio Austria)) nebo bio moravia? říká vám to něco? LH: ne. JV: hm LH: možná JV: nebo bio Sibiř? LH: no Sibiř. JV: Sibiř. LH: ano ano. JV: hm LH: a tam mívali taky ty levnější, a potom mívali levnější v Židenicích. JV: hm a třeba Zora? to asi už, kino Zora? to tady je taky. LH: no možná že to bylo, ale já to, když to nevím přesně raději to nechcu tvrdit. a v Židenicích taky. a v Židenicích vždycky si mnul ten pán, to sme ho jednou viděli, ať prší, ať leje, a když pršelo tak bylo plný kino.
Ludmila_(1922).txt
JV: a nevybírala ste si třeba podle toho jaké to kino bylo, jaký mělo interiér, jak bylo vybavené, nebo jaká tam byla obsluha, podle toho ste si LH: no, to vybavení třeba v Husovicích, tam to bylo velice, takový čistý, čistý, ale celkem tam nic není. tvrdý židle, že tvrdý židle a v té Lípě ((Lípa)) taky. to akorát tady něco malinko, jenom tak tady to vybavení nebylo tak nějaký moc, no ale byli tam dost takový ty uvaděči, nebo uvaděčka vám řekla tady dovedla vás až na místo, pěkně, a měli tam taky tak vzadu takovej ten balkónek jako, a mně se to, já sem tam nikdy nechodila na ten balkónek. jako ale to nebyl balkónek, ale pokračování těch, nebo začátek, že, em když ste vešla do toho hlediště a tak se vešlo, tak tady byly ty asi tři nebo čtyři ty, ty, no jako balkónek ale to nebyl balkón, že to bylo jenom tak, takový oddělený, že, a tak tam to bylo dražší. a jinak já sem dycky si brala, no když sme si chtěli ještě ledacos pořídit, tak sme mohli museli takle šetřit. JV: a to teďka ste mluvila o tom kinu kde? em v těch Husovicích? teďka co ste popisovala to kino. LH: ano. to je teď jak je to už, to už tam dávno není teď, a je to když pojedete jako od nás, JV: hm LH: jedete autem? JV: ne, ne. LH: jedete až na konec Husovic a na té křižovatce, kde se přijede potom k temu em třeba k temu zelenému tady temu em voni říkají zelený kde sou ty lékaři, anebo potom em různejm věcem, a tady taky sou tam potom Černá Pole, a JV: takže to bylo to kino Sibiř? LH: Sibiř. JV: Sibiř, ano, takže ste popisovala to kino Sibiř. LH: jo. a taky tam byly velice, no tak, já sem se s tím nesetkala, že někdy někerý kina že, em kluci udělali legraci em nepěknou, přišli a teď si schválně jako votevřeli, JV: hm LH: a dva číhali a ten si tam pořádně prcl. a teď chtěli utéct. jenom voni že zapomněli, ale to sem se jednou v životě, von ho chytl, von se nepáral. von mu sdělal kalhoty, on mohl, jestli tak třináct, to už kluk, a von mu dal pořádně na zadek a řekl, já dám všem, to řeknu, tak se někde objev do kina. <potom se maminka,> pak se ho jednou, ona byla sama, tak prej ste vyplácel. a on řiká, von dělá takovou blbost, ale tata přišel a řekl, udělal ste moc dobře, že ste mu dal na zadek, protože je docela jinačí. takovou blbost, a oni prej ho navedli kluci.
Ludmila_(1922).txt
JV: hm dobře. em takže, chodila ste třeba i do ňákých lépe vybavených kin? vzpomínáte si třeba na ňáké lepší kino? že byste někdy chodila do ňákých lepších kin, hezčích? LH: jak, eště? JV: no říkala ste že v tý Sibiři ((Sibiř)), v tom kině Sibiř, byly takové ty tvrdé židle, LH: ano
Ludmila_(1922).txt
JV: takže to je ono. takže říkáte teda že to bio Sibiř bylo, bylo levné, LH: v Husovicích. JV: v Husovicích. LH: ano, ano. a tam byly dvě, dvě ty kina. JV: dobře. a teda říkáte že ta Sibiř, že ta byla levnější? nebo LH: no, em oni se taky někdy, někdy tak jako šťouchali, to bylo za lacino.
Dagmar_(1929).txt
v Husovicích byly dvě kina! my sme to měli kousek. tam bylo Sibiř a Jas
Dagmar_(1929).txt
jedno bylo na Sokolovně, to byl Jas. no a tam sme chodili odpoledne taky, no vidite, jó. my sme chodili kolem vody sme sešli tam a to sme byli hned v Husovicích, dneska to zabrala zbrojovka, takže tam se projít nedá,
Vera_(1913).txt
se moc chodilo taky do Husovic LR: mhm VP: to byl Jas nebo [takovýho] LR: [mhm] VP: něco
Jarmila_(1925).txt
LČ: a tak kam ste chodila do jakého kina úplně [(jakoby)] JH: [do Jasu ((Jas))] a do Sibiře ((Sibiř)) v Husovicích (.) tam byl Jas a Sibiř a říkám vám, v neděli za korunu, jo, vykládala sem to onehdy mé dceři, tam bylo předsálí takový než začlo, než nás pustili, jedno děcko vedle druhýho že by nepropadlo jabko, tam ti první udělali vlny a už sme se všichni kývali, jo? až teprve votevřeli, tak hurá na ty sedadla (pak) si každej mohl sednout kam chtěl. LČ: a to bylo v obou těch kinech takhle ste se chovali [jak v Jasu ((Jas)) tak v té Sibiři ((Sibiř))]? JH: [jo jo tak ano ano], tak to bylo to bylo do té ee než přišel teda Hitler, jo, ne- v té první republice, jo, to dětství no dětství, dětství je tak deset, no potom už zase už sou slečny v těch patnácti šestnácti, že, to už sme chodily zase na jiný kina, už na ty ee pro dospělý skoro, že. LČ: tak to k tomu taky přijdeme určitě ee a jak často teda chodila ste jenom v tu neděli nebo i ee častěji? JH: jenom v neděli, protože ee tenkrát nebylo peněz, jo.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a kt- chodi- chodila ste teda do toho Jasu ((Jas)) a do té Sibiře ((Sibiř)), [(ste říkala)]. JH: [do toho Sibiře]. jinak né do města, to to bylo daleko prosím vás, myslíte, že by nám dali na tramvaj? tramvaj stála (ale) korunu padesát do města a to né, se chodilo pěšky hodně [do města]. LČ: [a to ste měla] nejbližší tyhlencty dvě? JH: ty dvě, ty byly v Husovicích. LČ: a jaká mezi jaký mezi nima byl třeba rozdíl? JH: no Jas, ten byl u Sokola, jestli ho pořídili sokoli, to já nevím, prostě ten byl vedle Sokola husovickýho a Sibiř, to byl novej nový kino postavený.
Jarmila_(1925).txt
LČ: a měla ste jedno z nich třeba raději nebo jak jak ste to vnímala [( )]? JH: [no] radši sem chodila do Jasu ((Jas)), nevím, mně to bylo blíž <totiž> LČ: bylo to blíž a vypadalo to tam třeba i jinak nebo? JH: ne, stejně, stejně, to byla ee řada dřevěných ee sedadel, co se sklápí, jo, a v prostředku byla ulička, no a bylo to dost velký teda (.) bylo to dost velký, no tak v tom předsálí takovým jak vám říkám, že sme tam čekávali <až nás pustí>, tak tam byly pokladny, že, to bylo stejný jak tam tak tam. LČ: a vzpomínáte si třeba na to na zaměstnance v těch kinech, jak se k vám chovali třeba co tam všechno bylo za [za lidi]? JH: [ale jó], pěkně se chovali, no k děckám ee to vite ee nesmělo se lumpačit jak dneska <he kdepak> (.) tenkrát byly slušnější děti než dneska. LČ: a prodávaly se tam třeba nějaké občerstvení nebo? JH: hm [ne myslím že ani ne.] LČ: [nebo nevíte ( )] JH: ne nevím, to si nepamatuju anebo trochu já nevím.
Jarmila_(1925).txt
JH: [ne ne každý] si dělalo svoje plagáty a a tak třeba to tam bylo že od do bude se hrát to a to, no. LČ: takže u každého kina to bylo ne jen [ne na ňákém centrálním (prostě)]. JH: [u k- jo] ne já nevím jak ve městě já si pamatuju jenom ty Husovice, ale jak to bylo ve městě, to já si [nepamatuju]. LČ: [a jak] to tam měli v té Sibiři ((Sibiř)) v tom Jasu ((Jas)) [jak to tam vypadalo]? JH: [no to nad tým vchodem] tam takové velké plag- jak vidíte tady tu garnýž, jo, LČ: mhm JH: tak takové velké plagát a ta- teď tam bylo ně- někdo to asi maloval a název a od do no LČ: mhm a to bylo stejné jak v té Sibiři ((Sibiř)) [tak v té v tom Jasu ((Jas))]? JH: [tam v tom Jasu taky], ano.
Irena_(1922).txt
Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír.
Milan_(1932).txt
im, že v Černovicích bylo kino ((kino Avia)), v Husovicích bylo kino na Dukelský ((Bio Jas)),
Libuse_(1929).txt
LS: no každý týden, to bylo jednou každý týden obyčejně v neděli to bylo, SM: mhm LS: v neděli odpoledne hráli, v Husovicích bylo kino Jas a Sibiř, takže sme chodili to co se nám tam kde hráli film, který podle názvu obyčejně, sme mysleli, že bude pěkný. SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta husovická? ten Jas a Sibiř? LS: ne.
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm dobře a do těch husovických kin tam ste chodili asi proto, že to bylo blízko, pokud se nemýlím. LS: protože tam všude jinde to bylo daleko.
Libuse_(1929).txt
SM: no no no ale pořád ještě před tím rokem čtyřicet pět. LS: ano to sem mm chodila právě do těch Husovic do Jasu ((Jas)) nebo do Sibiře ((Sibiř)), no jestli je důležité, jaké filmy sem viděla tak ty filmy byly obyčejně takové dobrodružné co byly pro děti, to bylo odpoledne že večer sem nechodila takže třeba ta Tarzan a zelená bohyně, to bylo mé oblíbené, a protože to bylo několik dílů, tak když to dávali, tak sem si vymodlila vždycky abych dostala peníze na kino a mohla jít se na to podívat,
Libuse_(1929).txt
SM: a mohla byste nějak jako říct, co se vám na tom Sibiři ((Sibiř)) teda líbilo? LS: no mně se mm připadalo lépe vybavené a takové eh mám dojem, že tam to bylo vymalované nebo vytapetované, možná vytapetované tmavě, a ten Jas, ten byl světlejší, jestli to taky to odpovídalo tomu názvu, nevím, ale v tom Sibiři ((Sibiř)) se mi líbilo lépe, takové komornější prostředí tam bylo.
Libuse_(1929).txt
zatím co v tom Sibiři ((Sibiř)) nebo v tom Jasu ((Jas)) tak tam byli zřejmě zaměstnanci, a ty paní, které tam jako to obhospodařovaly a dov- dovedly lidi na místo, že, podle toho, tak to bylo jiné, to prostě i řekla bych že tam udržoval pořádek, a i ty děti si nedovolily nikdy eh to to co bylo třeba v tom Čase ((Čas)).
Rudolf_(1920).txt
a jinak ee e e bych jenom chtěl říct že v Husovicích na hlavní ulici byly dvě kina Jas a [Sibiř] PS: [mhm] ano RS: Jas byl víc jako sokolský a Sibiř legionářský a ty dvě kina byly od sebe vzdálený já nevím sto padesát metrů dvě (stě) na hlavní ulici oba dva u tramvaje PS: mhm RS: zastávka u Sibiře ((Sibiř)) a zastávka u Jasu ((Jas)) a ee tyto kina se domluvily na začátcích aby (jim) když bylo pršelo nebo padal sníh a byla zima tak aby mohli přecházet z jednoho kina na druhý PS: mhm RS: mhm (tím byli) jako mladí jako ee třeba já ze svou e dívkou a jiní a jiní e byli rádi že byli tady v kině a e byli americkej film třeba a pak byl konec tak šli přes celou tu ulici do Jasu ((Jas)) a tam (šli) zase na nějakej jinej film jo? PS: mhm RS: takže to bylo e udělaný proto že bylo pět hodin začátek a sedum hodin začátek a druhej byl půl šesté a půl osmé PS: mhm RS: byly začátky a ty ee pozdější začátky byly v Jasu ((Jas)) u toho sokolovny kdežto ty dřívější byly ee u těch legionářů ((Sibiř)) PS: mhm RS: protože u toho Jasu ((Jas)) byla zrovna hospoda taky jó? a pak tam byli hodně ee sokoli e bylo hodně moc sokolů kdekdo chodil do s Sokola cvičit vod děcek až po dospělý chlapy a ženský když pak měli průvod tak to byl průvod přes celou přes celý Husovice jó? to to byla tenkrát taková éra kdy tady tyto ee organizace jako je Sokol měly e velkou návštěvnost
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm takže vy ste přestěhoval do Husovic e kolem roku devatenáct set třicet [asi]? RS: [do] rodinnýho domku který byl blízko Jasu ((Jas)) a Sibiřu ((Sibiř))
Rudolf_(1920).txt
PS: a reagovali diváci nějak na [ty týdeníky? to ne] RS: [ne ne ne ne] ne tam to nereagoval nikdo na to nereagoval (poněvadž) každej to polykal jenom z Čechů a Němci když tam nějací byli ale já si nepamatuju že by tady v Sibiřu ((Sibiř)) a v Jasu ((Jas)) byli Němci
Rudolf_(1920).txt
PS: takže e v těch husovických kinech ((Jas, Sibiř)) si na německé publikum nevzpomínáte? tam nebyli Němci [to byla česká čtvrť] RS: [ne tam tam se hrály] německý filmy jako dobrý [veselohry] PS: [mhm] RS: a dobří he- komikové teo lingen ((Theo Lingen)) hans móser ((Hans Moser))
Rudolf_(1920).txt
manž- já sem měl tři ee manželka měla dvě švice PS: mhm RS: a všechny tři byly e e zaměstnaný v pe- ee v peněžních ústavech (poněvadž měly) ob- ob- ee obchodní školu ale pak až už e skončily tak všechny tři byly v kině v Jasu ((Jas)) u pokladny e strejda trhal lístky jo
Rudolf_(1920).txt
PS: a jak často ste chodil jako dítě? RS: často velmi často (protože) sme měli kina u huby PS: mhm RS: Jas a Sibiř PS: mhm RS: to bylo u huby
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm a do kterých kin ste to chodili to ste chodili v těch Husovicích? RS: to bylo v Husovicích poněvadž sme tam bydleli PS: mhm RS: blízko my sme bydleli ona i já sme bydleli blízko kina Jas a Sibiř byl vo zastávku dál jenom vo krátkou zastávku
Rudolf_(1920).txt
PS: a měl ste nějaké oblíbené kino? RS: Jas a Sibiř PS: Jas a Sibiř byly oblíbený? RS: Jas a Sibiř tam sme byli nejčastěji [nejvíckrát]
Rudolf_(1920).txt
NS: [ale no tak] v těch Husovicích sme se znali všichni ne? RS: no tady sme se znali všichni PS: mhm RS: tady PS: mhm RS: tady sme se zdravili všichni v Husovicích v Jasu ((Jas)) i nebo v s- s- v Sibiřu ((Sibiř)) to sme se zdravili jo (protože) tam byli e sokoli ee ze Sokola PS: mhm RS: a i ee ze školy a bůhví odkuď z ulice a tam sme se zdravili s těma klukama
Rudolf_(1920).txt
NS: no a jak sem vám říkala do toho telefonu tak vlastně na té Dukelské mezi těma dvouma kinama to byla taková jakoby promenáda kde teda e každej šel do toho kina PS: mhm NS: vo hodinu vo dvě dřív PS: mhm NS: a prostě se chodilo po té Dukelské a zastavovali sme se a bavili sme se nebo sme seděli u Jasu ((Jas)) na té zídce PS: mhm NS: a vykládalo se takže my sme se tam znali všichni navzájem PS: mhm NS: ee tenkrát nebyl problém s cigánama i když v Husovicích jich bylo vždycky hodně ale tenkrát s něma nebyly problémy že takže sme všichni navzájem PS: mhm NS: jako komunikovali spolužáci starší mladší PS: toto je zajímavý ale toto je až teda tak ty šedesátý na padesátý šedesátý
Rudolf_(1920).txt
RS: byly možná to já ani nevím ale jako kluk si to nepamatuju to bylo až tady v Jasu ((Jas)) byla prodejna
Rudolf_(1920).txt
RS: jenom pokladní tam byla PS: mhm RS: a tady byla pokladní naša př- příbuzná v Jasu ((Jas)) a ee trhal lístky taky příbuznej a já nevím co všecko že jo to bylo c- celý rodinný klany PS: mhm RS: tady byly u nás v tady v tom Jasu ((Jas)) NS: moje maminka [byla]... RS: [v Sibiřu] ne ale v [Jasu] NS: [moje] maminka byla v doma [s nama jako s dvouma dcerama] RS: [v Jasu aj náš soused] tady tam jeden ee (občas) trhal lístky [starej děda] NS: [a její] sestra tam e... RS: trhal lístky u u u dveří NS: prodávala v té kase v Jasu RS: (protože) už tam nebyl ( ) umřel NS: pak musela jet do lázní PS: mhm NS: a maminku tam dala jako na zástup (protože) vedoucí nemohl nikoho sehnat tak aby měl obsazený místo kasírky no a jemu maminka se zalíbila jemu že byla šikovná jí se zalíbila práce v kině a tím to začalo PS: mhm (.) a to bylo kdy v kterém roce když tam šla poprvé? NS: asi ve dvaašedesátým
Rudolf_(1920).txt
PS: mhm (.) vzpomínáte si že byste viděl e nebo kdy ste viděl poprvé barevné filmy? PS: (...) nebo bylo to pro vás vůbec důležité když se objevily barevné filmy? RS: (...) barevnej film NS: to je těžký to se těžko PS: mhm tak jestli si [nevzpomínáte]... RS: [ten sem] viděl určitě ve městě někde PS: mhm RS: to nebylo ani v Jasu ((Jas)) ani v Sibiřu ((Sibiř)) první barevnej film byl myslím že v Kapitolu ((Kapitol)) sme byli na první barevný film o už nevím ale co to bylo
Libuse_2_(1928).txt
o tak to víte že, tam, my sme chodily většinou teda do těch Husovic, do toho kina, Maloměřice kino neměly, tak to sme chodily do Husovic, tam bylo kino Jas a kino Sibiř. no a no tak to, vždycky sme se jako, sme tam chodily jako, kino no, no byly sme, dívaly sme se, byly sme rádi že teda něco vidíme, že, se můžem pobavit a a že jinak...
Libuse_2_(1928).txt
SM: v Maloměřicích. a které kina ste jako dítě teda navštěvovala. vy už ste jako něco říkala, LZ: no, to sem říkala ten, tam byl kino Jas na kraji, tam z Maloměřic sme šli, a potom tam bylo kino Sibiř. SM: to bylo v Husovicích, taky, no.
Libuse_2_(1928).txt
tam už v tem, v tem Jasu ((Jas)), a v to Sibiřu ((Sibiř)) to byla kina, který tam byly už lavice a to,
Libuse_2_(1928).txt
ale prostě Sibiř už to měl lepší než Jas, jo? už se to určitá společnost nebo něco, ale dalo se to, no. tak.
Rut_(1934).txt
to sme lítali z kina do kina (.) sme třeba šli (.) věděli sme, že tam a tam dávají ten film, tak sme (.) jeli až do Židenic anebo (.) až do Komárova tam bylo taky kino ((Atlantik)) (.) a tak sme e šli kde co jelo, tak tam sme šli (.)
Irena_(1922).txt
LČ: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké takové kino? IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)), to sme říkali, v Komárově ((pravděpodobně kino Atlantik)) bylo taky kino, to taky nevím jak se menuje, takže em taková ta okrajová, někerá kina,
Josef_(1929).rtf.txt
JU: [no tak oblíbenými] nemůžeme říct no tak to se chodilo co kde hráli LG: mhm JU: jak jak jak jak to bylo přitažlivý že to záleží co t- t- tam co dávali no, sme chodili třeba do kina až do Komárova ((kino Atlantik)) ze Starýho Brna přes ty pola kolem vody teďka kde se jednou bude stavět teď to nádraží páč sme viděli že tam hrají tu kovbojku to a to LG: ((směje se)) JU: to sme šli až do toho komecu ((Komárov – kino Atlantik)) nebo do Heršpic ((pravděpodobně kino Adria Horní Heršpice)) do sokolovny nebo do Novýho Lísko- do Starýho Lískovce do kina ((kino Slavia, Starý Lískovec)) že to sme chodili všude kde sme se dozvěděli co se tam bude dávat.
Rudolf_(1920).txt
RS: ty Švábovi měli [Excelsior] PS: [Excelsior] RS: na Šilingráku ((Šilingrovo náměstí)) Atlantik Komárov u mostu PS: mhm RS: a Edison Dornych
Dagmar_(1929).txt
DB: [né, to kdepak], to bylo tolik kin, že to ee v Králově ((Královo Pole))...
Ludmila_(1923).txt
pro nás Královo Pole, to už bylo velký město, že jo. a to my sme jako em s tím nepočítali, že <se> ((směje se)) s tohle zvedlo, nebo že prostě jak kolik to stojí. PV: hm LH: my sme měli pár korun a šli sme až do, pěšky až do Králova Pole.
Ludmila_(1923).txt
protože když sme měli ňákou korunu, tak sme jeli do kral- šli sme pěšky do Králova Pole, do toho kina, co teda ještě exist- no už asi asi ani to neexistuje, takže sme em šli tam, a skládali ty korunky, aby nás aspoň teda pustili před, před tu oponu. před to plátno.
Ludmila_(1923).txt
no tak to, to se říkám, když sme měli trochu peněz nebo sme slyšeli, že se v Králově Poli em něco teda vy- významného jako tohle, no tak sme si zašli do toho Králova Pole. PV: hm LH: protože to víte, to, to se tak mezi náma dozvědělo. chodili sme do Sokola, chodili sme tohle, no tak sme věděli, co se kde asi děje, no tak sme šli do kina.
Ludmila_(1923).txt
no př- před deseti lety sme nechodili do Králova Pole. to sme chodili až od těch dvanácti do těch patnácti a tak. protože sama jít do kina do Králova Pole kolem lesů, a tak dále kolem lesů pěšky, protože zas tramvaj stála peníze.
Ludmila_(1923).txt
LH: to nám bylo jedno. říkám, až potom teda jako starší, no to už nám bylo k těm čtrnáct, patnáct, tak sme do toho Králova Pole vyrazili, teda každý s tou nějakou korunou, a tohle. PV: hm LH: museli, tak si musel žít jenom v partách. to se nedalo samotná
Ludmila_(1923).txt
[no a] do toho Králova Pole sme se dostali jednou za čas. když sme měli peníze. PV: hm LH: takže to bylo tř- to to to sme si museli teda všichni pěkně ušetřit. nebo sme si domluvili teda, tak sme si honem našetřili peněz a to taky nebylo tak často. PV: hm LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli.
Ludmila_(1923).txt
LH: tam to bylo moc drahé pro nás, v Králově Poli. PV: hm LH: tam to bylo už jinačí, tam už to bylo připravený
Ludmila_(1923).txt
no tak sme říkali, děcka, půjdeme, no ten neměl ještě peníze, tak šetřete, a jak našetříme, tak půjdeme teda do Králova Pole se podívat, protože to kino.
Ludmila_(1923).txt
PV: a to to kino v tom Králově Poli bylo teda hezčí? tam se vám líbilo [víc?] LH: [no jistě,] no tak to už bylo jako stavěný jako kino.
Ludmila_(1923).txt
a tam bylo to jediné kino, a pak tam bylo druhé kino, to bylo jako nějakýho jenom em takové menší, a to bylo ňákého soukromníka. kdežto tady v tom Králově Poli, to bylo té obce, nebo já nevim koho, nebo státní nebo jak to bylo. a to bylo už jako kino připravený, tak chápejte, že to už mělo jinej ráz.
Ludmila_(1923).txt
PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.] LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v Řečkovicích ((Kino Sokola v Řečkovicích)) to bylo lacinější.
Ludmila_(1923).txt
řikám, tam nebývalo žádné občerstvení spíš. PV: hm LH: ani v tom Králově Poli já si nepamatuju že, no tak my sme neměli peníze, no tak my sme nemuseli chodit, ale že by to byl ňákej ee prostě třeba se stalo, že se jim přetrhl film. no tak byla ta chvíle,
Ludmila_(1923).txt
le v Řečkovicích si nepamatuju, že by byly ňáký přestávky. a v Králově Poli taky ne. ne- nepamatuju si. protože když už ti lidé seděli, a teď by se rozběhli, ne. nepamatuju si, že by byly přestávky.
Ludmila_(1923).txt
a to se stávalo v Řečkovicích, že se to třeba něco přetrhlo nebo něco, PV: hm LH: takže, ale v Králově Poli si nepamatuju, že by sme někdy prostě nebo jinde, to ste si koupila předtím, když ste chtěla něco pojíst, nebo tohle, ale ani myslím na po- na a ee em nevim. nevim. to si nepamatuju. opravdu si nepamatuju, že by tam byly nějaké velké přestávky.
Ludmila_(1923).txt
v Králově Poli si nepamatuju, že by se prodávalo. a pak nás to nezajímalo. dyť my sme neměli peníze. my sme byli rádi, že sme ty desetníky dostali na to, em na to, abysme se dostali všichni do toho ee kina. PV: hm LH: takže sme ty desetníky a všechno posbírali po kapsách, co sme měli. PV: hm LH: takže sme si taky, nepamatuju si, že bysme si tam něco koupili, nebo že bysme mohli prostě něco mít. PV: hm LH: byli sme rádi, když sme sehnali, abysme se dostali dovnitř.
Ludmila_(1923).txt
Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších letech. PV: hm LH: to tak ty PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))? LH: to si nepamatuju. PV: už nevíte. LH: jestli už v Řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď Řečkovice nebo Královo Pole.
Marie_(1928).txt
MB: no potom potom už sme chodili i do Králova Pole, protože to už se tam pak aj zrušilo, myslim, po válce a (..)...
Peter_(1922).txt
a potom si matně vzpomínám a, ale mohu se mýlit, že existovalo něco jako Bio Sibiř. musíte mě poopravit jestli, Královo Pole. PSk: v poválečných letech určitě, ale jestli se to takto [menovalo] PD: [ne ne ne,] to bylo, to bylo před válkou. PSz: no, od roku dvacet dva už. PD: jo. tak tam, tam mě taky vedla, em tam sem taky strávil, v sobotu odpoledne byla dětská představení, a tam byly český filmy historický, tam byl Svatej Václav, ((Svatý Václav)) tam byl em (.) něco s Bezdězem, a to si matně pamatuju, ale byly to český filmy, historické.
Peter_(1922).txt
PD: já prostě do Králova Pole se mi nechtělo no. PSz: hm PD: no když můžu jít do dopsu ((Dopz)) tak, je to pět minut že jo.
Borivoj_(1927).txt
BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl větší (.) eh (.) okruh. LH: ehm. BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název pochopitelně, mm no tak sem tam šel.
Borivoj_(1927).txt
BH: [hlavní] hlavní bylo prostě evv (..) co se hrál za film, kterej mě zaujal, kino ať to bylo zz co se jel řekněme se z toho sem jel až dd do Králova Pole, když prostě tam byl f- film, kterej (.) bych chtěl vidět. LH: ehm. BH: takže kina, kina mě prostě jako jako vlastní kina mně nic neříkaly, prostě bylo to film, hlavně film šel.
Marie_(1915).txt
byla dvě kina v Králově Poli, ((pravděpodobně kino Adria a kino Union))
Miroslav_(1923).txt
MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly levnější ty takový ty e malý kina, co bylo na náměstí Svobody ((kino Úderka)) a na ná- na tom na, u nádraží ((kino Čas)) a e v k em na ee v Krpoli ((Královo Pole)) a kde- kdekol- kdekoliv,
Miloslava_(1925).txt
JV: a vy když ste se, když ste se vrátili zpátky z Kyjova do Brna? MM: tak to sme, tak to sme chodívali, to sme se nastěhovali do Králova Pole, já bydlím teď v Králově Poli a tam byly dvě kina, takže sme chodili taky dost často. JV: a vrátili ste se v jakém roce? MM: vrátili sme se v roce šedesát osm.
Jiri_(1924).txt
to zas v Krpoli ((Královo Pole)) bylo lacinější kino, jo. PS: v Krpoli ((Královo Pole)) myslíte tam bylo Union kino. JN: to už ani nevím, ale na kraji hned bylo em na kraji na na... LS: já tady ten seznam kin mám, můžeme se na to podívat... JN: na toho, na (..) em na kraji (..) LS: v Králově Poli, [myslíte] JN: [v Králově Poli] LS: tak já se podívám, třeba to tady najdeme, já vím, že v Králově Poli bylo kino Union. JN: to je možný. LS: ale bylo jich tam určitě víc. JN: jo, taky, to víte, taky sme, no, chodili sme,
Libuse_2_(1928).txt
nebo zas to Královo Pole, zas tam bylo to Oko, nebo Jadran, jo? SM: hm LZ: tam to sme bydleli tam, takže to už bylo Jadran, anebo to Oko myslím že se to menovalo ještě to jedno menší kino tam bylo, ne? no a tam už potom začalo být širokoúhlý, v tom Jadranu, tak už víc, tak taky, vím že sem, že s tím, už byl, už byl starší ten mladší, tak tam taky sme šli, jenže to už potom, nevim, no. taky sme eště sem s těma chlapcema chodívala,
Ludmila_(1922).txt
JV: a když teda říkáte že i ta maminka měla ráda filmy, em tak ona s váma chodila do kina? nebo s kým ste chodila do kina takle jako dítě nejčastěji. LH: já sem em cho- vzala bra- od, to byla taková vzdálenější přízeň, a ona říkala, Lídyn, oni mně říkali Lídyn. já sem měla se menovat Lidumila, a tak mně říkali Lídyna. a říkala, prosím tě vem teho Pepika, měla kluka, a von by tak rád do toho kina v Králově Poli bylo taky pěkný kino. a tady máš korunu. buďto si ju projezdíš, a to sme chodili na Kašpárka Turka do divadla. a tak si ju projezdíš a tady máš na vstupný. tak já sem šla raději pěšky, a když říkal, Lídynky, mě už bolí noženky. tak sem ho vzala na záda a šli sme z král- do Králova Pole pěšky. a já sem si ušetřila korunu a zase zpátky druhou korunu. to mít dvě koruny. to je směšný že?
Ludmila_(1922).txt
LH: námořník, ano. no. Pepek, jak tam dávali námořníka Pepika, my sme se tomu smáli, a tak sme, když někde jinde, třeba jeden film dávali třeba v kinech třech. v Králově Poli taky to tak rádi dávali, tam byly taky dvě kina naproti sobě ((pravděpodobně Union a Adria)).
Ludmila_(1922).txt
JV: tak ještě bych se zeptala em když se blížil konec války, s tím koncem války jestli se nějak změnilo chování v kině em atmosféra v kinech. jestli třeba tam bylo vidět že už je konec války, jestli třeba už lidi nevěřili těm týdeníkům, nebo že už si tam víc dovolovali, bylo to ňák poznat? LH: no, nemůžu to nijak zvlášť ovlivnit, protože sme bydleli v tom Králově Poli, a tam zrovna kino nebylo, až dole, teď je tam plova- teď je tam em hřiště a všecko. takže já nevim jak to tam teď teda je a jak to tam bylo tehdy už potom, protože my sme neměli kde bydlet, tak maminka to tady chytla, tak potom říkali, no jakejpak byt. a maminka říkala, no oni nemaj kde bydlet.
Jarmila_(1926).txt
tak naproti sme měli to kino Oko. a teď pak to byla Morava, jo? a to, to Palackého ((Palackého třída)), jestli víte [Palackého,] JV: [vím.] JC: taky tam dolejc je veterina, Baťa tam býval, tak to šlo kousek nahoru, bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru, a já sem si šla do kina.
Jarmila_(1926).txt
JC: tam. a tak já si to pamatuju v to Oko, tam byly pěkný filmy, jo třeba, a my sme to se z vokna dívali, jak byly fronty na toho Krále Šumavy ((Král Šumavy)). JV: hm JC: já ne-, jestli vám to něco říká, německej film lujse a lotka ((Luisa a Lotka)) a jéžiš to bylo [celý králo-]
Jarmila_(1926).txt
JC: [a to už] sem, to už sme teda chodili míň, ale dokud sem byla v tom Oku ((kino Oko)), tak já sem viděla co hrají, a tak vždycky sem si tak ee, on s- on ee opatroval děti, a tak sme jako společně už pak nechodili, to je pravda, ale na tom Babím létu ((Babí léto)) sme byli společně, na té Kytici ((Kytice)) sme byli, pak sme byli eště na jednom filmu, já kvůli Barešovi ((Igor Bareš)), von hrál v divadle v Brně, to bylo jak ten popel roz-, rozsypali, Janžurová ((Iva Janžurová)) tam hrála, jéžiš já nevím, jak se to menovalo, ten film. ((snímek Výlet)) a ty dcery tam hrály.
Jarmila_(1926).txt
JC: a většinou, pravda je, že když sme ještě bydleli na Palacké ((Palackého třída)), proti tomu kinu Oko, tak to, co bylo, noviny sme možná vodbírali, to, co bylo nazvaný, mělo škaredou kritiku, tak na to byly fronty. to to, to sem...
Jarmila_(1926).txt
JC: až po. tu Lidickou ((kino Moravia)), no a pak sme chodili do toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)).
Eva_(1928).txt
samozřejmě, že sem chodila také do toho kina, až sme se přestěhovali. LS: až ste se přestěhovali. ES: tak tam do toho Besedního domu ((Besední dům)). LS: hm. a to bylo? ES: to bylo kino Union. LS: hm. ES: to byly jako nepravidelné návštěvy (.) dá se říci, týdně. LS: takže jednou týdně ste říkala? ES: jednou týdně. LS: a s příbuznými většinou? ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem.
Eva_(1928).txt
ES: když sme přišli do toho Králova Pole, tak tam bylo LS: ano? ES: Besední dům a Orion ((pravděpodobně Union)).
Eva_(1928).txt
měla ste v tom věku potom od těch deseti let dál své oblíbené kino, které ste navštěvovala úplně nejraději? ES: tak (...) myslím, že to byl ten Union. LS: a co se vám na něm tak líbilo? ES: že sem tam mohla tu paní pokladní vždycky obalamutit. ((smích)) LS: a třeba, když byste měla říct, co se týče třeba toho interiéru toho kina nebo přístupu personálu k tomu, tak i z tohodle důvodu třeba se vám to líbilo nebo? ES: tak. LS: zkuste to nějak rozvést. ES: ty kina byly velice skromné. LS: mhm. ES: Besední dům, který byl ovšem ee lepší jako mm jako zařízený tak (..) moderněji, kdežto (.) kino Union, to bylo opravdu pro takový chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř padesáti.
Eva_(1928).txt
LS: hm, hm. aa takže vlastně to zůstávalo potom tím vaším oblíbeným kinem, když ste se přestěhovali do té Krpole ((Královo Pole)). ES: ano, do Krpole ((Královo Pole)), tak ten Union.
Emilie_(1922).txt
pak sem chodila ještě do Králova Pole. v Králově Poli, tam byl film, tam bylo kino Besední dům a kino Union, pozdějc kino Oko
Jarmila_2_(1926).txt
JV: vzpomněla byste si ještě tady em em v tom dětství do těch deseti let, jaká kina ste navštěvovala všechna? mluvili sme o tom Studiu ((Studio)), mluvili sme o [Morávce,] ((pravděpodobně Moravia)) JG: [to tam bylo to] Oko nebo jak se menovalo,
Jarmila_2_(1926).txt
JG: nic to toto, pak Oko a Studio, to už byly takový prostor a tak, že, Metro taky, no a nejlepší tenkrát teda byla skala ((Scala)), JV: skala ((Scala)) JG: a myslím Kapitol. JV: Kapitol. JG: ty, ty byly takový [bych řekla]
Marie_(1915).txt
jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino em em Besední dům byl, (je tam). LS: hm hm MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila. nevím proč, ale nelíbilo se mně tam.
Irena_(1922).txt
IK: protože za protektorátu bylo zatemnění, a zhasínalo se, takže sme z kin chodili potmě, že, když bylo, a prostě aby nás to dopravilo na okraj, že, já sem bydlela v Židenicích, a když sme chodili třeba do Kapitolu ((Kapitol)), to bylo tady na Mahence ((poblíž Mahenovy činohry)), že Dopz byl nahoře, Alfa byla, no ale tak chodili sme i do toho Králova Pole, tam byla Morava, ta je tam myslím dodnes, no ale my sme měli vlastně taky možnost těch kin přímo v Židenicích, LČ: hm IK: ale jak říkám, tam bývaly premiéry, tam nás to víc jako lákalo.
Milan_(1932).txt
ML: to bylo v beseďáku ((Bio Besední dům)), v Králově Poli, a dvě stě metrů dolů bylo další kino. LR: hm ML: se menovalo Oko nebo Světozor nebo tak nějak, to nevim, jo a a v tom Jadranu, tam bylo první širokoúhlý plátno v Brně.
Libuse_(1924).txt
LM: a ještě tam bylo takové malé kino, ale tam sme nechodili, tomu se říkalo blešárna ((smích)), protože to byl takový, vlastně dvě ee d- d- dvě dva ty sály tam byly, jeden, ale to už vůbec nevím jak se to menovalo, to bylo mezi mezi ulicí Dobrovskou ((ulice Dobrovského)) a a Svatopluka Čecha bylo na té straně bylo jeden ee jedno to kino ((kino Union, později Oko)) a druhé bylo na roku Šumavské ((pravděpodobně kino Elektra)), ne Šumavské, tam, kde jede dneska sedmašedesátka dolů z vrchu ee k tomu k tesku ((Tesco)) MB: (.) ee k tomu LM: [a a tam je tam je] MB: [jo, jo k tomu obchodu] LM: ňákej, ňákej sekndhend ((second hand)) na rožku MB: mhm mhm LM: tak to bylo také také k- kino to bylo také kino, ale tam sme nechodili do blešáren, jako to e tomu se tak říkalo <že> tam sme nechodili.
Jiri_(1924).txt
JN: jo, no my sme chodili do různejch fil- do různejch to už si tak nepamatuju, víte, přesně. do toho Unionu ((Union)) se chodilo často jednak že tam bejvaly ty grotesky a kolikrát tam byly filmy em který sme chtěli vidět, nějaký ty nějaký ty kovbojky a tak, no.
Zdenek_(1927).txt
a někdy sme jeli do toho Králova Pole, to bohužel nevím už jak se to kino jme- jmenovalo v tom Králově Poli. už ho taky zrušili, tam byly dvě kina, ten Jadran, ale předtím vlevo bylo ještě jedno kino ((kino Union)), to nemáte v přehledu?
Libuse_(1929).txt
SM: mhm a navštěvovala ste v tuto dobu i nějaká jiná kina než než ta husovická? ten Jas a Sibiř? LS: ne. SM: ne? LS: myslím že ne, až později v Králově Poli, protože tam sem měla jako ty příbuzné od matky, jeden rok sem tam také bydlela nebo asi půl roku, u té nevlastní matky a tam sem chodila také do školy to sem chodila ale do třetí třídy, to bylo eště před tím, no a tam bylo kino Morava, kino myslím no už nevím to je tam dodnes, ale to jméno sem zapomněla, takže tam sme občas do té Moravy
Libuse_(1929).txt
LS: sem chodila sama, to mně bylo eh ale někdy sme šly s tou mojí sestřenicí, SM: mhm LS: nevlastní, v Králově Poli tak sme tam chodily do toho kina, říkám do té Moravy ((Morava))
Libuse_(1929).txt
SM: tak třeba s tou sestřenicí, chodily ste do [podle toho] LS: [no jen] v tom Králově Poli. SM: mhm LS: tam sme byly, buď v té Moravě ((Morava)) nebo tam v tom velkém kině ((pravděpodobně Besední dům)),
Libuse_(1929).txt
SM: mhm. ehm a chodila jste někdy do kina bez placení? LS: ne. no, chodila sem do kina bez placení, ale až po válce, kdy v královopolským kině ((Besední dům nebo Union – později Morava))) moje dě- moje jedna teta, byla biletářka, SM: mhm LS: no a tak moje děti i mě tam jakoby propašovala až už se hrálo, tak se objevila někde, anebo nám přistavila židle, protože do kina se chodilo dost, no a děti třeba viděly všechny ty indiánské díly s old četrhendem ((Old Shatterhand)) a vinetúem ((Vinnetou)) tak to byly úplně zamilované do toho, tak já někdy sem se šla také podívat s nimi ale jinak.
Jarmila_(1931).txt
PS: a potom do Krpole ((Královo Pole)), když ste chodila, tak... JV: do Krpole ((Královo Pole)) sme chodívali taky pěšky parta děcek, no, hodně sme chodili tady do toho ee do té Unionky ((Union)), do toho Oka ((Oko)) jo
Jarmila_(1931).txt
PS: a teď ee to mluvíme o té cestě do Krpole ((Královo Pole)), mluvíme o období konce války nebo [ještě pak i kousek, ještě i po válce] JV: [no konec války a ještě i po válce], ještě po válce to bylo
Jarmila_(1931).txt
PS: takže tam byly i lóže, kde jako na šmajchlování, takže eee JV: no vono ty lóže byly asi aji v tom Oku ((Oko)) v tom v té unionce ((Union)) Krpolské ((Královo Pole)) PS: mhm JV: tam byly dvě taky myslim vzadu to by ale vona byla potom později předělaná zmodernizovaná po válce. PS: mhm JV: jo ale ee původně to byly takový úzký kina a PS: a bylo to tak, že tam opravdu chodily třeba páry [ee] JV: [ale tak] to víte že dycky študáci se s- že někdo spolu chodil, tak se tam cpali dozadu, že jo em.
Frantisek_1932.txt
LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných] FR: [no tak] ee LG: (potom) když ste byl [(starší)] FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo, kino Kapitol, skala ((Scala)) LG: mhm FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)), LG: mhm FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední dům)). LG: jo. FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.
Libuse_2_(1928).txt
nebo zas to Královo Pole, zas tam bylo to Oko, nebo Jadran, jo? SM: hm LZ: tam to sme bydleli tam, takže to už bylo Jadran, anebo to Oko myslím že se to menovalo ještě to jedno menší kino tam bylo, ne? no a tam už potom začalo být širokoúhlý, v tom Jadranu, tak už víc, tak taky, vím že sem, že s tím, už byl, už byl starší ten mladší, tak tam taky sme šli, jenže to už potom, nevim, no. taky sme eště sem s těma chlapcema chodívala,
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili. anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko. tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
Ludmila_(1920).txt
LČ: ano ale takže nějaké oblíbené zvlášť jste neměla. LŠ: ale jo, do toho Jadranu ((Jadran)) sem chodila ráda, aj do toho Oka ((Oko)). LČ: takže do těch... LŠ: takže tady v tom Královým Poli jo LČ: a co se vám na něm na nich vlastně líbilo teda, proč ste tam chodila [tak ráda]? LŠ: [no tak vono] to tady nebylo tak drahý jako ve městě, víte taky. LČ: takže ta cena hrála roli nebo... LŠ: no ale když se nám ten film líbil, tak sme šli
Dagmar_(1929).txt
sme chodili po po po městě a e myslim, že sme byli skoro ve všech. i v Králově Poli Oko, Morava, tam Jadran ještě nebyl
Jarmila_(1926).txt
a tak nám dali pak rodiče, ti bydleli na Malátové ((ulice Malátova)), to je pod Jadranem ((Jadran)) tam, a tak sme si vyměnili, tak ee voni šli na to naše na Palackou ((Palackého třída)) a my na tu Malátovu ((ulice Malátova)).
Jarmila_(1926).txt
JC: [chodili,] no tak ale, tak ee už víc na takový, už tolik ne, no. ale pak sme chodili kd-, říkám vám, když začalo, tam bylo panoramatický v té ja-, víte Jadran. JV: hm JC: nó ee tak tam byly krásný filmy, to maj fér lejdy ((My Fair Lady)) nebo Kleopatra, pak ee, pak byla jeden rok byla taková akce, a bylo to ňák levnější, ee na ty ruský, <to dycky bylo.> JV: to myslíte jaké, jaké roky? JC: no tak to ještě bylo no před před tou revolucí, to bylo, ale to... JV: v osumdesátém, v osumdesátým devátým? JC: nó, to bylo osumdesát dva, osumdesát tři nebo tak. JV: sem nevěděl před [jakou revolucí, jestli štyrycet sedum nebo] JC: [jo, jo, jo, jo, jo, jo, jo] a von tam, voni tam dávali Čajkovský ((Čajkovskij)), ten film, to sme tam taky byli. ale tam byly pěkný filmy v tom Jadranu ((Jadran)), tam...
Jarmila_(1926).txt
no a pak sme chodili do toho Jadranu ((Jadran)) a Moravy ((Morava)). JV: ale až po válce zas. JC: až po válce. to už sme bydleli v Králově Poli, tam sme teda taky chodili.
Vera_(1913).txt
LR: [které] bylo v Brně kino, které ste neměla ráda, kam byste nešla? VP: (..) no možná v Králově Poli takový něco bylo (..) to tam eště je ne eee (...) jak se to menovalo to kino? LR: nějaký sokol nebo? VP: hm? LR: nebyl to nebyl to sok- sokolské kino to nebylo v Králově Poli? VP: ne LR: tak Besední dům? VP: Besední dům [tam bylo kino] LR: [nebo at-] VP: v Besedním domě LR: ano v Králově Poli nebo Adria se menovalo VP: adri- jo LR: jo? VP: jo jo jo, no tak tam sem moc nechodila LR: mhm to se vám nelíbilo [tam] VP: [mhm] a taky to bylo daleko
Eva_(1928).txt
samozřejmě, že sem chodila také do toho kina, až sme se přestěhovali. LS: až ste se přestěhovali. ES: tak tam do toho Besedního domu ((Besední dům)). LS: hm. a to bylo? ES: to bylo kino Union. LS: hm. ES: to byly jako nepravidelné návštěvy (.) dá se říci, týdně. LS: takže jednou týdně ste říkala? ES: jednou týdně. LS: a s příbuznými většinou? ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem.
Eva_(1928).txt
ES: když sme přišli do toho Králova Pole, tak tam bylo LS: ano? ES: Besední dům a Orion ((pravděpodobně Union)).
Eva_(1928).txt
ES: Besední dům, který byl ovšem ee lepší jako mm jako zařízený tak (..) moderněji, kdežto (.) kino Union, to bylo opravdu pro takový chudáčky. vstupné tenkrát, to víte, to bylo od koruny do čtyř padesáti.
Emilie_(1922).txt
pak sem chodila ještě do Králova Pole. v Králově Poli, tam byl film, tam bylo kino Besední dům a kino Union, pozdějc kino Oko. tak do Beseďáku ((Besední dům)) tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový, v tech Řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější.
Emilie_(1922).txt
EF: [no], to teda man- mám zážitek, na tom Byl lásky čas mně bylo právě šestnáct roků. a já sem šla do toho kina do Králova Pole do Beseďáku ((Besední dům)), vedle mě seděl... sama. měla sem k narozeninám takový kabátek, takový do fialova károvaný, sem se hrozně nesla a vedle mě seděli dva vojáci, jenže toto, ten film byl tak trošku smutnej takto, já bréčela, voni mě utěšovali ti vojáci, ale slečno, dyť neplačte, dyť to je jenom kino. mně to nepomohlo já sem bréčela a bréčela. na to teda si <vzpomínám>, že to byl film, když mně bylo šestnáct roků, no.
Emilie_(1922).txt
LR: potom do toho Besedního domu [a ještě] ste chodila někam v této době? EF: [ano]. no, em em, to byla výjímka, výjimka, když hrál ve městě prostě ňáký hráli film, kterej jako výhledově se nedostal do toho Králova Pole.
Emilie_(1922).txt
LR: měla ste svoje oblíbené kino v této době? EF: no tak ten Besední dům, to bylo takový, nó. LR: co se vám na něm [líbilo]? proč ste tam chodila? EF: [nó]. Besední dům se i vyklidil, vite, zase židle pryč a tam se tančilo, byly tam plesy, takže vono to všecko bylo takové víceúčelové. LR: mhm. a byl nějaký důvod, proč ste chodila zrovna... nebo proč byl, proč bylo oblíbené zrovna to kino, ten Besední dům? EF: no, jednak bylo blízko. N1: vysoký, prostornější. EF: prostornější, ano, ano. bylo vysoký, nebylo to takový em takový malý jenom a udušený, jo? už to bylo vopravdu a bylo to ty židle už nebyly (rovno), ale bylo to... N1: až pozdějš. EF: až pozdějš. N1: (napřed) bylo vpředu jenom. Besední dům ten sál byl vpředu a pak v té aj dole [( )]. EF: [aha] a potom to předali dolů, jo, jo, jo, jo. vidiš to já sem (se)... N1: ( ). EF: jó, to sme pak chodili dólu a tam to bylo teprve tak ee eh po- postupně. N1: tam bylo pak široký plátno už.
Emilie_(1922).txt
N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven natrvalo. EF: ano. N1: kdežto v těch Řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam... EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i v Řečkovicích] LR: [mhm ( )]. EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že.
Emilie_(1922).txt
LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých kin? EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli LR: [( ) mhm]. EF: anebo v těch [Řečkovicích], ((Kino Sokola v Řečkovicích)) jo. LR: [mhm]. EF: tak to samý. LR: mhm. EF: nikde jinde.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: dost se chodilo taky do té Jalty ((Jalta)), [že, když byla,] JV: [do Jalty ((Jalta)), hm, hm] JG: nebo do toho Jadranu. Jadran myslím. ne v Krpoli ((Královo Pole)), JV: ano, JG: na tom tak ňák se to menovalo. JV: a takže to ((smích)) JG: to víte, to bylo okolí, jo,
Borivoj_(1927).txt
LH: a naopak bylo třeba ňáké kino, kam ste nerad chodil, které se vám třeba nelíbilo? BH: ((smích)) <no to em> dalo by se hzz dalo by se říct, že že byl takový kino, bylo to náá (..) my sme tomu říkali flokysna. a to je ná (...) jak se jede do Králova Pole, dneska je tam (..) velkej velkej (...) šop ((shop)). LH: ehm. BH: jó? em, safra jak jak to kino se menovalo nevim, to bylo malý (...) poměrně mm, poměrně nedobře vybavený. (..) ((pravděpodobně Jadran))
Marie_(1915).txt
jak sem vám řekla, já v pozdějších letech už sem, já sem třeba bydlela sedum roků v Králově Poli, a pro mě bylo jen to kino em em Besední dům byl, (je tam). LS: hm hm MH: do toho druhého ((pravděpodobně kino Union)) sem nechodila.
Irena_(1922).txt
ebo kino Jadran, tam byl otec teda vedoucím, to bylo kino širokoúhlé první. LČ: ale to bylo až po válce vlastně. IK: ano, ano, a tam sem viděla třeba liz tejlorovou ((Liz Taylor)), no to byla senzace, že, tenkrát Kleopatra.
Irena_(1922).txt
LČ: a když se vrátíme ještě k těm kinům, no tak jaké tedy byly rozdíly v těch kinech, byla některá kina, že by se lišil opravdu třeba to, jak to tam vypadalo ty pokladny, foajé ((foyer)), to, jací tam byli zaměstnanci, IK: no určitě, určitě ano, no, já říkám, myslím, že nejoblíbenější byl tahleta Alfa, Kapitol, ten Dopz, potom ten Jadran velice lákal tím širokoúhlým filmem,
Milan_(1932).txt
ML: [a zároveň] to jo, a takže to bylo divadlo, no a a třeba, podívejte se, vemte si, vono to totiž tady ty, ty biografy, kerý byly dá se říct na těch předměstích, čili tenkrát to byla periferie, jo, ( ) ty Žabovřesky, Královo Pole a tak dále, dyť Královo Pole mělo dva biografy. jo, tam byl v Besedním domě ((Bio Besední dům)) byl bylo kino to se potom přejmenovalo na Jadran, ale možná že se to Jadran menovalo i dřív. LR: hm já mám [pocit, že ( ).] ML: [mám takovej] dojem, páč vemte si to, že tam sou všude sou tam ty ulice, který se vztahujou k té bývalé Jugoslávii. tam máte Srbská, Slovinská, Charvatská, takže možná že to byl Jadran i za první republiky. LR: no, teď to tady nikde nevidim, ale mám pocit, že ne teda. ML: to bylo v beseďáku ((Bio Besední dům)), v Králově Poli, a dvě stě metrů dolů bylo další kino.
Milan_(1932).txt
ML: a tady takový ty, já akorát co se týká těch em těch em jako periferních, tak to akorát ovládám tu Lucernu ((Lucerna)) v Žabovřeskách a potom dole v tom Králově Poli.
Libuse_(1924).txt
LM: no tak potom potom až, tak to sem už potom začala eště s děckama, když už e se svými dětmi em tak to sme chodili, protože to sme bydleli s tom Králově Poli, tak to sme chodili do Jadranu ((Jadran)), v Jadranu z- znáte Královo Pole?, neznáte těžko, že MB: trošku LM: ale no no tak ee tak tam byl e kino Jadran, teďka sou tam myslím ti, já nevím co tam em dolů to se šlo pod zem, ale je to v tom e proti proti Husitské, vedle jak je (žouželka), jak je to v ní tak tak ňáký, teď sou tam Vietnamci nebo já nevim ňáké hadry sou tam tam sou všade hadry, že jo. tak e tak tam byl kino kino Jadran, dobrý. potom dokonce, dokonce, jak se menoval ten ten film, létající klipr ((Létající Clipper)), říká vám to něco, ten název? MB: ne LM: to byl barevný film a oni to měli širokoúhlý, tak to byly takové, lidi tam vykřikovali, protože byly mnohé záběry, že ste měla dojem, že na vás jede teda, letí letadlo na vás přímo a tak- takhle em tak no to no potom ani nevím, proč jak to bylo e z- bylo zrušené, protože pak už sem se dá říct jako do kina moc nechodila.
Libuse_(1924).txt
MB: zhruba deseti do dvaceti vašich let. která kina ste navštěvovala? tak my už [sme o tom trošku mluvily] LM: [no to sem o tom mluvily, že] to byly české, české biografy, tak to bylo em jak sem jak sme o tom o tom mluvily. takže to byla byla Alfa Alfa, která se menovala pořád Alfa, že, pak byla ta em ta skala ((Scala)) em pak em pak byla ta, to Studio (.), pak bylo me- Metro MB: to Metro LM: to Metro, Metro, no a v Královým Poli to se menovalo, já ale si, to Jadran se menoval pořád tak, to nevím. MB: já tady mám ee že se to menovalo ee od roku štyrycet (jedna) do roku štyrycet pět ádria ((Adria)) LM: ano MB: jestli to je ono LM: ano [ano] MB: [jedna Palackého] LM: ano ano MB: mhm. Jadran tady mám, že se to menovalo od roku štyřicet osm LM: no tak [po- potom ano] MB: [takže možná] LM: protože to už sme tam potom byli, tak to už zůstalo a- Adria. [máte, máte pravdu] MB: [že se to vlastně přejmenovalo]
Libuse_(1924).txt
MB: a ee na němé filmy, rozdíl němý zvukový, to už asi nevzpomínáte. LM: ((smích)) na to si vzpomínám MB: vzpomínáte si? LM: vzpomínám a vzpomínám si eště dobře třeba v tom v tom Královým Poli ((pravděpodobně kino Adria)), kdy se hrávalo na klavír k tomu filmu. tam byl člověk, který prostě e hrál na klavír, teďka byla přestávka, protože ten ten buben jak došel, že ee dneska em máte film v jednom kuse, ale dřív se to skládalo zpravidla ze dvou kusů, ze dvou těch bubnů, takže byla přestávka jak došel jeden, tak bylo pět minut přestávka a začalo pokračování, no. pak byla velká vymoženost, když se začaly em nosit em eskyma. to byly takové takové pěkné ty tyčinky ne, tak to bylo takové jako em zvláštní. a tak jináč. MB: a takže takže zase když se zeptám jakoby na to rozlišení ne- němý zvukový, jaký to pro vás mělo význam při výběru třeba toho filmu? LM: ee tak ono těch, potom když začal zvukový e zvukový film, tak už těch němých ee to už to už bylo vyloženě starožitnost bych řekla tenkrát. to sme byli ee v tom v tom, k té ádrie ((Adria)) v tom Královém Poli, ale bože jak se to menovalo, to byl ňáký ruský ruský historický film, tak vím, že to bylo neoz- teda opravdu němý film, černobílý němý film a k tomu byl ten doprovod a titulky. to už to už mi tak, to už je takový dávnověk. ((smích))
Svatava_(1924).txt
SM: Jadran, tam sme taky občas, to bylo Královo Pole, LS: mhm SM: manžel pocházel z Králova Pole, takže sme tam často aj taky když sme byli u jeho rodičů, tak sme si tam třeba šli taky na na ňákej film. em
Miloslava_(1925).txt
JV: a vy ste říkala, že ste měla hodně ráda tu Moravu ((Morava, dříve Bio Metro)). MM: Moravu ((Morava)) a Jadran. JV: Moravu ((Morava)) a Jadran a Metro. MM: no to Metro, to bylo ještě tam Morava a Jadran, tam sme chodívali, tam sem chodívala až teda když sme se pak přestěhovali do toho Králova Pole po roce sedmdesát.
Jiri_(1924).txt
LS: tak mám tady kino Besední dům v Králově Poli. JN: Besední dům... LS: sem našel. JN: tam sem snad byl jednou nebo, málo.
Marie_2_(1921).txt
LČ: tak k tomu se taky ještě bych se vás na to pak zeptala konkrétně, takže vy byste asi nenašla kino, které byste třeba neměla ráda. [že by, že by nějaké ste neměla oblíbené]. MS: [ne, všechny, všechny, všechny]. chodili sme do Králova Pole později, do Besedního domu ((Besední dům)), tam naproti byl Sokol, LČ: Sokol. MS: to kino. takže my sme co bylo poblíž všechny kina jako [navštěvovali.]
Libuse_(1929).txt
ale to jméno sem zapomněla, takže tam sme občas do té Moravy anebo do toho velkého kina chodili. SM: mhm LS: a spíš později až potom až po válce.
Libuse_(1929).txt
a pak tam bylo eště jedno kino teď jesi je tam nějaký seknd hend ((second hand)), to bylo říkali tomu blechárna ((pravděpodobně Besední dům)), nevím proč, jestli tam byly ty blechy nebo ne, ale byl to takový dlouhý sál, takže ze zadu eh ani nebylo už moc vidět, to bylo taková nudle, a kam sme eště chodili,
Libuse_(1929).txt
SM: tak třeba s tou sestřenicí, chodily ste do [podle toho] LS: [no jen] v tom Králově Poli. SM: mhm LS: tam sme byly, buď v té Moravě ((Morava)) nebo tam v tom velkém kině ((pravděpodobně Besední dům)),
Jarmila_(1931).txt
ale chodívali sme jako děcka do Králova Pole do Besedního domu ((Besední dům)) pod tím kinem na Besedňák byli jak je [Jadran později] PS: [ano ano] JV: teď už je tam nějaká vietnamská velkoprodejna ale bylo to kino a dole pod kinem byl ještě jeden takovej sálek a tama bylo bylo malý jeviště a tam se hrávalo loutkový divadlo anebo divadýlka pro děti i dospělí tam hráli a tam sme chodívali taky v neděli odpoledne. PS: [to bylo kdy, ještě za protektorátu? ve válce] JV: [to si pamatuju, to bylo už i ve válce] PS: a to byl byl to kašpárek nebo to bylo něco jinýho to byl... JV: no nějakej kašpárek tam byl taky, jo, ale nevím přesně už co všechno, ale vím, že to byl brněnskej herec, kterej tam toho kašpárka hrál a kdybych, teďka si [nevzpomenu na méno] PS: [to nevadí, ale to je zajímavý, takže] JV: ale byl to velice známej herec brněnskej vod Veveří, ale hrával toho kašpárka, PS: mhm JV: možná že bych to aji tady někde v tom našla [ještě] PS: [takže] to se hrálo ve stejné budově jako bylo kino, ale dole [ve spodním sále] JV: [dole dole] a to bylo odpoledne.
Frantisek_1932.txt
LG: (...) jo, a kromě těch kin co ste navštěvoval jakoby do těch deseti let potom jako myslím po ukončení té obecné školy ste navštěvoval ta samá kina nebo ste chodil i do ňákých [jiných] FR: [no tak] ee LG: (potom) když ste byl [(starší)] FR: [potom] sem bydlel e na Kolišti, tak to sme navště- e to bylo, kino Kapitol, skala ((Scala)) LG: mhm FR: skala ((Scala)) ee a e někdy se chodilo do (Králova Pole) kde byla e kino Morava a pak (jak se menuje) to druhý kino si nepamatuju, to zlikvidovali ((Bio Besední dům)), LG: mhm FR: (..) byly tam dvě kina, to vím. (.) e naproti tomuto, jak se tomu říká, naproti Slovanskému náměstí. tam bylo kino ((Bio Besední dům)). LG: jo. FR: dneska tam e prodávají hadry a tak dále.
Jaroslav_(1926).txt
JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to , tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké film Velká země, jo to byla taková ta, LG: jo JB: taková ta kovbojka, no,
Jaroslav_(1926).txt
a tak sem chodil nejradši do těch kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó, Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát hrají.
Libuse_2_(1928).txt
nebo zas to Královo Pole, zas tam bylo to Oko, nebo Jadran, jo? SM: hm LZ: tam to sme bydleli tam, takže to už bylo Jadran, anebo to Oko myslím že se to menovalo ještě to jedno menší kino tam bylo, ne? no a tam už potom začalo být širokoúhlý, v tom Jadranu, tak už víc, tak taky, vím že sem, že s tím, už byl, už byl starší ten mladší, tak tam taky sme šli, jenže to už potom, nevim, no. taky sme eště sem s těma chlapcema chodívala,
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak radši, no tak když bratr řekl pudeme do toho, nebo v Královým Poli bylo Oko, teď to byla Moravia, že a teď to zrušili. anebo sme chodili do Besedního domu ((Besední dům)), to sme z té Kabátníkové šli pěšky, a to sme měli kósek, že, to nebylo daleko. tak tak tam se to jmenovalo Jadran.
Ludmila_(1920).txt
LČ: ano ale takže nějaké oblíbené zvlášť jste neměla. LŠ: ale jo, do toho Jadranu ((Jadran)) sem chodila ráda, aj do toho Oka ((Oko)). LČ: takže do těch... LŠ: takže tady v tom Královým Poli jo LČ: a co se vám na něm na nich vlastně líbilo teda, proč ste tam chodila [tak ráda]? LŠ: [no tak vono] to tady nebylo tak drahý jako ve městě, víte taky. LČ: takže ta cena hrála roli nebo... LŠ: no ale když se nám ten film líbil, tak sme šli
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no tak některý ty kina byly lepší, že, ty sedadla a všecko bylo lepší, tam no tak. LČ: a to byla která? LŠ: to bylo třeba to Kapitol, nebo tá Jalta, nebo v Besedním domě ((Besední dům)) v Královým Poli, že, taky. tam to bylo lepší no a... LČ: ale to znamenalo, lišilo se to v interiéru teda? LŠ: jo, to bylo větší taky takový vzdušnější byly tam aj lóže no na to sme do toho sme nechodili, ale bylo to takový reprezentačnější, ty, ty kina.
Jarmila_(1926).txt
JV: a do sokolského a do ee orelského kina ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel)) ste chodila, v Líšni. JC: jo, tam byl Sokol a Orel, to byly dvě kina.
Jarmila_(1926).txt
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) sme taky chodili. JV: hm JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti. JV: [to ste říkala.] JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho, a já si pamatuju, ty první řady, já sem vám to už možná tam do toho telefonu říkala, JV: hm JC: tam byly, tam seděli vždycky ti kluci všelijací, ti ma- menší, a když byly ty kovbojky, tak to všecko drnčelo, jo, ale tak ňák ni-
Jarmila_(1926).txt
na vorlovnu ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel)) sem pak už brala toho, Toňana jo, Toňan mě tam, co sem ho měla na starosti, jo,
Jarmila_(1926).txt
jo, třeba, voni ještě to, vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí. JV: hm JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí.
Jarmila_(1926).txt
JC: tak taky sme vo tu politiku tolik nedbali, to je pravda, ale podle tak toho se mi nelíbili, tak sem tu trojku volila. no tak to sme tenkrát šli ještě na tu orlovnu ((Kino Orel)), a tam sme vlezli o přestávce, a dávali tu, Celý svět se směje. to ještě bylo, ty ruský, nebo Děti kapitána Granta, že, to bylo, a tam byly ty pěkný písničky a to. a to ještě sme tak jako vo přestávce tam vlezli, a ještě se dívali. tak sme byli takoví, ee dá se říct lidově lační toho, ňáké té zábavy, že.
Jarmila_(1926).txt
JC: ta vorlovna ((Kino Orel)) myslím byla lepší, no. jako lepší sedadla,
Jarmila_(1926).txt
JC: no, vzpomenu si právě na té orlovně ((Kino Orel)) pak byla taková jako estráda. a to se, to ještě byla válka, JV: hm JC: a už se tam byly ňáký ty písničky, to si to taky, a já nevím, proč to bylo na vorlovně ((Kino Orel)) nebo kdo to pořádal, ale už v takový, že už bude po válce, jo? že už, už je to tady. JV: už to bylo asi na jaře ee čtyřicet pět. JC: ano, ano, čtyřicet pět. tak to sem, a to na té orlovně ((Kino Orel)) se vlastně nic nekonávalo, žádný divadla, jenom to kino tam bývalo, jo? JV: hm JC: a pak to tam, pak tam byla najednou ňáká estráda, že tam účinkovala ta Miluška Králová ((Milena Králová)), ta si pak vzala jednoho toho syna belkrediho ((Belcredi)), co ho tady nechali,
Jarmila_(1926).txt
JV: ee tak estráda, jak ste říkala, tak ta byla jenom jedna nebo jich bylo [třeba více.] JC: [jedna.] JV: jenom jedna. JC: to bylo před, a to už sme všeci věděli, že už ně- že už bude Německo pryč, JV: hm JC: a nebáli se nějak, jo? to mně to tak přišlo teda. JV: vzpomněla byste si, jak třeba dlouho to bylo před koncem té války? JC: no tak to bylo v květnu, tak to mohlo být někdy duben, březen duben, JV: jo JC: tak nějak, už těsně. JV: hm JC: ale eště, [eště] JV: [a byli] tady ještě Němci, jako vojska? vojáci? JC: tak v Líšni nebyli. JV: nebyli. JC: né, né JV: ale v Brně třeba. JC: v Brně no tak, já vám já vám teda... JV: tam pravděpodobně byli, že jo, protože tak vlastně ta okupace em [nebo ( ) bylo jako v dubnu.]
Jarmila_(1926).txt
JV: a do sokolského a do ee orelského kina ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel)) ste chodila, v Líšni. JC: jo, tam byl Sokol a Orel, to byly dvě kina.
Jarmila_(1926).txt
JC: [my sme] bydleli když, to právě tam, ta Karolínka jezdila, ten vlak, JV: hm JC: tak ten, naproti orlovně byla konečná, jo? a teďkon si člověk, se šlo jako na městečko, tak ee tam byla Sokol ((Kino Sokol v Líšni)), a to byla chajda taková, hospoda Chajda. a tam ee se šlo pak na (ráj), to se mohlo přijít do marijánského údolí ((Mariánské údolí)) tama, a tam byl takovej malej domeček a tam sem se narodila,
Jarmila_(1926).txt
a tam na té Chajdě ((Kino Sokol v Líšni)), JV: hm JC: to byla sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)), pak měli takový ty šatny, to byly okna a takový jako v domech, a tam mívali ty vývěsky, co hrají v kině. tak jestli sem viděla prvně Na Svatém Kopečku, JV: hm JC: a to si pamatuju, to tenkrát byl ten ee voni von v rádiu aj vtipy vykládal, ten Šindler ((Valentin Šindler)), von byl aj zpěvák, ale byl to Stréček Křópal z Břochovan. JV: ((směje se)) JC: a von hrál tam v tom filmu. a hrála v tom filmu Světla Svozilová, to si pamatuju, Láďa Pešek ((Ladislav Pešek)), a vo- von byl menší než vona, vona byla vysoká. jo, a pak tam hrála ta, tu hlavní roli hráli jiřina štajmarová ((Jiřina Steimarová)), to ještě, JV: takže Na Svatém Kopečku,
Jarmila_(1926).txt
JV: a takže vy ste chodila s ňákými třeba staršími kamarády nebo, nebo... JC: no tak musela sem s ňákou, ale tak já vám, nebo sem šla i sama třeba, to protože to bylo tak blízko, že se nemusel člověk [bát, jo.] JV: [že se nebáli.] JC: na tu sokolovnu.
Jarmila_(1926).txt
jo, třeba, voni ještě to, vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí. JV: hm JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí.
Jarmila_(1926).txt
V: to bylo v jakém kině? tenkrát? ten Noční motýl, jak ste říkala. JC: já si myslím, že na té sokolovně ((Kino Sokol v Líšni)). no někde to muselo, to být protože to ještě sem o Brně neměla ani tušení, že budu, že se budu stěhovat.
Jarmila_(1926).txt
ta sokolovna ((Kino Sokol v Líšni)) byla taková, no tak tam, tak pak když byl ples, tak to voni vyklidili, no a ples, plesy byly až po válce vlastně. no, to nebyly ňáký veliký takový ňáký.
Jarmila_(1926).txt
JC: no takže sme mohli jako třeba jít v neděli a pak i v pondělí třeba. třeba v neděli na sokolovnu ((Kino Sokol v Líšni)), v pondělí, to vím, že v pondělí, to sem taky jednou byla myslím.
Irena_(1922).txt
ale můj směr kulturní byl do toho Sokola. teď my sme nacvičovali na různá vystoupení, nebo my sme pomáhali třeba když tam to bylo to kino, tak to kino bylo ve správě Sokola, ten Sokol z toho měl určitý užitek, takže my sme všechny služby tam konali zdarma. třeba bratr Petr byl jako vedoucím toho kinoodboru, sestry si střídaly službu jako uvaděčky, LČ: aha IK: jedna sestra tam měla takový malinký bifé a prodávala, a em my sme i úklid obstarávaly.
Marie_(1915).txt
v Řečkovicích myslím ani kino nebylo.
Ludmila_(1923).txt
anebo sme chodili teda na sokolovnu, do Řečkovic ((Kino Sokola v Řečkovicích)),
Ludmila_(1923).txt
no a v těch Řečkovicích to bylo, kino vlastně to byl Sokol ((Kino Sokola v Řečkovicích)), bylo to, byla to sokolovna, tam se cvičilo, a bylo tam i to kino. PV: hm LH: takže em no ale sokolovna v Řečkovicích je dost veliká, a bývalo kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), jako dosti plné, protože chodili ti lidé starší už a tohle. takže nebylo té zábavy tolik. takže to všechno bylo takové nijaké.
Ludmila_(1923).txt
protože se válčilo, a já mám vůbec dojem, že v té době vůbec bylo kino zavřeno, že se ani nehrálo v Řečkovicích, a em ve válce kdo měl zájem moc o kino.
Ludmila_(1923).txt
[no do, no] do toho, no tak do toho ře- ((Řečkovice, Kino Sokola v Řečkovicích)), tam, v tem omladině, PV: hm LH: když sme teda, říkám, do těch osumnácti let, protože sem se vdala v těch osumnácti,
Ludmila_(1923).txt
no tak ne- nepřestala sem chodit do kina, ne, ale teda kino potom už, pak mám dojem, že v těch Řečkovicích se zavřelo, takže,
Ludmila_(1923).txt
a to už se potom chodilo do města. to už v Řečkovicích neexistovalo, filmy nejezdily jako po hospodách a tak.
Ludmila_(1923).txt
ale no tak do těch patnácti to, to bylo ještě ty Řečkovice, byly dobré,
Ludmila_(1923).txt
a ty Řečkovice byly takový prostě, aby se něco, a ti staří lidé, aby měli kam chodit a tak. takže to, v Řečkovicích, no, [jako] PV: [a a jak] to vypadalo, třeba v Řečkovicích, když se promítal film LH: no tak nic, no, tak plátno, a někde to pouštěl, a židle se tam nanesly, který byly v Řečkovicích, když tam třeba byla ňáká zábava nebo něco, sál byl dosti velkej, takže málo kdy myslím to bylo plné, abych řekla, to prostě bylo takové provizorium, aby teda ty Řečkovice taky nějak žily,
Ludmila_(1923).txt
PV: jak probíhalo to představení, když ste [byla v Řečkovicích.] LH: [no tak] představení, no normálně. sedla ste si na židli a koukala ste, co bude. PV: ((směje se)) LH: takže, jak probíhalo, normálně. dívala ste se na to, neměli sme rádi moc aby před tím byly ty zprávy, jak voni to jako vysílali, no prostě sme byli, byli sme rádi, že sme v kině.
Ludmila_(1923).txt
PV: a někteří říkali, že třeba se někdy prodávalo nějaký jídlo mezi těma filmama, anebo že tam byl nějaký program, LH: ne ne ne, nic se tam neprodávalo, PV: hm LH: nic se neprodávalo, každý byl rád, když měl na ten lístek.
Ludmila_(1923).txt
a ty Řečkovice ((Kino Sokola v Řečkovicích)), to bylo jenom takové, prostě tak, jako když se díváte na světelné obrazy, a prostě tak jak, nemělo to takovou úroveň, tak jako když to bylo opravdu kino. protože v těch Řečkovicích museli voddělat židle, tam sme cvičili, a cvičilo se tam prostě celý týden, že, děcka, em dorostenci, muži, a ženy, chodilo tam teh- tehdá ee prostě ten Sokol přitáhl velmi mnoho lidí. PV: hm LH: takže, ee prostě to se muselo zase židle všechny vyklidit, a to všechno. takže, no a platil nájem, se tomu Sokolu, že se tam dělají ty, protože se tam muselo po nich uklidit. takže musel em to kino vlastně nepatřilo Sokolu, to patřilo někomu, kdo musel platit nájem za to, že tam promítal ty filmy.
Ludmila_(1923).txt
PV: že tam se vám asi líbilo víc, v tom [Králově Poli.] LH: [ale no tak] jistě, líbilo, ale to jako v Řečkovicích ((Kino Sokola v Řečkovicích)) to bylo lacinější.
Ludmila_(1923).txt
takže sme brali Řečkovice jako prostě, že tam deme, že se nám to taky líbilo, ale nebylo to kino ((Kino Sokola v Řečkovicích)), byl byl to sál em Sokola. PV: jo. LH: a ten vypadal jinak, byly tam ee kruhy tam visely, a tak [dále.] PV: [jo jo jo.] LH: museli z toho oddělat bradla, a já nevim, co všechno se muselo. a to se muselo zase zaplatit tomu Sokolu.
Ludmila_(1923).txt
PV: na nepřístupným filmu? když ste byla menší? že ste chodila na nepřístupné filmy? LH: no tak to moc né, no dyť vám řikám, to nás tam nepustili v těch Řečkovicích. PV: hm LH: a když sem byla em malá, tak to to nás nepustili, kdepak. protože, to víte, hlavní věc byla, aby ti starší se přišli podívat,
Ludmila_(1923).txt
LH: [ale v těch Řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle, PV: hm LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel, protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže
Ludmila_(1923).txt
Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to byly ty moje dětský léta ještě teda, takový ty PV: hm a to [bylo vlastně,] LH: [dvanáct, třináct,] PV: a to bylo barevné tenkrát, ne? LH: nó, to bylo Řečkovice, pochopitelně
Ludmila_(1923).txt
le v Řečkovicích si nepamatuju, že by byly ňáký přestávky. a v Králově Poli taky ne. ne- nepamatuju si. protože když už ti lidé seděli, a teď by se rozběhli, ne. nepamatuju si, že by byly přestávky. Jedině, když se něco stalo, že se třeba, a to se stávalo v Řečkovicích, že se to třeba něco přetrhlo nebo něco,
Ludmila_(1923).txt
[ale v těch Řečkovicích] se pamatuju, že se jim snad ten em přetrhl, nebo čert ví co bylo, to si tohle, PV: hm LH: ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel, protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže,
Ludmila_(1923).txt
Sněhurka a sedum trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to teda v těch v mladších letech. PV: hm LH: to tak ty PV: a to ste viděla v em Králově Poli? em nebo Sněhurku ((Sněhurka a sedm trpaslíků))? LH: to si nepamatuju. PV: už nevíte. LH: jestli už v Řečkovicích nebo v Králově Poli. ale určitě, říkám, buď Řečkovice nebo Královo Pole.
Marie_(1928).txt
MB: předtim sem chodila taky, ale jenom tak jako ee nepra-, no vlastně taky asi pravidelně, ale to bylo kino, jako takový v Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) víte ještě se tam (točilo) takhle promítal... LH: [hm.] MB: [tam] z- jako kamarádi moji třeba, a (..) takže tam sem taky chodila, no ale já nevim přesně už jak často, ale tam sme chodili potom pravidelně dvakrát v týdnu.
Marie_(1928).txt
LH: ehm. a to, takže to nebylo ňáké pravidelné kino, když ste říkala, že tam mm ňácí kamarádi promítali, nebo... MB: no, no bylo, ale bylo to v sokolovně, bylo... LH: [hm.] MB: [to] takový eště em prostě byla přestávka mezi tím, že, nebo se jim to někdy strhalo. ((smích))
Marie_(1928).txt
MB: mm no tak já j- e jedině na to kino v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)), na tó ee tó takový, kdy teda tam byla přestávka, kdy s- kdy kdy to se promítal tam někdo takhle, že, nebylo to nějaký, odborný, nebo tak, ale ale vobčas se to strhalo aj. ((smích)) LH: ((smích)) a nevzpo- nevzpomenete si třeba v jakém roce to bylo, n- nebo na taková ta úplně první vzpomínka, na kterou si vzpomenete na kino mm, co se vám třeba ňák zapsalo do paměti? MB: mm no tak to mohlo být tak ee jako za té války tak ve štyrycátým roce možná, nebo aj tak předtím.
Marie_(1928).txt
LH: jasně, a do těch svých deseti let, takže v podstatě to máme tak zhruba do doby d- do začátku války, ee která kino ste navštěvovala v té době, když ste šla do kina, do kterého to bylo? MB: nó to v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)), ale to bylo ee kino jako takový v sokolovně, víte... LH: [ehm.] MB: [se] tam promítalo. LH: á jaký, nebo proč to bylo právě toto kino, bylo to tím, že bylo nejblíž to kino? MB: ano.
Marie_(1928).txt
LH: mhm mhm. tady už to mám tá Tělocvičná jednota Sokol v Řečkovicích v podstatě v tělocvičně tam [to kino.] ((Kino Sokol v Řečkovicích)) MB: [no, no.] LH: mhm. á ták můžeme se ee posunout emm o trošku dál, já se tady podívám. em, když ste skončila mm když ste skončila chodit dó s- skončila ste docházku do obecné školy, začala ste chodit častěji do kina třeba, když vám bylo víc jak třeba těch deset let? MB: ne to (to stejný). LH: á, já to tady rychle proběhnu. (...) á v té době ste stále chodila do těch Řečkovic do toho kina ((Kino Sokol v Řečkovicích)), nebo... MB: nó (pak) stále. LH: ehm, ehm a jinak kromě těch Řečkovic, kromě té sokolovny ((Kino Sokol v Řečkovicích)), měla ste třeba nějaké jiné oblíbené kino, třeba v Brně, ve městě? MB: no ee to sem jinam nechodila tehdá.
Marie_(1928).txt
LH: ehm, ehm. já teď spíš mluvím ee teď spíš mluvím o tom období ee ještě vlastně během války, vlastně od začátku války, do konce války, jestli třeba v průběhu války [ste chodila do kina?] MB: [no tak to sme] chodili, jo. LH: ehm, a mm stále to byly ty Řečkovice? ((Kino Sokol v Řečkovicích)) MB: no. LH: á co se vám, nebo co se vám líbilo třeba na tomto kině, co co si co si pamatujete z toho kina, nebo proč em jestli vám něco uvízlo v paměti z toho Řečkovického kina ((Kino Sokol v Řečkovicích))? MB: no to už, to už ani moc ne. LH: ták ee, takže stále ty ty Řečkovice, em takže nedá se říct, že by em ss, dá se v podstatě říct, že to kino v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) ste navštěvovala hlavně kvůli tomu, že bylo, že bylo blízko, že ste nemusela dojíždět [nikam nikam dopra- ...] MB: [no blízko a chodili] tam jako o spolužáci a a všichni i jako... LH: ehm. á bylo třeba v této době, nebo třeba i později ee v Brně nějaké kino, kam ste nechodila, které vám třeba to kino se nelíbilo, nebo... MB: nó tak ee ee já sem tak ee kromě těch Řečkovic nikam jako nechodila. LH: ehm, ehm. MB: nebo ani sem <nesměla chodit.
Marie_(1928).txt
MB: [pak tam byly] ještě kruhy a em takový věci všechno, že jako v tělocvičně. LH: ehm. takže do konce té války to byly hlavně ty Řečkovice... MB [no.]
Marie_(1928).txt
MB: [židle, židle.] LH: [židle] tam byly, ehm. MB: no tak jako sklápěcí takový, ale em dřevěný židle. LH: a ty tam ňák přinesli a pak třeba po představení zase [odnesli?] MB: [mám dojem], že to vej- vyklízeli zase. LH: ehm. em bylo ňák poznat, že to je třeba, že to je sokolské kino? třeba jestli uvaděči, nebo někdo tam třeba chodil v sokolské uniformě? MB: ne, ne, ne, ne.
Marie_(1928).txt
LH: taková zvláštní otázka, byla ste někdy přítomna ee promítání filmů v domácnosti? jestli třeba někdo z vašich známých kamarádů měl doma projektor, že by promítal třeba doma? MB: ne, ne, akorát sme bydleli jako v těch Řečkovicích, tam ten promítal jako zn- (.) zn- ne spolužák, ale jako asi ó třídu chodil výš a tak n- nás tam někdy jako [pozval.] LH: [ehm.] ale to bylo v té sokolovně? MB: v té sokolovně, ale z- zvlášť tam ee měla byla místnost, že, na to. LH: takže teď mluvíte o tom kině, kam ste chodila, kde se promítalo, že tam promítal někdo z vašich známých, rozumím rozumím [tomu dobře?] MB: [no, ano,] ano.
Marie_(1928).txt
LH: (..) ták ee teď se tady mám takové téma to je ta doba protektorátu. ee vy už ste hodně z toho řekla, ale ještě to tedy zopakujeme. ee jak na vás působily změny po roce devatenáct set třicet devět, kdy začaly platit protektorátní předpisy ee bylo třeba mm ňák cítit, že třeba do některého kina chodí spíše Češi, do některého spíš Němci, nebo tam u vás v těch [Řečkovicích se to ňák...] MB: [ne, tam tam] nechodili Němci, ee Němci tam chodili jenom Češi.
Emilie_(1922).txt
LR: ee jak často ste chodila do kina v tomto období? to znamená od těch vašich jedenácti [do] patnácti. EF: [tak] to vám řeknu přesně, protože v Řečkovicích tam bylo kino a taky Sokol ((kino Sokola v Řečkovicích)), tam se cvičilo a pak se tam na sobotu, neděli se taky daly ty židle, a protože sme tam s kamarádkou Zdenou Vaškovou, sme chodily spolu. my sme tam měly dva kamarády, kteří ty židle tam nanášeli a vždycky, když se zhaslo, tak nám tam přistrčili dvě židle a my sme tam byly zadarmo. dneska už to můžu říct, že (jo), (že sme...), takže sme chodívaly pravidelně do kina, buď v sobotu anebo v neděli. v neděli, když sme měly domluvený, my sme řikaly trampovat, jo, když sme měly domluvený ňákou vycházku ven někde, tak sme tam šly v sobotu večer, jo. a jinak sme chodily v neděli, ale pravidelně.
Emilie_(1922).txt
tak do Beseďáku ((Besední dům)) tam sme chodívaly, tam to stálo myslim dvě koruny nebo co, tak nějak. no a e tam už to bylo kvalitnější, to už nebylo jen takový, v tech Řečkovicích, tam už sem tam to tak zabrnělo, zavrnkalo nebo co ledasjak, ale v Králově Poli to už bylo kvalitnější. no tam už sem si pak užívala...
Emilie_(1922).txt
N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven natrvalo. EF: ano. N1: kdežto v těch Řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam... EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i v Řečkovicích] LR: [mhm ( )]. EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že. LR: mhm. EF: ano ale když v Řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc) úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo.
Emilie_(1922).txt
LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých kin? EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli LR: [( ) mhm]. EF: anebo v těch [Řečkovicích], ((Kino Sokola v Řečkovicích)) jo. LR: [mhm]. EF: tak to samý. LR: mhm. EF: nikde jinde.
Jarmila_(1931).txt
PS: mě by zajímalo, kudy jakou ste vlastně volila trasu, kudy ste ee jak ste se tam dostávala? JV: no ta sokolovna nebyla tak daleko, ovšem my sme (.) po ulici to nebylo tak hrozný, to my sme byli kousek pod konečnou a z konečné dólů tou ulicí, jo, takže to nebylo, ale sokolovna měla vel- velký hřiště a okolí ještě tam bylo přírodní amfiteátr, divadlo, jo a kluziště v zimě a tak, PS: mhm JV: a už potom byly pole a to už teďka je Vránova a já nevím jaká ulice, Žitná, já nevím co a my sme měli zahradu z té naší ulici ee ulice do polí a byly tam dřevěný t- tyčky (.) drátěnej plot (přišrášlovalo to) takže ee já sem chodila do sokolovny tím, že sem prolezla ee pohnula sem s jednou tyčkou a polama sem zase polama přišla do zahrady do sokolovny, jo, PS: mhm JV: naši říkali kolikrát, prosím tě, zůstaň už tam spát na žíněnce, ani domu nechoď ((smích)). no protože to bylo blízko, jo [než to jít zpáteční ces-] PS: aha takže to byla nejkratší cesta. JV: ((smích)) no už je to všechno jinak.
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm a chodila s vámi maminka nebo tatínek do kina v tom období toho protektorátu [nebo ještě předtím?] JV: [no] málo tak jedině v těch Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) PS: v Řečkovicích JV: (no to že bylo) sokolský moje kmotřenka tam o přestávce v předsálí prodávala <cukroví> ((smích)) a takže prostě to to hodně ti lidi z Řečkovic chodili do toho kina, musím říct, že že i když to byla v podstatě dědina, ty Řečkovice, ještě tam taky těch aut nebylo tolik, většinou se jezdilo s povozama a tak, a přesto ee voni měli program dobrej, jak oni neměli tak jak dneska, když někde na venkově dostanou jenom takový podřadný ee filmy, PS: mhm JV: tam byl celkem se hrálo všechno co v té době bylo, PS: mhm JV: možná třeba né jako premiéra, ale dost brzy na to takže sem hodně filmů viděla.
Jarmila_(1931).txt
PS: k tomu kinu v Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) se ještě určitě dostaneme, já bych se ještě zeptal na je- na je- na jednu drobnost, vy ste říkala, že tam bylo i kluziště, takže tam ste chodili i... JV: ano na sokolovně se dycky hřiště napouštělo na zimu byla, ohřívárna vařil se teplej čaj s tresti PS: mhm JV: jo to byla válečná doba, jenom trest čajová do teplé vody, no a chodili sme bruslit (.) no takže to to je to sou to sou takový vzpomínky když já tama dneska jedu, sokolovna už je obestavěná, tam není žádný hřiště, tam je všechno sídliště, že, obchody, že já už sem tam když tam teď jedu na hřbitov, tak si tam <připadám už skoro> jak cizinec. ((smích)) PS: já se ptám, protože ee mám dojem, že vlastně bruslení bylo docela populární dětská zábava JV: bylo PS: a... JV: aji Sokol měl hokejovej nějakej myslím,
Jarmila_(1931).txt
PS: dobře to nám stačí a teď se teda ee vrátíme ee do toho dětské do té období ee dětství a do té ee a k tomu filmu a zeptám se vás nejprve půjdeme jakoby chronologicky, jestli si vzpomínáte na vaši první návštěvu kina, kdy ste byla poprvé nebo první vzpomínky na kino [jako dítě.] JV: [no to to] sem byla maličká holka a to byly gro- grotesky že nějakej Kačer Donald [a nějaký] PS: [mhm] JV: takový Laurel a Hardy a to že to to byly kino hrálo sokolský vod v v neděli vodpoledne a potom na osmou to bylo pro dospělý, že, no takže a ty dětský ty, ty dětský sem viděla snad všecko, no ale pak sem se aji dost dostávala do těch filmů pro dospělý, protože to už mně naši nějak nezakazovali, no takže. PS: mhm takže nejrpve ty první zkušenosti byly na ty nedělní, [to byly gro- gro- pásmo grotesek, jo] JV: [no ano ano ano] no ano
Jarmila_(1931).txt
PS: a tato ee příslušnost k církvi ovlivňovala nějak ee postoj ke kinu, stalo se někdy, že třeba nějaký film by byl považovaný [za nevhodný] JV: [ale to né to né] akorát že ve válce ta řečkovská církev československá neměla stánek, voni měli bohoslužby vždycky ráno v neděli v sokolovně v sálu, jo, PS: aha JV: a to trvalo dlouho až po válce se potom postavila postavil to co tam teďka je takovej domek,
Jarmila_(1931).txt
PS: a jak často ste jako dítě teda do toho řeč- sokolského řečkovického kina chodila? ((Kino Sokol v Řečkovicích)) JV: tam sme byli [pořád furt se hrálo, no] PS: [každý týden?] JV: no říkám to jo. PS: takže v podstatě na ka- to nedělní nedělní představení bylo pro vás jako pravidelný [že ste v neděli se šlo] JV: [no tak pravidelný] nemožu říct pravidelný byly taky doby kdy kdy sme byli s našima venku
Jarmila_(1931).txt
JV: [v Řečkovicích] ((Kino Sokol v Řečkovicích)) myslíte? PS: v Řečkovicích JV: to řečko- v Řečkovický kino ((Kino Sokol v Řečkovicích)) tam byl velkej sál na cvičení PS: no takže to museli vždycky [připravit] JV: [a prostě] tam se dávaly židle spojený takovejma těma PS: aha JV: dřeva- dřevěnejma nějak sešroubovaný do do těch nez- víte jak se spojovaly ty židle PS: jo jo JV: jo no tak to tam dávali, no a potom se to po kině zase odklízelo a uklízelo na cvičení no nebo na ty bohoslužby to tam taky takhle bylo udělaný ty židle. PS: mhm JV: no (.) našla sem tady nedávno mám to tam ještě v pokojíčku vám pak můžu ukázat, je tam plán ještě stavební plán na přístavby kinosálu v sokolovně.
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm k tomu se ještě dostaneme, to mě zajímá ( ) tato vzpomínka na ty Kluky na řece ((Kluci na řece)) ale ee u u toho Řečkovického kina ((Kino Sokol v Řečkovicích)) ee e platilo tam ee že tam asi chodilo hodně lidí z těch Řečkovic? [že jo] JV: [hm] ale tam to nebylo na místa, já myslím že PS: nebylo to na místa JV: já myslím, že kam si kdo sedl tam seděl ale možná že dopředu a dozadu že možná byl rozdíl v cenách. PS: mhm a to bylo teda s- sokolské kino bylo to při projekcích nějak znát, že to je sokolské kino, byli tam například sokolové, kteří by ee tam chodili v sokolských uniformách? [( )] JV: [to ne] to ne, to ne, to bylo jako kino skutečně, no akorát že to kino to provozoval Sokol ale, ale jinak chodili lidi normálně do kina no.
Jarmila_(1931).txt
PS: mhm a vy ste taky ještě zmiňovala, že se vlastně přerušovala projekce v Řečkovicích ((Kino Sokol v Řečkovicích)) ( ) čili oni měli... JV: no, vo- vono se to ven- většinou někdy stávalo někdy ne ale zřejmě jestli ty em e technický nebo nějaký ty přístroje e asi nevydržely, jo, celou dobu na na ně- něco museli přetáčet a nebo dávat něco novýho.
Jarmila_(1931).txt
PS: [takže v těch Řečkovicích] ((Kino Sokol v Řečkovicích)) JV: takže zřejmě to vybavení PS: voni měli, [jednu] JV: [možná] PS: jednu promítačku jenom, [takže museli] JV: [možná možná] možná protože vím, že někdy se tam ty přestávky děly PS: mhm a vy ste říkala, že eee tam někdo vaše známá ee vaše kmotra prodávala cukrovinky JV: no no PS: ee takže ty cukrovinky bylo možné si vzít do sálu nebo jak to fungovalo? JV: ale asi jo tam se šustilo papírkama furt, to víte, to bylo to tak to bylo aji v divadlech bohužel strašný PS: takže to bylo běžný třeba u těch dětských (přes den) JV: no nějaký takový ty bonbóny se tam prodávaly na cumlání a takový blbůstky, PS: mhm JV: vono to bylo za pár halířů tenkrát že jako...
Jarmila_(1931).txt
PS: já bych se ještě vrátil k tomu řečkovickému kinu ((Kino Sokol v Řečkovicích)), potkávala ste tam ee nebo ostatní svoje známé nebo vaši [rodiče třeba?] JV: [no jistě, tak] lidi se znali, to byla dědina. dyť to řečkovic- ty Řečkovice mají dneska ze všech stran ee přes- přistavený sídliště všechny pola, kde měla babička Fuksová taky svoje pole, tak tam už tam už byly kasárna navrchu na špici pola kam sme e až do do lesa kam sme chodívali k rybníku na rákosí, do lesa na houby, všecko je zastavěný,
Josef_(1929).rtf.txt
JU: [no tak oblíbenými] nemůžeme říct no tak to se chodilo co kde hráli LG: mhm JU: jak jak jak jak to bylo přitažlivý že to záleží co t- t- tam co dávali no, sme chodili třeba do kina až do Komárova ((kino Atlantik)) ze Starýho Brna přes ty pola kolem vody teďka kde se jednou bude stavět teď to nádraží páč sme viděli že tam hrají tu kovbojku to a to LG: ((směje se)) JU: to sme šli až do toho komecu ((Komárov – kino Atlantik)) nebo do Heršpic ((pravděpodobně kino Adria Horní Heršpice)) do sokolovny nebo do Novýho Lísko- do Starýho Lískovce do kina ((kino Slavia, Starý Lískovec)) že to sme chodili všude kde sme se dozvěděli co se tam bude dávat.
Edita_(1926).txt
: byla v těch, na tom filmu kin kong, ((King Kong)) a to mně mohlo být tak (.) jedenáct dvanáct let. a to sem byla v Lucerně ((Lucerna)) s maminkou. KH: a líbilo se vám to? EB: no bylo to, byl strašidelný film. to byla tak (.) kin kong ((King Kong)) byla gorila, která unesla mladou ženu, jo a to, no líbilo se mi, byla sem z toho celá (.) no nadšená. ((smích))
Edita_(1926).txt
to sem chodila do té Lucerny ((Lucerna)) s tou kamarádkou sme chodily hodně do f- do kina. to stálo korunku, tak na to vždycky nám dala babička nebo maminka. a to sme chodívaly.
Edita_(1926).txt
: to bylo hodně těch kin, ale co sme chodily akorát do té luce- to si Lucerna a ta Moderna. že tam sme to měly zadarmo (.) Kapitol...
Edita_(1926).txt
[jo no] Lucerna byla malá, pro míň lidí, že a k-
Edita_(1926).txt
KH: takže spíš, že to hráli v Lucerně ((Lucerna)), že ste chodila do [Lucerny] ((Lucerna)) EB: [ano, že] ano ano. a tam se měnilo myslím každý týden, nebo ještě dvakrát do t- , nevím, to už si taky nepamatuju, ale tam sme chodily hodně často. KH: takže ste viděla vlastně skoro všechno v tý Lucerně. EB: hodně, no, moc. (.)
Edita_(1926).txt
to už se do Lucerny ((Lucerna)) nechodilo, to se chodilo do městských kin. KH: a pamatujete si, proč ste nechodila do Lucerny? EB: (..) to bylo... já sem se učila ve městě a pro mě do m- jet nebo nebo... já už si to tak nepamatuju. vim, že ale že sem chodila ve městě do kina.
Edita_(1926).txt
LG: a ty otázky se týkají em té doby, než ste ukončila obecnou školu (...), takže (.) e vzpomínáte si na e na první návštěvu kina? EB: ano, to sem byla s maminkou v kině Lucerna a kin kong ((King Kong)) LG: ((smích)) EB: to by la ta (..) e LG: jo. EB: orangutan nebo h- LG: jo. EB: ano, to byl můj, to mně bylo třináct dvanáct jo sem, to byl první film. LG: a em m- máte, pamatujete si něco detailně z toho filmu nebo prostě přímo z té návštěvy? EB: no tak z té návštěvy moc ne, ale to právě teď už to bylo i v televizi že to.
Edita_(1926).txt
nejvíc u nás v žabinách ((Žabovřesky)) Lucernu.
Edita_(1926).txt
ee tu Lucernu, protože tam sme bydleli v Táboře jo to je na ve- pořád ta Lucerna je na LG: [jo jo, mhm.] EB: [tom stejným] místě a všechno. stálo to e řekneme korunku dvacet nebo c- ten lísteček a v poslední řadě tři koruny dvacet a tak sem vždycky vod našich dostala a...
Edita_(1926).txt
Lucerna to bylo v žabinách ((Žabovřesky)) vobyčejný (.) to. tam ještě chodili s takovým (.) foukali ten e voňavej vzduch a to.
Edita_(1926).txt
sem šla s tou Blankou ta byla vo rok starší než já a šly sme do Lucerny, byl to nějak film ne nepřístupný, ale možná vod patnácti šestnácti let a <Blanku tam pustili a mě ne>. LG: <vás ne?> EB: <vím, že sem přišla, já sem teda byla vychovaná taky u babičky hodně a že sem brečela> ((smích)) LG: ((smích)) EB: <nepustili mě, ne> ((smích)) LG: a vyprávěla vám potom ta kamarádka [o tom filmu]? EB: [to víte], že jo! to vite a <smála se>! ((smích)) LG: a jak to tam teda f- fungovalo, tak že ste že ste si chtěla koupit ten lístek a on... EB: já myslím dokonce, že sem měla koupenej, ale nepamatuju se, že by mě vrátili nebo ne-, nevím o tom, jak to bylo, já sem byla LG: jo. EB: strašně <něšťastná> LG: jo, takže ( ) EB: a šla sem dom. LG: a náhodou se nepamatujete, co to bylo za film? EB: ne, ne, ne. ale určitě českej film. LG: českej. EB: určitě českej, to byla z- Zita Kabátová a Mandlová ((Adina Mandlová)) a tototo- že ty [herečky]
Edita_(1926).txt
LG: a kde ste získávala informace o těch filmech? EB: o těch filmech? no (.) v Lucerně to bylo, že, LG: jo. EB: vystavený
Edita_(1926).txt
LG: [a Lucernu] ((Lucerna)) a tak, jaké byly mezi těma kin- kinama rozdíly? EB: no vel-, no tak velké, protože Lucerna to to byl menší že ( ) LG: mhm. EB: já sem ještě chodila do toho starýho, jak ta Lucerna potom jí ee renovovali nebo to takže s- se to vylepčilo všechno. a to byl velkej, město a Žabiny, ((Žabovřesky)) to byl velkej rozdíl. LG: a tak mě by to EB: no. LG: celkem zajímalo, jak to tam vypadalo před tou rekonstrukcí, jesi si jesi si to teda pamatujete v té Lucerně ((Lucerna)). EB: ah to to vám neřeknu, tak vím že spravili ty židle že to, ty křesílka sme jinak seděli, teď osvětlení, teď i to plátno (...) no bylo to vylepčený no jak dyž člověk doma maluje a LG: jo. EB: vylepčí si všechno.
Vilemina_(1919).txt
ale když už jsem byla vdaná a dávali něco, tak kino ((Lucerna)) bylo nahoře, na té Minské, v Táboře vlastně, tam se to, jako kona- e e LR: mhm VB: Tábor je vod města a Minská je důle. tak tam sme chodili, tam to bylo levný, LR: mhm VB: a tak tam sme chodili jako když bylo nějaká veselohra nebo tak, LR: mhm VB: tak sme s manželem jako šli.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm, dobře. tak, a teď už se přesuneme opravdu va- do vašeho dětství, budeme se bavit o tom, jak ste navštěvovala kina asi do té doby, než vám bylo těch deset let, jestli ste teda ještě vůbec e v té době navštěvovala kina, tak mě by zajímalo, jestli si vzpomínáte na svoji první návštěvu kina, VB: no to byl Pat a Patachon, LR: mhm VB: <to byl cizí film.> protože tam bylo, maminka povídá e vodpoledne to bylo, prej, pudem do kina. já povídám ee a můžu? no to víš, no vona, e první tři řady byly za korunu, no tak to nebyl <takovej problém> ale, to to byl první film, to si pamatuju, protože to byla samá legrace, no tak. LR: a kolik vám asi bylo VB: cože? LR: kolik vám asi bylo? VB: jestli deset let, LR: aha, VB: no tak nějak. LR: a [v kině] VB: [dřív ne], LR: mhm, a v kině ste byla v těch Žabovřeskách? ((kino Lucerna)) VB: ano. LR: mhm [poprvé], VB: [to většinou] sem byla,
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a proč ste chodila právě do toho kina ((Lucerna)) v Žabovřeskách, VB: no LR: předpokládám protože ste tam bydlela, v Žabovřeskách, VB: no bydlela a tam to bylo celkem levný kino, LR: aha VB: to ne ve městě přece jenom to bylo dražší.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) tak, a (.) v té době, když ste chodila do té měšťanky, ste teda říkala, že ste navštěvovala ty kina méně, VB: no, LR: a chodila ste kam do kina, v této době? VB: no [tam do Lucerny ((Lucerna))], LR: [stále do těch] do Lucerny ((Lucerna)), VB: no, LR: pořád, do Žabovřesk. VB: tam LR: mhm VB: v Žabovřeskách. LR: mhm, a když ste se vdala, tak stále tam, když už teda byla příležitost? VB: no LR: mhm. a co se vám líbilo na té Lucerně ((Lucerna)), líbilo se vám tam něco? proč ste tam chodila, nebo... VB: tak e to bylo e takový jednoduchý kino, LR: mhm VB: ale e bylo to tam takový příjemně, LR: mhm VB: a už ta paní nás znala (v) pokladně, a maminka když dělala tam, tak vždycky řekla, no budeme mět to a to na programu, a tak dycky, tak já si přindu pro lístky, tak už sme měli <dva schovaný>, LR: aha, byla to jakože vaše známá, VB: no, maminčina.
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a dále by mě zajímalo, jak ste se obvykle v kině chovala. jestli ste třeba měla ve zvyku konzumovat jídlo nebo nápoje, protože v kině byl třeba bufet, tak jestli ste byla zvyklá, nevím jestli jak v žabov- Žabovřeskách jestli byl bufet? ((v kině Lucerna)) VB: no ne, ne bufet tam nebyl,
Vilemina_(1919).txt
ale tos- něco se mně opravdu líbilo tak (.) třeba já sem byla e (.) můžu říct e a dodneska, nemůžu zapomenout na Babičku ((Babička)), LR: mhm VB: paní Brzková ((Terezie Brzková)), když hrála babičku, tak já sem na to byla myslim ale pětkrát, LR: opravdu? VB: to bylo prostě, to bylo takový kouzelný, jak ta herečka dovedla všechno tak (.) procítěně udělat, jo? zahrát. vopravdu to bylo, LR: a pamatujete si, kde ste byla na Babičce ((Babička))? v jakém kině? VB: jaká byla? LR: ne, v jakém kině ste byla na Babičce ((Babička))? VB: no no v lu- Lucerně ((Lucerna)),
Vilemina_(1919).txt
LR: a eště někde jinde? pamatujete si? říkala ste v tom Starém Brně ((pravděpodobně kino Grand)), ale to si už nevzpomínáte ty názvy [tam se vám to nelíbilo], VB: [(věřít- mně se t- mně)] se to <kino nelíbilo> LR: aha mhm VB: a já sem e dost byla taková nervózní, já nevím proč, ale prostě nemohla jsem se pořád jsem se někde dívala, LR: mhm VB: soustředit že, LR: mhm VB: sem byla zvyklá na to jedno kino ((Lucerna)), LR: mhm VB: no kdybych bejvala chodila tam a ta možnost, že to nebylo, LR: hm VB: jistě že to nebylo, ale prostě to bylo že e sem byla vopravdu e (.) zvyklá na tu Lucernu ((Lucerna)).
Vilemina_(1919).txt
LR: mhm (.) a v těch Žabovřeskách ((kino Lucerna)), pamatujete si třeba na Niké, říkala ste ta pokladní, že byla známá maminky, a ještě na jiné zaměstnance, na to, jak se třeba chovali, VB: tak tam byly dvě starý uvaděčky. LR: mhm VB: a když bylo to plno, vyprodaný, tak sme museli jít tam, kde sme měli lístky. ale stalo se taky, že třeba už to dávali potřetí, tak už tam bylo pár lidí, tak řekla, sedněte si tadyk, je to stejnak volný. LR: mhm VB: takže sme si sedli blízko dveří a bylo to e (.) teďka to myslím není vůbec <možný něco takovýho
Vilemina_(1919).txt
LR: a pamatujete si, z čeho se skládal obvykle program? té projekce, když ste přišla do kina. VB: no tak to se votvíralo pět minut před začátkem. LR: mhm VB: takže to každej už honem honem na si se- [za chvílu] LR: [mhm] VB: pustili e tu hudbu LR: mhm VB: no a pak e kdo hraje co co se hraje a začal film, LR: mhm (.) takže byl hned film, VB: no no, LR: mhm (.) a byla přestávka? VB: no ně- LR: jo VB: někdy jo. já si pamatuju, že v jednom a byl to ňákej slovenskej film, ten šel bez přestávky,
Miroslav_(1931).txt
MH: třeba já nevím, jeden čas nejlacinější v té Lucerně ((Lucerna)) stálo korunu.
Miroslav_(1931).txt
MH: jak říkám, člověk byl zvyklej do Lucerny ((Lucerna)) za korunu. ((smích))
Marie_(1915).txt
MH: jo to vzpomínám. em z gymnázia, myslím v kvintě nebo v kvartě, sme celá škola vyrukovala, páč byla událost, do kina Lucerny ((Lucerna)). a to eště byl němý film samozřejmě, vpravo tam byl pianista, který to doprovázel hudbou. to bylo první. ta Lucerna funguje dodneška [jistě.]
Marie_(1915).txt
em no tu Lucernu ((Lucerna)), sme tenkrát, to si pamatuju,
Marie_(1915).txt
MH: kdepak na toto. ale potom jak studentka, jakmile sem šla na gymnázium, my sme měli slevu na divadlo. LS: hm MH: ale do kin sme nechodili. LS: hm MH: pro nás ta Lucerna byla událost tenkrát.
Marie_(1915).txt
LS: takže vlastně ani když ste chodila na gymnázium, [ste často do toho kina nechodila.] MH: [ne, vůbec. jedině] jednou sme byli celá škola v té Lucerně ((Lucerna)), to byla událost veliká, páč se šlo pěšky z Úvozu na vrch, že, tak...
Marie_(1915).txt
a eem a ta Lucerna, tak em ta si už nepamatuju. vím jenom, kde seděl ten pianista. toho si pamatuju, co se hrálo, dávno nevím. LS: hm a byl tam jenom ten pianista, nebo tam byl ještě někdo další z hudebníků? MH: ne, jenom pianista.
Miroslav_(1923).txt
no tak ty němé filmy, to sem viděl v Lucerně ((Lucerna)), to bylo kino z Masarykovy štvrti dole v Žabovřeskách, to je dokonce <dodnes jedna z mála> e tří kin, které ještě existujou v Brně a hrajou, kromě těch Art a skaly ((Scala)), že jo. tak tam sme chodívali, jako děcka pokud nám naši dali tu dvě koruny, nebo korunu padesát, no to je dneska desetkrát em em jako míň, ale to nehraje roli ňáký, no to sme museli zaplatit, (jo), dycky tam bylo velká tlačenice a, tak to si vzpomínám na ty první filmy.
Miroslav_(1923).txt
JV: jestli ste chodil s kamarády do jiných kin než s rodiči? MJ: jó. no do hlavně do té Lucerny ((Lucerna)), tam sme chodili jenom s děckama, tam em rodiče ani nechodili. oni si byli na divadlo, ale e tam sem chodil už s klukama s bratrancama a s kam- s se spolužákama, sám, no. a to bylo, těch kin bylo plno. oni byly levnější ty takový ty e malý kina,
Miroslav_(1923).txt
JV: mhm dobře. á měl ste ňáké svoje oblíbené kino, které ste navštěvoval nejvíc, kam ste chodil nejradši? MJ: no oblíbené né. no do do Lucerny ((Lucerna)), protože to bylo nejblíž a bylo to laciný.
Miroslav_(1923).txt
MJ: to vim, když sme byli v Lucerně ((Lucerna)), to bylo takový kino, kde byl děsnej nával, protože oni tam ty lístky ee, to nebylo podle e sedadel, každý chtěl být vzadu, tam to bylo tak zvýšený, tak dycky hrrrk a ten nás držel a a toto, ale em že by vyvedl, to né, to by musel nějak ně- dělat ňákou moc velkou pos- to si nepamatuju. JV: mhm MJ: ale chodili a šprycali takovou tu lesní vůni, protože tam byl to vy- vět- klimatizace nebyla, že jo, když tam bylo narvaný lidma, tak to byl (.) k zalknutí, ale to to my sme necejtili to em si člověk necítí, že je toto, že jo, ale tak to patřilo jako em jako sme dycky vstávali a čuchali honem k <sobě (ty)> ((smích)), šak víte co to je, jo, ten... JV: ano. MJ: sprej. chodil kolem a to patřilo jako, to je dobrý kino, oni nám tam aj řekněme za eee pokropí a nebo nám tam ee nás tam prostě ee dají takovej požitek, že je tam vůně, provoní to ten vzduch. a to jenom tak, to dělali v Lucerně ((Lucerna)), jinak ne. JV: mhm takže jenom v Lucerně ((Lucerna)) tohle to dělali? to nedělali i v jiných kinech? MJ: já sem to nikde neviděl. možná, nevím.
Irena_(1922).txt
Alfa, na Marxové byla Lípa. Lucerna byla v Žabovřeskách, kino Jas byl v Husovicích, na té Hybešce ((ulice Hybešova)) to Ponrepo, to se menovalo Mír.
Milan_(1932).txt
ML: [no tenkrát] tenkrát ne, podívejte se, to už bylo to, tenkrát to bylo ee tenkrát to bylo daný tím, že více méně už začaly nálety, LR: hm ML: takže my sme neměli od rodičů <povolený někam> na ňáký takový. ale zkrátka a dobře, když sme šli sami, LR: hm ML: tak v zásadě to byly kina, kde sme to měli jak se říká ee k doběhnutí domů. LR: hm ML: jo no a to byly ty dvě kina, to bylo to, tady ten Stadion, LR: hm ML: to sme měli prakticky to bylo pár minut vod baráku, dole, dole to Studio jak by smet, no a ještě snad bylo, k dosažení bylo v Žabovřeskách ta, Lucerna.
Milan_(1932).txt
ML: no ta em v Žabovřeskách ta Lucerna, to zůstalo, to se udrželo, no a potom já nevim
Milan_(1932).txt
ML: a tady takový ty, já akorát co se týká těch em těch em jako periferních, tak to akorát ovládám tu Lucernu ((Lucerna)) v Žabovřeskách a potom dole v tom Králově Poli.
Libuse_(1924).txt
MB: takže vlastně ee ste se i dostala, vlastně i do jiných kin než ee než jakoby byla ta hlavní, do kterých ste chodila. LM: no tak ano no sem sem tam pak ještě ještě do, do Lucerna v Žabovřeskách, víte, na minsk- je to Minská? MB: jo jo jo LM: Minská, že, tak ee tam když bylo, tam vím, že tam sme byli na Pohádce máje ((Pohádka máje)) eee jestli to eště em z té původní nahrávky krásné,
Miloslava_(1925).txt
JV: s babičkou. dobře tak kdyžtak pak se ještě dostaneme k době protektorátu, za nějakou dobu, takže to pak, se vás zeptám dál. a jaké kino ste navštěvovala nejčastěji, nebo která kina ste navštěvovala s tou babičkou? MM: s tou babičkou to bylo vždycky do Lucerny ((Lucerna)). JV: vždycky do Lucerny ((Lucerna)). MM: vždycky Lucerna. JV: a nikdy ste nezamířily nikam jinam. MM: ne, nikdy sme nezamířily nikam jinam. ono, já, ono to bylo taky tím, že jednak sme bydleli ještě tehdy ta doprava městská byla tedy slabá, tak my sme chodily vždycky pěšky a tam to bylo teda nejblíž a mimo to babička mě potom už brala na filmy, takzvaně mládeži zakázané, na kterých teda vlastně nebylo nic závadného, ale v té době to tak bylo, takže já sem ve svých třeba dvanácti letech viděla třeba filmy, mládeži nepřístupné, protože babička to tam měla tak zařízené, protože jak se začalo hrát, tak nám tam přistavili dvě židle a sledovala sem ten film, protože jinak bych se tam na to teda nedostala. JV: to mně pan doktor Skopal říkal, že ste chodila s babičkou na nepřístupné filmy. MM: no, ano. JV: vy ste se tam dostaly, protože ona tam měla toho známého. MM: ano, ano. JV: takže s tím nebyl žádný problém. MM: ne. JV: on vás pustil normálně. MM: no ano. JV: a vy ste seděly na těch dvou židlích někde bokem nebo... MM: to sme seděly, no, tak nám to přistavil vedle řady, ano. JV: v první řadě? MM: ne, ne, to sme vždycky sedávaly tak v té druhé polovině. JV: tak to je teda zajímavé, to sme tu ještě neměli. MM: tehdy v první řadě seděl jenom ten, kdo měl korunu na kino. JV: hm MM: stálo v první a myslím v druhé řadě korunu, protože to byl udělané tehdy tak, že ste měl <úplně zvrácenou hlavu>.
Miloslava_(1925).txt
JV: privátním životem, takže ste navštěvovala tyhlety reví ((revue)). dobře, a v tomto, v tomto čase ste pořád navštěvovala do toho roku třicet devět ještě pořád tu Lucernu ((Lucerna)) nebo už ste chodila třeba i do jiných kin s babičkou? MM: no, s babičkou si vzpomínám jenom, že sme byly někdy ve skale ((Scala)) a v Alfě ((Alfa)), ale málo kdy. my sme hrozně moc chodívaly do té Lucerny ((Lucerna)).
Miloslava_(1925).txt
JV: a do Lucerny ((Lucerna)) ste chodila stále, i v čase [kdy ste navštěvovala už i jiná kina] MM: [ano, ano, ano, ano]
Miloslava_(1925).txt
ale ta kamarádka, jak sem říkala, že někdy ta babička ju do té Lucerny ((Lucerna)) se mnou vzala, tak ee, ta vopravdu ta měla tatínka, který teda byl víc než pobožný, a já mám dojem, že tehdy s náma byla dvakrát nebo třikrát a pak něco doma řekla a pak už nesměla jít.
Miloslava_(1925).txt
MM: ne, ne, to sem neviděla. ale, ale bývaly v té Lucerně ((Lucerna)) kdysi za mého nejranějšího mládí, tam opravdu ještě, sice se mluvilo, ale někdy tam býval ještě stával bokem klavír a ten na to něco hrál, jako doprovod k tomu. JV: takže ten film byl zvukový. MM: ten film byl zvukový ale ještě JV: ale zároveň, MM: ano. JV: zároveň [tam byla ta produkce] MM: [ano, protože] protože to, tak jak dneska máte ty filmy podbarvený tou hudbou prakticky pořád, tak tam, tam to nebylo tak, jo, čili tam jako třeba před tím filmem a předtím, to bylo vlastně tam jenom mluvilo, ale ten zvukový doprovod nebyl. tak on tam opravdu, taky sem si až teď na to vzpomněla, bývalo to tam, jo, klavír, JV: to trvalo tak do kdy, jak dlouho si to ještě pamatujete? MM: no tak to bývalo jenom, já nevím tak, do těch deseti let mých, potom už ne. JV: to znamená do roku třicet pět. MM: třicet pět. JV: pak už ne.
Miloslava_(1925).txt
Sněhurka a sedum trpasliků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), ale ten teda, to byla nádhera a vidíte, ten sem viděla aspoň dvakrát nebo třikrát. JV: no vidíte. MM: teď jak sem si na to vzpomněla. JV: s babičkou. MM: ten sem viděla, to byla nádhera, nádhera. JV: vzpomněla byste si kde, kde ste ho viděla? MM: no v té Lucerně ((Lucerna)). JV: takže to byly ještě ty třicátý léta [s babičkou] MM: [ano, ano] to byla krása teda.
Ctirad_(1931).txt
ale myslím, že sem teda tak jedenkrát mohl bejt takřka v každým brněnským kině, tedy Alfa například, nebo Kapitol, to bylo na Dominikánským náměstí, že, em někt- možná v Lucerně ((Lucerna)), nevím jak se menovala, jestli to bylo tehdy taky
Libuse_(1928).txt
no pak sem chodila třeba e do Lucerny ((Lucerna)), to bylo tam na Horové, na Veveří. Bývala, já nevím, jak se to tam jmenovalo, v té Lucerně ((Lucerna)).
Libuse_(1928).txt
do toho Artu, potom do skaly ((Scala)) sem chodila, pak do Kapitolu ((Kapitol)), pak do Moravie ((Moravia)), to bylo na Cejlu. Moravia! no a... Lucerna, Moravia, skala ((Scala)), Kapitol, Art, no a to je myslím tak všechno. to bylo poblíž toho mýho, nejblíž tomu mému bydlišti, takže tam sem jako chodila
Zdenek_(1927).txt
na začátku zab- Žabovřesk kino Lucerna,
Zdenek_(1927).txt
ZP: tam panovalo, že tam vždycky tam byly šatny. jo, eště ( ) sou dneska taky. em nevím es- jestli byly ty šatny aj u těch menších kin, ale myslim si že jo, třeba kino Lucerna měla šatnu, kino, myslim že byly ve všech kinech byly šatny.
Zdenek_(1927).txt
ZP: občas sme chodili do Lucerny ((Lucerna)), to je taky blízko,
Marie_2_(1921).txt
MS: já potom sem chodila, když byly děti, tak manžel hlídal, sama třeba do Lucerny ((Lucerna)) na Veveří, když něco dávali, nějaký český film, tak sem šla a...
Jarmila_(1931).txt
JV: [to nevim to nevim] ja vím já teď bydlím tady už hezkejch pár let tady v těch Žabinách ((Žabovřesky)) a vim, že to se tam tu Lucernu ((Lucerna)) nenapsala, sice sem v ní teďka taky parkrát byla, ale vím, že už že tam v tom žabovřeskym zpravodaji před několika lety sem četla článek, že je to jedno z nejstarších kin PS: no JV: jo a to, ale bohužel to už nemám, to sem asi vyhodila ten zpravodaj, takže takže vo tom moc nevím, ale vím že to kino muselo být hodně dlouho už.
Ludmila_(1920).txt
nó a potom do takovejch jak sme říkali blecháren do té Elektry ((Elektra)) nebo sme šli do Lucerny ((Lucerna)) do Žabovřesk, byla Lucerna.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a tahlecta kina byla jakoby interiérem nějak ošklivější nebo? LŠ: neby- nebylo to, mně to nepřipadalo, Lucerna taky bylo hezký kino v Žabovřeskách tam, LČ: ale bylo to menší. LŠ: ale bylo to menší, ale to nevadilo nám, LČ: mhm LŠ: my sme to tak nebrali tenkrát. LČ: takže vám to nevadilo při výběru? LŠ: mně to vůbec nevadilo ne ne ne.
Augustin_(1924).txt
em Lucerna se mi zdá že to byla, ale nejsu si jisté. LČ: Lucerna to je v Žabovřeskách. AU: to je v Žabovřeskách? LČ: ano AU: jó, to je Žabovřesky. tam sem taky byl, myslím aspoň pětkrát. v té lucer- v té Lucerně ((Lucerna)), to si pamatuju. to je tam poblíž té tramvaje, už si, ještě že ste to řekla.
Marie_(1921).txt
LČ: a v té době ste pořád navštěvovala ta stejná kina, nebo která to byla? MD: ne to už sme, to už sme chodili, to už sme chodili ee právě třeba do Husovic ee v Židenicích bylo kino, to si nepamatuju, jak se menovalo. LČ: Orient? MD: né, to si, to nepamatuju, jak tehdy se menovalo. tam sme chodili,
Marie_(1921).txt
LČ: takže ste do těch Židenic, ale to ste museli dojíždět, ne? nebo nějak. MD: no tak, to my sme chodili tenkrát pěšky. ((směje se))
Marie_(1921).txt
LČ: takže do toho židenického kina ste chodila i protože tam ste měla ty příbuzné nebo [to né?] MD: [ale né], tak to sme se třeba domluvili, říkám my sme chodili, nás bylo víc, tak sme se domluvili, že a zjistil někdo zjistil tam hrají hezký, nějakej hezkej film, tak deme podívat se tam, jo? LČ: takže teď už se to jakoby v tu dobu se to neorientovalo podle toho, že to je blízko, ale spíš [podle té nabídky]. MD: [né, to už] to už prostě kde co hráli, jo? kde co hráli, no.
Borivoj_(1927).txt
BH: [ta blízkost.] ta blízkost, později pochopitelně už sem měl větší (.) eh (.) okruh. LH: ehm. BH: tak to bylo do středu města (.) i (.) do (.) prostě okrajových částí, jako do Králova Pole, do Husovic, do Židenic, tam kde byl prostě film, kterej mě nějak nějakým způsobem (nezaujal) název pochopitelně, mm no tak sem tam šel.
Marie_(1915).txt
MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to bylo velice aktuelní.
Rut_(1934).txt
to sme lítali z kina do kina (.) sme třeba šli (.) věděli sme, že tam a tam dávají ten film, tak sme (.) jeli až do Židenic anebo (.) až do Komárova tam bylo taky kino ((Atlantik)) (.) a tak sme e šli kde co jelo, tak tam sme šli (.)
Rut_(1934).txt
RM: no horší (.) e ty kina byly všecky (.) udržovaný [takový] LG: [mhm] RM: jo? LG: jo RM: ale (.) byly takový menší a bylo to takový (.) třeba já vím že (.) v Židenicích (.) bylo takový kinečko (.) a já nevím už jak se ten t- to kino menovalo (.) a to bylo takový (..) tam bylo dobrý to že to šlo hódně tak nějak pěkně dolů (.) takže aj v těch posledních řadách se vidělo (.) jo?
Jaroslav_(1926).txt
JB: no taky sme kolikrát šli do Židenice třeba do kin a tam byly dvě kina, jedno a kousek dál bylo další, no potom e v Židenicích no bylo kino tam sme taky dost chodívali, do toho kina, jak se to menovalo to nevim. LG: Židenice, já JB: a to já mě se zdá ta Lucerna to bylo takový malinký kino, no jo, to bylo, já nevim jak se to tam menuje takový náměstí, náměstíčko, tak tam bylo takový malý kino. (.) LG: v Žabovřeskách? já tu mám- JB: ne v městě tam. já nevim jak se to menuje kurnik. tam bylo takový malinký kinečko tam taky sme nekdy chodívali do toho. (..)
Rudolf_(1920).txt
RS: nejlacnější [vstupenky měly kina] NS: [pokud tam byl]... RS: v Židenicích PS: mhm RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina] NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl příplatek korunu RS: a ty byly nejlacinější
Rudolf_(1920).txt
RS: a chodili tam naš- e do kina e vod mé manželky tatínek a maminka kteří byli velký e š- e spořilci tak voni šli e pěšky do Židenic PS: mhm RS: a tam šli za korunu do kina PS: mhm mhm RS: koruna byla vpředu jim to nevadilo dědovi babičce taky ne tak (šli) a my sme měli dycky v tu dobu doma volno dyž nebyli rodiče když byli voni šli do toho do těch Židenic vono je to dost daleko a pak zase da- daleko takže to zabralo tři hodiny a to nám [sta-]... PS: [takže] šli pěšky (.) [šli pěšky]? RS: [pěšky] PS: mhm
Libuse_2_(1928).txt
, i když se říká, že to, ty Husovice třeba jako byla taková dělnický, i do Židenic sme někdy šli taky do toho kina. já vím že to sme tam jednou byli, a já sem teda měla delší vlasy, a chodila natočená. a říká, dívej, dívej se, ta vypadá jak Lída Baarová, no já sem si myslela pán bůh ví co ne to. ((smích))
Libuse_2_(1928).txt
byly plakáty, to se věše- věšely plakáty, plakáty vždycky na celý em to byly, vždycky se vyvěsily plakáty, takhle větší, a tam bylo skala ((Scala)), Kapitol, to, jo? Moskva, to se tenkrát menovalo, takový ty, už jako, no potom za první republiky ne, no ale Kapitol, Jalta em skala ((Scala)), a nevim ty, ty, a tak to byly, a to se prostě, bylo to až do těch nejmenších, jo, to byly Husovice, Židenice, ty nejmenší filmy, no tak sme se dívali kde co hraje, tady hrají to, na, na Marxové ((Lido bio)) hrají, nebo v Radosti ((Radost)) to hrají, nebo v Husovicíh ((kina Jas a Sibiř)) to hra-, prostě takhle tam sme vybírali.
Ludmila_(1926).txt
LT: no podívejte se, ty kina ve městě byly takový elegantnější (.) líp větraly (.) kdežto ty židenický kina, tam se muselo o přestávce větrat a pouštěly se různý, tehdy to nebyly sprej, tehdy to byly nějaký takový nějaký foukačky navoněný (.) aby se tam vůbec dalo dejchat. LČ: takže to ee byl spíš takový uzavřený nedýchatelný [(prostor)] LT: [no nebylo] to prostě tak větratelný a tak příjemný tak jako ty městský kina.
Ludmila_(1926).txt
LČ: a na čem se tam sedělo? ee v těch v těch Židenicích? LT: obvykle takový ty sklápěcí židle. LČ: jo. LT: křesla teda LČ: takže to bylo normálně v řadách (.) ty ty židle sklápěcí, ne třeba obyčejný židle. LT: ne, židle obyčejný, ne to by hrkalo, to ne. LČ: a takže se lišil nějakým způsobem třeba ten interiér? [mezi těmi kiny?] LT: [no rozhodně,] rozhodně (.) taky tam bylo cenově to ee rozdílný, že ty vstupenky ve městě byly dražší než v těch Židenicích. LČ: a nějak výrazně dražší nebo? LT: jo tak to už si nevzpomenu, ale myslím si že ano.
Ludmila_(1926).txt
některý byly vopravdu už, třeba ta skala ((Scala)) nebo Alfa, to už bylo (.) i ozvučení a všechno úplně jiný než třeba Slovan v Židenicích.
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře. a teda říkáte že ta Sibiř, že ta byla levnější? nebo LH: no, em oni se taky někdy, někdy tak jako šťouchali, to bylo za lacino. i v těch Židenicích. a říkám vám, on si takle mnul, a my sme to uslyšeli, což mu nebylo teda, ale já sem, my sme to nikomu neřekli, to už byl manžel teda, a von, ať prší, ať prší, takle si mnul, no, no podivej se, no, ěště je jich tam málo ale až bude pršet, no ještě, no ještě chvilu počkáme. když pršelo, tak bylo kino nacpaný. já vám můžu to bylo, je, to bylo kin, a kin, si člověk momentá- to bylo ještě, jak jede elektrika, k centrálce, na tu dlouhé ulici, tam bylo kino, kde ste se obrátila tam byly všude kina. všude byly kina. ale ne že by tam jeden byl nebo druhej. a oni se em předváděli honem aby, nebo tam byl namalované, víte taky co sme rádi chodili, tam byly jak cizí filmy to byly, em ňáký jak přepadaly ty lodě, víte ti, a ty s těma hlavama ne, a zkříženejma, ty, a to bylo taky plný. taky hodně. a voni hned měli namalované tento ven, a už měl hned kšeft. a to,
Ludmila_(1922).txt
LH: a tam mívali taky ty levnější, a potom mívali levnější v Židenicích. JV: hm a třeba Zora? to asi už, kino Zora? to tady je taky. LH: no možná že to bylo, ale já to, když to nevím přesně raději to nechcu tvrdit. a v Židenicích taky. a v Židenicích vždycky si mnul ten pán, to sme ho jednou viděli, ať prší, ať leje, a když pršelo tak bylo plný kino. <víte> JV: takže LH: to je dneska... JV: v Židenicích tady mám kino Orient? LH: ano. JV: tak to je ono? LH: no. JV: hm. LH: ano. JV: anebo... LH: ne. to bylo ono.
Dagmar_(1929).txt
no, bylo tam kino ee, na go- na Gajdošové dnešní tam byla Hvězda v Sokolovně.
Dagmar_(1929).txt
jedno bylo na Sokolovně to vybombardovali LR: [mhm] DB: [v tom] velkym náletu, v roce štyrycet čtyry. jo, to to bylo krásný kino. jmenovalo se Hvězda, a mělo to po obou stranách toho plátna krásný hvězdy vy- plasticky vystouplý barevný z takových světýlek LR: [mhm] DB: [toho] kina bylo škoda, no už se nikdy neobnovilo, už prostě, padl strop tam dolu prostě tam byl nálet, na Židenice do- dost dost dost velkej nálet to byl tehdy v tom čt- v letě.
Dagmar_(1929).txt
myslim, že poslední film co bylo než tu Hvězdu ((Hvězda)) vybombardovali, že to byl paracelzus ((Paracelsus)), tušim, že to hráli, ten doktor, jak tam... to bylo taky drastický to bylo. no a pak to pak to, to byl asi poslední film, co sem tam
Dagmar_(1929).txt
DB [to byl] bylo nový kino LR: mhm DB: nově zřízený, krásný, moderní, veliký. ježíš, ty kina byly tak krásný, takový obrovský. a fascinovaly mě ty hvězdy, byly takový vypouklý, takle a teď takový mozaikový a teď to všema barvama hrálo, ty hvězdy se vždycky rozsvítily. bylo to hezký kino no ale, bohužel. někde se chodilo z boku, někde se chodilo vod plátna, že, někde se chodilo proti plátnu, každý to kino bylo jinak ten interiér byl jinačí
Dagmar_(1929).txt
a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia ((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne, tam nic [nebylo] LR: [mhm] DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.) nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
Helena_(1927).txt
nakonec byla eště Hvězda, to bylo v bývalé sokolovně na nynější Gajdošové LR: [mhm] HH: [ulici]. tam sme chodívali, pěšky samozřejmě, auto žádný, tak za každýho počasí se putovalo do kina,
Helena_(1927).txt
LR: no že třeba s rodiči ste šla já nevim, do Židenic do Hvězdy ((Hvězda)), s kamarádkou zase někam jinam... HH: no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor. LR: mhm HH: anebo Sport a jinak s rodiči třeba tady do té Hvězdy ((Hvězda)), no.
Marie_(1915).txt
a potom em byly v Židenicích dvě kina, na Gajdošově, ((kino Astra)) to bylo vybombardovaný, to bylo krásné kino.
Jiri_(1922).txt
LČ: a to bylo jaké kino v těch Židenicích? JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie ((Kino Slávia Židenice)) nebo...
Jiri_(1922).txt
čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)).
Jiri_(1922).txt
JH: no tak, v zimě to bylo teda bruslení, na lyžování a tak dále jednak nebyl terén, jednak nebyly peníze na vybavení a tak, ale brusle prostě, jako to sem od malička teda jako, a pamatuju se teda, tam jak bylo kino Hvězda, tak tam bylo velké kluziště, tak to byl teda od rána nebo od rána, vod odpoledne nebo tak večer, dokonce když mně bylo těch třináct štrnáct patnáct roků,
Jiri_(1922).txt
LČ: a kam ste chodili, do jakých kin? JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia Židenice))
Jiri_(1922).txt
JH: no tak, kdybych tak srovnal například, já nevím, tu na sokolovně co bylo kino, že, tak LČ: tu Hvězdu. to byla Hvězda JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó do tý blechárny, a ten Světozor mně připadal prostě takovej jako nejsympatičtější, nejpřijatelnější a taky ten výběr filmů mám tam dojem, že byl na tehdejší dobu takovej nějakej pro nás přijatelný, ovšem ne- nepamatuji si prostě, jaký to byly filmy.
Jiri_(1922).txt
LČ: a ta Hvězda si myslíte, že do ní chodili lidé, eh z těch vyšších vrstev, proč? JH: eh, protože to bylo sokolské kino, a Sokol, to byli národní socialisté tehdy, když se to ( ) a to byla taková ta trochu honorace. kdežto, my sme bydleli vedle Lidového domu, židenickýho, že, tak tam prostě například, když se dělala taneční zábava, například já jsem byl na sokolovně třeba, když bylo vinobraní, to si pamatuju jak teď. tak prostě to bylo jako všecko načančaný, že. a další rok, nebo možná eště ten rok bylo možná to vinobraní, to se tehdy dělalo, to byla taková atrakce, že jo, na zábavu, to dělali v tom Dělnickým domě tak, tak prostě to bylo tak jednoduchý všecko, že, LČ: ano JH: prostředí a tak dále, prostě úplně jiný typ lidí než tam. a toto to bych řekl, že se srá- scházeli ze všech tech tady těchto, rozhodně to bylo takovej rozdíl mezi tou Slávii ((Kino Slávia Židenice)) a tou tou sokolovnou ((Hvězda)).
Jiri_(1922).txt
tam na té sokolovně ((Hvězda)), tam byly parádní takové lavice jako židle, ale mám dojem, že nebyly polstrované, že byly takové jenom jako normální,
Jiri_(1922).txt
LČ: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké občerstvení třeba nebo šatna? JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně ((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru ((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl.
Jiri_(1922).txt
LČ: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom... JH: jenom šatny. jenom šatny,
Jiri_(1922).txt
LČ: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by? JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru ((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to prostě byl ten. LČ: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší, než do ee levnější... JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a tři koruny, že to bylo. LČ: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo? JH: já si myslím, že jo.
Jiri_(1922).txt
JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců, dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně, popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách, jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i... LČ: Světozor. JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)). LČ: mhm JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru ((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát)) tištěnej, barevnej. LČ: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen? JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Irena_(1922).txt
K: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička naše rodina, jako za první republiky byli sokolové, LČ: ano, IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka. a em jako sokolka, tak jako tam vím, že em se promítalo, to sem byla malá holka, a promítalo se v tělocvičně, em té jednoty. to se dycky postavily židle, a byl to němý film, a k tomu se hrálo na klavír. a když já sem se narodila v dvaadvacátém roce, tak řekněme že mně bylo, no, já to tady mám, v roce dvaadvacet, tak to sem se narodila, tak ten Sokol získal pr- em Sokol získal koncesi že může promítat. a to byl němý film. a tam si pamatuju, že sem jako šestiletá snad, tam dostala a němý film Jánošík sem tam viděla. LČ: takže to nebyla přímo představení pro děti. IK: ne. LČ: to bylo obecně... IK: to bylo, to pro děti se hrálo loutkové divadlo v Sokole. LČ: aha IK: a tady to mám napsaný, v roce třicet se ozvučilo to kino, LČ: aha IK: takže začali promítat se zvukem, a v roce čtyřiačtyřicet Sokol postavil kino v Židenicích. LČ: hm IK: to kino se menovalo Hvězda, a trvalo ne ne ne, v roce třicet. v roce třicet em to kino LČ: to byla ta Hvězda. IK: ano. byla Hvězda a v roce čtyřiačtyřicet za války to kino bylo za bombardování zničeno.
Irena_(1922).txt
takže v Židenicích bylo kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili, a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt
LČ: a jako teda malá ste chodila hlavně do té tělocvičny sokolské. IK: to sme chodili tam, ano. LČ: a tam ta představení byla jak pravidelně? IK: no vždycky v neděli. LČ: v neděli. IK: v neděli jenom. to se postavily židle a potom v pondělí už se cvičilo, čili židle se sba- LČ: to bylo ňák odpoledne nebo navečer ta představení. IK: odpolední, odpolední.
Irena_(1922).txt
ale ten Světozor, to bylo hezký kino, bylo še- (šikmé,) ta Hvězda taky byla, takže od všudu bylo vidět, a chodili sme za korunu za dvě, podle toho...
Irena_(1922).txt
LČ: a vzpomněla byste si, že byste chodila třeba na nepřístupné filmy nebo jak to bylo vůbec s tou přístupností, jak se jak se to dodržovalo a měl- jestli s tím sama máte nějakou zkušenost? IK: ((smích)) věříte, že to bych si ani nevzpomněla? tam do toho, do toho Sokola, no tak to sme chodily jako děcka, tak, já nevim, no, že by se, že by vykázali někoho z kina, možná že jo,
Irena_(1922).txt
LČ: a vzpomněla byste si ještě na některá ta němá kina jak tam vypadala ta představení, jak se tam třeba hrála hudba, nebo jak to probíhalo? IK: nó, jó, to em to byl klavír, křídlo, a tam byl klavírista, a když třeba šaplin ((Charlie Chaplin)) utíkal, tak hrál trála la la la la la, ((zpívá)) jo, když tam bylo pomalý, tak jenom tak preludoval, a tak tak je to doprovázený. LČ: a to bylo, to bylo v těch Židenicích [tohlecto.] IK: [jo, to si] pamatuju. LČ: ještě jinde si, byste si vzpomněla, že by tohlecto bylo? IK: ne, ne, to to to mně utkvělo, to už potom em teda, to už vlastně první ozvučený film sem myslím viděla ještě v té sokolovně, a potom už, LČ: to bylo všude. IK: to bylo normální, ano.
Irena_(1922).txt
, takže já sem dostávala nějaký to kapesné, kdežto ačkoliv třeba do té Hvězdy ((Hvězda)), tak to byla to bylo takový lepší kino.
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili? BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda JV: mhm BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak ) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee] BK: [ano ano] JV. do těch deseti let navštěvovala BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči] JV: [a stávalo se třeba] BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží
Bozena_(1924).txt
BK: a ta ki- kino Hvězda, to potom bylo [vybombardovaný] JV: Hvězda? BK: kino Hvězda tady to bylo na sokolovni
Bozena_(1924).txt
JV: a myslíte, že byla tenkrát možnost se jako dítě dostat na nějaký nepřístupný film? BK: no víte, když jednou, já nevím, to bylo ten film si pamatuji, že to se hr- hraběnka ostrovinova ((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo tak nějak, ale to bylo nepřístupné a tam bylo jenom prostě že se objali a políbili ((smích)), takže to bylo nepřístupný pro mládež JV: mhm BK: a to sem tenkrát viděla, ale ani sem to nechápala. JV: to ste viděla? BK: to sem to sem viděla, to už sem možná měla, jo, ten věk na to, jo, že už můžu to vidět, ale nic mně to neříkalo. JV: nevzpomněla byste si, co to mohlo být konkrétně BK: no říkám, to bylo nějak hraběnka ostrovinová ((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) JV: aha BK: ale ale ještě něco k tomu, jestli život hraběnky ostrovinové ((Jindra, hraběnka Ostrovínová)) nebo tak nějak. JV: to si najdeme už kdyžtak BK: jo jo ně- něco takovýho to bylo, ale a byl to český film, ne ale... JV: hm ale já sem přeslechl to kino ste říkala že... BK: to bylo to bylo tady to bylo vybombardované na sokolovně JV: tady na sokolovně? BK: no no na židenické sokolovně ((kino Hvězda))
Bozena_(1924).txt
BK: a to kino Hvězda, to zas byla sokolovna
Miloslava_(1925).txt
MM: a občas sme chodívali i do takových malých kin, protože sme nechodili do kin, ale chodili sme na filmy, na filmy a na herce, JV: takže, hm MM: a pokuď, pokuď ten film se hrál někde, třeba si vzpomínám že v Židenicích bylo kino Svět ((dříve Hvězda, Astra)). tak tam sme taky byli několikrát, protože ten fi-, hrál se tam určitý film, který sme chtěli vidět, ono to bylo tak že, nebylo to tak rozdělený jako dneska, že byly ty premiérový kina, ale em tam se to hrálo, třeba týden, to sme se ňák na to třeba nedostali, tak sme šli až pak tam.
Rudolf_(1920).txt
RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina] NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl příplatek korunu RS: a ty byly nejlacinější NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor RS: Světozor pak [byl] PS: [Sport] RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient))
Ludmila_(1926).txt
LČ: a které kino ste v té době navštěvovala? LT: no toho bylo víc (.) v Židenicích byla Slávie ((Kino Slávia Židenice)) (.) Slovan, Hvězda (.) no to co bylo v tom nejbližším okolí, že, kam se nemuselo dojíždět. LČ: a proč právě tato kina? p- protože byla blízko? LT: no protože byla blízko (.) protože jako děcko ee mě teda nechtěli naši daleko pouštět, že?
Augustin_(1924).txt
LČ: a chodili ste teda hlavně do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), AU: no to byly tak to bylo ano. ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), a nebo potom tam bylo modernější kino, tam bylo dokonce ta podlaha šikmá taková, aby viděli aj z toho zadu, že, to bylo kino Hvězda. a to bylo potom za války vybombardovaný. tam padla, to dostalo přímej zásah bomby. no a nebo do těch Černovic ((pravděpodobně Slovan)). to byla ta kina bych řekl dosažitelný pro nás, pro děcka.
Dagmar_(1929).txt
pak tam bylo kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)) na [Rokycanové]
Dagmar_(1929).txt
no pozor, taky jo. když to bylo v Židenicích tak to kino Slávia ((Kino Slávia Židenice)), té sme říkali blechárna [((smích))] LR: [((smích))] DB: nevim proč. měli tam dřevěný sedadla vobyčejný, to nám asi ňák vadilo nebo co, jinde byly ty polštářky a takový ty p- prostě potažený, jo? řikali sme a když a to je ve Slávii ((Kino Slávia Židenice)) no a to nevadí, jdeme LR: ((smích)) DB: takže to to nám to se nám nelíbilo,
Dagmar_(1929).txt
a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia ((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne, tam nic [nebylo] LR: [mhm] DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.) nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
Helena_(1927).txt
no tady v Židenicích bylo kino Sport, LR: mhm HH: to byl e t- majitel toho kina byl pan Tříska, s jeho dcerou já sem právě chodila na tom gymnázium, no a tam sme chodívali teda, třeba i na- e na dětsk- na odpolední představení,
Helena_(1927).txt
a tady v těch Židenicích to byly kina, tam se třeba v tom kině Sport, tam ste vyšla hnedka na ulici, žádný schodiště, nic, LR: [aha] HH: [to ste], to bylo tak nízko, že ste vyšla do ulice.
Jiri_(1922).txt
LČ: dobře. a teď bychom se vrátili úplně do dětství, eh vzpomínáte si, když ste byl poprvé v kině? JH: no tak zrovna jako poprvé né. ale my sme, já bych vám řekl jenom jakou sme měli výhodu. na to, totiž tatínek tam měl holičství. a tehdy bylo zvykem, že se do těch holičství dávaly plagáty ((plakáty)) z kina, a my sme tam měli právě ten jeden plagát ((plakát)), z toho jednoho kina židenickýho ((Kino Slávia Židenice)) a měli sme prostě takzvanou volnou vstupenku, čili jednou za týden sme mohli, teda rodiče, já jsem tehdy jako i když mně bylo deset roků, tak sem šel s nimi do kina, ale tam se do kina smělo chodit až od patnácti let. LČ: aha. JH: a to sem ( ) vždycky schoval, když tam náhodou byl nějakej učitel nebo <ředitel> nebo ředitelka. vždycky sme přicházeli prostě už po, to byly reklamy napřed, pak byl žurnál, že, tak potom žurnálu sme vždycky přicházeli, a měli sme tam svoje už jako takový vyhrazený na boku místo. LČ: a to už ste byl vy a eště kdo? JH: no tatínek a maminka. LČ: [vaši rodiče. takže vy ste tam měl svoje rodiče.] JH: [tatínek, maminka a já], já jsem sám jako do kina do patnácti roků vůbec nechodil. LČ: takže s nimi ste dycky chodil... JH: vždycky jsem chodil prostě.
Jiri_(1922).txt
LČ: a to bylo jaké kino v těch Židenicích? JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie ((Kino Slávia Židenice)) nebo... LČ: možná Slávie (se jmenovalo). JH: já mám dojem, že Slávie, jo, tak tam v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) sme měli tady toto.
Jiri_(1922).txt
čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)).
Jiri_(1922).txt
LČ: a kam ste chodili, do jakých kin? JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia Židenice))
Jiri_(1922).txt
to třetí kino ((Světozor)), já jsem ho jmenoval na začátku jo, tak tam sme jako víc chodívali, protože tam to bylo takový příjemnější prostředí, jak se říká, jo, kulturnější, ta Slávie ((Kino Slávia Židenice)), ta prostě byla, té se říkalo blechárna tehdy v té době, že, to bylo takový obyčejný prostě tam kdokoli, kdežto tam ((Světozor)) (.)
Jiri_(1922).txt
LČ: tu Hvězdu. to byla Hvězda JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó do tý blechárny,
Jiri_(1922).txt
JH: prostředí a tak dále, prostě úplně jiný typ lidí než tam. a toto to bych řekl, že se srá- scházeli ze všech tech tady těchto, rozhodně to bylo takovej rozdíl mezi tou Slávii ((Kino Slávia Židenice)) a tou tou sokolovnou ((Hvězda)).
Jiri_(1922).txt
JH: no tak, v tom v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), byly byly nějaké polštáře na těch, protože tam se říkalo, že v tom sou blechy, <to si pamatuju, jak teď>, a taky se stávalo, že někdy sme přišli a sem tam nějakou tu blechu se chytlo, to jako.
Jiri_(1922).txt
LČ: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom... JH: jenom šatny. jenom šatny, ale na to si pamatuju, to v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), prostě když bylo venku vedro, tak ten východ té Slávie ((Kino Slávia Židenice)) měl takový dveře na boku, tak to se otevřelo, aby tam prostě šel trochu vzduch. no a když bylo šeredné počasí nebo něco, tak chodili a stříkali takovej parfém, LČ: mhm JH: mezi lidi jako, takovou vůni, tak to si pamatuju jak jako kluk eště.
Jiri_(1922).txt
LČ: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké občerstvení třeba nebo šatna? JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně ((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru ((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl.
Jiri_(1922).txt
LČ: a když ste potom chodil teda do kina, ať už ste chodil sám nebo s tou slečnou nebo s kamarádem, měli ste ve zvyku třeba konzumovat jídlo při při představení? JH: jó, to bylo všeobecně známý. prostě takový ty sáčky s všelijakýma těma voříškama a tak dále. to se šustilo. hlavně v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) teda, tam teda jako to bylo. a mám taky dojem, že když sme odcházeli, tak na zemi to vypadalo <všelijak>. LČ: a kde ste si to kupovali? ty dobroty. JH: to se nosilo, já si nepamatuju, že by tam někde byla... LČ: to ste si koupili zvlášť někde cestou? JH: ano, no většinou no jo no. nepamatuju doopravdy ne- nevím, nevím, esi... nechodil tam? někde prostě s takovou jako... LČ: ošatkou? JH: nůší jako to s tím s bonbónama, tak mně něco prosvítá, víte, že přímo před tím kinem, že chodili totiž, tam bylo zásadně bylo tak vždycky myslím, že to bylo jasné, že reklamy, že takový ty, dokonce můj tatínek tam taky měl, že jo, Jan H., holičství. že jo. to byly diáčky ((diapozitivy)) takový, že, pak byl vždycky byl žurnál, že, napřed do okupace to byl náš žurnál, potom byl německočeskej žurnál, že, a pak teprve bylo kino. takže to vždycky bylo takových nejmíň dvacet, pětadvacet minut než začal film. a teď se mi nějak tak prosvítá, jesi někdo prostě nechodil s nějakým takovým mezi lidima, že by někdo, to nevím, to doopravdy nevím.
Jiri_(1922).txt
JH: protože oni pouštěli prostě reklamy, pak pouštěli ten týdeník, a pak pouštěli ještě to, takže kdo chtěl, mohl přijít hneď jako ráno, totiž tam byla výhoda ta, že nebylo číslování. LČ: jo JH: tam bylo jenom prostě peníze do té řady, peníze do té řady a peníze do té řady, jako tři. kolik se to platilo tehdy si nepamatuju, protože my sme měli teda takzvanou permanentku že, a kdo prostě přišel dřív, tak si mohl sednout do té zadní řady, že, za ty peníze, a kdo přišel později, tak musel sedět třeba v první druhé řadě a podobně. takže lidi chodili, někteří chodili později a někteří chodili až po těch. LČ: aha, a vy ste chodili ale na začátek? JH: ne, my sme chodili, až byla tma už, už začínal film, potom jakmile skončily ty eh ty týdeníky, že, tak my sme tam chodili prostě, aby nás jako někdo neviděl. LČ: jo, ale to ste chodili s těmi rodiči, abyste se tam vplížili,
Jiri_(1922).txt
LČ: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by? JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru ((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to prostě byl ten. LČ: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší, než do ee levnější... JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a tři koruny, že to bylo. LČ: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo? JH: já si myslím, že jo.
Jiri_(1922).txt
JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců, dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně, popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách, jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i... LČ: Světozor. JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)). LČ: mhm JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru ((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát)) tištěnej, barevnej. LČ: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen? JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Jiri_(1922).txt
LČ: a mluvil ste vlastně i o tom, z čeho se skládal ten program projekce, byly tam vlastně nějaké přestávky? JH: vždycky. ze začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film. LČ: mhm JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe. LČ: a co se dělalo o těch přestávkách? JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru ((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty přestávky nebyly. ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)) určitě.
Jiri_(1922).txt
no tak oni tam chodili v Židenicích bylo spousta Němců, LČ: mhm JH: my, co sme chodili, bydleli v takovém v takovém usedlosti menší, že, a ty majitelé byli Němci, a tam sme měli dva jednopokojové byty a tak sme tam byly dvě české rodiny a jinak to bylo velikánské hospodářství a to byli Němci, oni chodili normálně do kina taky, že, ale většinou teda chodili asi do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)).
Jiri_(1922).txt
LČ: mhm a když říkáte, že oni chodili do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), proč myslíte, že chodili tam? protože jako ta Hvězda byla teda sokols- JH: no tak to byla honorace. LČ: mhm. JH: oni to prostě nedělali nějaké rozdíly mezi Čechy a ty Němci nedělali takových rozdílů.
Irena_(1922).txt
takže v Židenicích bylo kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili, a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt
IK: že, no, do těch kin, do toho kina Slavie ((Kino Slávia Židenice)) a kina Světozor, tak to už sem chodila, když už sem chodila na obecnou, že,
Irena_(1922).txt
LČ: a i v té době ste už navštěvovala kromě toho sokolského kina i ta em kina třeba tu Slávii ((Kino Slávia Židenice)), IK: ano, ano. LČ: [a tam ste chodila] IK: [té se říkalo] <blechárna, protože to sme, to bylo hrozný kino,
Irena_(1922).txt
LČ: a řekla byste, že ste třeba i měla ňáké kino, které byste neměla ráda v Brně, že byste třeba o něm věděla že tam, kdo tam chodí, nebo by mělo ňákou špatnou pověst a proto byste do něj nechodila, je ňáké takové kino? IK: no u nás v Židenicích byla ta blechárna ((Kino Slávia Židenice)),
Irena_(1922).txt
kdežto třeba to do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), jak se tomu říká blechárna, tak tam chodili, že, ti cikáni všelijací a takoví.
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili? BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda JV: mhm BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak ) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee] BK: [ano ano] JV. do těch deseti let navštěvovala BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči] JV: [a stávalo se třeba] BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží
Bozena_(1924).txt
JV: jo ještě dost- k tomu se kdyžtak ještě dostaneme. vzpomněla byste si na nějaké oblíbené kino v té době? BK: no hodně sme chodívali tady do toho Sportu ((Sport)) tady ( ) [všechno je to zrušený] JV: [eště př- před tou válkou] od těch deseti let nebo od těch štrnácti re- respektive, co ste se vlastně přestěhovala, už ste chodila víc ee v páru ste říkala, tak jestli ste měli nějaké své kino, BK: né no to říkám tady ten [ten Sport byl]
Bozena_(1924).txt
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky, to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu JV: mhm BK: a avija ((Avia)) v Černovicích JV: mhm BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Bozena_(1924).txt
BK: no víte, ještě musim říct, že když sme bydleli tak teda v Židenicích JV: mhm BK: v podnájmu [samozřejmě] JV: [ano] BK: v městských domech, tak sestra se narodila a my sme ta československá husitská ((Církev československá husitská)) JV: mhm BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam sme chodívali v neděli JV: mše BK: mše JV: kázání BK: ano JV: to je hezké BK: <no tak kino pro sedm set lidí> to bylo největší kino v Židenicích
Bozena_(1924).txt
BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně, tak okamžitě byl vyveden [a nebo] JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti? BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport JV: mhm BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( ) opravdu tak ne ne nepamatuju si.
Bozena_(1924).txt
JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a [naopak někde byli...] BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to náboženství JV: mhm BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval JV: [to byl uvaděč nebo...] BK: [majitel majitel] toho kina JV: majitel BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal] JV: [ano?] BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli být už zase doma, takže to byla taková doba, no. JV: mhm ee ale konkrétně, že byste si vzpomněla, že tohle kino bylo nějaké vyloženě obyčejné ee hodně [pamětníci říkají, že chodili do takzvaných blecháren, což byly opravdu taková ta nejobyčejnější kina] BK: [no ano ano no tak to je právě tady toto o čem já mluvim,] tak sme říkali do blechárny sme říkali. JV: hm BK: ale JV: to ste říkala o jakém kinu třeba? BK: tady o tem kinu Sport JV: o tom kinu Sport BK: no, to byl mnohem menší ten (světovel)
Bozena_(1924).txt
JV: hm ale nebylo to třeba někdy tak, že by ten interiér, když to řeknu v uvozovkách, té blechárny, vás odradil jít od toho na nějaký film, který byste vidět chtěla BK: ne, no právě ten ten měl i galérku a ten byl hodně velký, takže tam se [taky už] JV: [takže] nebylo by to tak, že by vám to vadilo nebo že vás to [odpuzovalo] BK: [ne ne ne] JV: neměla ste s tím problém BK: ne, tam právě spíš spíš tam se chodívaly celý ty party
Rudolf_(1920).txt
RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina] NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl příplatek korunu RS: a ty byly nejlacinější NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor RS: Světozor pak [byl] PS: [Sport] RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient))
Ludmila_(1926).txt
LČ: a které kino ste v té době navštěvovala? LT: no toho bylo víc (.) v Židenicích byla Slávie ((Kino Slávia Židenice)) (.) Slovan, Hvězda (.) no to co bylo v tom nejbližším okolí, že, kam se nemuselo dojíždět. LČ: a proč právě tato kina? p- protože byla blízko? LT: no protože byla blízko (.) protože jako děcko ee mě teda nechtěli naši daleko pouštět, že?
Augustin_(1924).txt
AU: no nejstarší vzpomínky na kino to byly kina em na Rokycanové, to se menovalo myslím Slávia ((Kino Slávia Židenice)). voni tomu říkali blechárna, protože tam chodili, nechci říct, ty přičmoudlíci, že, ale, anebo v Černovicích ((pravděpodobně Slovan)), ale to už si dneska nevzpomenu jak to kino se menovalo. prostě co byly ty kina nejbíž. já sem nemohl do drahého kina, že. takže za korunu, za dvě koruny nejvejš. to sme chodili někdy aj dokonce do první řady, tam se nám smáli, to sme museli polosedět a pololežet v tom sedadle, páč to sme blízko plachty, ne, ale, no jako děcka nám to bylo jedno, hlavně když sme to viděli.
Augustin_(1924).txt
LČ: a chodili ste teda hlavně do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), AU: no to byly tak to bylo ano. ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), a nebo potom tam bylo modernější kino, tam bylo dokonce ta podlaha šikmá taková, aby viděli aj z toho zadu, že, to bylo kino Hvězda. a to bylo potom za války vybombardovaný. tam padla, to dostalo přímej zásah bomby. no a nebo do těch Černovic ((pravděpodobně Slovan)). to byla ta kina bych řekl dosažitelný pro nás, pro děcka.
Augustin_(1924).txt
LČ: vzpomněl byste si třeba jak se vám líbily ty interiéry uvnitř těch kin? jak se ta kina lišila? AU: no to určitě, to kino na té Rokycanové nebo co to bylo za ulici, ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), LČ: hm AU: to bylo prostě dřevěný židle a, prostě abyste si sedla, akorát si pamatuju, že kolikrát chodila ta paní a šplíchala tam nad lidi, jo, procházela tam kolem, buď to byla voňavka nebo něco, aby ten vzduch se osvěžil, LČ: a to se dělo i jinde, nebo jenom tam. AU: to se to se dělo aj v těch Černovicích ((pravděpodobně kino Slovan)) mám dojem. to byly kina když ste šla z kina, tak otevřeli to se tam ale dvoje nebo troje boční dveře, to sme šli třeba jako do dvora, a tadyma ven. kdežto vstup do kina byl jako hlavním vchodem. to si pamatuju, akorát, počkejte kde to bylo, myslím že v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), já už si to tak přesně ty kina nepamatuju kde to bylo.
Augustin_(1924).txt
AU: zvlášť do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)) tady, dolů. do té blechárny. já sem říkal tak tam sem dycky narazil na nějaký ty známý.
Dagmar_(1929).txt
pak tam byl Světozor na Vojanové.
Dagmar_(1929).txt
a řikám, ve středu města byly vybavenější ty kina a e venku tak jak vz- v takovým předměstí jako byl Světozor a a ta Hvězda a Slávia ((Kino Slávia Židenice)), tak tam ani myslim žádnej bufet nebyl, ne, tam nic [nebylo] LR: [mhm] DB: nebo jo? prodávali bombóny? asi jenom. a ňákou limonádu? (.) nevím, sem byla moc malá, a ty kina potom už sme tak nějak opustili
Helena_(1927).txt
pak tady byl kino, bylo kino Světozor, ten byl kousíček dál,
Helena_(1927).txt
no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor. LR: mhm HH: anebo Sport
Marie_(1915).txt
a potom em byly v Židenicích dvě kina, na Gajdošově, ((kino Astra)) to bylo vybombardovaný, to bylo krásné kino. a pak proti Drápalově hospodě, ((pravděpodobně kino Světozor)) nevim, jak se ta ulička menuje ((pravděpodobně Vojanova)). tam byl jednou hostem Plachta ((Jindřich Plachta)) se souborem,
Jiri_(1922).txt
LČ: a to bylo jaké kino v těch Židenicích? JH: tam byly tři kina. tam bylo Hvězda, to bylo na sokolovně, pak byl Světozor, to bylo takový parádnější kino, a teď to my sme měli tu ten plagát ((plakát)), já přesně teď nevím, jak se menovalo, esi Slávie ((Kino Slávia Židenice)) nebo...
Jiri_(1922).txt
čili do té Hvězdy ((Hvězda)) sem už potom až po patnácti letech sem jako šel a do toho Světozoru ((Světozor)) taky až později, ale hlavně do toho do té Slávie ((Kino Slávie Židenice)).
Jiri_(1922).txt
LČ: a kam ste chodili, do jakých kin? JH: tak, do toho (.) sem teď říkal Hvězda, Slávie ((Kino Slávia Židenice)) a LČ: a Sokol ((Hvězda)). JH: ne, ten třetí, ten parádnější. teď mně to vypadlo, já jsem to ze začátku řekl. prostě v Židenicích to třetí kino ((Světozor)), já jsem ho jmenoval na začátku jo, tak tam sme jako víc chodívali, protože tam to bylo takový příjemnější prostředí, jak se říká, jo, kulturnější, ta Slávie ((Kino Slávia Židenice)), ta prostě byla, té se říkalo blechárna tehdy v té době, že, to bylo takový obyčejný prostě tam kdokoli, kdežto tam ((Světozor)) (.) teď si to nevzpomenu, nevadí, já myslím, že vzpomenu si potom později. tak...
Jiri_(1922).txt
LČ: že to pro vás bylo eh, tak Světozor to byl. JH: ano, ano ano Světozor. LČ: a eh to to bylo vaše nějaké oblí- nejoblíbenější kino, ten Světozor nebo... JH: ne, ale mám dojem, že tehdy ty filmy, které tam hrály, že nám jako víc vyhovovaly, jako mladým. LČ: mhm, a líbilo se vám třeba i tím, jak vypadalo? nebo... JH: no tak, kdybych tak srovnal například, já nevím, tu na sokolovně co bylo kino, že, tak LČ: tu Hvězdu. to byla Hvězda JH: tak to mně připadalo, to bylo velký kino, že. to bylo takový prostě parádní kino, to byl, řekl bych, pro tu vyšší vrstvu, víte, já sem sice taky chodil taky do Sokola a tak dále ale, prostě tam se víc scházeli tak lidé v té vyšší vrstvě do toho kina. jo, kdežto tam do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)), tam chodili prostě takový ty nejnižší zase, jó do tý blechárny, a ten Světozor mně připadal prostě takovej jako nejsympatičtější, nejpřijatelnější a taky ten výběr filmů mám tam dojem, že byl na tehdejší dobu takovej nějakej pro nás přijatelný, ovšem ne- nepamatuji si prostě, jaký to byly filmy.
Jiri_(1922).txt
LČ: a lišila se ta kina třeba i jako interiérem? JH: tak rozhodně, rozhodně to mělo vliv. LČ: a ja- jaký... JH: to byl takový menší kino, nebylo prostě velké, že i ten vchod, to si pamatuju, vždycky byl osvětlenej, ty před kinem ty plagáty ((plakáty)) ty nástěnny nebo ty výstavky, že, a tak dále, tam vždycky byl i program o co se jedná, kdežto v těch jiných.
Jiri_(1922).txt
LČ: a měla ta kina nějaké jako foajé ((foyer)), že by tam bylo nějaké občerstvení třeba nebo šatna? JH: no ve všech třech, ve všech třech no, tam na té sokolovně ((Hvězda)), tam prostě byla taková jako větší hala, no tam ve té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam normálně a v tem na tom Světozoru ((Světozor)), tam bylo takové menší, takové útulnější bych řekl.
Jiri_(1922).txt
LČ: a bylo tam teda i šatny a občerstvení nebo jenom... JH: jenom šatny. jenom šatny,
Jiri_(1922).txt
když už sem byl v tom třetím štvrtým ročníku na učitelským ústavě, tak eh sem měl známost s děvčetem, že jo, no tak víte, no tak, sme byli aj v tom Světozoru ((Světozor)) myslím, ale dvakrát nebo třikrát, to vím, že sem ji jako doprovázel a teď si uvědomuju, jesi sem s ní náhodou nebyl někde, ne, my sme byli jenom v tanečních (.) na těch čajích, ale nepamatuju, že bychom spolu by- třeba byli někde v kině. LČ: takže ste s ní šel do toho Světozoru ((Světozor)), protože vám to tam připadalo sympatické... JH: tak vím, že sem ji tam pozval.
Jiri_(1922).txt
LČ: a potkával ste třeba svoje známé potom po kině, někde v tom foajé ((foyer)) povídali ste si? že byste tam potkal kamarády... JH: jo to myslíte, když už sem potom chodil sám? LČ: nó no no, když už ste chodil sám. JH: no, no tak určitě tam, tam se vždycky čekalo, než se otevře a tak dále to, vždycky se do toho Světozoru ((Světozor)) musely kupovat lístky dopředu. tam málo kdy bylo, že by teda jako byly u pokladny lístky. tam sem, tam někdo vyměňoval, nebo prostě nepřišel a tak dále, ale vždycky dopředu se kupovaly lístky. LČ: a kam ste si kupoval lístky? JH: no tak, když sem byl sám, tak do toho prostředního, že jo, když sem byl s <děvčetem, tak do toho třetího>, pořadí, ale kolik sem platil, nepamatuju se, absolutně ne.
Jiri_(1922).txt
LČ: a mezi těmi kiny byly rozdíly, jak bylo drahé vstupné, třeba že by? JH: no koruna, dvě koruny, tři koruny, jo. anebo v tom Světozoru ((Světozor)) bylo třeba dvě koruny, štyry koruny, šest korun. vždycky to prostě byl ten. LČ: ale jestli třeba do Slávie ((Kino Slávia Židenice)) to bylo dražší, než do ee levnější... JH: levnější, levnější, tam mám dojem, že to bylo koruna, dvě koruny a tři koruny, že to bylo. LČ: a v té Hvězdě ((Hvězda)) třeba? to bylo dražší myslíte nebo? JH: já si myslím, že jo.
Jiri_(1922).txt
JH: no tak vždycky tam byly obrázky, teda fotografie, že, těch herců, dost výrazně tam obyčejně bylo prostě jak se to jmenuje ten film, že, no a potom byly tištěné plagáty ((plakáty)), kdo tam hraje a podobně, popřípadě nějakej ten obrázek toho herce, tak to byly v těch skříňkách, jinak teda já mám dojem, že i ostatní ty dvě kina, Hvězda i... LČ: Světozor. JH: Světozor, že měly také v různých podnicích ty plagáty ((plakáty)). LČ: mhm JH: to byla prostě specialita, že prostě na tom plagátě ((plakát)) byl vždycky na týden jo, ve středu, já mám dojem, že ve Světozoru ((Světozor)) hrávali potom každý den, ve Hvězdě ((Hvězda)) si nepamatuju, ale v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam bylo vždycky středa, sobota, neděle, vždycky tučně, takovej plagát ((plakát)) tištěnej, barevnej. LČ: a takže oni to umísťovali i do jinejch provozů, i jako do prodejen? JH: já si myslím že, já si myslím, že třeba ta Hvězda měla zase v restauracích jako nějakých lepších nebo něco takovýho, víte.
Jiri_(1922).txt
JH: ne. žádnej barevnej film si nepamatuju, že bych. jestli z těch německých revoálních filmů ((revue))? a víte že jo, nějaký ten němec- ty německý filmy, že byly, teď si říkám, já si vzpomínám vždycky na ten film Lili Marleen, to byl jednak to byla teda píseň, která šla celým světem, že jo, a jednak teda úžasně zahraný, já nevím, kdo tam tehdy hrál, ale to byl barevnej, a vím, že byl hodně drahej. to bylo v tom Světozoru ((Světozor)), určitě. ale snad, na ten si tak nějaká, ale mám dojem, že i některé německé ty revoální filmy ((revue)), že byly, z našich českejch si nepamatuju, že by byl nějakej.
Jiri_(1922).txt
e začátku teda dokonce v té v tom v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), tam byly vždycky dvě přestávky než se přemotal film. LČ: mhm JH: ty filmy prostě nenavazovaly na sebe. LČ: a co se dělalo o těch přestávkách? JH: no tak nic, tak koukalo se, dívalo se prostě na to a mezitím mám dojem, že chodili něco s nějakýma takovýma těma burákama a takovými těmi sáčky, nějakými, vidíte, teď mně to právě zaza- zapálilo, to sem nevěděl, ta doba a to bylo právě mezi tím. až potom teda v tom Světozoru ((Světozor)), tam už teda byly ty filmy, že to jelo pořád, tam už ty přestávky nebyly.
Jiri_(1922).txt
LČ: mhm a s tou slečnou ste chodil na jiné filmy třeba? nebo eh... JH: no tak my sme byli, já nevím, asi třikrát v tom Světozoru ((Světozor)) a mám dojem, že právě jednou na tom na té reví ((revue)) a mám dojem, že taky i na tom na tom stepaři. tehdy mě úžasně, jestli sem to poprvé viděl prostě tancovat stop ((step)), že mě to tak prostě hrozně zaujalo, teď, do teďkom si vzpomínám prostě na nádherné teda to revoální film ((revue)) a hlavně teda to stopování ((stepování)) sem si říkal, jak to je možné se naučit.
Irena_(1922).txt
takže v Židenicích bylo kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili, a potom do toho kina Hvězda.
Irena_(1922).txt
IK: že, no, do těch kin, do toho kina Slavie ((Kino Slávia Židenice)) a kina Světozor, tak to už sem chodila, když už sem chodila na obecnou, že,
Irena_(1922).txt
ale ten Světozor, to bylo hezký kino, bylo še- (šikmé,) ta Hvězda taky byla, takže od všudu bylo vidět, a chodili sme za korunu za dvě, podle toho...
Irena_(1922).txt
IK: no byly takový lepší, že jo, městský kina, lepší LČ: kdybyste to srovnávala právě s těmi, s tím... IK: ale to naše kino Světozor, to bylo taky moderní nový kino, to bylo taky pěkný.
Bozena_(1924).txt
JV: a vzpomněla byste si, do jakých těch kin ste chodili? BK: no tak tady byly tady byla na sokolovně bylo kino Hvězda JV: mhm BK: potom byl na Na Benátkách kino Sport pak byl Světozor (nebo jak ) potom bylo v Husovicích byla Avia film ( ) teda kino Avia JV: hm a tyhle všechny kina ste [ee] BK: [ano ano] JV. do těch deseti let navštěvovala BK: (s tatínkem) sme tam chodili, no jak tam něco hezkého hrálo, tak se šlo tam, ale to sme už chodívali, říkám do [už moc s rodiči] JV: [a stávalo se třeba] BK: ani ne tak jako spíš teda s tou mládeží
Bozena_(1924).txt
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky, to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu JV: mhm BK: a avija ((Avia)) v Černovicích JV: mhm BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
Bozena_(1924).txt
JV: o tom kinu Sport BK: no, to byl mnohem menší ten (světovel) JV: takže ty oponentní kina tady v tom okolí byly jakoby lepší BK: ten (světovel) JV: mhm BK: to sme věděli, že to na orlovně
Milan_(1932).txt
v Židenicích bylo kino, LR: v Židenicích tady je svět- tam byl právě ten Světozor ML: [Světozor, byl Světozor] LR: [předtím se to menovalo] kino Vesmír, ML: no, LR: to do roku [devatenácet třicet osum] ML: [no no tak ňák ano.]
Rudolf_(1920).txt
RS: [jak se menovaly ty kina ( ) tam byly tři kina] NS: [pokuď tam byl takzvanej předfilm krátkej film (tak)] byl příplatek korunu RS: a ty byly nejlacinější NS: já si pamatuju v Židenicích jenom Světozor RS: Světozor pak [byl] PS: [Sport] RS: Hvězda a pak byl eště jeden ((Orient))
Oldrich_(1920).txt
LS: první okruh těch otázek, které se týkají návštěvy kina a je to (.) v podstatě dětská zkušenost do období asi deseti let, to znamená do té doby než ste ukončil obecnou školu a první otázka je, jestli si vzpomínáte na svoji první návštěvu kina. OH: (.) no já sem jako (dyž) sem se začal učit (.) to (by-) to bylo v roce (.) dvacet třicet (.) třicet šest myslím v roce třicet (.) třicet pět nebo šest sem se začal učit, tak sem se učil tady na (.) na Kolišti tam ňákej ee pan Vozihnoj to byl a von opravoval ty normální přístroje do těch normálních kin jo, tak mě tam vzal jako do u- do učení. no a (.) ee von měl patronaci to kino (.) v Židenicích Světozor jsem si tady napsal sem si vzpomněl Světozor v Židenicích (.) a (..) když byla neděle a sobota (ňákej) sedlák to byl <majitel> toho kina tak von dycky si (to) mnul ručičky když pršelo, aby chodili lidi jako do kina jo, tak mě tam vyslal pan Vozihnoj že bych (.) no seznámil mě s s s možností té poruchy (páč) vono to to začalo to škrkat jo a to tak tam byla taková fotocela fotobuňka LS: mhm OH: která musela být přesně ten paprsek když na ňu šel, tak to muselo být přesně proti, tak von mně ee vysvětlil že když tak tak abych to tam ňákým kolíčkem podložil, aby se to zvedlo a tím sem to dal do pořádku, tak sedlák dycky byl celej šťastnej, že už to zase hrálo, takže já sem vlastně začal tam ee chodit do kina, protože já sem tam byl kolikrát na tom stejným filmu LS: mhm OH: páč sem tam dělal takovýho
Oldrich_(1920).txt
OH: no a ee říkám ten Světozor to sem tam dělal toho mechanika <vlastně> takže sem tam viděl ee že že sem ten film znal několikrát za sebou sem viděl no tak to (.) to mě jaksi tak a jinak moc nebavilo, LS: mhm. takže vy ste tam pravidelně do toho Světozoru ((Světozor)) docházel [opravovat ty přístroje], OH: [jo no] no no určitou dobu no potom už nevím přesně (.) pak to ňák skončilo, jo potom von t- takhle to skončilo já vím jako to skončilo, von ten Vozihnoj měl najednou to byla taková drobná živnost jenom, a ee prostě (.) se ňák zadlužil (.) no a tu živnost musel položit, prostě tím pádem já sem vod něho musel odejít a von mě doporučil k tomu Suchánkovi na ty kinoamatérský přístroje, LS: aha OH: takže sem potom přešel tam,
Oldrich_(1920).txt
LS: hm. a potom když ste se oženil v tom roce čtyřicet jedna, tak změnilo se ten výběr kin? potom kam ste chodili, nebo to byly pořád stejná kina, OH: no tak vono (.) v těch Židenicích to bylo laciný vlastně, ten Světozor (.) sme tam mně se zdá (taky) někdy zašli, ale jinak tady sme to měli blízko tu ee Marxovu tu tu Lípu ((Lípa)), (.) (akorát) na Marxově byla ta (.) ta Lípa a nebo tady na tom Cejlu ta Radost.
Oldrich_(1920).txt
LS: mhm. a vy ste teda zmiňoval, že ste ee do toho ee kina Světozor docházel jako OH: no takovej jako údržbář. LS: údržbář. OH: [v podstatě] LS: [a] takže tam ste chodil vlastně bez placení, [na ty projekce] OH: [no ovšem to páč] to sem to sem ee jako no tak říkám, já sem potom ten film viděl několikrát. no a to už člověka jako tak nebavilo že, no ale byl jsem tam jako <údržbář> LS: a vy ste ty filmy sledoval z té kabiny promítací a nebo ste šel potom si sednout do publika dolů, OH: no ne z kabiny ne, to sem byl ee to sem byl ee na (nějakým) volným sedadle vevnitř, v tom sále.
Oldrich_(1920).txt
LS: mhm. (...) já bych se přeci jenom ještě zeptal v tom Světozoru ((Světozor)) jak ste pracoval jako ten údržbář toho stroje, tak tam jste byl asi jak dlouho zaměstnaný takto? OH: no, tam jsem byl krátkou dobu. já nevím, jestli (.) čtyři nebo pět měsíců sem tam byl, LS: mhm mhm OH: to on pak zkrachoval ten Vozihnoj (..) no ale toho údržbáře jsem možná dělal jen tak (.) dva měsíce možná jen, LS: aha aha, protože my vlastně jakoby máme ještě projekt, který se týká zaměstnanců brněnských kin a tam v podstatě sháníme lidi, kteří dělali uvaděče, uvaděčky, pokladní, promítače... OH: aha LS: nebo i ty údržbáře OH: aha LS: takže možná že i k tomuto byste nám mohl něco říct? OH: no tak to já tak ňák bych nikoho tak neznal (.) em-em LS: mhm, a vzpomenete si třeba že by tam docházelo k častým poruchám v při tom promítání těch filmů v tom kině OH: no právě že ee to to v tom Světozoru ((Světozor)) tam ta promítačka byla ňáká taková staršího typu, takže to bylo tak dost poruchový, takže proto von mě tam porád posílal, abych mu to prostě když to to to třeba kleslo, tak sem to honem musel podložit, čili ten ta konstrukce ee byla ještě taková zastaralá a a tak taky podle toho to vypadalo že to porád potřebovalo prostě, držet v chodu. LS: mhm. a známé ste si tam třeba mohl vodit, když ste takhle tam [měl sám přístup] OH: [ne ne] LS: ne, OH: ne ne to nepadalo v úvahu. LS: aha, a vy ste teda říkal, že to bylo v roce kolikátém, když ste byl v tom Světozoru ((Světozor))? OH: no počkejte, kolik mně bylo roků? (..) to mně se zdá do čtrnácti do patnácti let jsem byl ve škole, šestnáct, tak v šestatřicátým roce myslím. LS: mhm mhm. a vy ste se tam dostal teda přes tu firmu, u které ste pracoval, tak ta vás vyslala aby ste [šel do kina dělat toho] OH: [ano ano] no ten, no to byl ten živnostník vlastně, kovo měl ee údržbářskou firmu na opravy těch ee promítacích přístrojů, kino kino promítacích přístrojů.
Oldrich_(1920).txt
na Kolišti tam ňákej ee pan Vozihnoj to byl a von opravoval ty normální přístroje do těch normálních kin jo, tak mě tam vzal jako do u- do učení. no a (.) ee von měl patronaci to kino (.) v Židenicích Světozor jsem si tady napsal sem si vzpomněl Světozor v Židenicích (.) a (..) když byla neděle a sobota (ňákej) sedlák to byl <majitel> toho kina tak von dycky si (to) mnul ručičky když pršelo, aby chodili lidi jako do kina jo, tak mě tam vyslal pan Vozihnoj že bych (.) no seznámil mě s s s možností té poruchy (páč) vono to to začalo to škrkat jo a to tak tam byla taková fotocela fotobuňka LS: mhm OH: která musela být přesně ten paprsek když na ňu šel, tak to muselo být přesně proti, tak von mně ee vysvětlil že když tak tak abych to tam ňákým kolíčkem podložil, aby se to zvedlo a tím sem to dal do pořádku, tak sedlák dycky byl celej šťastnej, že už to zase hrálo,
Oldrich_(1920).txt
LS: hm. (..) a stávalo se někdy, že byste šel na ňáký film víckrát? vy ste říkal, že ste chodil do toho Světozoru ((Světozor)), tam že ste [chodil] OH: [no no tak tam] sem viděl ee tam se to opakovalo, ten stejnej film třeba, jo? několikrát no tak (se) podruhý tam zas dával ňákej jinej film, no tak ono mě to aji přestalo bavit porád se na to stejný dívat dycky, LS: hm OH: no asi esi sem viděl takový esi tam byly tři nebo štyry nebo, pět těch filmů jsem viděl, potom ten Vozivoj zkrachoval, takže tím to končilo.
Marie_(1915).txt
takže vím, že na Emu Destinovou ((Ema Destinová)) sem šla až do Jundrova do takového moderního kina ((pravděpodobně kino Světozor)), kde byly daleko od sebe ty židle, LS: hm MH: a em to prostředí bylo takové (.) poprvé a naposledy sem tam byla.
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: osumapadesátým [roku] JV: [a pak] už vás to moc do toho kine [ne ne]... JJ: [pak] už sem <nešla> (.) pak sem tam někdy JV: [mhm] JJ: [sem] zabrousila, že pudem na něco pěknýho v tym Jundrově, ale tam sem byla myslim ale dvakrát jenom
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: jo, pro mě to bylo z ruky taklec chodit do města do kina (.) to sme chodili akorát kdyžtak když něco dávali v té sokolovně u nás v Jundrově ((kino Vesmír)) JV: hm JJ: se promítaly filmy v te sokolovně (.) tak sme (řekneme) jako děcka třeba šly JV: [hm] JJ: [do te] sokolovny, jo JV: takže ste občas šla i s kamarády? JJ: no tak to sme se jako ze školy bych řekla, ale (.) to už sme byli větší JV: mhm JJ: že, to bylo už jako ve válce
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: my sme tam většinou pracovali tenkrát nás tam bylo hodně JV: mhm JJ: právě z Jundrova hodně děvčat, takže my sme šly zase zpátky, to sme kdyžtak třeba náhodou v tym Jundrově, když něco pěknýho dávali, že sme ze zešly, ale jinak (tak nějak)... JV: mhm (..) a vlastně tam tam ste chodili do sokolovny do Jundrova? ((kino Vesmír)) JJ: no (.) pač tenkrát já (.) my sme za války potom bydleli už (.) blíž k Jundrovu jako (.) kousek od kina, tak bych JV: [mhm] JJ: [řekla] jo takže my sme to měli (.) JV: [mhm] JJ: [to už] sem spíš s těma holkama šla (.) do toho Jundrova třeba do kina ((kino Vesmír)) nebo když bylo pěkně, tak, nás to ani tak netáhlo do kina
Zdenek_(1927).txt
vim, že sme chodili třeba aj do eh kin eh v těch předměstích, do těch předměstskejch, když sme viděli, že třeba premiérový kino sme nestihli v těch premiérových, tak se chodilo, já vím, že sme jednou jeli do Tuřan třeba na nějakej film, už si nevzpomenu na kterej, ale byli sme až v Tuřanech.
Josef_(1929).rtf.txt
JU: [no tak oblíbenými] nemůžeme říct no tak to se chodilo co kde hráli LG: mhm JU: jak jak jak jak to bylo přitažlivý že to záleží co t- t- tam co dávali no, sme chodili třeba do kina až do Komárova ((kino Atlantik)) ze Starýho Brna přes ty pola kolem vody teďka kde se jednou bude stavět teď to nádraží páč sme viděli že tam hrají tu kovbojku to a to LG: ((směje se)) JU: to sme šli až do toho komecu ((Komárov – kino Atlantik)) nebo do Heršpic ((pravděpodobně kino Adria Horní Heršpice)) do sokolovny nebo do Novýho Lísko- do Starýho Lískovce do kina ((kino Slavia, Starý Lískovec)) že to sme chodili všude kde sme se dozvěděli co se tam bude dávat.
Libuse_2_(1928).txt
SM: a když ste byla ještě dítě, fungovalo tam to kino Sokol? v Maloměřicích ((Kino Sokol Obřany))? LZ: ne, tam nebylo kino. tam bylo kino v Obřanech, SM: jo vlastně v Obřanech, ano. LZ: v Obřanech byl, na to sokolovně, tam bylo kino ((Kino Sokol Obřany)), no tomu se říkalo blechárna teda, <to je,> že tady mám, a k tomu se, a tak to, tam sem chodívala taky, většinou v sobotu odpoledne, když bylo tatí- tatínek třeba dělával to tak to bylo v sobotu vodpoledne, tak tam sme chodívali. a tam právě sem měla jít na toho barona Prášila ((Dobrodružství Barona Prášila)) jak sem vám vykládala že se mně stalo, že sem začala mít bolesti, jako potom zánět slepýho střeva teda, tak sem do toho kina nemohla, strašně sem to voplakala, no.
Libuse_2_(1928).txt
já vím že to dost dávali, to to Magdino štěstí ((pravděpodobně Lízino štěstí)) nebo jak potom Madla zpívá Evropě, tak to se mně moc líbilo, to všechny tři, to byly asi tři díly, děvčátko ((možná Bláhové děvče)), nebo ňák takový, tak to sem, tak to sme tam taky, to sme tam chodívali taky, pak sem to viděla ještě jinde. to že sme bydleli na té Obřanské, tam sme to měli kousek teda. tak to sme tam jako dost, no, to byla sokolovna, teď já sem tam šla, není to dlouho, to úplně to, to úplně ten Sokol tam ňák, špína škaredý to tam bylo, úplně to tam zaniklo nějak v tom. SM: hm LZ: ten SM: a vy si vybavujete jak to tam vypadalo kdysi v tom Sokole? LZ: no tak, říkám, jak sme tam chodívali, tak to byl, to byla tělocvična, SM: hm LZ: jo? a bylo tam jeviště, když tak se tam něco pořádalo, bylo tam, tam dali myslím tu em jako to plátno promítací, a ži- postavily se tam židle a dívali sme se tam, to bylo skutečně takový malý kino jenom, jenom tak provizorní, to nebylo ňáký zvláštní, ale spíš chodívali sme tam cvičit se Sokolem teda, na hřiště nebo někdy tak, ale jako kino to bylo skutečně jenom takový, takový provizorní. to tam už v tem, v tem Jasu ((Jas)), a v to Sibiřu ((Sibiř)) to byla kina, který tam byly už lavice a to, SM: hm LZ: a tam jenom postavený židle, tak jako když se v sobotu, nebo v neděli vodpoledne se tam třeba hrálo, no.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: skutečně, no, už ta, už to promítací, už to s- bylo prostě zasta- postavený jako kino, jako ta promítací tam se to asi jenom ňák natáhlo nebo něco, v těch v tom so- v té sokolovně, ale to už potom,
 
Atlas.ti kód
355
 
Šablona
25
 
Rodič kódu
Celý rozhovor
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno