Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Zaměstnání
 
Citáty — Kategorie citátu
Dagmar_(1929).txt
[začínala] sem jako korespondentka v Brně na got- na Cejlu tehdejším.
Dagmar_(1929).txt
pak sem byla ee, v Rozmarýnu sem pracovala jako [pokladní] LR: [mhm] DB: ňáký roky. pak sem byla sem taky v zékáel ((ZKL)) v Líšni, tam sem dělala, em vlastně to bylo na poř- napřed tu redaktorku toho závodního rozhlasu, to sem si připravovala zprávy z těch zasedání těch cechů a ředitel mi to schvaloval a já sem to přečetla do mikrofonu potom, tam sem byla dost dlouho. potom sem šla do toho Rozmarýnu, protože tam byly platový podmínky dobrý a děti byly LR: [mhm] DB: [takže] se to prostě tak ňák hodilo. no a potom co? potom už celkem... ((vstupuje sekretářka a nabízí narátorce občerstvení, narátorka odmítá.)) no a končila sem vlastně na kolejích LR: [mhm] DB: [jako] důchodce už jako vrátná, LR: [mhm] DB: na Babákových [kolejích] mezi klukama, mezi bandou.
Ludmila_(1923).txt
no a práce, byla sem nasazená v té Královopolské, no, takže sme ani nepomysleli na nějaké tyhle.
Edita_(1926).txt
EB: no tak já sem šla v patnácti nebylo mně celých patnáct sem se šla učit (.) jako prodavačka k soukromníkovi. LG: mhm. EB: a (..) to sem chodila potom na německé filmy.
Edita_(1926).txt
a za války (.) já sem byla u soukromníka a ee asi sem byla hodná holka, byl to německej obchod a oni mně za čtvrt roku, když sem se tam učila LG: no. EB: musela sem se učit tři roky a oni mně za čtvrt roku platili celé tři roky jako po vyučení. LG: [jo]. EB: [takže] já sem měla (..) hod- dosti peněz (.) jako. LG: jo a (v době t-)... EB: jo ale nějak že bych je utrá- (.) ne.
Vera_(1923).txt
v tu dobu co sem byla ve spořitelně tak tam sme měli taky jednu členku, která se starala o ty divadla, o ty levnější vstupenky když byly. SM: mhm VB: tak to sme chodívali. a dcera moje, ta byla taky zaměstnaná, tam na té na tom Šilingrově náměstí v těch (spojích), a ta měla zase spolupracovnici, která měla na starosti kina, i ta měla na starosti i i (.) no chodí- jezdili sme na prá- na ty prázdniny, jak se to jmenovalo, SM: rekreace? VB: na rekreace týdenní,
Vilemina_(1919).txt
potom manžel musel ( ) když bylo e pro Němce, tak byl e třeba dřevo museli, ty klády na ty zákopy, naši lidi, jo, LR: mhm VB: do lesa e a tak von byl tam a já sem šila doma teda. LR: mhm VB: protože peníze byly potřeba.
Vilemina_(1919).txt
LR: takže obecná škola, potom měšťanka. VB: měšťanka. LR: a pak už ste [šla do zaměstnání], VB: [potom sem šla] do učení [na švadlenu] LR: [do učení], aha VB: čas sem šila, LR: mhm VB: pak mě zlobil žlučník, takže sem nesměla, doktorka mně řekla abych neseděla. tak sem si <vychu-> no šila sem po doma, protože pak se mně narodil ee chlapec,
Vilemina_(1919).txt
takže sem e vedle bylo stolařství, tak sem se tam šla zeptat, ( ) sem si povídala tam budu nakupovat, nebo uklízet. LR: mhm VB: no cokoliv. no a nakonec sem tam byla šestadvacet let. LR: aha VB: a vyučila sem. se, mám výuční list stolařa,
Jarmila_(1926).txt
JV: [to] znamená, že ste em vyšla ze školy třicet devět, nebo čtyřicet? JC: čtyřicet jedna. JV: čtyřicet jedna, hm. JC: a hned čtrnáctýho července sem nastoupila, to se menovalo velko- Velkoobchod s léčivy. a pak to končilo JV: [v Brně] JC: [zdravotnické] zásobování, jo?
Jarmila_(1926).txt
JV: takže vy ste tam pracovala celou válku? JC: nó, celou [válku, nó,] JV: [celou válku.] JC: no no tam sme zažili aj ten nálet velikej, v tom listopadu, [v tom Brně.] JV: [a vlastně] pak vy ste přešla do jiného zaměstnání? nebo... JC: no tam sem byla až do roku padesát šest, to se narodil syn, a pak sem šla ee generální, to se menovalo gene- generální investor, investiční výstavby při káenvé, ((KNV)) takovej investorskej útvar, jo, ale to taky, to se vlastně zrušilo v tom osumdesát devět.
Vera_(1913).txt
LR: [mhm tak to ste se přestěhovali] a vy ste tady pracovala někde? VP: a tady sem pracovala potom u v ústavě pro tělesně vadné no,
Vera_(1913).txt
VP: no a tak to sem byla zaměstnaná v tom ústavu pro tělesně vadné LR: aha VP: byla sem tam jako instruktorka pro ty tělesně vadné, keré se učili šít LR: mhm a kde to bylo? VP: v kerým roku? LR: kde VP: kde? v Králově Poli LR: v Králově Poli VP: v Králově Poli, jak je ten zámeček LR: aha VP: jo, tak tam tam byla dílna, tam bylo víc dílen, tam byla na šití dílna kry- a pánská krejčová dílna, pak tam byla košíkářská dílna, pak tam byla zámečnická dílna, ne, já nevím ještě nějaká, no prostě tam byly dílny, a tak já sem tu jednu vedla jako tu krejčovskou LR: mhm VP: no a tam sem byla až do roku štyřicet (.) osum LR: mhm VP: kdy nás zabrali komunisti LR: mhm VP: a ty mě jako vyhodili.
Vera_(1913).txt
VP: zas mi to jeden známej doporučil, že ve Vkusu by mě vzali, a tak sem byla ve Vkusu zaměstnaná ee zase, tak asi těch deset roků tam taky sem byla myslim deset roků LR: mhm VP: ee na tom pr- na tam... LR: a tam ste dělala co? VP: tam sem byla instruktorkou pro ee pro tělesně [vadný, kerý se učili šit a já sem...] LR: [a a ve Vkusu ste dělala] v tom Vkusu co ste [dělala] VP: [no v tom] Vkusu sem dělala zase vedoucí LR: aha VP: ale už pro [vyučený] LR: [mhm] VP: švadleny a normálně pro lidi LR: mhm VP: a to sem byla zaměstnaná nejdřív na stalino- tenkrát se říkalo Starý Nový Sady ale teď sou to ee tady jak je dům umělců ta dlouhá, Koliště? LR: Nové Sady? VP: Koliště VP: Koliště, Koliště, tak tam sem byla u u nějakýho krejčího Bílého, ten byl na pánský a na pláště a já sem byla na šaty a na dámskou LR: aha VP: a potom ale se to tam nějak zrušilo a přestěhovali nás na Cejl, na Cejl, tam jak je ta ten zákrut, jestli to znáte LR: mhm VP: eh jak je Tkalcovská nebo taková někerá LR: a tu krejčovou ste dělala vlastně až do důchodu? VP: a ne LR: ne VP: no vlastně jo. já sem tam byla ano až do důchodu v roce devatenácet čtyřicet pět sem se vracela, štyřicet sedum sem se vdávala čtyřicet š- sedm štyřicet devět se narodila Jana, a byla sem tam zas dál potom a byla sem tam na tom na tom Kolišti, na tom Cejlu a vodtamtud sem šla do důchodu.
Vera_(1913).txt
VP: to měli takovou společnost v těch železárnách v těch hutích tam a když si tam, když jim tam promítali, no tak tam chodili r- rodiče sami LR: mhm VP: to byla taková hutní společnost
Eva_(1928).txt
LS: hm. (.) a potom? potom už ste nastoupila do zaměstnání? ES: ano. LS: a kde ste pracovala? ES: pracovala sem (...) v pojišťovně. LS: hm. ES: potom sem pracovala v Lidových novinách. potom sem pracovala tady na rektorátě. LS: a co ste tam dělala? ES: všude sem byla v účtárně.
Eva_(1928).txt
LS: hm. (.) a vaše povolání už ste říkala vlastně, že potom ste nastoupila jako účetní? ES: ano, a nakonec sem skončila v Domě pionýrů v Lužánkách jako ekonomka, jako hospodářka. (.) a do důchodu sem šla z Magistrátu města Brna.
Miroslav_(1931).txt
MH: já jsem byl (.) konstruktér a technický pracovník.
Miroslav_(1931).txt
MH: jenže já jsem si vydělal, já jsem totiž hrál v orchestru, víte, AV: ano, mhm. MH: takže jsem peníze měl ((smích)), AV: ((smích)) MH: a říkám to, v životě se nebudu mít tak finančně, jako když jsem stu- študák hrával.
Marie_(1921).txt
LČ: a, takže ste se, vy ste se vlastně do konce války nebo, jenom učila a teprv potom jste byla v zaměstnání. [nebo ste už]... MD: nó, tak potom sem se nedostala, nikam, pak sem šla dělat do teho, do teho rajchu, jo? napřed byla sem tam tak při té em sem se jako nedostala jako kadeřnice, ale pak sem byla v tym em žárovkárně, LČ: hm MD: jo, to bylo blízko nás, a tak chtěli, jestli bych tam nešla, tak sem tam byla, a pak jsem jako byla nasazena do rajchu, tak sem jela do toho Německa, no až potom až sem přijela z Německa, tak sem byla jako kadeřnice v Židenicích, no a pak jsem se vdala a pak už sem zůstala doma. pak už sem...
Marie_(1921).txt
LČ: a po tom co ste nastoupila do té, do té žárovkárny, to bylo teda v jakém roce? MD: no to bylo v předtím, předtím myslím v tom osm, v tom štyřicátým, nějak tak, no, nějak.
Marie_(1921).txt
a když sem potom se učila tak, já sem se učila štyry roky a nedostávala sem nic, žádnou žádnej plat, že. to se nedostávalo, potom pozdéš těm učňům už dávali, jo, už dávali třeba třicet korun nebo padesát korun, že, ale my sme nedostávaly vůbec nic. my sme tam prostě, aj, aj mistrová už chtěla, abysme ji dělaly služku.
Marie_(1928).txt
LH: hm. a poté, když ste vychodila školu, jaké bylo vaše povolání? MB: no v administrativě jsem pracovala. LH: takže úřednice na ňákém [úřadě?] MB: [ano.]
Jarmila_2_(1926).txt
tak moje spolužačka, její tatínek byl advokát. JV: mhm. JG: tak sem (.) ee nastoupila k němu. to bylo na růsveltově ((Roosveltova)), zrovna naproti soudu. tak sem měla takový ty běhy nahoru, dolu. a vlastně sem tam psala na stroji a psaly se žaloby. a toto bylo prostě potřeba jako [administrativa, no. no]. JV: [administrativní pracovnice. mhm]. JG: jenže velmi mizerně <placený>. nehledě, že musely být teda ee víte, takový ty přestávky v [poledne]. JV: [mhm]. JG: takže to ste tam vlastně byl dycky až do těch šesti, poněvadž, on byl sice ten její tatínek moc hodnej, ale von většinou pracoval až odpoledne a ráno sem hezky běhala po všech doktorech, který byli kolem, aby ho honem zastoupili u soudu, protože pan doktor zaspal třeba, že. [tak to byl fofr].
Jarmila_2_(1926).txt
JG: [ale, ale em em šla sem odtamaď pryč], protože platili sice málo, no. a šla sem a dělala sem v Králupolské ((Královopolská)) v kanceláři ee v... to bylo takové shánění materiálu. tenkrát se rozbíhala velice v Kralupolské ((Královopolská)) ta [chemie]. JV: [mhm]. JG: [te- ten ](oděv), tak ee různý takový to ee objednávání. jo, toho materiálu, hned pod sebou. my sme to měli tak jak na kuřích nožkách dycky ta kancelář. to bylo tak pro pět lidí a a dole byl hnedka sklad a vod tama se to lifrovalo do tý výrobny. pak sem čekala rodinu. JV: mhm. JG: takže ee na po- měla sem mateřskou, že, tak tím sem s Kralupolskou ((Královopolská)) skončila. byla sem chvilku doma, ale ne moc dlouho. [a]... JV: [to] bylo kolem je e kolik vám bylo, když ste čekala. JG: asi šestadvacet. a šla sem, šla sem ee do Juranových závodů v Heršpicích, tam sem dělala ve mzdovce a pak sem tam dělala odbyt. odbyt a sklady. a vodtamaď sem vodešla, sem měla potíže s dcerou, s učením, tak sme potřebovala něco v Brně. JV: mhm. JG: jo, tak protože než já sem dojela z těch Heršpic, všecko. tak sem dělala v byťáku, kde sem skončila do důchodu. a tam sem dělala ee financování, plánování (.) to sem dělala tam sama, pak sem měla nějakou pokladnu pod sebou, daně akorát a... a pak... a vodešla sem do důchodu, jak sem měla jít, poněvadž pořád sem si říkala, že mě do něčeho navezou a já nestranička, že teda bych ležela <první.> a šla sem normálně uklízet do Železničního stavitelství osum, osum a půl roku. pak mně zemřel manžel, tak sem toho potom nechala, poněvadž (j-) byla velká výhoda, dyž ste dělali v Železničním stavitelství, že nejen já sem měla volnou jízdenku, ale aj on, takže sme rádi jako tak rajzovali. JV: [jasně]. JG: a dyž zemřel, tak sem to... přestala sem pracovat už vůbec, no. [tak]...
Jarmila_(1925).txt
JH: byla s- nastoupila sem hned po maturitě do pojišťovny. LČ: a změnila ste zaměstnání ee jako během života? [nebo st-]... JH: [no jo], no jistě, narodí se syn, narodil se mně, tak pak zase ste na mateřské, zase se hledalo zaměstnání, no nakonec sem skončila na magistrátě.
Borivoj_(1927).txt
BH: [no zů- zůs-] zůstal sem u firmy, pak sem dělal héém středně technickej kádr. LH: ehm. BH: montážního mistra.
Marie_(1915).txt
MH: v kleci, né volně, ale přesto, bylo to nepříjemný. aa ee, chodili sme na praxi ee do em na Křídlovickou, ee no to je ee,
Marie_(1915).txt
ak sme chodili na praxi na chlapecký učitelský, na dívčí a k nějaké Marii Němcové na Vídeňku, to je Koněvova pozdější,
Marie_(1915).txt
LS: já bych jenom teďka vás poprosil, jestli byste mohla ještě jenom stručně shrnout, jaké bylo vaše povolání v podstatě až do odchodu do důchodu. MH: učitelka. LS: celou dobu jste učila. MH: celou dobu jsem
Marie_(1915).txt
MH: já sem byla tak zapřažená [ve škole,] LS: [hm, jasný.] MH: zahrada tam byla na krku, a em prostě to nešlo.
Marie_(1915).txt
LS: hm a ještě bych se zeptal, v podstatě tu samou otázku, ale v souvislosti se školami, když ste chodila do školy, tak jaký byl postoj školy nebo učitelů k filmu a ke kinům. MH: ee em em em vo tom se moc nemluvilo, abych pravdu řekla. LS: hm MH: jo? my, učila sem adoptivního syna paní Kurandové, a ee se školou sme do kina nechodili. měli sme předplatné na operu, pro děti bylo pět kin, (teda) pět představení, zásluhou profesorky ( ), to bylo velmi dobrý, páč vychovávali hudebně obecenstvo. ale do kina sme nechodili, protože děti chodily samy. LS: hm MH: a se svými rodiči. LS: hm MH: ale když sme skončili jednu devítku, v roce padesát dva, sme se nemohli rozloučit, tak sem zatelefonovala do kina, ((pravděpodobně kino Astra nebo kino Vesmír)) právě v těch Židenicích tam dole, a hrál Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), LS: hm MH: a celá třída, koupila sem pro všecky lístky, a samozřejmě i rodičové nás následovali na odpolední představení. takže ten Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)) tehdy táhl, tó, to bylo velice aktuelní.
Marie_(1915).txt
a ji- po válce sme byli vybombardovaní, přestěhovali sme se, a pak už sem měla ve škole takovou zátěž, a em LS: hm MH: když em ee když eště sem při tom dostudovávala, že, tak to, to byly kurzy em na té univerzitě v sobotu, a esli v pátek, to už vám dneska nepovím. ale chodí- a v neděli s- byly ty exkurze některé, ty biologické. to to byl zápřah jako hrom.
Marie_(1915).txt
MH: a umřela. takže mít přítele v té době bylo nemyslitelný, a pro mě dvojnásob, protože já sem od kvinty si vydělávala, hodinařila, LS: hm hm MH: jo?
Zofie_(1925).txt
JV: odešla ste do Zlína, s rodiči ste se přestě[hovali] ŽH: [ne, sama sem] JV: [sama ste] ŽH: došla do firmy Baťa [pracovat].
Irena_(1922).txt
tak já sem potom přešla na roční rodinnou školu na Jaselské, to pro nás jako pro maturi- pár maturantek se tam, ale za rok sem neměla co. tak sem se uchytila v takovým ateliéru, v Alfa pasáži, LČ: hm IK: to byl umělecký ateliér, ty vyráběli takovýdle stínítka, a všelijaký věci, a ten majitel spolupracoval s Němci, ale byl to Čech. a byla tam moje kamarádka, ze Židenic, a ta šila ty em ty stínítka, no a ona mě tam dostala. LČ: hm IK: takže on mně nechal vystavit na pracáku ten pracovní průkaz, a to už bylo dobře. takže do konce války sem to tam v tom ateliéru přečkala.
Irena_(1922).txt
LČ: a když ste teda pracovala v tom ateliéru, to už ste třeba chodila do kina s někým jiným než předtím na gymnáziu? v těch letech... IK: ano, to sme byly tam partyja děvčat, která šila, LČ: hm IK: všelijaký věci anebo malovala nebo tak, takže to sem chodila s nima, tam se potom... LČ: a chodily ste častějc nebo pořád tak jako stejná ta. IK: tak asi, tak se to, ale já myslím, že stejně sme chodily do kina. LČ: takže nevnímáte nějaký rozdíl, když ste chodila s těmi spolužačkami a potom s těma kamarádkama, že byste... IK: no tak jistě ta úroveň byla jinší, že, víc sme chodily možná na český filmy LČ: aha IK: s těmi děvčaty, ta děvčata byla většinou z venkova, LČ: hm IK: co tam v tom tom ateliéru pracovala, takže em no tak možná že s nimi sem chodila méně, protože oni dojížděly vlastně do toho ateliéru. LČ: a sama byste teda nešla třeba do kina. IK: jó, klidně. LČ: jo, taky? IK: klidně, no. LČ: to vám nevadilo. IK: ne. právě že bylo, bývalo zatemnění, ale že sme se vůbec nebáli, já bych třeba teďka se bála jít v noci po městě sama. no tak jednak sem stará, a tak dále, ale víte, tenkrát bývala, byl strážník, který měl určitý obvod, a ten chodil, pořád, celou, čili já sem věděla, že když vystoupím z elektriky, tak že ho na tom rohu potkám, a že dojdu klidně domů. takže bylo tak bezpečněji, i když to bylo velice zlé, že jo. LČ: a myslíte si, že když ste teda pracovala s těma dívkama z toho venkova, že oni si teda vybíraly jiné filmy než [( )] IK: [oni měly] radši ty české filmy, LČ: hm IK: že, s našima.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm. (..) ee tak todle to možná už trošku souvisí s tím, co sme říkaly ee jestli se ňák změnilo to, jak ste chodila právě když ste nastoupila třeba do zaměstnání nebo když ste se vdala. LM: když sem, no tak to už bylo to bylo už horší, protože jak em ee poté teda když sem se vdala, tak ještě já sem byla ještě vlastně totálně nasazená, že jo, sem se vdávala eště za vá- za války no a v tom pětaštyrycátém roku jako sem potom měla ee měla syna, tak to už teda kino šlo bokem, bych řekla.
Libuse_(1924).txt
protože pak už sem se dá říct jako do kina moc nechodila. protože ee čas, jednak sem byla zaměstnaná, jednak sem měla velkou rodinu ee jednak se muselo šetřit a když tak se ch- tak sme měli ee permanentky a (abonentky) na koncert a já do divadla.
Svatava_(1924).txt
LS: takže a říkala ste, že ste chodila víc, když ste nastou[pila do toho zaměstnání]. SM: [ano, to sem už] si vydělávala, tam sem byla <placená už>, takže to sem chodívala do kina víc,
Svatava_(1924).txt
LS: [á tady bych se zeptal] e jak na vás působily změny po roce devatenáct set třicet devět, kdy i v kinech vlastně začaly platit protektorátní předpisy? SM: no no jo jenomže, třicet devět, aha to sem byla to sem byla kde? (..) v té drogerii. LS: to ste byla, to ste pracovala v té drogérii, no. SM: ano čili to byl soukromém, no takže e tam
Miloslava_(1925).txt
MM: no, no já sem potom už teda do toho kina chodila málo, protože sem taky potom byla mimo Brno zaměstnaná tak sem jenom sem dojížděla, no,
Marie_2_(1921).txt
LČ: [(každý týden)]. a takže to zaměstnání v tom roli vlastně nehrálo, to ste chodila pořád dál. stejně. MS: no jistě, to bylo večer. večer sme chodili.
Jarmila_2_(1925).txt
JV: dobře e v Žabovřeskách, (když) ste pracovala, chodila ste taky třeba (.) do kina (.) tam- tamější-? JJ: tak tam s- ne JV: do Lucerny ((Lucerna)) třeba? JJ: my sme tam většinou pracovali tenkrát nás tam bylo hodně JV: mhm JJ: právě z Jundrova hodně děvčat, takže my sme šly zase zpátky, to sme kdyžtak třeba náhodou v tym Jundrově, když něco pěknýho dávali, že sme ze zešly, ale jinak (tak nějak)...
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: poněvač v sobotu se tenkrát pracovalo JV: chodily ste třeba i ve všední dny (.) během týdne? JJ: ne JV: ne ne, po práci (.) (to ste) chodily JJ: my sme já sem byla v tom květinářství JV: mhm JJ: a tam bylo (..) to bylo (takle) to se nedalo, my sme kolikrát musely dělat třeba když měly být nějaké ty svátky nebo nějaký ty, tak sme musely aj (.) vodpo- dělalo se aj vodpoledne JV: [mhm] JJ: [(že)] my sme tam měly celý den vlastně zaměstnání (.) jo [takže]... JV: [a večer] už ste prostě... JJ: večer už sem prostě už sme byly rádi, že deme dom
Libuse_(1929).txt
SM: mhm mhm mm a jak jako mohla byste třeba říct jak se diváci v době toho protektorátu v kině chovali? nebo nebo... LS: no mnohem lépe než bych řekla dneska, ne- protože za své praxe učitelské sem chodila s dětmi jako povinně sme na nějaký film šli a to sme měli co dělat udržet teda ty děti, eh ono stačí když ty moje děti budou poučené, ta moje třída a budou se tam chovat slušně, tak ale hned za námi třeba sedí třída, eh kde to učitel tak striktně než- ne- nevyžaduje, aby se dobře chovali, nebo to byly větší děti, které si taky nedají moc říct, že, nedali, no takže to většinou to vyznělo dost ne, negativně no to to chování to to to v kině a nevím jak je to teď, protože teď do kina nechodím vůbec, ale předpokládám že se musely už nějak uklidnit to je to byly jen chvíle, kdy teda bylo ticho a kdy eh děti sledovaly opravdu a pak sme si o tom mohli pohovořit, třeba bylo to zaměřeno i na to abychom rozebrali ten děj, ale to.
Frantisek_1932.txt
FR: to to sem bydlel potom LG: mhm FR: když sem se oženil, tak sem bydlel ee opět (.) na té Marxové těsně vedle kina. to sme e e protože (..) dítko sem měl hodně brzy e LG: mhm FR: ženil sem se (.) dítě bylo dřív než já sem se oženil, [o to nejde ale] LG: [mhm] mhm FR: takže (doopravdy) to sme chodili s manželkou, ale to sme e buďto ona šla nebo já, a to sme některý filmy, (.) ale jináč (.) ne. a mimo jiné, musel člověk se snažit aby tu rodinu uživil, LG: [mhm] FR: [protože] (doopravdy) těch peněz nikdy nebylo dosť.
Rudolf_(1920).txt
PS: a vaše paní v Ponrepu ((Ponrepo)) pracovala od kdy? [nebo v kinech]? RS: [ta] ta tam byla e kdy to kdy vona [tam byla]? NS: [tak e] já sem to včera se snažila spočítat takže [maminka]... RS: [já si] myslím že tam byla e v těch e letech já sem byl v gy- na gymnáziu NS: maminka [v těch kinech ee začala asi v třiašedesátým] RS: [já sem byl na gymnáziu a měli sme já si myslím (měli) auto] dodávku a já sem vozil všechny filmy na Vídeňskou tam byla půjčovna těch filmů to bylo v suterénu to byly regále plný takovejch hnědejch krabic jo po vždycky po třech nebo tak po třech je to asi to bylo tych f- ty krabice a tam sem vždycky dával jednu krabici sem vracel dostal sem potvrzení a e vypučil sem si a já sem tam měl jako taky takový známý víte už za tu dobu a moje manželka ta tam už taky měla jako vobšlápnutý že sme na do toho Ponrepa ((Ponrepo)) dostávali kvalitní filmy víte i cizí i třeba americký nebo tady ty t- taneční nebo já nevím ee prostě kvalitní filmy že bylo furt obsazený ale když byl někdy (nevím) branej jako musel tam jít aj ruskej film tak to manželka dycky tam šla do čekárny kde seděli u kamen takoví chudáci staří starej fotr a stará baba a ne- nešli do kina voni tam byli v teple jako PS: mhm RS: aby nemuseli doma topit tak vona je pozvala (.) a (.) pak když to neměla těch potř- já nevím kolik bylo [potřeba] NS: [dvacet] dvacet RS: kolik? NS: dvacet lidí muselo [být] RS: [dvacet] lidí tak když neměla tak si je vymyslela těch dvacet lidí dala a e brala z z vocuď kde bylo vyprodaný tak vzala [těch] PS: [mhm] RS: sedum vosum a dala to tam tam to nevadilo že to bylo vyprodaný poněvadž to bylo to byl dobrej film a dala to tam takže vona to tak e prostě to de a já sem tam v té půjčovně měl taky takový renomé (protože) sem přivážel filmy i z Husovic (protože) sem měl to auto a bydleli sme v Husovicích takže sem tam pořád vozil ty škatule a zase bral druhý to byla taková ee ee moje oběť těm kinům že jo sem prostě (s těma autama) e s tím autem e s tou dodávkou jezdil a [( )]... PS: [a vy] ste byl zaměstnaný [e]... ? NS: [ne] PS: ne j- [to bylo]... NS: [von je] profe- von je [profesor] RS: [j- já] sem [učil] PS: [aha] RS: takže já sem měl e vodpoledne volno nebo někdy ráno volno podle toho to to ten rozvrh byl různej někdy byl nabitej to se nic nedalo jenom vodpoledne ale vodpoledne to fungovalo tam se tam se do noci pracovalo PS: mhm RS: tam na té Vídeňské to bylo vzadu dost daleko vzadu na levé straně když se jelo směrem ee jako e Modřicům ((Modřice)) tak na levé straně bylo e dolů sem sjel a tam bylo dole v suterénu obrovský množství regálů a těch filmů a furt se tam lepilo neco e to na to to to zase se šlo tam a to šlo tam a vlakem chodilo vlakem chodily filmy taky do různejch kin který sou mimo jo PS: mhm RS: (já nevím) Adamov nebo (já nevím) Blansko a tak... takže co tam rozváželi filmy ee to bylo ee tam byl ruch pořád v jednom kuse
Rudolf_(1920).txt
PS: a do kina nemusel chodit na takové... do kina chodil i do kina na takové kontroly? RS: naš- naši chodili do kina... PS: já myslím jako jako policista jako jako policista [jestli chodil na ňáké... četník? nechodil] RS: [ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne] NS: ale [za mě za mě teda chodili policajti] RS: [jenom chodili] do baru tam byl Maxim bar na Francouzské
Libuse_2_(1928).txt
LZ: že to bylo, já sem dělala em prostě, víte kde sou lázně, na ulici devátýho května ((ulice 9. května)), je Tomášek em kostel Tomáš ((Kostel sv. Tomáše)), pak je na rožku sou lázně, ústřední lázně em tak, a naproti byla byla tiskárna, Rovnost. dneska je tam ta pojišťovna, tak tam byla tiskárna. tak tam sem dělala, takže tam sme to měli zrovna třeba se šlo SM: jo. LZ: koupit lístky nebo tak. tak tam sme dost bych řekla ta skala ((Sclala)) teda, to bylo takový.
Libuse_2_(1928).txt
nebo, nebo teda takový ty filmy jinak, to potom častějš až vod takovejch patnácti, až sem začala dělat, tak sem říkala že sem těch čtrnáct, to vod těch patnácti roků nebo čtrnácti, tak to už se chodilo potom na takový ňáký ty, no je to mládeži přístupný nebo to, tak sme šly, no, a to sme chodily, říkám tam, a potom když sem začala jako už pracovat, to bylo na té, na té, v těch Husovicích, na té Mostecké, tak tam už byly potom děvčata jako, co sme se seznámily, tak sme už chodily na Marxovu, tam bylo kino ((Lido bio)),
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no taky sem chodila často do kina. sem byla starší už potom, těch patnáct roků nebo tak, víc eště, tak pořád do kina. LČ: a ee když ste potom začala chodit na to do toho učení třeba? LŠ: ano LČ: to ste říkala, že bylo v pětatřicátém, LŠ: ano LČ: tak ste chodila častěji nebo... LŠ: jo no to eště častějš. LČ: eště častěji [když...] LŠ: [mm] to už sem si vyšila nějakou korunu, víte tak, LČ: mhm když ste [měla víc peněz], tak už ste chodila LŠ: tak sem chodila často.
Ludmila_(1920).txt
LČ: a potom když po těch dalších dvou letech, když už vám bylo těch sedumnáct a začala jste pracovat, tak tam se to změnilo eště nějak? LŠ: ne, pořád sem do toho kina chodila. LČ: tam ste nene- neřekla byste, že se to nějak změnilo? LŠ: ne, vůbec.
Augustin_(1924).txt
LČ: a když ste začal chodit do práce tak se to taky ňák ještě zmenšilo nebo? AU: no, já sem hleděl hodně pracovat. prostě kde se dalo, přesčasy a kvůli kvůli výdělkům.
 
Atlas.ti kód
383
 
Rodič kódu
Každodenní život
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno