Filmové Brno
Dokumentace dějin uvadění filmů a diváckých preferencí v Brne v letech 1918-1945

 
 







 
Název kódu
Německý prvek
 
Citáty — Kategorie citátu
Dagmar_(1929).txt
LR: ee jestli e vlastně tam byly nějaké změny že jo po tom roku tř- po tom roce třicet devět v těch biografech. tam byly německé nápisy? tuším? DB: no, [přirozeně] LR: [a] j- jak e jestli to na vás ňák působilo DB: no, se nám to [nelíbilo] LR: [nelíbilo] DB: protože to n- no prostě my sme s tím nesouhlasili, že, v duchu a vůbec jako všichni byli Češi byli, většina teda byla proti tomu, a hlavně tam byly ty žurnály. LR: mhm DB: z té fronty LR: mhm DB: to ty nás to tam bylo pořád. (.) prostě ty dobývali pořád, už to dobyli, to dobyli a to e to, tak lidi to sledovali, prostě chlapi zase byli zvědaví jak to na těch frontách vypadá a jako, že kam se doš- e... chytali každý slovíčko, já vim, že tatínek se strýcem prostě, ty slyšels, von tam řekl prostě, že se usto- že udělali prostě ňáký ús- prostě né ústup to ne, ale oni to řekli tak diplomaticky v tom, že, řikali, tak to dostali na frak, <prostě už se radovali z toho, jo?>, že to ti ně- Němci prostě tak zaobaleně řekli, a voni už si z toho vydedukovali, že už asi jde fronta zpátky, no tak asi no, a jinak byly titulky český, německý LR: český, německý DB: nó LR: mhm DB: no, anebo česky mluvili a německy to tam bylo promítaný LR: mhm DB: prostě co s- jako pro Němce nebo já nevim proč, protože to nikdo stejně nečetl z Čechů, že jo? co by z toho měl? když se to česky mluvilo. aneb- to už potom hlavně ty žurnály to to z toho sme byli tak tak dost špatní, protože to bylo pořád ta válka, válka, to tam nacpali do toho, to bylo pořád ty děla a to všecko, jak to střílí a jak e obsazujou to to Rusko, tu Ukrajinu , v v ja- jakých podmínkách ty lidi žijou, jak tam bydlí, prostě takový e zemljanky a to všecko tam se s tim hono- honosili, že em to je jedno [no] LR: [mhm] DB: a jak je věšeli a všecko, to bylo všecko v žurnálech
Dagmar_(1929).txt
LR: [a] když přišlo to osvobození, konec války, tak jestli si vzpomínáte na ty první návštěvy kina, jestli tam byla nějaká jiná atmosféra? DB: nó, tak <určitě byla>, pochopitelně, protože to s sebou nesla ta euforie vůbec, že že prostě je po válce LR: mhm DB: to vám bylo všechno jedno, je po válce! to sou slova, který prostě ovlivnily každýho, co s- se už co to už bylo jedno LR: mhm DB: jak to bylo německý, okamžitě vod toho pryč a bylo po válce, tak bylo po válce,
Edita_(1926).txt
LG: řikala e že ste byla na tom americkém filmu tak ty titulky tam byly v době toho protektorátu české nebo německé? EB: no české. LG: české. EB: české, určitě české. jenže pro mě já sem v- vnímala LG: [jasně.] EB: [jak jo] (.) t- tu němčinu jako češt- to (.) pro mě (...)
Edita_(1926).txt
LG: aa b- byly třeba ee povinné v době toho protektorátu, když byly ty filmové plakáty, byly tam i německé názvy těch filmů nebo...? EB: určitě. LG: takže? EB: určitě, určitě, spiš německy než česky. LG: jo. EB: určitě.
Edita_(1926).txt
LG: moc na vás nesedí. a ch- vy ste řikala, že ste em tak během třeba té války chodila ste do kina s německými přáteli nebo? EB: ano taky, jistěže. protože já sem, no. LG: a s těma německýma ste cho- chodila do kterých kin (.) nebo? EB: to s- (.) to bylo f- jedno. LG: jedno to bylo.
Vilemina_(1919).txt
[no za prvý] začly německý filmy, LR: mhm VB: jo a tam bylo právě hodně toho násilí a některý filmy německý tam taky nebyly, byly třeba takový hodně zamilovaný, ale e e mně to vadilo, ta němčina. LR: mhm VB: já sem to neměla ráda ((smích))
Vilemina_(1919).txt
[míň] me- méně, LR: méně (.) protože a e důvod je VB: no zaprvní ta němčina, LR: němčina [mhm] VB: [že to se] všechno e překládalo, LR: mhm VB: tak to sem nevěděla kam e se podívat a to, byly taky zamilovaný filmy LR: mhm VB: z toho Německa, ale, prostě e no mně to nesedělo.
Vera_(1913).txt
VP: takže to ale to se nevybíralo podle kina jako takovýho LR: mhm VP: podle toho, co tam [hrajou] LR: [co tam] hráli mhm VP: jo LR: dobře VP: a když to bylo jako zabraný vod Němců nebo nějak tak, tak se tam nešlo.
Vera_(1913).txt
VP: no, titulky německý možná byly, ale při čem to LR: mhm VP: že by to byl vojenskej film, to myslím si že ne. LR: mhm VP: že to byl třeba nějakej takovej s- ee společenskej film, ale že měl třeba německý titulky, to [to to] LR: [mhm] VP: se může stát
Vera_(1913).txt
LR: a pamatujete si, že by právě v době toho protektorátu se kina dělila na, nebo byla některá kina německá chodili, tam víc Němci a zase třeba kina česká? VP: aha, jo to myslim že bylo. LR: mhm VP: nějak tak rozdělený (...) to právě si myslím (...), že to byl ten Máj nebo tak nějak se (nějak) nějaké kino menovalo a já myslim, že to právě LR: mhm VP: bylo někde tam (...) LR: a to kino bylo teda německé? VP: no myslím si, že byly kina, kde se snad víc promítali německy než česky LR: mhm a VP: ale já si [myslím], LR: [ano] VP: že já sem to dost ignorovala LR: aha VP: že sem se o to nezajímala
Eva_(1928).txt
ES: ovšem, člověk potom byl ovlivněn tím, že ta herečka prostě začla jako v těch německých filmech. no a člověk cítil tak jako. to víte, my sme byli jinak vychovávaní k tomu vlastenectví, takže když ona začla hrát v německých filmech, nebo začala mít poměr s němec- s Němcem, takže člověk jako už tu (.) sympatii ztratí. LS: ta popularita klesla. ES: ano.
Eva_(1928).txt
LS: tady se vás zeptám, jak na vás zapůsobily ty změny po roce třicet devět, když začaly platit protektorátní předpisy. konkrétně v těch kinech, že jo? protože i v těch kinech byly nějaké změny. ES: ano. LS: jak to na vás působilo celkově? ES: no (...) člověk k tomu měl strašnej odpor. LS: hm. ES: ke všemu, co Němci prostě zavedli, tak byl, byl. i když sme to nemohli dat nějak zjevně najevo, ale ee ta výchova už v té základní, základní škole nám dala tolik, že sme ten protektorát velice těžko nesli. LS: hm, hm. ES: ale zase byly ty filmy. LS: hm. ES: tak člověk musel na ten německej jít, že, když- LS: teď myslím třeba i vlastně v tom kině, mhm, tam byly otázky jazyka, že jo? ee, třeba povinná němčina v těch titulcích musela být. ES: tak nakonec, víte, (..) já, protože můj tatínek byl živnostník. LS: mhm. ES: a jak sem vám na začátku řekla, že to byla německá čtvrt, že tam bylo většinou jako obyvatelstvo německé (.), hlavně židovské. a to židovské nepromluvilo česky. takže já sem uměla německy. mě totiž dali třebas o prázdninách do Svitav, do kláštera k sestřičkám, kde žádná sestřička neuměla slovo česky. takže- já sem ovládala němčinu. takže mě, já sem nemusela číst titulky, já sem rozuměla.
Marie_(1921).txt
MD: no abych vám řekla pravdu, my sme, já nevim, my sme byli ee takoví, že třeba šli sme a potkali sme, jak sme bydleli, jo, tak voni chodili do německé školy, my sme chodili do české školy. potkali sme se, tak ahoj, kam deš, do kina tak deme, šup, a šli s náma. že nám to žádné rozdíl jako nebyl. LČ: hm MD: víte, že sme, nevim voni chodili do německé, my do české, znali sme se prostě, že, bydleli vedle v domě a tak, jo, takže nám to ani nepřišlo. LČ: a ten jazyk vám ani nevadil, vy ste [ho znali]. MD: [takže nám to] ee, nepřišlo jako protože voni chod- mluvili česky, že jo. ale chodili do německé školy. no ale potom až už to bylo jako takový nijaký, že, no ale pořád se, pořád se chovali slušně k nám zrovna tak jak to.
Marie_(1921).txt
LČ: no a za toho protektorátu právě se změnilo to, že bylo hodně němčiny, ne? v tom v těch kinech tak jestli [co se vám jako] MD: [no jo, no to] víte že bylo. protože to už začlo a vlastně tady bývaly aj, tady byly třeba obchody a tak to bylo všechno, to byli sice Židi, většinou, a Němci, že. to bylo a to bylo všechno tam jako německy. LČ: a vadilo vám to nějak nebo to [ste to nevnímala] MD: [ne no tak] vono to bylo, člověk si na to zvykl, že to bylo celej ten čas, no.
Peter_(1922).txt
PSk: hm a to že ste vlastně byl z em z česko-německé rodiny, ovlivňovalo to nějak tu vaši zkušenost že by, směřoval vás třeba otec, nebo pamatujete si na to že některá kina byla více německá? pro [německé publikum?] PD: [ne, vůbec,] to bylo úplně, to bylo úplně, em tolerantní není správný význam, páč na tom nezáleželo prostě. moje matka nejenom byla česky vychovaná a byla ze židovský rodiny, takže v národnostních otázkách byla velmi tele- tolerantní. to nebylo důležitý vůbec, k tomu musím dodat, že můj otec byl z rodiny ladýnské, to vám musím vysvětlit asi co to je, to je menšina v jižních Tyrolích, dneska má asi čtyřicet tisíc lidí, kerý mluví ladýnským jazykem, kerý je, jako stará provensálština, románský jazyk, a tam žili prostě v tom Valdygardeno, do roku osumnácet šedesát, to byla monarchie stará, potom to byla, no rolnická fam- em rodina, neměli co jíst, poněvadž těch lidí bylo mo- moc, tak se nejdřív vodstěhovali do do Lince, tam se taky neuživili, potom se odstěhovali do Prahy, do Týnského dvora, a můj děda prodával tyrolské řezbařské práce. ale orientovaný tenkrát už na němčinu, páč ta, to souvisí s tou ladýnskou situací, v jižním Tyrolsku, který dnes je italské, že tenkrát se orientovali na němčinu, né na italštinu. i dneska já mám tam příbuzný, kerý sou trilingváni. ladýnsky, německy, italsky. tím chci říci, že pro mýho otce národnostní otázka de fakto ((de facto)) neexistovala. to byl, jemu to bylo je- jedno. on sice byl vychován německy, dělal do německýho dramatu, ale babička v Praze ještě mluvila ladýnsky, a modlila se ladyn- ladýnsky. takže, neby- nebylo to jako kdyby byl pocházel z Ústí nad Labem nebo, PSz: hm jasně PD: nebo z Liberce, jako, to byl velkej rozdíl.
Jarmila_2_(1926).txt
JG: tak většinou tady taková ta tendence, protože to, co povolili Němci, JV: hm JG: na to se nedalo dívat. JV: ne JG: to ne, ne, no tak to byly samý boje,
Jarmila_(1925).txt
no byly, no potom až přišel Hitler, tak ee (jéžiš) to bylo hrozný, tak před kinem ee jakýmkoliv filmem, jo, tak vám dali šmarja, jak se to menovalo? vítězíme na všech frontách [Evropy]. LČ: [týdeníky] JH: v ježismarja, [jak se to] LČ: [týdeníky] JH: týdeníky, [márjapano]. LČ: [žurnál] JH: furt sme vítězili, tam tam tam a všechno německy, jo a potom teprve česky ane- všimnite si na těch starých filmech, jak sou německý názvy a zase český tak to sou z protektorátu.
Jarmila_(1925).txt
LČ: [a když] když ste teda v tom období toho protektorátu navštěvovala ty kina, tak ee byla tam povinná němčina v titulcích u těch promítaných filmů? JH: titulky? LČ: no. JH: mně se zdá že jo. LČ: a em ee na těch plakátech byly třeba německé [názvy]? JH: [no] musely být, [ano]. LČ: [musely]? JH: ano
Jarmila_(1925).txt
LČ: takže v tom kině ste to ani tak nevnímala, že tam je němčina [(jako, jo)]? JH: [ne ne] ne LČ: a bylo třeba na těch ostatních lidech vidět, že jim to vadí? JH: to sem si nevšímala.
Borivoj_(1927).txt
prostě tady byli Němci, že. a projevit se nějak (.) a č- Čech obzvlášť, že, protože v té době byly by ty titulky německý, že, (.) předtím byl wochengšáu ((Wochenschau)) LH: ehm. BH: týdeník a pak byl vlastní film, i když byl českej tak byl s titulkama, (..) že. (.) no, projevovat se nebylo vhodné.
Borivoj_(1927).txt
LH: em á změnil se výběr filmů, na které ste chodil v této době? (...) jestli ste třeba chodil trošku na jiné filmy, než ste chodil předtím? BH: mm no tak myslím né, panč t- tenkrát nebyl nebyl výběr. a no ták výběr byl, alé ty filmy mě nezaujaly prostě názvem anebo prostě už (.) taky vo to no bylo to pořád německy. LH: ehm. BH: německy filmy a německy a už to prostě to to člověka votravovalo. né votravovalo, ale řekl sem si, tam já nemusím zase na ně chodit. LH: ehm. BH: jó, zas zas tam bude to, to, to, nebo...
Jiri_(1922).txt
LČ: a takže vám ty titulky v němčině nepřišly nějak špatné, nebo nevadilo vám to? JH: ne, ne. člověk to bral jako samozřejmost, no tak oni tam chodili v Židenicích bylo spousta Němců,
Irena_(1922).txt
LČ: a jak ste třeba pak vnímali tu němčinu v tom zvukovém filmu? nebo titulky německé, IK: byly, no, titulky byly česky, pro nás, že, a ti mluvili herci německy, no ale byl český film a ten plodil ohromné množství filmů, že, to bylo nepřeberné... LČ: takže vám nevadilo poslouchat tu němčinu v těch německých filmech. IK: němčinu sme slyšeli všude kolem sebe, učili sme se německy ve škole, že, takže...
Bozena_(1924).txt
JV: a jinak co se týče tý němčiny jako jazyka, tak ten zřejmě proniknul [i eee do myslím do těch kin, že ty filmy byly v němčině případně titulky] BK: [no ten sme museli povinně ve školi sme se ho museli učit no taky no jasně no] no no titulky . JV: i na českých filmech BK: no JV: byly neměcké titulky BK: tak to sem nevnímala ne JV: nevzpomínáte si BK: ne já si na to nevzpomínám JV: (..) takže myslíte, že všechny filmy nebyly otitulkované do němčiny, které se promítaly v protektorátu BK: nevim, to sem nikdy ani sem si to JV: mhm BK: neuvědomila, že bych toto si měla pamatovat
Milan_(1932).txt
ML: a potom tam byly německý filmy a na ty se nechodilo. LR: hm ML: jo, páč ty nás vůbec nezajímaly. LR: hm proč vás nezajímaly? ML: no to byly německý filmy. LR: hm ML: to bylo jako to em no to byla mentalita Čechů, ignorovat prostě všechno co bylo německý, obzvláště tady v Brně. LR: hm ML: kde bylo Němců jak dobrejch.
Milan_(1932).txt
LR: hm dobře. em teďkon už k tomu protektorátu o tom už ste mluvil (několikrát), ale mám tady pár konkrétních dotazů, ee jak na vás působily ty změny po tom roce třicet devět, když začaly platit ty protektorátní předpisy. hlavně teď myslím v těch kinech, jak to na vás působilo. ML: no podívejte se, nám to ani tak, nám to ani tak nevadilo, protože tenkrát běžely německý titulky. LR: hm ML: jo, i u českejch filmů byly německý titulky, jo, ale my sme to prostě brali, no jako, tenkrát dítka sme z toho neměli velkej ten, sme z toho neměli velkej pojem, no zkrátka a dobře, tak tam byly německý titulky, no. nehledě na to, že my sme byli tady zvyklí s těma Němcema žít pohromadě. jo, protože to neexistovalo, že by, že by před tím rokem třicet osum tady byly byla ňáká nevraživost mezi Čechy a Němci. dyť my sme si normálně hrávali jako dítka sme si hrávali s Němcama.
Milan_(1932).txt
LR: takže ste to v těch kinech vám to nijak ML: no oni ty, oni ty německý titulky nám nevadily, nehledě na to, že my sme to, my sme tenkrát většina z nás německy znala.
Libuse_(1924).txt
my sme zásadně, zásadně celou tu dobu protektorátu nechodili na německé filmy. MB: mhm, mhm LM: vůbec vůbec ne. i když ty naše filmy voni kazili těmi ee titulky německými a tak dál, no ale přesto sme chodili jenom, to to prostě, ten odpor, tomu co bylo byl tak velký, že kdyby tam bývali nevim co, tak sme tam nešli. stejně to bylo divadlo až až se zavřeli di- zavřelo divadlo na Na hradbách jak se dřív říkalo Janáčkovo staré divadlo ((Janáčkovo divadlo)), tak ee to převzala ee převzali Němci a pak už sme tam vůbec teda zas, přesto že mi to hrozně sem litovala, protože tam byly nádherné opery všeckých těch klasiků německých a tak, no ale prostě sme Češi a nepůjdem.
Libuse_(1924).txt
a em zase na těch těch českých, který teda byly zhnusené tým překladem všelijakým a titulkama a tak dále, no ale to nám nevadilo, ale opravdu sme chodili.
Libuse_(1924).txt
MB: mhm mhm, jasně. a ee na těch na těch ee českých filmech teda za toho protektorátu byly tam třeba LM: titulky MB: ee titulky, no to sem se právě chtěla zeptat. já nevim reklamy německy [ta jazyková bariéra] LM: [no, no, no] tady to to všecko, všechno s titulkama, ano. MB: mhm, takže oti- otitulkované německy. a třeba [ty týdeníky taky? německy? všechno bylo německy prostě] LM: [( naopak) všechno, všechno, všechno, všechno titulkované, ano]. buďto tak nebo tak.
Svatava_(1924).txt
LS: že ty kopie za toho protektorátu měly e jednak německé titulky a pod tím ještě české. SM: a tak to ano. tak to ano. to sem se taky s tím setkala. LS: hm SM: no ano určitě. teď sem si na to vš- na to vzpomněla. ano tak to bylo tak, že to že to prostě voni zařídili, aby no aby (..) no a Němci, když sem posílali německý filmy, no tak ee samozřejmě. no posílali, vlastně už sme byli jejich součástí.
Miloslava_(1925).txt
JV: co se týče těch jazykových otázek, tak, ty filmy byly v němčině. nebo byly v češtině s německými titulky. MM: ano. JV: na to si pamatujete. MM: ale to mně teda nedělalo žádnej problém, protože, protože my sme měli, na tom gymnáziu dennodenně němčinu, JV: hm MM: á JV: tu ste měli už před válkou? nebo až [za války.] MM: [ne, ne, až] za války. dennodenně sme měli němčinu a eště sme měli třeba matematiku jednou týdně jenom v němčině. dějepis, jenom v němčině. takže já sem němčinu ovládala tak, že to mně nedělalo naprosto žádnej problém. JV: mně jenom de o to, jestli si pamatujete, že by s tou okupací ta němčina vstoupila do života, nejen teda že se vyučovala na školách, ale že by vlastně názvy, [plakáty, titulky] MM: [no, no byly, no všechno] všechno bylo. JV: všechno bylo. české filmy [beze zbytku byly taky ee z titulků] MM: [všechno, ano samozřejmě, no všechno, ano, ano, ano, ano] všechno, všechno.
Ctirad_(1931).txt
CN: no řekl bych co sem nenavštěvoval. voni tady byly myslím dvě kina UFA. em Ufa Kapitol, a Ufa Central. tak to sme vnímali jako vysloveně německý kina. JV: hm CN: v jednom z nich, tak v tom Kapitolu ((Kapitol)) dokonce bydlel v našem domě promítač, pan Švajda, a to to nás úplně odradilo, to byl Čech, to byla česká rodina Švajdovi, ale jakmile byl protektorát vyhlášen, tak se rozvzpomenul, že sou vlastně Němci, a se psal Schvejda, a pan Švajda byl v es á ((SA)), chodil v uniformě es á ((SA)), a bohužel potom zase po válce to na něj dolehlo, že vlastně to neměl dělat, a že byl vlastně Čech, a dělal Němce, tak se pak oběsil. tak to je taková dramatická teda em epizodka, ale vnímali sme tyhlety německý kina jako cizí. jako něco, nevím jestli bylo ještě nějaký další UFA kino,
Ctirad_(1931).txt
a eště nějak, no a vím, že moje maminka například, přesto že sme byli teda česky cítící rodina, takže si chválila hans mózra ((Hans Moser)), teda vídeňskýho komika, kterej taky v těch říšskejch filmech hrál, ale vona ho vnímala spíš jak Rakušáka, jako Vídeňáka, a to nebylo vnímáno s takovou jakousi štítivostí.
Ctirad_(1931).txt
CN: myslím, že mě zajímaly. vono už jenom to, že někdy, byly-li to německý týdeníky s českejma titulkama, tak mě to i jazykově zajímalo teda. jaksi, jo, dost nás naučily němčiny teda tehdy, takže sme byli, já sem měl sám pocit, že bych byl schopen mnohému německy rozumět i bez titulků, ale porovnávat si to, mám dojem že ty, že ty týdeníky, že někdy to byly ňáký říšský JV: hm CN: týdeníky. zajímavý pro mě i z tohoto hlediska.
Libuse_(1928).txt
KH: pamatujete si, jestli ste to třeba rozlišovala, jestli ten film byl českej, německej nebo americkej před tou válkou? LN: no tak za té války tam byly titulky. to byly německé filmy, tak to bylo s titulkama a já - teď si nemohu vzpomenout, ale možná že ty české filmy měly zase německé titulky. KH: hm. LN: to už si nevzpomínám, ale ty německé filmy tam měly titulky, dole české. a jestli ty české, teď si to nevzpomínám, jestli české filmy měly dole německé filmy, ee titulky. to nevím, ale vím, že třeba když byl týdeník, že, tak to třeba mluvil Němec a byly tam ty české titulky. to bylo hodně těch titulek dole, to sem si musela přečíst.
Marie_2_(1921).txt
LČ: a ehm vlastně potom za za toho protektorátu, když tam byly ty ti- když byly u německých filmů titulky a mluvilo se německy, ee byl to pro vás nějak problém vlastně vnímat [ten] MS: [ani] ne, já sem dobře viděla tehdy dost sem znala, taky, protože když sem byla v obchodě, tak sem musela mluvit. nebylo, nebylo.
Jarmila_2_(1925).txt
JV: [(i v titulcích) a přepokládám] tedy i v kinech, že byly titulky [německé] JJ: [no no no] JV: nebo filmy v němčině, tak tam [asi byly titulky, jo] JJ: [teda já sem neměla ráda filmy] s titulkama, já sem to vždycky <nemohla přečíst> (.) jo jaksi to JV: mhm JJ: to sem neměla ráda filmy s titulkama
Jarmila_2_(1925).txt
JJ: to se mně fakticky nelíbilo, že po válce, když semka přišli Němci, tak začli naši lidi, začli hajlovat, začli toto, [jo] JV: [hm (..) ještě] JJ: [a to ste] viděl vlastně aji v těch filmech JV: mhm JJ: jo (.) to když pustili ten týdeník, tak ste viděl, když tam ti Němci, jak ti naši lidi, naši lidi JV: mhm JJ: přímo jim ee (.) toto (.) no (..) a to stejný bylo... teď se vžijte do toho (.) to semka přišli Němci, bylo to to stejný a když semka přišli Rusi
Libuse_(1929).txt
ale přece jen to bylo nějaké kino, no, ty filmy které dávali se mi většinou nelíbily, eh protože to byla většinou propaganda fašizmu, všechny ty dětské filmy byly zaměřené na to, abychom fandili těm těm německým dětem klukům holkám, no a já už sem v deseti letech byla tak poučená nebo už sem byla tak zaměřená mm jako k tomu vlastenectví, že si myslím, že to bylo tím že se mi to nelíbilo a neuznávala sem to. takže nevím jak to vnímaly ty děti, protože oni byly eště malý, tak řekněme rok dva sem s nimi chodila do toho kina a [byly malý] SM: [a to vám bylo] kolik let asi? LS: no tak řekněme do těch dvanácti let.
Libuse_(1929).txt
SM: a které filmy ste naopak ráda měla? co pro vás dělalo film vlastně dobrým filmem? LS: no, to právě říkám, když tam byli když tam byli eh ti moji oblíbení herci, a už to mě bylo pro mě takovou zárukou, že to bude pěkný film. no a věděla sem, že je český, že. mluvilo se tam česky, protože cizí filmy byly s titulky, to se tenkrát nevím že by někdy namlouvali, možná že někdy to namluvili ale, nevím o tom, prostě sme četli titulky. (.) takže to byly ty cizí filmy jinak tedy... SM: a vás to nebavilo číst ty titulky? nebo? LS: ale ano, ano bavilo ale když to byl ten německý film, kde se jednalo stále o o vyzvednutí jejich hrdinství a jejich úspěchů, tak už sem je pak ani nečetla, no, proč? když mě to nezajímalo a opovrhovala sem tím že. tak to tak <to už> SM: mhm LS: to si pamatuju, to si pamatuju tak živě, jako by to bylo nedávno. že, to to bylo hrozné.
Libuse_(1929).txt
LS: ne, no tak to vůbec ne, ale fakt je že tam přece v tom kině tam byly i děti z těch německých rodin, nebo my sme jim říkali poturčenci, SM: mhm LS: to byli lidé, kteří byli sice Češi, ale měli třeba nějakého německého předka, nebo stačilo třeba německé jméno a on věděl že se bude mít dobře, tak se dali k Němcům. my sme jim Češi říkali poturčenci, takže z těchto rodin tam mohlo být dost dětí,
Rut_(1934).txt
do ka- na Kašpárka Turka (.) a to bylo český a já (.) dodnes nechápu <jakto že sem tomu rozuměla> (.) protože já sem neuměla česky [mluvit] LG: [mhm] RM: a děcka neuměly mluvit německy v tom domě (.) ale my sme si společně hráli a (.) každej sme si mleli svoje a my sme si rozuměli (..) a bylo to dobrý až do toho pětaštyrycátýho roku (.) a až prostě (.) bylo konec války (.) tak se aj (.) ty český rodiny k nám postavily tak nějak (.) zádama (.) a (.) jako tatínek jak se vrátil z toho koncentraku, tak sme se z té (.) Bratislavské odstěhovali na Merhautovou (.) do úplně novýho prostředí (.) a tak tam sem to... i když to lidi věděli, protože moje maminka neuměla dobře česky (.) tak e (.) se k nám chovali slušně LG: mhm RM: a tam sem už měla kamarádky ze školy a (.) věděly děcka taky že sem chodily do česk- e do německé školy a (.) neměla sem já osobně sem neměla problém
Rut_(1934).txt
LG: (...) jo a ještě e já sem zapomněla (.) během toho protektorátu (.) když se (.) promítaly ty filmy, to vlastně (.) jakoby celé vaše dětství skoro (.) byly v těch filmech povinné třeba německé titulky (.) nebo tak? RM: no (.) byly (..) když byl českej film (.) tak byly německý titulky (.) ale když byl německej film, tak myslím že titulky nebyly
Frantisek_1932.txt
LG: (.) a během té války já sem si teda myslela že (.) jakoby u všech filmů byly povinné ty německé titulky. tak to to nebylo? FR: u všech českých filmů ano. LG: jo. FR: no, LG: (.) a FR: a z německých to za- e to když bylo německy, tak se tam dávaly český titulky. LG: jo. mhm a ty e potom během války ty třeba (.) jakoby ty plakáty k těm filmům (.) ty popisky u těch e kin bylo to německy nebo česky? FR: bylo to obou- e hm dvoj- dvoujazyčný.
Frantisek_1932.txt
LG: to nevadí. jo, vy ste říkal, že ste bydlel v té dělnické čtvrti, FR: to byla dělnická čtvrť ryze dělnická čtvrť, LG: a FR: tam, LG: teda tam bydleli Češi, FR: [Češi] LG: [Němci] FR: [Němci] e bez bez [problému] LG: [jo] prostě tam, vztahy tam byly FR: ano, LG: i během války to tam bylo jakoby [v pohodě] FR: [no tak] e ty vztahy mezi Němci a Čechy byly takový zvláštní, ale prostě e my děcka sme si hrály, [takže] LG: [jo] FR: doopravdy [to] LG: [jo jo] (.) mhm FR: akorát ti e co byly ty německý rodiny a ty děcka co šly do toho Hitlerjugendu, tak ty prakticky my sme a tak dál, protože oni (chodili) v těch košilích a tak dále.
Josef_(1929).rtf.txt
LG: to byl pěkný film no no a ta škola jak ste o ní mluvil ta byla ee česká ta obecná nebo... JU: německá LG: německá
Jaroslav_(1926).txt
LG: a pamatujete si že by třeba diváci v kině nějak reagovali na ten promítaný film? JB: no to jasný, jednou hráli no takové protinacistické film, to ještě tady Němci nebyli, ale tady bylo plno Němců, polovička Brna byli Němci, jo, LG: mhm JB: jestli to víte, no polovička Brna to byli Němci, že, a dokud teda nebyl Hitler, nezačal tak to bylo dobrý, tak se s nima dalo žít, ale jak von začal toto řvát, a ty lidi ponoukat, no tak to začalo být špatný. tak jednou hráli no takové právě tady na té, na té Marxové v té Lípě ((Lípa)) takové film jako e protinacistické a bylo tam takovéch ňákéch tech pár Němců, tech se jim říkalo ordneři, voni chodili v bíléch punčochách, a ty tam začali no dělat hůru, jo, začali tam dělat, no, a to s tema Němcama to taky bylo, to byly takový potyčky, jo, takový bitky s nima,
Jaroslav_(1926).txt
LG: a v době toho protektorátu em bývala třeba povinná němčina v titulcích nebo tak? JB: jak? LG: jestli byly německé titulky u filmů? v době protektorátu, třeba i u českých? nebo jak to bylo? JB: jo byly tam LG: jo? JB: tam byly titulky a e... no já sem toho tady moc jenom do toho dvaačtyřicátýho roku, a potom sem byl na tym Slovensku LG: mhm, jo jo JB: takže to nejhorší potom už sem nezažil tady no, tady už nebylo co jest, a na Slovensku bylo všechno tam tam to bylo no jak za republiky, jo.
Margarete_(1923).txt
MK: a to si žádné, víte když v našim e v našim domě bylo dvaadvacet partaji LG: mhm MK: jo a vo těch dvaadvacet partaji bylo bylo osum nebo devět německých partají, jo, a to je samozřejmý, že ste se vod malička naučila česky německy LG: mhm MK: ne a to neexistovalo ee kdo je co seš ty, co seš až pak děcka začly chodit do školy, tak sme věděli, no jo, ten chodí tam ten chodí tam, tak to je Čech a to je Němec LG: jo MK: ale jinak to se aji aji Němci se zdravili někdy česky LG: mhm MK: ne to vubec nebylo žádny e na to ani žádné nepřišel jak teďka blbnó LG: mhm MK: dovopravdy musim řict
Margarete_(1923).txt
LG: mhm. a teda když ste si vybírala ty filmy a ta kina, tak jakou roli hrálo to, že ste jakoby pocházela ee z německého jazykového prostředí nebo jakoby půl českého a půl německého MK: jak to nerozumím jak to myslite LG: jako jestli ste si víc vybírala německé filmy anebo české MK: poslóchéte, když umíte obě řeči, LG: mhm MK: tak je vám to jedno LG: jo MK: rozumite LG: jo jo jo rozumim MK: když to pran- když to perfektně umíte, dyť to vidíte že že to e [ovládám] LG: [mhm ano ano] MK: tak to sem v životě mě nenapadlo e na to nejdu nebo to
Margarete_(1923).txt
MK: no jo no to sem měla moc ((smích)) LG: ((smích)) MK: vy vidíte že já sem na to se nedívala jestli só to Němci nebo Češi LG: jo jasně já to vidím jo mhm MK: já sem chodila do německýho divadla, tam sem měla ze škole sme měli přece to vite že Němci se nesměli hrát v Mahenovým divadle, jo, tenkrát se to menovalo je štátteatr ((Stadttheater)) jo tam směli hrát jen v ponděli a sice jsme měli v německým domě to vite kde ten byl
Libuse_2_(1928).txt
LZ: no tak to víte že to bylo. no tak já myslím že v těch Husovicích ((kina Jas a Sibiř)) to tam tak nebylo poznat, ale em rozhodně teda v tom městě to bylo jako. tam chodili ti vojáci už němečtí, a tam proto myslím už potom sme tam tak moc nechodili, že to bylo takový em už dosť jako německý, no, tak ty ty ti ten Kapitol myslím zvlášť, anebo že už dosť to bylo takový vobsazovaný těma Němcama a takovéma těma, takový venko- no venkovský ty, ty ani ne, ale tam to město určitě to mělo takovej ňákej svůj, no hodně Brno bylo dycky jako víc tak dost německý, takže co tady ještě byli, tak ti se tam roztahovali dosť. no tak vždycky říkali sme, no. že Janáčkovo divadlo taky si zabrali Němci pro sebe, to, no starý jak bylo ja- dneska je to Mahenovo divadlo, jo? tak to bylo pro Němce, to vždycky říkám, já sem tam byla myslím dvakrát s tou Máňou, ta Otyla, Otyla se menovala. tak ta maminka vod té Máni, tak nám dala lístky, tak sem tam byla taky jednou na tým Labutím jezeru, to vím, a potom eště jednou na ňákým, ňáký, no mně to,
Libuse_2_(1928).txt
no tak třeba při té, možná nějak při tom týdeníku když tam něco bylo proti těm Němcům, že třeba se něco vozvalo, fůj, nebo něco takovýho třeba nebo něco, ale já si nepamatuju že by nějaký byly nějaký takový zvlášť tytok. to si zase tak nikdo ani nedovolil.
Libuse_2_(1928).txt
LZ: tak, to víte, když tam byly titulky, no už to bylo třeba když byly německý, byl tam, byly tam titulky, že, tak už jako to trošku vadilo, že člověk em to musel číst, jo? SM: hm LZ: pozorovat a to.
Libuse_(1922).txt
LV: [let] jo, si vzpomínám ee když se hrála Sextánka pro- to bylo někdy ve čtyřiatřicátým roce, tak jsem ji tam viděla, ale umluvila jsem maminku, a byla jsem den předtím, protože se dávala německá verze, LG: německá? LV: tam byla je- byla německá verze Sextánky ((Sextánka)), LG: no to vim ale LV: (.) no, takže tu sem viděla, že, protože sem si myslela, že na tu českou už nepřidu, ale přemluvila sem maminku ((smích)) <že mi dala ty ( ) dvě nebo tři koruny> a že sem šla tam teda potom i i jako druhej den.
Libuse_(1922).txt
LG: a v tom českém kinu, byly tam třeba povinné německé titulky v těch filmech? LV: (...) jo tak to já nevím teda děvče, ale když byl německej film tak byly český titulky, a když byl českej film, tak tam titulky nebyly [německý] LG: [ne-e?] LV: to si teda nepamatuju.
Ludmila_(1920).txt
LŠ: no víte, tak to už tak takový ty film, to bylo hodně českejch filmů. to bylo hodně českejch filmů se hrálo a hodně německejch. německejch. LJ: a bylo v těch českých filmem i třeba německé titulky? nebo se to kombinovalo? LŠ: ty americký filmy už jaksi nebyly. LJ: mhm LŠ: ne LJ: a vy teda zaregistrovala ste nějaký větší nárůst LŠ: a ty tu- ruský taky ne. LJ: větší nárůst těch německých filmů? LŠ: bylo to, ano, ano. LJ: a bylo to nějaký český program nebo české titulky u těch německejch? LŠ: voni měli taky hezký filmy ty Němci, no. LJ: mhm a spíš ta jazyková stránka toho filmu, že to bylo jenom německy? pro německé obyvatele a vy ste teda musela... LŠ: no, voni no voni dávali titulky český, to sme museli si číst. LJ: a v českých filmech? bylo něco? LŠ: ne českej film byl českej film, jo. LJ: v českých byly jenom české. LŠ: jo.
Ludmila_(1922).txt
JV: no, že ste říkala, že ste chodila do kina méně než před tím protektorátem. LH: no moc málo, moc málo. JV: a z jakého důvodu? že teda LH: no protože sem tu němčinu nenáviděla. JV: takže kvůli tomu že tam byla něm- ale dyť byly i české filmy. LH: no tam, tam se zajedno, ze začátku když přišli Němci, tak dole to bylo česky, napsaný. JV: no LH: a potom už to vůbec nebylo napsaný. JV: a když byly i české filmy? tak na české filmy ste nechodila? LH: no, a tak zajedno to byl taky důvod, a taky oni se hned rušně bavili pouze německy. JV: hm takže i kvůli těm divákům ste nechodila, ste cho- LH: a lidi, a vona, počkejte jak vona to. rej rej, Němci jako, rej, hned byl klid. JV: takže em ste chodila LH: ne, na, já sem téměř přestala chodit. a všichni dost Češi. málo. JV: ale LH: zezačátku ano, ale potom sme se i báli, protože to bylo, dívejte se, to, když sme em em než sme přišli z kina tak bylo dost pozdě, a my už sme se báli, protože potkat Němce, on by něco řekl na nás, oni si umínili, no ten se na mě smál, a toto, a mně vysmíval, a už měl zase, jo, toto, to seš bedlivej a dobrej Němec, a a německy že, a už ste mohla viset. JV: takže ste chodila do kina méně i kvůli tomu LH: méně. JV: i kvůli tomu že ste se cho- bála chodit venku, LH: bála.
Ludmila_(1922).txt
JV: dobře, takže ste říkala, že do toho kina ste neměla, nechodila ráda kvůli té němčině. LH: ano. JV: a to myslíte kvůli té němčině v těch filmech nebo kvůli té [že ste slyšela ty diváky.] LH: [ne němčině, ne] kvůli němčině, ale já sem se bála těch Němců, JV: takže těch diváků LH: protože oni byli zlí. obzvlášť takoví třináct čtrnáctiletí.
 
Atlas.ti kód
397
 
Rodič kódu
Národnostní a kulturní specifika
 
nahoru
 
 
 
 
 
© 2011 Ústav filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě, Masarykova Univerzita, Brno